Jsem tak rozčilená, z toho, že sem píšu! Kamarádka mi řekla o těchhle webových stránkách a jsou tak cool! Četla jsem některé povídky a úplně mě nažhavily, celá jsem u nich zrudla. A při čtení některých jsem na sebe musela i sahat, dole, však víte!

Víte, dělá to každý, ale číst o tom … a dokonce o tom psát? Huuu!!!

Určitě jsem se na zdejších povídkách stala závislá. Nejradši mám kategorii „První sex“, je tak vzrušující dovídat se, jak s tím jiné holky začaly! Jasně, vím, že něco z toho je fantazie, a většina toho je patrně vymyšlená nebo aspoň vylepšená, ale musí se to zakládat na skutečnosti, nebo ne?

Tak jsem se rozhodla, že vám napíšu a pošlu i svůj příběh.

No, doopravdy to nebylo moje „poprvé“. Moje poprvé totiž nebylo nijak zvláštní, nic, o čem by se mělo psát domů (LOL, :-( to je dobrý, ne?). Víte, bylo mi dvanáct a Adam byl čtrnáctiletý kluk ze sousedství, a já do něj byla hrozně zamilovaná. Udělala bych pro něj všechno, co by chtěl – a to, co on chtěl, bylo připravit mě o věneček. Tak jsem ho to nechala udělat. Trochu to bolelo a píchlo a vůbec jsem si to neužila, ačkoli Adam sliboval, že se mi to bude líbit, ale řekla jsem mu, že jo, že se mi to líbilo.

Hlavní věc byla, abych si ho udržela, chápete? To mrdání jsem si neužívala ani potom, ne doopravdy, i když připouštím, že občas to bylo i hezké. Musím se přiznat, že svou ruku jsem si užívala víc … a po třech měsících mě Adam stejně odkopnul, řekl, že se nebude otravovat s malou holkou! A nazval mě courou! Napřed mě svede a pak řekne, že jsem kurva!!

Ve skutečnosti jsem nebyla coura! Tenkrát rozhodně ne! V podstatě jsem byla hodná holka, a stydlivá, a po Adamovi jsem už neměla žádného kluka až do patnácti.

Vypadám docela dobře, a i když to říkám sama, je to tak. V patnácti měřím 168 centimetrů a vážím 40 kilo a moje prsa jsou slušně vyvinutá, velikost B. Mám hezký obličej, tmavé blond vlasy na ramena a modré oči. Jo, a nosím brýle. Vždycky jsem je nosila a nikdy jsem o tom moc nepřemýšlela. Ale Dominik jo.

Dominik byl kluk skoro o rok mladší než já, s kterým jsem začala chodit ze zoufalství. Byl – a pořád je – docela hezký, to musím uznat. Jenže říkal, že v brýlích vypadám jako sova, a pořád do mě ryl, abych si je na rande sundávala. To ovšem nemůžu, protože jsem bez nich skoro slepá! A pořád se snažil dostat se mi do kalhot, i když to jsem celkem očekávala, byl to přece kluk, ne?

Ale nepustila jsem ho tam. Líbala jsem ho a nechala ho hladit mi prsa, to měl moc rád, a dokonce jsem ho i vyhonila, když si už moc stěžoval na „bolavé koule“, dvakrát, ale nedovolila jsem mu sahat mi do kalhot. Aspoň tedy až do toho dne ne.

Tu sobotu jsme chtěli jít do kina. Dominik se tam měl se mnou setkat půl hodiny před začátkem představení, měl předtím ještě nějaký zápas v košíkové. Jako vždycky mě přesvědčoval, ať přijdu bez brýlí. „Bez nich budeš vypadat o moc líp,“ řekl. Tentokrát jsem podlehla.

Když jsem koupila lístky, brýle jsem sundala a uložila je do kabelky. Jo, a taky jsem se rozhodla, že ho možná nechám na sebe sahat, i tam dole, chápete. Ale nechtěla jsem ho nechat, aby mě mrdal. To ne! Přesto, čistě jen pro jistotu, jsem se po odchodu z domova ještě rychle vrátila, ponořila se do tátova šuplíku a čmajzla mu jeden kondom. Jen tak, pro jistotu, rozumíte.

Takže teď jsem se už půl hodiny procházela sem a tam po chodníku před kinem a po Dominikovi pořád ani stopa. Nejhorší na tom bylo, že jsem si připadala jako děvka, která tu veřejně nabízí své tělo. Co se stane, děsila jsem se, jestli mi policie prohledá kabelku a najde tam tu gumu? Zavřou mě za to, že se nabízím.

Už byl skoro čas na to, aby film začal, ale Dominik pořád nikde v dohledu. To, jak jsem svět kolem viděla bez brýlí rozmazaně, taky k mé pohodě nepřispívalo. A čas letěl a už bylo pět minut po začátku, a já úplně zoufalá už skoro odešla … když v tom jsem konečně spatřila Domiho, jak z dáli nonšalantně přichází, jako by se nic nedělo.

„Pojď, dělej! Film už běží!“ křičela jsem na něj a otočila se ke vchodu do kina.

Domi šel za mnou, zastavil se u pultíku s popcornem, aby nějaký koupil – jako bysme ještě měli fůru času.

„Pospěš si! Teď nemáme čas na popcorn!“ řekla jsem, ale on odpověděl: „Neboj se krásko, ten film nám neuteče.“

Ve mně by se krve nedořezal. To vůbec nebyl Dominik!!!! Zalapala jsem po dechu a koktala: “Ty nejsi Dominik!!! Já – já …“

Příjemně se usmál, cítila jsem to, vidět jsem to nemohla, bez brýlí, a s předstíranou úklonou řekl: „Je to pravda. Jsem Šimon. Rád tě poznávám.“

„Já – já s tebou nemůžu jít, já, já jsem čekala na Domiho! Já – já jdu s ním.“

Zasmál se a řekl: „Ne, nemůžeš jít s ním, jak vidíš, krásko, žádný Domi tu není, ale můžeš jít se mnou.“

„Já – já …“ koktala jsem. „Já čekám na Domiho a nemám brýle, tak jsem si tě s ním spletla. Promiň, ale fakt s tebou nemůžu jít.“

„A kdo je to vůbec ten Domi? Je to vůl, kterého se zastáváš, a on tě tu na sebe nechá čekat? Je to trouba, když nechá tak hezkou holku samotnou!“

„Já … Ne, vážně s tebou nemůžu jít,“ trvala jsem na svém. „Slušná holka nemůže jít jen tak s někým. Čekám na Domiho,“ dodala jsem ne moc přesvědčivě. Doopravdy Domi přijde?

„Pojď, krásko, nevyhazuj peníze na takového vola,“ řekl, „vidíš přece, že nejde, a ty už jsi koupila lístky. Podělíme se o výdaje.“

A otočil se a zamířil ke dveřím do sálu.

„Já – já s tebou jít nemůžu, neznám tě …“ brblala jsem a táhla se za ním. Stěží jsem něco viděla, zakopla jsem o schod do sálu, a od pádu mě zachránilo jenom to, že mě Šimon zachytil.

„Pozor, krásko,“ řekl, „proč vlastně nenosíš svoje brýle?“

„Já … Domi chtěl, abych je neměla,“ vysvětlovala jsem. „Říká, že mě zošklivujou a vypadám v nich jako sova! A proč mně ty pořád říkáš krásko?“

„Protože jsi hezká. Co za stupidního blbce ten tvůj Domi je? Jako by tobě něco mohlo ubrat na kráse!“ odpověděl Šimon a pomohl mi do temného sálu. Film už běžel.

Musím přiznat, že Šimonův kompliment mi udělal radost. Jediní kluci, co mi kdy řekli, že jsem hezká, byli můj táta a strejdové, a ti se nepočítají. Ano, já vím, že to bylo jen prázdné lichocení, ale která holka by nechtěla slyšet, že je hezká? Dokonce i když ví, že to není pravda?

Ale pak jsem postřehla, kam mě Šimon vede.

„Já … tam jít nemůžeme, to jsou řady pro zamilované. Tam je to na necking a tak,“ řekla jsem důrazně.

Zaslechla jsem smích v jeho hlase, když odpověděl: „A co přesně jsi měla na mysli, když jsi šla do kina bez brýlí?“

„Ale … ale já tě neznám. Jenom coura se muchlá s klukem, kterého nezná!“

Naklonil se ke mně a zašeptal mi do ucha: „Řeknu ti tajemství, krásko. Hodné holky dělají úplně stejné věci jako coury, jenom se kvůli tomu cítí provinile. Je mnohem lepší být coura.“

Byla jsem šokovaná. Nechtěla jsem s ním jít dál, ale když se vzepřu, vyvolá to rozruch a lidi si toho všimnou a mohli by mě poznat. A když půjdu s cizím klukem do milenecké řady s kondomem v kabelce a chytí mě při tom … nevěděla jsem, jak se rozhodnout, co mám udělat … tak jsem prostě šla za ním.

Vybral zadní skoro prázdnou řadu. Procházeli jsme kolem sedadel a párů už plně pohroužených do sebe a sedli si daleko od ostatních. Já jsem naštěstí nikoho neviděla, ale slyšela jsem šepoty, vzdechy a šustivé zvuky všude kolem.

Začervenala jsem se, myslím, že jsem musela být celá pěkně rudá. Věděla jsem přesně, co ty zvuky znamenají. Páni, byla jsem hodně ráda, že to bylo potmě! Co já tu dělám s tím Šimonem? A on se teď ke mně naklání a pokouší se mě líbat. Bránila jsem se. Opravdu.

„Ne! Ne, ne, přestaň s tím,“ šeptala jsem. Ale nedal se: „No tak, krásko, je to jen pusa, co je na tom hrozného?“

„Jmenuju se Alice,“ pokračovala jsem, „a prosím tě, nedělej to. Ty nejsi můj …“

„A ten tvůj kluk, ten Dominik, si tvoje rty koupil?“

„Kamarád. Ne, Domi je můj kamarád,“ povídala jsem, ale sama jsem tomu moc nevěřila.

„Nejsem snad taky kluk?“ zeptal se Šimon posměšně. „A jsme kamarádi, ne? Dokonce znám tvé jméno, Alice. Ale víc se mi líbí ‚kráska‘.“

Abych pravdu řekla, mně taky.

Dorážel dál a dál a po nějaké době a mnoha pokusech jsem měla divný pocit, že se na nás všichni dívají, protože my jediní jsme byli tak hlasití. Tak jsem si řekla: „K čertu!“ a nechala jsem ho políbit mě … Musím se přiznat, že se mi ta pusa zamlouvala. Naskočila mně husí kůže a jo, rozšiřovala se mi všude možně, do vlasů a na paže a na stehna a v pindě mě šimralo a … a to všechno, ačkoliv jsme se ani nelíbali po francouzsku.

Vzdychla jsem a opřela se o Šimona, položila mu hlavu na rameno a přitulila se k němu.

Otočil ke mně obličej a políbil mě znovu. Tentokrát jsem už moc neodporovala, a jeho jazyk mi lehce hladil rty. Ach! Číča mě brněla a bradavky svěděly, jak se třely o mé tílko, byly vypjaté jako nějaké malé prstíky. Bylo to tak příjemné, fakt mi dělalo problémy sedět vzpřímeně, a jo, taky jsem zkusila Šimonův dotírající jazyk. Byl tak sladký … a teplý a klouzal podél mého, objevoval se a unikal jako vystrašené kotě…

Šimonovy ruce mezitím pátraly po mých prsou a šplhaly vzhůru po mých stehnech, mačkaly mou hruď a hladily ji přes triko, a sunuly se pod mou sukni a tiskly tam mé koleno. Připadal mi jako chobotnice. Vedla jsem s ním boj, ale když jsem mu vytáhla ruku ze svého klína, ta druhá zkoumala moje prsa, a když jsem ji odtlačila, přistála v mém klíně, a tak pořád dokola.

Všechno to mačkání a hlazení a líbání mě docela nažhavilo a obávám se, že když mi jeho ruka tiskla horní část stehen, moje kočička začala dost vlhnout. Hrozně jsem se červenala. Člověk by neměl druhému tak snadno podléhat. Dobře, že vzduch aspoň ochlazoval moje obnažené bradavky. Obnažené?! Jak se to stalo? Kdy jsem si vyhrnula to triko? Ale Šimon mi nenechával moc času na rozjímání. Jeho ruce tiskly a kroutily mé nechráněné bradavky a vysílaly vlny třepetajících se motýlků do prostoru, který byl někde v mém břiše a narůstal a rozšiřoval se, a když se mi Šimonova ruka plížila po vnitřním stehně, spojovali se do legií útočících z mého rozkroku.

„AAACH!“

Odstrčila jsem jeho ruku do jeho klína – a narazila na pulzující horkou zduřeninu mezi jeho nohama. Bylo to VELKÉ! a HORKÉ!! A pulzovalo to a chvělo se to jako zvíře v kleci, které se chce dostat ven.

Ti motýlci v mém břiše a šok z dotyku toho horkého zvířete – no, prostě jsem chvíli správně nedohlížela na svá stehna a ona musela využít té příležitosti a roztáhnout se, a já najednou měla Šimonův prst na kraji své prciny. Sklapla jsem stehna, ale bylo už moc pozdě ... Jeho prst našel středovou puklinu a sunul se po její hraně, vysílal mi vlny křečí do páteře a do toho prostoru v mém břiše, který se dál rozšiřoval a hrozil, že mě spolkne.

Vlny rozkoše z toho, jak mi pořád hladil kozy, jen posílily bouři v mém břiše, že jsem až přestávala dýchat. Bojovala jsem ztracenou bitvu o znovusevření svých stehen, která se naopak pomalu dál roztahovala, a když Šimon načasoval hluboký polibek synchronně s ostrým seštípnutím mé bradavky, jeho prst lehce pronikl do mé kundy… Prudce jsem vdechla a zasténala a celá pánev se mi roztřásla, když tam začal dráždit mou třetí bradavku.

Bylo to, jako by mě zapojili na elektřinu – ztratila jsem veškerou kontrolu nad svou pánví a mohla pouze sledovat příjemné vlny pocitů, které mi kunda posílala do mozku. Do mozku? Pořád jsem se cítila trapně z toho, co dělám, vážně, a myslela jsem, že kdybych mu pomohla se udělat, snad by s tím skončil. To ukazuje, kolik mozku mi v té chvíli zbývalo.

Rozepnula jsem mu zip a vytáhla to ubohé drahé utlačované zvíře ven. Bylo tak horké! A tvrdé a měkké, oboje současně. A já … já jsem věděla jen to, že se s ním chci mazlit. Třela jsem ho a hladila, zrychlovala jeho tempo, tak aby se srovnalo s tempem mých vlastních záškubů, až mě dosáhl orgasmus …

Pánev a boky se mi cukaly a poskakovaly ze své vlastní vůle, a všechnu sílu, kterou jsem dokázala shromáždit, jsem vypotřebovala k tomu, abych vydržela neječet. Ale sténala jsem.

Sestupovala jsem dolů z vrcholu svého orgasmu bez dechu, se silným supěním, a cítila na sobě Šimonovu váhu, jak se pokoušel zarazit svého ptáka do mě. Chtěla jsem mu říct: „Počkej, já ti ho vyhoním, jen popadnu dech.“ Opravdu jsem chtěla, ale všechno, co jsem byla schopná zasípat, bylo: „Prosím… moje kabelka… guma… prosím!“

Ten sladký kluk si nasadil gumu a strčil svou nádhernou kouzelnou hůlku do … JÚÚÚ!!! Ještě nikdy, NIKDY, jsem se necítila tak plná, a spokojená, a vzrušená, a AACH, všechno dohromady a cítila jsem, že si to tam prostě musím nechat, aby mě to projelo. Nadzvedávala jsem se proti Šimonovým přírazům, a přirážela mu rychleji a rychleji, dostávala se k nějaké dosud nepoznané rozkoši, když mi najednou jakési hluboké a silné staccato jeho přírazů prozradilo, že už se udělal. Šimon na mě padl a vrazil mě do sedadla i s nohama, které jsem měla ještě obtočené kolem něj. Cítila jsem se hrozně zklamaná. Prostě jsem se MUSELA udělat s ním hluboko uvnitř.

Zkusila jsem ještě přirážet, ale marně – byl hotový. Jeho báječné péro bylo napůl zvadlé a scvrkávalo se každým okamžikem.

„Prosím tě, nepřestávej,“ žadonila jsem. „Ne, nevytahuj to ještě ven, prosím!!“

„Bez šance, krásko,“ odpověděl, „všechno jsem vystříkal. Musíš počkat, až znovu nabiju,“

„Nee,“ kvílela jsem, „chci se udělat, prosím tě, udělej mě!!“

„Ale ale, co tak najednou, ty krásko moje, je mi to líto, možná bys mi ho ale dokázala oživit dřív, víš, když si s ním pohraješ, nebo ještě líp, když ho budeš kouřit.“

No jo, nebylo možné ztrácet čas. Byla jsem celá rozdělaná a nedomrdaná, a konec konců, co to je kouření ptáka proti tomu, že už jsem ho šukala?

Šimon se opřel dozadu a já si jeho nyní povadlého ptáka vzala do pusy. Moje šťávy na něm chutnaly zajímavě, musím říct. Pikantně a trochu slaně, s nějakou nasládlou příchutí … a jejich vůně mě ještě víc rozehřívala, jestli to vůbec bylo možné. Ale guma, která se vynořila po několika olíznutích, mi nechutnala, tak jsem ji sloupla a pokračovala v sání a olizování ptáka samotného.

Páni, měla jsem toho plnou pusu, dokonce i v tom zplihlém stavu, a bylo to horké. A slané, s něčím vláčným a lepkavým, Šimonův ejakulát, to jsem věděla. Chutnalo to dobře. Kdybych to tak strašně nechtěla mít ve své kundě, vydržela bych to snad lízat pořád.

Šimon si moje snažení očividně užíval. Vydával tiché spokojené zvuky a tiskl si mou hlavu na svého ptáka tak, aby mu po každém mém nabrání narazila do podbřišku. Nevadilo mi to, dokud mě po nějaké době ten narůstající pták nezačal zahlcovat.

Je to tady! Uvědomila jsem si, že jeho pták reaguje! A zvětšuje se! Nechtěla jsem ničím z toho plýtvat ve svých ústech. S určitým úsilím – Šimon odmítal toho nechat – jsem zvládla dostat ho z pusy ven, vyhupla si obkročmo na něj a nadila si tím polotuhým ptákem svou pindu.

A ano! Vrátil se mi ten pocit plnosti, na který jsem čekala. Šimon zabořil svůj obličej mezi moje kozy a jak mně začal líbat a oďobávat bradavky, vysílalo to nějaká ohromná vlající křídla do mé kundy, doprovázená dramatickou hudbou z filmu, která se k té situaci dobře hodila. Pohupovala jsem se na shrbeném Šimonovi a jeho pták ve mně rostl a začínal být zase tvrdý a velký jako předtím.

„Ach, anooo

Přidala jsem na tempu, začala trochu divočit a spadla jsem mezi řady sedadel, s jeho ptákem pořád v sobě. Teď zase prudce dorážel on na mě a jeho ocas mě hodně dobře vyplňoval. Uuuch! Znovu a znovu přirážel proti mé štěrbině. Všechno, co jsem chtěla, bylo udržet si to nepopsatelné štěstí zaplněnosti. Aaach! Má milá vagina se pozvedávala a tiskla a třela se o něj se vzrůstající rychlostí, bože, jaká blaženost! Najednou všechno kolem mě ztmavlo a já se zatřásla, nebo spíš svět kolem mě se zatřásl.

(Když si teď vybavuju své pocity, myslím, že to bylo něco jako velký třesk. Znáte ten kolaps vesmíru do jediného bodu a pak BANG!!! Omlouvám se, já hrozně žeru vědu.)

Jakmile jsem se udělala, film skončil a lidi se začali zvedat ze sedadel. Dokonce i kolem nás. Šimon mě postrkoval, abych si upravila šaty a zvedla se. Ale já ho napřed požádala o svou kabelku. Ne, neměla jsem tam další kondom, a stejně bylo moc pozdě.

Já vím, já vím. TEĎ mi budete povídat, abych nešukala bez ochrany, a kde jste byli prve? Když se rozsvítilo, nasadila jsem si brýle, chytla Šimona za ruku a koukla se na něj. Ten můj ptáček byl tak krásný. Dlouhý, tlustý a snědý, s červeným žaludem. Toužila jsem ho políbit, ale světla svítila a lidi se motali kolem nás a … Dobrá, pomyslela jsem si, dostanu jinou příležitost. (A dostala jsem ji.)

Ach ano, Šimon? No, byl to docela správný kluk. Trochu větší než já, tmavovlasý, s hezkýma očima. Domluvila jsem si, že se s ním v příštím týdnu setkám s brýlemi. A Dominik? No, řekla jsem mu hned druhý den, že jsem na něj čekala, bez brýlí, ale přišel někdo jiný, tak jsem šla s ním a šukala s ním. Nevěřil mi.

Nelituju a necítím se provinile. Jsem kvůli tomu coura, podle vás? Tak dobrá, jsem ráda, že jsem. Je to mnohem zábavnější.