Erotické povídky

Autor povídky:

jentaknekdo

Vloženo: 5. 4. 2022

Kategorie:

Další povídky od jentaknekdo:

Děkanova žena

Domácí těhotenský test je skvělý vynález, pokud chcete pozitivní výsledek, ale může přinést slzy, pokud chcete, aby byl negativní. Aneta se rozplakala: „Sakra, nemůžu být těhotná!“ Opakovaný test řekl: „Jistěže můžeš.“ Ve skutečnosti se rozplakala až ve chvíli, kdy jí ten muž, o kterém si byla jistá, že jí zařídí potrat, místo toho pohrozil, že ji zažaluje, pokud mu zavraždí dítě.

Nyní musí manželovi říct o nevěře, o níž byla až doteď přesvědčená, že z ní vyvázne čistá – byla to její první a jediná nevěra za patnáct let manželství. Až na toho vyděrače, kterému se musela neustále dávat, aby tu jednu nevěrnou epizodu udržela v tajnosti, ale to už nebyla nevěra, to bylo vydírání, a byl to ten vyděrač, který ji přivedl do jiného stavu. Je jen malá šance, že tomu manžel uvěří.

Neudělal to. Vilém byl rozzuřený, zraněný, vzteklý, naštvaný, vyplašený a měl otázky: Jak jsi mohla? Co tě posedlo? Co jsi to za ženskou? Kdo je ten chlap? Miluješ ho? Chceš se rozvést? Šuká s tebou v mojí posteli, kouří moje cigarety, pije moje pivo? Kouříš mu taky ptáka? Jsi snad nějaká děvka? Kryjí tě děti, hlídají, dívají se? Kolik chlapů šukáš, Aneto? Nebo radši kolik jsi jich už ošukala? Obtěžuješ se to vůbec počítat? Vyděláváš tím nějaké peníze, Aneto? Za co je utrácíš – určitě ne za gumy – to ne, gumy jsou pro manžílka, toho necháváš, ať si je kupuje.

Aneta věděla, že Vilém bude zraněný a naštvaný. Věděla, že se bude rozčilovat, že bude pochodovat sem tam, a že bude klást otázky, aniž by čekal na odpovědi. Znala Viléma docela dobře. Byl jako tlakový hrnec, který vypouští páru, ale jakmile z něj všechna pára vyjde, dá se snadno zvednout poklice, podívat se mu do hlavy a promluvit si s ním. Pak poslouchá, klade otázky a chce odpovědi. Tiše sedět, zatímco on vypouští páru, bylo vždycky těžké, ale tentokrát jí měla plný obličej a ta pára pálila.

O některých z těch hrozných věcí, které řekl, si myslela, že je od svého Viléma nikdy neuslyší, ale měl plné právo představovat si to nejhorší a dávat průchod svým nejhorším obavám. Jeho nejhorší obavy vlastně nebyly daleko od pravdy a v mnoha oblastech se trefily. Říct mu, že čeká dítě s jiným mužem, byla ta snadnější část.

Řekla mu, že má milence, že to děti vědí, že byly s mámou a jejím milencem na několika výletech, že viděly sex v jeho manželské posteli, že její milenec sice kouří jeho cigarety a pije jeho pivo, ale že se hluboce mýlí v tom, že děti stojí na stráži; a ne, nechce se rozvést, není děvka, nevydělává peníze a nenutí milence, aby si kupoval nebo navlékal kondom.

Měl pravdu – gumy jsou pro manžílka a manžílek si je kupuje. V některých věcech měl pravdu, v jiných se mýlil. Nestála o to vidět ho, jak si sedá a dává obličej do dlaní, ale nakonec to udělal.

Když to udělal, Aneta si k němu přisedla na postel, položila mu ruku kolem ramen a připravovala se sundat mu pokličku – a pak mu nachcat do hrnce. Nechtěla, ale musela. Možná se bude chtít rozvést, ale o tom pochybovala. Možná bude dál vypouštět páru, ale to dělal vzácně. Po patnácti letech manželství už byla dobrá v tom přidržovat pokličku odklopenou a plamen zmenšený. Na druhou stranu nikdy předtím nedržela jeho nepřikrytý hrnec nad letlampou.

Odklopila jeho víko jemným ‚lituju toho‘ polibkem na čelo. Tak půjdou otázky jedna po druhé a zvolna. Líbala ho a on řekl: „Kolik jich bylo, Aneto? Řekni mi to na rovinu. Chci znát pravdu.“

„Dva, jen dva, a to teprve od toho večírku u Valtrových.“

„Dobře, věřím ti. Kolikrát?“

„Jednou s tím prvním klukem, neznámým, byl to skvělý tanečník, dobře líbal, uhlazeně mluvil, svůdník, s jakým jsem se ještě nesetkala. Nebyla jsem pro něj rovnocenný soupeř a ty jsi byl někde venku, ve dvě ráno jsi hledal soudek piva. Vytancoval se mnou do tichého kouta a za svitu měsíce mě přinutil k jedné velmi nemravné věci. Vsadil se se mnou, že se s kalhotkami netrefím do bazénu. Řekla jsem: „To uvidíš, cizinče,“ sundala jsem si je, smotala, napřáhla jsem se na metrový hod do bazénu velkého jako celý náš dvorek, ale on mě zastavil a řekl: „Jestli se netrefíš, musíš do hodiny spáchat čin cizoložství s naprostým cizincem.“

„Minula jsi.“

„Jo, byla jsem úplně mimo. Znáš mě. Házím jako holka, vítr to zachytil a v cestě byla třešeň.“

„Nebuď roztomilá, Aneto. Nemám na to náladu.“

„Já vím, ale tohle bylo moje úplně první sexuální dobrodružství a máš pravdu, dělala jsem roztomilou. Chci, abys měl jasný obrázek. Byl jsi tam – ne přímo u toho, ale byl jsi na tom večírku. Víš, jaká atmosféra tam panovala po tom, co odešli všichni ti vycpaní panáci a Valtrovi pustili to video z Thajska. To sexuální napětí bys mohl krájet. Když jsi odešel ven, mohl přijít kdokoli a vyzvat mě, abych se trefila kalhotkami do bazénu, a kdybych se netrefila, musela bych nechat všechny ty hajzly kolem, aby mě ošukali, a Valtrovi by si to natáčeli na video.“

„Netrefila by ses?“

„Děláš si legraci? Netrefila bych ten bazén ani třešeň. Moje vlhké kalhotky by našli sousedi a řekli by: ‚Co to sakra je?‘“

„Dobře, Aneto, rozumím. Mohla jsi přijít a říct mi o tom a nechat se obejmout a být hodná holka.“

„Přeju si, abych to byla udělala. Místo toho jsem se nechala vydírat číslem dvě. Vlastně mi zkazil krásnou chvíli tím, že mi sáhl zezadu pod šaty, aby si prohlédl naše spojené genitálie a vykřikl: ‚Jo, šukají. Je v ní až po koule. Dlužíš mi dvacku, Libore.‘ Mně to zkazil, ale díky jemu to byla noc toho cizince. Můj vysoký temný cizinec se do mě udělal s mužskou rukou držící jeho ptáka za kořen. Každopádně Don Juan prolomil ledy, ale rádoby Don Juan mě pořád vydírá, aby si mě udržel tancovat s ním.“

„Kolikrát?“

„Upřímně řečeno, nevím – padesátkrát, stokrát. Pokud mluvíme o jeho orgasmech ve mně, tak možná dvěstěkrát nebo třistakrát, za kolik, za padesát dní? Upřímně řečeno, Viléme, jeho vydírání neznamená nic. Prostě bych ho odpálkovala a řekla: 'Jdi do háje. Běž a řekni to.‘ Jenže jsem zvědavá a už nějakou dobu jsem byla. To vydírání funguje. Vydírání mu zajistilo žhavou holku, a Libor a pár dalších lidí se dívali, kromě Libora možná osm nebo deset dalších. Nikoho z nich jsem neznala – jen Libora a donchuána číslo dvě. Odvedl mě do ložnice, svlékl mě do naha a ojel mě jako nevěrnou děvku. Libor z toho měl velkou radost. Překvapuje mě, že ti nikdy nic neřekl, nebo snad ano?“

„Ne, ani slovo, ale on není ten typ, který by chlapovi překazil užít si píču manželky někoho jiného. Dobře, takže ho neodrazuješ, protože jsi zvědavá. Pořád zvědavá nejsi. Řekla jsi, že je to pokračující vydírání.“

„Vydírání mě nutí tancovat, ale mně se líbí, jak on tancuje, a líbí se mi, jak vydírá. Nutí mě dělat taneční kroky na hudbu, jakou jsem nikdy předtím neslyšela. Ten aspekt vydírání byl celou tu dobu hrou, ale hrou, která nikdy neomrzí, mě ne. Nutí mě do tanců, na které se silně mračím, a on způsobí, že je miluju.“

„Dobře, Aneto, kdo je ten taneční instruktor?“

„Zdeněk.“

„Zdeněk Dubský?“

„Ano.“

„Ach, proboha, Aneto. Ten chlap si myslí, že je pro ženy božím darem. Střídá ženské stejně jako většina mužů střídá spodní prádlo. Proč to nemohl být nějaký bezejmenný zmrd ve výtahu? Proč profesor Dubský?“

„Je to skvělý tanečník, myslím tanečník tanců. Já miluju tancování a on není ten typ, který by ošukal bezejmennou ženu ve výtahu. Mohl by se s nějakou milovat ve výtahu, ale až po řádném představení a několika tancích. Na večírku byl napůl opilý a šel si pro rychlovku, ale to nebyl ten Zdeněk, který po mně už léta touží.“

„Prolomil ledy a chytil si mě. Jasně, byla jsem napůl opilá. Byl to dobrý pocit. Měla jsem náladu pářit se jako nevěrná děvka – po pár vteřinách. Pomohla jsem mu, aby mě svlékl. Vedla jsem ho za ptáka do nejbližší ložnice. Byl to Libor, kdo posbíral moje oblečení, vzal ho s sebou a pomohl mi znovu se obléknout. Libor mi utřel kundu. Jinak bych tam ležela, dokud bys nepřišel se sudem a nezavolal: ‚Jeden jsem našel. Kde je Aneta?' Máš pravdu, Libor pomáhá nevěrníkům.“

„Ale proč Zdeněk Dubský? Kriste, Aneto, on je na mé katedře. Když na to přijde, tak Libor taky. Jsem jejich zasranej děkan. Pravidlo číslo jedna: Nešukej děkanovu ženu. Pravidlo číslo dvě: Neutírej děkanově ženě kundu kvůli tomu, aby se to nedozvěděl. Pravidlo číslo tři: Manželka děkana nešuká s nikým, kdo má titul nebo o něj usiluje.“

„Porušila jsem pravidlo tři, protože se díky Zdeňkovi cítím jako krásná žena – sexy, žádoucí, ženská, zbožňovaná, oceňovaná. Možná jsem pro něj jenom mrdna nebo další zářez na sloupku jeho postele, ale on to dobře skrývá.“

„Neřekne: 'Pojď, zašukáme si.' On svádí. Přiměje ženu, aby chtěla mít sex, nechráněný sex. Kdyby měl nasazený kondom, žena by mu ho sundala. Je dobře obdařený a ví, jak to používat, což je vzácná kombinace, kterou je škoda zničit gumou. Proč Zdeněk? Řeknu ti, proč Zdeněk. Nikdy by neřekl: ‚Kotě, potřebuju si ulevit. Co kdyby sis vlezla pod stůl a vykouřila mi ho, já zatím oznámkuju tyhle písemky?' Pochybuju, že Zdeněk někdy o něco požádá nebo něco začne bez svádění. Tak proto Zdeněk.“

„Tohle nezní jako úlet, který už skončil.“

„Však to taky není.“

„Chceš se rozvést?“

„Cože, opustit muže, který při mně stál v dobrém i zlém, který mě vroucně miluje a je otcem většiny mých dětí, všech kromě toho, které zrovna čekám, dobrého živitele a férového milence, když chce, muže, kterého miluju, a přitom miluju chodit za rádoby Donem Juanem, který střídá ženy stejně jako ty spodní prádlo – jestli se chci rozvést – ne, Viléme, nechci se rozvést, ale pochopila bych, kdybys ty chtěl. Nebudu se rozvodu bránit, když to ty budeš chtít.“

„Plánuješ se s ním vídat i nadále, viď?“

„Ano, jsme milenci, Viléme. Jsme milenci, kteří hrají vyděračskou hru. Hraju hru na romantiku, lásku a sex pod hrozbou vydírání. Jsem ochotná hrát tuhle hru, dokud on nepůjde dál, i kdyby mě to mělo stát muže, kterého opravdu miluju. Tu hru musím hrát. Už nebudu mladší. V té hře je možná moje jediná šance. Ty o tuhle hru nemáš absolutně žádný zájem. Nikdy jsi neměl a nikdy nebudeš mít. To beru na vědomí.“

„Ty chceš jenom sex, jaký chceš, a kdy ho chceš. Většinou ho dostaneš. Je načase, abys mi dal to, co chci já, co potřebuju, po čem toužím. Když mi to nedáš; vezmu si to. Už jsem si to vzala. Právě teď ti říkám, že jsem si to vzala a budu si to brát dál. Udělat z toho dar od tebe by bylo ušlechtilé gesto odměněné kouřením bez těch znechucených pohledů. Já dokonce i polykám. Polykám Zdeňka.“

„Ty polykáš sperma? Děláš si srandu!“

„To si piš, že ne. Za těch sedm týdnů, co se vídáme, jsem spolykala snad litr spermatu a on mě ani jednou nepožádal, abych mu ho vykouřila, natož abych ho při orgasmu držela v puse, nebo abych spolkla jeho nálož, zbytek z něj vydojila a pak mu olízala péro a koule.“

„Mimochodem, asi čtvrtina toho spermatu byla od Libora. S děkanovou ženou šukat nechce, ale nechává ji, aby mu vykouřila ptáka. A je v tom ještě hrneček nebo dva, které patří ostatním na katedře. Libor má velkou pusu. Básní o tom, jaká je děkanova manželka skvělá kuřačka. Samozřejmě se červenám, než si kleknu, ale kleknu si vždycky. Zdeněk trvá na tom, aby děkanova žena klečela, když kouří ptáka katedry historie. I on má svá pravidla, Viléme.“

„Sakra! Kolik ptáků z katedry historie jsi už vykouřila?“

„Všech devět, ale neboj se. Zůstane to na katedře historie a děkan se nesmí dozvědět, že jeho žena je klečící kuřačka, která před nimi leze v chráničích na kolena a s velkým bryndákem potřísněným od semene.“

„No, myslím, že s tím bych mohl žít. Asi mohl.“

„A ještě něco, otevřel moje zadní vrátka k sexu a ani se nezeptal. Předpokládal, že to dovolím, a já mu to dovolila, i když je podstatně tlustší a delší než ty. Trpěla jsem kvůli němu, ale ty vrátka jsou teď pro práci dokořán. Teď mě můžeš převrátit a ošukat i mou prdel. Díky Zdeňkovi máš teď na výběr ze tří děr, které můžeš ošukat, a do dvou nepotřebuješ gumu.“

„Do tří, na příštích sedm nebo osm měsíců.“

„Ne, na tu hlavní díru pořád musíš mít gumu.“

„Cože, proč bych nemohl mít upatlané chvilky s těhotnou ženou. Ještě si to promysli, zlato.“

„Zdeněk nebude tolerovat upatlané chvilky od tebe, ani kdyby to bylo s odstupem několika dní. Tvoje sperma se tam nesmí dostat, ne do mé píči. Je mi líto, Viléme, ale buď si vezmeš gumu, nebo bude ta díra po celou dobu zakázaná.“

„To si děláš prdel!“

„To tedy nedělám. Kvůli svému milenci tě odříznu úplně, když mě o to požádá. Na mé naléhání je k tobě velkorysý, ale očekává, že za to uvidí vděčnost.“

„Cože?“

„Myslím to vážně, Viléme. Neprovokuj ho. Může tě úplně odříznout a úplně vystěhovat z naší ložnice. Teď je pánem naší ložnice on. Když pán přijde, ty odejdeš, nebo zůstaneš, podle toho, co po tobě bude chtít. Jak znám Zdeňka, bude chtít abys zůstal, postačí, když jen slezeš z postele, aby měl prostor na práci. Bude chtít, aby sis dělal poznámky. Chci, aby sis dělal správné poznámky. Při šukání se mnou jde o víc než o to, že strčíš ptáka do díry a pohybuješ s ním tak, jak je to tobě příjemné. Když se naučíš, jak šukat se ženou, možná si před tebou lehne častěji. Přinejmenším bys mohl mít nějaké stálé zákaznice, možná nějaké studentky, které by to dělaly kvůli orgasmu, a ne kvůli napsání zkoušky.“

„Na to zapomeň. Já tuhle hloupou hru nehraju – hraješ ji ty. Žádnej velkej vyjebanej zmrd bez definitivní smlouvy mě nebude vyhazovat z postele v mým domě.“

„Ne, to udělám já, on mi jen pomůže tě vystrčit. Ty sotva stačíš na mě a na Zdeňka nemáš. My dva bysme tě mohli svléknout do naha a vyhodit z domu. Neprovokuj Zdeňka a neber mou hru na lehkou váhu. Nenechám tě, abys mi ji zkazil. Nejdřív zničím tebe. Zničím tohle manželství, pošpiním tvou pověst, ponížím tě víc, než si umíš představit, ale ty to nezkurvíš, ne bez toho, že za to zaplatíš vysokou cenu. O našem poměru se může dozvědět každý na fakultě. Každý na fakultě to klidně může i vidět. Chceš s tím žít?“

„Tak dobře, Aneto, nestojím o tvoje výhrůžky.“

„Promiň, Viléme, ale musela jsem ti vysvětlit, že tohle není žádná hra, to ty hraješ hru, kterou my už nehrajeme. Zdeněk chce, abys byl přítomen u toho tance, a dělal si poznámky. Přála bych si, aby to tak nebylo, ale vede to Zdeněk a já jeho vedení uznávám.“

Vilém odstrčil její ruku ze svého ramene a připravil se k pochodu, tentokrát bez vypouštění páry a ne tvrdě, jen pochodoval a usilovně přemýšlel. Když přestal usilovně přemýšlet, řekl: „Nejsem si jistý, jestli chci v tomhle manželství za těchto podmínek zůstat. Nejsem si jistý, jestli dokážu snášet takové ponížení. Možná s někým jiným, než s kolegou z fakulty bych to dokázal, ale ne s někým z mého oddělení, ani s někým, koho nesnáším. Měla bys ode mě chtít, abych si uřízl koule. S tím bych se vyrovnal snáz.“

„Nikdy bych nechtěla, aby sis něco uřízl. To by mi nepomohlo, až tohle skončí, a ono to jednou skončí. Pak to budeme já a ty, stejní jako předtím, jen doufám, že to bude lepší pro nás oba. Tohle ti snad pomůže v rozhodování a ukáže ti to, jak se k tvému rozhodnutí stavím já.“

Sledoval svou krásnou ženu, jak vstává, zvedá si šaty, otáčí se, kleká si na postel, pokládá hlavu a hruď na matraci a odhaluje svůj zadek opatřený vzkazem pečlivě na něm napsaným velkými červenými písmeny: SMÍŠ ŠUKAT MOJI PRDEL.

Vilémovi se naskytl pohled, o kterém si myslel, že ho nikdy neuvidí – Anetina holá prdel a její holá zadní dírka v dobrém světle, s nějakým gelem, a vyhlížející vstřícně, jako by byla připravená pobrat ho až ke koulím po jediném mocném přírazu. Naskytl se mu pohled, při kterém se mu rychle zvedl čurák. Nejenže měla upravenou prdel, ale i její píča měla vyholené pysky. Na Anetu byl úžasný pohled, i tam měla ten gel a vypadala vstřícně, a zdálo se, že tudy taky nedávno přijala něco dost velkého. Při bližším prozkoumání to nebyl žádný gel.

Když si prohlížel tu lepkavou hmotu na svých prstech, řekla mu: „Je tohle ten typ manželky, jakou bys chtěl, abych byla, Viléme? Dělám to správně? Chci, abys věděl, že mi to připadá naprosto ponižující a důkladně pokořující, ale vím, že tohle se ti líbí u zoufalé studentky, která nestíhá. Předpokládám, že to chceš i od manželky, která se ukázala jako nevěrná děvka. Mimochodem, tohle je čerstvé sperma, Zdeňkovo sperma.“

„Tohle ti napsal na zadek?“

„Ano, proto ty výrazy smíš a moji. Kdyby mi nařídil, abych to tam napsala já, byl by tam nápis: ‚Máš svolení šukat Zdeňkovu prdel‘.“

Vilém vytáhl svůj pulzující čurák a přitiskl žalud k jejímu análnímu otvoru. Řekla: „Než ho tam strčíš, musím ti říct ještě něco, ale schovávala jsem si to na dobu, kdy budeš mít lepší náladu to slyšet. Cítím, že máš dobrou náladu. Anebo radši víš co? Pokračuj a strč to tam všechno, ale podrž to tam. Chytni mě pevně. Až uslyšíš, co ti musím povědět, můžeš mě odstrčit nebo ze mě vymrdat duši, ale vyslechni mě dřív, než ze mě tu duši vymrdáš. Odstrč mě kdykoliv. Raději bych to nedokončila, kdyby ti to mělo zkazit náladu i s tvým ptákem v mém zadku.“

Vilémovi se její řeč nelíbila, ale líbila se mu představa, že jí strčí čurák do prdele. Udělal to. Byla stejně dobrá jako všechny studentky, ve kterých kdy byl až po koule. Pak ji uchopil za boky a čekal, aniž měl v úmyslu ji odstrčit. Ať už to bylo cokoli, jeho rozhořčení může počkat.

„Všechno připraveno?“ zeptala se Aneta.

„Ano, jsem připravený.“

„Je ti můj zadek příjemný?“

„Je to skvělý pocit.“

„Chceš mě pořádně omrdat?“

„Jo, ano.“

„Čekal jsi dlouho na to mít mě takhle. Stálo to za to čekání?“

„Uvidíme, teď už spusť, ať ti můžu vymrdat ten tvůj sexy zadek, ty nevěrná děvko.“

„To jsem, Viléme, jsem taková nevěrná děvka. Nemáš ani ponětí, jaká děvka jsem. Nikdy se té nálepce nebudu vyhýbat, nikdy.“

„To si piš, že ne. Přemýšlím o tom, že ti koupím náhrdelník s tím označením na štítku a budeš ho muset nosit pořád.“

„Nosila bych ho v šatech, ve kterých náhrdelník vynikne.“

„To bys určitě dělala, ale dost mužské pozornosti se ti dostává, i když jsi oblečená jako slušná matka a věrná manželka. Nebudu ti pomáhat dělat si reklamu, i když jsem si jistý, že bys to milovala.“

„Myslela jsem to tak, že tě nechám takhle mě ponížit. Navíc si kleknu a budu ti kouřit ptáka s vůní nějaké propadající studentky, a nebudu se u toho tvářit zhnuseně, ani když bude ještě mokrý nebo bude páchnout po hovně.“

„Ať už jsi udělala cokoli, Aneto, myslím, že to za asi stojí“

„Chci, aby sis to myslel.“

„Zabralo to, tak teď mi to řekni, protože tě musím ošukat. V žádném případě tě nebudu odstrkovat. Tohle sevření nepovolí, dokud neskončíš, a pak budu mrdat Zdeňkův zadek.“

„Aspoň víš, v čí prdeli máš ptáka.“

„Ano, tu zprávu jsem dostal. Tu zprávu přijímám. Tohle je Zdeňkův zadek po celou dobu trvání smlouvy. Tohle mě udrží na uzdě, i kdybych měl dostat jenom ten zadek. Tenhle zadek za to stojí.“

„Děkuji ti, Viléme, moc ti děkuji. Celou tuto záležitost považuji za tvůj dar pro mě. Můžu to tak brát?“

„Ano, Aneto, to je můj dar. Máš pravdu, byl jsem mizerný milenec. Zasloužíš si mnohem lepšího. Možná se něco naučím. Budu se snažit zachovat si správný postoj, když se budu učit u mistra. A teď mi řekni, co to je, že jsi ochotná nabídnout mi celý svět, abych tě neuškrtil potom, co ses nechala zbouchnout a vydávala to za náhodnou událost, jako by ti nějaký muž jen potřísnil svatební šaty spermatem, když jsi na tom večírku tančila ploužák.“

„Tak lehce jsem to nepřešla, Viléme, a nesu za to veškerou zodpovědnost. Lepší přirovnání ale je, že jsem si na hostině svlékla svatební šaty a použila je na utření kundy poté, co mi ji můj milenec před Bohem a všemi ošukal, zatímco ženich hledal sud piva. Zapomněla jsem ti říct, že mi strčil snubní prsten do zadku a pak mi ho ptákem vecpal do tlustého střeva, a já byla v téhle pozici.“

„Řekl mi, co hodlá udělat, a požádal mě o prsten, zatímco Arnold Valtr se připravoval na natáčení videa z téhle události a chystal správné osvětlení. Sundala jsem si snubní prsten a podala mu ho dozadu, pak jsem se chytla prostěradla. Druhý den jsem na záchodě musela prohrabávat hovna. Pokaždé, když mě viděl, že mám snubní prsten, hned mi ho zase strčil do zadku. Tam ho teď v podstatě nosím. To sis nevšiml?“

„Ne, to jsem si nevšiml.“

„To mě nepřekvapuje. Předpokládám, že necítíš nic, co by ti připadalo jako hovno.“

„Ne.“

„No, mě to taky nepřekvapuje. Obvykle to dává hluboko.“

„Předpokládám, že sis nevšiml ani mé vyholené kundy.“

„Až teď.“

„Už tak vypadá skoro měsíc.“

„Máš tak dlouho oholené i ty pysky?“

„Celá ta věc je už tak dlouho holá, Viléme. Ježíši Kriste! Myslela jsem, že to určitě víš a je ti to jedno.“

„Není mi to jedno. Kéž bych to byl věděl. Položil bych ti pár otázek.“

„Ano, a tenhle rozhovor bychom vedli dřív a se stejným výsledkem, jen bych se nepotila strachy, že mě uškrtíš.“

„Myslíš to utírání kundy svatebními šaty?“

„Ne, to bylo jen lepší přirovnání, nemyslíš?“

„Ano, dokonalé přirovnání. Taky to je dokonalé místo pro tvůj snubní prsten. Konečně jsem našel něco, co schvaluju celým srdcem.“

„Doufala jsem, že bys mohl. On to určitě dělá rád.“

„Dobře, Aneto, tak to vyklop.“

Aneta se zhluboka nadechla a řekla: „Děti si s ním také hrají. Chce, aby to bylo všechno otevřené. Všechno viděly. Dokonce mě viděly utírat si kundu svatebními šaty. Mají z toho velkou radost, ale ještě větší radost mají, když vidí, jak se to snažím zase najít. Rádi se dívají, jak panikařím, když se jeden z nich natáhne k tlačítku od splachovadla.“

„Do prdele, Aneto.“

„To zatím není ani polovina. Oni se jen nedívají. Teď má se Sandrou sex – vaginální, anální i orální – nechráněný sex. Chce, aby to probíhalo bez ochrany, pokud ona o ochranu nepožádá. Souhlasila jsem, že jí to dovolím, a ona zatím nic neřekla.“

„Aneto, je jí čtrnáct let.“

„Vím, kolik jí je let. Byla jsem u toho ten den, kdy se narodila. Je jí skoro patnáct a tohle je její rozhodnutí. Nikdo ji k tomu nenutil. Viděla něco, co se jí líbilo, a chtěla to. Měla to se Zdeňkem jednodušší než já. Nebyla panna v žádné díře.“

„Sandy?“

„Ano, Sandy. Za Sandy nemůžeš Zdeňkovi vůbec nic vyčítat. Ten chudák je úplně nevinný, ale ona ne. Ta holka je děvka, Viléme, a přišla k nám do postele jako děvka. Johan a Martin se rádi dívají, jak jsou máma a ségra spolu nestydaté, a Zdeněk se rád dívá, jak jsou máma a dcera spolu nestydaté. Sandy se evidentně líbí všechno. Určitě miluje holení kundy, ale to Johan a Martin taky. Všichni se vystřídají. Vlastně kdyby ses mě zeptal, jestli si holím kundu, mohla bych upřímně říct, že ne, nikdy jsem si ji neholila, i když jsem si ji nechala oholit přinejmenším stokrát. Děti rozhodují o tom, kdy je potřeba máminu kundu oholit a kdo je na řadě. Musím jim dovolit, aby si mě prohlédly podle svého uvážení, a na každé holení mám deset prohlídek.“

„Do prdele!“

„Oni tuhle hru milují, Viléme. Vědí, že je to hra, mámino velké sexuální dobrodružství. Začalo to nevinně tím, že Zdeněk chtěl, aby náš poměr byl otevřený s ohledem na děti. Chtěl je brát na rande, dělat věci jako rodina – děkanova manželka, její milenec a děti. Ta představa mi připadala strašně hříšná a erotická. Tím se také vyřešil velký problém s tím, jak nás dostat dohromady.“

„Ty nikdy nejsi doma a vždycky zavoláš, jestli nemáš něco obstarat cestou domů. To, že nás děti sledují při milování, ho vzrušuje. Vím, že je moje tělo fascinuje a rády vidí jeho mega péro. Které dítě by se nechtělo dívat, jak dva dospělí mrdají. Sedla jsem si se všemi a všechno jim napřed vysvětlila, než jsme je k něčemu přibrali. Nabídla jsem jim možnost hrát si a oni po ní skočili.“

„Už je vidím, jak to dělají. Už vidím, jak to Zdeněk chce.“

„Skákaly a užívaly si každou nezbednou vteřinu, ale žijí ve strachu, že to jednou skončí, a nikdy jsi neviděl, aby tři děti lezly chlapovi do zadku tak, jako to dělají naše tři Zdeňkovi. Tvoje dcera je děvka toho chlapa a jediná antikoncepce, kterou chce používat, je její roztomilá, sperma sající prdel, pomocí ní zkouší vylákat jeho péro ze své těsné kundy. Když vidí, že tuhle bitvu prohrává, přepne na jinou rychlost a používá svou kundu k tomu, aby mu vykouřila péro.

„Nikdy předtím jsi neviděl kundu kouřit ptáka. Já ano. Jestli otěhotní, je to její chyba. Nebude mi jí líto. Ve skutečnosti se ráda dívám, jak její kunda kouří ptáka. Můžu ji přimět, aby ho tak kouřila, když si hraju s jejím klitorisem. Takhle mě ta proradná malá mrcha přivedla do jiného stavu. Jestli otěhotní, můžeš mě za to hnát k zodpovědnosti, a vidím, že mě pořád pevně držíš. Tak to by bylo, Viléme. Co chceš udělat – držet mě zodpovědnou, nebo držet mě pevně a vyšukat ze mě duši?“

Vilém ji vyšukal, ale jako obvykle to udělal příliš rychle. Tentokrát strašně rychle – pod jednu minutu. Další tři se pak smáčel ve spermatu a neřekl ani slovo. Nakonec prohlásil: „Tohle je zvrhlé, děsně nelegální a zvrhlé.“

„Toho si je Zdeněk také vědom. Netouží po tom, aby se něco z toho dostalo ven. ‚Nemluvit‘ je to slovo. Tohle zvrhlé svinstvo se nikdy nedostane zpod naší střechy. Děti chápou následky. Tohle je jeden z těch tanců, o kterých jsem si nikdy nemyslela, že je absolvuju, ale zdá se, že s tím nemůžu přestat, a děti jsou důvod. Ony mě drží na parketu, Viléme.“

„Myslím, že by to bylo skončilo už před měsícem, než jsem otěhotněla, ale tvoje dcera nic takového nechtěla. Pořád drží Zdeňka, aby se vracel. To dělají všichni. Udělají cokoli, aby se k nim vrátil, včetně toho, že mě zbouchne. Myslí si, že to vydírání je skutečné. Našeptávají mu do ucha kraviny a on mě pak vydírá, abych je udělala. Tak získávají, co chtějí – vydíráním, jenže to dělají přes něj.“

„Tohle je nějaká romantická hra, Aneto?“

„Bylo to tak, dokud se do toho nezapojily děti, ale upřímně řečeno, díky nim to je lepší, jiné, ale lepší. Tohle je syrový, nefalšovaný, hnusný sex, teď už trochu víc na úrovni. Tvrdě jsem bojovala, abych tě do toho nezatahovala, ale oni tě do toho chtějí zapojit. Jejich nápady vyvolávají u Zdeňka úsměv a u mě mrazení v zádech.

„Tohle ti nedělám já a Zdeněk, ale tvoje děti. Tohle nenapsal Zdeněk, to napsaly děti. Vnukly mu ten nápad za mými zády. On jim to nařídil a donutil je napsat tuhle sračku na můj zadek – v téhle poloze. Všichni se tváří, že to dělají neradi a že jsou v tom úplně nevinně, ale vidíš, kolik času a detailů tomu nápisu věnovali. Řekl jim jenom, aby napsali vzkaz, ne aby byl velký, tučný a efektní.“

„Tohle jim muselo trvat hodinu.“

„Téměř. Všichni na tom pracovali společně a drželi mě v té nejvíc ponižující pozici, v jaké může matka být, nemluvě o tom, že bezprostředně po pohlavním styku bez gumy.“

„Dala jsi jim nějaké kázání?“

„Ne, to nikdy nedělám a Zdeněk tu nebyl. Nemusí tu být. Odevzdávám se jim. Dělají, co se jim nařídí, ale dělají to po svém a vždycky si dávají na čas. To holení a ty prohlídky se neliší, obvykle ležím nahá na zádech s nohama vystrčenýma do rozštěpu. Rádi si hrají s mou píčou, takže to je teď na pořadu dne, hrát si s mou píčou, kdykoli některý z nich pocítí potřebu si s ní hrát.

„Ty prohlídky nejsou prohlídky, jen záminky, jak mě dostat do dobré pozice na hraní s mou píčou – přivádí mě to k šílenství. Milují přivést mě až na pokraj a pak ztratí zájem. Udržuje mě to nadrženou a dychtivou podstoupit další prohlídky. Udržují mě nadrženou kvůli Zdeňkovi. Když přijede, najde děvku. Rádi se dívají, jak se jejich máma chová jako děvka. Jsou dost průhledné, ale zdá se, že si to neuvědomují. Netuší, že mi Zdeněk všechno říká nebo že se s ním o všechno dělím. Nevědí, že se scházíme bez nich, ani že si někdy můžeme promluvit, aniž by alespoň jeden z nich byl přítomen. Viléme, zdá se, že se ti zase staví péro.“

„Je to tak. Máš pravdu. Tohle je přesně moje parketa.“

„Je to hra, do které by ses mohl zapojit?“

„Jsem do téhle hry zažraný až po uši.“

„Hmmm, ano, určitě mi to tak připadá. Víš, Viléme, tvoje dcera začíná zaostávat ve škole. Potřebuje přitáhnout k učení. Měl bys jí pomoct tak, jako pomáháš inspirovat své zbloudilé studentky.“

„Nevadilo by ti to?“

„Nechává se šukat do zadku od Johana, Martina i Bruna, tak proč ne od svého táty?“

„Nechá toho zatraceného psa, aby ji šukal do zadku?“

„To byla jedna z těch věcí, které mi měly ukázat, že si s ní Zdeněk může dělat, co chce, a já se musím dívat a přijímat to. To byla velmi špatná herecká práce zvířecího análního znásilnění, při kterém ji její bratři drželi. Rozhodně to nebylo poprvé, kdy ona nebo oni sloužili Brunovi jako asistenti. Ta holka dokáže chytit kývající se psí čurák řitním otvorem v devíti z deseti případů, a když se jí to nepodaří, její kunda dokáže psí čurák vykouřit stejně dobře jako lidský. Ta holka je úplná malá děvka a hodně anální. Užij si to, pokud ti nevadí umatlané chvilky po psovi.“

„Sakra, Aneto, toho čokla jsem ti obstaral v naději, že ty s ním budeš mít umatlané chvilky. Ani ve snu by mě nenapadlo, že si osedlá Sandy.“

„Dobře jsem věděla, proč jsi ho koupil a udělal z něj bytového voříška. Nejsem hloupá a ty umíš být stejně průhledný jako tvoje děti.“

„Klečela jsi mu někdy?“

„Ne, teprve Sandy ze mě prakticky udělala Brunovu děvku.“

„Líbí se ti to?“

„No, anální a vaginální sex není špatný, ale nechat se ošukat do pusy od nějakého čokla bylo o deset stupňů nad mojí červenou zónou ponížení a znechucení. Museli mě připouštět třikrát denně – jednou do kundy, jednou do zadku a jednou do pusy. Páření mámy bylo hlavní událostí jejich dne a nejvíc si užívaly páření, ze kterého se mi dělalo zle. Před třemi dny vydal Zdeněk rozkaz: ‚Ta čubka se bude pářit jen v puse‘.“

„Sakra! Třikrát denně do pusy?“

„Do krku, Viléme, do zasranýho krku. Nemluvím o kouření. Mluvím o šukání do pusy. Každých třicet vteřin ho musí odtáhnout, abych mohla nadechnout. Ten zmrd mi pumpuje do obličeje a pak se mi udělá do žaludku. Moje pusa je jako kunda feny. Potom, co se udělá, musím držet jeho péro v puse, dokud uzel nesestoupí – někdy i patnáct minut se rty sevřenými kolem hřídele. To má napodobit kundu feny. Naše děti rády vidí svou matku se psím čurákem v puse. Náš zatracený pes miluje, když mám jeho ptáka v puse.“

„Pořád je to zábava?“

„Jdi do prdele! Ačkoli vlastně ano, je. Ty děti si to tak užívají, že je ta zábava nakažlivá. Začínám si na to zvykat a docela mi to jde. Šukání do krku mi ohromně pomohlo při kouření do hlubokého hrdla. Teď už svedu pobrat Zdeňka až ke koulím. Má změřený pětadvaceticentimetrový čurák, víš to?“

„Vím. Slyšel jsem něco takového.“

„Je to pravda. Měřili jsme to s korunovými mincemi. Na péro se mu vejde dvanáct korun padesát. Johan má péro na necelých pět korun a Martin na tři padesát. Hádala jsem, že ty bys dal sedm, možná osm korun. Sandy to chtěla vědět.“

„Za kolik to má Bruno?“

„Těžko říct, když je ten uzel tak veliký, ale můžeme dostat třináct korun před něj a pět za něj. Když přidáme dvě kačky za ten uzel, řekla bych, že ten čokl má ptáka za dvacet korun.“

„Kurva! Může někdo pobrat ptáka za dvacet korun?“

„Obě to zvládáme v obou dírách, ale trik je v tom, dostat ho dovnitř za uzel, než se vytvoří. Potom už se tam dostat nedá, a naopak v puse se zas nedá šukat Brunův čurák, který nemá uzel úplně vytvořený. Kdyby totiž ten uzel naběhl až uvnitř v puse, může jít o život. Řekli mi, že jsme takhle málem přišli o dceru. Prý zmodrala a byla vláčená napůl mrtvá po domě, zatímco kluci mlátili psa do bezvědomí. To málem udělal tvůj dar.“

„Netušil jsem, že se mu ho moje holčička pokusí vykouřit nebo že by se něco takového mohlo stát. Sakra, nikdy jsem neviděl jeho uzel.“

„No, mě tahle zkušenost ušetřila toho, abych to musela zjistit po zlém.“

„Aneto, říkala jsi, že z tebe Sandy udělala těhotnou. Můžeš to vysvětlit?“

„To je dobrá věc na vysvětlování. Jestli máš rád zvrhlé sračky, tak tohle tě nakopne a rozpumpuje.“

„Šukání do zadku máš ráda, ne?“

„Mám, teď, když tam nosím snubní prsten. Dobře, chceš vědět, jak může nevinná holčička přivést svou maminku do jiného stavu. Řeknu ti přesně, jak se to dělá. Nejdřív něco o přípravách. Byli jsme tři týdny ve hře a jeden týden ve verzi s dětmi u toho. Byly na několika vycházkách, viděly spoustu vášnivého muchlování a možná pětkrát nebo šestkrát byly svědky sexu.

„Nebyli do toho nijak zapojení, jen se přišli podívat; vlastně měli přísné instrukce, aby se jen dívali – měli poručeno nemluvit, nedotýkat se, neptat se, být jako duchové. Byli to dobří duchové, což mě překvapilo. Mnohokrát jsem zapomínala, že tam jsou, i když se shromáždili na posteli po obou stranách vedle nás. Chtěli to všechno vidět zblízka a osobně, zejména spojení ptáka a kundy, tak museli být velmi dobří duchové, abych na ně zapomněla.

„Se Zdeňkem jsme si při sexu otevřeně povídali a sex byl spíš milování, nic vulgárního, hodně držení a líbání. Viděli orální a vaginální sex, ale žádný anální, a při milování neviděli moc z našich genitálií. Když nám to s třemi přihlížejícími duchy začalo připadat normálnější, přešli jsme k milování v lepších polohách, které odhalovaly víc z toho, co chtěli vidět, celé to důležité mega péro pohybující se v mámině kundě.“

„Zdeňkovi to nikdy nevadilo, ale mně to vadilo hodně. Když se na to dívali, nemohla jsem je dostat z hlavy. Upřeně na mě zírali a byli hodně blízko, tísnili se v mém osobním prostoru ve velmi osobních chvílích. Neříkám, že mě to nevzrušovalo. Vzrušovalo mě to velice, i když účelem bylo sdílet něco přirozeného, krásného a strašně intimního. Přesvědčovala jsem sama sebe, že je to sexuální výchova dovedená do extrému, tedy něco dobrého, ale nebylo mým cílem ani záměrem předvádět jim vulgární sexuální exhibice.“

„Stejně jako všechno ostatní to začalo nevinně a dobře a pak se to zvrhlo. Začali jsme se milovat a skončili jsme mrdáním, pářením před dětmi. Nakonec jsem souhlasila, že to dotáhnu do konce a dovolím jim vidět šukání do zadku tak, jak to měl rád on – v téhle poloze, kolena doširoka, hrudník a hlava na matraci, zadek nahoře, půlky roztažené, prostě všechno. Umírala jsem tisícem smrtí, ale věděla jsem, že na to dojde, tak jsem to prostě udělala a měla to za sebou.“

Vilém se zeptal: „S prstenem?“

„Ne, ne poprvé. Poprvé to bylo jen proto, aby prolomil tu anální bariéru a udělal ze mě vrnící děvku. Pak už bylo milování jen malé nebo žádné, většinou šlo o páření, které jim mělo předvést hlavně spojení kundy a ptáka. Se Zdeňkem jsme probírali moje nadcházející plodné období a co s tím. Ani jeden z nás nechtěl, aby výsledkem bylo těhotenství, a nechtěli jsme, aby se do hry zapojily gumy, takže jsme se dohodli na vytažení nebo uložení semene do bezpečné díry.“

„Dobrý plán, takže když jsem příště šukala, nadhodila jsem to téma před dětmi, aby to vypadalo, že se to téma právě objevilo. Ležela jsem na zádech. On klečel na kolenou a šukal mého roztaženého bobra. Řekl, že se mi udělá do zadku, a to taky udělal. Když byl připravený se udělat, prostě se spustil o dírku níž. Děti byly očividně zklamané, když zjistily, že drží slovo. To jsem nečekala. On taky ne, ale nikdo nebyl tak zklamaný jako Sandy.“

„Když jsem odešla na záchod, praštila ho a řekla, že je blbec. Mohl se udělat do mě a tvrdit, že to byla nehoda. Řekl, že ho to mrzí, ale že takovou nehodu on mít nemůže.“

„Řekla: ‚Myslím, že bych ji uměla přimět k tomu, aby tě nechala udělat se jí do kundy. Udělal bys to?‘ Řekl, že ano. No, a následujícího rána mě vidí na univerzitě a vypráví mi o tom rozhovoru. Chce vědět, jak to má řešit. Přemýšlela jsem o tom a řekla jsem mu, že jestli mě dokáže přimět, abych to chtěla, tak do toho.“

„Netušila jsem, co má na mysli, kromě toho, že usilovně lobuje za bratříčka nebo sestřičku. To nemělo šanci na úspěch. Nedělala jsem si s tím starosti, takže ten večer jsme na tom byli stejně. Sandy je na svém obvyklém místě u mého pravého boku, s výhledem na scénu, kde jeho velký pták provádí dlouhé přírazy. Ležím tam s široce roztaženýma nohama a převaluju se při těch pohybech. Nabíráme na síle a ona pořád nic neříká. Usoudila jsem, že ten nápad vzdala, protože by to bylo škoda práce, ale právě když se dostáváme do bodu, kdy musíme vyměnit díry, její ruka vklouzne mezi nás a na můj pahorek a začne si pohrávat s kudrnkami, které jsem tam v té době ještě měla.“

„To bylo nepřípustné. Duchové se nesmějí dotýkat, ale to, že se mě tam dotýkala, mě přimělo zavřít pusu a zlepšit pohyb pánve, což ji povzbudilo k tomu, aby se odvážila zasunout prst do žlábku a dostat ho na můj klitoris. To se jí povedlo. Od té chvíle už nešukal on mě, ale já jeho. Vlastně přestal šukat úplně a jen se díval s rukama na bocích.“

„Sandy se do toho pak dala vážně, klekla si a zapojila do hry obě ruce. Donutila mě, abych se šukala na celé délce jeho péra. Když ohlásil, že se chystá vyvrcholit, její prsty se bleskově pustily do mého poštěváčku, zatímco druhá ruka uchopila hrst chlupů a přitáhla mou kundu k jeho rozkroku. Táhla mě, ale já se nesnažila utéct. Právě naopak. Moje kunda přirážela její ruku drhnoucí můj poštěváček k jeho rozkroku. Pokračovala v tom tření, zatímco on do mě pumpoval sperma. Třela mě během celého toho fantastického orgasmu a pak mě masírovala, když pomalu ustupoval a pořád mě držela za chlupy.“

„Nebylo žádné utíkání do koupelny, abych to vypláchla. Udržovala mě na jeho péru úžasnou masáží kundy, která žadonila o vysvětlení, ale já jsem o žádné nežádala. Jen jsem tam ležela a držela se nadzvednutá s nohama rozkročenýma a nabízela jí svou napěchovanou kundu k odborné masáži – dokonce obouruč, když zjistila, že už mě nemusí držet za chlupy. Masírovala mě i jeho, měla při tom mokré ruce, ale udržela jeho tvrdého a mě nasunutou, nasáklou plodným semenem, rozhodnutá, že si uděláme dítě, ať se nám to líbí, nebo ne. Donutila nás znovu šukat a její ruce na nás zůstaly celou tu dobu. Ve skutečnosti do mě vyhonila jeho druhou dávku a pak nás ještě hodinu držela spojené. Tak takhle dcera zbouchne svou maminku.“

„Do prdele. Řekla jsi jí později něco?“

„Ne, a když jsme spolu šukali příště, ovládla naše genitálie ještě předtím, než jsme je vůbec spojili. Ona rozhodla, kdy je ten správný čas. Držela ten čurák, mířila s ním na díru a pak mě na něj nalákala tím, že mi zapracovala na klitorisu. Od té chvíle nás udržovala ve spojení. Měla nás pod kontrolou. Po celé mé plodné období zařizovala veškeré naše šukání, ale dělala to tak, že pracovala na Zdeňkovi, aby si pomocí vydírání vynutila mou poslušnost. Když jsme se setkali podruhé, měla poručeno zařídit, abych otěhotněla. Ta hloupá mrcha měla tu drzost předstírat, že to nechce udělat. Myslím, že to bylo hned den po tom, kdy jí zvonil telefon, a dostala příkaz oholit mi kundu, ten telefonát si sama zařídila. Podala mi telefon a pak se tvářila nevinně. Zdeněk se mě zeptal, jak to chci vyřešit.“

Vilém řekl: „A jak jsi to chtěla vyřešit? Snažím se tě přimět, aby ses oholila, už ode dne, kdy jsme se poznali.“

„Bylo to hned. Nechtěla jsem, abys na to přišel. Věděla jsem, že holá kunda je totéž jako doznání, že mám milence, který má svou kundu rád bez chlupů, ale kdybych zaváhala, ta hra skončila. Samotné jeho vydírání by mě k ničemu nedonutilo. Stála tam a pozorovala mě. Já jsem v žádném případě nebyla připravená přestat, a tak jsem se rozhodla a řekla Zdeňkovi, že jí dovolím, aby mi oholila kundu, ale že to je nejdál, kam zajdu.“

„To jsem samozřejmě řekla i tehdy, když po mně chtěl, abych ho nechala ošukat mi zadek, a řekla jsem to znovu, když mi nařídil spolupracovat se Sandy na otěhotnění. Vždycky to řeknu, pak udělám další krok a řeknu to zase. Každopádně od té doby sestupujeme po zvráceném točitém schodišti, děti mě vedou dolů a Sandy je vepředu. Mají teď nade mnou naprostou kontrolu. Cokoli chtějí, dostanou. Chtějí všechno.“

„A teď chtějí mě.“

„Chtějí nás. Vidím, že ti ta historka zlepšila náladu. Tak co, budeš ve mně dál stát jako pes, který právě došukal holku do zadku a nemůže se dostat ven, dokud mu neopadne uzel?“

To neudělal a tentokrát vydržel mnohem déle – celých deset minut. S pomocí prstu se jí podařilo mít orgasmus. Vilém se v ní tentokrát nemáčel. Vytáhl se a šel si umýt ptáka. Aneta seděla na záchodě a vykapávala. Utřela se, ale ručník si vzala s sebou zpátky na postel. Sedla si na ručník. Posadil se vedle ní. Řekla: „Udělal ses dvakrát. Teď už musíš přemýšlet s čistou hlavou. Teď máš jasnou představu. Tak co si myslíš o děkanově ženě?“

„Právě jsem o tom přemýšlel. Chtěla jsi mě naštvat, když jsi mi řekla, že jsi vykouřila všechny muže na katedře?“

„Ne, ale snažila jsem se být roztomilá s těmi chrániči kolen a bryndákem. Ve skutečnosti je nenosím. Vím, že tě to rozčiluje, Viléme, ale Zdeněk ví, že bys nemohl vést katedru, kdyby se o tom všeobecně vědělo. V tom jsou s Liborem zajedno, ale stejně chtějí děkanovu ženu za jeho zády dál využívat, ponižovat a pokořovat. To už dělají. Co se stalo, už se nedá vzít zpátky. Plně a zcela jsem spolupracovala v době, kdy bych udělala cokoli, abych Zdeňka – Zdeňka a Libora – potěšila, hlavně Zdeňka.“

„Zdeněk a Libor se mnou postupně po jednom navštívili ostatní. Setkávali jsme se v jejich soukromých kancelářích, kde jsem musela předvést svoje kvality, svlékli mě do naha, omrdali, vytřeli mi kundu svatebními šaty, prostě všechno. Jako velké finále jsem ho pokaždé všem třem vykouřila, obvykle jsem při tom onanovala nebo se něčím šukala. Děkanova manželka je úplně zničená. Je to nevěrná děvka a dychtivá vycucávačka ptáků. Všichni to vědí, dokonce i sekretářky, pomocnice z řad studentek i některé manželky, řekla bych. Všichni se na mě dívají, jako by to věděli.“

„Chápu.“

„To je všechno? Chápu? Co chápeš?“

„Nic. Mým nejlepším řešením je nic nevidět. Mají pravdu. Nemohl bych řídit katedru, kdyby to bylo všeobecně známé, a já bych o tom věděl a dovolil, aby to pokračovalo. Překvapuje mě, že na to Zdeněk s Liborem kašlou. Libor by mohl mít moje křeslo.“

„Možná tomu nebudeš věřit, ale respektují tě a Libor má rád vlastní židli – žádný nátlak – slušná pracovní doba – víc kundiček. Celé katedra tě chce tam, kde jsi, spokojeného a nevědomého. Evidentně jsi skvělý děkan, pod kterým se dá vyučovat.“

„Snažím se být. Ale něco bych chtěl vědět. Proč mi to všechno říkáš? Mohla jsi to vynechat.“

„Ne ve vší počestnosti. Rozhodla jsem se, že ti to všechno vyklopím, když už jsem se musela přiznat. Tohle je ta hlavní část. Cítím se špatně kvůli své roli v ní. Kvůli téhle části máš dobrý důvod k rozvodu. Špatné na tom je, že tahle část neskončí, až se se Zdeňkem rozejdeme. Pořád na mě budou koukat jako na nevěrnou děvku, která si ochotně klekne a vykouří ptáka.

„A nevidím žádný důvod, proč by mě kterýkoli muž z katedry nemohl vzít za ruku a odvést do své kanceláře, tam mě svléknout do naha a ošukat jako děvku, nebo mě svléknout do naha a nechat kleknout, abych mu kouřila ptáka, ale všichni mě rádi svlékají do naha. Jsem si jistá, že někteří mě určitě svléknou do naha a budou jen sedět a dívat se, jak ležím na stole s doširoka rozšklebeným bobrem a masturbuju. To bylo taky strašně populární.“

„Otázkou je, zda se necháš takhle zneužívat.“

„Ano. Už jsem s každým z nich párkrát mluvila.“

„Ty je šukáš?“

„Ještě ne. Jsem děkanova žena, ale teď jsem Zdeňkova žena. On se o ty díry s jinými muži nedělí, ale až mě propustí, budou ty díry k mání.“

„Takže tě bude smět mrdat kdokoli z oddělení?“

„Všem jsem jim tu nabídku udělala, ano. A nemůžu dost dobře říct, že jsem změnila názor, aniž bych řekla, že to ty jsi ho změnil. Řekla jsem jim, že jsem nevěrná děvka, která ráda kouří a šuká, a pak jsem to dokázala. Jak to mám vzít zpátky, aniž by se dívali na tebe?“

„Hm, je to tak zlé?“

„Ano, je to tak zlé. Libor a Zdeněk chtěli zajistit, že to tak zůstane a nepůjde to změnit bez toho, že bych za tebou zašla, nechala tě svolat schůzi katedry a říct všem, aby přestali brát děkanovu ženu do svých kanceláří. Tak by se to zastavilo, ale oni určitě počítají s tím, že ti to neřeknu nebo že ty nebudeš mít koule svolat schůzi.“

„Mohla by ses prostě držet dál od oddělení.“

„To oddělení je můj společenský život, když jsou děti ve škole. Od té doby, co to začalo, jsem tam skoro stejně často jako ty. Pomáhám. Vyřizuju pochůzky. Zvedám telefony. Dělám výstavy. Jak to bude vypadat, když tam najednou přestanu chodit a poflakovat se tam? Kromě toho nechci přestat. Jsem děkanova manželka. Mám svou roli. Například ti uvolňuji ruce, abys mohl dělat děkanské věci.“

„To, co říkáš je, že chceš být děvka pro oddělení.“

„To už jsem. Říkám, že nechci přestat, dokud budu děkanovou manželkou. Chci říct, že máš tři možnosti: přijmout to nebo svolat schůzi a ukončit to nebo se se mnou rozvést a zakázat mi vstup do budovy. A říkám ještě jednu věc. Chci předat náš domácí sexuální život Sandy. O to jí jde – o naprostou kontrolu nad veškerým sexem, který se v tomto domě odehrává.

„Je pevně rozhodnutá, že to všechno bude mít pod kontrolou. Je to sexuální kontrolorka, ale zvládne to mnohem lépe než my. Sex nikdy nebude nudný. Nikdy nebude den bez několika fantastických orgasmů. Ta holka umí hrát na moje tělo jako na hudební nástroj a totéž udělá i s tvým tělem. Budeš u ní zpívat svým penisem.“

„To je tak dobrá?“

„Zdeněk o ní básní. Johana a Martina si omotala kolem prstu a Bruno si myslí, že je to nějaká psí bohyně. Už chápu proč. Kvůli ní bych si přála mít ptáka. Když jí strčím jazyk do kundy, ona mi ho saje. Nekecám. Její kunda umí kouřit. Její kunda umí kouřit cigaretu a pít hustý mléčný koktejl malým brčkem. Ta holka není normální, ale má srdce na správném místě a sex je pro zábavu. Bavit se budeme, když si řekneme: ‚Kašlem na to, je to všechno tvoje, Sandy.‘“

„To jsi udělala?“

„Od toho dne, kdy mi položila ruku na stydké pysky, to dělám. Až donedávna to všechno prováděla oklikou přes vydírání, ale v poslední době se pouští i do věcí, které nejsou ve scénáři. Zkouší své hranice a zjišťuje, že žádné nemá a Zdeňka nepotřebuje.“

„To zní zajímavě. Vlastně celá ta věc zní zajímavě. Vždycky jsem chtěl děvku, děvku z lidu, která mrdá čokly. Nikdy jsem neuvažoval o akademické děvce, která kouří čokly.“

„Otevírá to úplně novou hru, že?“

„Otevírá to svět možností, o kterých se mi ani nesnilo.“

„Myslela jsem si, že by mohlo, ale jistá jsem si nikdy nebyla. Mé oči jsou teď rozevřené dokořán. A Sandy mi bude držet rozevřené nohy. Mám je ráda rozevřené.“

„Já je taky mám rád rozevřené. Dobře, ksakru, Aneto. Jdeme na to. Jak říkáš, děkanova žena je zničená. Nemá cenu brečet nad rozlitým spermatem.“

„Nebo nad snubním prstenem, který není pro hovna vidět.“

„Jo, musíš ten prsten udržet hluboko v prdeli.“

„Udržím.“

Políbili se a začali své manželství nanovo.

Více erotických povídek najdeš na webu Sex-po-telefonu.info - erotické povídky.

Nadržená Petradalší dívky
 
Sex po telefonu

Miluji sex s mladými zajíčky. Ráda Tě zaučím a ráda experimentuji. Nemusíš mít v sexu žádné zkušenosti, spolu všechno zvládneme a pokud nebudeš mít dost, na závěr si tě vezmu do pusinky a krásně tě vykouřím. Na oplátku i ty mě můžeš udělat pusou.

Zaučím tě v sexu na
909 606 666
a po vyzvání zadej kód 29

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
SEXCHAT PETRA text zprávy... na číslo 9095535

Cena hovoru 46 Kč/min pro čísla 909460030 a 909467666, resp. 60 Kč/min pro 909606666.
Maximální délka hovoru 26 min pro číslo 909460030, resp. 20 minut pro číslo 909606666.
Cena SMS je 35,- Kč. Sex po telefonu i chat je pouze pro starší 18 let.
Provozuje TOPIC PRESS s.r.o., www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Podobné erotické povídky

Preventivní prohlídka 2

  24. 7. 2011Neznámý autor

Na druhý den jsem byl rozhodnut paní doktorku zase navštívit, Eva však nemohla, prý dnes má něco důležitého s rodiči. Rozhodl jsem se tedy jít sám. Přesně ve tři jsem přišel do ordinace, byla prázdná, zaklepal jsem. Ozvalo se dále tak jsem vešel dovnitř. Doktorka tam byla opět sama. „Už na vás čekám, doufala jsem, že přijdete…ale kde je Eva?“
„Eva dnes nemohla, ale snad si dnes vystačíme sami.“
„Myslím,...  celá povídka...
Kategorie: Zralé ženy, První sex, Petting, Orál, Šukačky

Úlovek z natáčení

  29. 6. 2015Neznámý autor

Karel miloval svůj džob. Pracoval pro jeden brand, který natáčel hlavně videa z reálného prostředí – oslovovat holky na ulici a snažit se je přemluvit k sexu a když souhlasí, tak si to s nimi rozdat někde v křoví, na veřejných záchodcích, u zdi, nebo prostě někde, kde nebudou na první pohled vidět, ale zároveň tady bude nebezpečí, že by je každou chvíli mohl někdo objevit. Některé holky si kupodivu...  celá povídka...
Kategorie: Šukačky, Orál, Mix, Petting

Povinnosti kozaté sekretářky

  27. 1. 2013Neznámý autor

Už když Adéla seděla naproti svému potenciálnímu šéfovi a trpělivě odpovídala na jeho otázky zahrnuté v pracovním pohovoru, všimla si, jak moc mlsně se jí pan Hlaváček dívá na bujné poprsí. Stávalo se jí to pořád – ačkoliv ne vždycky nosila velké výstřihy, její kozy velikosti pět byly nepřehlédnutelné pod jakýmkoliv oblečením. I když měla rolák nebo dobře střižené sako, její prsa byla prostě veliká...  celá povídka...
Kategorie: Šukačky, Anál, Orál, Mix

Píchání s cizím frajerem

  30. 4. 2015Neznámý autor

Měla jsem pořádný fofr. Bylo už pozdě odpoledne a já měla jenom pár hodin na to, abych odevzdala velmi důležitou esej pro jednoho profesora. Jenže jsem na ní ještě ani nezačala pracovat… K mé smůle ještě na koleji nejel výtah, takže jsem vybíhala až do sedmého patra. Brašnu jsem měla narvanou knihami. Doufala jsem, že to prostě za večer a v noci nějak zvládnu. Koukala jsem do země, a jak jsem zatáčela...  celá povídka...
Kategorie: Šukačky, Mix