Prvních šest měsíců po Přistání proběhlo velice dobře. Našli jsme opravdu pěkné malé údolí, kde jsme se mohli usadit, jen dvacet pět kilometrů od místa, kam dosedla naše vesmírná loď. Údolí bylo zhruba protáhlou elipsou s nízkými horami skoro kolem dokola. Období dešťů přišlo a zase odešlo, takže se potvrdilo, že průzkumný tým měl pravdu, údolí se nezaplavuje.

Půda se ukázala jako velmi úrodná a malý potok poblíž naší nově dokončené chatky nám dodával spoustu vody i trochu elektrické energie z generátoru, který jsem si sám smontoval. Stačilo to k tomu, aby se dal zapnout náš malý rádiový vysílač, když byla potřeba se s někým domlouvat, a umožňovalo nám to dobíjet baterie do těch několika přístrojů, které jsme tam měli.

Jak se přibližovalo léto, dny se prodlužovaly, a my jsme viděli, jak po celém údolí v různých jasně modrých, červených a fialových barvách rozkvétají místní rostliny. Spolu jsme pozorovali, jak fialové květiny obklopují a lemují potůčky a potoky v údolí, zatímco modré raději kvetou ve stínu. Červené pokrývaly dno údolí a míchaly se do nich nějaké oranžové a žluté. Pole, která jsme vyčistili a oseli, byla s tím v ostrém kontrastu, bronzové až hnědé odstíny různých žitných stvolů jako by sem nepatřily. Celkově vzato nás ten krásný vzhled našeho rozkvetlého údolí hodně těšil.

Bylo to dosud nejteplejší den v roce, vrátil jsem se do chatky už v poledne, slunce mě donutilo vyhledat chladný stín pod střechou. Lena pro nás připravovala jídlo a kuchala pstruhy, které jsem chytil den předtím. Duhově modré a fialové šupiny a zvláštní umístění ploutví nám připomněly, že Země je nyní mnoho světelných let za námi. Jejich oficiální název byl ‚Rubiův královský pstruh‘, podle muže, který je objevil, a taky podle jejich ‚královsky‘ modrých a fialových barev, ale všichni jim jednoduše říkali pstruzi. Mimochodem, byli velmi chutní.

Vrhl jsem se na židli a Lena mi dobrácky vynadala, že právě před obědem uklidila. Já jsem přišel z dobývání velkých kamenů na jednom z našich polí a byl jsem pokrytý špínou a potem. Když jsem šel kolem ní dozadu do chaty se očistit, škádlivě jsem ji plácnul po zadku. Spokojeně vykřikla a hodila na mě utěrku, já jsem utekl.

Oběd byl dobrý a mluvili jsme o tom, že za den nebo dva si uděláme výlet do města. Vykládal jsem Leně o těch velkých kamenech a řekl jsem, jak se mi zdá, že snad vyrůstají stejně jako ty květiny a naše žito přímo ze země. Pochybovačně se na mě podívala, ale její úsměv mi říkal, že ví, že žertuju. Oběd jsme ukončili naší domácí limonádou (soused hned za kopcem nám přinesl citrusové sazenice) a já se chystal na další práci v horku.

„Teď tam nemůžeš jít,“ řekla Lena. „Podívej se na teploměr.“ Stupnice ukazovala teplotu 37° Celsia a stoupala. Na menší, starší stupnici ve stupních Fahrenheita to byla rovná stovka. Tak nebo tak, bylo to pořádné horko a vlhkost vzduchu způsobila, že se na nás oblečení lepilo.

„Proč mi něco nepřečteš, zatímco budu uklízet, pak můžeme počkat, až se zvedne větřík a já ti pomůžu s těmi kameny,“ řekla a vlastně navrhla, že si polední přestávku můžeme užít. Podíval jsem se na výběr datových karet, které jsme si vzali s sebou, malá zařízení, která obsahovala velké množství informací všeho druhu.

Ale pak mé oči přistály na polici s několika skutečnými knihami, které jsme si přivezli nebo zakoupili ve městě. Vytáhl jsem jednu z Leniných oblíbených, s názvem „Popel ve větru“, a začal z ní číst. Byl to příběh o problémech nějaké dívky hledající svého manžela, ztraceného během jakési bitvy v bouřlivých dobách kolem roku 1600 na Zemi. Vzrušující a místy erotický, Lena mi z něj často četla úryvky a oba nás to přenášelo do jiné epochy.

Den sliboval, že bude hodně horký, a když jsem si sedal na velký polštář v hlavní místnosti, sundal jsem si košili. Lena dokončila úklid a připojila se ke mně, já jsem nahlas četl a ona seděla na druhém polštáři naproti mně. Pokračoval jsem ve čtení, a v tom odpoledním žáru mi po hrudi stékal pot. Nedošel jsem ještě k žádnému z těch erotických úseků, když se Lena nahnula dopředu a s rukama na mých nohách mi olízla pramínek potu z prsou. Jela rukama po mém těle vzhůru, cítil jsem teplo z jejího těla, a ona spustila svá ústa a políbila mě na velmi citlivém místě.

Zvedla se a podívala se na mě, oči jí zářily pohledem, který jsem dobře znal. Usmívala se a požádala mě, ať čtu dál. Po chvíli jsem začal znovu číst a Lena si také stáhla svou košili přes hlavu a odhalila mi svá nádherně plná prsa. Pot mezi nimi se leskl, lehla si na záda, zavřela oči a poslouchala můj hlas. Já jsem dál četl a ona tam ležela a dál poslouchala, věděl jsem, že mě ráda svádí, a to horko naše vášně jen víc rozpalovalo. Četl jsem, dokud jsem se na text dokázal soustředit, pak jsem sklouzl k ní dolů a divoce ji políbil. Její paže objaly můj krk a naše těla se setkala.

Oba jsme pospíchali zbavit se zbytku svého oblečení a na té podlaze uprostřed chaty jsme se propadli do hluboké studny náruživosti. Její nohy se ovinuly kolem mě a moje boky vyrazily dopředu a zavedly mě do ní tak, jak se to stalo už mnohokrát předtím. Pokaždé nám to přineslo stejnou, a přece novou blaženost, a dlouhou chvíli jsme tak nehybně setrvali jeden druhému v objetí, než jsme se rozhodli pokračovat.

Ve srovnání s naším nestoudným ohněm vedro toho dne začalo vychládat a oba jsme byli rychle pokrytí potem stékajícím po našich tělech. Každý příraz mých boků se naplno potkal s jejím a oba jsme cítili, jak naše pižmové vůně zaplňují místnost. Ten výchozí rytmus, do kterého jsme se dostali, byl stvořen před věky a světelnými lety, ale stále to bylo něco jen našeho, jen mezi námi. Prsy se jí vlnily, když jsem do ní bušil, a její nohy po mně mokře klouzaly. Ústa otevřená a oči zavřené, přitahovala mě k sobě a její prsy klouzaly po mé hrudi.

Oba jsme těžce dýchali, zcela pohlceni svou oboustrannou chlípností. Sáhl jsem pod ni, zvedl její hýždě a silně si ji k sobě přitáhl. Ona svou rukou stahovala mou hlavu ke své a snažila se kolem mě co nejvíce omotat. Mé tempo rychle přešlo na dlouhé, hluboké a tvrdé přírazy, které oznamovaly, že už je čas.

Nohama mě pevně sevřela a vtáhla mě hluboko do sebe. Má záda se prohnula a mé boky naposledy tvrdě přirazily, můj kůl se zabořil hluboko do ní. Hekal jsem a otevřel oči, díval se přímo do jejích, a dole ze mě do ní vtékala pulzující řeka. O pár vteřin později vyhekla i Lena a její tělo se chvělo a zmítalo v mé náruči. Její píča mě ždímala do sucha a stlačovala mě dál, jako by chtěla ještě. Pomalu jsme se zklidňovali ze svých ohromujících orgasmů, drželi jsme pevně jeden druhého a o horko se nestarali. V nejteplejší části dne jsme pak upadli do dřímoty, stále spojení a v objetí.

O několik hodin později nás probudil chladný vánek proudící nad našimi vlhkými těly. Pomalu jsme se protahovali a objímali, až potom jsme vstali. Oba jsme si vzali lehké oblečení a klobouky a čistili jsme pole od velkých kamenů, dokud slunce nezačalo zapadat. Vrátili jsme se do chaty a osprchovali se, ani jsme nepotřebovali solárně ohřátou vodu. Ta chladná z potoka nám dělala dobře, jeden druhého jsme pečlivě umyli. Po lehkém večerním jídle jsme si nazí sedli na verandu, mazlili se a pozorovali západ slunce. Krátce nato jsme šli do postele a vyčerpaní z náročného pracovního dne jsme si usnuli v náručí.

Následujícího rána mě probudila vůně kávy, kterou mi Lena držela pod nosem, seděla na kraji postele, oblečená jen v lehké košili. Podala mi kávu a zeptala se, jestli se dnes vydáme do města. Chvíli jsme to probírali, a nakonec se rozhodli, že pojedeme hned jak zkontroluji svůj provizorní zavlažovací systém. Nakrmila mě snídaní z palačinek a sladké klobásy vyrobené z místních surovin a řekla mi, abych si pospíšil, že chce ve městě mít dost času.

Dojedl jsem a dlouze a tvrdě ji políbil, držel jsem ji v náručí a řekl jí, že dneska večer nás čeká dlouhá noc, protože nebudeme unavení z práce. Lena mi vrněla do ucha, objala mě a já jí, ještě než jsem vyšel zkontrolovat pole, něžně tiskl prsa.

Jak jsem šel po polích, cítil jsem ve vzduchu něco divného a nezvyklého. Stále jsem se rozhlížel a snažil se přijít na to, o co jde. Zdálo se, že zavlažovací systém funguje dobře, plastiflexové hadičky čerpaly vodu z potoka přesně tak, jak měly. Když jsem se vracel do chaty, všiml jsem si, že všechny fialové květy zvadly a začínaly opadávat.

Zastavil jsem se u potoka a všiml si zvláštního zatuchlého zápachu. Zvedl jsem jednu květinu a zjistil, že zdrojem toho neobvyklého zápachu je odumírající fialový květ. Podíval jsem se proti proudu a uviděl Lenu, jak vyšla z chaty a věšela nějaké prádlo. Vzpomněl jsem si, že jedeme do města, a vydal jsem se směrem k chatě, myslel jsem, že vyrazíme hned, abychom byli ve městě dřív, než zase bude moc velké vedro.

Lena zamávala a vešla do chaty, ještě se otočila, jestli jdu za ní, měl jsem trochu žízeň a vzpomněl jsem si na chladnou limonádu ze včerejška. Došel jsem ke dveřím chaty, vešel dovnitř a uviděl, jak Lena vychází z ložnice. Dech měla těžký, jako by právě běžela. Oči rozšířené a skelné. Její obličej byl trochu zarudlý a pomalu a svůdně kráčela směrem ke mně.

„Bože můj! Teď tě chci!“ Těžce dýchala. Rukama chytla svou košili a zatáhla, roztrhla látku a odhalila si prsa. Bradavky měla úplně ztopořené a stály jí pevněji, než jsem u ní kdy viděl. Šla ke mně a pořád na sobě trhala látku. Cítil jsem, jak tvrdnu, a dech se mi prohluboval chtíčem.

Lena si roztrhala košili a potom i šortky a stála přede mnou nahá. Zvedl jsem ruce, abych si stáhl tričko, ale ona byla rychlejší, chytla mě za něj a přitlačila ně dozadu ke zdi. Její ruce mi roztrhly a servaly triko, a pak ze mě surově stáhly natržené šortky. Klečela přede mnou, obličej těsně u mého tuhého ptáka.

Otevřela pusu a jedním rychlým plynulým pohybem si mě do ní vzala. Její ruce po mě jezdily s chlípnou naléhavostí a nehty mi škrábaly kůži. Její ústa ve mně probudila můj vlastní svět smyslné vášně a já ji popadl a vytáhl nahoru k sobě a silně ji políbil. Vytrhla se mi a znovu poklekla, otočila se ke mně zadnicí, prsty si vklouzla mezi nohy a roztáhnula své vlhké stydké pysky.

„Dej mi to tam! Mrdej mě, hned teď!“ vzdychala. Klekl jsem si za ni a vklouzl do její píči, překvapilo mě, jak ji má mokrou. Chtěl jsem se do ní dostat hluboko a podržet to tam, ale Lena hned vyrazila dozadu a nabodla se na mého ptáka a rovnou mě začala divoce mrdat. Vrhala se na mě s nezkrotnou silou a půlky jí poskakovaly, jak do nich narážel můj klín. Hlasitě syčela a sténala a píču si stále třela rukou. Byl jsem jako zmámený a její agresivita mi byla divná. Popadl jsem ji za boky a začal do ní tvrdě a rychle přirážet, udržoval jsem její zběsilé tempo. Slova, která z ní vycházela, byla u ní neobvyklá, mnohem erotičtější a vstřícnější, než na jaká jsem byl zvyklý.

„Oooch, moje kunda hoří! Potřebuju tvoje sperma, abych to uhasila!“ Hlasitě zasténala. „Dej mi svoje horké sperma!“

Bušil jsem do ní tvrději než kdy jindy a cítil, jak v ní můj penis ještě tuhne a bobtná. Jak se můj orgasmus blížil, vnikal jsem do ní hluboko a nemilosrdně. Její boky se proti mně vzpínaly a ona při tom drsném zacházení hlasitě sténala, já potom se spěchem otupujícím mysl prudce vybuchl. Cítil jsem, jak ji můj příval zaplavuje a naplňuje. Cítil jsem, jak žalud mého ptáka brousí konec jejího tunelu, tiskl jsem ji k sobě a chtěl jít ještě hlouběji. A ona se tlačila vzhůru a snažila se mi pomoct, abych se ještě hlouběji opravdu dostal, a přitom už z ní unikaly prvotní zvuky rozkoše.

Nakonec jsem se udělal a začal relaxovat, ale Lena se vytáhla a přetočila a lehla si pode mě. O můj mokrý vercajk si třela prsa a rukou si horečně honila svou kapající píču. Znovu si mě vzala do pusy a vycucávala mě jako posedlá. Jak se svíjela na podlaze, rukou si roztírala naše smíšené krémy po břiše a stehnech. Otevřeným oknem procházel čerstvý ranní vánek, ochlazoval a osvěžoval mě, a znovu vzbuzoval mé vášně.

Když zvedla hlavu, podíval jsem se dolů, olizovala mi koule a břicho se jí lesklo vlhkostí. Sáhl jsem dolů a navedl její hlavu zpět k svému ptákovi a ona mě dychtivě sála. Natáhl jsem ruku a vsunul prsty mezi její nohy, bez váhání je zvedla a doširoka roztáhla. Přesunul jsem se a sklonil, abych ochutnal šťávu, která z ní tekla, pikantní chuť mých vlastních spermií utopených v mohutném toku řinoucím se jí z píči. Zabořil jsem do ní svůj obličej, vychutnával si její vzrušení a sál její klitoris. I ona mě sála, vnímal jsem její ruku hladící mé koule a najednou jsem ucítil, jak se jeden z jejích prstů pomalu sune vzhůru k mé prdeli.

Boky se mi roztřásly a hlasitě jsem funěl, poznal jsem, jak na mě neskutečně brzy přichází další orgasmus. Vcucnul jsem její klitoris do pusy a rychle a tvrdě ho přejel jazykem. Nohy měla ohnuté, kolena téměř na prsou, a já jsem sál a lapoval její ronící píču, šťávy z ní tekly jako voda.

Zůstali jsme v té poloze dlouhé minuty, aspoň se to tak zdálo, oba ztraceni v jakési chlípné mlze, na pokraji orgasmu. Potáhl jsem za její klitoris svými rty a ucítil její kontrakci. Když začala vrcholit, při těch stazích z ní vytékalo stále víc a víc jejího lahodného džusu, zdálo se, že teče jako pulzující řeka. Boky se jí chvěly a ona najednou silně vcucla mého ptáka.

Udělal jsem se ve spěchu, najednou, cítil jsem, jak jí mé teplé semeno tryská do úst. Neuvědomil jsem si, že při svém orgasmu pořád saju její poštěváček, ale jakmile jsem ho pustil, Lenina píča se stáhla tak silně, že vystříkla hustý bílý krém jako fontána. Oba jsme několik okamžiků nehybně leželi, pak jsme se zhroutili vedle sebe a pokoušeli se vzpamatovat.

Otočil jsem se a ležel vedle ní, držel ji blízko u sebe a nechápal to, co jsme si navzájem udělali. O pár minut později se Lena na mě podívala a v obličeji měla zmatený pohled.

„To všechno je z mojí kundy?“ zeptala se nevěřícně. Pozvedl jsem ruku a zjistil, že moje tváře, brada i krk jsou pokryté jejím hustým bílým krémem. Přikývl jsem a pak jsem ukázal na její bradu a tváře, pokryté zas mým hustým semenem všude, kde jí uniklo z úst. „Proboha, ty jsi se dělal pořád a pořád!“ řekla.

„Hmmm. Stejně jako ty,“ odpověděl jsem a pak jsem jí pověděl o její píče, jak na mě opravdu vystříkala svůj vlastní ejakulát.

„Vím, že jsem se udělala hodně,“ řekla. „Cítila jsem to jako... jako že to bude trvat napořád.“ Přivinula se ke mně a drželi jsme v tom objetí mnoho dlouhých minut. Nakonec jsme se očistili a oblékli a smáli se nad svými roztrhanými šaty.

„Dobře, že dnes jedeme do města,“ řekl jsem a zvedl košili, která vypadala, jako by prohrála boj s mixérem.

Lena se zasmála. A pak už vážně dodala: „Já-já nevím, co se to se mnou stalo. Sotva jsem tě viděla vcházet do chaty, v tu chvíli jsem tě hrozně musela mít! Myslím, že ses oženil se skutečnou nymfomankou.“

„Pokud ano, můžeš si být jistá, že zemřu s úsměvem na tváři.“

Zasmála se, ale chtěla, abych ji držel a při tom uklidňoval. Řekl jsem jí, že mě její vášeň hodně vzrušuje a že se to dnes po večeři pokusíme zopakovat. Políbila mě a vyšli jsme ven. Zapřáhli jsme koně a vyjeli s vozem do města.

Několik farem, které jsme míjeli, vypadalo opuštěně, ale to nebylo neobvyklé. Lidé často pomáhali sousedům, nebo jeli do města. Kouř z komínů ukazoval, že někteří z nich měli dnes oběd dřív. Nakonec jsme vyjeli na malý kopec těsně před hranicemi města. Tehdy jsme poznali, že něco je rozhodně divné.

Jak jsme se blížili k městu, mohli jsme vidět, že lidé, zdá se, tam mají nějakou oslavu. A jakou oslavu!! Páry byly nahé a mrdaly přímo na chodnících, muži i ženy se při tom chovali bláznivě. Lena mě chytila za paži a já jsem se na ni podíval. „Jsi v pořádku?“ zeptal jsem se.

„A-ano. Co se tu děje?“ řekla tiše. Zastavili jsme před městem a chvíli jen pozorovali ten ohromně divoký sexuální výjev. Zdálo se, že lidi postihla nějaká chlípná sexuální horečka a všichni to všude vyjadřují svými oblíbenými způsoby. Zdálo se, že to nemá žádný řád ani důvod, a že každý v tom může pokračovat donekonečna. Dívali jsme se na tu scénu několik minut. Chladný vítr ofukoval vlhký pruh na mých zádech a zavinil, že jsem se chvěl. Pak jsem si uvědomil, že dostávám erekci. Podíval jsem se na Lenu a všiml jsem si, že má bradavky ztopořené a rukou si přes sukni tře píču.

„Možná bychom se měli vrátit...“ odtáhl jsem se. Vrhla na mě stejný vilný pohled, jaký jsem na ní viděl už dopoledne. Dýchala ztěžka a tentokrát jsem si všiml, že já taky. Bez přemýšlení jsem otočil vůz směrem k domovu, ale ujeli jsme jen asi půl kilometru, když Lena vstala a zvedla šaty.

„Prosím! Vylízej mi kundu a udělej mě, pořádně, ať zase stříkám! Strašně to potřebuju!“ řekla a tělesný chtíč z jejího hlasu přímo kapal. Zastavil jsem vůz, chytil ji a přitiskl jí svůj obličej na píču. Když jsem z ní vylizoval její šťávu, rukama si mě k sobě ještě přitlačovala. Tentokrát jsem z ní šaty stáhl já, utrhl při tom knoflík a vysvobodil ji z jeho sevření. Stáhla si halenku a hodila ji do zadní části vozu, stála jednou nohou na sedadle a druhou na podlaze, nahá, a já ji olizoval.

Cítil jsem, jak mi pták tepe do kalhot, a stáhl jsem si je. Lena mi rozervala košili a fanaticky mi začala olizovat bradavky. Mé ruce zmáčkly její prsy a za bradavky si je přitahovaly. Vstala, stáhla mě z vozu a přinutila mě klesnout k zemi. Ležel jsem v měkké špíně vedle cesty a ona se spustila na má ústa a šoupala se mi o ně, poháněna jakousi zaslepenou touhou.

„Vylízej mě. Cucej mě!“ Stiskla si prsy k sobě a hlasitě vykřikla. Svým jazykem jsem sondoval každý centimetr od klitorisu až po zvrásněnou hnědou díru a dychtivě jsem slízával krém z ní tekoucí. Byla tak mokrá, že mi ten krém stékal po tvářích jako voda a svou vlhkostí mi pokrýval krk.

Pohupovala se proti mému obličeji, tak jsem ji popadl za zadek, vsunul do ní z každé ruky jeden prst a nechal ji, ať se na ně tlačí, jestli chce. Její chuť byla lahodná, vzrušovala mě víc než kdykoli předtím, a já ji pil s velkou náruživostí.

Lena na má ústa a jazyk intenzivně dorážela. Použil jsem své ruce a prsty, otevřel si ji, a ona se narážela na ně. Vsunul jsem dovnitř další dva prsty a držel si ji otevřenou, jazykem jsem kroužil kolem jejího poštěváčku a cítil stahy, které to v ní vyvolávalo. Vykřikla a naříkala, že už bude. Jakmile jsem z ní své prsty vyndal, prudce se za nimi zavřela a hned znovu začala stříkat, postříkala mi svým krémem celou hruď a břicho.

Boky se jí chvěly, vydávala primitivní skřeky, vrcholila dlouho a tvrdě. Odvalila se ze mě a zase se mi nabídla na všech čtyřech. Popadl jsem ji a převalil ji na záda. Rukama jsem ji přiměl pokrčit nohy k břichu a doširoka je roztáhnout, pak jsem se ponořil do její promočené kundy. Přirážel jsem silně a hluboko, slyšel jsem, jak lapá po dechu a sténá. Nyní jsem byl slepý chtíčem já a chtěl jsem ji šukat dlouho, hluboko a tvrdě.

„Ano! Mrdej mě! Pusť mi to tam!“ křičela a držela nohy ve vzduchu.

Přirážel jsem do ní dál a dál, a cítil, jak sperma ve mně začíná stoupat. Úplně jsem se z ní vytáhl a hned si zas tu naruby obrácenou píču na sebe rychle navlékl. Mohla vycítit, že to na mě jde. Vrazil jsem do ní naposled a takovou silou, až zaječela, zastavil mě teprve její hluboko uložený děložní čípek. Připadalo mi, že do ní nalévám celé litry semene, můj mozek se roztavil a vytékal ze mě mým ptákem.

Nohy jí náhle spadly, protože znovu vyvrcholila a chtěla se mého ptáka zbavit. Ležela tam, třásla se, můj pták z ní vyskočil, ale dál stříkal na její pahorek, břicho a stehna. Zvedl se slabý vítr, hladil nás, a nám se zdálo, že se vznášíme na oblaku. Cítil jsem se, jako bych měl stříkat navždy, zvedl jsem jí nohy a hladil ji ptákem po stehnech a stydkých pyscích. K mému překvapení, místo toho, aby mi poklesl, se krev do něj začala znovu hrnout a já věděl, že se udělám ještě jednou. Moje sperma ještě teklo přes její pysky a zadní tváře, a já už začínal nanovo.

„Ach bože! Jde to na mě znovu!“ vyrážel jsem ze sebe a celé tělo se mi chvělo.

„Dobře. Ano. Dej mi svoje semeno!“ křičela na mě.

Rukama našla svou kundu a začala si ji zběsile honit už ve chvíli, kdy já začínal vadnout. Viděl jsem ji, jak se znovu snaží udělat, a tak jsem hned do té promáčené kundy vklouzl zpět. Udělala se skoro hned, její kunda mě pevně svírala, najednou ztuhla... a pak se uvolnila. Pokryti potem a ejakuláty jsme se pevně objímali, teprve po nějaké době jsme si našli vodu a ručníky, a umyli se a utřeli.

„Co se to děje?“ zeptala se nakonec. To byla otázka, na kterou jsem ani nechtěl hledat odpověď. Buď to je dočasný jev, anebo se celá kolonie promrdá do neexistence.

„Nevím,“ řekl jsem. „Opravdu nevím.“ Lena mě požádala, abych ji držel, a já jsem to udělal, abych uklidnil ji i sebe. Oblékli jsme se do toho, co zbylo z našich šatů, a rozhodli jsme se vrátit do naší chaty, o orgie v městských rozměrech jsme nestáli. Když jsme jeli kolem domu Toma Pohla, vyběhl dolů na cestu a dával nám znamení, abychom zastavili. Podíval se na naše oblečení a pak se usmál.

„Myslím, že se to stalo i vám!“ smál se.

Podívali jsme se na sebe a zeptali se ho, jestli má stejnou zkušenost jako my.

„Sakra ano!“ řekl Tom. „Od časného rána. Moje žena a já se k sobě nemůžeme přiblížit, aniž bychom si vyšukali mozek z hlavy. Vy jste byli ve městě?“

Vysvětlili jsme mu, co jsme na okraji města viděli, a Tom hvízdnul a zavrtěl hlavou.

„Vsadím se, že v neděli budou na bohoslužbách někteří lidé v rozpacích,“ řekl. „A že bude nějaké mocné hlasité kázání.“

„Nevím...“ řekl jsem zamyšleně. Lena a Tom se na mě podívali a já jsem přešel do širokého úsměvu. „Viděl jsem pastora Robertse s nějakou blondýnou dole v Masonově železářství a nezdálo se, že by... hm... kázal.“

Všichni jsme se smáli, protože jsme věděli, že pastorova manželka má vlasy jako uhel. Tom nám řekl, že si myslí, že to je účinek měsíců-dvojčat, jejichž oběžné dráhy jsou právě teď v zákrytu. Rozešli jsme se, my jsme pokračovali domů a Toma jsme nechali, aby se pokusil vrátit ke své práci.

*

Den byl opět horký, ale naše roztrhané oblečení už pot nevsakovalo. Nakonec, když jsme už vstoupili do našeho malého údolí, jsem navrhl, že na zbytek cesty, asi pět kilometrů, bude lepší zbavit se ho docela. Lena si svlékla šaty a já jsem si stáhl kalhoty. Objali jsme se, když jsme dorazili na údolní dno, odkud už se dal v dálce zahlédnout záblesk solárního pole na naší chatě. Asi o minutu později Lena ukázala na vzdálený konec údolí.

„Nejde tam v dálce někdo?“ zeptala se. Chvíli mi trvalo, než jsem zahlédl postavu, kolem které se vlnila tráva. „Určitě ano, pojď, podíváme se, kdo je pěšky tak daleko od domova,“ řekl jsem a popohnal koně. Lena vklouzla do šatů, a když převzala otěže, já jsem si natáhl kalhoty.

Carol Butlerová žila se svou rodinou pod horami na kraji našeho údolí. Právě letos v zimě jí bylo osmnáct a teď klopýtala travou, úplně nahá. Když jsme se k ní přiblížili a poznali ji, přemýšleli jsme o tom, co víme, a dospěli jsme k závěru, že se to zřejmě děje v širokém okolí. Zastavil jsem vůz několik metrů před Carol. Lena seskočila a šla k ní. Já jsem slezl dolů s polní lahví, napadlo mě, že může potřebovat vodu.

Lena u ní byla první a zastavila se. Carol měla skelné a rozšířené oči, namísto světlé kůže, kterou jsme na ní znali, bylo teď její tělo tmavě opálené. Jindy světle hnědé vlasy byly tmavě červené a rty modré. Nejvýraznější bylo, že bradavky měla fialové. Upřeně se podívala na Lenu, pak k ní rychle přistoupila, stáhla jí šaty a přisála se k její levé bradavce.

"Carol!" zakřičela Lena a snažila se jí vytrhnout. „Carol! Přestaň s tím!“

Rozběhl jsem se k nim a odtáhl Carol pryč, ale dosáhl jsem jen toho, že mi utrhla poslední knoflík kalhot a stáhla je i se mnou na zem. Zběsile se na mě vyškrábala, nasedla na mého polotuhého ptáka a třela se o mě tak silně, jak jen mohla. Její oči zíraly, viděly, ale byly zaslepené její chtivostí. Lena se ji pokusila stáhnout, ale Carol si ji přitáhla blíž a pokoušela se lízat její píču. To horko na nás doléhalo a nad námi foukal horký vítr, takže Lena i já jsme rozvášněné Carol rychle začínali rozumět. Můj pták uvnitř Carol narůstal a zdálo se, že Lena na její pozornost také rezignovala.

Carol proti mně tvrdě narážela a její mladá těsná pička mě silně svírala. Současně ale její ruce přebíhaly všude po Leně a povedlo se jí stáhnout ji taky na zem. Jak se zabývala Lenou, odvalila se ze mě a já jsem se do jejich souboje zapojil, chtěl jsem ji odtáhnout. Ovšem Carol nadzvedla boky a zadek, nastavila se přímo ke mně a já jsem se do ní poslepu zanořil. Leně Carol zvedla nohy, divoce ji mezi nimi olízla a snažila se dostat svůj jazyk do její píči.

Carolina malá prsa se otřásala, jak jsem do ní divoce přirážel, a Lena začala sténat. Carol se náhle posadila a začala křičet a házet hlavou, celé tělo se jí otřásalo. Cítil jsem, jak se její těsná píča sesouvá na mě dolů, skoro jsem se nemohl pohnout. Ve svém vlnění pokračovala, ale křičet přestala.

Lena lezla kolem nás a olizovala mi zezadu koule, já při tom držel Carol ruce nad zemí. Lenina ruka vklouzla mezi moje a Caroliny nohy, a začala tam zpracovávat dívčin klitoris. To vyvolalo další její výkřiky, ale tentokrát jsem se udělal s ní.

„Ach ano! Udělej se ve mně! Udělej se, taky se chci znovu udělat!“ ječela.

Carol si stoupla a otočila se, sperma jí stékalo po stehnech. Viděla, jak Lena stále olizuje mé koule a jak můj pták slintá moje semeno. Něco mi slízla ze žaludu, pak mě odsunula a nabídla to Leně. Potom mě sála Lena, ale Carol neměla dost, chňapla po mně a tvrdě mě políbila. Pak se odsunula a přiložila jazyk na Leninu píču, dolízala ji k orgasmu a její majitelka mě při tom celou tu dobu sála. Nakonec jsme asi po pětadvaceti minutách všichni vyčerpaně leželi v trávě.

„Ach ne! Co se to se mnou stalo?“ Carol se červenala, když se probudila ze svého snového stavu a snažila se něčím zakrýt. Lena jí řekla, ať si teď nedělá starosti s oblečením, že to není nutné. Carol zamrkala a zeptala se, jestli opravdu dělala některé věci, o kterých si myslela, že se jí staly ve snu. Tak jsme s ní probrali některé z těch věcí, které jsme právě dělali, a každá z nich způsobila, že se Carol začervenala. Dívala se na Lenu a koktala.

„Já-já nejsem... myslím... normálně ne...“ Carol se červenala a klopila zrak.

„Myslíš, že normálně nelízáš kundu?“ zeptala se Lena. „Dobrá, tak mi dovol, abych ti řekla, že na novicku jsi to dělala sakra dobře.“

Carol se znovu začervenala. „Nejste naštvaná?“

Lena i já jsme se zasmáli. „Jak bych mohla být naštvaná, když jsi mě tolikrát přiměla udělat se? A tykej mi, prosím,“ řekla jí.

Dívky se nakonec objaly a pak jsme Carol vysvětlili, co jsme viděli a dozvěděli se. Vypadala zmateně.

„Nerozumím tomu. Začalo to včera v našem domě,“ řekla.

Tady jsem si začal dělat starosti. Carol byla nejstarší, měla dva bratry dvojčata kolem šestnácti a mladší sestru asi čtrnáctiletou. Zeptal jsem se, co se u nich doma stalo. Vyprávěla, že čistila krb, když vešel její otec, a rozhlížel se kolem sebe skelným pohledem. Pak vtrhl do patra, vyhnal jejich matku ven a trhal na ní šaty. Šla za nimi ven a dívala se a po několika minutách se její matka přidala k otci a společně ze sebe strhali své šaty a v divoké vášni padli na zem přímo uprostřed pšeničného pole.

Její rodiče byli ke svým dětem velmi otevření a upřímní ohledně sexu, ale nikdy neviděla svého otce, aby se choval takhle. Vyrazila zpátky k domu, ale najednou dostala nutkání taky si svléknout šaty. Čím víc odolávala, tím silnější to bylo. Její sestra vyšla ze stodoly a ptala se jí, co se děje: „Proč si tady svlékáš šaty?“

Poslala svou sestru dovnitř a pamatuje si, jak procházela kolem svých rodičů, byli stále v zápalu vášně, a šla pořád dál směrem k našemu domu. Cestou zřejmě své šaty někde odhodila.

Zeptali jsme se jí, jestli si něco udělala na kůži. Podívala se na sebe a zdálo se, že si toho všimla poprvé. Její bradavky a píča byly fialové, vlasy měla ohnivě červené a její tělo bylo dokonce tmavě hnědé. Byla v šoku a plakala, obávala se, že je to trvalé. Řekli jsme, že jí u nás dáme sprchu, abychom zjistili, jestli to není z rostlin, kterými prošla, ve skutečnosti jsme tomu ale nevěřili.

Když jsme s Carol šli zpátky k vozu, náhle se zastavila.

„Leno...“ řekla tiše. „Koukni se!“ Carol ukázala na Leniny bradavky a bylo vidět, že se zbarvují do modrofialova. Její kůže byla také tmavší, a i rty vykazovaly modrý nádech. Nasedli jsme na vůz, a jeli domů do chaty. Chtěl jsem prohledat xeno-medicínské datové karty a najít v nich nějaký odkaz na podobné příznaky. Koně klusali, dopřávali jsme jim oddych, a byli jsme už jen kilometr od domu. Tehdy mi Lena řekla, že se za minutu asi dost rozčilím.

„Cože?“ řekl jsem.

„Podívej se na sebe.“ Zachichotala se. Carol se také podívala a také se rozesmála.

Podíval jsem se dolů a viděl, že můj pták a koule dostávají zářivě modrou barvou a moje pokožka začíná nabývat zlatavého odstínu.

„Tvoje rty a bradavky se mění... pane jo!“ vykřikla Lena.

Podíval jsem se a uviděl, že i moje bradavky začínají být temně modré. Mé vlasy se měnily na bílé. Podíval jsem se na Lenu, její vlasy se také změnily z blond na červené, stejná barva jako u Carol. Vlezli jsme do domu a já jsem se pokusil zavolat do komunitního centra ve městě, ale když se nikdo neozýval, došlo mi, že pravděpodobně budou ‚zaneprázdnění‘. Lena dokončila pátrání v xeno-medicínských datových kartách s negativními výsledky. Carol vyšla ze sprchy, stejně hnědá, fialová a červená jako předtím. Lena navrhla, aby si Carol oblékla jedny z jejích šatů.

„Hmmm. Možná radši ne,“ řekl jsem a obě to přimělo se na mě podívat. „Způsob, jakým to funguje, ať už je to cokoliv, nás nutí strhávat ze sebe oblečení, bez něj by nám pravděpodobně bylo líp.“

Lena začala připravovat večeři a přijala Carolinu pomoc. Pomocí komunikačního satelitu odrážejícího signály jsem volal rádiem několik dalších farem a usedlostí. Než byla večeře hotová, měl jsem pohromadě nějaké novinky.

„Zaprvé. Podle Travise, který je odtud na východ, není zbarvení trvalé. Ví jen o jedné věci, kromě času, po které to zmizí. Když tě někdo lízá...“ Odmlčel jsem se a viděl, jak si Lena s Carol vyměňují pohledy.

„Zadruhé, je to široce rozšířené a jsou dva názory na to, co by to mohlo způsobovat. Půlka lidí si myslí, že to je kvůli zákrytu dvou měsíců, a druhá půlka se domnívá, že jde o přirozené bakterie nebo viry, pro které jako lidé zatím nemáme žádné protilátky. Ještě existuje jedna varianta mezi tím. Joel Kelly soudí, že by se mohlo jednat o nějaké houby nebo jiné biologické faktory reagující na symbiotické bakterie dovážené pro naše pozemské plodiny. Je mikrobiolog a pracuje na tom.“

„Zatřetí. Zdá se, že děti to neobtěžuje, kromě toho, že mají velkou potřebu běhat a hrát si. Hraniční adolescenti mohou jít oběma směry a buď reagovat jako děti nebo jako dospělí. Zdá se, že neexistuje způsob, jak odhadnout, co budou dělat, je to všechno v hormonech, ale to je jen domněnka. “

Lena se Carol zeptala na její bratry. „No jo, honili se navzájem po polích, házeli hroudy a tak.“ Tím se to prozatím vyřešilo.

„Za čtvrté, to, co to je, dělá lidi neuvěřitelně nenasytnými. Ženy chtějí víc, mužům se to postavuje v rekordních časech. Několik mužů, se kterými Joel mluvil, mělo skutečné vícenásobné orgasmy!“ Podíval jsem se na dívky a viděl, jak potlačují chichot.

„Ano, teď budou někteří z nás rozmazlení... že?“ Souhlasně přikývly.

„Nakonec, ale není to nedůležité, byla hlášena pouze dvě úmrtí a oba byli starší lidé, kteří utrpěli infarkt a zemřeli ‚při plnění svých povinností‘. Zatím žádné oficiální vyjádření, jsem si jistý, že administrativa na to nemá čas.“

Ty zprávy se postaraly o to, že jsme měli o čem si povídat u večeře, všichni tři jsme se teď cítili lépe, když jsme věděli, že se to patrně není smrtelné ani trvalé. Ačkoli Lena řekla, že se jí líbí moje bílé vlasy a zlatá kůže, sama stále chtěla vypadat ‚normálně‘. Carol vypadala trochu nesvá, protože před námi jako sousedy měla na sobě jen vlastní kůži, ale řekli jsme jí, že si nemusí dělat starosti, chápeme ji a myslíme si, že je krásná, a ty barvy stejně nevydrží.

Když jsme skončili s úklidem, byla téměř tma a já jsem vyslal rádiovou zprávu jejímu otci, že je Carol u nás a bude s námi dnes večer v bezpečí. Ptal se na to podivné chování, které on a jeho žena zažili, a věděl o dalších zprávách. Řekl jsem mu, že Carol je s námi, je v pořádku, a může si pro ni přijít přes hory (pokud se ve tmě odváží) a vyzvednout si ji. Že mu ji dokonce můžeme přivést až na úpatí. Prosil a naznačoval, že je dost stará a chytrá, aby se o sebe dovedla sama postarat, a jestli bychom byli tak laskaví, a mohli ji přivést domů. Trochu jsme si popovídali a rozloučili se, slíbil jsem, že ji přivedu domů, až budu moct.

Všichni jsme vyšli na verandu, letní večer byl chladný, ale přesto dostatečně teplý i pro nahou pokožku. Povídali jsme si a koukali na hvězdy a rozhodli jsme se, že si Carol může zítra vzít jednoho z koní domů a druhý den se vrátí na vlastním a našeho zase přivede zpět. Chladný vánek zesílil a všichni jsme šli dovnitř, zapálili jsme oheň v krbu, aby dům příliš nevychladl. Lena se za mnou pohnula a její ruka sáhla mezi moje nohy, sevřela moje nyní skutečně modré koule. Potichu jsem vzdychnul a zašeptal: „Nemyslíš, že bychom měli nejdřív nechat Carol jít spát?“

Lena se zasmála a řekla mi, abych se otočil. Udělal jsem to a viděl, že Carol stojí za Lenou a masíruje ji mezi nohama. Právě jsme se začali dotýkat a mazlit, když jsme uslyšeli venku silně foukat vítr. Carol spěchala k oknu a zavřela ho, aby do chaty nenafoukal prach. Zajistila ho a pak tam dlouho stála.

„Něco je špatně?“ šel jsem se k ní a zeptal se. Otočila se a oči jí hořely touhou. Svůdně si přejela rukama po prsou. Její boky se sugestivně otáčely. Něco mi cvakalo v mozku, ale to mladé tělo zamlžilo mé myšlenky.

„Hej vy dva!“ řekla Lena a postavila se za mě. „Nemyslete si, že mě vynecháte!“ Její smích však zas hned utichl, i ona byla přemožena žhnoucí touhou. Vešli jsme do ložnice, tři na jednu postel. Carol a Lena se potěšily navzájem a já to střídal, abych potěšil obě. Pokračovali jsme dlouho do noci, dlouho potom, co bychom normálně už dávno byli vyčerpaní. Můj zamlžený mozek protestoval proti zdánlivě nemožnému počtu orgasmů, které jsem měl. Nakonec jsme se nasytili, všichni tři jsme se schoulili k sobě, zalití potem a zmožení svými vlastními orgasmy, postupně jsme usnuli a spali až do rána.

*

Druhý den ráno Carol odjela, měla na sobě jedny z Leniných šatů, vzala jednoho z koní a slíbila, že ho další den vrátí. S Lenou jsme se vrátili dovnitř a dopili jsme kávu. Vystoupili jsme na verandu a já jsem se chtěl pokusit o dobývání kamenů, unavený, protože jsem se předešlou noc namáhal.

Ranní vánek nabral na síle a políbili jsme se. Lena mě pevně držela, její hnědá pokožka byla teplá a příjemná. Zjistili jsme, že barva zmizela, vzhledem k velkorysému používání jazyků a ocucávání. Při ranní konfrontaci měly Lena i Carol bradavky téměř normální barvy. Lena mi ještě jazykem rejdila po bradavkách, než mě pustila, chladný ranní vánek mi je zvedl. Toužebně na mě hleděla a očima mě prosila, abych neodcházel. A já neodešel.

Zvedl jsem ji do náruče a odnesl dovnitř. Padli jsme do postele a naše vášně se znovu probudily. Lena mě stlačila dolů na postel a rozkročila se nad mými boky, pokaždé, když klesala dolů, spustila na mě svou plnou váhu. Táhl jsem ji dolů k sobě, líbal a sál její bradavky, postranní, horní i spodní části prsou. Udělali jsme se spolu, moje sperma ji zahřívalo uvnitř a můj pták pro ni zůstal stát. Po našem druhém orgasmu jsem ji položil a začal ji všude po těle sát a lízat a snažil se vrátit jí její přirozené barvy.

Pokračovali jsme dál a dál ve své tělesné blaženosti, ochutnávali se a cítili jeden druhého znovu a znovu. Při západu slunce na Leně zbývalo už jen několik skvrn divné barvy a podobně se postarala i ona o mě. Schoulili jsme se a spali, pevně jsme se drželi. Oba jsme se probudili v časných ranních hodinách před úsvitem, naše tělesná nutkání zmizela a v šeru měsíce jsme se něžně drželi a něžně hladili.

Řekl jsem jí, že nepotřebujeme nic, co by stimulovalo naši žádostivost a touhy jednoho po druhém, ale i kdyby to bylo trvalé, postaral bych se, aby byla jedinou ženou na planetě s přirozeným tónem pleti. Usmála se a přitulila se blíž, hlavu měla na mé hrudi, jednu nohu přehozenou přese mě. Upadli jsme do dalšího lenivého spánku, šťastní a spokojení čistě z toho, že jsme spolu.

Venku něco rachotilo a já jsem se probudil. Byl to vítr! To něco, co způsobilo, že jsme šíleli, bylo neseno větrem! Políbil jsem Lenu, která něco ospale zamumlala, a vyklouzl jsem z postele. „Ta ubohá postel,“ pomyslel jsem si, když jsem zapínal rádio. Kontaktoval jsem Joela Kelleyho a vysvětlil mu své myšlenky. Pokud jsem si pamatoval, pokaždé, když jsme měli ohromnou touhu, předcházel jí vítr.

Joel řekl, že posbírá nějaké vzorky a brzy se mi ozve. Lena klopýtala z postele a přistoupila ke mně, její nahá postava mě vzrušila i bez toho zvláštního bůhvíčeho. Otočil jsem se a políbil ji na dobré ráno na pupek, pak na břicho, pak na rty a pak zpátky dolů ještě na jeden čudlík. Zavrtěla se a řekla mi, že jsem zlobivý, zvlášť když se ještě nebyla vyčurat.

„No, tak dělej!“ řekl jsem a jemně stiskl její zadek. „Stále máš na sobě některá místa, která vyžadují pozornost,“ a ukázal jsem na malou hnědou skvrnku po straně.

Vrátila se a našla mě, jak chystám k snídani palačinky a toasty. Při pohledu přes mé rameno protestovala, že se snažím, aby byla tlustá, a slíbil jsem, že jí pomůžu všechno to zase ze sebe dostat... hned dnes!

Právě jsme dokončili snídani, když v rádiu cvrnklo, byl to oznamovací signál. Šel jsem a zapnul reproduktor v domnění, že to bude Joel. Bylo to ale oficiální prohlášení, hodně opožděné, které prostě jen oznámilo problém, na jehož vyřešení lidé pracovali nepřetržitě (jasně! ha ha! to se vsadím!). Joelův signál se objevil těsně po oficiálním oznámení. Naladil jsem ho.

„Měl jsi pravdu,“ řekl vítězoslavně. „Nese to vítr.“

„Tak dělej, Joeli,“ řekl jsem. „Nezdržuj to. Co to sakra je? “

Joel vysvětlil, že ty fialové květy, co kvetou na začátku léta, uvolňují semena, která mají povlak působící jako pyl a enzym. Pokud (spíš bychom měli říct, když) to někdo vdechne, působí to na lidské tělo jako silné afrodiziakum, snižuje zábrany a sexuální touhy nechává vystupovat do popředí.

Naštěstí pro kolonii tyto květiny kvetou jen jednou za rok, jinak by nám záplava našich dětí brzy sahala až po ramena. Joel řekl, že bude trvat roky, možná desetiletí, než se pro to najde nějaké ‚antihistaminikum‘. Řekl jsem mu, aby se neobtěžoval. Mohli bychom ty rostliny pěstovat ve sklenících a sbírat semena z jejich květů na export jako opravdové afrodiziakum. Joel byl pěkně dlouho zticha.

„Jo, to máš pravdu,“ řekl potom. „A kromě toho, i kdybychom měli něco, čím by se to dalo utlumit, nikdo by to nekupoval.“

Zasmál jsem se Joelovu pochopení. „Hele, Joeli, co ty a Sherri, jako obchodní partneři, spolu s námi?“ zeptal jsem se. „My máme půdu, abychom to mohli pěstovat, a ty jsi biolog. Holky z toho budou šílet, až to rozjedeme.“

Joel se zasmál. „Jistě. Sherri přikyvuje a dloubá do mě, abych řekl ano. Brzy budeme trapně bohatí. Ale kde najdeme lidi, kteří by to mohli sklízet, a nezbláznili se při tom?“

Lena se zasmála a naklonila se, stiskla tlačítko mikrofonu a její prsa se přitiskla k mé tváři. Olizoval jsem jí bradavku, zatímco mluvila s Joelem.

„Na to, že jsi Ph.D., umíš být docela věcný, Joeli,“ řekla. „A co protiepidemické obleky se vzduchovými hadicemi? Museli bychom postavit skleník s připojeným zpracovatelským závodem, a pak...“

„Výborně,“ řekl jsem. „Tak se zítra sejdeme ve městě na večeři. A potom si můžeme promluvit o dalších plánech.“

Joel souhlasil a Sherri se rozloučila. S Lenou jsme se vydali zpět do ložnice, když vtom jsme zaslechli koňský krok před domem. Carol se vrátila, tak jsme se oblékli a pozvali ji dovnitř. Poděkovala nám a oba nás políbila.

Chtěli jsme se s ní podělit o svou extra velkou snídani, ale ona zdvořile odmítla, že se musí vrátit domů. Všimla si, že se naše kůže vrací do normálu, a měla k tomu několik sugestivních poznámek. Lena ji na místě najala jako naši novou vedoucí závodu. Řekli jsme jí, ať si to tajemství zatím nechá pro sebe, ale tu práci že má. Carol na svém koni zase odklusala a já jsem vzal Lenu zpět do postele. Byl jsem si jistý, že mi na ní ještě nějaká fialová skvrna utekla...