Pracuju jako kontrolor v malé výrobní firmě. Začínal jsem ve finančním oddělení a asi po pěti letech jsem postoupil až do této funkce. Jenže i přes zvýšený plat jsem pořád spotřebovával víc, než činil můj příjem. Hlavně to bylo kvůli zvyku mé ženy hodně utrácet, ale byla to i moje vina, protože jsme si oblíbili komfortní životní styl.

I tak bychom to ale byli zvládli, nebýt marnotratných výdajů mé manželky za oblečení. Sandra se vždycky dobře oblékala, od paty k hlavě; drahé krajkové prádlo, šaty podle poslední módy, saka, boty a tak dále. Měla dobrý vkus; byla to na první pohled úžasná žena, a ty šaty, které nosila, doplňovaly její nádhernou postavu. Byla vysoká, s půvabným obličejem, a její pevná prsa, úzký pas, přecházející do pěkně zakulacených boků a zadku, spolu s dlouhýma nohama, kterýma se ráda chlubila, to vše přimělo mnoho mužů, aby se za ní ohlédli.

Vím, že měla ráda pozornost, které se jí dostávalo, a byla si dobře vědoma účinku, který na muže má, aniž by si s nimi jakkoli zavdala, ale byla umírněná a nikdy si nedopřávala nic víc než neškodné flirtování.

Sandra neměla žádné milostné pletky před tím, než jsme se vzali, a byla velmi zdrženlivá i po svatbě. Nikdy nebyla nevěrná, takže jsem si na pozornosti, které od mužů přijímala, ani na to, kolik ze svých nohou ukazovala, nemohl stěžovat. Párkrát se stalo, že musela odmítnout nějaké návrhy mužů, které to k ní přitahovalo, a chtěli s ní navázat jiný než společenský vztah. Udělala to jemně, ale dala zřetelně najevo, že v manželství nezahýbá.

Můj šéf Aleš, který měl pověst sukničkáře, zkoušel už několikrát, při různých příležitostech, přidat si ji na seznam svých úspěchů, ale jeho pokusy svést ji byly vždy slušně, avšak rozhodně zamítnuty. Říkalo se, že jen málo žen jeho návrhy neakceptovalo, a dalo se to pochopit, protože to byl atraktivní muž, a navíc měl jako majitel firmy velkou moc.

Šířily se fámy, že když šel za svým cílem, na některé ženy, zaměstnané ve firmě, vyvíjel nátlak, a že se stejně choval i k manželkám svých zaměstnanců. Taky se o něm tradovalo, že disponuje nástrojem značných rozměrů. Každopádně jsem si myslel, že byl frustrovaný svou neschopností přidat ke svým úlovkům i mou ženu. Zrovna nedávno na nějakém firemním večírku požádal Sandru o tanec, v náruči ji potom zkoušel silně tisknout k sobě, vykládal jí, že mu připadá neodolatelná, a chtěl si s ní dát rande. Sandra se na něj rozzlobila a odmítla ho, ale on řekl, že se to ještě může změnit.

Po cestě domů mi vyprávěla, co se stalo, a řekla, že už ji jeho návrhy unavují, a že mu to tentokrát řekla naplno. Správně. Ale řekl jsem: „Moc ho nenaštvi, pamatuj, že je to můj šéf, zkus na něj být hodná.“

„Co myslíš tím být na něj hodná? Chceš, abych se s ním vyspala?“

„Rozhodně ne,“ řekl jsem. „Jenom se pokus na něj nekašlat.“

„Dobrá, ale nechci, aby mě osahával.“

Zase jsme pak měli další debatu o našich penězích, že moc utrácí za oblečení. Opakoval jsem jí, že prostě nemůžu utáhnout její výdaje – že jsme na doraz se všemi platebními kartami a je potřeba platit i naše cesty, hypotéku, poplatky za auto, půjčky a další. Ona řekla, že se zkusí polepšit.

Co jsem jí neřekl bylo to, co jsem udělal, a sice že jsem zkusil udržet nás nad vodou. Jako kontrolor společnosti jsem měl přístup ke spoustě hotovosti, včetně vydatného tajného fondu, a odtud jsem stále a systematicky odebíral peníze na pokrytí některých našich dluhů. Přesouval jsem peníze sem a tam, abych to zakryl, a chtěl jsem to vrátit dřív, než nějaký audit manko odhalí. To byla moje hlavní starost a žil jsem ve stálém strachu z odhalení.

Nedlouho potom od šéfa Aleše dorazilo pro Sandru a mě pozvání, abychom ho a jeho manželku Annu v sobotu navštívili a u nich doma s nimi povečeřeli. Moje žena jít nechtěla, ale řekl jsem jí, že to musíme přijmout, že to je součást mé práce. Až do soboty z toho byla pěkně mrzutá.

V sobotu jsme se vykoupali a začali se chystat k návštěvě. Vždycky jsem rád svou manželku viděl nastrojenou tak, jako když se teď připravovala, k tenkým punčochám připjatým k podvazkovému pásu přidala kalhotky s volánky na nohavičkách, k nim patřící podprsenku a rozkošnou bílou, krátkou košilku. Upravila si obličej a byla připravená obléct si černé šaty; v té chvíli mě to vzrušilo a pokusil jsem se ji obejmout. Chtěl jsem ji a byl ještě čas, ale odmítla mě a řekla: „Nechci se před odchodem pomačkat ani rozmazat, budeš muset počkat, až se z té večeře vrátíme.“

Když jsme se dostali do jejich prostorného domu, byli jsme uvedeni do velkého obýváku, kde jsme dostali koktejl; Aleš se přitom postaral, aby byly naše sklenice zcela plné. Anna nás po nějaké době pozvala k večeři, která byla velice příjemná, a podávalo se k ní víno. Po večeři jsme se přesunuli do obýváku, kde Aleš připravil stůl na bridž. Začali jsme hrát, měli jsme další drinky, Sandra i já už jsme měli dost, ovšem Aleš neúnavně dohlížel na to, abychom pořád měli plné sklenice.

V jednu chvíli se Sandra zavrtěla a zčervenala, divil jsem se, co se jí mohlo stát. Ale nemusel jsem se divit dlouho, protože když jsem se sehnul, abych zvedl kartu, která mi upadla, viděl jsem Alešovu ruku na stehně své ženy, jak se pokouší vytáhnout jí šaty. Byl jsem šokován a dopil jsem svůj drink. Zdálo se, že Anna si nevšímá, o co se Aleš pokouší, přestože Sandra byla pořád rudá a ruka pod stolem se jí pohybovala, aby Aleše zastavila.

No, hra nakonec skončila a my jsme si udělali pohodlí, já v křesle a Sandra s Annou na pohovce. Anna brzy prohlásila, že je unavená, dala všem dobrou noc a odešla. Já řekl, že už taky půjdeme, jenže Aleš neslyšel a dál nám naléval. Má žena se na mě dívala a dávala znamení, abychom už vypadli. Ty drinky mě nakonec přemohly a já jsem ve svém křesle usnul.

Brzy mě však probudila Sandra, která říkala: „Ne! Ne!“ a volala na mě jménem. Otevřel jsem oči a viděl Aleše s ní na pohovce, už jí vytáhl šaty až nad horní okraj punčoch, a dokonce obnažil její nahá stehna s podvazky. Bojovala s ním a snažila se stáhnout si šaty zase dolů.

Řekl jsem: „Aleši, nech ji být.“

Ale on se jen zasmál a řekl: „Dobrá, ale my dva si ještě musíme spolu trochu promluvit.“

„Tak především, vím už nějakou dobu, že mi kradeš z firmy peníze.“

Do obličeje se mi nahrnula krev.

Aleš pokračoval: „Jelikož jsem na to přišel už před časem, tvé krádeže jsem si zdokumentoval a mám dobrý přehled o množství peněz, které chybějí.“ Sandra se na mě zděšeně dívala a řekla: „Je to pravda?“ Z mého výrazu mohla vidět, že ano. Aleš pak řekl: „Buď půjdeš do vězení nebo musíme dojít k nějaké dohodě.“

Řekl jsem: „Co tím myslíš?“ Opravdu jsem se třásl. Myšlenka na soudní jednání a pak vězení mě děsila.

Aleš se smál a pokračoval: „Za prvé, budeme muset podepsat nějaký plán splátek, a za druhé, budu chtít nějakou spolupráci od tvé manželky.“

Šokovalo mě to, oba jsme věděli, co žádá. Pohlédl jsem na Sandru a naše oči se setkaly. Ona vykřikla: „Ach ne, to neudělám. Nedám se mu.“ Chvěla se a Aleš potom prohlásil: „To je věc vás dvou, ale nebudu na vaše rozhodnutí dlouho čekat.“

Má žena se na mě znovu podívala a řekla: “Nevím, co mám říct. Nechci to, ale nechci ani, abys šel do vězení.“

Aleš se obrátil ke mně a řekl: „Proč si tady nevezmeš láhev a někam si s ní nezalezeš?“

Postavil jsem se na moment a pak si vzal tu láhev. Jenže jak jsem to udělal, Sandra řekla: „Dal bys mu svou vlastní ženu?“

Zuřila na mě, že jsem ji dostal do téhle situace, a řekla, že budu litovat. Odpověděl jsem jí, že největší problém způsobilo její utrácení. A ona potom, když jsem s lahví chtěl odejít, řekla Alešovi: „Jestli to musím udělat, tak chci, aby se on koukal na to, co děláme – to mu prospěje, protože já nemám moc na vybranou. Ani on se z toho tak snadno nevyvleče. Chci ho tím ponížit, musí taky trpět.“

Aleš se smál, užíval si naše dohadování, a protože už věděl, že vyhrál, řekl: „Ano, zůstaneš tu a budeš se dívat. Myslím, že si to tu užiješ, když budeš pozorovat, co sis zavařil. To pro mě bude dobrá satisfakce.“

„Tak začneme,“ řekl Aleš a požádal mou ženu, aby vstala, a když ho poslechla, řekl jí, aby si zvedla sukni. Váhala, ale potom sukni zvedla, a on řekl: „Košilku taky.“

Sandra vyhověla a ukázala svoje nohy až k vrškům punčoch.

Pak Aleš řekl: „Výš.“

Zvedla je výš, až se ukázaly krajkové kalhotky, a on zase řekl „výš,“ a ona znovu vyhověla, vytáhla šaty výš a košilku z kalhotek, a zrudla z toho, jak se mu předváděla.

Aleš jí řekl: „Otáčej se dokola, pomalu.“ A ona to tak udělala, pořád si přidržovala sukni a košilku vysoko a vystavovala své nádherné nohy a boky jeho pohledům – jeho teď velice uznalému zírání na erotický obraz mé nyní povolné manželky, která se před ním červenala.

„Teď,“ řekl Aleš, „si pomalu sundej šaty,“ a má žena zase poslechla, stáhla zip na zádech dolů, pak svlékla celé šaty a odložila je. Aleš pak řekl: „A teď podprsenku.“

Sandra zaváhala, Aleš zopakoval příkaz, a ona nakonec rozepnula podprsenku a sundala ji, odhalila svá krásná prsa, v obličeji zčervenalá z toho, jak se na její prsa obdivně díval a užíval si její rozpaky.

V tu chvíli se vedle mě zjevila jeho žena Anna. Zjevně předtím stála za mnou a sledovala celou scénu. Řekl jsem: „Anno, nemůžeš ho zastavit?“

Anna odpověděla: „Ne, vy dva jste si vyrobili problém a budete muset žít s jeho následky.“

Řekl jsem: „A ty se na svého manžela díváš, jak to dělá?“

Anna odpověděla: „Nemůžu mu nic nařizovat a mimoto, ráda pozoruju nesnáze párů, které musí platit, když udělají něco špatného.“

Řekl jsem: „Takže ty už jsi něco podobného viděla?“

Anna řekla: „Ano, vzrušuje mě, když Aleš nějaký pár ovládá a důkladně omrdá manželku.“ Pochopil jsem, že není žádný způsob, jak to zastavit.

Aleš se smál, když se na mě díval: „Myslím, že by ses na tom taky měl trochu podílet, a tak bych byl rád, kdybys jí sám stáhl kalhotky a podal mi je.“

Nepohnul jsem se, ale když svůj příkaz zopakoval v méně neurčité podobě, vykročil jsem ke své manželce, ona si nadzvedla košilku a já jí začal stahovat tenoučké kalhotky přes boky a zadek ke kotníkům, přetáhl jsem jí je přes boty a potom je podal Alešovi. Byl jsem ponížen, a stejně tak i Sandra, zatímco Aleš všechno sledoval s pobavením, užíval si naši trapnou situaci a svůj erotický výhled na mou ženu.

Poslal mě zpátky vedle Anny, kterou ta scéna a naše pokoření také těšilo. Aleš nařídil mé ženě svléct si košilku, což udělala a stála tam už jen v krajkovém podvazkovém pásu a průsvitných punčochách.

Byla střídavě uslzená a zlostná, ale bylo jasné, že už se podrobila, a když jí Aleš poručil lehnout si na obrovskou pohovku, poslechla, ale podívala se na mě, napřed v slzách a potom vyzývavě, a řekla: „Pořád to ještě můžeš zastavit.“ Ale když já jsem se díval jinam a nic neříkal, dodala jenom: „Dobrá, nechám ho, aby mě mrdal, a ty toho budeš litovat. Doufám, že si to užiješ, dívat se na svou vlastní ženu, jak ji mrdá tvůj šéf,“ řekla, hodně naštvaná. „Nemůžu uvěřit, že dovolíš, aby se to stalo tvé vlastní manželce.“

Aleš spokojeně sledoval mé ponížení a kapitulaci mé ženy a zíral na její prsa a půvabné boky a prdelku.

Potom se sám úplně svlékl a když si sundával spodky, ukázal se velmi veliký a tlustý čurák, s téměř plnou erekcí. Oči mé ženy se rozšířily, když ho spatřila, zalapala po dechu a řekla: „Ach Bože, ne,“ a Aleš se smál: „Ach Bože, ano.“ Položil se vedle ní a začal jí hladit prsa, potom podbřišek, stehna, a nakonec se jí dostal mezi nohy, má žena byla nejprve strnulá, ale potom, proti její vůli, její tělo začalo na to hlazení reagovat.

Pokračoval v hlazení, teď vnitřní stranou stehen ke kundě, trhla sebou, když se jí tam dotkl, a fňukala, když se jeho prsty té kundy zmocnily a věnovaly se jejím vlhkým pyskům. Odvrátila hlavu, když ji zkoušel políbit, odmítla dát mu své rty. Ale těžce dýchala, jak jí dál zkušeně hladil na prsou a na těch nyní vlhkých rudých pyscích kundy, a když našel klitoris, dráždil ho, dokud nezačala sténat. Nepřetržitě oslaboval její odpor a zřejmý úmysl nereagovat na nic z toho, co s ní dělá.

Dál ji laskal a hladil, pozvolna roztahoval nohy a stehna víc od sebe, kunda se jí otevírala, má žena se chvěla, kňučela, proti své vůli mu svým tělem odpovídala. Brzy bylo zřejmé, že je bezmocná, nohy se jí pod jeho tlakem na stehna už hodně roztáhly. Nakonec se vzdala, paže nechala spadnout vedle sebe. Obraz, který nyní poskytovala, byl neuvěřitelně erotický, její pevné prsy, stehna roztažená, mokrá kunda trochu rozevřená, celá už byla poddajná a pod jeho doteky sténala.

Aleš rozpoznal její kapitulaci, liboval si v její bezmoci a chystal se na ni vylézt. Zvedl jí nohy a stehna, uzavřená v tenkém nylonu, takže jsme měli dobrý výhled, když se na ni dostával a vedl svůj čurák proti vlhkým a naběhlým pyskům její kundy. Viděli jsme, jak s ním po nich pohybuje nahoru a dolů a vlhčí tak svůj nachový žalud.

Nasadil ho pak k jejímu vchodu a začal tlačit, pevně a rovnoměrně, pofňukávání mé ženy se změnilo na sténání, protože cítila, jak se začíná roztahovat, aby mu vstup do své bezbranné kundy umožnila. Soustavný tlak pokračoval, dál ji rozpínal, až nakonec má žena bolestně vykřikla a hlava jeho ptáka do ní vnikla.

Pomalu se do ní tlačil dál, viděli jsme teď, jak se jí kunda roztahuje a jeho čurák těsně obepíná, Aleš s ním pohyboval dovnitř a ven krátkými přírazy, namáčel si ho do ní, s každým přírazem pronikal hlouběji, má žena s otevřenýma očima při jeho útocích kvílela.

Potom konečně přišel poslední příraz, kterým si ji na svůj čurák narazil. Sandra vykřikla, tělo se jí začalo škubat, nádherné nohy oblečené v nylonu se sevřely kolem jeho stehen a zachvátil ji mocný orgasmus, který ji svou náhlostí překvapil. Nemohl jsem uvěřit, že tímto způsobem zareagovala tak rychle.

Postupně se uvolňovala a Aleš toho využil; začal do ní pomalu a hluboko přirážet, ocas lesklý od jejích šťáv pokaždé vytáhl tak, že ve vchodu její kundy zůstala jen jeho špička. Dával si s ní na čas, ale nakonec začal přirážet rychleji a má žena při každém přírazu zakvílela, protože její tělo se už zase ozývalo.

Červenala se, zachvívala a kňourala, a Aleš ji vedl blíž a blíž k vrcholu. Najednou pronikavě vykřikla, orgasmus byl zase tu, křičela znovu a znovu, nohy uzamkla na jeho stehnech, tělo se jí zmítalo, rukama držela jeho záda. V tu chvíli začal Aleš taky vrcholit, jak kňučela, explodoval v ní uvnitř, přidržoval jí zadek, aby zůstala plně naražená, vyprazdňoval do ní svůj čurák, a Anna mě chytila za paži, oči jí svítily vzrušením.

K tomu pronesla: „Jak se ti líbí vidět svou ženu, když je tak vydatně mrdaná?“ Zdálo se, že si to opravdu užívá, a vsadil bych se, že na to ještě dlouho bude vzpomínat.

Konečně bylo po všem a já pořád nechápal, jak snadno moje manželka to jeho svědomité mrdání přijímala. Měla teď slzy v očích, ležela tam s rukama i nohama roztaženýma, s kundou rozšklebenou, byly vidět její šťávy. Nebyl jsem vzrušený, když jsem se díval, jak ji ten parchant ojíždí. Byl jsem jenom ponížený, zejména proto, že na moje milování takovým způsobem nikdy nereagovala.

Má žena se potom pomalu oblékla a Aleš taky, a já jsem řekl, že odcházíme a vzal ji za ruku.

Aleš se ještě ozval: „Jo, jen chci říct ještě jednu věc, teď má tvá manželka za sebou čtvrtinu tvého vyrovnání.“

Zeptal jsem se ho, jak to myslí. Odpověděl, že moje žena ho bude muset potěšit ještě třikrát, a teprve potom budeme vyrovnáni. Řekl jsem mu, ať si trhne a pak jsme odešli.

*

Debata po cestě domů byla temperamentní, protože mě štvalo, jak moc se jí líbilo, že ji omrdal. Rozčilila se a řekla, že si nemohla pomoct, a že mi to stejně patří a ona doufá, že jsem si to užil, když jsem se mohl dívat, jak byla poslušná.

„Dopřál sis pohled na cizí čurák vrážený do své ženy a viděl jsi, jak do ní stříká, a až přijedeme domů, můžeš být druhý v pořadí. Protože jsem ještě mokrá a vytažená, nedá ti to moc práce dostat se dovnitř.“ A dodala: „Ano, užívala jsem si to, jak se mnou zacházel, a že mě kvůli tobě přinutil to dělat. A ano, budu s ním mrdat ještě třikrát, a doufám, že si to zase užiju.“

Zuřil jsem a už jsem nemluvil.

*

A tak se to taky stalo. Aleš po každé zavolal a řekl, kdy a kam mám svou ženu přivést. Poprvé to bylo u nich doma a já jsem musel sedět s Annou, dokud s ní nebyl hotov, a poslouchat, jak ona při tom mrdání křičí. Anně se líbilo poslouchat, jak její manžel mou ženu obsluhuje.

Po druhé mi řekl, abych ji přivedl k němu do kanceláře, a musel jsem čekat venku. Ale potichu jsem pootevřel dveře a sledoval je. Aleš mou manželku přehnul přes stůl, šaty a košilku vytáhl k pasu, bílé kalhotky jí přes podvazkový pás a punčochy stáhl dolů na stehna, která si pak rukama roztáhl, aby měl lepší přístup.

Bylo to nesmírně erotické vidět ji takhle, víc, než kdyby byla nahá. Své kalhoty a spodky měl u kotníků, dokonale tvrdý čurák přistrčil ke vchodu do její kundy, palci roztáhl její stydké pysky a tlačil se do ní. Když ji roztahoval a vnikal do ní, zase křičela. Chytil ji za boky a pokračoval dál dovnitř, hlouběji a hlouběji, až na doraz, má žena vyjekla a pak už jen vzdychala a sténala, jak do ní mohutně přirážel.

Na konci potom souvisle křičela, třásla se, orgasmus s ní mlátil, a Aleš se do ní taky udělal. Začala vzlykat, že si ji tak beze zbytku podrobil, ten způsob, jakým ji měl, tady na stole, zezadu, a její bezmocné tělo mu při tom ještě pomáhalo. Po prvé jsem k svému úžasu zjistil, že jsem vzrušený a mám z té podívané dokonalou erekci, protože jsem viděl, jak si ji vzal a pečlivě ji ohnutou přes stůl vymrdal. Později jsem se dozvěděl, že další ženy v podniku věděly o tom, co se v kanceláří šéfa děje, a byly vzrušené a potěšené, že tam právě mrdá Sandru.

Po třetí a naposledy to bylo u nás doma, Aleš vzal Sandru do ložnice a já jsem zase pozoroval, jak ji ještě jednou domrdal k orgasmu; mrdal ji účinně a zvuky jejich páření mě zase rozehřály.

Když odešel, vstoupil jsem do ložnice, kde moje manželka ještě ležela na zádech, s roztaženýma nohama. Svlékl jsem se a rychle do ní zajel, do její velmi uvolněné a mokré kundy. Udělal jsem se skoro okamžitě, k jejímu pobavení; pochopila, že jsem byl tak nažhavený proto, že jsem se na ně díval.

Jiná věc byla, že odmítla udělat jakékoli opatření, aby zabránila otěhotnění, a prohlásila, že je to mnohem rajcovnější být mrdaná a hrát přitom ruskou ruletu. Když jsem měl zase chladnou hlavu, honila se mi v ní jediná otázka – co s námi dál bude?