Terezka Smolíková seděla nervózně v sekretariátu ředitele školy, do které chodila. Chytili ji, jak kouří jointa před tělocvičnou při polední přestávce, a teď čekala, až si ji pan ředitel Janota zavolá. Poslední zvonění se ozvalo už před deseti minutami a ona s úzkostí vyčkávala, až se dostane ze školy, aby se mohla sejít se svým školním přítelem, Jonášem. Seděla na tvrdé dřevěné lavici už nekonečně dlouho, netrpělivě se vrtěla, doufala, že bude moct vypadnout brzo, jinak ji nezbyde dost času, než se její matka vrátí z práce.

Ve patnácti začínala Terka být opravdovou krasavicí. Ohnivě rudé vlasy rámovaly její porcelánový obličej. Zářivé, smaragdově zelené oči svítily pod její nakrátko zastřihnutou ofinou. Její drobné a štíhlé tělo s pevným břichem a dívčími boky se teprve začínalo projevovat. Svěží prsa 32A nepotřebovala žádnou podprsenku, ani sportovní, ačkoli už jí jich její máma několik koupila.

Její oblečení vhodně přispívalo k nevinnému šarmu školačky. Černé tenisky a bílé ponožky objímaly její nepokojná chodidla, a mezi nimi a sukní budily pozornost krémově bílé nohy. Kompletní outfit dotvářený bílou blůzkou s knoflíky odpovídal její štíhlé postavě a akcentoval její stále patrnější ženskost.

Pořádně znuděná tím, jak si pan ředitel Janota dával na čas a nechával ji tu potit se, začala Terka snít o svém příteli. Dnes večer chtěla Jonášovi umožnit postup do druhé úrovně a dychtivě očekávala nový pocit z té boule v jeho džínách. Pokud tedy ovšem pan Janota přistoupí k jejímu potrestání a nechá ji jít.

„Pošlete mi prosím Terku, paní Šrámková,“ pronesl přísný hlas ředitele z interkomu na stole, „a to bude pro dnešek všechno, děkuji vám.“

Terka vystartovala, jakmile se příkaz ozval. Její denní snění ji začalo až příliš vtahovat a elektrostatické praskání v interkomu ji z toho náhle vytrhlo. V téže chvíli si totiž nevědomky už začala skoro neviditelně třít svá stehna o sebe a svým představám tím dodávala šťávu.

Paní Šrámková vstala ze židle, namířila na mladou Terku svůj predátorsky dravý soví pohled a starým skřípavým hlasem řekla: „Jdi dál, drahá.“

Paní Šrámková říkala všem dívkám drahá, ale do roztomilosti to mělo daleko. Terka se nervózně postavila a udělala krok k ředitelské kanceláři. Ach ne! Úplně ztuhla. Byla mokrá. Stála tam asi minutu, neschopná se pohnout, dokud si sekretářka neuložila své věci ze stolu do kabelky. Paní Šrámková se na ni podívala a ukázala na ředitelovy dveře.

„Jen jdi dál, on tě nekousne, drahá,“ řekla. Teď už neměla Terka jinou možnost než vstoupit k řediteli do kanceláře. Doufala, že si nevšimne té typické vůně vycházející z pod její sukně. Nesměle otevřela a vkráčela dovnitř. Zastavila se půl metru před jeho stolem a stála v pozoru a čekala, až si jí všimne. Pan Janota měl práci, klikal otočený k svému počítači a seděl tak několik minut, než se na Terku podíval.

„Tak dobrá, Terko, co mi za sebe chceš říct?“

Terka svěsila hlavu a řekla: „Omlouvám se, pane řediteli.“

„A dál?“

„A nikdy už to neudělám, pane řediteli, přísahám,“ řekla horlivě a doufala, že teď už bude moct odejít.

„Drogy ve školním prostředí jsou vážným proviněním, Terko. Za to, že jsi byla přistižena, tě můžu na dva týdny vyloučit. Co myslíš, jak to asi přijme tvoje matka?“

„Och ne, pane řediteli, prosím, ne. Přísahám, že už to neudělám, neříkejte to prosím mé matce, zabila by mě.“

„Možná jsi na to měla myslet před tím, než tě chytli ve škole zfetovanou, mladá dámo …“ Terka začala protestovat, ale pan Janota zvedl ruku, aby ztichla.

„V tuto chvíli máš na vybranou dvě možnosti, Smolíková. Buď zavolám tvé matce a řeknu jí, že jsi na dva týdny vyloučená, nebo hned teď přijmeš tělesný trest a tvou matku pro tentokrát vynecháme.“

„Ehm … jaký tělesný trest?“ zeptala se Terka váhavě, mohlo by to být lepší než mít všechno zakázané, dokud jí nebude osmnáct.

„Výprask,“ oznámil jí věcně.

„Výco? to nemůžete. To není správné, to je týrání dětí!“

„Uklidni se, Smolíková. Nebudu s tebou probírat účinnost tělesného trestu. Je to tvoje rozhodnutí, slečno. Buď se podrobíš výprasku nebo teď zavolám tvé matce a řeknu jí, co jsi provedla.“

„Ne, ne, prosím nevolejte jí … já … já přijmu ten výprask, pane řediteli.“

„Velmi dobře … tak pojď sem ke mně ke stolu.“

Ředitel trpělivě čekal, až se Terka postavila vlevo vedle něj, svůj přísný pohled při tom z vystrašené dívky vůbec nespustil. Trochu ji postrčil, aby se postavila přesně tam, kam ukázal.

„Teď si sundej své prádlo a polož ho na stůl. Pak si vyhrň sukni do pasu a ohni se přes desku stolu.“

„Co!? Nemůžu si přece svléct kalhotky …“ odporovala Terka.

„Tvá možnost, Smolíková, je výprask na holou,“ zvedl sluchátko svého telefonu, „nebo chceš, abych zavolal?“

„Ehm .. uhm …..“ Terka svěsila hlavu, „tak dobře.“

Velice pomalu stahovala své bavlněné kalhotky dolů, a zjistila až teď, když jí klouzaly po nohách, že jsou ještě vlhké. Chápala, že nemá na vybranou a doufala, že si toho pan ředitel nevšimne, na zemi vystoupila z nohaviček a opatrně kalhotky položila na stůl. Pak si sáhla dozadu, zvedla sukni a zahrnula ji za pásek, její pevný zadeček tak byl náhle vystaven chladnému vzduchu. Zkusmo se svou horní polovinou uložila na stůl a své nohy držela semknuté těsně u sebe.

Ředitel bez zvednutí hlavy od počítače, kterému už zase věnoval svou pozornost, snadno svými prsty nahmatal na stole rozkrok jejích kalhotek a objevil na něm vlhkost. Tím by to mohlo být trochu snadnější než obvykle, pomyslel si, ona už je mokrá. Potom nařídil: „Chodidla od sebe na šířku ramen.“

Nebylo to po prvé, co ředitel Janota zastrašoval mladou dívku, aby jí mohl udělit výprask. Za ty roky to zdokonalil na svého druhu umění. Teprve nedávno nainstaloval k svému stolu skryté kamery, jednu do globusu stojícího vzadu za stolem na okenním parapetu, další do podlahy mezi Terčina mladá chodidla, a ještě jednu do regálu knihovny, ta snímala její obličej. Dychtivě teď testoval jejich výstupy. Zoomoval a zaostřoval na její rozkošnou holou prdelku zezadu, zvýšil jas u kamery v podlaze a nastavil výřez na její růžově broskvové chmýří a lehce zvlhčené dolní pysky.

Na dělené obrazovce mohl sledovat každé zachvění jejích přitažlivých nohou, a to ho definitivně vzrušilo. Opatrně se vyprostil ze svých kalhot a pod deskou začal pomalu onanovat, při tom ještě podle své chuti vylepšoval nastavený úhel. Terka ležela na stole, její frustrace a rozpaky rostly, a přála si, aby se do toho už dal.

Po pěti minutách, celé věčnosti pro roztřesenou dívku, bylo všechno správně připraveno, aby zahájil druhou část svého obvyklého rituálu. Zvedl svou levou ruku a lehce sevřel její stehno. Terka znatelně nadskočila, neočekávala tak jemný dotek. Z úst jí vyšlo slabé zakňučení, ale to on přešel. Když se uklidnila, začal zlehka třít nahoru a dolů její stehno zevnitř, tím ji rozehříval. Ta taktika ji jen víc vystrašila, mít jeho ruku tak blízko u svých intimních míst, to bylo o nervy. Ačkoli ta jemná masáž jí připadala celkem příjemná, připouštěla si.

Pak se ředitelova ruka náhle zvedla a s hlasitým plesknutím jí dopadla na zadek. Terce unikl výkřik z bolesti a šoku. On nechal svou ruku odpočívat na její prdelce, a pomalu ji hladil kolem červené podlitiny, která se na její půlce objevila. Terka fňukala, hodně to bolelo. Ale on se teď její zadnice dotýkal něžně. Jenom Jonáš už jí to dělal a ona se ptala sama sebe, jestli řediteli nemá říct, aby přestal. Ale strach z matky a rostoucí teplo její sedínky ji přiměly váhat.

O pár minut později, právě když si začínala užívat ten pocit ze silné mužské ruky, která se jí dotýká, bez přípravy znovu Plesk!“

„Ááuu!“ byla krátká výbušná odpověď mladé puberťačky.

To byl bod, ve kterém se mohl projevit nějaký skutečný odpor. Zatímco Terka se po tom tvrdém plesknutí ještě kroutila, on vložil svou ruku mezi její nohy a něžně si vzal její těsnou mladou kočičku do dlaně.

Terce chvíli trvalo, než zjistila, kde ředitelova ruka je, a když to zjistila, věděla, že je to špatně. Ale její strach z následků jí dovolil vyrazit ze sebe pouze plaché: „Uum … pane řediteli …?“

„Ticho! Svůj trest budeš přijímat potichu, jinak ode mě budeš dostávat výprask po škole po celý zbytek týdne,“ zaznělo přísné pokárání od ředitele.

Terka se trochu kroutila, zesiloval se tím příjemný pocit z jemného dotyku jeho prstů na jejím pohlaví. Ředitel Janota byl v sedmém nebi, už to byl skoro měsíc, co měl naposledy příležitost ulevit svým touhám, a ten dnešní měkce péřový pocit z chloupků číči pod jeho prsty byl božský. Jeho oči byly přilepené k té části obrazovky, která ukazovala pohled zdola. Jeho ruka tam byla orámována zlatou aureolou jejích chlupů na podbřišku a byl to ten druh podívané, při které by ztvrdl i osmdesátiletý stařec.

Kdysi na začátku nemíval ředitel Janota žádnou trpělivost. Byl na studentky hrubý a neodbytný, nedal jim žádnou šanci si jeho maskulinní doteky užít. V následujících letech značně vyzrál. Dával si na čas, poznal, že je mnohem snadnější přimět je, aby se mu podrobovaly znovu a znovu, když použije jen malý nátlak. První dívky byly vystrašené, ale to se rychle změnilo na modelové studentky, překvapující svého učitele.

Nikdy se nebál, že by dívky o jeho nevhodných aktivitách mluvily. Jeho kontrola nad jejich studijními výsledky a jeho naprostá bezúhonnost zajišťovaly, že i kdyby některá promluvila, on by to mohl označit za pokus vyhnout se trestu. To byl hlavní důvod, proč nikdy nevyužil hodné děvče. Takové by mohli uvěřit. Některé z horších dívek chtěly bojovat, a to ho ještě víc vybudilo. Byl to další důvod, proč si vybíral horší děvčata, rád je totiž krotil a dělal z nich poslušné, jeho musely poslouchat. Nebyl v tom velký rozdíl od krocení divokých koní.

Terka teď ležela naprosto tiše. Začala tichounce brečet, slzy jí tekly jedna za druhou po tvářích. Mnohem víc dlouhých minut uplynulo a pan ředitel svou rukou vůbec nepohnul. Udržoval stálý lehký tlak, a teprve když usoudil, že nastal správný čas, začal svým ukazovákem a prostředníkem dělat kruhové pohyby, velmi pomalu a velmi něžně hladil její poštěváček přes jeho ochrannou kapuci. A v tomto momentu si také stáhl kalhoty a boxerky, opatrně na tom pracoval a pomáhal si při tom chodidly.

Netrvalo dlouho, a jeho jemné tření přineslo zamýšlený efekt. Terka začala téměř nepostřehnutelně kroužit v souladu s jeho prsty a jemu do dlaně prosakoval bohatší svěží pramének její vlhkosti. Dostal své prsty mezi její stydké pysky a svůj prostředník začal sunout dolů její štěrbinou, obkružoval v ní cílový otvor, sbíral odtud části z jejího lubrikantu a pak se s ním vracel zpátky, aby jí ho v několika kolečkách rozetřel kolem klitorisu.

Přestala brečet a při každém průchodu jeho prstů přes její milostné tlačítko jí ze rtů splynulo tiché smyslné zasténání. Její odpor začal slábnout, a to neznatelné kroužení zesílilo. Při každém novém přejetí jí vtiskl svůj prst o mrňavý kousek hlouběji, dokud mu nezačal dovnitř vklouzávat až po první kloub. Věděl, že dál zatím nemůže. Teprve až ji kompletně zlomí, bude smět projet její píču úplně. Prozatím dodržoval svůj postup služebníka dámy, metodicky otíral svůj prst o její sladký poklad a čekal na signál ke spuštění dalšího kroku.

Ten potom k němu konečně dorazil, byla to pižmová a také dráždivá vůně jejího ženství, linoucí se z ní, a on hluboce vdechl. V tu chvíli, bez varování, rychle odtáhl svou ruku pryč a pleskl její pevný zadek jednou, dvakrát, třikrát tak silně, jak mohl. Udělal to, aby si nevšimla, že vstal. Zatímco křičela, položil jí levou ruku nahoru na záda a pravou zavedl svůj ocelově tvrdý prut mezi pysky její odkapávající píči.

Bez zaváhání, dřív, než mladá Terka dokázala zareagovat, ho do ní vpálil a protrhl jí panenskou blánu. Jakmile se dostal dovnitř, přidal pravou ruku k levé a oběma ji tlakem na záda přidržoval na stole. Terka ječela, bolest byla tak intenzivní jako tisíc plesknutí najednou, z toho, co se jí stalo, skoro omdlela. Když první bodavá bolest ustoupila, Terka sebou začala divoce mlátit, zkoušela ho shodit dolů, jako vzpírající se kůň svého kovboje. Bylo to ovšem k ničemu, měl ji dobře přibitou, doslova.

„Ach můj bože? Co to děláte? Ne! Nemůžu … prosím, jsem pořád ještě panna! Pomoooc, pomozte mi … někdo!“

Ředitel Janota se nebál. Škola byla v tuto dobu prázdná a noční hlídač přijde až za několik hodin. Mohla ječet tak hlasitě, a tak dlouho, jak potřebovala. Po mnoha pokusech a chybách se naučil, že nejlepší je zůstat v této chvíli potichu. Kdyby byl přísný, měla by z něj tím větší strach, a když je uklidňoval, obyčejně začaly nezvladatelně brečet. Tak tam jen stál, s tvrdým ptákem zatlačeným stále v ní uvnitř, rukama ji pevně přidržoval a čekal až se zklidní.

Terku ovládla panika. Vřískala o pomoc aspoň půl minuty, pokoušela se ho shodit a dostat ze sebe. Dost brzo ovšem začaly její síly slábnout a intenzitu svých snah o osvobození nedokázala udržet. Její výkřiky se ztišovaly, až nakonec ustaly úplně. Její vyplašenost ustupovala současně se slábnoucím křikem o pomoc. Nakonec uznala, že nemůže nic dělat a nikdo jí na pomoc nepřijde. Slzy jí znovu vyrazily z očí, jak ji to všechno přemohlo.

Když se zcela uvolnila, on začal svým ptákem v ní pulzovat. Pozoroval se na obrazovce počítače, jásal nad dechberoucím výhledem na své péro zabořené v horké čtrnáctileté kundě. Potom začal přirážet dovnitř a povytahovat ven z ní, napřed jen sotva znatelně. Zatlačení, pulz, vytažení, zatlačení, pulz, vytažení. Vydržel to tak skoro deset minut, dokud nerozpoznal, že jeho práce začíná přinášet plody. Terka nebyla schopná kontrolovat rozporné pocity zmocňující se jejího drobného těla a začala přirážet proti němu, zachvění, které v ní proběhlo při každém pulzu jeho tvrdosti, pomalu narůstalo. Nakonec přešla od vzlyků k hlasitému vzdychání.

Potom se on z ní skoro celý vytáhl, až do bodu, kdy už mu to z ní skoro vyklouzlo, a pak se do ní znovu vedral, tvrdě a opakovaně. Mrdal ji opravdu drsně. Terka neměla šanci, její tělo ji podvedlo, byla zcela pohlcená chtíčem a instinktivním rytmem sexu.

To byla část, kterou si vychutnával. Bušil svým velkým tvrdým masem do těsné čtrnáctileté panny a ona to milovala. Sundal své ruce z jejích zad a podebral si ji pod břichem, nadzvedl její torzo od stolu. Přitlačil ruce na její bavlněnou blůzu a popadl ji za její malé sexy kozičky. Věděl jsem, že nenosí podprsenku, pomyslel si. Záměrně udržoval ve své kanceláři chladno a doufal, že jim ztvrdnou bradavky, když tam vstoupí, a u Terky to fungovalo, ty její se pyšně tyčily, když k němu předtím zkroušeně vkráčela. Teď jí je hnětly jeho prsty, štípaly je a popotahovaly, když do ní přirážel, hluboko do ní.

Terka úplně ztratila všechny zábrany, milovala to, že si poprvé s jejími prsy hraje někdo jiný, a ten přidaný pocit ji vynášel až na samý vrchol. Začala pomalým tichým chorálem, ale pak její sténání rychle narůstalo, až v ní všude explodoval orgasmus.

„Ooch můj bože. Och můj bože .. och můj bože … ooch .. můj.. BOŽE!!“

Pan ředitel Janota s ní dál pokračoval, mačkal jí prsa a rychle klouzal dolů a nahoru v její nádherně těsné píče. Kdy se Terka přiblížila k svému druhému orgasmu, ředitel cítil, že jeho vlastní už je taky na cestě. Zvedl tempo a přidal na síle, při každém drsném přírazu dorážel ptákem až na její čípek.

Právě když už se chystal ejakulovat, začala Terka podruhé, mumlala jméno všemocného rychleji a rychleji. Svou číčou mu začala dojit jeho pulzující instrument, její svaly se vlnily podél jeho pístu. Jediným posledním přírazem, s veškerou silou, kterou byl schopen vyvinout, do ní vtrhl a vypustil nepolevující dravý proud semene do její rozžhavené hlubiny. Terka cítila, jak se v ní uvnitř škubá a jak do ní rozstřikuje dlouhé silné prameny spermatu, a to ještě zesílilo její orgasmus, takže byl o hodně delší a lepší než ten první.

Když skončil, ztěžka dýchala, ležel na ní a sbíral rozum do hrsti. Její kozy stále pevně držel v ruce a uštědřil jim ještě jeden nebo dva stisky, než sklonil svou hlavu k její a zašeptal jí do ucha: „Miluji tě, Terko Smolíková.“

Tím byl jejich obchod uzavřen. Vytáhl svůj měknoucí vercajk z její semenem zaplněné kundy a stáhl své ruce z její blůzy. Posadil se a rychle si natáhl boxerky a kalhoty. Nikdy je na poprvé nenech dívat se na tvou nahotu, myslel si pro sebe.

Terka ještě pořád ležela, oči zavřené a dýchání trhané, teprve se vzpamatovávala z té příjemné zkušenosti. On, když dokončil oblékání, se díval na obrazovku, a viděl tam růžový mix krve a semene, vytékající z její čerstvě omrdané trhliny. Pan ředitel Janota využil času, strčil si do kapsy dívčí kalhotky ze stolu a uvolnil pásek její sukně, nechal ji volně spadnout kolem jejích stehen.

Dal jí ještě další minutu na uklidnění a pak řekl: „Postav se a podívej se na mě.“

Terka poslechla. Obličej měla pomazaný a blůzu shrnutou, což jí dodávalo tak silný sex appeal, že musel dělat všechno co mohl, aby ji znovu nepřehnul přes stůl a nepustil se do ní beze smyslu ještě jednou.

„Terko Smolíková, doufám, že už chápeš, že drogy jsou vážný problém s vážnými následky.“

„Um .. Ano, pane řediteli“ odpověděla váhavě.

„Dobře, teď se uprav a jdi domů. Nechci tě ve své kanceláři znovu vidět kvůli špatnému chování. Je to jasné, mladá slečno?“

„Ano, pane řediteli. Přísahám, pane řediteli. Už to nikdy znovu neudělám, slibuju.“

Věděl, že ne.