Gábině i mně bylo osmnáct. Měli jsme za sebou pár rande a byla mezi námi spousta chemie. Ale přestože jsme už oba pracovali, oba jsme pořád žili u rodičů. Dělali jsme toho spolu hodně, ale nemohli jsme dělat všechno. Chtěli jsme, ale timing byl vždycky špatný, a neměli jsme nikde žádné skutečné soukromí.

Tak jsem navrhl, že si na víkend zajedeme na Lipno a podíváme se tam na závody plachetnic. Zrovna se tam měly nějaké konat.

Vyjeli jsme pozdě a měli jsme potíže najít místo na přenocování. Kvůli závodům bylo všude plno a byl velký úspěch, že jsme vůbec našli volný hotel.

Pamatuju si, že stál víc, než jsem si tenkrát mohl dovolit, ale nemohli jsme ztratit víkend kvůli pár korunám, i přesto, jak těžce jsem je při své tehdejší mzdě vydělával.

Gábi zářila: „Júú. Opravdu ti stojím za tolik peněz?“

Byla blonďatá, štíhlá a bylo jí osmnáct. Měla jasně modré oči a příjemnou povahu. Byl jsem jí úplně uchvácený a teď konečně jsme měli soukromí na dělání toho, co osmnáctileté páry dělají nejradši. Ano, stála mi za to.

Už byly čtyři odpoledne, když jsme vstoupili do našeho víkendového pokoje. Sedli jsme si na postel a dopřáli si trochu vzrušujícího muchlání, ale Gábi chtěla jít dolů k vodě a ještě se rozhlédnout kolem, než se setmí.

Zakotvené lodě i závodní týmy vypadaly působivě a my se procházeli podél kotvišť a obdivovali to všechno. Ten den vůbec nefoukal vítr a tak se nezávodilo. To znamená, že všechny lodě a všechny posádky byly v přístavu.

Došli jsme až k molu, kde měli zakotvené své jachty majetnější diváci.

Většinou šlo o bílá, ledničkám podobná plavidla, ale našlo se i pár takových, které stály za shlédnutí. Stáli jsme tam a obdivovali speciálně jednu loď, když se žena sedící na její palubě dala s námi do řeči.

Rád bych vám tu loď popsal, ale byla tak jedinečná, že by ji podle toho leckdo dokázal identifikovat, a já chci respektovat soukromí vlastníků. Tak vám budu povídat o té ženě.

Docela atraktivní, i když ne na obálku časopisu. Samozřejmě draze oblečená, s perlovým náhrdelníkem a náušnicemi, dokonalý make-up, perfektně upravené kaštanové vlasy na ramena. Kůži měla pěstěnou, ale našla by se na ní jedna nebo dvě skvrnky, a pár vrásek kolem úst a očí ji řadilo do věkové skupiny něco málo přes čtyřicet.

Byl to velký rozdíl proti Gábině a mně. My jsme oba měli modré džíny a tenisky a Gábi nenosila žádný make-up ani šperky.

Ale navzdory tomu, že jsme očividně patřili na opačný konec majetkové stupnice, Karla s námi mluvila tak, jako kdybychom byli stejní jako ona a ti ostatní, kdo si můžou dovolit vlastní jachtu zakotvenou tady na molu. Lichotilo nám to, zvlášť když nás pozvala na palubu na kávu.

Na palubě nebyl nikdo jiný a Gábi i já jsme se cítili jako milionáři, když jsme se uvelebili na lehátkách a drželi se za ruce, zatímco naše bohatá hostitelka připravovala pro nás všechny kávu.

Karla byla živá, zábavná a velmi okouzlující. Uplynulo pár hodin, během nichž nám vyprávěla příběhy o lodi a o celebritách, které s manželem potkali.

Slunce už padalo k obzoru, když se nás zeptala, jestli bychom nechtěli zůstat a povečeřet s ní a s jejím manželem Richardem.

Ten dorazil na palubu, když Karla s Gábinou už byly v kuchyni, povídaly si jako staré přítelkyně a společně chystaly jídlo.

Při představování jsme si potřásli rukama. Cítil jsem se jako pravý muž, když jsem se s tím boháčem pozdravil na palubě jeho lodi jako rovný s rovným. Jo, i to je dneska možné.

Bylo to všechno hodně svůdné a já byl velice hrdý na Gábinu, která sice neměla make-up ani šperky, ale jen jednoduchý účes a jednoduché oblečení, a přitom se jakoby oprávněně zařadila mezi tyhle bohaté lidi. Pamatuji si svůj pocit hřejivé euforie z toho všeho. Taková jemná prchavá fantazie, pohybovat se mezi bohatými a známými. Dobrá, známí nebyli, ale bohatí ano.

Richard byl stejně příjemný a pohledný jako Karla. Byl asi o půl hlavy vyšší než já, štíhlý a opálený. Myslím, že byl blíž k padesáti než ke čtyřiceti, soudě podle jeho prošedivělých vlasů, ale byl velice živý a energický. To mu musím přiznat.

Už byla skoro tma, když jsme skončili s večeří, seděli jsme na parádní palubě, v teplém letním večeru.

Gábi řekla, že by si potřebovala zajít na toaletu.

„Je dole na chodbě vlevo. Pojďte, ukážu vám to,“ odpověděl Richard a vedl ji dolů.

Potom jejich hlavy zmizely v podpalubí a já jsem ucítil, jak si Karla položila ruku na mou nohu.

Karla byla atraktivní žena, obzvláště pro chudého pracujícího chlapce, jako jsem byl já. Hodně mi to zalichotilo a připadalo mi to zcela neškodné, tak jako je neškodné flirtování, když se nikdo nedívá. Jenom to zvyšovalo tu celkovou svůdnost všeho kolem. Nijak jsem nespěchal, ale strašně jsem se těšil na to, až se s Gábinou vrátíme do hotelu a budeme konečně sami.

Karla mi vypravovala nějaký nepravděpodobný příběh o jakémsi jednonohém muži, kterého znala, a který údajně svedl Marthu Issovou. Bylo to docela dráždivé a když skončila, všiml jsem si, že Gábi se ještě nevrátila. A Richard taky ne. A Karlina ruka si našla cestu pod moje triko a v soukromí, posíleném tmavou nocí, mi s ní jezdila po břiše.

Vylekal jsem se a rychle se postavil.

„Kde zůstali Richard a Gábi?“ zeptal jsem se.

Cítil jsem jak mě Karla vzala za ruku a stoupla si přede mě, mezi mě a dveře do kabiny.

„Ach, Michale,“ řekla tiše, „nerozčiluj se tolik. Richard má svůj způsob, jak zachází s ženami.“

Ruce měla na mých hýždích, její tělo se mě skoro dotýkalo. Její bohaté, avšak postarší rty byly jen dva centimetry od mých mladých, ale chudých. Na obličeji jsem cítil její dech, v nose její parfém.

„Co tím myslíš?“ zeptal jsem se.

„Necháme je, ať se pobaví,“ a pokračovala „není to přece zas tak strašná věc.“

„Co tím chceš říct, Karlo? Co se děje?“

„Ty jsi tak sladký chlapec, Michale. Mladé dívky, jako je Gábi, vždycky Richardovi podlehnou. Nevykládej si to špatně.“

A její rty zakryly má pootevřená ústa a její jazyk zaútočil na jejich nevinný chrám. Byla celá horká, pro mě, to bylo to, proč mě sem přivedla.

Nemohl jsem uvěřit, že by si Gábi mohla opravdu někde tam dole s Richardem něco začít. Byla přece udělaná do mě, kvůli tomu sem taky se mnou přijela.

Ale bylo to báječně špatné držet manželku bohatého muže v náruči, rozněcovat její vášeň, drtit její plná prsa na své hrudi a rukama přejíždět po jejím rozmazleném zadku. Přesto jsem jedním okem hlídal dveře do kabiny, čekal, že se Gábi každou chvíli může vrátit, a byl jsem připraven tu starší ženu rychle pustit a dostat se zpátky na svou židli dřív, než by se Gábinčiny (nebo Richardovy) oči mohly přizpůsobit té tmě na palubě.

Jenže minuty ubíhaly a říkal jsem si, že to je ten případ, kdy je jedna v ruce lepší než dvě v houštině. Anebo, chcete-li, kdy houština v ruce je lepší než jiná houština v něčí cizí ruce. Dobrá, nevadí.

Žádné vědomé myšlenky jsem v hlavě neměl, moje ruce se prostě potulovaly po její hedvábné blůzce, až k jemné hladké kůži na krku.

Karla mě usadila na lavici a líbali jsme se a jeden druhého skoro v úplné tmě osahávali právě tak, jak jsem to s Gábinou dělal zcela nedávno.

Nabral jsem přes látku do rukou Karliny prsy, nadzvedával je a cítil jejich váhu.

Karla skrz džíny mačkala mého ptáka a testovala mou mladou erekci.

Najednou mě ale to všechno přestalo těšit, vůbec jsem nevěděl, co se děje tam dole. Gábi byla moje holka, přivezl jsem si ji sem na víkend. Cítil jsem se za ni zodpovědný, musel jsem se přesvědčit, že je v pořádku.

Karla musela cítit, jak jsem ztuhl, a všimla si mé náhlé změny pozornosti. Byla to velmi vnímavá žena.

„Pojďme dolů, Michale. Je tam jedna volná kabina,“ navrhla svůdně.

To se mi zdálo jako dobrý nápad. Gábi byla tam někde dole a můj pták stál jako ocelový prut. Mozkem mi proudily hormony na hodně nebezpečné úrovni a navíc se k nim přidával omamný efekt všeho toho vína, co jsme k jídlu vypili. Připadalo mi, že dolů je ten správný směr.

Karla mě vedla dolů a pak doprava úzkou chodbou, do malé kabinky s lůžkem. Nemarnila už čas objímáním, znovu mi zasunula ruce pod triko, přitiskla svá ústa na moje a zaplavila mě svou touhou. Touhou mít moje ústa pro své potěšení.

Jenže Karle a Richardovi tu loď dodali teprve před nedávnem. Bylo v ní něco, o čem ještě nevěděli; stěna mezi oběma kabinami byla tenká jako papír. Byli jsme hodně potichu, když jsme se líbali, pořád jsme stáli v malém prostoru mezi dveřmi a postelí. Ale najednou jsme uslyšeli Richarda promluvit.

„Máš fantastický prsa, Gábinko.“

Slyšeli jsme Gábi zachichotat se.

„Tak pevný a vypnutý. Pojď, vyndáme je ven, ne?“

„Myslíš, že to je nevinný, Richarde? A co Michal a Karla? Budou nás postrádat.“

„Nestarej se o ně. Karla uvidí, že jsme tu spolu. Ona ví, kdo je na lodi kapitán.“

„Fakt? Nebude jí to vadit?“ řekla Gábi.

Karla mi na chvíli zakryla ústa a něco gestikulovala. Položila si prst na pusu. Byla viditelně vzrušená a odhodlaná odposlouchávat manžela s mou dívkou.

„Karla ví, že já chci to, co chci, a já většinou to, co chci, taky dostanu. To co chci teď, jsi ty, Gábinko, a jediný, kdo mně to může odepřít, jsi právě ty. Odepřeš mi to, Gábinko? Máme se obléct a jít nahoru?“

Minutu bylo ticho, takže jsem předpokládal, že jejich ústa mají na práci něco jiného, než mluvení.

„Šokuje tě to?“ šeptala mi Karla do ucha.

„Jo,“ odpověděl jsem jí.

„Sedni si na postel, Gábi, a sundej si zbytek šatů.

Ty jsi hodná holčička,“ řekl Richard.

Něco mi muselo utéct, zatímco mi Karla stahovala triko přes hlavu.

„A co ty, Richarde?“ ptala se Gábi potichu.

„Pročpak? Ty ale umíš být zlobivá, Gábi! Podívej, tohle je to, cos chtěla vidět?“

Její odpověď jsem neslyšel.

Karlino tělo v mé náruči se otřásalo smíchy a její obličej trochu zrůžověl, ale nevydala žádný zvuk. Její ruce na mém nahém zadku a pažích mi byly příjemné. Kontrasty mezi báječnými pocity z Karliných pozorností ke mně a příšernými pocity z Richardových pozorností ke Gábině mě táhly opačnými směry. Neumím říct, kolik z mé dezorientace bylo způsobeno tím, a kolik zavinilo houpání lodi ve vlnách.

Karlin jazyk pokračoval v průzkumu mé ústní dutiny a její hebké ruce se tlačily pod můj opasek a hladily mi zadek.

„Dělej, Gábi,“ řekl Richard, „dotkni se ho. Vem si ho do ruky. To je ono.

Oooh, to mi dělá fakt dobře. Vzrušuje tě, když mi ho držíš?“

„Ano, Richarde.“

Byl jsem opravdu šokován. I když sám jsem před Richardovou manželkou kapituloval, nechápal jsem, jak se Gábi může vzdát Richardovi, zvlášť když věděla (myslela si), že na ni nahoře na palubě čekám.

„Polib ho, Gábi. Chci, abys mi ho líbala. Neboj, on tě nekousne. Tak dělej. To je hodná holčička. A teď otevři pusu. Trochu víc. Ach, to je ono, dobře. To mám rád, Gábino, doopravdy mám. Jaké ty máš hezké oči.“

Můj pásek byl rozepnutý a moje džíny mi klouzaly přes zadek dolů, současně s trenkami. Chladné ruce, zkušené ruce svými dotyky ulevovaly mému rozpálenému genitálu.

„Nikdy předtím jsem to ještě nedělala,“ slyšel jsem Gábinu.

„Skutečně? Karla mi vždycky kouří ptáka. Chlap podle toho pozná, že ho chceš potěšit a uspokojit. Chceš mě potěšit a uspokojit, Gábi?“

„Jo, chci,“ to odpověděla moje holka, tiše.

Vím, že se všechno stalo už dávno, ale tenkrát, v osmdesátých létech, dívky kluky nekouřily a nepolykaly jejich semeno, hned jak jim začaly růst kozičky, jako to dělají teď. Můj pták se v té době sotva letmo dotkl dívčích rtů. Jen zlehka ptáčka klovnout, to bylo všecko. Nemohl jsem si pomoct, ale zapůsobilo na mě, jak snadno starý Richard zjevně dokázal dostat svůj penis do krásné pusinky mojí Gábi.

„Teď to krásně cítím, Gábi. Opravdu senzační. Dostaň ho trochu hloub. Jo, to je ono. Teď chyť moje koule do druhé ruky. Jsi hodná holka, Gábi. Ach, ano, to je ono! hodná holka, Gábi!“

A potom, jak jsem strnule seděl na posteli, Karla mi to vynahradila a zanořila můj chudobný čurák do svých bohatých úst.

Jakmile vklouzl mezi její půvabné rty, vzdal jsem se veškerého odporu. Nemělo smysl proti tomu bojovat, ona měla mě. Richard měl Gábi. Nedalo se to zastavit, to jsem už teď věděl. Nezbývalo, než si tu jízdu užít.

„Teď se ti to líbí, když máš mého ptáka v puse?“ ptal se Richard Gábiny.

„Ano, Richarde. Je to fajn.“

„Máš ráda tu chuť?“

„Ono to doopravdy moc chuť nemá. Ale má to příjemný povrch. Je to příjemný pocit.

Líbí se mi ta vůně.“

„To je dobře, jsi skvělá holka. Vidím tě moc krásnou. Chci tě taky potěšit.“ odpověděl on.

„Teď roztáhni nohy, Gábinko. Úplně. Nestyď se, bude se ti to líbit, slibuju.“

Za chvilku se Gábi zase chichotala: „To lechtá!“ řekla.

„Ale je to pěkný, ne?“ řekl Richard.

„Je,“ řekla Gábi.

„Máš tu nejnádhernější prdelku, Gábi,“ slyšel jsem říkat Richarda, „a miluju tvou chuť, chutnáš tak hezky a svěže.“

Naučil jsem se později, že stejně jako šaty nemají odhalovat to, co je sexy, člověk, aby byl sexy, nemusí být mladý. Karla měla nějaký živočišný magnetismus, kterému jsem nemohl odolat. A myslím, že Richard měl to samé pro Gábi.

Bylo mi osmnáct a moje první vykouření netrvalo dlouho. Karliny prsty na mých koulích a zadku, její jazyk vířící kolem mého čuráku; dodnes je to má šťastná vzpomínka.

Zastavila, když jsem začal vrcholit. Její ústa nehybná, její dlaň svírala mé koule, když jsem stříkal svou nálož.

Ležel jsem na zádech na posteli a ona byla mezi mýma nohama na kolenou, pořád oblečená.

„Budu hned zpátky,“ zašeptala mi do ucha a vyklouzla ze dveří.

Byla pryč asi pět minut, řekl bych. Zase jsem si uvědomoval hlasy z vedlejší kabiny.

„Teď ti ho tam dám, Gábi. Chceš, abych to udělal?“

„Ano, prosím.“

„Bojíš se, Gábi? Jen trochu?“

„Jo.“

„To je v pořádku, Gábi, je to úplně normální. Dívej, teď ho o tebe trochu otírám. Líbí?“

„Ano.“

„Teď chci, aby ses uvolnila. Lehni si na záda a úplně se uvolni. To je ono, hodná holka.“

Chvíli bylo ticho.

„Teď ho do tebe kousek zastrčím, dobrá?“

„Dobrá.“

„Ach, Gábi! To je tak úžasný pocit! Líbí se ti to?“

„Ano! Líbí, Richarde, je to pěkný.“

„Ty jsi má sladká holčička, Gábinko. Chtěl bych to strčit kousek dál, můžu?“

„Dobře. Ano, můžeš.“

„Musíš se uvolnit, Gábi, a pustit mě dovnitř. Nechci to násilím. Aaah, to je nádhera! Je mi báječně s čurákem v tobě, Gábino. Ty jsi tak rozkošná. Cítíš se dobře? Líbí se ti to?“

„Jo, Richarde, cítím se fajn, líbí se mi to.“

Slyšel jsem nezaměnitelné rytmické pleskání, jak Richard začal mou holku mrdat.

„Jaký to je, Gábi?“

„Mmmm, dobrý.“

„Není to moc tvrdý, že ne?“

„Ne, je to dobrý.“

„Jak dobrý?“

„Hodně dobrý, Richarde. Veeelmi dobrý,“ odpovídala Gábi a přirážela.

V tu chvíli jsem se cítil velice osamělý a velice podvedený. A navíc, nadržený. Začal jsem se divit, co se stalo s Karlou. Jestli mě tu prostě jen tak nenechala. Všechno co jsem věděl, bylo, že vedle je Richard s Gábinou.

Rytmus pokračoval.

„Ooohh, Richarde, Richarde! Ooh, Richarde!“ křičela Gábi a byl jsem zvědav, jestli se už udělala. Znělo to tak.

Asi po minutě jsem ale slyšel Richarda říkat: „Teď to zkusíme jinak, Gábi. Otoč se. Tak, to je ono. Teď se zvedni na kolena. Tak je to správně. Jsi tak hezky laskavá, tím jak děláš, co od tebe chci. To mám na děvčatech rád. Jaké to je?“

„Je to fajn. Abych byla upřímná, líbilo se mi víc to předtím, Richarde.“

„Jsi bezvadná holka, Gábi,“ řekl Richard. „Zkusíme ještě něco jiného. Posuň se o kousek. A teď si vylez na mě. Tak, to je ono. Ach, Gábinko, jsi tak mladá a těsná!“

Šlo to pořád dál, pak se Karla vrátila a byla zas vedle mě, k mojí úlevě. Svlékla se v tlumeném světle nástěnné lampy a vklouzla svým nahým tělem přes mě na lůžko.

Když znovu zajela jazykem mezi moje rty, bylo jasné, že si byla vypláchnout moje semeno z pusy.

Její kozy středního věku visely trochu dolů. Ale dobře o ně celý život pečovala a pořád měly dobré tvary. Boky měla úzké, přestože už to nebyla figura osmnáctileté, jakou její manžel mrdal ve vedlejší místnosti. Její dokonale učesané vlasy měly také jistý půvab, i když bych je ochotně vyměnil za jednoduchou slámově blond hlavu Gábiny.

Nikdy jsem nezjistil, jak Richard dokázal svést Gábi tak rychle a tak kompletně. Mně to zabralo několik schůzek, než jsem ji dotlačil k tomu, že byla (podle všeho) připravená stát se mou milenkou. Richard si ji pro sebe rozdělal za pár hodin a byla ochotná odložit mě bez výčitek jen proto, aby si s ním mohla jednou zašukat. Asi ji to ke mně nepřitahovalo tak, jak jsem si myslel.

Ale bylo mi osmnáct a pod vlivem Karlina šarmu byl můj ocas za chvíli zase tvrdý.

Bylo mi taky divné, že si mě uměla tak snadno nachystat. Abych při tom překonal i své utrpení z toho, co se dělo vedle, a abych se nestaral o její věk.

Vůně jejího parfému byla stejně bohatá jako ona sama. Její kůže byla tak hladká.

Líbal jsem jí bradavky a jezdil jí jazykem po břiše. Roztáhla nohy a uvolnila mému obličeji cestu ke svému pohlaví.

„Líbí se ti tahle poloha, Gábi?“ slyšel jsem Richardovu otázku.

„Nejradši mám ten první způsob, Richarde. Líbí se mi, když mě tiskneš pod sebou, líbí se mi, když se nemůžu dostat pryč.“

„Jsi super, Gábi. Taky si myslím, že je to tak nejlepší.“

Karla byla tichá, když jsem ji nezkušeně lízal a poslouchal při tom to bouchání, jak se Richard s Gábi po sobě válejí, a potom její vášnivé výkřiky v rytmu pleskání pokračujícího ve vedlejším pokoji, „Jo, Richarde, jo! Takhle!“

Brzy se dostali do našeho rytmu. My jsme ale byli úplně potichu, protože jsme věděli, jaká stěna nás odděluje.

Karla se udělala, zase se udělala. Vždycky je to dobré, když má žena orgasmus ve vaší náruči. Jen kdyby se to samé nedělo v sousední kabině.

Převalili jsme se tak, že Karla byla nahoře. Hrál jsem si s jejími prsy a ona se houpala dozadu a dopředu na mém ztvrdlém mladém čuráku.

Při těch pohybech jí vlasy vlály dopředu a dozadu, ale nikdy neztratila svou důstojnost. Perlový náhrdelník se houpal nad mou hrudí. Velký diamant snubního prstenu se v tlumeném světle třpytil.

„Už budeš, Gábi?“ slyšeli jsme Richarda.

„Ano, Richarde! Nepřestávej,“ odpovídala Gábina a svá slova doprovázela nepopsatelným hrdelním sténáním.

Po pravdě nevím, jestli se dá vysvětlit, proč jsem byl tak rozmrzelý. Dělal jsem tu samou věc jako Gábi; taky mě svedla charismatická osoba, dost stará na to, aby byla mým rodičem.

Taky jsem se zase udělal a nestydatě stříkal své sperma do té ženy, kterou jsem znal sotva pár hodin. Naše prsty byly spletené dohromady a ona se na mě dolů smála, dávala najevo, že šťastná přijímá můj dar.

Podřimovali jsme, já Karle hladil záda a prdelku, ona ležela na mně a pohrávala si s mými vlasy.

Od vedle bylo slyšet, jak Richard něžně mluví na Gábinu: „Jak se cítíš, Gábinko?“

„Skvěle, Richarde.“

„To je dobře. Nemáš pocit, že bys toho měla litovat, později?“

„Ach ne, to vůbec ne. Bylo to absolutně úžasné. Za nic bych se toho nevzdala.“

„Já na tebe nikdy nezapomenu, Gábi. Jsi velice speciální dívka.“

Probudilo mě náhlé otevření dveří kabiny. Stála tam Gábina, zírala s otevřenou pusou na manželku svého milence a na mě v jejím objetí. Byla umytá a oblečená až dolů k teniskám; slámové vlasy učesané a vzadu svázané tak, jak byly večer předtím. Skutečnost, že byla první oblečená, nějak smazala to, že byla i první, kdo zradil naši mladou nevinnost.

„Michale!“ zvolala s jakousi úzkostí ve svém mladém hlase, „jak je ti?“

Po všech těch letech se to zdá docela legrační. Ale tenkrát to vůbec legrační nebylo.

Nemohu si vzpomenout na slova vyřčená v době, když jsem se oblékal a vedl Gábinu zpátky do hotelu. Už nikdy jsme se jeden druhého nedotkli. Spali jsme spolu v manželské posteli, ale nedotýkali se. Následujícího dne jsme jeli domů. Jednou nebo dvakrát jsem na ni pak ještě narazil, ale cokoli jsme předtím měli, potom už jsme neměli.