Viktorka byla krásná dívka, energická dívka, vyzývavá dívka. Ve skutečnosti k Viky patřila všechna tato přídavná jména, a ještě další navíc, a tuhlo kvůli ní víc ptáků, než si sama dokázala představit.

Nebyla typickou blondýnkou, která afektovaně jásá nad vším, co před ní někdo řekne nebo udělá. Za prvé měla havraní černé vlasy. Za druhé se kolem ní vznášel jakýsi kouřový opar, jako by právě vstala z postele a nebyla ještě úplně vzhůru. A taky to byla milá holka a uměla se usmívat.

Pomáhalo jí, že měla velké poprsí. Měla pěkné a kulaté prsy, a i když je lidé nemohli vidět, byly zakončené malými bradavkami v drobných malých dvorcích. Nebyly příliš tlusté, ale vyčnívaly snad jeden a půl centimetru.

Nikdo samozřejmě nemohl vidět ani její ochlupení, ale kdyby ano, spatřil by rovné chloupky, které vypadaly jako učesané a řídké a vykukovaly jí z bikin. Byla skrz ně vidět kůže pod nimi. V podstatě rámovaly její buclatou růžovou vulvu, dost často vystupující ve tvaru velbloudího kopýtka. Všechny, kterým se někdy ten efekt na chvilku podařilo zahlédnout, to přivádělo k šílenství.

Největší rozdíl však byl v tom, jakou Viky věnovala pozornost všem okolo. Většinu lidí ve městě samozřejmě znala, nebylo zas tak velké. A říkala jim takové věci jako „Dobrý den, pane Jindráku, to je ale hezký pejsek“ nebo „Paní Švarcová, nepotřebujete s tím pomoct?" Všímala si lidí a lidi si všímali jí. Zejména muži, kteří toužili podlehnout svému nutkání udělat téhle dívce děti... Hodně dětí.

Kluci by to byli cítili také tak, a nejspíš to tak tajně cítili, nebýt jedné věci. Viky měla bratra. Její starší bratr hrál fotbal a byl také v plaveckém týmu. Byl velký a oblíbený.

Všem dával jasně najevo, že jeho sladká sestřička se o své panenství bát nemusí. Není k mání a on dohlídne na to, aby zůstalo nedotčené pod zámkem, kam patří. Ano, Viky měla občas rande. Vlastně jich měla dost, ale nikdo, jak se zdálo, na ní nikdy nechtěl nic jiného než ji na dobrou noc cudně políbit na tvář.

Její bratr Toník také chodil na spoustu schůzek, ovšem pravidla pro sebe měl úplně jiná. Toník ošukal každou holku, která před ním roztáhla nohy. Nebyl při tom nijak dotěrný a vlastně ho nikdy nevložil do dívky, která to nechtěla, ale měl pověst toho správného chlapíka, se kterým se dá přijít o panenství, pokud na to holka má chuť.

Nemalou zásluhu na tom měl jeho penis. Ve srovnání s ostatními kluky jeho věku byl zvláštní. Především byl tenký. Byl nejspíš silný jen jako palec dospělého muže. Byl také dlouhý, což znamenalo, že většina dívek, když ho měla v sobě, ho cítila jasně až na děloze. A byl ohnutý.

U některých kluků se ohýbá doleva, u jiných doprava. Jeho se ohýbal nahoru. Vycházel mu od těla, ale nešel rovně a na konci už směřoval téměř rovně nahoru. Byl zakřivený o skoro sedmdesát stupňů. To znamenalo, že jeho špička drhla o horní stěnu dívčí kundičky, což je nejčastěji oblast, kde se nachází pověstný bod G, pokud ho dívka skutečně má.

Každopádně se mezi příslušnicemi ženského pohlaví ústním podáním rozšířila zpráva o jeho zvláštnosti a zdatnosti. Proslýchalo se, že ho vyzkoušelo i několik učitelek. Slečně Heřmanové, nové učitelce v mateřské škole, bylo teprve třiadvacet a on jí šest týdnů dělal pomocníka. Z důvodů, které nikdo s jistotou neodhalil, poslední čtyři z těchto týdnů byla tou nejšťastnější osobou ve škole. Potom, co odešel pomáhat do jiné třídy, se zase vrátila ke svému starému já. Až na to, že se ukázalo, že je těhotná a že není vdaná. I o tom kolovaly zvěsti.

To byla další věc, která o Toníkovi platila. Měl takové pravidlo, že s každou, která se od něj nechá ošukat, do toho jde naostro. Nepoužívá žádné gumy. Ona může brát pilulky, jestli chce, nebo používat pesar, ale on se udělá jen do nahé kundy, a ne do latexového obalu. Kdo ví, proč muži věří tomu, čemu věří? Byl prostě takový, jaký byl. Každá vždycky mohla říct ‚ne‘.

Byl svěží podzimní páteční večer, když došlo k té nehodě. Toník se při fotbalu připletl mezi dva hráče soupeře a do břicha i do zad dostal pořádnou ránu, při které se nečekaně složil na zem a něco v jeho těle se natáhlo víc, než mělo. Toník upadl a musel být odnesen ze hřiště.

Jeho rodiče byli na víkend pryč, a tak s ním do nemocnice odjela mladší sestra a zůstala s ním, dokud ho lékaři nakonec nepropustili. Cestou domů se nacpal léky proti bolesti a prozpěvoval si pijácké písničky. Mohl sotva chodit a Viky měla co dělat, aby ho dostala do domu a do postele. Napadlo ji, že se ho pokusí svléknout, ale vzdala se toho nápadu, protože byl příliš těžký, než aby se s ním dalo hýbat.

Druhý den ráno ho šla zkontrolovat. Byl vzhůru a sténal.

„Je něco špatně, Toníku?“ zeptala se.

„Nemůžu se hýbat. To je to, co je špatně. Všechno mě bolí, a co je horší, strašně se mi chce chcát. Pokoušel jsem se vstát a jít na záchod, ale nejde to. Krucinál, za chvíli to pustím do postele.“ Znovu zaskučel. „Kde je máma?“

„Jeli přece s tátou navštívit tetu Annu, to jsi zapomněl? Půjde na operaci. Jsem tady jenom já. Ale možná ti můžu pomoct vstát.“

Zkoušeli to, a nakonec ho přetočila tak, že jednu nohu měl na podlaze. Pak se mu podařilo udělat něco jako klik, který mu pomohl zvednout se z postele. Ale nemohl se ohnout, aniž by ho strašně zabolelo v zádech. Dokud stál rovně, dalo se to vydržet.

Kvůli bolestem v břiše mohl jen šoupat nohama. Viky našla prášky, které jí předešlé noci dal lékař, a přinutila ho jeden spolknout. Pak si vzpomněla, co se říká o oleji, když něco drhne – trochu je dobré, víc je lepší, a ještě víc je tak akorát – napadlo ji, že když jedna pilulka je dobrá, dvě budou lepší, a dala mu tři.

Dovedla ho do koupelny a před záchod, jenže on řekl: „Obvykle si sedám, když chci čurat.“

„Cože?“ řekla. „Proč bys to dělal?“

„No, ráno můj... jsem... ehm... tak nějak uhm... tvrdý. A proto se mi to špatně dělá ve stoje.“

„O čem to proboha mluvíš?“ zeptala se Viky. Ve skutečnosti dobře věděla, že hodně holek ve škole důvěrně zná toho tvrdého ptáka, o kterém, jak se teď zdálo, on nedokáže mluvit. Slyšela zvěsti o tom, jak je ‚báječný‘ a ‚úžasný‘ a ‚dalo by se pro něj umřít‘, ale nevěděla, proč to tak je. A samozřejmě nikdy neviděla ptáky jiných kluků. Na to se nemusela ptát proč, to jí bylo jasné, přestože jí ta usilovná snaha staršího bratra o její ‚bezpečné‘ randění někdy vadila. Ale napadlo ji, že teď je možná vhodná chvíle dostat odpověď na to první proč.

„No tak, Viky. Věř mi, prosím tě, ano? Prostě si při tom potřebuju sednout, to je všechno.“

„Dobře, tak co budeme dělat?“ řekla.

„No, musím si sundat kalhoty,“ řekl a sáhl si na opasek. Automaticky se pokusil ohnout a ucítil ostrou bolest. „Do prdele, nejde to.“ Bezradně se podíval na sestru. „Hm… můžeš mi je sundat ty?“

Viky se tím docela bavila, ale nedala to na sobě znát. „Chceš, abych ti sundala kalhoty, protože se ti postavil a musíš si na záchodě sednout?“

„Hm… asi jo,“ řekl.

Viky už ho nechtěla víc trápit a pustila se do práce. Rozepnula mu knoflík u poklopce a začala rozepínat zip.

Ale jemu opravdu stál a dral se ven, takže mu kalhoty byly vepředu velmi těsné. Pracovala na zipu a stlačovala tu bouli.

„Viky? Co to děláš?“ řekl její bratr. Měl pocit, že se mu nějaká holka chce dostat na ptáka. Potom mu došlo, že je to tak, nějaká holka se mu chce dostat na ptáka, jenomže tentokrát je to jeho sestra. To mu ovšem situaci nijak neulehčovalo.

„Snažím se rozepnout ti kalhoty. Nemám s tím moc zkušeností, jak víš.“ Její ostrá poznámka mu unikla, protože její ruka zrovna sklouzla po jeho naběhlém údu. Konečně se jí podařilo zip rozepnout a stáhnout mu kalhoty až ke kolenům. Teď ještě spodní prádlo. Přidřepla si před něj a viděla, že teď mu ta věc, která mu působí tolik potíží, roztahuje spodky. To už bylo snazší, protože ty měly pružný pásek. Zatáhla za něj a stáhla ho dolů.

To, co se před jejíma očima zjevilo, bylo pro ni opravdu zajímavé. Především to bylo načervenalé. Špička byla kulovitá a spíše fialová. Ale to, co ji ohromilo, bylo to zakřivení. Konec směřoval vzhůru. Proboha. Dokázala si představit, že nasměrovat to dolů by znamenalo ohnout to mnohem víc než, jak se zdálo, se to ohnout může. I když si sedne, bude muset na tu věc zatlačit a držet, aby nevystřelila zpátky nahoru skrz záchodové prkénko.

„Dobře. Tady. Teď se můžeš posadit.“

Toník začal ohýbat kolena, ale aby si mohl sednout, musel se mírně předklonit, a to nemohl. Zraněný sval na zádech mu to nedovolil. Znovu se napřímil. „Nemůžu si sednout. No, možná bych se mohl zhroutit na mísu, ale už bych se nikdy nedokázal zvednout. Nechci celý den sedět na záchodě. Do prdele! Co budu dělat?“

Viky civěla na jeho tvrdé péro. Vypadá to, že by mohlo být zábavné si s tím pohrát, pomyslela si. „Otoč se,“ řekla. Nepohnul se a ona mu položila ruce na boky a otáčela ho. „Otoč se,“ řekla znovu. Tentokrát to udělal, a když stál čelem k záchodu, zastavila ho. „Namířím to dolů,“ řekla.

Pak poprvé v životě objala prsty tvrdý chlapecký čurák. Ten pocit byl zvláštní a nějak vzrušující. Byl hodně tvrdý, ale zároveň kluzký a hebký! Ohýbala ho směrem dolů a měla pocit, že má uvnitř nějakou pružinu nebo něco podobného. Stlačovala ho níž a níž, až mířil skoro do záchodové mísy. „Dobře, tak teď to zkus pustit,“ řekla.

Toník se trápil. Všechno ho bolelo. Jeho sestra mu držela ztopořeného ptáka a zřejmě se snažila vylomit mu ho z těla. Nemohl teď močit, ani kdyby na tom závisel jeho život. Snažil se, ale nešlo to. „Nejde to,“ řekl.

Samozřejmě se ho zeptala, proč to nejde, a on jí pak musel vysvětlit, jak je skoro nemožné spustit proud, když se mužskému postaví, natož když má ptáka takhle násilně sklopeného.

Viky se rozhlédla kolem. Co by se dalo udělat? Byla to zábava hrát si s jeho ptákem, ale bolelo ho to, a ona si uměla představit, jak taková bolest vypadá. Oči jí zasvítily při pohledu na sprchu. Ovšem, to je ono. Řekla mu, aby zvedl nohu, a brzy se jí povedlo osvobodit ji od oblečení. Pak i druhou. Potom mu řekla, aby zvedl ruce, a stáhla z něj dres. Stál nyní před sestrou nahý a jeho trčící erekce z něj nádherně vyčnívala.

Nasměrovala ho ke sprše. „Nastavím ti vodu pěkně teplou,“ řekla. „Pak si vlezeš dovnitř, otočíš se čelem do rohu a pustíš to.“ Teď už byl Toník připraven udělat cokoli, jen aby se té bolesti zbavil. Postavil se do teplé sprchy, a po chvíli se mu podařilo močový měchýř uvolnit. Spokojeně vyhekl, když se před ním obloukem do výše zvedl žlutý proud a dopadl na stěnu sprchy.

Viky nechala dveře otevřené, aby se mohla dívat. Fascinovaně sledovala, jak se jeho penis pohupuje a kymácí, když se svými svaly snaží uvolnit moč. Pak to přišlo a ona překvapeně ustoupila. Proud stoupal vzhůru a dopadl na zeď až v úrovni jeho hlavy! Udiveně sledovala, jak se mu pak během asi minuty začal penis sklápět, ohýbal se, a nakonec z něj byla scvrklá věc vypadající jako klobása, která mu visela mezi nohama. Voda z ní stékala jako čirá moč.

Sáhla dovnitř a zavřela vodu. Přitom si promočila pyžamo. Teď jí přiléhalo k pubertálním prsům jako druhá kůže. Jak ji voda ochlazovala, bradavky se jí zvedaly a vykukovaly skrz mokrou látku.

„Tak pojď, velký bratře,“ řekla a vytáhla ho ze sprchy. Vzala ručník a začala ho osušovat. Když mu utírala hlavu a ramena, řekl: „Ta horká voda mi dělala dobře na záda. Možná bych mohl jít do horké vany. Voda by mě nadnášela a teplo by mi mohlo pomoct uvolnit se.“

Během řeči se podíval na svou sestru. Jak mu sušila vlasy, měla ruce zvednuté nad hlavou. Viděl její ztuhlé bradavky skrz látku přilepenou na prsou. Cítil, jak mu do penisu proudí krev. Viky pokračovala v utírání, přešla na jeho boky a zadek, a nohy a chodidla. Toho zajímavě vypadajícího frantíka si nechala na konec. Když se k němu konečně dostala, vytvarovala kolem něj ručník a jemně mu ho třela. Jak s ním manipulovala, ztloustl, ale pak už byl suchý a ona se postavila.

Toník přestal mluvit, když ucítil, jak mu sestra osušuje ptáka. Nemohl nijak ovlivnit, co se tam dole děje, ale bylo mu to trapné. Vzdychl a uvolnil se, když jeho úd pustila. Aspoň mu zase úplně neztvrdl. Viky souhlasila, že horká vana je dobrý nápad, a šla ji připravit. Procházel se nahý po domě. Snažil se najít něco k jídlu, ale nemohl se ohnout do lednice. Ve skříních nenašel nic, co by stálo za to sníst. Vzal si několik kousků chleba a cpal si je do pusy, když ho našla Viky.

„Je to připravené,“ řekla. Podíval se na ni. Místo malé sestry viděl téměř dospělou ženu. Velmi sexy vypadající ženu, pomyslel si, v tom lehkém bavlněném pyžamu, pod nímž se zcela jistě skrývala hladká hedvábná kůže a bradavky a kočička… S hrůzou si uvědomil, že se mu pták zvedá.

„Neříkej mi, že se ti zase chce čurat,“ řekla a sledovala, jak se klobása začíná měnit zpátky na oblouk.

„Nechce,“ řekl rychle. Jak jí to má vysvětlit? Nepomohla mu. Stála tam, jeden bok vystrčený, s rukou položenou na druhém, s prsy vyčnívajícími přes látku ven. Do prdele, musí na to přestat myslet. „Hm… někdy se to prostě stane.“

Viky se na něj dívala. Byl v rozpacích! Páni. Její velký bratr, který jí ničil společenský život a rozkazoval jí, co smí a nesmí, se styděl. A taky byl prakticky bezmocný, pomyslela si. Hmm.

„Tak mu řekni, ať se chová slušně, a pojď.“ Otočila se a šla před ním.

Toníka udivilo, jak se jí ty boky při chůzi krásně pohupují.

Než se dostali k vířivce, jeho představy už obstaraly zbytek. Měl ho opět tvrdého a hrdě zakřiveného. K vířivce z podlahy vedly schůdky a dolů do ní pak další schůdky, což bylo dobře, protože přes okraj by nepřelezl. Ale Viky ho nehodlala nechat přejít ty schody jen tak bez pomoci. Nebylo tam žádné zábradlí a mohl by uklouznout. Tak si stoupla nahoru a držela ho za ruku, když stoupal nahoru.

Potom přišla ta složitější část. Dostat ho dolů do horké vody. Začal sestupovat a zapotácel se. Nohu hned vrátil nahoru.

„Počkej,“ řekla Viky. V té chvíli učinila rozhodnutí, které jejich životy navždy změní.

Rozepnula si horní díl pyžama a sundala si ho. Pak se sehnula a sundala si i kalhoty. Teď byla i ona nádherně nahá. Sestoupila do vody. Pane jo, to bylo horké! Podívala se na bratra. Přímo před obličejem měla ten jeho zajímavý penis. Z malé čárky na jeho konci teď vytékala kapka čiré tekutiny.

„Myslela jsem, že jsi říkal, že se ti nechce čurat,“ řekla.

Toník byl paralyzovaný. Jeho sestra se před ním svlékla do naha. Byla nádherná! Měla kozy, které by byly snem každého mimina! A to ochlupení v rozkroku. I shora viděl, jak skrz ty černé chloupky vykukují buclaté pysky její kundičky. Ptáka měl teď jako z oceli. Říkala něco o čůrání. Na poslední chvíli mu došlo, o čem mluví. „Nechce se mi. To je jenom... erekce.“

„Tak to tě musím vzít zpátky k doktorovi, protože ti z toho něco teče.“ řekla. Myslela to vážně. Naklonila se blíž k jeho orgánu. „Je to úplně čiré a vytéká to ven. Necítíš to?“

Toník zpanikařil. Kdyby ho vzala zpátky k doktorovi a zopakovala tam, co právě řekla jemu, byl by všem k smíchu. A jak by asi vysvětlil, proč se sestra dívala na jeho tvrdé péro?

„Ne!“ vyhrkl. „Podívej, je to komplikované, ale nic se neděje. Už to stalo i předtím. Je to v pořádku. Jenom mě dostaň do vody.“

Zatímco mluvil, té substance z něj vytékalo víc a víc, odkápla mu z penisu na schůdky a do vody. Když konec jeho penisu opouštěla další kapka, Viky instinktivně vystrčila ruku a zachytila ji do dlaně. Pozorně si ji prohlédla a otřela si v ní prst druhé ruky. Byla kluzká, vůbec ne jako moč. Ale co jiného by mohlo z penisu vytékat?

Odpověď ji napadla hned.

„Och!“ řekla. Tohle je opravdová erekce. Taková, jakou mají kluci, když chtějí mít sex! A ona tu stojí nahá! Její bratr chce mít sex... s ní! Z toho zjištění se jí podlamovala kolena a v podbřišku se jí začalo šířit zvláštní horko. Uvědomila si, že se červená. Nadechla se a natáhla k bratrovi ruku. Pomalu mu pomohla sejít po schodech dolů do vody.

Její oči neopustily jeho penis.

Když vstoupil do vody, ucítil Toník teplo a poznal, že to jeho bolavému tělu pomůže. Nemohl si však sednout, aniž by se předklonil. Viky viděla, že má problém, a stoupla si za něj. Dala mu ruce do podpaží a řekla mu, aby začal ohýbat kolena. Když klesl dolů, voda převzala jeho váhu a ona ho přitáhla k sobě, roztáhla nohy a udělala mu polštář, o který se mohl opřít. Sedátko bylo tak akorát velké, aby se mu tam hýždě vešly, když ne pohodlně, tak alespoň bezpečně. Opřel se dozadu a vzdychl si.

Jeho povzdech měl dva důvody. Zaprvé, ohřátá voda mu ulevila od bolesti v těle. Za druhé, opíral se o její měkké tělo. Cítil, jak její ňadra slouží jako polštář pro jeho lopatky. Její paže ho objaly a přitiskly k sobě. Zasténal a nechal hlavu klesnout na její rameno.

„Och Viky, ani nevíš, jak je to příjemné,“ vzdychal. I Viky si povzdechla. Vůbec si neuměla představit, jak příjemné bude, až se na její nahotu bude tisknout tvrdé mužské tělo. Jeho hýždě se přitiskly k jejímu rozkroku a tlak na její prsa byl slastný. Uvolnila své ruce a ty mu klesly do klína.

Přistály na jeho stále tvrdém, vzhůru obráceném penisu.

Téměř rukama ucukla. Ale něco ji napadlo, a když sebou trhl on, sklonila se k němu a řekla mu do ucha: „Seď klidně. Uvolni se. Nemůžeš s tím nic dělat, ale líp se uvolníš, když tomuhle,“ a uchopila jeho erekci do pravé ruky, „pomůžu zmizet.“ Možná nikdy neviděla klučičí penis, ale slyšela už spoustu historek o tom, co s ním holky dokážou.

Začala pomalu hladit ten orgán po jeho ohnuté délce.

Teď měl Toník skutečný problém. To, co dělala, mu dělalo opravdu dobře. Opravdu dobře! Ale byla to jeho sestra.

„Ale...“ začal.

„Prostě buď zticha,“ řekla mu přímo do ucha. Její dech v uchu ho rozechvěl. „Už dlouho chci něco takového udělat, ale mám bratra, který žádnému klukovi nedovolí dát mi ani pusu, natož aby mně dovolil hrát si s opravdovým živým ptákem.“ Pokračovala v tom, co začala, a podle toho, jak silně ho tiskla, mohla říct, jestli je moc tvrdý, nebo dost tvrdý.

Toník myslel na to, jak při tom ona za ním asi vypadá. Myslel na to, jak se přitisknutá k němu asi cítí. Nevydržel víc než sedm nebo osm tahů. „Uuuch,“ zakňučel.

Cítila, jak se ten pták v její ruce trochu zvětšil a povyskočil. Neviděla, jak z jeho konce vystřelují do bublající vody mléčné proudy a začínají kolovat po celém bazénu. Ale cítila výsledek na jeho těle. Ještě víc se sesunul a vydechl, jak se mu ulevilo. Cítila, že jeho penis pomalu ztrácí svou aureolu a přeměňuje se zase zpátky na tu vrásčitou klobásu, kterou viděla předtím. Pohladila ho dlaní a pak zvedla obě ruce, aby si ho k sobě přitáhla pevněji.

„Díky, Vik,“ řekl její bratr ospale. Když začal dřímat, objala ho.

Věděla, že by v tak horké vodě neměli být příliš dlouho, a tak když uplynulo dvacet pět minut, sevřela ho a řekla, že je čas vylézt. Prášky proti bolesti, které mu dala, zabraly, takže byl skutečně schopen sám vylézt a odkulhat zpátky do ložnice.

Viky ho následovala, popadla ručník a osušila ho, až pak ho vmanévrovala zpátky do postele. Byly to teprve dvě hodiny, co dostal prášky proti bolesti, ale nechtěla, aby se jejich účinek vytratil, zatímco bude spát, a tak mu dala ještě jeden.

Když usnul, stála tam nahá a kapalo z ní a zírala na jeho nahé tělo. Sáhla si na jeho ochablý penis a stiskla ho. Z otvoru pro močení vymáčkla poslední kapku té husté bílé tekutiny. Věděla, že to je to, co vyteklo do vířivky, a přála si to prozkoumat. Impulzivně si ji nabrala na prst, zkusila na pohmat, přičichla k ní a pak ji bez přemýšlení také ochutnala. Překvapilo ji, že chutná téměř sladce.

Znovu ucítila to horko v žaludku a svědění mezi nohama, které si potřebovala poškrábat. Už dříve se sama sebe dotýkala, ale vždycky měla dojem, že je to ošklivé, a nikdy to nevydržela dlouho. Teď se podívala na prst, který si právě čistě olízla, a vsunula ho mezi své pysky dole. Už párkrát předtím se takhle dobře cítila, ale ne příliš často a nikdy ne moc dlouho. Celý život ji učili, že se to nemá.

Ale určitě to bylo příjemné.

Rozhodla se, že dnes zapomene cítit se provinile. Místo toho si vylezla na postel a lehla si vedle spícího bratra. Začala se hladit. Výsledek ji ohromil. Připlížil se k ní orgasmus a udeřil na ni tvrdě a rychle. Nejdřív si myslela, že udělala něco strašného a že má nějaký záchvat. Pak si lehla naznak a nechala se jím přemoci.

Nikdy si nepředstavovala, že by se mohla cítit takhle. Jestli tohle bylo ošklivé, tak odteď bude hodně ošklivá holka. V dosvitu toho okouzlení zívla. Potom si zdřímla.

Když se Viky probudila, byla jí zima. Ucítila vedle sebe teplo a bez přemýšlení se k němu přitočila. Převalila se k bratrovi a položila mu ruku na teplou hruď. On odsunul svou paži mezi nimi a otřel se jí o prsa.

„Co je? Kdo to…? Viky?“ řekl nezřetelně.

„Mmmm?“ řekla.

„Co to děláš?“ Začínal se probouzet.

„Jen se zahřívám.“ zašeptala.

„Ale ty jsi nahá,“ řekl bezradně.

„No a? Kašli na to!“ řekla. „Celý den jsi byl nahý a já taky. Byla jsem unavená a ty jsi spal. A vůbec, jak se cítíš?“

„Je to lepší... myslím,“ řekl. Na zkoušku se protáhl a hned zaúpěl. „Řeknu ti, ten hajzl mě pěkně zrakvil,“ řekl. „Pořád mě to bolí.“

„Možná by ti pomohla masáž,“ navrhla mu a posadila se.

Viděla, jak se mu rozšířily oči. „Možná by tobě pomohlo, kdyby ses oblékla,“ řekl. Z nějakého důvodu ji to rozčílilo.

„Proč ten, kdo se má zakrýt, musím být já? Co je na mně špatného? Vím, že nejsem ošklivá. Vím, k čemu je erekce, a ty ji máš. Tak proč jsi ji dostal? Bylo to kvůli mně? Chce mě snad můj ochranitelský starší bratr najednou mrdat?“ Konec už křičela na plné plíce.

Toník na ni zíral s otevřenými ústy. Kdo je ta osoba, o které si myslel, že ji zná? „Viky, uklidni se...“ řekl. „Proč bych se měla uklidňovat?“ vztekala se dál. „Zařídil jsi to tak, že jsem až do dneška ani neviděla ptáka... nikdy jsem se ho nedotkla... nikdy jsem nedělala všechny ty věci, o kterých všechny holky říkají, že je dělají s tebou. Myslím, že jsem dneska měla svůj první orgasmus, proboha, a to je mi sedmnáct, ty kokote!“ Zarazila se, najednou jí bylo trapně za to, co řekla.

„Toníku, mlč. Nechci se hádat. Potřebuješ pomoc, a to jsem já. Možná tě to bude stát trochu tvé mužské hrdosti, ale prostě mlč. Ano? Prosím?“

Toník nevěděl, co má říct. Ano, při pohledu na ni se mu pták zvedal. Ano, připadala mu krásná a sexy. Ano, toužebně zíral na její kundičku.

Kurva! Chce mrdat vlastní sestru!

Ale to říct nemohl. A tak zvolil typicky mužskou cestu a řekl: „Ano.“

Viky měla pocit, že se jí povedlo získat bod. Naklonila se nad něj a řekla: „Tak kde to bolí a potřebuje to namasírovat?“

„Mám dost bolavý bok a taky záda,“ řekl.

„Tak začneme zezadu, ach promiň, to neměla být slovní hříčka,“ zasmála se. Pomohla mu převalit se na břicho. Uprostřed zad měl velkou nafialovělou modřinu. Začala ji lehce hladit, netlačila na ni. „Ehmmffff,“ řekl. Obličej měl zabořený do prostěradla.

Vzala to jako souhlas a rozšířila pole působnosti. Když se dostala dál od modřiny, přitlačila silněji, zaryla se do svalu a rozhýbala ho. Cítila, jak napětí začíná polevovat, a přesunula se dolů k spodní části jeho zad. Zapracovala i tam, a přitom si prohlížela jeho svalnatý zadek. Proč to ksakru dělá? Spustila obě ruce na jeho zadek a cítila, jak se napjal.

Ostře ho pleskla do pravé půlky. „Uvolni se,“ nařídila mu. Postupně to udělal, takže konečně mohla s jeho půlkami snadno pracovat. Od nich potom přešla ke stehnům, pak k lýtkům, a nakonec zvedla jednu i druhou nohu a ohýbala mu chodidla v kotnících. Podařilo se mu otočit hlavu. „To je úžasné, Vik, opravdu to pomáhá. Řekl bych, že jsi tu bolest snížila na polovinu.“

„Dobře, teď se otoč na záda.“ Toník se vědomě rozhodl ignorovat ten fakt, že je nahý, a nechal se od ní převalit. Začala na jeho hrudi, stlačovala a hnětla svaly kolem. Pak jeho paže. Klečela nad ním a její krásná ňadra tam visela a při těch pohybech se pohupovala. Ten fakt, že ona je nahá, ignorovat nemohl. Lehce mu přešla na bok, kde měl další modřinu... a znovu se potkala s jeho tvrdým zahnutým penisem.

„Proboha, Toníku, to si ta věc nikdy nedá pauzu?“

„Promiň,“ zamumlal. „Jsi prostě taková kočka, že si nemůžu pomoct.“ To říct nechtěl.

„Beru to jako kompliment.“ řekla sladce. Hravě ho poplácala po penisu a přešla k jeho stehnům. Automaticky roztáhl nohy a ona si poprvé pořádně prohlédla jeho koule. Visely mu až na prostěradlo mezi nohama. Vypadaly obrovské.

Nemohla uvěřit, že si jich nevšimla dřív. Cítila už známé šimrání v rozkroku a snažila se nevšímat si toho. Pokračovala k jeho holením, ale tam nebylo nic, co by mohla masírovat. Podívala se nahoru a zjistila, že se mu podařilo posunout ruku, aby si zakryl penis. Vzala jeho ruku, zvedla ji a položila na prostěradlo. „Nezakrývej si ho. Myslím, že je hezký. Měl bys na něj být pyšný.“

Toník zasténal. „Tomu nevěřím,“ řekl. „Má sestra si myslí, že můj pták je... hezký.“ Chvíli byl zamyšlený. „Díky,“ řekl. „Za... to předtím. Pomohlo to.“

Viky se přemístila zpátky k jeho hlavě a položila svůj obličej na jeho. „Myslíš za to, že jsem tě vyhonila? To bych se vsadila, že ses cítil dobře.“

Zrudl se, ale nedokázal se od ní odtáhnout.

„Líbilo se mi to,“ řekla. Oči se mu rozšířily.

„Opravdu?“ zeptal se.

„Opravdu!“ řekla. „Vlastně bych si to chtěla zopakovat.“ Podívala se na něj. On jí pohled oplatil. Nemohl přijít na nic, co by na to řekl.

Když Toník neřekl ‚ne‘, Viky se rozhodla, že může experimentovat a učit se dál. Přelezla zase k jeho bedrům. Vzala kývající se erekci do dvou prstů a kroužila s ní. „Toníku?“ řekla a pozorně si ho prohlížela.

„Hm… jo?“ řekl a cítil, jak si s jeho penisem hraje.

„Už si ho některá holka někdy... vzala do pusy?“ Ta věc sebou škubla tak silně, že se jí málem vysmekla.

„Hm, proč se mě na to ptáš, Vik?“ řekl neutrálně.

Dolezla zpátky k jeho obličeji a znovu byla nad ním. „Udělala to někdy slečna Heřmanová?“ Toník se zakuckal a rozkašlal. Viky věděla, že na něco přišla. Čekala jen, až přestane kašlat.

Nechtěl se na ni podívat. Tak jela dál.

„Ty jsi ji přece otěhotněl, ne?“ Toník se divoce díval všude možně, jen ne na ni.

Začínal se potit.

„Udělal jsi to, že jo? S tímhle,“ chytla jeho penis do pravé ruky a stiskla mu ho, „s ptákem, který mám zrovna tady ve své ruce… že jo?“ Párkrát mu ho pohonila.

Teď se hodně potil. Viky se tím bavila. „Jdu se mrknout, co tu slečna Heřmanová dostala k ochutnání.“ A zmizela mu z dohledu. Další věc, kterou ucítil, bylo horko a vlhko po celé horní třetině jeho penisu. Dělala mu to!

Viky o tom nepřestávala přemýšlet. Strčila si zahnutý penis do pusy a semkla ji kolem něj. Byl kluzký, horký a jeho struktura byla úžasná. Škubal se jí v ústech a ona vychutnávala tu téměř sladkou chuť. Věděla, že jí to z něj do pusy prosakuje, a tak se sunula vzhůru a sála, dokud jí ze sevřených rtů nevyskočil. A opravdu, z toho malého otvoru vylézala bublinka té věci. Vyplázla jazyk a olízla ji. Hned ji nahradila další a tu zas další a další.

Píča ji teď bolela a chtěla si ji znovu hladit, ale nechtěla si přestat hrát s jeho penisem. S tím penisem, který ji chtěl mrdat.

S tím penisem, který náhle sama chtěla mrdat.

Najednou si s ním přestala hrát. Věděla, co by to udělalo, kdyby vystříkl. Pak by jí už nebyl k ničemu. Vyplazila se zas výš, aby se mu podívala do tváře. „Chutnáš dobře,“ řekla a usmála se na něj. „Řekla ti to slečna Heřmanová?“

Stále nemluvil. Těžce dýchal. „Viky, tohle už není vtipné,“ řekl.

Velmi opatrně a zcela neskrývaně vyklenula nohu nad a přes jeho tělo a usadila se těsně pod jeho pohmožděným bokem. Jeho oči se znovu rozšířily a zdivočely. Její píča se tiskla přímo na jeho ptáka.

„Pan velký bratr. Chodí ven a mrdá všechny holky. Omrdá slečnu Heřmanovou a zbouchne ji. Ale svou sestru žádnému klukovi nedovolí ani políbit. Ne, ta nedostane nic.“ Drtila mu svou píčou penis. Bylo to příjemné. „A teď je bezmocný a jeho chudinka frustrovaná sestra se dozví, o čem všechny ty holky mluví. Ty jsi přece mrdal slečnu Heřmanovou, ne?“

Toník otevřel ústa. Co mohl udělat? Mohl ji odstrčit, ale kdo ví, co by pak udělala? Neudělá to. Tím si byl jistý. Ano, dala si ho do pusy, ale v žádném případě si ho nedá do kundy. Je přece panna.

Ha! To je ono!

„Viky,“ řekl klidným hlasem, „tohle nemůžeš udělat. Jsi panna. Poprvé to bolí. Bolí to hodně. Nejsi na to připravená. Nechceš to udělat.“ Tak, teď už možná přijde k rozumu.

Viky slyšela všechno, co řekl. Je panna. Ne z vlastní vůle, ale protože jí nedovolí nic jiného. A pokud s tím něco neudělá, nikdy se neseznámí s žádným opravdu zajímavým klukem. Je panna, protože ji její bratr donutil zůstat pannou. Takže teď zas ona, díkybohu, donutí svého bratra, aby jí to panenství vzal. Sáhla mezi ně, našla ten zakřivený zázrak a usadila jeho špičku k vchodu do své kundy.

Pak se podívala svému staršímu bratrovi přímo do tváře a řekla... „Chci...“

A pak zatlačila.

„Už...“ a zatlačila silněji.

„… to dělám!“ a cítila, jak do ní začíná vklouzávat.

Viky používala tampony a zapomněla na bolesti, které zažívala, když si je poprvé začala zavádět, i na to, že už ji to dávno nebolí. Jeho štíhlý penis milovaly všechny ty dívky právě proto, že vnikne do těsné kundičky, aniž by tam způsobil moc obtíží. Od té chvíle, co přestala slízávat všechen jeho preejakulát, toho vyronil ještě dost, a teď to odvádělo svou práci při lubrikaci. Pomáhala s tím i její vlastní kunda, která také byla pěkně kluzká. Přesto to bylo těsné.

Dostala se asi do poloviny, pak se zastavila, seděla na tom vršku. Cítila se... jinak, ale věděla, že už teď se jí to líbí. Nějaký instinkt jí napovídal, aby ho vyvedla z rovnováhy. Naklonila se tedy dopředu, aby se mu znovu podívala do tváře. „Tady! Teď dostávám to, co měla slečna Heřmanová.“ Zavrtěla boky dolů a dostala do sebe toho ohnutého ptáka trochu dál.

„Proč to nebolí, Toníku? Říkal jsi, že to bude bolet, ale nebolí, Tony. Ani slečnu Heřmanovou to nebolelo, že ne, Tony. Líbilo se jí to, viď, Tony? Líbilo se jí mrdání tvého ptáka, Tony?“

Toníkovi se z toho dělalo mdlo. Sestřina kunda mu klouzala po péru a on už věděl, že to do ní vypálí. Mělo se to stát každou chvíli a on s tím nemohl nic dělat.

A najednou s tím nechtěl nic dělat. Najednou jí chtěl udělat totéž, co udělal Lindě Heřmanové. Jeho boky se zvedly a on vykřikl: „Ano, líbilo se jí to!!!“ A začal přirážet.

Viky byla překvapená, když se jeho boky zvedly z postele a on vykřikl. Pak ucítila, jak do ní jeho pták zajel naplno, a začíná se do ní vyprazdňovat, cítila, jak jí do těla proudí horká tekutina. Věděla, že do ní stříká svoje semeno, a myslela na slečnu Heřmanovou, které břicho nateklo tak, že měla problémy s chůzí. Bylo v ní dítě... Toníkovo dítě... a Viky to z nějakého důvodu vzrušovalo. A teď ten samý pták stříká do ní!

„Ach, Tony... ach zlato... ano... ano... cítím to... ach zlato, nastříkej to do mě!“ Ležela mu na hrudi, zatímco jeho pták do ní dál pumpoval svou nálož.

O chvíli později ucítila jeho ruku, jak ji hladí po vlasech. Zvedla hlavu. Ještě v sobě cítila tu klobásu, ale už z ní byla skoro venku. Podívala se na bratra.

„To byla pěkná hloupost, víš?“ řekl jí tiše.

Znovu si položila hlavu na jeho hruď a vzdychla: „Já vím.“ Zase hlavu zvedla: „Lituješ toho?“ Pozorovala jeho obličej.

„Ne,“ řekl prostě.

Usmála se: „Až se uzdravíš, budeš to dělat znovu... jako s ostatními holkami?“

Opětoval úsměv. „Ano.“

Zase si hlavu položila.

„Fajn!“