Tohle je moje vyprávění o tom, jak se má přítelkyně stala milenkou našeho domácího, starého Číňana. Edita souhlasila s tím, že to zveřejním. A za můj text ještě přidala svou vlastní kapitolu.

~ ~ ~

Je to pravda, Edita není moje manželka. Žijeme spolu už pět let, ale nikdy jsme se nevzali. Možná bych už při představování o ní měl přestal říkat, že je „moje přítelkyně“, ale vlastně nevím, jak jinak bych ji měl titulovat.

Tak jsem ji taky představil panu Ho. Patrně proto si myslel, že je v pořádku začít s ní flirtovat způsobem, jakým to dělal.

Edita je dlouhonohá přírodní blondýna s prsy, na které muži vydrží dlouho zírat.

Prohlíželi jsme si prostory pro naši budoucí restauraci a jejich majitel, pan Ho, nemohl spustit oči z jejího výstřihu. Nezazlíval jsem mu to, i když někteří muži by mohli. Ale bylo to komické, protože jeho brýle se skly připomínajícími lahve od kokakoly byly sotva ve výši jejích bradavek.

Seděli jsme s ním potom u kávy, abychom zjistili, bude-li možné dojít k dohodě o pronájmu. Už jsme byli blízko, ale pan Ho pořád nechtěl nájemné snížit na částku, kterou jsme pro sebe považovali za přijatelnou.

Předtím jsme na něj poptávali v sousedství, prý do města přijel v devadesátých letech z Hongkongu. Ten Britové tenkrát předali Číně a došlo k masové emigraci. Pan Ho měl českou manželku a peníze, tak si tu tehdy koupil velkou nemovitost a od té doby zde žije. Překvapivě slušně si osvojil češtinu.

Viděl jsem, že Edita dělá, co může, vrhala na něj své neodolatelné úsměvy, spalovala ho svýma velkýma modrýma očima a neustále mu vystavovala na odiv svou hruď. Ten muž váhal, ale na potřebnou slevu prostě nepřistoupil.

Potřásli jsme si s ním rukama a rozloučili se s tím, že si to ještě promyslíme.

„Je to přesně to, co potřebujeme. I za tu jeho cenu bysme to asi mohli zvládnout,“ řekl jsem já.

„Ne, Milane. Nemůžeme začít budovat podnik a pak se nechat převálcovat režií. Jestli se nám nepodaří tu cenu srazit, musíme prostě počkat, dokud nenajdeme jiné místo.“

Edita měla pravdu. Byla to žena, která měla oboje – krásu i rozum. Asi proto jsem ji tolik miloval.

„Tohle je první slušné místo, na které jsme narazili po šesti měsících,“ řekl jsem zoufale.

„Vsadím se, že když budu s tím starým chlapem pár hodin sama, dokážu ho přimět, aby změnil názor!“ řekla napůl žertem. Ale jenom napůl.

„Fakt je, že z tebe nespustil oči.“ Pozoroval jsem ho.

„Nemluvě o jeho rukou,“ dodala ona.

„Děláš si srandu!“

„Nevšiml sis? Jeho ruka mi pod stolem hladila stehno celou tu dobu, co jsme byli v kavárně. Myslela jsem, že když se vydržím usmívat, přijme naši nabídku.“

„Já bych řekl, že to bude vyžadovat víc než trochu dotyků a úsměvů, aby tenhle člověk povolil.“

~ ~ ~

Ho zatelefonoval na druhý den. Vzala to Edita. „Ano. Dobře. Ano, to bude hezké. Tedy zítra na shledanou. Tak zatím.“

„Chce se se mnou sejít, zítra v šest.“

„Myslíš, že sleví? Musíme se rozhodnout, co mu řekneme. Tím myslím, jak vysoko jsme ochotní jít.“

„Ne ‚my‘, Milane. Já. Chce se sejít se mnou zítra v šest a vzít mě na večeři.“

„Děláš si prču. S tím jsi souhlasila?“

„Jestli se chceme dostat pryč z téhle díry, ve které teď jsme, budeme muset zajít ještě kousek dál. Já se obleču a půjdu s tím staroušem na večeři. Co je na tom špatného?“

~ ~ ~ 

Šli jsme do práce. Já jsem vařil a ona v té samé restauraci dělala servírku. Bydleli jsme spolu ve špinavém bytě a všechny vydělané peníze šetřili na svůj velký záměr, na otevření své vlastní restaurace.

Nebylo to tím, že bychom měli hrozného šéfa nebo nějak doopravdy trpěli. Ale lákaly nás naše sny.

~ ~ ~

Když Edita před setkáním s panem Ho nanesla na svůj mejkap poslední tah, vypadala fantasticky.

„Jsi si jistá, že tohle je opravdu to, co chceš udělat?“ zeptal jsem se. Ona vypadala naprosto klidně, ale já jsem se skoro třásl.

„Já jsem si jistá. Jsi si jistý ty?“ Podívala se na mě v zrcadle, naklonila hlavu ke straně a kartáčovala si své dlouhé vlasy.

„Myslím, že jo.“ Souhlasil jsem, ale jistě jsem se vůbec necítil. „Zdá se mi, že jsi z toho trochu vzrušená,“ dodal jsem.

„Je to kapka dobrodružství. Naše životy byly do teď tak nudné. Dneska se cítím jako někdo speciální, mysteriózní žena nebo tak něco. S posláním.“

„Opravdu si myslíš, že ten mazaný starý Číňan bude ochotný jít s cenou dolů jen proto, že s ním půjdeš na večeři?“

Vrhla na mě vážný pohled. „Nebuď naivní, Milane. Půjde o víc než o večeři. Jestli chceme změnit naše životy, bude toho muset být víc.“

„Říkáš mi, že jsi opravdu ochotná dojít s tím starým prďolou až do konce? Tak strašně se chceš dostat dál?“

Myslím, že jsem byl naivní, jak řekla. Ale hlavně jsem byl šokovaný. Myslím, že jsem prostě neměl čas to všechno domyslet. Všechno se to dělo tak rychle.

„Ale prosím tě, o co jde? Je to jen naší výchovou, naučili nás, že bysme tyhle věci neměli dělat. Lidi mají sex od nepaměti a pořád, to není, jako bych byla panna nebo tak něco. A i kdybych byla, možná i tak by to stálo za to. Ber to realisticky, já jsem číšnice a ty jsi kuchař. Nemůžeme si dovolit tenhle druh vyšší morálky.“

„Já myslel, že jsme si dohodli být jeden druhému věrný.“

„Já jsem věrná. Tohle dělám pro nás.“

„Ale proboha, Edito, vždyť je mu nějakých šedesát, možná.“

„Právě proto nemusíš žárlit, miláčku. Víš, že jsem si mohla vybírat, a vybrala jsem si tebe.“

To byla pravda. Na střední škole jsme byli horká dvojka, já měl kolem sebe pořád nějaké holky a za Editou táhli všichni kluci. Kdo by si pomyslel, že pět let po maturitě budeme ještě pořád trčet ve stejném místě?

„Vlastně má pěkná ramena,“ řekla Edita.

„Pěkná ramena? Ten chlap vypadá jako malá krychle, vždyť měří sotva sto padesát!“

„No tak, Milane! Pomoz mi dostat se odtud. Chci do toho jít a udělat to a prostě nebudu schopná tím projít, jestli nenajdu způsob, jak na panu Ho najít něco aspoň trochu atraktivního. Tak si říkám, že má pěkná ramena a pěkné husté černé vlasy.“

„Ale Edito, co když začne být … no, násilnický nebo tak něco.“

„Na to jsem myslela a zašla jsem do obchodu s elektronikou a koupila tam malou štěnici, kterou si můžu dát do kabelky. Ty můžeš jet za námi a poslouchat. Co si o tom myslíš?“

~ ~ ~

Udržoval jsem si odstup a sledoval Editu ke kanceláři pana Ho, na jejich setkání v dohodnutém čase, v šest večer. Z kanceláře vyšli spolu a nastoupili do jeho auta. Byli legrační pár, kvůli tomu, jak se ona tyčila nad ním. Jeli do nějaké restaurace kus za městem. Ona zůstala sedět v autě, on ho obešel na druhou stranu a otevřel jí dveře.

Ten nevinný rituál způsobil, že jsem se cítil divně, já nikdy auto neobešel a neotevřel dveře u Edity.

Vešli dovnitř, drželi se za ruce.

Zaparkoval jsem za rohem poblíž restaurace, hověl si na sedadle a poslouchal svoje sluchátka. Ta štěnice vysílala jen slabý signál, musel jsem zůstat blízko. Přemýšlel jsem o tom, jaká je šance, že by ten signál mohl náhodně zachytit i někdo jiný.

~ ~ ~

Vrzání židlí, šustění látky.

„Děkuji, pane Ho, jste tak laskavý!“

Laskavý. Pchá.

„Jsem tak rád, že jsem se s vámi mohl znovu setkat. A bez vašeho přítele.“

„Ano. Vycítila jsem, že jsou nějaké věci, které byste raději říkal, když tu on nebude.“

Ticho.

„Líbí se mi, jak se mě dotýkáte.“ Tiché, sotva rozeznatelné.

Objednali si. Jedli. Povídali si. Na poslouchání zvuků lidí, kteří jedí, je něco nechutného.

Edita dělala drobné ostýchavé poznámky o výši nájemného. Pan Ho dělal drobné ostýchavé poznámky o Editiných fyzických půvabech. Ho stále citoval hloupá čínská přísloví. Opustili restauraci. Sledoval jsem je.

~ ~ ~

„Radši si přisednu kousek blíž. Kdybyste se pořád natahoval takhle na dálku, mohla by nás potkat nehoda,“ smála se Edita.

„Ano, takhle je to mnohem pohodlnější. Máte ráda, když vás hladím tady?“

„Mmmm, ano. To je hezké. A vám se líbí, když se vás takhle dotýkám?“

„Och, ano. Ano, ano. Moc příjemné, velice pěkné.“

~ ~ ~

Zajeli k motelu. Jel jsem za nimi a zaparkoval za drátěným plotem, který pozemek motelu vzadu ohraničoval. Slyšel jsem otevírání a zavírání dveří jejich auta.

„Nevím, jestli mě slyšíš, zlato. On šel do recepce toho radovánkového motelu najmout pro nás pokoj. Cítím se dobře a jsem si jistá, že to bude fungovat.“ Edita mluvila do štěnice.

Dveře auta se otevřely a po pár minutách zase zavřely.

„Pokoj šest,“ řekla Edita. „Je šestka šťastné číslo?“

„Velmi šťastné číslo. Po dnešní noci možná moje nejoblíbenější číslo,“ hihňal se pan Ho.

V jednom přízemním okně na zadní straně hotelu jsem viděl rozhrnout se závěs. Zahlédl jsem Editin smyslný obrys, nahoře široká ramena nesoucí její velká prsa, báječně tenký pas, přecházející do ideálně utvářených boků, o nichž jsem vždy předpokládal, že jednou porodí naše děti. Zase závěs zatáhla, ale ne úplně. Vystoupil jsem z auta, musel jsem projít až ke vchodu do motelu, protáhnout se hlavní bránou a pak se plížit zpět za budovu, tentokrát podél vnitřní strany plotu.

Zipy. Látky. Kvalita zvuku byla vynikající.

„Líbí se vám?“ ptala se Edita.

„Moc hezké. Líbí se mi, líbí se mi moc.“

Skutečně jsem slyšel jeho líbání a usrkávání.

„Mám ráda, jak mně je líbáte,“ řekla Erika.

„Já to mám taky rád,“ řekl Ho.

„Chtěl byste, abych vám kouřila čurák?“ zeptala se.

Mě se nikdy takhle nezeptala. Udělala mi to jednou nebo dvakrát, ale nikdy až do konce a nemluvila o tom.

„Och ano. Prosím,“ řekl.

„Aaach! Nádherné, máte velice úžasnou pusu, Edito!“

Smích, od obou účastníků.

~ ~ ~

„Och, pane Ho! To mám ráda. Váš jazyk na mně mi dělá tak dobře. Ano, ano.“

Šel jsem k oknu a nakoukl dovnitř. Spatřil jsem šedivou hlavu houpající se nahoru a dolů mezi stehny mé ženy. Viděl jsem její zářivý úsměv a její ruku na jeho zátylku. Boky se jí vzpínaly nahoru, pomáhaly jí silněji potkávat ten orientální jazyk, a hned zase klesaly dolů ke kratičkému odpočinku, sem, tam.

Edita často naznačovala, že to má ráda, já jsem jí to dělal jenom jednou. Neměl jsem rád tu chuť ani ty chlupy, které mi uvízly mezi zuby. Starý Ho zjevně neměl námitky. Prostě v tom pořád pokračoval a zdálo se, že Edita si odbyla orgasmus.

On se potom konečně vyšplhal nahoru a lehl si vedle Edity, zády ke mně, a ona se obrátila k němu a políbila ho. Dlouhou dobu se líbali a hladili jeden druhého. Ona mu hladila čurák a on se nemohl nabažit jejích velkých mladých koz.

Viděl jsem jeho ptáka. Ona mu ho držela a hladila ho, uvědomil jsem si, že mě musí v okně vidět a předvádí mi to záměrně. Byl o kousek menší než můj, ale zdálo se, že není méně potentní. Potom si vylezl na ni nahoru a ona pod ním roztáhla nohy. Viděl jsem, jak sáhla dolů a zavedla si ho do sebe. Jeho malá prdel začala kmitat nahoru a dolů, bylo komické, jak se jeho čínská hlava zabořila mezi její velké bílé kavkazské prsy. Hladila ho po hlavě, krku a ramenou. Byl jsem si jistý, že už brzy bude konec.

To byl omyl.

Edita začala tiše pofňukávat a obtočila ho svýma vytvarovanýma dlouhýma nohama. Znovu začala mlátit svými boky a viděl jsem, jak objímá jeho tělo a tiskne ho k sobě silněji. On ji stabilním tempem dál důkladně mrdal, dokud ji nezachvátil tentokrát hodně mocný orgasmus.

Vytáhla jeho hlavu z doliny mezi svými prsy, aby mu viděla do očí. Nadzvedla se a přitiskla své rty na jeho. Viděl jsem její jazyk pohybovat se v dutině vytvořené mezi jejich rty.

On ji stále mrdal.

Netrvalo to dlouho a Edita se opět udělala. Musím přiznat, že já jsem nikdy nebyl schopen vydržet, když se Edita udělala. Ten způsob, kterým mě vymačkávala, ten způsob, jakým vtlačovala svůj jazyk do mých úst, když to na ni šlo, mě vždycky donutil vybuchnout. Prdel starého Ho se však prostě dál houpala nahoru a dolů. Myslím, že to bylo jeho věkem. Říkají, že libido se s věkem snižuje.

„Och, zlato, to je dobré!“ slyšel jsem říct Editu.

„Možná jsi myslela, že už nemám dost sil, protože jsem starý?“ řekl Ho s úsměvem.

„Pořád to v sobě máš, zlato. Když mi to dál budeš takhle nandávat, myslím, že brzy budu.“

Ještě jednou jsem uslyšel Editino hluboké orgasmické sténání. Znovu se nahnula dopředu a v průběhu svého vyvrcholení olizovala jeho ústa jako zmrzlinový pohár. Viděl jsem ji, jak sahá do místa, kde byli spojeni, a hladí mu koule.

„Musíš se teď udělat, zlato. Nemyslím, že já bych ještě jednou mohla, prosím, udělej se, teď,“ žadonila Edita.

A on se udělal. Když stříkal svou nálož do mojí ženy, měl obličej zkroucený soustředěním a rozkoší, a Edita mu rukama svírala zadek a smála se na něj tím úžasným způsobem, který jí byl vlastní, a viditelně si doopravdy užívala, že ji naplnil, a jak skvěle to provedl.

Potom klidně a tiše leželi a vychutnávali si tu chvíli. Konečky jejích prstů zlehka bloudily po jeho krátkých a širokých zádech a ramenou.

Tam, kde jsem stál já, bylo chladno a do nohou mě chytaly křeče. Vrátil jsem se k autu a jel domů čekat na Editu. Přijela asi hodinu po mně.

Moc jsme nemluvili, bylo už pozdě a šli jsme do postele.

~ ~ ~

Ráno jsem se vzbudil s Editiným tělem přitisknutým ke mně a s jejími rty na mých ústech. Navzdory tomu, že všechno, co udělala, bylo s mým souhlasem, nemohl jsem ze sebe setřást pocit, že mě podvedla. Vím, že jsem neměl žádné právo se takhle cítit, ale logika nemá s city nic společného.

Objal jsem ji rukama kolem štíhlého pasu, přitáhl její tělo k sobě, vztyčený penis proti jejímu břichu. Vsunul jsem jí své levé stehno mezi nohy a natlačil jsem jí ho do klína. Začínal jsem se cítit líp.

„Dostali jsme to, zlato,“ řekla Edita.

„Za naši cenu?“

„Za naši původní cenu“

Líbali jsme se a malou chvíli nic neříkali.

„Je tu ale ještě jedna věc,“ řekla Edita tiše. „Jednu noc v týdnu budu vždycky muset strávit s Quinnem …“

~ ~ ~

Následující text připsala Edita:

Přečetla jsem si Milanovo vyprávění a ačkoli je technicky přesné, mám za to, že bych měla pár věcí doplnit.

Už když jsem se s Quinnem setkala poprvé, myslela jsem si, že je na něm něco zvláštního. Určitá síla.

A přesto, k tomu, co jsem udělala, mě dohnala ta nemovitost, kterou jsme Milan a já tak zoufale potřebovali. Na ženy s vzhledem jako mám já muži útočí nepřetržitě. Civění na mě mi nevadí. Muži mladí i staří, jejich oči mě na ulicích sledují. Líbí se mi být obdivovaná a nevadí mi dělit se o svou krásu se světem. Ale někteří muži si myslí, že musím být na prodej. Několikrát mi bohatí muži nabízeli, že si mě budou vydržovat. Pěkný byt, auto a peníze na útratu, když budu jejich milenkou. Ale já nechci, aby si mě někdo držel. Chci být ženou sama za sebe, chci za sebe sama platit a žít po svém. Nechci žít ze svého vzhledu a skončit ve čtyřiceti jako jedna z těch beznadějných osob, které snad kdysi dávno ‚něco znamenaly‘.

Když na mě Quinn poprvé sáhl, v té kavárně, kde Milan seděl přímo vedle mě, byla jsem překvapená, že mi to nevadí. Myslela jsem si, že je to docela zábavné, doopravdy. Jako by ten malý starý muž mohl mít nějakou šanci proti Milanovi, mladému, vysokému a hezkému.

Ta drzost toho činu na mě však udělala dojem.

Potom jsem s ním flirtovala a nedělala nic, co by ho mohlo odradit, a doufala jsem, že zmírní svou pozici v našem vyjednávání. To ovšem neudělal, ne tehdy. Ale nějak jsem věděla, že zavolá. A věděla jsem, co bude chtít. Kdyby mě něčím odpuzoval, neudělala bych to. Ale musím přiznat, že bych to přesto nebyla udělala, kdyby to nebylo v zájmu Milanových a mých ambicí. Myslela jsem si, že se nikdy neprodám, ale teď jsem už něco musela udělat. Už mě unavovalo být servírkou.

Mám-li říct všechno, byla jsem překvapená, když jsem zjistila už předtím, než jsem se Quinnem setkala na tu první noc, že mě to docela vzrušuje.

Předpokládám, že si každý pomyslí, že u mě jde o nějaký druh fascinace otcem. Možná je to pravda, ale to je mi úplně jedno. Vím jen to, že pro mě Quinn byl od začátku nějak nevysvětlitelně přitažlivý. Nebylo to v jeho zjevu, je to sice na svůj věk docela hezký muž, ale ženu sotva kdy přitahuje někdo o tolik menší než je ona sama. Ne, bylo to něco zevnitř, něco v jeho chování. Hned od našeho prvního setkání nade mnou měl určitou moc a já této moci podlehla; zdálo se mi, že mě zaplavuje, a cítila jsem, že mě pozvedá, a když jsem se dívala do jeho moudrých očí, měla jsem z toho zvláštní povznášející pocit.

Když jsme však spolu byli po prvé, v motelu, a Milan tam čekal venku, bylo to hlavně kvůli tomu nájemnému. Nepřipadal mi sice neatraktivní, ale já byla vždycky jen s Milanem a nikdy jsem mu nezahýbala.

Vůbec jsem nečekala, že si ten zážitek opravdu užiju. Vůbec jsem nečekala, že to bude nejúžasnější sex, jaký jsem kdy zažila. Navzdory své výšce je Quinn neuvěřitelně silný. Má mohutná ramena, má vynikající fyzickou kondici a jeho výdrž je ohromující.

Miluju Milana; vždy se mnou zachází s úctou. Je to můj nejlepší přítel, můj partner v životě i v podnikání. On miluje mě, je mi oddaný a já nemám v úmyslu ho opustit. S Milanem jsem si rovná, a to je to, co chci být.

Ale jednou za týden se podrobuju Quinnovi. Quinn je můj pán a je mi potěšením plnit mu všechna jeho přání. Asi proto, že jeho nejtoužebnějším přáním je moje potěšení. Jeho potěšení je i moje, a moje je i jeho.

Quinn má manželku. Je mladší než on, ale vlasy už jí začínají šedivět. Nicméně je to stále atraktivní žena. Nevadí jí dělit se o svého manžela se mnou, aspoň ne tolik, aby mi to dala najevo.

Každé pondělí večer si v restauraci beru volno, zůstávám doma a připravuju se. Quinn je velice vybíravý, tak se vždycky vykoupu a udělám si vlasy a nehty, než k němu jdu. Přinejmenším jeden den před tím Milana nikdy nenechám, aby se do mě udělal.

Quinn taky vyžaduje, abych se holila v klíně, a já to vždycky dělám v pondělí těsně před odchodem, takže jsem hedvábně hladká. Quinn mě nesmírně rád lízá a myslím, že to má dokonce radši než mrdání.

Paní Ho mě vždycky srdečně pozdraví a podává Quinnovi a mně čaj. Potom nás uctivě opustí a jde připravovat večeři, kterou později, když je hotová, servíruju já pro ně dva, Vždycky si ráda na sebe beru jedno z Lianiných kimon. Jsem mnohem větší než ona, a tak mě sotva zakryje, jeho spodní okraj končí těsně nad mým vyholeným rozkrokem, a nemá ani dost látky, aby pod ní úplně schovalo moje prsy.

Po večeři nás Liana ještě jednou nechá samotné. Quinn je ve vztahu ke mně velmi dominantní. Dá mi pokyn, když chce, abych se svlékla, a řekne mi, jestli si mám lehnout na postel nebo si kleknout před něj a kouřit ho nebo mu masírovat chodidla. Často chce, abych ho nějakou dobu masírovala, předtím, než máme sex.

Quinn je často unavený z tělocviku. V omezeném rozsahu totiž vyučuje bojová umění. Myslím, že v tom je právě to něco navíc, co z něj cítím, ta charismatická sebedůvěra a moc, tolik zvláštní u tak malého muže. A nesporně kvůli tomu je taky v tak dobré kondici.

Napřed mě přesně instruoval, jak si přeje, abych masáž prováděla, a opravoval mě, dokud jsem to nedělala správně. Má rád, když jsem nahá, snad s občasnou výjimkou push-up podprsenky. Má rád, když může čas od času natáhnout ruku a pohladit mou číču, pomáhá mu to relaxovat.

Já nevím, proč mě takové zacházení tolik vzrušuje. Ale vzrušuje. Je to opak toho, v co věřím, protože já věřím v sexuální rovnoprávnost. Ale pokaždé udělám přesně to, co mi řekne, a nějak se mi při tom zdá, že právě to miluju. Nikdy na mě nebyl zlý. Dokonce i když mi řekne, abych si před ním klekla a dala si jeho starý penis do pusy, je v tom příkazu jakási laskavost.

Jeho doteky jsou vždy jemné a smyslné. Rád mě líže, dokud se neudělám, a často to střídá s nemilosrdným prcáním mých úst, a znovu a znovu mě tím přivádí k orgasmu, dokud ho neprosím, aby už přestal.

Možná proto jsem se naučila mít potěšení z jeho penisu ve své puse, protože chci, aby si užil tolik rozkoše jako si užívám já. Ráda ho udržuju na hraně, hladím mu tělo a ptáka a lížu mu koule, dokud nezačne mít potíže se sebekontrolou.

Báječně si spolu povídáme, často se hádáme o filosofii a o politice, do dvou do rána, a rádi porovnáváme naše dvě kultury. Leckdy mě napadá, že setkávání našich mozků je stejně pohádkové jako setkávání našich těl.

~ ~ ~

Minulý týden Quinn chtěl vidět svou manželku a mě, jak se spolu objímáme. Váhaly jsme, ale žádná z nás přání svého pána neodmítla. Nebylo to žádné vážné narušení podřízenosti, Quinn je velmi dominantní a Liana i já vždycky, vždycky uděláme, co žádá. Myslím, že to právě je nadřízenost a podřízenost. Ale je to sladké.

Vzala jsem tu malou ženu do náruče. Liana je hubená, skoro kostnatá. Už několik měsíců se teď spolu dělíme o jednoho muže. Možná proto mi to objetí připadalo naprosto přirozené. Cítila jsem k ní ohromnou vřelost, Liana má opravdu šlechetné srdce. Přestože bych pro ni mohla být velkou hrozbou, vždy mě ve svém domě přivítala.

Shlížela jsem dolů na její tvář. Vypadala vyrovnaně, tak pokojně a mírumilovně. Hladila jsem jí hlavu, tiskla ji proti svým prsům, a přistihla se, jak doufám, že budu v sobě také mít tolik spokojenosti, až dosáhnu jejího věku.

Potom otevřela oči. Byly hluboké, hnědé a hluboké. Quinn nás o to nežádal a já nevěděla, jestli by to ona chtěla. Ale políbila jsem ji. Je to tak divné, líbat ženu. V tu chvíli jsem to nepovažovala za sexuální záležitost. Jednoduše jsem chtěla, aby si i ona byla vědoma úcty, kterou k ní chovám. Jsem asi o hlavu větší než Liana, ale ona je ženou číslo jedna. Nikdy jsem si nedovolila na to zapomenout a jsem vždy opatrná na to, abych se k ní chovala s respektem, který si zaslouží. Tu noc Liana poprvé spala s Quinnem a se mnou.

Napřed jsme se všichni pomilovali, samozřejmě. Nemyslím si, že jsem bisexuální, ale byla to neuvěřitelná zkušenost. Ještě nikdy jsem Quinna neviděla tak vzrušeného. Byl mezi námi a Liana a já jsme byly schopné dostat ho do výšin, o nichž jsem si nikdy předtím nemyslela, že by jich vůbec kdy mohl dosáhnout.

Lianiny polibky mi připadaly stále lákavější. Její hebká sladká ústa na mých, zatímco mě Quinn šoustal, to byl úžasný pocit. Vracela mi lásku a úctu, kterou jsem k ní cítila, ukazovala, že mě přijímá nejen jako konkubínu svého manžela, ale i jako partnerku.

Hladila mě po obličeji, když jsem měla orgasmus, pohlížela na mě nejlaskavější a nejvíc milující tváří, jakou jsem kdy viděla. Pak jsme se otočily k našemu muži, jedna z nás ho líbala na ústa a druhá mu cucala péro.

Obě nás kompletně uspokojil, než se sám udělal. Potěšit dvě ženy, to vyžaduje velkého muže. Oblažil nás obě svou láskou, dělil mezi nás svou pozornost spravedlivě. Vnikl do mě a miloval se se mnou, dokud mne nepřemohl ten úžasný a dojemný pocit naprosté poslušnosti a pokory, a potom to samé provedl i s Lianou, a já ho při tom hladila a ji líbala, a ji hladila a jeho líbala, dělala jsem zkrátka všechno, o čem jsem si myslela, že by to mohlo přízračnou smyslnost toho neuvěřitelného zážitku ještě povýšit. Quinn se nakonec udělal ve mně a jeho manželka mu při tom hladila koule a mně zadnici.

Liana je teď má partnerka, moje partnerka při vyhledávání co největšího potěšení pro Quinna. Jsem z toho nového vývoje velice nadšená a těším se, že to dotáhneme ještě dál.

Jsem silná a nezávislá žena. Sedm dní a šest nocí v týdnu. A tu sedmou noc patřím Quinnovi a mým jediným cílem je potěšit ho.

Miluju Milana a náš společný podnik jde dobře. Ale Lianu a Quinna miluju taky.

Bavím se hodně, ale nejsem si jistá, jak dlouho to Milan dokáže zvládat. Doufám, že si nebudu muset mezi svými dvěma světy vybírat, chci i nadále mít oba.