Čím byla starší, tím větší touhy měla. Možná to bylo částečně způsobeno tím, že v životě už dosáhla všeho, co si kdysi vysnila. Měla manžela, i když spolu žili už jen jako spolubydlící. Děti, které již měly své vlastní rodiny a díky úspěšnému podniku i mnoho možností a spoustu volného času. V mládí si představovala, že jednou zažije spalující romanci s neznámým mladíkem, ale nakonec skončila jako její vlastní matka. Provdaná za právníka, pro kterého bylo 69 jen číslem vedle paragrafu. Jak se říká, člověk si zvykne na všechno, a tak se také stalo. Nakonec byla na tom dobře. Žila v krásném domě, nemusela pohnout ani prstem, jen se opalovala vedle bazénu a přitom popíjela chlazené drinky. Pouze občas ji napadlo, jak by to vše bez mrknutí oka vyměnila za kousek skutečného vzrušení. 

Neexistovalo nic tak frustrujícího, jako toužit po něčem, co jí ušlo před nosem spolu s jejím mládím a příležitostmi. Jaká jen byla hloupá! Čeho se tehdy bála? To už zřejmě nikdy nezjistí a přemýšlení o tom v ní jen podpoří chuť na další skleničku margarity. V plavkách a slaměném kloboučku si aspoň trochu připadá jako filmová hvězda. Kroky ji vedou kolem bazénu k zahradnímu stolku, kde už na ni čeká orosený džbán, ale místo toho ji upoutá hluk od sousedů. Dlouho žádné sousedy neměli a teprve nedávno se do domu vedle nastěhovala nová rodina. Nebylo proto divu, že byla zvědavá.

 Navíc zvuk sekačky byl pořádně otravný, má přece právo vidět, kdo kazí její klidné odpoledne. Pokud měla něco na jazyku, vše se ztratilo v okamžiku, kdy přes díru v plotě spatřila původce všeho hluku. Neměl ji tak vzrušit, byl to přece jen mladý holobrádek. Jenže ten holobrádek měl v sobě něco, co jí okamžitě zvýšilo tep. Přistihla se při tom, jak si ho prohlíží. Jako první viděla jeho ramena a linii širokých zad, která se v dráždivé křivce zužovala ke štíhlým bokům. Za celý svůj život už viděla hodně chlapů. Byli jich plné noviny, reklamní billboardy i televizní programy. 

Od tohoto mladíka jednoduše nemohla odtrhnout oči. Nebyl přehnaně svalnatý, ale fyzická aktivita na něm byla jasně znát. Vždy, když se pohnul, svaly pod pokožkou se mu zvlnily a napnuly, což ještě víc zvýrazňovaly kapky potu na opálené pokožce. Bláznivě ji napadlo, jak ráda by ho celého olízala. Neměl tričko, jen džíny a ty mu seděly na bocích až hříšné nízko. Jeho zadek v nich vynikal v pevných plných tvarech, až si představila, jaké by to bylo zatnout mu do něj nehty a cítit, jak se v ní pohybuje. Fantazírování ji natolik odtrhlo od reality, že si neuvědomila, jak se k plotu naklání, stála víc a víc, až si o něj nakonec udeřila čelo a pohár jí vypadl z ruky.

Sakra! Všiml si jí? Nebo se jí to jen zdálo? Ne, určitě přehání, nemohl nic vidět. A ona je trapná. Hrozná stará baba. Měla by se stydět, očumovat o tolik mladšího chlapce. Bože! S pocitem studu a rozpálenými tvářemi najde útočiště v domě. Pokud si ale také myslela, že na ten drobný incident bude moci zapomenout, druhý den ji čeká překvapení. 

Chystala se právě věnovat pravidelnému lenošení, ale její lehátko už bylo zabrané. Mladík odvedle na něm leží, jako by se nechumelilo. Polonahý, pouze v roztrhaných džínsách a s rukama založenýma za hlavou. Dokonale uvolněný a dokonale nestydatý. Jakmile drze pootevře jedno oko, když na něj dopadne stín její postavy a usměje se tak, až se jí z toho začnou podlamovat nohy. Ona přece není žádná puberťačka! Co si dovoluje, že to na ni tak zkouší a navíc to i zabírá? Je si více než jistá, že mladík velmi dobře ví, jak ho včera sledovala. "Co tady děláš?" Konečně najde slova a snaží se tvářit přísně. Na její překvapení se mladík spokojeně natáhne a vystaví jí na odiv svou hruď a ploché bříško s linií chloupků pod pupkem. 

"Myslel jsem, že by se vám hodila pomoc. Zdá se, že ten trávník už dlouho nikdo nesekal. Rád to udělám. Mám v tom praxi. "Netuší, jestli je to její vlastní zvrácenost spojená s představivostí, ale mladíkova odpověď, přednesená jeho pololenivým, polopobaveným hlasem ji vzruší během okamžiku. Uvědomuje si vůbec, jak dvojsmyslně to vyznívá? Nebo jí to dělá naschvál? To, jak se na ni usmívá, odrazu si už není jistá vůbec ničím. Zakuňká jako školačka, mladík vypadá, že ho to těší. Jeho drzost ji na jedné straně rozčiluje a na druhé dráždí. "Mimochodem, jmenuju se Alex." 

Alex vstane a ona musí zaklonit hlavu. Je vysoký! Rty má krojené smyslně a zvýrazněné úsměvem. Udělá krok k ní a ona krok od něj couvne. Zdá se, že ho tím pobaví ještě více. Nezmůže se na nic víc, než jen na ústup. "Tak… tak pracuj." Vzduch mezi nimi jiskří, Alexovy sytě modré oči po ní kloužou, jakoby jí pod lehkými letními šaty odhadoval v duchu postavu. A to si v ten den nevzala podprsenku, protože bylo příliš velké teplo! Bradavky jí stojí a prozrazují její vzrušení, proto se rychle zavrtí a jen neurčitě mávne rukou k druhému konci zahrady ke kůlničce. "Tam najdeš, co potřebuješ." Udělá to, co vždycky. Uteče. 

V bezpečí domu si přitiskne čelo o kuchyňský obklad a doufá, že si to celé jen vymyslela. Nakoukne přes vysoké prosklené okno, ale on je pořád tam. Mladík odvedle seče její trávník. Aby se zaměstnala, udělá citronádu. Obrovské množství citronády. Samozřejmě, že mu zaplatí, nenechá to tak. Má už vůbec osmnáct? Těmto mladým lidem se stále hůře odhaduje věk. Mohl by to být její vnuk nebo tak něco. "Jsem hotový." Při nečekaném zvuku až poskočí a z rukou jí vypadne polovička citrónu na zem. Za ten čas se jich nahromadilo na kuchyňské lince pořádné množství. Alex stojí v kuchyni, ze zpocené pokožky mu sálá vůně slunce a trávy. Usmívá se na ni a pozoruje ji způsobem, jako by byla jedinou ženou na planetě, na kterou se chce opravdu dívat.

Lhala by, kdyby tvrdila, že jí něco takového hluboko nelichotí. "Děkuji. Tady, nabídni se. Musíš být žíznivý.", oplatí mu úsměv, jakoby o nic nešlo a v jiskřící atmosféře k němu popojde s pohárem čerstvé, vychlazené citronády. Teprve potom pochopí, jaká chyba to byla. Alex poděkuje gestem hlavy a vypije obsah sklenice na pár loků. Ohryzek mu lačně poskakuje a ona na něj fascinovaně hledí, jakoby nikdy nepostřehla, že něco tak obyčejné jako pití, může být tak neskutečně sexy. Několik pramínků se Alexovi spustí po bradě a dolů po krku, až naprázdno spolkne zase ona. "Ještě prosím." Ten jeho nezbedný úsměv! Co jí to jen dělá? 

Vezme od něj skleničku a s rozbušeným srdcem se chystá vykročit kuchyňské lince, když se jí náhle kolem pasu ovíjí silné rameno a obrátí ji k sobě. Nemá čas ani pořádně zareagovat a už na sobě cítí mladé pružné rty, které chutnají po sodě, potu a citrónech. A po něčem exotickém, co patří jen Alexovi. Líbá ji, nejdříve opatrně, jakoby se v ní snažil rozdmýchat plamínek a zapálit požár, který v ní již beztak hoří. Pohár jí vypadne z ruky a rozbije se, ale Alex, místo toho, aby ji pustil, obejme ji pevně i druhou rukou. Vklouzne jí do úst jazykem, a od toho momentu zapomene, jak se jmenuje. Zapomene na to, že by to neměla dělat, že je vdaná žena a Alex příliš mladý, příliš přitažlivý a příliš zakázaný. 

Oplácí mu polibky stejně vášnivě, ne-li ještě víc a cítí, jak její rty ování Alexův smích. Jak je to dlouho, co se naposledy takhle líbala s vášní? A přece je to jako jízda na kole. Nezapomíná se to. Její srdce, tak dlouho nepoužívané a zanedbávané, vzplane jako suché listí a zaplaví ho příval nového života. Cítí, jak si ji Alex tlačí na své pevné, tvrdé tělo, jak ji v jeden moment lehounce zvedne na ruce a odnese o kousek dál, kde se spolu svalí na zem. Pohovka i ložnice jsou příliš daleko. Potřebuje ho v sobě cítit hned teď a on je na tom stejně. 

Cítí jeho tvrdost v kalhotách, když ji zalehne a boky se vklíní mezi její stehna. Bože, to je tělo! A pokožka jako pružný samet! A jeho polibky! Cítí je všude, na rtech, na krku a v dekoltu. Postupuje stále níže a přivádí ji šílenství, když jí vezme bradavku do zubů, aby ji zlehoučka hryzkal a sál i přes látku lehkých letních šatů. Hladí její prsa a nejsou to nezkušené opatrné dotyky panice, ale vědomé laskání muže, který ví, co se jí líbí a co se líbí jemu. 

Zasténá a prohne se jako luk, když jí zpod látky vytáhne jeden prs a začne jí ho dráždit jazykem. "Jsem… jsem vdaná." Jde to tak rychle, že podniká poslední opatření, před výčitkami svědomí. Alex se však jen zasměje a začne se jí o prs otírat bradou. Cítí jeho jemné strniště a vzápětí další polibky. Ani ona sama nezaostává, a když se znovu vytáhne k jejím rtům, ještě více roztáhne nohy a hledá zapínání jeho kalhot. Ochotně se jí přizdvihne a pomáhá jí netrpělivě stáhnout džínsy alespoň pod zadek. Je dokonalý! Přesně jak si ho představovala. A tam dole… cítí ho na bříšku v celé jeho délce. Horkého a tvrdého. Až skrze ni projde slastný třes, když si představí, že se ji chystá mladík skutečně šukat. 

"A kde je ten tvůj muž?" Alexův hlas zní udýchaně a trochu posměšně. Tře se o její promočené kalhotky a nedělá mu ani nejmenší problém odsunout průsvitnou látku bokem. Dokáže si představit, jak pod ním vypadá, s pery oteklými od polibků, prsy bezostyšně vytaženými z dekoltu a sukní vyhrnutou nad boky. "Kdyby nebyl hlupák, nenechával by doma takovou ženskou. Štěstí pro mě." 

Ten nejdrzejší a nejvíc vzrušující úsměv vystřídá rázné a plynulé vniknutí. Na jediný zásun se do ní dostane až po kořen a rozkoš je tak silná, že oba najednou hlasitě vykřiknou. Prsty mu zatne do půlek a svými stehny mu pevně obejme boky. Alex nečeká na dovolení a začne se v ní hýbat, vyplňovat ji. Cítí ho všude, váhu toho nádherného mladého těla, které se jí vlní a sténá pod dlaněmi. Nenechá ji ani chvíli na vydechnutí, líbá ji, jako by ji chtěl vypít na doušek jako limonádu a když se blíží k vrcholu, pevně ji obejme. 

Ještě více zrychlí a ona sama mu vychází vstříc, drží se ho, protože je jediným stabilním bodem v ohništi její vášně, a když do ní přirazí naposledy a jejich slabiny se do sebe zaklesnou v několika sekundách čistého blaha, prostoupí ji radost taková čirá a pudová, že pod svým mladým milencem rozesměje a prohne jako prostopášné kotě. Musela ho poškrábat na zádech, ale Alexovi to nevadí. Směje se udýchaně spolu s ní a život je najednou neuvěřitelně lehký a nádherný.