Erotické povídky

Autor povídky:

jentaknekdo

Vloženo: 5. 10. 2021

Kategorie:

Další povídky od jentaknekdo:

V císařském stylu

Na začátku devadesátých let jsem po dokončení školy hodně cestoval po světě. Zavítal jsem i na Taiwan a zdržel se tam několik měsíců, chtěl jsem tam studovat kung-fu, ale ukázalo se, že pro bojová umění jsem nebyl stvořen. Díky tomuto neúspěšnému experimentu jsem se však seznámil s čínskou kulturou a naučil jsem se trochu čínsky.

Když jsem se konečně rozhodl usadit, našel jsem si dobré místo u velké nadnárodní firmy a svou znalost angličtiny jsem mohl dobře uplatnit při občasných služebních cestách do ciziny. A protože jsem odvážně zveličil úroveň své čínštiny, dostal jsem i příležitost celkem pravidelně navštěvovat Čínu. Jednou nebo dvakrát ročně jsem tam jednal s obchodními partnery naší společnosti, nejprve v doprovodu zkušenějšího kolegy, později pak sám.

Poprvé jsem se na ‚sólovou‘ služební cestu vydal v roce 2005. Měl jsem za úkol časově odsunout dodávku několika kontejnerů s elektronikou, protože jsme měli příliš velké zásoby. Jistě, byla to zlatá éra technologického boomu, ale spousta společností, které shrábly peníze, ve skutečnosti nic neprodukovala, a tudíž nevytvořila takovou poptávku po hardwaru, jakou jsme předpokládali. V té době to nevypadalo jako nic velkého, ale když se na to podíváme zpětně...

Každopádně jsem přiletěl do Šanghaje a na letišti mě přivítal šéf továrny a najatá překladatelka. Šéf továrny, pan Wen, byl plešatý muž středního věku v obleku a měl chronický kašel kvůli infekci dýchacích cest. Kvalita ovzduší v okolí Šanghaje byla nepříjemná a spousta lidí kouřila; plicní onemocnění byla obzvláště častá.

Překladatelkou byla univerzitní studentka Mei Hua (‚Rose‘). Byla bystrá a mluvila anglicky s rozkošným čínsko-britským přízvukem. Fyzicky byla nevýrazná a nosila vlasy v tom příšerném ústavním maoistickém stylu, který byl pro studentky nižších ročníků povinný. S Rose jsem si hned rozuměl a s panem Wenem jsem si povídal, jak nejlépe jsem uměl. Let přes oceán vám pořádně rozhodí biologické hodiny a letadlo bylo hodně plné, takže jsem toho moc nenaspal.

Vyzvedli mě v osm ráno a já jsem začal cucat energetické nápoje, abych do sebe dostal dostatek kofeinu a zvládl nadcházející den. Když jsme dorazili do továrny, všiml jsem si, že se mnou jednají s větší úctou než obvykle, což znamenalo, že nálada je pozitivně vlezlá. Po hodině zdvořilostí mi začalo docházet, co se děje. Po kapkách mi bylo vysvětleno, že firma pana Wena koupila od komunistické strany nějakou starou továrnu, kterou před týdnem slabé zemětřesení proměnilo v trosky.

Nebyli schopni splnit naši domluvenou zakázku, nebo lépe řečeno naši původní zakázku. Byl jsem v pokušení hned vysvětlit, že to nebude problém, ale mlčel jsem a prostřednictvím Rose jsem se dozvěděl, že přijdou další špatné zprávy. Pan Wen se zjevně dostal do těžké finanční situace a bude potřebovat můj slib, že neutečeme ke konkurenci, aby získal půjčku na postavení nové budovy.

Jakmile se obraz vyjasnil, začal jsem se navzdory únavě cítit docela dobře. Mohl jsem jim prokázat velkou službu a zároveň udělat radost svému šéfovi. Nasadil jsem svůj nejlepší pokerový výraz a řekl jsem, že večer (místního času) zavolám do firmy a zjistím, jestli jim mohu pomoci. V brzkém odpoledni jsem s Rose v závěsu opustil kancelář továrny a zamířil do svého hotelového pokoje. Měl to být čtyřhvězdičkový hotel, ale v podstatě byl jen pěkný.

Rose mě v hale musela opustit, protože zákony velmi přísně zakazují mužům a ženám jít spolu do hotelového pokoje, pokud (a to si nedělám legraci) nepředloží oddací list. Odvedla mě stranou a zeptala se, jestli bych něco nepotřeboval. Věděl jsem, že si můžu říct o úplně cokoli a pan Wen to zaplatí, aby mě podmazal, ale snažím se nemíchat příjemné s užitečným; tedy alespoň ne, když jsem uprostřed vyjednávání.

Zdřímnul jsem si, uprostřed noci zavolal šéfovi a řekl mu, že si myslím, že ten odklad pro nás bez větších problémů zařídím. Potom jsem se šel vyspat.

Probudil jsem se brzy a dal si anglickou snídani. V době, kdy jsem se měl setkat s Rose v hale, jsem vypadal docela dobře a cítil jsem se docela dobře. Měl tam být i pan Wen, jenže šel na nějakou návštěvu k doktorovi. Rose se mě ptala na západní kulturu a já jsem jí zdvořile vysvětlil, že Česko a vlastně Evropa vůbec nejsou Amerika, a že ani v Americe, kde jsem také byl, lidé nežijí tak, jak by se mohlo zdát při sledování televizních seriálů Dallas nebo Pobřežní hlídka.

Když jsem dorazil do továrny, asistent pana Wena, pan Chen, mi vysvětlil, že se budu muset setkat s místními finančními zástupci, abych továrně pomohl zajistit půjčku, která by jim umožnila rozšířit kapacitu. Aha, kapitalismus. Vypadal nervózně a já si napřed myslel, že je nesvůj jen proto, že jeho šéf je u doktora.

S Rose a Chenem jsme jeli do Šanghaje firemním autem. Provoz byl příšerný, ale to bylo v zemi, kde ještě nedávno ucpávaly silnice jen kolony bicyklů, vlastně dobře. Místo, do kterého jsme jeli, nebyla banka, ale spíš nová a velmi ošklivá kancelářská budova. V předtuše toho, co přijde, jsem sáhl do aktovky a vytáhl z ní malý diktafon. Zapnul jsem ho a zastrčil do kapsy saka.

Výtah vyjel do dvanáctého patra a my vystoupili. Vedle výtahu stáli dva statní hromotluci a já věděl, že se nesetkáváme s běžnými finančníky. Nebyl jsem moc znepokojený, ale připadalo mi to neobvyklé.

Na dveřích kanceláře nebylo nic napsáno. Zaklepali jsme a byli jsme vpuštěni. Přivítal nás oblak cigaretového kouře a vyzývavě vyhlížející žena. Zavedla nás do další místnosti, kde u stolu seděli tři muži. Když jsme vstoupili, nezvedli se, ale gestem nám naznačili, abychom si sedli na volná místa. Po místnosti byly rozházené hromady papírů. Žena se vrátila s podnosem s čajem.

Chen začal s muži rychle hovořit a Rose mi sdělila podstatu rozhovoru. Vypadali jako nějací kříženci rizikových kapitalistů a malé a nesmělé organizace, a zdálo se, že je těší, když ho mohou zmáčknout.

Hlavní finančník se na mě konečně podíval a snesitelnou angličtinou řekl: „Vy jste pan Wagner, že ano? Pracujete pro korporaci XXX, je to tak?“

Přikývl jsem a chtěl něco říct, ale on tím konverzaci se mnou ukončil. Mluvili velmi rychle a já nakonec usoudil, že přešli do kantonštiny. Ignoroval jsem, co se povídá, protože kantonsky neumím a ani Rose se nesnažila držet krok s jednáním. Ti grázlové se k Chenovi chovali jako k hovnu a zjevně vymýšleli stále horší a horší podmínky půjčky.

Rozhodl jsem se zakročit, hlavně proto, že jsem se nudil a nebavilo mě se dívat, jak Chena trýzní. Odkašlal jsem si a pronesl pár slov dobře připravenou mandarínštinou. „Ne dobré. Pět procent.“

Ti tři muži se na mě podívali, jako bych vypustil větry. Zřejmě se nemohli rozhodnout, jestli se mají smát, nebo mi pohrozit zabitím. Chen a Rose se tvářili nechápavě.

Vytáhl jsem stále běžící diktafon a vypnul ho. Tenhle trik jsem se naučil od jednoho obchodního kolegy, který pracoval v Indii. Netušil jsem, jestli to bude fungovat, nebo ne. Obrátil jsem se na Rose: „Řekni jim, že před domem je policejní motorka.“ Místní policisté jezdili na motorkách po dvou, vypadalo to trapně, jak si dokážete představit. „Vědí přesně, kde jsem.“

Ve skutečnosti to všechno byl jen blaf, ale pravděpodobně mě vláda nechávala sledovat. Rose poslušně překládala, co jsem říkal, a dokázalo to vyprovokovat dost silné reakce. „Myslím, že existuje jednoduché řešení. Pětiprocentní půjčka na jeden rok. Moje společnost pro ně bude mít dost práce na to, aby jim to nový výrobní závod za dvanáct měsíců splatil.“

Dodnes netuším, co jsem na diktafon zachytil, ale dohoda byla rychle uzavřena a my jsme co nejdříve opustili budovu. Chen vypadal, že bude ve výtahu zvracet. Dostali jsme se zpátky ke služebnímu autu, a když jsme se vraceli do továrny, všimli jsme si, že naším směrem jede několik policejních motorek.

Pan Wen na nás už čekal a Chen mu v monologu prokládaném nervózním smíchem vysvětlil, co se stalo. Rose prohodila pár poznámek, ale s překladem se neobtěžovala.

Pan Wen se omluvil kvůli záchvatu kašle. Když se vrátil, vřele mi prostřednictvím Rose poděkoval. „Pan Wen říká, že jste dokázal zázrak! Zachránil jste budoucnost jeho firmy a on je vám zcela zavázán. Váš zaměstnavatel bude informován, že jste brilantní vyjednavač. Ptá se, jestli můžeme dostat tu nahrávku?“

Chvíli jsem o tom přemýšlel a pak jsem mu podal minikazetu. „Navrhoval bych udělat několik kopií.“

Wen to držel v dlani jako drahokam. „Ano,“ řekl anglicky. Pak přes Rose řekl: „Pokud vám můžeme nějak osobně projevit naše díky, naznačte to, prosím.“

Napadlo mě, že bych mohl požádat o něco, co jsem opravdu chtěl. „Děvčata. Hodně děvčat,“ řekl jsem mandarínsky.

Wen a Chen se na sebe podívali a usmáli se. „Zařídíme to. Kolik byste jich chtěl?“ Rose překládala za Wena a zachovávala si profesionální odstup.

Zvedl jsem prsty. „Liu. Šest.“

Rose pokračovala v překladu. „Aha, císařský styl. No, zasloužíte si to. Nemůžeme však poslat šest dívek do vašeho hotelového pokoje. Odvezeme vás někam, kde se o vás můžou postarat.“

Všichni tři jsme společně povečeřeli, bohaté jídlo na otočném servírovacím stolku. K dispozici bylo místní pivo (po třetí sklenici nebylo špatné) a vynikající obsluha. Po večeři mě vysadili u nevýrazného činžovního domu. Rose mě doprovodila ke dveřím. Zazvonili jsme a do mikrofonu uvedli sdělené heslo. Dveře zabzučely a já je odstrčil.

„Pane Wagnere, doufám, že se dobře pobavíte.“ V jejím hlase jsem nezaznamenal žádný náznak odsouzení.

„Mei Hua, ocenil bych, kdybys zůstala a překládala. Nejsem si jistý, jestli budou mít někoho, kdo mluví anglicky.“

Rose se na mě záhadně podívala a pak odběhla k autu. Nevěděl jsem, jestli se vrátí, ale za chvíli se vrátila. „Pan Wen říkal, že je to dobrý nápad.“ Opět jsem nedokázal říct, jestli je vzrušená nebo zděšená. Její výraz mi připomněl stereotypy o ‚nevyzpytatelných Asiatech‘.

Vystoupali jsme po třech schodech ke dveřím označeným číslem 411. Rose na ně zaťukala a dveře se otevřely. Byt uvnitř byl prosycen vůní parfému, cigaret, kadidla a jasmínového čaje.

Přivítala nás žena, která odpovídala představě o Dračí lady z filmového castingu. Byla už starší a silně nalíčená. Usmívala se neupřímným úsměvem. Přivítala nás v malé přijímací místnosti s pohovkami podél stěn. „Normálně,“ řekla mandarínsky, „bychom tu měli i jiné hosty. Pan Wen se postaral o to, že dnes večer jste naším jediným hostem vy. Rozumím tomu správně, že si chcete užít milování v císařském stylu?“

Přikývl jsem. V ruce držela obrázkovou knihu s přetisky starých dřevorytů. Kniha byla otevřená a zobrazovala scénu muže, který souloží se šesti ženami najednou. Usmál jsem se a řekl: „Přesně tak.“ Rose se na knihu podívala také a když uviděla tu ilustraci, oči se jí rozšířily. Myslím, že do té chvíle nevěděla, co požaduji.

Rose odpověď dračí paní překládala: „Je to neobvyklý požadavek, ale takový, který muži nabízí velké množství čchi. Nebudete zklamaný.“

Dračí paní zatleskala a vstoupily dvě ženy. Začali jsme dobře, byla to dvojčata. Bylo jim kolem dvaceti a byly to roztomilé, i když nijak výjimečné krásky. Informovaly mě, že než začneme, umyjí mě, a dovolil jsem jim, aby mě zavedly do koupelny. Podíval jsem se na Rose a řekl: „Zůstaň se mnou, prosím. Moje komunikační schopnosti na to možná nebudou stačit.“

Dvojčata mě svlékla do naha a mně bylo upřímně jedno, jestli své oblečení ještě někdy uvidím. V místnosti byly dlaždice a uprostřed podlahy kanálek. Seděl jsem na levném plastovém sedátku ve středu místnosti a dvojčata se svlékla do červeného spodního prádla. Vzaly tekuté mýdlo a houbičky a vydrhly mě od hlavy až k patě. Nebylo to nijak zvlášť nemravné a já ještě neměl erekci. Rose stála ve dveřích a dívala se jinam, ale několikrát jsem ji přistihl, jak pokukuje.

Poté, co jsem se opláchl, si dvojčata vzala náčiní na manikúru a pracovala na mých nehtech na rukou a na nohou. Netrvalo to dlouho, osušily mě a zabalily do ručníku. Samy byly od mého koupání vlhké, ale nepřevlékly se.

Zavedly mě do největšího pokoje v bytě, patrně určeného pro večírky. Uprostřed místnosti byly k sobě sestrkány čtyři postele. Čekaly na nás čtyři ženy, všechny v tradičních červených šatech s vysokým límcem. Byly různého věku, od dvaceti do čtyřiceti, a nemyslel jsem si, že se dozvím jejich jména. Příjemnou lahůdkou byla mladá dívka v rohu, která hrála na tradiční strunný nástroj.

Nikdy předtím jsem nic tak exotického nedělal, a když jsme se na sebe dívali, nezdálo se mi, že by to byl běžný požadavek. Do přeplněné místnosti pak vstoupila madam Dračí lady. Tleskla rukama a vydala svým děvčatům příkazy. Přinesly tácy s různými nápoji a já si dal něco, co se celkem podobalo whisky s ledem. Posadil jsem se na postel a dívky si sedly kolem mě, svými prsty mi vjížděly do prořídlých vlasů a dávaly mi na tvář drobné polibky, které zanechávaly absurdní šmouhy od rtěnky.

Dračí paní (která si to zřejmě opravdu užívala) začala vše organizovat. Nejdřív jsem musel být zase nahý. To bylo celkem snadné, protože jsem měl na sobě jen župan. Svalil jsem se k jednomu rohu postele, který byl vlastně průsečíkem čtyř postelí.

Jedna z těch starších holek dělala velký rozruch nad mým penisem a chválila jeho velikost, přestože jsem byl ochablý. Vzala ho do rukou a začala ho zkušeně hladit. Mezitím si jiná dívka začala hrát s mými bradavkami. Na to obvykle nereaguji, ale ona mi olizovala chlupatou hruď a zároveň se mého penisu dotýkaly jemné rty. Za pouhou minutu nabyl plné tvrdosti.

Věděl jsem, že si to budu muset vychutnat. Slyšel jsem, jak dračí dáma štěká své pokyny, a dvě z těch žen mi začaly hladit chodidla. Dvojčata mi roztáhla ruce a otírala mi je o svá nyní již obnažená prsa. Měly malé prsy, ale bradavky mnohem delší, než jsem kdy viděl na bílé dívce.

V této poloze jsme setrvali asi pět minut a kromě toho, že jsem se cítil trochu lechtivý z toho, že si někdo hraje s mými bradavkami, to bylo úžasné. Dračí dáma nařídila další změnu. Dvojčata si svlékla kalhotky a vrátila se ke mně. Současně mi zavedly ruce ke svým kočičkám. Měly dlouhé, rovné černé chloupky, které jim zakrývaly kopečky. Obě byly pěkně vlhké a já jim je hladil konečky prstů.

Ty dvě ženy u mých nohou (na které jsem moc dobře neviděl) mi vtíraly do palců nohou nějakou emulzi a pak si sedly na mé nohy a hladily mé palce svými štěrbinami. Mé smysly byly zcela zahlcené.

Najednou mi došlo, že takhle jsem zbavený síly a nepoužitelný. Také jsem si uvědomil, že ještě nemám navlečený kondom. Promluvil jsem směrem k Rose. „Mei Hua, mohla bys je požádat, aby mi daly kondom?“

„Pane Wagnere... kon-dum?“

Do prdele. Ona to slovo nezná. „Uch, víš, co je to guma?“ Dvojčata současně natáhla moje ukazováčky a zastrčila si je do čičinek. Holky u mých nohou si do svých škvírek zasouvaly moje palce u nohou.

„Hm, ano, guma je na tužce...“

Zatracená britská angličtina. „Ne, potřebuju něco, co mi zakryje penis.“ Doufal jsem, že tohle slovo zná.

„Aha, ano, ta prostitutka ti penis zakryje.“ Rose něco pošeptala ženě, která mi lízala penis. Holka se na mě zašklebila a přikývla. Posadila se a obkročila má stehna. Nikde v dohledu nebyl ani jeden kondom. Třela svou štěrbinu o moje péro a já se smířil s osudem. Nabodla se na mou erekci a začala na mém péru jezdit s mimořádným entuziasmem.

Pracoval jsem už s pěti kundami najednou a teď přišel čas na šestou. Dívka, která mi lízala hruď, si sundala šaty a svlékla se do naha. Na Číňanku byla vysoká a zlehka mi usedla na zmáčenou hruď. Přiblížila svou píču k mým ústům a já ji políbil. Vypadala čistě a na dotek mého jazyka silně reagovala.

Nebyl jsem si jistý, jak to všechno bude fungovat. Jak se ukázalo, nemohl jsem to prožívat všechno najednou. Musel jsem buď myslet na to, abych cítil kundy, které si hrály s mými palci u nohou, nebo vědomě zaměřit svou pozornost na kundy obklopující mé ukazováky.

Snažil jsem se ignorovat pocity na svém čuráku. Holka, která mi na něm jezdila, nebyla žádná krasavice, ale měla vytrénované kundí svaly a při jízdě nahoru i dolů mě jimi tiskla. Tohle se mi v nejbližší době už nepodaří a potřeboval jsem vydržet co nejdéle.

Ta coura na mém jazyku byla obzvlášť pozorná. Kdyby mi svou kundou drtila obličej, těžko bych dýchal. Takhle ale byl ten slastný zážitek spíš jen klaustrofobický.

Rose jsem neviděl, ale poznal jsem, že se ke mně přiblížila, protože řekla: „Matróna poručila té hudebnici, aby se taky svlékla.“ Nevšiml jsem si, že hudba přestala hrát, ale byl jsem v tu chvíli trochu roztěkaný. „Nepochybuji o tom, že s ní také budeš mít sex. Ta dívka říká, že ještě neměla sex s žádným mužem a že nechce být prostitutkou.“

Neviděl jsem, co se chystá (z pochopitelných důvodů). Děvka na mém péru se ze mě zvedla, ale pořád na něm držela svou ruku. Řekl jsem Rose: „Mei Hua, řekni matróně, že ta dívka se mnou nemusí mít sex, když nechce. Věř mi, bavím se dobře.“ Rose vychrlila mé pokyny na dračí dámu a na chvíli bylo ticho.

Ta vysoká holka na mém obličeji mi dala najevo, že chce, abych pokračoval, a tak jsem jí lízal klitoris, zatímco ta starší mi hladila péro rukou. Postele se několikrát posunuly a já si strašně přál, abych viděl, co se děje.

Rose nakonec řekla: „Rozhodly se, že ti dají prdel té dívky. Teď ji připravují. Ty jí máš, ehm, nastříkat do prdele. Rozumíš?“

„Ano, dobře...“ Na posteli bylo hodně pohybu a ta vysoká holka mi přitlačila hlavu ke svému rozkroku, při tom se udělala. Když se uklidnila, slezla ze mě, stoupla si za mě a svým břichem mi nadzvedla hlavu.

Teď jsem viděl, co se děje. Dvojčata naváděla zadek té mladé dívky nad mého ptáka. Žena, která mě předtím mrdala, držela můj ztopořený penis na místě. Dívka byla ke mně zády a bylo jasné, že má ‚prdel‘ důkladně namazanou.

Dračí paní vydala rozkaz a dívka se na mě spustila. Žalud mého ptáka se opřel o její zadeček a pak do něj začal velmi pomalu zajíždět. Chrčela, ale nekřičela. Ten pocit byl ohromně intenzivní; opravdu jsem to už nemohl dlouho vydržet. Jakmile jsem byl asi napůl v ní, nazdvihly ji a zahájily s ní velmi jemné pumpovací pohyby. Bylo poznat, že se ta dívka necítí dobře, a tak jsem se soustředil na vlastní pocity, které jsem prožíval, a připravoval se na vyvrcholení.

Jak jsem se chystal udělat, všiml jsem si, že se moje překladatelka přes sukni roztržitě tře v rozkroku. A to byl ten poslední impuls. Zavrčel jsem a ve vlnách se udělal do zadečku té mladé dívky. Všichni jsme se přestali hýbat a po minutě z ní můj penis vyklouzl ven, vyčerpaný.

O dva roky později jsem se dozvěděl, že Rose je vládní agentka. Nebylo neobvyklé, že vláda shromažďovala špínu na zahraniční obchodníky, aby nad nimi měla moc. Mě kvůli té noci, kdy jsem se měl jako císař, nikdy nevydírali, možná proto, že se jim nezdálo pravděpodobné, že by to mohlo fungovat. Ale kdyby měli moje fotky v té posteli s pronajatým harémem, chtěl bych lesklé kopie 18x24 centimetrů rozdávat jako vánoční dárky.

Více erotických povídek najdeš na webu Sex-po-telefonu.info - erotické povídky.

Divoška Nikoladalší dívky
 
Sex po telefonu

Do zadečku, do kundičky, na prsíčka nebo do pusinky? Jak by jsi mi to chtěl udělat? Nebráním se žádné pozici a je jen na tobě na co zrovna budeš mít chuť. Mám ráda mezi nohama pořádný ocas, který do ní bude bušit dlouho a bez přestávek. Zavolej a rozdáme si to.

Ozvi se mi na
909 467 666
a po vyzvání zadej kód 52

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
SEXCHAT NIKOLA text zprávy... na číslo 9095535

Cena hovoru 46 Kč/min pro čísla 909460030 a 909467666, resp. 60 Kč/min pro 909606666.
Maximální délka hovoru 26 min pro číslo 909460030, resp. 20 minut pro číslo 909606666.
Cena SMS je 35,- Kč. Sex po telefonu i chat je pouze pro starší 18 let.
Provozuje TOPIC PRESS s.r.o., www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Podobné erotické povídky

Swingers na výročí

  16. 7. 2016Nymph

S manželkou jsme spolu oddáni už více jak 20 let a nikdy jsem nepozoroval známky vyhoření. Všechny problémy jsme spolu vždy vyřešily v klidu a vychovaly tři krásné úspěšné děti, co víc si přát? Můj život se zdál být skvělý, dokud se mi jednou žena po sexu nepřiznala, že má skrytou touhu. Už několik let by si přála zúčastnit se swingers party. Podle jejích slov nějaké velké a pořádně zvrhlé. Koukal...  celá povídka...
Kategorie: Mix, Extrémy, Grupáč, Zralé ženy

Radosti ze života puberťačky

  8. 11. 2010Senior68

Rodiče se před dvěma lety rozvedli a já jsem zůstala v bytě s otcem, protože matka se odstěhovala ke svému příteli do okresního města. Jmenuji se Denisa, je mi šestnáct pryč a při své postavě, 174cm, 54 kg a míry 93-61-89 mám dost problémů s mužskou populací, nejenom ve škole, ale hlavně mimo ní. Jsem asi po matce, pro kterou byl sex a sexuální vyžití na prvním místě. Již před několika lety, kdy jsme...  celá povídka...
Kategorie: Incest, Grupáč, Lesbičky, Orál, Mix, Prstění

Teprve dvacetiletá milenka

  1. 12. 2014Neznámý autor

Po smrti ženy jsem se úplně ponořil do vědy a nic jiného mě nezajímalo. nechci se chlubit, ale akademická veřejnost mě uznávala jako jednu ze špiček v oboru, takže jsem získal stálé angažmá na univerzitě, kde jsem přednášek, vedl semináře a různé výzkumy. Najednou jsem zjistil, že je mi šedesát, vlasy mám dost prošedivělé a už patnáct let jsem neměl žádnou ženu. Docela mě to šokovalo… Vždyť nejenže...  celá povídka...
Kategorie: Šukačky, Mix, Petting, Teen

Chůva

  2. 12. 2012Neznámý autor

Marek se narodil do velice bohaté rodiny, která vlastnila několik luxusních nemovitostí, takže byl obklopen přepychem. Bohužel oba jeho rodiče byli velice vytížení lidé, takže na malého synka neměli moc čas. Od dětství Marka v podstatě vychovávala taková chůva. Jmenovala se Gabriela a jeho rodičům se asi to vznešené jméno líbilo. Byla s ním celé dny, vlastně Marek ani nevěděl, jestli má nějaký soukromý...  celá povídka...
Kategorie: První sex, Teen, Zralé ženy, Šukačky, Mix