Erotické povídky

Autor povídky:

Stalinka

Vloženo: 31. 3. 2020

Kategorie:

Další povídky od Stalinka:

Sandra, díl I.

Jsem Sandra, budoucí mamina, která se nedávno vdala a má výčitky. A toto je moje zpověď. Veřejná zpověď, kterou ale dělám hlavně před sebou, abych mohla i sama se sebou žít. A Karlem, tedy mým manželem. A také, někdy, i s našimi dětmi. Modlím se, aby naše dcera, kterou nosím pod srdcem, nebyla po mně.

Všechno špatné, které ovlivnilo můj pozdější život, se odehrálo na večírku, na konci základky. A to zase mělo základ o pár let dříve. Ale začnu úplně od začátku, protože až to bude číst někdo nezasvěcený, nemusel by pochopit všechny důvody mého jednání a velice lehce by mne mohl odsoudit. Můj příběh není jednoduchý. Život není film.

Pocházím z chudé rodiny. Ne až tak, že bychom bydleli na ubytovně a byli závislí jen na dávkách, až tak ne, ale táta byl už několikátý rok doma. Tvrdil, že nemůže najít práci, a tak celý den trávil u televize, kde si zapaloval jednu od druhé. Jen máma se snažila doopravdy a alespoň uklízela na nádraží. Za něco málo nad minimální mzdu. Bydleli jsme v nájemním dva plus jedna, kde profukovalo okny a v zimě jsme doma seděli ve svetrech. Nízký příjem a vysoký nájem za mizerné služby. Už ve třetí třídě jsem si řekla, že až vyrostu, takto žít nechci. A začala se učit. To bylo to jediné, co jsem v té době mohla dělat. A taky chodit do gymnastiky, i když jen do kroužku na škole, protože jedině tam, to bylo zdarma. Někdy v páté třídě se se mnou ostatní holky přestaly bavit. Prostě to, že nemáme peníze, na mně bylo vidět i potmě. Výlety, a to i třeba do kina se školou? Nikam, protože vydat třeba i jen deset korun bylo moc. V šesté, jsem už seděla sama v zadní lavici. Vadilo mi to, nemohla jsem za svoje obnošené věci posbírané po příbuzných a sekáčích, ale co jsem s tím mohla dělat? Ani kluci se se mnou nebavili. Co mi byly platné slušné dvojky, když jsem je schovávala do podprdy ze sekáče. Jen v gymnastice bylo, alespoň na oko, ostatním holkám jedno, že nemám dres podle nejmódnějších trendů. V sedmé třídě k nám přišla nová holka. Na školu, kam chodili všichni z našeho sídliště, působila jako zjevení. Byla z vilové čtvrti z opačného konce města a chodila jen ve značkových věcech, s mobilem a tabletem. Opovrhovala námi. Všemi, ale hlavně mnou. Díky ní, jsem na žebříčku sestoupila ještě níž. I mravenci a jiná havěť obývali vyšší příčky. Byla jsem míň, než nic. Veronika, jak se nově příchozí jmenovala, se vždy ráda předváděla a chlubila. A nesnesla, aby jí někdo neposlechl a neobdivoval. Díky svému přirozenému talentu vést lidi a hlavně díky penězům svých rodičů, byla zbožňovanou modlou naši třídy. Jednou přišla s historkou, že už je konečně ženskou se vším všudy. Opět byla v něčem výjimečná. Podle její historky, o to přišla s Mirkem, s kamarádem ze sousedství. Při svíčkách, po dlouhé předehře, kdy nevěděla kde a s kým je, se dopracovala k něčemu, co jí ostatní holky, a taky já, opět jen mohly závidět.

„Holky, to bylo něco tak úžasného, tak jedinečného a …,” pochvalovala si, až jí u toho přeskakoval hlas.

Všechny holky jí visely na rtech, všechny chtěly vědět sebemenší detail… I já. Za pár týdnů, jsem se od jisté holky z vedlejšího vchodu dozvěděla jinou verzi tohoto příběhu. A neměla jsem důvod jí nevěřit. Byla totiž u toho…

Mirek Veroniku pozval na mejdan, který pořádal ve vedlejším baráku. Mejdan na oslavu svých úžasných sedmnáctých narozenin. Jeho rodiče, co se znali i s jejím tátou, byli někde na lyžích a tak měl dům sám pro sebe a několik kamarádů a kamarádek. Veronika prý byla nejmladší z pozvaných. Už po hodině jí museli přemlouvat, aby zůstala. Hlavně Jarda, jeden z přítomných dvou Mirkových kamarádů, do ní hustil nejvíc. Podařilo se mu do ní dostat pár skleniček, aby se uvolnila a nekazila náladu. Tančilo se, kecalo, pilo, prostě normální mejdan. A pak se stočil tam, kde vždy. Lenka, to byla ta, co mi to vyprávěla, už na několika takových akcích byla, takže se nijak nedivila, když se k ní přitočil Tomáš a začal se s ní líbat. Mirek jako oslavenec, zmizel i se dvěma dalšími holkami ve svém pokoji. A jediný, kdo nechápal a seděl div ne s otevřenou hubou, byla Veronika. Ujal se jí zase Jarda, který do ní nalil dalších pár panáků, dal ji potáhnout z jointa, až se jenom pitomě usmívala a blábolila nesmysly. Po chvíli, kdy jí Lenka ztratila z očí kvůli líbání se s Tomášem, měla Veronika nohy od sebe a mezi nimi Jardovu ruku. Nosem jí šmejdil po kozách, Veronika zakláněla hlavu, prsty mu bloudila ve vlasech a skučela blahem. Přestala se o ní starat úplně, protože takhle podobně, totiž tady dopadly všechny holky. Přišel spokojený Mirek jen v trenýrkách a vystřídal Jardu u Veroniky. Jarda se zvedl, něco mu zašeptal a šel do ložnice pro drobky, které mu tam jeho kamarád nechal. Vystřídání hráčů, si ve svém stavu Veronika ani nevšimla. Skučela dál, jen místo Jardových kudrlin, hladila Mirkovy světlé rovné vlasy.

„Ne! To ne!” vyrušil Lenku Veroničin zoufalý výkřik.

Vymanila se z Tomášova objetí a posadila se. Na sedačce zkoušela Veronika Mirka odstrčit. Měla halenku z jednoho ramene dole, z košíčku jí koukala koza a sukni někde u pupku. Její výkřik nepřitáhl jen Lenčinu pozornost. I Tomáš se zájmem pozoroval, proč ta nová tak vyvádí.

„Co je? Co máš za problém?” ptal se nechápavě Honza, ale Veruna jen vrtěla hlavou a zkoušela se zvednout a sukni potáhnout zpět na nohy.

Mirek jí ale držel, aby mu neutekla. Směšně kopala nohama, což všechny pobavilo. Naklonila se k němu a Mirek zvedl obočí.

„Cože?” vykřikl překvapeně, „tys ještě neměla nic…,” nadechl se a podíval se na Tomáše, „…, panna?” dořekl to a podíval se zpátky na ni s těžko zadržovaným smíchem.

Veronika zčervenala ještě víc, blýskla po ostatních očima a neznatelně přikývla. Najednou se o Lenku přestal Tomáš zajímat. Lenka se s tím smířila. Věděla, že ho nepoužité díry, zajímají nejvíc.

„Tak kočička je ještě neviňoučká,” řekl vlídně medovým hlasem, když se k ní blížil.

Veronika začala zmatkovat a o to víc se chtěla z Mirkova stisku dostat. Ten ji ale držel pevně. Tomáš jí chytil nohy a neurvale jí mezi ně strčil ruku.

„Vždyť ty se na to těšíš, ty krávo!” zasmál se, když ruku vytáhl.

„No právě. Mi to taky bylo divný, že dělá Zagorku, když má kalhotky nacucané jak houbu. Myslím, že o tom svým skutečným stavu kecá!”, hekal námahou Mirek, jak ji musel držet, ale stačil jí u toho hladit po kozách.

„Tak já to zjistím,” usmál se Tomáš a hned si klekl na zem a násilím jí roztahoval nohy.

Veruna se bránila, ale moc platné ji to nebylo. I přes kopání zvedl nohy nahoru a roztáhl je. Jeho hlava mu mezi nimi zmizela i s rukou. Tou druhou si přidržoval jednu nohu na rameni a druhou ochotně držel u jejího těla Mirek.

Chvilku se soustředil a pak vykřikl: „Ty kráso, ona fakt nekecá!”

„Počkej, chyť mi ji. Já jsem ucpanou díru už dlouho neviděl,” řekl mu Mirek a přidržel Verunu za vlasy.

Pak jí dal svůj obličej těsně před ten její a něco jí šeptal. Nikdo jiný, než ona, ho neslyšel. Na konci monologu ji znovu zatahal za vlasy a podíval se jí tázavě do čí. Veronika slabě přikývla, přestala se bránit a oči se jí zaleskly slzami. Pustil ji a ona se už ani nehnula. Společně jí pomohli ze sukně, kalhotek i ostatních věcí a pak se i on podíval, jak dole vypadá nezkušené holka. Oba byli úplně u vytržení. Lenka se na celou scénu dívala s obrovským zájmem a s rukou mezi nohama. Když už byl Mirek dole, začal jí tu její nedotčenou kačenku vylizovat. A Tomáš jí zase mezi rty střídavě nasával levou a pravou bradavku. Veronice se to pomaličku začínalo líbit. Občas sebou trhla, a i když nebylo poznat proč, domýšlela si Lenka, že je to tím, jak ji Tomáš do těch bradavek kousal. Sténala a zhluboka nasávala vzduch pusou víc a víc. Lenka zůstala jen sama se sebou, zato Veronika měla Tomáše a Mirka. Záviděla jí a to víc si mačkala svou kačenku. Tomáš se narovnal a z kalhot vytáhl napružený ohon. To se ale nelíbilo Mirkovi, který měl jiný názor na to, kdo má být první. A hned to taky Tomášovi vysvětli. Tomáš, ač zjevně nerad, udělal Mirkovi místo a pustil ho místo sebe mezi Veroničiny nohy. Mirek si sundal trenýrky, plivl si na konec ocasu a nasadil tam, kde tušil dírku. Tomáš přejížděl špičkou ocasu po Veroničiných rtech a něco jí potichu říkal. Veronika nakonec povolila jejich sevření a pusu otevřela. A hned ji měla plnou. Tomáš zaskučel a pomaličku jí prošukával ústní dutinu. Mirek byl připravený. Chytil ji za boky a pomalu do ní zastrčil jen kousíček, jen mezi lupínky, na krajíček. Veronika začala nesouhlasně kvílet, ale její hlas byl tlumen Tomášovým roubíkem. A Mirek zatlačil. Tlumený výkřik, nebo zasténání, zesílilo. Jeho ocas se pomaličku ponořil na půlku délky. Povytáhl ho a znovu zatlačil. Ještě to několikrát zopakoval, dokud tam nedostal celou délku. Od Tomášova rozkroku se ozýval tlumený mumlavý zvuk, který ale nikoho nezajímal. Mirek nasadil tempo a jeho koule jí pleskaly po prdelce. Pořád si ji přidržoval za boky, palci jí masíroval podbřišek a zajížděl jimi na začátek čárky. Tomáš ji pro změnu tahal za bradavky, masíroval je a občas upravil hlavu tak, aby to pro něj bylo co nejpříjemnější. Se zakloněnou hlavou a zavřenýma očima jí strkal ocas skoro do krku a jak se víc a víc nořil do svého světa, o to méně ho zajímalo, že každý zásun je hlubší a hlubší a že Veroniku obírá o vzduch. Rozklepal se a za mohutného výkřiku jí vykropil pusu. Veronika se rozkašlala. Dostávala do plic chybějící vzduch a z nich pak jeho semeno se svými slinami. Ani Mirek nezůstal pozadu a zasunul naposledy. Zaskučel, roztřásl se a poslal jí k čípku něco ze svých genů. Veronika dokašlala a úplně zvadla. Nebyla schopna sebemenšího pohybu, nebo i slova. Jen prudce oddechovala a zjevně byla ráda, že je naživu. Kluci ale neměli dost. Vystřídali se, otočili ji na břicho, Tomáš jí nadzvedl zadeček a chvilku si třel svůj probouzející se ocas mezi jejími půlkami. Mirek ji vpředu donutil polknout lesklý ohon s červenými šmouhami. A pak ji taháním za vlasy přinutil, aby se snažila sama. Lenka, jak mi sama přiznala, dosáhla vrcholu sama. To jak se jí ti dva zmocňovali, na ni mělo hodně, ale hodně vzrušující účinek. Bez problémů do sebe nacpala čtyři prsty, a ještě by se tam vlezl další. Vybuchla v okamžiku, kdy se do ní Tomáš dostal zezadu a po jediném zásunu do odpaněné pipinky, namířil o dírku vedle. Lenka se začala ztrácet, ale z jejího toulání ji rušila Veronika, která pustila Mirkův ocas, ječela a Tomáš tlačil dál. Ona ale nepřestávala bědovat, že to bolí a že má přestat. Mirek jí znovu ucpal pusu svým kyjem a tím ji ztlumil. Její křik přilákal Jardu, který přišel zkontrolovat, co se děje. Byl nahý a mezi nohama se mu houpal mohutný kyj. Lenka se snažila překonat tu vytouženou hranici a koukla se mu mezi nohy. I když ho neviděla poprvé, ucítila, jak se jí touhou zaleskly oči. I v tomto stavu, byl nádherně velký. Chtěla po Jardovi skočit, ale on se zajímal jen o ty tři. Přisunul si křeslo a pozoroval, jak Mirkův ohon mizí ve Verčině papulce a Tomášův v zadečku. Podsunul pod ní ruku a prohmatal ji prsa. Veronika teprve teď zpozorovala dalšího zájemce. Koutkem oka na něho koukla a pak se musela dál věnovat ocasu, který jí mizel mezi rty. Tomáš se rozklepal podruhé, tentokrát do jejího střeva. Mirek si ho nechal ještě chvilku kouřit a pak ji nechal. Sedl si bokem a spokojeně se střídavě koukal na sousoší s Veronikou, ale i na osamocenou, roztouženou Lenku. Tomáš si nechal od Veroniky očistit ohon a pak šel za Lenkou, která ho přivítala roztaženýma nohama. Zajel do ní, jako nůž do másla až Lenka chvílemi ztrácela dech. Konečně dosáhla svého cíle. Sotva se vzpamatovala, pozorovala, co se děje s Veronikou. Ta zůstala jen s Jardou. Ten ji hladil a něco jí šeptal do ucha. Viditelně se začala uklidňovat, a když ji pohladil po tváři, chytila mu ruku a přivinula si ji k sobě. Po několika minutách se s ní začal mazlit a ona mu jeho pozornost ráda a vděčně oplácela. Po dalších několika chvílích si na něj sedla a pomalu zasunula si jeho obrovský kyj do sebe. Bylo vidět, že se snaží a překonává bolest, kterou jí musel způsobovat. Ale po chvilce snažení dosedla a kyj v ní zmizel celý. Jarda jí jen naznačil, co má dělat a ta talentovaná kurvička se na něm začala hýbat, jako kdyby celý život nedělala nic jiného.

Co se dělo pak, mi Lenka nedokázala říct. Malinko jí záviděla, ale Tomáš se do toho pořádně obul a nenechal jí žádný prostor, než aby se věnovala sobě a jemu. Když zasténala a celá se znovu rozklepala, měla mezi nohama nejeto pěkných pár kilometrů. Tomáše pak musela dodělat pusou. Jako slušně vychovaná všechno snědla a Tomáše olízala dosucha. Teprve pak se mohla znovu podívat, co se děje s tou malou. Ta už Jardovi klečela mezi koleny a olizovala mu mohutné koule a měkký ohon. A bylo vidět, že se snaží a že jí to i baví. Jarda se na ni díval, jako na každou jinou. Skoro bez zájmu, podle hesla - nedáš ty, dá jiná. Do obýváku přišly ostatní holky. Nahé, jako jindy. Všechny jejich dýchánky, včetně tohoto, končily stejně. Přidala se k hovoru a Veroniky si všimla, až když odcházela. A zapomněla na ni. Na dalším večírku se už Veronika neobjevila.

Tak takhle to bylo, řekla jsem si. A ta potvora se ve třídě chlubí, že o to přišla na romantickém rande při svíčkách. S touhle zprávou, jsem se samozřejmě musela podělit. Celé jsem to zkrátila a něco málo si i přidala. Veronika byla v tu chvíli ta největší štětka ze školy. I ze svého postavení, co by vůdkyně, byla sesazena. Na pár dní se se mnou začaly holky bavit, ale jen na pár dní. Jenže říct pravdu, pro mě nedopadlo nijak slavně. Veronika postupně získala dřívější pozici a já se vrátila tam, kde jsem byla několik let. Jen s tím rozdílem, že se na mě dívala ještě nepřátelštěji.

V září, na začátku devítky, jsem si sedla tam, kde předešlé roky. Sama a dozadu. Jenže třídní ke mně přesadila Romana, takového uhrovitého kluka, samá ruka, samá noha, který nedělal nic jiného, než že doma hrál nějaké hry, o kterých se mi zaníceně snažil vyprávět. Bylo mi to jedno. V srpnu, jsem totiž narazila na Lukáše, kluka z paneláku kousek od našeho. Byl příjemný, pěkný a dokonce i hodný. A s ním, jsem se poprvé v životě líbala. Když mne doprovodil z kina domů, ještě jsme na chvíli kecali u vchodových dveří. Najednou mně objal a svoje rty dal těsně k těm mým. Oplatila jsem mu objetí a dala mu pusu. Pevně mně stiskl a políbil mně. Zatočila se mi z toho hlava a rozbušilo srdce. „Mám kluka,” volalo mé vnitřní já a napovídalo, abych s líbáním nepřestávala. Bylo to něco tak nádherného, že jsem byla přesvědčena o tom, že tento kluk, bude mým mužem.

Takže celé září, mi ve škole bylo šumák, co si kdo myslí, nebo kdo se s kým baví. I ten Roman mi byl ukradený. Lukáš měl skvělého kamaráda. Davida. Bylo super chodit mezi nimi a nechat se chválit a obdivovat. V té době, jsem už vypadala jako dospělá. Z dvojek se mi udělaly trojky, zadeček se mi více zakulatil a zvětšily se mi boky. Měla jsem z toho depky, že tloustnu, ale kluci mi z nich pomáhali tím, jak mně pořád obdivovali a pochvalovali si, jek nejsem krásná. Na konci září, si se mnou dal David rande. Jen se mnou. Bez Lukáše. Nechtěla jsem, ale šla. Jak ten uměl líbat! Společné schůzky vzaly za své. Lukáš o mých schůzkách s Davidem nevěděl, ale David o Lukášovi ano. Nechtělo se mi Lukáše opouštět, bylo mi ho líto, a vlastně jsem ho milovala dál. Ale Davida taky. Abych to s Lukášem nějak ukončila, na mně David nepožadoval. Byl s tím smířen a nevadilo mu to. Asi. Byl to on, který mi poprvé sáhl pod podprsenku a pohladil mně po prsu. Měla jsem podobný nával štěstí, jako když mně Lukáš poprvé políbil. Když jsem potkala Petra a poprvé jsem ho políbila, začal mi v hlavě zvonit zvoneček. Mít tři kluky najednou, to přece není normální! Nebyl to jen nezávazný flirt. Měla jsem je ráda všechny tři a s každým mi bylo nádherně. Petr o těch dvou nevěděl, ale ani oni o něm. Náročná logistika, s kým, kde a kdy, mi začala zasahovat do prospěchu. Naštěstí jsem u učitelů byla dobře zapsaná, takže mi na pololetí dali dobré známky a já se mohla hlásit na gymnázium. Táta byl proti, že kdo mne na těch studiích bude živit, ale máma ho poslala k šípku, že ona živí i jeho.

Se svými láskami, jsem se posunula kousek dál. Nejdříve Lukášovi, ale pak ostatním, jsem dovolila, aby si sáhli pod sukni. David mi ji tak krásně vylízal, že jsem skučela blahem a nabyla přesvědčení, že ten první, by měl být on. Nebylo dne, kdy bych někoho z nich, neměla v kalhotkách. A už od rána jsem nemyslela na nic jiného, než že tam zase bude někdo z nich a bude mi jazykem vylizovat moji vlhkost. Chodila jsem s nimi střídavě do kina, které každý zatáhl ze svého. Totéž platilo i pro pozvání na kafe, zákusek, klubu nebo diskotéku. Bylo mi fajn. Konečně žiju, říkala jsem si. A nestálo mně to ani korunu.

Přesně na prvního máje, mne Petr zbavil panenství. Na diskotéce, na záchodě. Bylo to rychlé, bolestivé a…, nic moc. Jak já byla zklamaná! Co o tom tak všichni mluví, jaké to není krásné? Není nad to, nechat si ji hezky vylízat, ale aby mi ho tam strkal…? Nohy jsem pak roztáhla i Davidovi a nakonec i Lukášovi. Až s ním, jsem tomu přišla na chuť. Možná i proto, že mně nejdříve přivedl na vrchol jazykem a teprve pak ho do mě strčil. Nebo možná z nostalgie, že vlastně on měl být tím prvním? Nevím, ale až pak mi došlo, že se do mě udělali všichni tři. Hned druhý den, jsem mazala k doktorovi. Ptal se mně na celkem choulostivé věci a já mu po malém zaváhání řekla, že kluka mám. Jednoho. A že jsme to dělali jen jednou a s gumou. Nevím, jestli něco při vyšetření poznal, ale hrabal se mi tam poměrně dlouho. Pak mi vzal stěry, krev a druhý den jsem si zašla pro recept. Prášky jsem ale začala brát skoro až po týdnu, což všichni tři nesli nelibě, protože jsem je do kačenky nechtěla pustit. Ani s tou gumou. A o druhé dírce, jsem ani neuvažovala. Chtěla jsem jim ale vyhovět a připustila jsem, že když mi ji olizují oni, mohla bych se překonat a dát si do pusy jejich nářadí. Davidův ohon, byl první, který jsem vykouřila. I když jsem věděla, čím to končí, překvapilo mně to. Na poslední chvíli jsem ho vytáhla a pak pozorovala, jak mu z něho stříká bílá tekutina. Abych to olízla, nebo i jinak ochutnala, mně ani nenapadlo. Alespoň ne s ním. To až s Lukášem. Nebylo to tak hrozné, takže ještě ten den večer, jsem si to od Petra nechala nastříkat do pusy. S odporem jsem to vyplivla, ale přemluvil mně a ten měkký a povadlý ocas jsem mu olízala a těch pár kapek, co mu v něm zbylo, i polkla.

Pak jsem je měla v puse pořád. Já měla v puse ocas, on na puse mou kačenku… Bylo to krásné. A po mých jahodových dnech, jsem začala zobat. Stálo mně to sice majlant, ale od každého jsem vydyndala polovinu, takže jsem nakonec byla v zisku. Moje schůzky začínaly a končily stejně. Kino, nebo kavárna a pak ve sklepě, ve křoví v blízkém lesíku, na záchodcích… Dělala jsem to pořád a spravedlivě jsem se o sebe dělila se všemi třemi. Když se doma, díky špinavým kalhotkám od Lukášové nadílky a mých šťáv, málem provalilo, že se s klukama jenom nevodím za ruku, změnila jsem taktiku a nechala si to raději stříkat do pusy. Statečně jsem polykala a po čase si v tom začala i libovat. Čistotu kalhotek jsem tak jakžtakž uchránila a to, co jsem klukům vysála z jejich ohonů, jsem brala jako příspěvek na stravu.

I přes tuto náročnou činnost, se mi podařilo udělat přijímačky a jako jedna z mála ze třídy, se na gympl dostala. Bohužel pro mne, se tam dostala i Veronika, i když její známky byly maximálně na učňák. A prý ani přijímačky nedopadly slavně. Proslýchalo se, že její taťka dal škole nějaký sponzorský dar, či co, ale věřte řečem. Důkazy nebyly a hlavní bylo jen to, že tam jdeme my dvě a Roman. Ten poďobaný soused z lavice.

Blížil se konec školního roku a začal se plánovat večírek. Teda plánovali ho všichni, kromě mne. K mému obrovskému překvapení, mi Monika řekla, že jestli chci, tak ať jedu taky. Mělo se jet až po vysvědčení na celý víkend na nějakou chatu. Nejdříve jsem nechtěla, ale více méně mně přemluvila a tak jsem nakonec kývla.

„Holky platí pětikilo,” řekla mi po dalších dvou dnech Veronika.

Pět set, pro mne byla nedostižná částka. Musela jsem z finančních důvodů odmítnout, ale Veronika mávla rukou: „Vyser se na to. Vem to jako můj příspěvek na usmířenou. Jsi socka, ale za to nemůžeš. Třeba mi to vrátíš jindy a jinak, když spolu budem pokračovat dál,” řekla a natáhla ruku.

Tak tohle jsem nečekala. Pořád ke mně byla povýšená, ale i tak jsem s povděkem přijala nejen nabídnutou ruku i zaplacení příspěvku. Doma jsem to hlásila hned, jak jsem dostala pozvánku. Vyjednávání s našima mi trvalo celé ty dva dny. Hlavně táta byl proti. Když jsem mu ale řekla, že to stálo pět stovek a ty za mne zatáhla moje kamarádka, …, vyměkl i on.

„No nakonec, když to máš zdarma, …” konstatoval a pokrčil rameny, jako že jo.

Třídní byla zvána taky, ale s díky odmítla. Prý hned první den prázdnin odjíždí na dovolenou. Nedivila jsem se. Být učitelkou, taky bych byla ráda, že své svěřence už neuvidím a můžu někam vypadnout.

Poslední týden školy, hned v pondělí, mně Veronika pozvala k sobě. Úplně mi spadla čelist. Ještě před měsícem mně nemohla ani cítit, a teď… Váhala jsem, ale nakonec jsem to vzala jako další vstřícný krok a pozvání přijala. Doma u ní, jsem byla poprvé. Dům, spíše vila, stála ve čtvrti podobných vilek. Byl tam klid a kousek nejen do lesoparku, ale zároveň i do centra. Krásné místo, řekla jsem si a vešla dovnitř. Tak takhle nějak, jsem si představovala bydlení pro princezny. Obrovská vstupní hala, kuchyň jako z katalogu a veliké množství pokojů. Vzadu, v obýváku, jsem zahlídla nějakou paní s vysavačem. Když jsme došli do prvního patra do jejího pokoje, zeptala jsem se, jestli to byla mamka. Veronika se na mně nejdříve nechápavě podívala a pak se začala strašně smát.

„To je služka, …,” vyrážela ze sebe mezi salvami smíchu a utírala si oči.

„Máma s námi nebydlí a taťka je pořád někde v práci,” vysvětlovala, ale věděla jsem, že i kdyby mámu měla, uklízením by se nezahazovala.

Služka… Takže vlastně uklízečka. Jako máma. Ta ji ale dělala na nádraží. Za pár korun, tam vytírala zaplivané podlahy a strachovala se, že o toto mizerné místo přijde. Posadila jsem se na krajíček židle a koukala kolem sebe. Postel, obrovská postel, vévodila uprostřed pokoje, ale i přes její rozměry bylo v pokoji víc místa, než jsme měli my v celém bytě. Nikdy jsem nikomu nic nezáviděla. Až teď.

„Hele, Sandro,” začala Veronika, když se posadila na postel vedle mě, „ten večírek. To, v čem chodíš, se tam prostě nehodí,” řekla mi natvrdo.

Měla možná pravdu, nikdy jsem neměla nové věci, a i když se máma snažila, bylo na nich vidět, že jsou obnošené.

„A to tam mám jít nahá? Víš přece, že na značkové hadry nemám,” odpověděla jsem jí a málem se rozbrečela.

Proč ona má a já ne? Copak toto je nějaká spravedlnost?

„To je taky možnost,“ usmála se, „ty věci, teda vhodnější věci, ale mít můžeš,” řekla tajemně a ze skříně vytáhla džíny.

Suprové. Takové, co nikde neplandají a na milimetr kopírují postavu nositelky. Takové, které nosila jen ona a pár holek ze školy.

„Dám ti pár věcí a na další i prachy, ale něco od tebe budu chtít,” dodala a vytáhla bílou halenku.

Z té nádhery, mi spadla čelist. V hlavě mi sice začal zvonit malinký zvoneček, ale když ta halenka byla tak krásná…

„Co?” pípla jsem a promnula si látku v prstech. Hedvábí…, svět se se mnou zatočil.

„No, jen pár maličkostí. Předně, na gymplu mi budeš napovídat. A na tom večírku, mne budeš poslouchat. Na slovo,” odpověděla a na džíny pohodila vínově červené spodní prádlo.

Ze zvonečku se rázem stal hlasitý klakson. Troubil na poplach a velel ústup.

„Jak poslouchat? To ti mám dělat služku?” zarazila jsem se sice, ale ten klakson nechala troubit dál a zvědavě se dotkla látky na podprsence.

„Služku zrovna ne, nazvala bych to jinak, ale je to vlastně jedno. Pokud přistoupíš na moje podmínky, dostaneš nejen ty hadry a prachy, ale taky se nikdo nedozví o tvém sladkém tajemství,” sdělila mi měkce a pak o něco tvrději pokračovala: „Jestli ale budeš tvrdohlavá, pak nejen že mi to pětikilo vrátíš, ale na gymplu ti to navíc tak zavařím, že budeš ráda, že tě pak někde vezmou na učňák!”

„Jajaké tajemství?” zajíkla jsem se překvapeně a ruku z podprsenky stáhla zpátky.

Veronika mne zaháněla do kouta a já neviděla jedinou skulinku, kudy bych mohla utéct. Podívala se na mně s úsměvem kobry na myš. Vytáhla mobil a ukázala mi, co tím myslí. Jedna fotka, jak se líbám s Lukášem, druhá, jak dělám to samé s Petrem, který mi u toho zajíždí na zadeček…, David… Fotek bylo dost na to, aby si každý udělal obrázek sám. A hlavně, oni tři. Začala jsem potichu bulit. Do toho koutu mne nejen dostala, ale navíc jsem seděla na lopatě a jí jen stačilo, aby otevřela troubu a šoupla mne dovnitř… Na gympl jsem jít chtěla. A taky jsem si chtěla udržet všechny tři. Opravdu jsem je milovala.

„Veroniko, prosím…,” hlesla jsem plačtivě a podívala se na ni uslzeným a prosebným pohledem.

Veronika se na mně znovu usmála. A chystala se to jehně, co si tak krásně připravila, podříznout.

„Tys o mne rozhlásila, že jsem kurva. A ty teď dokážeš, že ne já, ale že tou kurvou, jsi ty. Na večírku ukážeš, jak umíš být povolná. Za prachy samozřejmě. Kluci platili o litr víc, než holky. A půlka z toho může být tvoje. Plus moje hadry a další litr na to, aby sis na sebe koupila nějaké šminky. Navíc dobré renomé v nové škole. Jestli ti to je všechno jedno, protože si myslíš, že prachy a dobrou pověst nepotřebuješ, seber se a vypadni. Pokud máš ale rozum…,” nedokončila a významně se na mně podívala.

Utápěla jsem se v slzách. Že já kráva jí věřila! Mělo mi hned dojít, že po těch letech se se mnou nebaví jen tak. Na druhou stranu… Kluků bylo devět, což představovalo čtyři a půl litru za jeden, jediný víkend. Máma na to dělala víc, než dva týdny. Plus oblečení a možnost vystudovat. Kdybych tady nechodila, kdybych…, litovala jsem se, ale na jakékoliv kdybych, bylo pozdě.

„No!?” vyrušila mne z úvah přísným hlasem.

Ještě jsem to zkusila: „Veroniko, prosím, přece po mně nemůžeš chtít, abych si to rozdala s každým ze třídy…”

„Ne, to nemůžu. To máš pravdu. Chci, aby ses rozhodla sama. K ničemu tě nenutím,” řekla ta vyděračka.

Prý nenutí!? Ale když odmítnu, ztratím svoje lásky a možnost dělat něco jiného, než máma. Ne, vůbec mně k ničemu nenutí! Svině jedna svinutá!

„Dobře, poslechnu tě…,” pípla jsem a rozbrečela se nanovo a ještě víc.

Nechala mně, dokud jsem se neuklidnila. Zatím co jsem bulila a utírala si nos a oči do kapesníků, naházela na postel další věci.

„Běž se umejt. A až přijdeš, řeknu ti, co a jak!” přikázala, když jsem už neměla co plakat.

Ještě se škytáním jsem zamířila do koupelny. Opláchla jsem si obličej, vysmrkala a utřela se. Podívala jsem se do zrcadla. Nateklé a červené oči svědčily, že právě prožívám nejhorší chvíle svého života. Když jsem se vrátila zpátky za Veronikou, poručila mi, abych si oblékla světlé spodní prádlo, které leželo na hromádce oblečení. Už jsem neměla sílu vzdorovat, nebo ji prosit o odpuštění. Svlékla jsem se a chtěla si obléknout kalhotky. Hedvábné, průsvitné a opravdu luxusní. Takové, co vpředu nemají skoro nic a vzadu vůbec nic.

„Počkej!” zarazila mně Veronika uprostřed pohybu, „to nemyslíš vážně? Ten bobr…?! Takové kalhotky vyžadují patřičnou úpravu, a ne tohle…!”

Bobr? Přeháněla, ostatně jako vždy. Měla jsem ji sice chlupatou, ale jenom trošku. Řídké a světlé kudrlinky, které jen nepatrně zakrývaly přímý pohled na kůži, ze které vyrůstaly. Ani mi nelezly z plavek!

„Ukaž se blíž!” přikázala znovu.

Musel jsem jí ukázat nohy a zvednout ruce. Nesouhlasně krčila nos a vrtěla hlavou.

„Tak takhle ne, to by nešlo,” řekla, když dokončila svou prohlídku.

„Na těch haxnách se dají plíst copy a podpaží žiletku taky neviděly, co?” přeháněla dál.

Chloupky na holeních, byly sotva znatelné a v podpaží, jsem se holila vždy. Jen teď tam ale začínaly zase rašit.

„Zapadni do koupelny a…,“ zarazila se a pak jí na ksichtě vykvetl potutelný úsměv, „anebo ne. Nech to tak. Ať každý vidí, co jsi za vesničanku!” rozhodla nakonec a dloubla mne pod žebra, „a běda ti, jestli se oholíš!” pohrozila mi ještě.

Zastyděla jsem se ještě víc. Nikdo z mých kluků, si na to nestěžoval. Naopak! Všichni tři, mně rádi a jemně za ty chloupky tahali a škrábali mně v nich. Na postel mi Veronika pohodila další věci. Bledě modrou halenku, skládanou krátkou sukni, podkolenky a dokonce i boty. Na podpatku. Natáhla jsem na sebe nejdříve ty kalhotky. Musela jsem uznat, že jejich střih i to, že vzadu z nich nebylo nic vidět, mi zvýraznily boky a kulatý, pevný zadeček. Jen mi teď ty chloupky látkou prosvítaly a lezly maličko ven, ale to bylo tím, že té látky bylo opravdu minimum. Do háje, pomyslela jsem si, do těch kalhotek se holka fakt musí alespoň přistřihnout, a oblékala se dál. Jemná podprsenka, mi zakryla jen spodek prsou. Košíčky mi sahaly sotva k bradavkám a ty z ní stejně prosvítaly. Sukni jsem měla do půlky stehen, spíše končila výš. A halenka… Škoda slov. Byla mi vyloženě malá. Když jsem k tomu přidala podkolenka a boty, vypadala jsem jako japonská školačka z kresleného filmu. Že bych se v tom cítila oblečeně… Ne. Spíše naopak. Byla jsem víc nahá, než před pár minutami. Veronika kroužila kolem mně, občas zatahala za sukni, povolila poslední knoflíček u halenky…

„Jo, takhle to bude super. Kluci se zjančí, až tě uvidí. Jo, a ještě jedna věc. Na tom večírku, budeš poslouchat každýho. Nejenom mně. Když ti někdo řekne, ať si dáš hlavu do prdele, roztáhneš si ji a tu hlavu si tam nacpeš! A běda ti, jestli někdo zapochybuje, že tě to nebaví!” řekla nakonec a vytáhla dvě velké tašky. Na mou odpověď nečekala. Na jakou taky, než na „Ano, budu…?”

„Převleč se zpátky, nacpi si tam ty hadry a zmiz,” řekla mi, vzala mobil a něco na něm začala ťukat.

Úplně tumpachová jsem si to oblečení poskládala do tašek a chtěla jít, ale zarazila mně: „Na, tady máš ještě litr. Na ty šminky, tak ať ti to sluší!” podala mi bankovku, s očima na mobilu.

Vzala jsem si ji. Byla bych hloupá, kdyby ne. Doma jsem věci vybalila za upřímného divení mámy i bráchů. Nakecala jsem jim, že mi to na konci roku dala kamarádka za napovídání. Máma byla paf, jakých skoro nových věcí, se ta kamarádka dokáže zbavit. Jen tu sukýnku a nicotné spodní prádlo jsem schovala tajně. Při pohledu na ně, by mi asi věřit přestala. Zbytek týdne, jsem strávila jako ve snách. Jen jsem si stačila koupit ty malovátka. Jediné co mně potěšilo, že mi z toho litru ještě hodně zbylo. S mými láskami, jsem se ale odmítla setkat. Nedokázala bych se žádnému z nich podívat do očí, abych nezačala bulit.

Pokračování příště

Více erotických povídek najdeš na webu Sex-po-telefonu.info - erotické povídky.

Domina Andreadalší dívky
 
Sex po telefonu

Jsem atraktivní ale přísná domina a splním ti tvoje perverzní sny. Zažiješ ponížení, rozkoš i bolest. Budeš méně než nula a budeš se plazit u mých nohou! Tak volej a dostaneš hned první lekci ty ubožáku.

Buď mým otrokem na
909 460 030
a po vyzvání zadej kód 28

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
SEXCHAT ANDREA text zprávy... na číslo 9095535

Cena hovoru 46 Kč/min pro čísla 909460030 a 909467666, resp. 60 Kč/min pro 909606666.
Maximální délka hovoru 26 min pro číslo 909460030, resp. 20 minut pro číslo 909606666.
Cena SMS je 35,- Kč. Sex po telefonu i chat je pouze pro starší 18 let.
Provozuje TOPIC PRESS s.r.o., www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Podobné erotické povídky

Skvělá jízda s lubrikantem

  1. 12. 2014Neznámý autor

V poslední době se mi při milování s manželem začalo stávat, že jsem byla dost suchá. I když jsme se za ty roky naučili pěkně prodloužit předehru a oba si ji užít za tím účelem, že budeme mít jistotu, že před zásunem bude mít manžel dostatečně tvrdou erekci a já dostatečně připravenou pičku, tak to nějak přestávalo fungovat. Ještě jsem nebyla v přechodu a na sex jsem měla chu´t pořád, byla jsem i vzrušená...  celá povídka...
Kategorie: Zralé ženy, Šukačky, Erotické pomůcky, Mix

asistenti

  16. 2. 2006Neznámý autor

Kája a Pepa byli asistenty ve filmovém štábu už ¦po léta. Jeden u režiséra, druhý u kameramana. Je to role nevděčná, protože když se něco nevede, často se blesky a hromy svezou právě na asistenty. A tak není ani divu, že asistenti si večer, když je po natáčení, vyrazí a vychutnávají každou volnou chvilku.
Kája a Pepa byli svobodní a neměli žádnou stálo za známost. Na exteriérech chodili většinou do...  celá povídka...
Kategorie: grupáč, Šukačky, Grupáč, Teen, Mix

Trest od učitelky

  1. 3. 2010michal

Stalo se to na střední škole. Bylo mi 16 a jedna učitelka mi šla už docela na nervy. Byla docela hezká, kolem 40 let, pěknou postavu, blond, poměrně velký prsa, ale to sem v tomto případě musel přehlížet. Bylo to jako by na mně byla zasedlá, jelikož vždy, když jsem stál u tabule měla pořád strašné připomínky k tomu, co tam zrovna píšu. Jednou mi řekla, že takhle to dál nejde a ať si jdu sednou na místo...  celá povídka...
Kategorie: anál, Zralé ženy, Učitelky, Teen, Šukačky, Mix, Orál

Když se zavřou dveře

  8. 7. 2014Neznámý autor

Měla jsem nějaké problémy s počítačem a samozřejmě jsem nevěděla, co si s tím mám počít. Počítačům totiž rozumím asi jako koza petrželi… Naštěstí mám ale dost ochotných kamarádů, takže stačí na ně udělat psí oči a oni skáčou, jak já pískám. Hned jsem proto volala Martinovi, jestli by se mi na to nepřišel podívat. Přišel, chvíli si povídal s mými rodiči a pak jsem za námi zavřela dveře mého pokoje....  celá povídka...
Kategorie: Šukačky, Mix, Petting, Teen