Erotické povídky

Autor povídky:

Stalinka

Vloženo: 29. 10. 2020

Kategorie:

Další povídky od Stalinka:

Zuzka

„A chceš se mnou být tak hrozně, jako já…?” šeptal jí do ouška mezi polibky, zatímco mu ruce bloudily za hlavou, i po zadečku.

Zuzka se zajíkala vzrušením i štěstím, které ji konečně, po tolika letech, potkalo. Bylo jí už sedmnáct a až doposud se s nikým nelíbala, ani nevodila za ruku. Až teď na brigádě na chmelu, potkala Radima, který jí prostě učaroval. Hrál na kytaru, zpíval, vyprávěl historky… Všichni mu viseli na rtech, všichni chtěli být jako on, všechny jej chtěly mít, ale on… On si vybral právě ji! Když k ní, jen k ní, promluvil svým hlubokým a podmanivým hlasem, věděla, že je ztracena. Úplně cítila, jak se jí podlamují kolena, jak slábne a jak se celou duší upíná k němu, že ji zachrání, podepře…, a zůstane s ní navždy. Nechala se zatáhnout za ubytovnu do přítmí u kůlny, nechat se zády opřít o hrubá, nehoblovaná prkna a… Jak ten uměl líbat! Kdyby to šlo, líbala by se s ním třeba do nekonečna. Dole, v podbřišku, cítila silné mravenčení a taky jak jí pláče pipinka do kalhotek. A ta jeho ruka na zadečku… Když jí stiskl kmínek ve své silné dlani, to bylo něco! Málem vypískla, jak jí to příjemně zabolelo, ale pusu měla zrovna ucpanou jeho jazykem, takže jen tlumeně zasténala a k jeho svalnaté hrudi se přitiskla ještě více. Pod košilí na zádech, pak cítila každý jeho sval, jak mu na nich hrají, jak jsou vyrýsované na jistě opálené kůži, jak…

„Nepůjdeme někam?” pošeptal a znovu jí stiskl zadeček.

Zachvěla se a přikývla, i když věděla, co asi přijde, o čem vlastně i snila, ale nedokázala si to ani představit a vlastně se tomu vždy bránila. Svou první šanci promarnila už v devítce, když se jí dvořil Lukáš. Ale odbyla jej takovým způsobem, že se jí pak vyhýbali všichni kluci ze třídy. Na střední pak odmítla Pavla, Mirka a Ondru. A pár dalších, co jí nadbíhali, nosili kytky, zvali do kina či na kafe… Byli neodbytní, ale Zuzka tak nedobytná, že nakonec své snahy vzdali a bavili se s jinými holkami. Až tady, uprostřed léta na brigádě, kam jela na příkaz rodičů a skoro z donucení, tak tady, hned druhý večer, potkala jeho. Radima… Dokázala jen přikývnout, protože jí ta prkna přeci jen tlačila do zad, do kterých se také zapichovaly třísky a pokud nechtěla zbytek brigády strávit jejich vytahováním… Radim se rozhlédl, popadl Zuzku za ruku a rychlým krokem se vydal zpátky ke vchodu do ubytovny. Zdolat vrátnou, co seděla ve své kukani a bedlivě sledovala, kdo do jaké části ubytovny zamíří, byl téměř nadlidský výkon. Jenže Radim nadčlověk byl. Opřel se o pult, naklonil se k ní a začal jí něco vyprávět. Vrátná se zpočátku jen usmívala, ale pak se začala smát a na chvíli svou ostražitost ztratila. Radim zamával rukou za zády a Zuzka se protáhla dveřmi k chlapeckým pokojům, Radim vrátné ještě něco řekl a rozloučil se s ní. Zato s Radkou se pak přivítali, jako by se neviděli sto let. Už mimo pohled vrátné, se opět začali líbat a vychutnávat si radost z drobného vítězství nad systémem. Pak ji znovu vzal za ruku, táhl chodbou, po schodech a opět po chodbě, až ke dveřím, za kterými… Snad bude pokoj prázdný…, doufala Zuzka, ale vzápětí v ní začal doutnat strach, že…, snad tam někdo bude…, opravila své předchozí přání, protože najednou dostala strach. K její smůle, nebo štěstí…, pokoj prázdný byl. Radim, přisátý na její něžné, drobné rtíky, ji vtlačil dovnitř, a aniž by ji pustil, vmanévroval ji až k posteli, na kterou ji opatrně položil, sukni vyhrnul nahoru a hned se jí snažil zajet rukou mezi nohy. Stiskla je k sobě, ale on se i tak mezi ně dokázal probojovat a natlačit prsty až na kalhotky.

„Ne, ne…,” zaprosila, vytáhla mu ruku pryč, sukni dala zpátky a držela si ji oběma rukama.

„Kurva, dej ty pracky nahoru,” zasyčel a násilím jí dal ruce nad hlavu, „a drž!” přikázal a Zuzka jen s velkým sebezapřením nechala ruce tam, kde byly.

„Chtělas to, ne?” syčel dál, zatímco si povoloval knoflík a zip na kalhotách, „tak sebou necukej a uklidni se.,” vklínil se kolenem mezi ta její, „a roztáhni ty nohy pořádně!” zazněl další příkaz.

„Ne, prosím, Radime, ne!” šeptala zoufale, zatímco se jí dobýval pod kalhotky.

„Pche!” zasmál se, „dyť ty se na to těšíš!” vytáhl mokrý prst a otřel si jej pod jejím nosem, „se podívej!”

Vzal kalhotky mezi prsty, zatáhl, ozvalo se prasknutí a Zuzčina micka přišla o poslední krytí.

„Radime!” zvolala ještě zoufaleji a chtěla dát ruce dolů, aby mohla bránit svou nevinnost, ale Radim jí je jednou rukou přidržel, nasoukal se mezi nohy, druhou si přidržel bojovníka mezi prsty, namířil…

„Áááá!” vykřikla, stiskla víčka k sobě a vymáčkla s nich pár slz, protože ta bolest, co jí vystřelila nahoru, byla neskutečná.

„Kurva, nech toho!” okřikl ji zase Radim, když opřela ruce o jeho břicho a snažila se jej od sebe odtlačit.

I přes její tlak a odstrkování, se opět prohnul a dostal do ní zbytek délky svého tvrdého ocasu. Už měl na něm napíchnutou nejednu roštěnku, ale takovouhle, to ještě nikdy. Zuzka se mu líbila, jen co ji uviděl, ale hned poznal, že tahle mu hned tak nedá. A kupodivu…, spletl se. Znovu se prohnul a znovu si užil toho krásného pocitu, když klouže dovnitř dírky a její majitelka skučí slastí, bolestí, nebo z jiného důvodu. Bylo mu to ale jedno. Posunul se, trochu se zavrtěl, a začal se dobývat na prsíčka, aby si pohrál i s nimi. I když jej zase odstrkovala, těch pár knoflíků jí odepnul, posunul podprsenku pod bradu a zhodnotil, že těm dvěma kopečkům to bez podprsenky sluší nejvíc. Zmáčkl je, štípl do bradavek, plácl ji přes ruku, kterou se znovu chtěla zakrýt, a pak se k nim sklonil, aby ty její krásné jahůdky i ochutnal. Nabral je do pusy, zakroužil jazykem, jemně je stiskl mezi zuby… Několikrát ještě zapumpoval, pak zavyl a do pipinky jí poslal první dávku. Znovu jej zarazil až po kořen, aby druhou umístil co nejhlouběji, pak znovu a ještě jednou. Celý zadýchaný se svalil vedle Zuzky a vychutnával si ten nádherný pocit po tom krásném uvolnění, kdy se cítil jako vítěz, jako…

„Já asi půjdu,” ozvala se Zuzka, dávala si zpátky podprsenku i sukni a zapínala si halenku.

Byla zklamaná. Z toho, co mělo znamenat něco tak obrovského, co ji mělo uvést mezi dospělé, z toho všeho se vyklubalo jen tohle. Skoro tomu nemohla uvěřit. Zbytek kalhotek, co jí zůstal na levé noze, dala dolů, sukni si uhladila po stehnech a ještě jednou se podívala na toho, co jí před chvílí supěl do ucha. Ležel pořád na zádech, pořád oddychoval a měl zavřené oči. Slyšel ji, jak se obléká, slyšel ji, jak mu něco říká, ale co, to nevnímal.

Když se ale zvedla z postele, otevřel oči a zaostřil: „Hele, počkej…,” zavzpomínal na její jméno, ale ani za nic…, „ty… Nechoď,” řekl co nejhlubším a nejmedovějším hlasem co uměl, a podíval se ne ni tak, že by roztála i ledová kostka.

Zarazila se a nechala se stáhnout zpátky k němu. Ale jen se posadila, protože přeci jen pochybovala, že… Objal ji a začal hladit po vlasech a ramenou, slibovat a omlouvat se, že se neudržel, protože je tak moc krásná, že to prostě vydržet nešlo… Pomalu zvláčněla, a když ji políbil, zavřela oči a srdíčko se jí opět rozběhlo. Nechala jej, aby jí znovu rozemnul halenku, nechala jej, aby ji sundal, aby jí sundal i podprsenku a pusou polaskal po kozičkách… Zavzdychala, zaklonila hlavu, a když jí rukou zajel na zapínání sukně, nechala si sundat i tu. Byla nahá, ale nestyděla se. Už ne a před Radimem… Ne, před ním už žádné své tajemství ukrývat nebude…! Ty jeho prsty v prasklince, teď už dokonce i uvnitř… Malinko se zachvěla, protože to, co cítila, bylo něco naprosto nového, nepoznaného, něco co…

„A…, a… Áááá!“ zasténala, celá se prohnula a rozklepala.

Ne, není tady, pak tady zase je a ty prsty uvnitř… Ta chvilka, na kterou se rozloučila s bytím na tomto místě a toulala se někde v oblacích, jí přišla tak krásná, tak nádherná a tak neskutečná, že by za její zopakování dala vše. Když ji otočil, zvedl zadeček a zatlačil na hlavu, aby se prohnula a vystrčila jej co nejvíc nahoru, udělala to ráda a těšila se, až do ní opět pronikne a dovede ji zase na vrchol. Radim se zálibně díval na její kulatý zadeček, jak jím kroutí a láká k dalším hrátkám. Opět mu stál jako svíce a když do ní zajel, musel blaženě zavzdychat, jak byla krásně těsná, jak se kolem něj obemkla a vycházela mu vstříc. Tentokrát vydržel o mnoho déle, než poprvé. Pokojem se ozýval jen Zuzčin polštářem tlumený vzlykot, jeho supění, pleskání jeho podbřišku o její zadeček a z otevřeného okna vzdálený štěkot a vytí vesnických psů. Zuzka zaúpěla, zvedla hlavu a přidala se ke smečce. Bylo to… Bylo to něco úplně jiného. Jak si ji bral zezadu, jak nemohla nic, než jen přijímat ten jeho kus žuly v sobě, který ji celou vyplnil, až se jí kůžička napínala k prasknutí, jak… Radim, když viděl, jak sebou mele v nekoordinovaných pohybech, jak kroutí zadečkem a jak mu v sobě mačká ocas, jen zaskučel, přitáhl si ji k sobě ještě víc a k první salvě přidal druhou. Zhroutil se jí na záda a vedle ní pak až po té, co mu ochabující kolík vyklouzl ven.

Zajel jí prsty do vlasů na zátylku, posunul si ji po těle k rozkroku a vydechl: „Olízej m ho!“

Kdyby to po ní chtěl před chvílí, asi by utekla. Ale teď, kdy jí toho tolik dal a ukázal…? Zabořila nos no houštiny, rty nahmatala jeho zmáčený a urousaný kolíček, otevřela pusu a pustila jej dovnitř. Chuť vlastně ani nevnímala. Jen to, jak je jemný, měkký, hebký… Celkem ji zaujal, protože i když se až doposud všemu podobnému bránila, ve skrytu duše byla zvědavá, jak to kluci dole mají. Z pytlíku i jeho náplně byla taky překvapená. Jasně, že se o tom všem učila a přečetla si spoustu článků, viděla spoustu obrázků i videí, ale takhle naživo, ve skutečné velikosti a rovnou takhle… Olizovala jej, cucala, tahala za něj a Radim jen lapal po dechu a cítil, jak se mu v něm opět hromadí krev. I Zuzka zaznamenala postupnou změnu délky, šířky i tuhosti. Hrála si s ním dál a její zvědavost, jak to vypadá, když začne plivat, se ještě zvýšila.

„Sta… stačí!“ zavzdychal a k její nelibosti ji tahal za vlasy od svého přítele, „pojď nahoru, na mně!“ naznačil jí, že ho má raději tam, než v puse.

Zvedla se na kolena, Obkročila je, nadzvedla se a sáhla pod sebe, aby jej stiskla v dlani a namířila si s ním tam, kam chtěl. Dosedla a slastně zavřela oči a zavrtěla se. Tohle bylo opravdu lepší, musela uznat a sklonila se nad něj tak, aby pohodlně dosáhl na její bochánky. Neomylně vzal jeden do pusy, rukou jí objal okolo zadečku, stiskl jej a začal jí naznačovat, co a jak dál. Pomalu se houpala dopředu a dozadu, tiše vrněla z nádherného pocitu plného bříška i kousání do prsíček a opět se začala propadávat do vlastních pocitů slasti a zapomnění. Už už chtěla vykřiknout, ale chtěl, aby se zvedla, nohy dala víc pod sebe a dala jej zpět v podřepu. Tahle poloha ji moc nebavila, protože jí za chvilku začaly bolet nohy a pipinka byla v tak nepříjemné pozici, že ji začala bolet taky. Když ji ale pohladil palcem po začátku puklinky a zatlačil na hrášek, zachvěla se a znovu zavřela oči… Nová změna ji opět vytrhla těsně před vrcholem. Tentokrát se musela otočit, a sednout si na něj opačně, k němu zády. Tohle bylo mnohem lepší a sotva se v ní několikrát projel, byla opět na okraji propasti.

„Á…!“ začala nabírat, když cítila, jak se jí mravenci rozbíhají až do konečků prstů, „…áá! Co to…!?“ vykřikla překvapeně, „áááá!“ zaječela, protože jí zajel prstem do kakacího otvůrku, zatlačil a mravenci vystřelili v takovém houfu, že se ztratila úplně.

Radim cítil, jak mu v sobě rytmicky mačká palec i s ocasem. Byl by si rád vyzkoušel i druhou dírku, ale začínal mít dost a Zuzka jen přestávala bavit. Ještě sebou házela, když ji popadl za nohy, potáhl nahoru a řekl, aby si ho zase vzala do pusy. Zuzka jej s chutí strčila mezi zuby a hlasitě funěla, jak se pustila do díla. Její přání, vidět, jaké to je, když chlap stříká, se jí vyplnila. Najednou ji měla plnou tak, že musela polknout a až pak jej vytáhla ven a ten další výstřik jí přistál ve vlasech. Další už jen vlastně výstřik nebyl, jen mu pár kapek vyteklo ze špičky a pomalu mu po něm stékaly dolů. I když jí to připadalo odporné, připomínalo jí to víc hleny z nosu, než cokoliv jiného, donutil jí…, přál si, aby mu ho zase olízala. Překonala samu sebe, letmo se těch několika kapek dotkla špičkou jazyka, ale pak se nadechla a přání mu vyplnila. Otřepala se, nechutnalo jí to, ale pro něj… Pro něj to udělala ráda. Lehla si vedle něj a chtěla si povídat, ale Radim byl viditelně tak unavený, že ji už ani nevnímal. A za dalších pár okamžiků už spokojeně odfukoval. Bylo jí dobře. A to i přes to, že Radim spal a nevěnoval se jí. Chvíli se utápěla v tom štěstí, co ji potkalo, pomalu začínala usínat taky, ale pak jí došlo, že je v chlapeckém pokoji, kde Radim jistě nebydlí sám, navíc musí proklouznout okolo vrátné… A sakra, blesklo jí hlavou, opatrně, aby svého milého nevzbudila, vytáhla ruku zpod jeho hlavy a v temném šeru začala hledat své věci. Našla téměř vše, až na ty roztrhané kalhotky. Hodila na sebe sukni, halenku, s podprsenkou se nezdržovala, vklouzla do tenisek a s pohledem na něj, vzala za kliku. Pootevřela dveře a vykoukla na chodbu. To ostré světlo ji na chvíli oslnilo, ale přimhouřila oči, kradmo se podívala do obou stran, a co možná nejtišeji vyšla ven. Neudělala ani pět kroků, když se proti ní vřítili dva kluci v rozjařené náladě.

„Jé!“ vykřikl jeden z nich překvapeně, zatímco bleskurychle schovala podprsenku za zády, „ženská!“ dodal vesele, „a moc hezká!“ přidal se druhý a začali se nebezpečně přibližovat.

Chtěla okolo nich projít, ale zastoupili jí cestu a začali si dovolovat víc, než mohla snést. Ustoupila o krok dozadu, pak o další, ale oni se pořád přibližovali a nezdálo se, že by ji chtěli pustit.

„Tak copak to tu děláme?“ zeptal se jeden pitvořivým hlasem, jak se snažil napodobit vrátnou, „víš, že tady nemají holky co dělat, že?“ pitvořil se dál a dokázal ji přejet po rameni.

Nemohla jinak, než se rychle otočit a zmizet. Jenže… Kde je Radimův pokoj? Byla to dvěstě dvojka nebo trojka…? Ti dva jí ale moc času na rozmyšlenou nedávali. Rozutíkala se a po cestě zkoušela, které dveře jsou odemčené, kam by se mohla… Jedny, až ty poslední, byly. Vpadla dovnitř, hmátla pod kliku, aby se zamkla, ale klíček nenahmatala. Opřela se o ně a rozhlédla se. Byla ve sprchách. Když se zvenku ozvalo téměř nesmělé zaklepání, opřela se o ně ještě víc, ale když zatlačili… Proti dvěma, navíc když stála na mokré podlaze, neměla šanci. Vpadli dovnitř, rozsvítili a dveře za sebou rychle zavřeli. Pomalu před nimi ustupovala dozadu, dokud zády nenarazila na protější stěnu. Měla strach. Takový, že začala brečet. Kluci ji obstoupili a začali si ji znovu dobírat.

„Hele,“ ukázal ten první do jejích vlasů, „holčička si u nás byla užívat!“ řekl posměšně, „a na nás je jako saň!“ dodal, ale to se už nesmál, „co to tady máš?“ natáhl prudce ruku a vytrhl jí podprsenku z té její.

„Nechte mně!“ vysoukala ze sebe konečně a odstrkovala jej od sebe.

„Necháme, necháme,“ sliboval znovu ten první a odvážnější, „ale až nám dáš to, co tomu před námi!“ vyštěkl, naznačil výpad vpravo, a když uhnula, chytil ji pod krkem a přitiskl ke stěně.

Tloukla jej do ruky i do hrudi, ale on jakoby nic necítil. Trochu ji přizvedl, stiskl ještě víc a její další výkřiky jí uvěznil v hrdle.

„Teď nám hezky slíbíš, že se svlékneš, osprchuješ se od té mrdky a pak nám hezky a ráda podržíš!“ zasyčel jí zblízka do tváře, až cítila jeho zápach po cigaretách, pivu i lihovin.

Tohle by nikdy… Když jí stiskl ještě víc a připravil ji o možnost se nadechnout, začaly jí před očima tančit modré skvrny. Ruce jí odpadly dolů, přestala se vzpouzet a dalo by se soudit, že přikývla. Když stisk maličko povolil, prudce a sípavě se nadechla, a než stačil zase přitlačit…

„…ano…,“ vyšlo z ní spolu s vydechnutím.

„Jó?“ protáhl, „a co?“ povolil stisk ještě víc a Zuzka se konečně mohla nadechnout úplně.

Chvíli to trvalo, než se jí rozplynula mlha před očima, a pak, ze strachu…: „Že se osprchuju…,“ řekla s námahou, protože už jen ta myšlenka, že se bude mýt před dvěma cizími kluky…

„A? A dál?“ chtěl ještě vědět.

„Že vám… Vykouřím…,“ pípla, „podržím…,“ opravila se, když se na ni podíval tak zle, až se celá zachvěla a málem se jí z toho slibu začala mlha dělat znovu.

Pustil ji a pak se díval, jak se zouvá, sundává si halenku, a jak sukně putuje dolů. Oba jí udělali trochu víc místa a teď se se vzrůstajícím vzrušením dívali na její nahotu, jak se snaží zakrývat, ale i tak jde vše, nebo téměř vše, vidět, jak se rozkošně stydí…, a těšili se na další. Zatímco se Zuzka drobnými krůčky a s očima pořád na své dva katany přesunula pod sprchu a pustila si vodu, svlékli se a namáčkli se k ní.

„Umyju tě,“ zašeptal jí chlípně do ucha a jeho ruce jí začaly bloudit po těle.

Ze sprchy vytékala voda, a z jejích očí slzy, kterých bylo snad ještě víc. Masíroval ji obě prsa, zadeček i kačenku, jezdili jí po nahém těle a Zuzka jen útrpně stála a snažila se, alespoň trochu, uhýbat, což jí ale nebylo nic platné. Jeden se postavil za ní, donutil ji k hlubokému předklonu, zamířil a slastně zavřel oči, jak jej bez sebemenšího odporu přijala v sobě. Druhý se postavil před ní a ukázal, co má dělat… Vzala jej do pusy a laskala jej stejně, jako Radima před několika chvílemi. Netrvalo to moc dlouho, ale i tak… Zachvěla se, zasténala, a když v sobě ucítila tu horkost, jak do ní putuje dávka toho neznámého, jak se rozlévá a spaluje vše okolo… Vykřikla a ztratila se. Vyklouzl z ní, spokojeně ji poplácal po zadečku a Zuzka si mohla kleknout, aby mohla dokončit druhého. Zasténal, vzepjal se a jí se v puse rozlila už známá, hořkoslaná chuť. Polkla, pak znovu a ještě, než mu v něm dotepalo a on se nezačal spokojeně usmívat.

„No vidíš, kurvičko,“ smáli se a oblékali si trenýrky, „nechtělas, a stejněs tomu přišla na chuť, co?“

Neodpověděla, protože co taky…? Vzala si sukni, oblékla si halenku a ta se jí okamžitě přilepila na tělo a obrýsovala její oblé tvary. Když viděli, že vypadá ještě lákavěji, než před chvílí, chvíli se šklebili a naráželi na to, že než se dostane dolů, bude muset obsloužit i zbytek ubytovny, ale pak jí nabídli doprovod. Zprvu jej odmítla, přeci jen po tom všem, k čemu ji donutili, o jejich další pomoc nestála, ale nakonec uznala, že mají pravdu. Okolo vrátnice nešla. Vrátná stála před ní a bedlivě své svěřence střežila z přehlednější pozice. Pomohli jí vyskočit z okna, přičemž se jednomu z nich podařilo pohladit ji, asi na rozloučenou, po holém zadečku, ale nakonec byla ráda a tohle považovala za malou daň. Skoro nenápadně prošla okolo vrátné a než se stačila na cokoliv zeptat, už byla na chodbě ke svému pokoji. Než usnula, honily se jí hlavou různé myšlenky. Na Radima, na ty dva, na to, jaké to bylo… Usnula a ráno na snídani si chtěla ke svému miláčkovi sednout. Ten se na ni podíval, jako kdyby ji viděl poprvé, takže se urazila a už s ním nikdy nepromluvila. Kluci ze sprch, Lukáš a Jindra, pak za ní odpoledne přišli s velkou omluvou a ještě větší kyticí, takže jí nezbylo nic jiného, než jim odpustit. Odpustila jim ještě několikrát. V opuštěné stodole, na lavičce u rybníka… Když z brigády odjížděla, bylo jí trochu smutno, že už nikoho z nich neuvidí. Ale taky byla ráda, že už neumře jako stará panna a že poznala, že jí její kočička dokáže dát tolik radosti. Pavla, Mirka, i Ondru, pak vzala na milost a předvedla jim, že je holkou, se kterou se bavit vyplatí.

Více erotických povídek najdeš na webu Sex-po-telefonu.info - erotické povídky.

Vášnivá Veronikadalší dívky
 
Sex po telefonu

Pro někoho je zakázané ovoce cestování, pro jiného nevěra a pro někoho já. Jsem pro většinu mužů zakázané ovoce, protože když jsem je už jednou měla v posteli, nemohli si to vynachválit a chtěli pořád a znova. Hledám tedy někoho, kdo má zkušenosti a ví co od sexu a hrátek chce. Miluju análek a svoji prdelku mám vždycky připravenou na pořádnou akci! Nenech mě dlouho nadrženou čekat a zavolej.

Zavolej mi na
909 467 666
a po vyzvání zadej kód 50

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
SEXCHAT VERONIKA text zprávy... na číslo 9095535

Cena hovoru 46 Kč/min pro čísla 909460030 a 909467666, resp. 60 Kč/min pro 909606666.
Maximální délka hovoru 26 min pro číslo 909460030, resp. 20 minut pro číslo 909606666.
Cena SMS je 35,- Kč. Sex po telefonu i chat je pouze pro starší 18 let.
Provozuje TOPIC PRESS s.r.o., www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Podobné erotické povídky

Narozeniny

  27. 2. 2009Erotoman

Všechno spělo k mým třicátým narozeninám, na oslavu jsem pozval jen dobré známé, a kamarády, první se začali scházet již kolem páté, nosili různé dary, a dárky, v sedm hodin tu byli již všichni, přijímal jsem gratulace, a začal rozbalovat dary, zaujala mně velká krabice s červenou mašlí, najednou bum krabice se trhá, z útrob vystupuje dívka, tančí mezi přáteli až se dostane ke mně políbí mně, a přeje...  celá povídka...
Kategorie: grupáč, Orál, Anál, Grupáč, Šukačky, Párty

Vyznání o krásách kundiček

  22. 3. 2015Neznámý autor

Miluju mladé pičky. Škvírky, kundičky, jeskyňky, mušličky… Tu jejich vůni, když jsou čerstvě umyté a vy jim zaboříte nos vysoko mezi stehna, kde se s nimi ňucháte a zhluboka vdechujete tu omamnou vůni. Ta vůně se někdy trochu mění, třeba když pička není zrovna po vykoupání – to pak voní trošku pikantně, kořeněně, produkuje feromony, ze kterých jsem pokaždé celý hříčný a nemůžu se jich nabažit. Dál...  celá povídka...
Kategorie: Orál, Mix, Fisting

Náš první pornofilm a trojka

  26. 2. 2012yama

V obýváku stála velká stěna až do stropu a v ní byla zabudovaná parádní věž s velkou barevnou TV a videem. Prostě věci v té době u nás málo vídané. Psal se rok 1986 a to všechno si Zdeněk koupil za peníze vydělané někde v Arabských emirátech. Na stěnách visely koberečky a všude kolem plno exotických suvenýrů. Slušně se na naši návštěvu přichystal. Konferenční stolek byl plný mís s chlebíčky, zákusky...  celá povídka...
Kategorie: Grupáč, Mix, Šukačky, Prstění

asistenti

  16. 2. 2006Neznámý autor

Kája a Pepa byli asistenty ve filmovém štábu už ¦po léta. Jeden u režiséra, druhý u kameramana. Je to role nevděčná, protože když se něco nevede, často se blesky a hromy svezou právě na asistenty. A tak není ani divu, že asistenti si večer, když je po natáčení, vyrazí a vychutnávají každou volnou chvilku.
Kája a Pepa byli svobodní a neměli žádnou stálo za známost. Na exteriérech chodili většinou do...  celá povídka...
Kategorie: grupáč, Šukačky, Grupáč, Teen, Mix