Svého přítele miluji! To hned pro začátek. A udělám pro něj vše, protože jsem se na světě jen pro něj. Jen pro něj jsem se před osmnácti lety narodila a jen pro něj dělám věci, které mi někdy nejsou příjemné. Ale dělám to pro naši lásku. Pro nás a naši budoucnost.

Začalo to už v době, kdy mi bylo šestnáct skoro na začátku našeho vztahu. Radek byl mým prvním a učil mne tajům umění milování téměř každé odpoledne. No, spíše jsme se tak říkajíc učili navzájem… Asi po půl roce mne jen tak mimochodem poprosil, jestli bych nemohla potěšit jeho kamaráda, který si nedokáže najít holku a trpí kvůli tomu nějakým komplexem. Seděli jsme u stolu, před sebou dvě deci levného vína a povídali si. A najednou… Nějakou dobu jsem nechápala a tak mi rovnou řekl, abych se s ním vyspala. Nejsem žádná kurva a nevyspím se s každým jenom tak, že si řekne. Ale Radek byl neodbytný a neustále o tom mluvil. Nakonec, protože jsem měla strach, že ode mne odejde, jsem souhlasila. Úplně pookřál a hned, že to musí domluvit. Vzal mobil a s kamarádem se domluvil na zítřejší den. Sotva jsme vyšli z restaurace, i přes nízké teploty, které venku vládly, se na mně vrhl, zatáhl mně dozadu a udělal mi to rovnou u zásobovací rampy. Jen jsem opřela ruce o nějaké bedny, vyhrnul mi sukni a za pár vteřin mi do pipky napumpoval svou horkou lávu. Jako kdyby se nemohl dočkat. Než mne doprovodil domů, piloval a domlouval scénář na zítřejší den.

Dalšího dne jsem se rozechvěle vydala svému dalšímu osudu. Před hospodou jsem se potkala s Mirkem, Radkovým kamarádem, co si prý nemohl tak dlouho žádnou nabrnknout. Řekla jsem mu, že Radkovi do toho něco přišlo a jestli nechce svůj čas věnovat mi. Celkem neochotně a spíše ze slušnosti mne neodmítl a pozval mne na decku. Dala jsem si rovnou dvojku, jednu, druhou a nakonec i třetí. A malinko se uvolnila. Mirek se na mně křečovitě usmíval a nešlo nepoznat, jak se dívá na účet, který se díky mým skleničkám úspěšně navyšoval. Moc se mi nechtělo, ale začala jsem s ním koketovat. Usmívala jsem se na něj jak měsíček na hnoji, obdivovala jeho svalnaté paže… Myslím, že chtěl jen využít mou domnělou indispozici. Po několika dalších lichotkách mně chytil za ruku a přisunul se blíž ke mně. Když jsem neucukla, ale naopak se k té ruce přivinula, oči mu zaplály nenadálým štěstím, zamával na číšníka, že platíme a venku mně vzal kolem pasu. A nesměle mne políbil. Nechala jsem ho a ještě mu dovolila, aby si sáhl na zadeček. Domluva s Radkem byla jasná, tak co? Měla jsem strach, jak to celé dopadne, ale taky jsme byla zvědavá, kam mně zatáhne. Venku byla zima, vítr si pohrával s prvními vločkami tohoto roku a provádět na něm nějaké hrátky, se mi nechtělo. Ne s ním. Mirek to vyhodnotil stejně. Sotva jsme vyšli, neomylně zamířil k jednomu z blízkých hotelů. Když si přebíral klíč, najednou mu platba nevadila. Na pokoji se mi zakousl do pusy a vášnivě se do mě pustil. Než si sundal kalhoty a trenýrky, bylo vymalováno. To, co mi chtěl předat, si nechal pro sebe. Jenže on to vzal jen jako nepatrnou komplikaci. Praštil sebou i se mnou na postel, zatlačil mi na ramena a posunul mně dolů, k urousaným chlupům s povadlou chloubou.

„Ochutnej! Postav mi ho!” zasténal a nedočkavě rozevíral nohy od sebe.

No, co říct? Orál jsem měla ráda už tenkrát, ale že bych si libovala v cucání mokrých a měkkých ocasů? Ale co jsem měla dělat? Radek chtěl, abych Mirkovi vyhověla ve všem. Doslova mi řekl: „I kdyby po tobě chtěl, abys mu nachcala do huby, tak mu do ní prostě nachčíš, jo?” ale co mám dělat, kdyby po mě chtěl opačný postup, už nezmiňoval. Začala jsem ho olizovat a z chlupů mu dostávat jeho předčasný výstřik pryč. Za chvíli jsem mu už neolizovala nějakého scvrklouše, ale solidně trčící kolík. Měl ho o hodně většího, než Radek. Dostala jsem strach, že pokud se do mě bude chtít dostat, tak…

„Stačí!” přikázal a skoro mně ze sebe shodil, „a otoč se!” zafuněl a vyplnil tak moje obavy, co bude, až bude… Ne, že bych se na to netěšila, ale tohle monstrum?

„Mirku, já…,” zakňourala jsem prosebně, že jsem si to rozmyslela a že nic nebude, ale on měl jiný názor.

A ten můj ho nezajímal. Smýkl se mnou, zvedl si zadek a pohladil mně po něm. Můj chabý pokus o únik překonal tím, že si mně přidržel za vlasy. Zvrátil mi hlavu dozadu, druhou rukou nahmatal dírku a strčil do ní prst. Když narazil na mokro, které z ní doslova kapalo, spokojeně zamručel a prst vyměnil za ohon. Na jeden příraz do mě zajel, jako kdyby tam patřil odjakživa. A začal. Než to pustil dovnitř, udělala jsem se minimálně třikrát. Když odpadl, začala jsem mu ho olizovat sama. Chtěla jsem ho mít znovu v sobě… Vyhověl mi, ale asi si popletl dírky. Když mi přiložil ocas k hvězdičce a zatlačil, překvapením i bolestí jsem vykulila oči. A pak začala ječet a bránit se, protože mi došlo, že se nespletl, ale že tam opravdu chce. Můj okamžitý nápad o úprku, než mi prudce rozevřel svěrač, zlikvidoval přidržením za vlasy. I ten další nápad o obraně úspěšně zlikvidoval několika ranami dlaní přes zadek. Zůstala jsem u ječení, ale když mi kakaovou dírku protahoval dál, přešlo ječení z bolesti k ječení ze slasti. Zjistila jsem, že mi i druhá dírka poskytuje mnoho radosti, které jsem si v dané chvíli vychutnávala. Než mi osil i druhou dírku, měla jsem za sebou další dva orgasmy. A pak přišlo další čištění jeho ocasu. Byla jsem už notně utahaná a chtělo se mi spát, ale když mně zatahal za vlasy, raději jsme mu ho olízala. Teprve pak mi dovolil, abych se k němu přitáhla a na jeho rameni si na chviličku zdřímla. Zatřesením mne vzbudil z hlubokého spánku, takže mi chvilku trvalo, než jsem pochopila, co po mně chce. Nasedla jsem si na něj zády k němu a sklonila se dolů, aby měl zadeček hezky na očích i na dosah. Že mi do zadečku zabořil palec, byla v té chvíli předvídatelné. Ale i když mi pipka a vůbec celý spodek příjemně tepal, dalšího vyvrcholení jsem se nedočkala. Jeho poslední výstřiky jsem pak pochytala do pusy a schovala v bříšku. Když se oblékal, byl zjevně spokojený.

„Klidně tu ještě chvilku zůstaň, ale jenom hodinu. Pak musíš pokoj vyklidit,” usmál se na mně, zapnul si knoflík u kalhot a začal se soukat do svetru.

Vyhovovalo mi to, že jsem se mohla ještě na chvilku odpočinout. I když sama. Kývla jsem na něj hlavou a zavrtala se do zmuchlaného, ale teplého povlečení.

„Radkovi to ale říkat nebudem, že?” ujišťoval se, že mne Radkovi nepřebral a nejistě se na mně podíval.

Usmála jsem se a tentokrát jsem hlavou zakroutila já. A těšila se, až Radek přijde s nápadem, abych Mirkovi zase zvedla sebevědomí. Zaklaply za ním dveře a já se slastně protáhla. Bylo mi hezky…

„Slečno! Haló?!” vzbudilo mne volání a klepání za dveřmi.

Obtočila jsem si kolem sebe pokrývku a šla otevřít. Za dveřmi stál recepční, a že prý už víc, než hodinu přetahuju zaplacený čas a že ji mám doplatit.

„Ale já nemám peníze,” zakoktala jsem zmateně.

Podíval se na mně, jako had na myš. Lehce se usmál a pak mi navrhl: „Ten dloužek mi můžeš zaplatit během několika minut. Bude stačit, když mně pozveš dál a usteleš,” řekl a už se hrnul dovnitř.

No co? Stlát snad umím, ale proč má být u toho on, a proč…

„Ne, usteleš mi tak, jak jsi,” zarazil mně uprostřed pohybu, kdy jsem sahala po kalhotkách.

A taky mi dal odpověď na mou otázku, proč je uvnitř. Kalhotky jsem nechala ležet, dala dolů pokrývku a začala ji urovnávat na posteli.

„Nejdříve musíš napnout prostěradlo,” zachrčel za mnou recepční a do toho se ozval zvuk rozepínaného zipu…

Asi jsem měla v hlavě fakt vygumováno, protože jsem nic nedomyslela a věnovala se stlaní. Všechno jsem z postele shodila na zem, prostěradlo pořádně napnula, položila na něj polštář a skládala pokrývku. Najednou, bez varování, bez toho, abych za sebou ucítila sebemenší pohyb, mně najednou chytil za boky a zajel dovnitř. Moje řvaní a obviňování ze znásilnění mu zřejmě nevadilo. Ani to, že se snažím o úhyb, anebo že se ho snažím rukou nějak trefit. Nepovedlo se mi to ani rukou, ani nohou, Zato jemu, se povedlo vše. Vykřikl, a pipinku mi vykropil až po okraj. S mlasknutím ho vytáhl ven, otřel si ho o mé vyšpulené půlky a oblékal se. Já se mezitím zhroutila na postel a začala brečet.

„Koupila sis ještě půl hodiny, kotě. Ale jestli tu chceš přespat, beru dvacet procent,” zasmál se.

Podívala jsem se na něj přes clonu slz. Myslel to zjevně hodně vážně.

„Můžu ti tady někoho sehnat a ten ti pokoj zaplatí až do rána. I s mou provizí. Chceš?”

„Vypadni!” zařvala jsem.

Jen pokrčil rameny, ale otočil se a odešel. Do deseti minut jsem byla před hotelem. Byla sice zima, ale já ji necítila. Byla jsem tak vzteklá, že bych necítila, ani kdyby mi někdo ukousl kus ruky. Teprve doma jsem propadla škytavému pláči, ale i ten jsme musela tajit v koupelně pod sprchou. Kdybych našim řekla, co se mi stalo, Radka s Mirkem by zaživa vykostili a recepčnímu by nacpali vlastní ocas až do krku. A pak ho vykostili taky. I když jsme si myslela, jaké nebudu mít divoké sny, spala jsem tenkrát, jako zabitá. No, zabitá je asi divné přirovnání, když jsem se ráno probudila úplně mokrá… Divoké sny o těch dvou, se mi zdály ještě nad ránem. A několik obrázků z nich, se mi promítalo ještě, když jsem byla zase pod sprchou. Hrozné! Radkovi jsem jen řekla, že Mirek má sebevědomí navrácené. Chtěl vědět víc, podrobnosti, jaký je, jestli se mi to líbilo… Neřekla jsem mu ale ani slovo. Asi měsíc to nechal plavat. Tedy skoro. Občas se zkusil zeptat, jestli jsem nezměnila názor a nechci mu celý příběh říct. A pak přišel s tím, že má ještě jednoho známého, co má problémy. Ale taky hodně peněz, které by se nám mohly hodit. Což o to, peníze se hodí vždy, ale nebudu přece dělat kurvu!? Ani recepčnímu, ani jemu! Pohádali jsme se. Jenže pak se mi to zase v hlavě rozleželo. V létě jsme chtěli jet do Anglie na brigádu. Ale něco stojí cesta a něco chtěla i ta holka, co by nám to zařídila. Prý jako zálohu na ubytování a jídlo. Že to tam tak chodí, protože ne každému se chce dělat. A ani jeho, ani mí rodiče o zálohách nechtěli ani slyšet. Jenom pořád mleli, že je to podvodnice, když to tak je, a že ne, a že… Prostě jsme neměli nic. A vydělat si celkem hodně peněz vytahováním zboží v nějakém obchodě? Jasně, ale to by museli platit minimálně tolik, co v Anglii. A to bychom pak nemuseli nikam jezdit. Druhý den jsem Radkovi zavolala a omluvila se. Nechtěla jsem ho naštvat a ano, chci být jen s ním, a ano, i za cenu, že občas budu muset být s někým jiným. Přišel s jedním stejně starým klukem. Přede mnou si na dlaň nechal vysázet dva tisíce a pak mně nechal, abych se o něho postarala já. Na záchodcích jsem ho nechala, aby ve mně nalezl ztracené sebevědomí. Hledal ho na dně mé micky svým proutkem, a když mi do ní naplival, asi ho našel. Byl spokojený. Já o něco méně. Mirek mně alespoň uspokojil, ale tenhle? Jako kdyby do mě jenom onanoval. Byla jsem jen jeho dlaň. Řekla jsem Radkovi, že tím to pro mě haslo, protože dělat to na hajzlech, se mi prostě protiví. Nadšeně mi dal za pravdu a hned navrhl, že to můžu dělat v hotelu, co jsme byli s Mirkem. Nejdříve, při vzpomínce na recepčního, jsem odmítla, ale nakonec jsem svolila. Ale dala si podmínku, že Radek bude hned za dveřmi. Začala jsem na vytouženou Anglii spořit. Radek inkasoval peníze, já si užívala s těmi, co sehnal. Nejdříve to byli samí mladí kluci, ale postupně začali přicházet i starší chlapi. U těch jsem začala pochybovat, protože sebevědomí měli až moc, ale platili, tak co se tím zabývat. Po čtyřech měsících spoření jsme mohli zprostředkovatelce předat peníze za nás oba. Napsala potvrzení o převzetí peněz, potvrdila mejlem termín i to, že nám koupila jízdenky. Když jsme druhého července chtěli nastoupit do autobusu, nechtěla stevardka naší historce o zaplacení lístků slečnou Koubovou věřit. A to ani, když jsme jí ukázali ten mejl. Autobus odjel plně obsazený. Bez nás. A slečna Koubová? Telefon měla vypnutý a na mejly neodpovídala. Rodiče měli pravdu a peníze v čudu. Probrečela jsem dva dny, než se mnou byla rozumná řeč. A pak Radek přišel, že kdybych se pomilovala s nějakým cizím přímo před ním, že by ho to strašně vzrušilo. Bylo mi to skoro jedno. Všechno se mi zhroutilo a zůstal ni jen on. Tak proč mu v jeho snech nevyhovět?

Sehnal nějakého nervózního strejdu. Když jsem mu ukázala své spodní prádlo, zpocenými prsty si povolil knoflíček pod krkem a zeptal se, kdy Radek odejde. Když mu Radek řekl, že se na nás bude dívat, moc se mu to nelíbilo, ale stačilo, abych si sundala ramínko a byl ztracen. A nakonec spokojený. Jeho kolík mířil zase k zemi, ale byl dosucha vysátý. A jeho majitel mi rozšafně strčil do dírky srolovanou pěti tisícovku. Když jsem si ji udiveně vytáhla a bankovku narovnala do rozeznatelné podoby, jen se usmál a řekl, že to mám brát, jako bonus. A jela jsem v tom znovu. Radek sháněl zájemce, a já jim dělala první poslední. Jen se přidala malá změna. Když odešli, přidal Radek do mé vykropené dírky svůj díl. Bavilo ho to. Hrozně. Nikdy před tím, jsem v jeho očích neviděla takový žár. A dělám to jen kvůli němu, kvůli tomu žáru a nadšení. A pro peníze. Co bych to nepřiznala.

Teď, po dvou letech, jedeme ve vyjetých kolejích. I klienti…, ano, už jim říkám klienti, protože když za své služby beru peníze, jsou to klienti, tak i klienti se vracejí. I Mirek se už několikrát stavil. A byl rád, když jsem mu řekla, že poprvé mi to udělal úplně nejlépe, jak jsem to kdy měla. Dokonce přišel i recepční a zaplatil. Uklidila jsem pro něj celý pokoj a nechala ho, aby se díval. A pak ho nechala, aby si myslel, že si nezaplatil a že si mně vzal násilím. Když ho to potěšilo, tak proč ne? Jsem kurva? Ano. Ale baví mně to. A Radka taky. Tak mně neodsuzujte, protože lidi jsou z lásky ochotni dělat mnohem horší věci!