Vilemína neboli Vilma, jak jí všichni říkali, se usmívala, když jí rodiče sdělili, že ji na léto posílají na farmu strýce Ondry. Její rodiče byli archeologové a v létě, když zrovna neučili, obvykle odjížděli někam daleko, aby vykopali něco, co Vilma považovala za ‚mrtvé věci‘. A to Vilmu vždycky posílali na farmu strýčka Ondry. Poslední dvě léta však rodiče pracovali doma na svých doktorátech, takže od doby, kdy naposledy strávila léto u strýčka Ondry, už uplynuly tři roky.

Vlastně, připomněla si, to není její skutečný strýc. Byla adoptovaná. O svých skutečných rodičích nevěděla vůbec nic, protože jim byla odebrána nějakým soudem, když byla ještě dítě. Ale pokud šlo o ni, jejími skutečnými rodiči byli lidé, kteří ji adoptovali, a bratr jejího otce byl jejím skutečným strýcem, bez ohledu na to, že s ním neměla pokrevní pouto.

Tentokrát z toho byla trochu nervózní. Na tu farmu jezdila vždycky ráda. Bylo to staré místo se spoustou velkých stodol a malých přístavků, kde bylo možné vidět a dělat spoustu zajímavých věcí. Jak rostla, strýc jí dával úkoly a každý rok se zdály těžší a zabíraly víc času. Ale pokaždé odjížděla s pocitem, že zvládne téměř všechno. Uměla používat nejrůznější nářadí. Rozuměla potřebám zvířat. Uměla sama řídit traktor a zasadit plotový sloupek. Teď, když jí bylo šestnáct, byla zvědavá, jaké zkoušky jí strýček připraví letos. Trochu se bála, že by to mohlo být těžší, než zvládne.

Ale... bude moct trávit čas se strýčkem Ondrou, který byl v mnoha ohledech jejím hrdinou. Vilma vypadala tak, že by ji většina lidí označila za ‚obyčejnou‘. Měla světlejší hnědé vlasy, taková ta myší hněď, které jí matka ráda splétala do copů, a dlouhou ofinu, která jí téměř zakrývala oči.

To jí ale nevadilo, protože se jí líbilo se za ní schovávat a vyhlížet ven na svět, který ji většinou ignoroval. Byla hubené dítě bez větší síly, neuměla rychle běhat ani rychle šplhat po stromech. Když jela na kole do dlouhého kopce, musela obvykle v polovině cesty slézt a jít pěšky. Nebyla dobrá v softbalu ani v jiných sportech. A měla rovnátka a nosila velké kulaté brýle, takže vypadala jako sova.

V dětství proto měla jen málo přátel. Když ve škole objevila čtení, zjistila, že jejími nejlepšími kamarády jsou knihy, a nakonec se přestala snažit najít si lidské přátele. Strýc Ondra byl mimo její nejbližší rodinu jediný, kdo se k ní choval jako k opravdovému člověku. Žertoval s ní, škádlil ji, ptal se na její názory na věci a vůbec se k ní choval, jako by už byla dospělá.

Pro Vilmu byl ten poslední rok obzvlášť těžký. Konečně jí sundali rovnátka, ale stále se jí nedařilo znovu vycvičit rty, takže se skoro vůbec neusmívala. Její prsa prodělala velký růstový spurt, což znamenalo, že je často měla dost rozbolavělá a citlivá. Nikdy nenosila podprsenky, hlavně proto, že do nich neměla co dát, ale pak jí skoro přes noc narostly prsy ve velikosti grapefruitů a houpaly se jí v tričku.

Když si oblékla podprsenku, tak ji ty jemné polokoule bolely. Proto nosila silné a těžké oblečení, aby své houpající se prsy skryla. Když ji přestaly bolet, byla už zvyklá chodit s nimi bez podprsenky, a to volné oblečení jí umožňovalo pokračovat v tom i nadále.

Také boky se jí zvětšily směrem ven, ale i to považovala za prokletí, protože kvůli tomu jí byly kalhoty příliš těsné. A to jí překáželo při dávání věcí do kapes. Vyrůstat byla prostě otrava.

Vilma neměla žádné kamarádky, které by ji seznámily s chlapci, a protože byla zvyklá mít nos pořád v knížkách, vstoupila do období svého života, kdy jí v žilách začaly kolovat hormony, bez toho, že by věděla, jak se s tím má vypořádat. Nedávno zjistila, že při koupeli nebo sprchování má na těle místa, která je opravdu příjemné umývat, ale nenapadlo ji, co s tím, snad kromě toho, že se myla o něco déle, než bylo opravdu potřeba, aby byla čistá.

Vilma se tedy z jistých důvodů na farmu těšila a z jiných naopak byla nervózní. Jinými slovy, měla s ostatními dospívajícími v jejím věku společného víc, než si myslela. Byla zmatená a nejistá sama sebou.

Ondra zrovna popadal dech po zápasu s nepoddajným býkem, když na dvůr vjel jeho bratr. Těšil se, až zase uvidí malou Vilmu. Nevadilo mu, že je na farmě většinu času sám, ale ona pro něj představovala takový závan čerstvého vzduchu, že bylo potěšením mít ji poblíž. Nikdy si nestěžovala na nic, o co ji požádal, bez ohledu na to, jak špinavá nebo těžká práce to byla. Měla ke všemu dobrý přístup a byla chytrá, jak jen mohla být. A taky byla roztomilá.

Ondra neměl čas chodit se ženskými a jeho sexuální potřeby byly docela dobře uspokojeny tím, že se čas od času vyhonil. Měl několik pěkně žhavých videí a deset nebo patnáct porno knížek, a ty střídal. Obával se, že se nikdy nedostane k tomu, aby měl děti, kterým by mohl předat farmu, ale s tím se nedalo nic moc dělat.

Přesto nebylo těžké, když Vilma vyrůstala, fantazírovat o ní. Když jí bylo třináct, začala vypadat spíš jako holka než kluk a Ondrova představivost se postarala o zbytek. Samozřejmě nebyla to žádná úžasná kráska, ale ten fakt víc než vynahrazovala tím, že ve svém nitru, tedy tam, kde se skrývala opravdu ona, krásná byla a vždycky bude.

Při pomyšlení na ni se mu zvedal pták. Byly to tři roky, co ji naposledy viděl, a jeho představivost z ní udělala něco, o čem věděl, že taková pravděpodobně nebude.

Auto zastavilo a zadní dveře se otevřely. Vystoupila nějaká žena.

Ne, byla to Vilma!

Ale vypadala jako žena. Ondra nemohl uvěřit, co tři krátké roky udělaly s jejím chlapeckým tělem. Měla správné křivky na všech správných místech.

Vykřikla jeho jméno, přeběhla přes dvůr a vrhla se do jeho medvědího objetí. Cítil, jak se mu na hruď tlačí měkká ňadra, a tiskl ji k sobě. Vlasy jí krásně voněly. Usmála se na něj a on si všiml, že má pryč rovnátka. Její úsměv byl nádherný. Pták se mu v kalhotách zacukal.

Nevědomky přitiskl svůj rozkrok na její a pak prudce couvl, když si uvědomil, co dělá. Doufal, že to necítila.

Jeho bratr a švagrová zůstali na večeři a pak odjeli na letiště. Věděli, že budou pryč tři měsíce. Vilma a její strýc zůstali na starém statku sami.

Byl květen a hlavní práce ještě nezačaly. Brzy se měla narodit telata, ale žádný porod zatím nehrozil. Ondra strávil zimu opravami rozbitých věcí. Celkově toho na nejbližší týden nebo dva na práci moc neměli.

Ondra proto plánoval, že s Vilminou pomocí provede nějakou renovaci domu. Když jí o tom řekl, rozzářila se, a když se jí zeptal na její názor na barvy, látky a nábytek, zčervenala radostí, že je důležitá. Ondra vyslovil názor, že by měli začít s volným pokojem, který Vilma vždycky používala, když u něj byla. Plánovali a povídali si hluboko do noci, a nakonec si šli lehnout.

Ondra se vyhonil a přemýšlel, jak asi Vilma vypadá nahá, když už je z ní žena.

Vilma si zase vzpomněla, že když objímala svého strýce, cítila, jak ji něco tlačí v rozkroku. Zasáhlo ji to přesně v místě, kde jí ve sprše dělá opravdu dobře se hladit. Co to je, si uvědomila právě ve chvíli, kdy strýček ucukl.

Vilma věděla o sexu. První lekce dostala právě tady na farmě, kde viděla, jak se zvířata páří. A ve škole samozřejmě proběhly povinné hodiny sexuální výchovy, ačkoli v těch se moc nemluvilo o podrobnostech. Znala to mechanické z toho, ale nikdy předtím neviděla lidský penis. Nikdy ji ani nenapadlo, jak velký může být, dokud se jí jeden nepřitiskl na rozkrok. Když usínala, přemýšlela o tom, jak asi penis jejího strýčka Ondry může vypadat.

Ráno Vilma vylezla z postele a oblékla si tričko. Na farmě se cítila tak pohodlně, že ji ani nenapadlo oblékat si tu své obvyklé tlusté beztvaré oblečení. Její outfit doplnily džíny, i když se jí přes nedávno zvětšené boky špatně oblékaly. Vlasy si prohrábla kartáčem a pak je svázala do culíku, aby jí při práci nevadily v obličeji.

Nenapadlo ji podívat se do zrcadla, než šla dolů na snídani. Kdyby se podívala, možná by se převlékla.

Ondra připravoval vajíčka, když Vilma vešla do kuchyně a zazpívala ranní pozdrav.

Otočil se a upustil špachtli.

Její tričko bylo bílé, když bylo nové, ale teď mělo spíš krémovou barvu. Bylo tenké, protože ho léta nosila, a prosvítaly jí přes něj její bradavky i dvorce. Bylo jí také trochu malé. Jelikož byl květen, bylo chladno a její bradavky se značně prodloužily, takže v látce trička byly patrné velké výstupky. Džíny jí byly těsné, a aby je dostala nahoru a přes boky, musela si je v rozkroku přitáhnout. Její velbloudí kopýtko bylo stejně patrné jako bradavky.

Ondra se sehnul pro špachtli a nechtěl se postavit, protože věděl, že by mu teď ztopořený penis udělal v džínách pořádný hrb.

Neměl však na výběr. Tak si jen povzdechl: „Sakra, Vilmo, ty jsi ale vyrostla.“

Jeho poznámka ji zaskočila. Strýc jí zíral na hruď. Podívala se dolů na přední část trička, očekávala, že uvidí nějakou skvrnu nebo něco podobného, a spatřila své bradavky. Zrudla jasně červeně a zakryla si prsa rukama.

„Ale ne!“ vyjekla. „To jsem nechtěla.“ V očích se jí objevila slza.

Ondra viděl, že je v rozpacích. „Vilmo!“ řekl hlasitě.

Nesměle k němu vzhlédla.

Pokračoval. „Zlato, nemáš se za co stydět. Jsi krásná mladá žena. Jsi na začátku svého života a je jedině přirozené, že vypadáš sexy. Já jsem jenom starý úchyl, který si všiml, jak jsi žádoucí, to je všechno. Je to všechno opravdu moje vina, miláčku, a je mi to opravdu líto.“

Vilma tam stála s rukama na prsou. To Ondrovi nijak nepomáhalo. Jen ji to dělalo ještě víc sexy.

Posmrkávala. „Strejdo, já nejsem sexy, jenom vypadám... jako děvka,“ zafňukala. „Nepřemýšlela jsem o tom, jak budu vypadat, když si obléknu tohle triko. Doma se takhle neoblékám, strejdo, opravdu.“

„To je dobře, zlato,“ řekl s úsměvem. „Všude, kam bys vkročila, by na tobě viseli kluci s vyplazenými jazyky a s rukama zabořenýma v kalhotách.“

Vilma otevřela ústa: „Okamžitě toho nech!“ vypískla. „Už tak se dost stydím a ty nemáš zapotřebí mi takhle lhát. Kluci se na mě nikdy nedívají. Půjdu se převléknout.“

Otočila se k odchodu.

„Vilmo!“ křikl na ni její strýc.

Zastavila se.

Přistoupil k ní zezadu a položil jí ruce na ramena. Otočil ji. Stál těsně u ní, tak blízko, že cítila jeho mužnou vůni.

„Vilmo, zlato, vůbec si z tebe nedělám legraci,“ řekl vážně. Strčil jí prst pod bradu a zvedl ji, až se mu musela podívat z očí do očí. „Když ti říkám, že jsi krásná, myslím to vážně. Když ti říkám, že by kluci zabíjeli, aby se dostali do tvé blízkosti, když jsi takhle oblečená, myslím to vážně. Sakra, i mně se z tebe postavil!“

Náhle se zarazil. To říct nechtěl.

„Chci říct, že si z tebe ani trochu nedělám legraci. Vlastně by se mi moc líbilo, kdyby ses nepřevlékala. Sexy ženu nevidím často a ty, miláčku, opravdu jsi sexy žena.“ S tím ji k sobě těsně přivinul a přitiskl si ta nádherná ňadra na svou hruď.

Její ruce ho pevně objaly a on se lehce dotýkal přední části jejích těsných džínů. Objímali se déle než obvykle, ale nebylo to nepříjemné, protože ani jeden z nich nechtěl, aby to skončilo.

Nakonec ji odstrčil. „Zlatíčko, jsem jenom člověk. Nemůžeš se o mě třít tím svým sexy tělíčkem a myslet si, že se nic nestane. A není správné, aby strýček choval ke své neteři takové pocity, jaké teď cloumají se mnou. Kromě toho máme práci.“

Vilma nic neřekla. V hlavě se jí honily myšlenky na to, co všechno jí řekl. Teď věřila, že to myslel vážně, a to bylo v její zkušenosti něco úplně nového. Nikdo se na ni nikdy nedíval jako na ženu, natož jako na přitažlivou ženu. Ten pocit se jí líbil... a hodně.

Nepřevlékla se. Přistihla strýce Ondru, jak na ni celý den zírá, a erekce, o které se zmínil, byla vidět také celý den. Udělali spoustu práce, ale když den skončil, byli oba nadržení, i když pro Vilmu ten pocit byl nový.

Líbilo se jí, jak se na ni strýc dívá. Uvnitř ji to rozechvívalo. Vždycky si s ním mohla promluvit o čemkoli a nemyslela si, že by mu vadilo, kdyby to udělala i teď.

„Strejdo?“ zeptala se, když uklidili všechno nářadí a myli se u kuchyňské výlevky.

„Jo, zlato?“ řekl a myl si své velké ruce.

„Opravdu se ti... postavil...“ při vyslovení toho slova se začervenala, „kvůli mně?“

Ondra po své neteři toužil celý den. Když pracovala, zíral na její volná prsa v těsném tričku. Představa, že by si ty ztuhlé bradavky mohl pošimrat a sát je, dokud by se nezkroutila v křeči, ho přiváděla k šílenství. A to její sladké hluboké velbloudí kopýtko, inzerující její zjevně panenskou píču.

Kdyby po ní tolik netoužil, možná by svou odpověď zmírnil, ale místo toho byl upřímný. „Zlato, dneska jsem byl kvůli tobě tak tvrdý, že mě to chvílema pořádně bolelo.“

Vilma se nad tím zamyslela. Místo toho, aby na něj myslela jako na sprostého starce, pocítila vzrušení z toho, že ji opravdový muž považuje za atraktivní. Dobře věděla, co to znamená, ale neděsilo ji to. Neměla žádné zkušenosti a netušila, jaký ‚sex‘ může být, takže to v její mysli nebylo děsivé ani ‚špatné‘.

„Takže to znamená, že se mnou chceš mít sex, strejdo?“ řekla nevinně.

Ondra si povzdechl. On přesně věděl, jak špatné je to, když chce svou nevinnou neteř, ale celý den mu kapalo do kalhot. „Zlatíčko, v tom oblečení vypadáš tak sexy, že by s tebou chtěl mít sex každý mužský na světě. A já určitě nejsem jiný než oni.“

„Bolí to? Myslím... bolelo by to, kdybysme...?“ zeptala se.

„Jo, to ano. Aspoň na začátku. Ale zlato, já jsem tvůj strejda.“

„To vím!“ řekla ostře. „Jen jsem byla zvědavá, to je všechno.“

Ani jeden z nich si neuvědomil, že ona nechápe, že on si myslí, že by spolu neměli mít sex.

„Kromě toho,“ řekla bezstarostně, „nejsi opravdu můj strejda. Jsem adoptovaná, pamatuješ?“ Podívala se na něj s jedním obočím zvednutým. „Půjdu se osprchovat,“ řekla a myslela na to, jak dlouho jí dnes bude trvat, než se mezi nohama umyje. Strašně ji to tam svědilo.

Sotva Vilma zavřela dveře koupelny, Ondra už byl ve svém pokoji a stahoval ze sebe kalhoty. S úlevou si povzdechl, když se jeho prkenný pták vyhoupl volný a vyčníval kolmo z těla. O chvíli později už si svůj klacek zuřivě honil. Ani si nelehl do postele. Jen tam stál, nahý, s pokrčenými koleny, boky vystrčené dopředu, a čekal na sladkou úlevu, až mu sperma vystříkne ven a zmírní bolest v čuráku a koulích. Ten večer nepotřeboval knihu ani video. Myslel jen na Vilmu ve sprše.

Druhý den ráno Vilma vstala a prohlížela si své oblečení, aby se rozhodla, co si vezme na sebe. Většina jejích věcí byla pytlovitá a v nudných barvách. Vybírala si je záměrně, aby splynula s davem a lidé si jí nevšimli.

Jenže teď chtěla, aby si jí strýček Ondra všiml.

Zvedla jednu košili a prohlédla si ji. Rozhodla se a zatáhla za rukáv, až se šev roztrhl. Pak ten rukáv odstranila a po něm i druhý. Vzala si košili na sebe, a místo aby zapínala knoflíčky, vzala ty rukávy a zavázala si je pod prsy. Podívala se do zrcadla a otočila se sem a tam. Předklonila se a košile se oddělila od hrudi. Viděla své nahé prsy. Pak zvedla své džíny. Byly staré a měkké, ale neroztrhané.

Jen v košili a kalhotkách vyšla z pokoje a sešla dolů do kuchyně, kde strýc smažil vajíčka.

Stála na chodbě a do kuchyně vstrčila jen hlavu: „Strejdo? Potřebovala bych nůžky nebo nůž nebo něco takového,“ řekla.

Podíval se na ni, vykloněnou kolem rámu dveří a odložil měchačku. „Co se děje, Vilmi? Potřebuješ pomoct?“ zeptal se a šel k ní.

„Ne!“ vypískla. „Nemám na sobě žádné kalhoty. Na to potřebuju ty nůžky. Chci si z džínů udělat šortky.“

Ondra si uvědomil, že se naklání na stranu a snaží se nahlédnout za roh. „Vzpamatuj se,“ řekl si pro sebe. „Vilmo, zlato, mám tu pár starých běžeckých šortek z doby, kdy jsem byl u námořnictva. Místo toho, aby sis zničila džíny, zkus si některé z nich. Později tě vezmu na nákupy nějakého oblečení.“

Řekl jí, že ty šortky jsou buď ve spodní zásuvce, nebo v té nad ní, ve staré komodě za jeho skříní, a ona spokojeně odešla.

Vilma šla do jeho pokoje a do té komody. Otevřela spodní zásuvku. Byla plná oblečení a ona ho začala vytahovat a hledala něco, co by vypadalo jako šortky. Našla jedny šedé a natáhla si je přes kalhotky. Byly těsnější, než si myslela, ale seděly dobře.

Hledala dál a našla jeho knihy. Byly to dvě z tamtěch. Ondra zapomněl, že tam jsou. Měl je tam už léta. Byly to knihy o šukání a byly ilustrované. Na obálkách byly vyzývavé fotografie mladých děvčat s tlustými ptáky zasunutými do jejich roztažených pubertálních kundiček.

Vilma cítila vzrušení, když knihami listovala a prohlížela si obrázky dobře a důkladně šukaných dívek. Přečetla si pár odstavců o tom, jak jedna dívka přišla o panenství s mužem, u kterého hlídala děti, a cítila, jak jí vlhnou kalhotky. Schovala ty knihy pod košili, prohrabala se oblečením a našla ještě dvoje šortky. Všechno to odnesla do svého pokoje a schovala do vlastní komody. Pak se vydala dolů na snídani.

Ondrovi se ‚nová‘ košile líbila. Všude v ní byly různé otvory a on si mohl hodně prohlížet Vilmina sladká teenagerská prsa. Povstalec mu téměř okamžitě vyskočil do pozoru a on zavrtěl hlavou. Vilma předstírala, že si nevšimla, jak jí prsa všude lezou ven, ale oba věděli, že si to dobře uvědomuje.

Dnes malovali Vilmin pokoj a Vilma se snažila, aby byla při práci blízko svého strýce. Kradmo se mu občas podívala do rozkroku a usmála se, když viděla v jeho přední části stan. Když Ondra oznámil, že je čas na oběd, Vilma zrovna klečela na kolenou a malovala zeď dole, kde se stýkala s podlahou. Viděla, jak na ni strejda vrhá stín, a najednou ucítila, jak jí jeho ruce svírají prsa. Vytáhl ji na nohy a ona se zády přitiskla k přední části jeho těla.

„Strejdo!“ okřikla ho. Neodtrhl ruce od jejích prsou. Věděla, že její hýždě musí být přesně tam, kde je ten stan v jeho kalhotách, a tak se na něj mírně natlačila zadkem.

Ondra jí stiskl prsa a řekl: „To máš za to, že jsi mě celé dopoledne dráždila.“

Vilma zvedla hlavu a naprosto klidným hlasem pronášela: „Pomoc. Pomoc. Můj strýc mě obtěžuje. Ach. Pomoc. Pomoc. Zachraňte mě někdo, prosím.“

Ondra v jejím hlase slyšel pozvání, ochotu, souhlas s tím, aby jeho ruce byly tam, kde jsou. Impulzivně je vsunul do průramků její košile a na nahá ňadra pod ní.

„Takhle se to správně má dělat,“ dýchl jí do ucha. Vilma se protáhla a zatlačila mu prsa do dlaní. Ty velké drsné ruce byly na jejích hebkých prsou tak příjemné, že doufala, že ji nikdy nepustí. Jeho prsty našly její napjaté bradavky a pohrávaly si s nimi, a v ní to zajiskřilo.

„Strejdo, to je hrozně fajn,“ mumlala. „Takhle se mě ještě nikdo nedotýkal a nevěděla jsem, že to bude tak příjemné.“

Ondra jí přirazil erekci na zadek, ale věděl, že musí přestat. „Je to hezké, zlato, ale vede to k dalším věcem, které bysme neměli dělat.“

Neochotně vytáhl ruce z její košile. Otočila se k němu, přitiskla mu na hruď svá čerstvě pohlazená ňadra a políbila ho.

„Děkuju ti, že jsem se díky tobě cítila výjimečně,“ řekla a pak ho pustila.

Jedli oběd, trochu si povídali, ale většinou se dívali jeden na druhého a snili o tom, co by chtěli dělat. Po obědě ji Ondra požádal, aby si košili zapnula.

„Jestli to necháš takhle, už nic neudělám a stane se něco špatného.“

To svrbění ve Vilmině nevyzkoušené kundičce vyvolalo drzou akci, do které se hned pustila.

Rozvázala si ten uzel pod prsy a řekla: „Myslíš tím, že chceš, abych si zapnula knoflíčky?“ řekla a držela košili úplně rozevřenou. Připadala si tak nemravná, když strejdovi ukazovala své kozy. „Místo toho, abych to zavázala, jak to bylo?“

Ondra se díval na její velká, měkká, zvolna se pohupující prsa s třešňově červenými bradavkami, které vypadaly, že chtějí, aby je někdo sál, a cítil, jak se mu pták zvedá do plné pohotovosti.

Olízl si rty. „Musíš je zakrýt, zlato,“ prosil.

„Ale proč, strejdo?“ Košili měla stále rozhalenou. Instinkt ji přiměl mírně zavrtět rameny, aby se prsy zachvěly a zatřásly. Pustila okraje košile a podepřela si ňadra, jako by mu je nabízela. „Proč tě proboha zajímají tyhle špeky?“

Ondra k ní udělal krok. Zůstávala na místě a kozy si pořád držela.

Udělal další krok a byl u ní.

Sklonil se a pokusil se najít svými rty její levou bradavku. „Protože když je vidím, chci je sát,“ zasténal.

A pak to udělal. Krmil se z té bradavky jako hladové dítě, pak přešel na druhou a pak zase zpátky, lízal ji, cucal, oždiboval.

Když se strýcova ústa přisála na její bradavku, Vilma ucítila, že se v jejím podbřišku něco děje. Ráda se tam myla a mačkala ve sprše, ale tohle tam ještě nikdy necítila. Tohle bylo... prostě úžasné! To ten tlak v jejím těle způsoboval tohle napětí... jako by v ní něco rostlo a chystalo se to vybuchnout.

„Strejdo,“ řekla. „Co se se mnou děje, strejdo? Cítím se celá divná, strejdo. Aaach... uch... ooch... prosím, dělej to dál.“ Ondra byl až příliš šťastný, že může dál hodovat na jejích bradavkách, ale neodolal a vklouzl jí jednou rukou také mezi nohy. Když to udělal, srazila stehna na jeho ruce a on se zmohl jen na to, že tu ruku zvedl a zaryl jí s ní do rozkroku. Když to udělal, vyvinul tlak na její nezkušený pubertální poštěváček a ona explodovala do svého prvního orgasmu.

Ruce jí sjely ke strýcově hlavě a přitiskly si ho na prsa, stehna se roztáhla, aby si jeho ruka přes ty tenké šortky, které měla na sobě, mohla hrát s její píčou.

Její píča vystříkla a on tam ucítil vlhkost.

Vilma měla pocit, jako by se počůrala, a vykřikla: „Strejdo, myslím, že jsem se počůrala!“

Ondra zaslechl v jejím hlase zděšení a pustil její bradavku. „Ne, zlato, nepočůrala ses. Jen jsi měla orgasmus, miláčku. Nic není špatně. Neudělala jsi nic špatného. To je v pořádku.“

To vědomí, že je zodpovědný za to, jak se úplně poprvé udělala, ho nesmírně uspokojovalo a byl tak šťastný, že ta naléhavá potřeba ošukat ji trochu polevila a on měl čas se ovládnout.

Ale něco udělat musel.

„Zlatíčko, právě jsi měla orgasmus. To je to, co žena při sexu cítí. Ale potřebuju, abys mi pomohla, zlato, protože mě to bolí. Nechci... nechci ti ublížit, miláčku, ale potřebuju se nějak uvolnit. Pomůžeš mi, Vilmo?“

Vilma by skočila ze stodoly, kdyby ji o to v tu chvíli požádal. Horečně přikývla a nelekla se ani, když si stáhl kalhoty a uvolnil erekci, o níž se už víckrát zmínil.

S úžasem na něj hleděla. To je kvůli ní?!

Ukázal jí, jak ho má držet a pohybovat rukou, a za chvíli už ho honila jako profesionálka. Pochopila tu techniku okamžitě a vycítila, jak mu to klouzání předkožky po hlavičce jeho ptáka sem a tam dělá dobře. Věděla i o orálním sexu, i když nikdy nerozuměla tomu, proč by to někdo chtěl dělat. Teď už pro to měla určité pochopení, protože jak tak honila ptáka svého strejdy, vypadalo to... nějak mňamózně. Dívala se na ten velký zduřelý pytel pod jeho pérem a věděla, že obsahuje sperma... hodně, jak se jí zdálo... a to že za pár minut bude z jeho péra stříkat. Ta myšlenka, že se mu postavil a že ho může přimět, aby to ze sebe vystříkal… z toho měla svůj první pocit ženské moci.

Byl to pocit, který se jí hodně, hodně líbil.

Jeho sténání a vzdechy jí prozradily, že je blízko. Přesto ji překvapilo, když z jeho ptáka náhle vytryskl dlouhý proud bílé tekutiny a vyletěl jí přes pravé rameno. Část z toho dopadla na její košili. Dál honila jeho ptáka, a ten znovu a znovu plival a znečišťoval její ruce a všechno okolo.

Stál a kolena se mu podlomila a on se skácel dozadu na pohovku. Vilma jeho ptáka jen neochotně pustila, když padal.

Dívala se na svou ruku pokrytou jeho hustou smetanou. Bylo to teplé a ona neodolala pokušení ochutnat to. Usoudila, že to není tak špatné a že orální sex by mohl být zábavný.

Seděli metr od sebe, vzpamatovávali se ze svých prožitků a ztěžka oddychovali. Vilma byla ohromená tím, co se stalo. Přihodilo se to tak rychle!

Vzpomněla si na pocit z jeho erekce ve své ruce. Tohle se má vejít do holky?! Do ní by se to v žádném případě nevešlo. Je prostě moc velký. Přetáhla si košili přes prsa, chtěla mít čas na rozmyšlenou, než znovu použije svou sílu.

Ondra se cítil špatně. Nechtěl, aby to došlo tak daleko. Ale oba se navzájem uspokojili a její panenství bylo stále nedotčené. Přesto se bude muset příště polepšit. Aspoň že si zakryla ty famózní kozy.

Vstal. „Tohle byla zábava. Ale máme ještě práci, jasné?“

Přikývla a nechala se od něj vytáhnout nahoru. Zapnula si knoflíky na košili a dokončili malování jejího pokoje. Pověsili také závěsy a většinu nábytku, který měl být vyměněn, přestěhovali na chodbu. Zůstala jen postel a stolek na lampičku na čtení. Ondra řekl, že druhý den pojedou koupit tapety na stěny a nábytek.

Seděli spolu na gauči, jedli popcorn a dívali se na film. Vilma se k němu přitulila a on ji objal kolem ramen. Vzala jeho ruku a položila si ji na prsa, ale on ji stáhl zpátky.

„Zlato, to, co se stalo předtím... nebylo to správné, zlato. Vím, že jsi adoptovaná, ale cítím se jako tvůj strejda, a vím, že to, co jsme dělali, bylo hezké, ale chtěl jsem ti dělat věci, které dělají dospělí, a to by nebylo správné. Rozumíš, Vilmo?“

Kývla hlavou a mlčky sledovali zbytek filmu. Pak ji s polibkem na čelo poslal do postele.

Vilma ležela v posteli a přemýšlela. Přemýšlela o tom, jak si celé ty roky připadala ošklivá, dokud jí strýc nedal pocítit, že je krásná a žádoucí. Přemýšlela o tom, že vůbec nevěděla, jak být dívkou, dokud se se strýčkem nestaly věci, díky nimž se jí zdálo, že být dívkou je zábava. Vzpomněla si na ten orgasmus, který zažila, a to jí jenom sál bradavky a trochu jí třel kundičku. Vzpomněla si na toho velkého ptáka, jak vystřeloval všechnu tu příjemnou teplou kluzkou materii. Myslela na to, že kdyby za ním šla a nenechala se odbýt, že by se podvolil.

Vstala.

Ondra ležel ve tmě v posteli a přemýšlel o mnoha stejných věcech. Netoužil po ničem jiném než zabořit svého ptáka do té krásné holky a udělat si s ní děti. Ale věděl, že to nedokáže. Je zranitelná, není zvyklá na muže. Nerozhoduje se, jenom reaguje na hormony.

Dveře do jeho ložnice se otevřely.

Věděl, kdo to je.

„Strejdo? V mém pokoji je cítit barva a nemůžu spát.“

Oba věděli, že je to jen výmluva. Ale oba potřebovali výmluvu.

„Můžu spát tady? S tebou?“ Přistoupila blíž.

Zasténal: „Vilmo, co se mi to snažíš udělat? Nedokážu ti odolat.“

„Dobře,“ řekla krátce a vlezla si k němu do postele. Byla nahá. Úplně, totálně, nádherně nahá.

„Jsi... nahá,“ řekl.

„Ty nejsi,“ řekla. „Bylo by to mnohem pohodlnější, kdybys taky byl.“

Cítil, jak ho tahá za košili. Vzdal to. Nechal ji, aby ho svlékla, a složil si ji do náruče. Brzy se líbali a vyměňovali si jazyky, jako by byli zvyklí dělat to tak už celé měsíce. Cítila, jak se jí mezi nohama vztyčuje jeho ocelově tvrdý pták.

„Jsi si jistý, že by to... bolelo?“ řekla, když ho za něj chytla.

„Ano zlatíčko, jsem si jistý. Jsi panna, viď?“

„Hm,“ zašeptala mu do ucha.

„A ty bys mě nechala... abych ti ho tam strčil?“ zasténal.

„Myslím, že by se mi to hodně moc líbilo,“ zašeptala.

Musel to vědět, protože odpověď na jeho další otázku by mu mohla dát sílu vystrčit ji z postele a zachránit její panenství.

„A tvůj pokoj je opravdu cítit barvou? Opravdu tam nemůžeš spát? Je to tak?“

„Ne, jenom jsem si chtěla vlézt k tobě do postele,“ přiznala.

Byl ztracený.

Byl v háji.

Ona dělala ta rozhodnutí, i když je ovlivňovaly hormony. Ona udělala to rozhodnutí, že vstane a přijde sem. Ona ho chce.

Políbil ji a přejížděl jí rukama po těle.

Trvalo mu asi minutu, než byla úplně mokrá.

Trvalo mu patnáct vteřin, než si ji správně umístil a vylezl na ni.

Trvalo mu dalších třicet vteřin, než se mu podařilo dostat žalud ptáka mezi pysky její kundy.

Trvalo mu pětačtyřicet vteřin, než zjistil, že nemá žádnou blanku, kterou by mohl protrhnout, a dostal do ní dvě třetiny svého ptáka.

Trvalo jí půl minuty, než si na ty dvě třetiny zvykla a vyrazila svou kundou nahoru, aby si přidala.

Trvalo mu nula celá pět desetin vteřiny, než do ní zasunul tu zbývající třetinu.

A právě takhle se stalo, že mrdal s holkou, kterou až doteď nazýval svou neteří.

Dokázala vydržet dvě minuty jeho zběsilého přirážení, než explodovala do druhého orgasmu ve svém životě.

A za další dvě minuty jí zarazil svého stříkajícího ptáka hluboko do břicha a poprvé měla kundu plnou tekutých dětiček.

Nikdy to nebudeme vědět jistě, ale je vysoce pravděpodobné, že mu trvalo dva až pět dní, než ji domrdal k těhotenství.

Na farmu přijela uprostřed svého cyklu a za celé tři měsíce, co tam strávila, neměla menstruaci.

Její rodiče byli zpočátku pěkně naštvaní. Pak si ale všimli, že jejich plachá, uzavřená, neoblíbená a nevýrazná dcera zmizela a na jejím místě se objevila krásná, sebevědomá, energická a šťastná dívka, která se těší, že bude vychovávat dítě svého milence.

Při jejich konečném rozhodování hrála roli i skutečnost, že ve skutečnosti nebyl jejím pokrevním příbuzným a že stát sňatek pravděpodobně schválí.

Neuniklo jim ani to, že když bude chtít, může žít na farmě a vychovávat to dítě. Chtěla.

Její rodiče si nikdy nemysleli, že budou prarodiči osmi dětí!

Ale byli.