Z budovy úřadu vyšla předními dveřmi a na moment se zastavila, mžourala proti polednímu slunci. Po malé chvilce se rozvážně vydala po chodníku; o očích, které ji pozorně sledovaly, nevěděla. Ty oči se leskly okouzlením a náznakem hravosti. Možná nějaká šmouha na nebi zakryla slunce, možná to byla jen temná myšlenka, ale přes obličej mu krátce přeběhl stín. Lehce si jazykem přejel rty, jako by na nich už cítil její chuť.

Pozoroval ji posledních pár dní, znal její pohyby, věděl, že míří do lahůdek o dva bloky dál. Sledoval ji v davu lidí, kteří se vydali ven na oběd, zastavoval se, když se dívala do výloh, a potom, jak se přibližovala k odbočce do aleje, zkracoval vzdálenost mezi nimi. Když došla až k ní, byl už tak blízko, že jí zezadu mohl položit ruce na ramena.

Začala se otáčet, ale přitiskl se jí svým tělem pevně na záda a svou tváří jí zabránil otočit hlavu. Ztuhla – překvapeně vydechla – ale on její reakci předběhl – ústa už měl u jejího ucha.

„Neotáčej se,“ zavrčel tiše, chraplavě. Ten hlas jí připadal povědomý, ale dolů po páteři se jí rozeběhlo zachvění. Je to určitě nějaký žert, ale nikdy by od něj nečekala, že to bude hrát na veřejnosti. Jak daleko se odváží zajít?

Kolemjdoucí na ně vrhali divné pohledy. Jemu to očividně nevadilo. Co když je uvidí některý z jejích kolegů? Co si pomyslí? Zrudla rozpaky. Znovu se zkusila otočit, ale stál za ní moc blízko a pořád ji držel za ramena. Odhrnul jí vlasy z krku. Cítila jeho horký dech, jak jí na odkrytou část krku sázel polibky.

Pak přestal, a aby zdůraznil svá slova, znovu ji chytil za ramena. „Když tě postrčím, chci, abys šla rovně dopředu a zahnula jen když ucítíš, že tě k tomu moje ruce nutí. Neotáčej se. Rozuměla jsi?“

Kývla a on do ní lehce, avšak neústupně strčil. Vykročila vpřed, nohy z toho rozčilení celé rozklepané. Nevěděla, co s ní zamýšlí, ani jak daleko to chce dotáhnout.

Od rohu ji kormidloval do postranní aleje. Asi v polovině cesty spatřila nějaký pavilon. Pobídl ji k němu. Před omšelými dřevěnými dveřmi se zastavila a on ji chytil pevně vzadu za krk. Jednou rukou ji přidržoval, aby se nehýbala, a druhou rukou jí vklouzl dole pod svetr. Jeho prsty se jí dotýkaly v pase po straně, těsně nad sukní, jemný dotyk na nahé kůži, pak se pomalu pohnuly, jako pavoučí nohy, nahoru k žebrům. Zachvěla se a on se jí do ucha smál.

Ačkoli ten hlas byl povědomý, podobný tón nikdy předtím neslyšela.

Dech se jí zúžil, byl mělký a povrchní, a vnímala jeho ruku, jak ji dál prozkoumává, dotýká se jí přes podprsenku, bere její prs do hrsti, zlehka jí tře bradavku. Stál těsně u ní několik minut, manipuloval s ní, hladil její nahou kůži nad i pod podprsenkou, pak se vracel zpátky na její citlivé prsy. Jeho dech jí zněl v uchu jako bouřlivé hřmění.

„Moc pěkné!“ ocenil ji. „Satén... hladká jemná kůže... rozbolavělá bradavka!“

A jak to řekl, uchopil ji tvrdě mezi prsty a zakroutil s ní.

Její záda zareagovala prohnutím, ale on ji zase rychle přitáhl zpátky k sobě.

Byla neschopná pohybu, jak ji pevně držel za krk a druhou rukou tiskl na prsou. Čelist jí spadla, její tělo se roztřáslo, ruce visící po stranách se jí reflexivně otevíraly a svíraly.

Znehybnělá jeho držením zírala přímo dopředu, stěží vnímala drsný povrch dveří před sebou, ale periferním viděním dokázala sledovat pohyby pod svým svetrem, kde jí jeho ruka zpracovávala prsa. Vytáhl tu ruku z pod svetru a zlehka jí zachytil rameno.

„Neotáčej se!“ Jeho hlas jí náhle zahučel do ucha, protože uhodl její prohlubující se touhu spatřit ho. Přidřepl za ní na bobek a jeho ruce ucítila na kotnících. Vkrádaly se s jasným úmyslem vzhůru na její lýtka, sledovaly linie jejích hladkých punčoch. Kolena se jí rozklepala, když se jí jeho neodbytné ruce dostaly na stehna. Prsty postupovaly výš, cítila jejich zaváhání, když se doplazily ke krajkovému okraji punčoch. Ksakru, když si je ráno oblékala, myslela si, jak je to sexy mít něco takového pod sukní.

Jeho hlas pronikl do jejích privátních myšlenek. „Punčochy s podvazky do práce? Ale, ale, velice nestydaté. A velice rozkošné.“ Svými prsty zkoumal měkké maso a její stehna se přitom nepostřehnutelně roztáhla. Spustil ruce a řekl přísně: „Zvedni si vzadu sukni. Ukaž mi ty sexy věci, co sis dneska ráno vzala na sebe a představovala si, jak se nikdo nedozví, že je máš. Tak ukaž mi je.“

Obličej jí studem zčervenal a divila se, jak mohl uhodnout její myšlenky. Nepohnula se. Zavrčel, sáhl dolů a zvedl jí lem sukně. Na stehnech nad punčochami najednou ucítila chladný vzduch. Zachvěla se a sevřela půlky proti té zimě; modlila se, aby ji nikdo neviděl. Zvedl sukni nahoru a zaklesl ji k pásku; pak zase poklekl, aby si zblízka prohlédl tu něžnou krajku. Ach, Bože! Cítila na zadku jeho teplý dech a potom pod její vystavenou zadnici zabořil svůj nos.

„Mmmmm... senzační, horká, potřebná, voňavá.“ Když umístil ruku na vnitřní stranu stehna a pomalu ji sunul směrem vzhůru, věděla, že najde její kalhotky vlhké. Když jeho prsty zkoumaly to delikátní prádlo, zatajila dech. Třásla se v rozpacích, ale klitoris měla tak tuhý, až bolel. On se tiše usmál.

Postavil se, popadl ji za půlky zadnice a jeho hlas měla znovu u ucha. Vydechoval na ni tichá slova touhy, rukou jí zakrýval ústa, ona jen sípala. Do nozder jí vnikla pronikavá vůně jejího vlastního pohlaví. Mužské prsty se vtlačily mezi její rty a prozkoumávaly jí ústa. Jeho druhá ruka jí lehce přejížděla po zadnici a ona si uvědomila, že v rytmu těch pohybů saje jeho prsty.

Postrčil ji dopředu. Postoupila o půl kroku a její obličej se dotkl hrubého dřeva dveří. Jeho struktura ji tlačila do tváře. Z velké dálky slyšela, jak její ruce hrabou po jejich povrchu. Ztrácela kontrolu, byla skoro ochotná nechat se mrdat hned tady. Venku. Kde to každý mohl vidět. „Ty víš, co si zlobivé holky zaslouží, že ano?“ Téměř neznatelně zavrtěla hlavou. „Neslyším tě.“ Jeho hlas začínal být temnější, rozzlobenější. Jeho ruka ji držela za bradu a prsty přejížděly linii rtů.

„Ne,“ vydechla šeptem. Ach, Bože? Co jí chce udělat?

Krátké palčivé plesknutí přerušilo její nejasné myšlenky. Vydala překvapený výkřik a jeho ruka jí zakryla ústa. Další rána do druhé půlky a jak sebou trhla, její pička vypustila pramínek vlhkosti. Otevřenou dlaní uhodil ještě několikrát. To plácání nebylo vážné, ale svému účelu posloužilo.

„Teď máš prdel hezky teplou. Mmmmm, jo, tak to mám rád.“

Při zvuku otevíraného zipu se jí oči rozšířily a pak vyskočil čurák a opřel se proti vršku jejích punčoch. Stál za ní, brousil o ni svou erekci, rukama, kterým nemohla odporovat, držel její ramena. Nebránila se, nebojovala, začínala si přát a doufat, že jí dá to, po čem teď zoufale toužila. Ale bylo to jenom škádlení. Odtáhl ji od dřevěné opory.

„Otevři dveře.“

Poslechla a třesoucí se rukou vzala za kliku. Přinutil ji vejít dovnitř. Sukni vzadu měla pořád zastrčenou pod páskem. Šli nahoru po schodech, jeho pravá ruka ji zase držela vzadu za krk, prsty měla přímo pod čelistí, levá ruka nahoře pod svetrem hladila její prsa, tělo po straně, záda. Nahoře nad schody ji navedl doprava a ona zjistila, že jsou před ní další dveře. Podal jí nějaký klíč a ona je otevřela. Pořád se nesměla otočit. Nesměla spatřit jeho obličej.

Uvnitř byl byt. Jakoby nějaký ateliér. Velký, otevřený a vzdušný. Severní okno sahalo od podlahy ke stropu a dřevěnou podlahu zalévalo teplé světlo. Byl tam kožený gauč, dvě čalouněná křesla a velká postel v rohu. Zavedl ji na velký koberec. Volnou rukou jí rozepnul sukni a odhodil ji stranou. Potom jí stáhl svetr a taky ho odhodil.

V tom okamžiku se zkusila otočit, ale chytil ji a její tvář obrátil od sebe. Odněkud, asi z kapsy, vytáhl poskládaný černý šátek. Ten jí přivázal jako pásku přes oči.

„Tak aspoň nebudeš pokukovat.“

Tiše zakňučela. Dal své ruce pryč a ona slyšela zvuky prozrazující, že si svléká oblečení, ty známé zvuky stahovaných kalhot...

Náhle přitiskl svůj obličej ze strany k jejímu krku a vášnivě ji líbal. Jeho tělo se k ní zezadu horce a tvrdě tisklo. Těžce dýchala a instinktivně se tiskla dozadu na něj, tím prastarým pohybem páření. Obě jeho ruce ji nyní přejížděly po stranách nahoru a dolů. I její ruce se zvedly a zkoušely namířit ty jeho do potřebnějších míst, ale on ji chtěl jenom dráždit a nenechal se odlákat. Pomalu, taaak strašně pomalu se jeho ruce schované pod jejíma vydaly na cestu kolem jejího pupku, k hrudi, prsům a bradavkám, teď už bolestivě ztvrdlým. Jedna ruka pokračovala ve hře přes satén a krajky, zatímco druhá sklouzla dolů do mokrých zákoutí mezi jejíma nohama.

Měla teď palčivou potřebu být mrdaná a on to věděl. Jeho prsty dole vpředu tančily, stlačovaly, popotahovaly, klouzaly v kluzkých šťávách, prosakujících ze saténových kalhotek. Jeho erekce ji zezadu dloubala a lehce se jí dostávala mezi nohy. Sténala a vzdychala a tiskla se dozadu na něj, cítila celou jeho délku, která se do ní tlačila.

„Aaaaaach... “ Bylo to neuvěřitelné! Ten první okamžik vstupu, to první zastrčení, které najednou její svrbění poškrábe, a ještě jeho intenzitu zesílí... Ale bylo to stále jenom škádlení. Právě tak náhle ho zase vytáhl a ona zklamaně zanaříkala. Stáhl jí kalhotky dolů a pustil je na zem.

Rozepnul a sundal jí podprsenku. Vyzul jí boty a nechal ji jen podvazkový pás a punčochy. „Lehni si. Na břicho.“ Hlas měl drsný a naléhavý, plný touhy a chtíče. Nechtěla nic víc než podrobit se. Lehla si na koberec a netrpělivě očekávala jeho další tah.

Byla před ním natažená, ale napětí v těle zvlnilo její záda do oblouku, který jí nadzvedl klín z koberce. Chlupy z něj se jí dotýkaly, dráždily ji, ještě více ji vzrušovaly. Vytušil to, položil jí své ruce na boky a zvedal ji a spouštěl tak opatrně, že se konečky vlasového koberce rosily jejím očekáváním.

„Jsi moc napjatá,“ řekl a protáhl to ‚á‘ na konci. „Pomůžu ti.“ Klekl si nad její stehna. Rukama ji zpracovával od boků k ramenům. Střídal měkké a tvrdé tlaky, rukama hnětl její tělo.

Potom zaváhal – v zamyšleném soustředění na svůj příští tah. Zopakoval svůj postup. Trochu tady, trochu tam. Ona pokaždé vydechla. Uměl si představit její oči – nezaostřený lesk. Úplně se uvolnila, plula na koberci jako v bazénu.

„Víc už tě uvolnit nemůžeme,“ řekl se smíchem a s náznakem hříšnosti v hlase. Natáhl nohy za sebe a ležel teď rovně na ní. Jeho erekce se uložila do údolí mezi jejími půlkami. Pokračoval v masírování jejích zad, ramen, paží. Každý jemný tah doprovodil jemným pohlazením dole, dráždil ji. Každý tvrdý tah přinesl tvrdý náraz chtivosti. Každá prodleva zostřila naléhavost očekávání.

Kroutila se pod ním. Chtěla ho cítit zase uvnitř, ale on si užíval to dráždění – to pomalé mučivé utěšování. Tu naprostou nadvládu nad ní. Masírování jejích ramen, zad a paží už nemělo uklidňující účinek, protože na ni teď nepůsobilo nic než jeho erekce. Odtáhl se dál dozadu a začal špičkou svého čuráku sbírat vlhkost na povrchu její štěrbiny.

Zajíkala se a zkoušela se natlačit na něj, aby ho zas měla uvnitř. Ale neeee, odtáhl ho pryč, škádlil ji, dráždil, používal teď ruku, vodil ho v pomalých kruzích kolem jejích naběhlých, šťavnatých pysků. Byla frustrovaná, zatínala zuby a sténala. On byl ale nemilosrdný, nabídl jí trochu, stěží dovnitř do ní vklouzl, jen pár milimetrů, a hned se zas vytáhl ven a žaludem jen šoupal nahoru a dolů podél škvíry. Její nehty vytvářely zběsilé škrábavé zvuky, jak ryly do vysokého koberce brázdy.

Nakonec už to sám nemohl vydržet a vrazil se hluboko dovnitř, potěšený polekaným heknutím, které to z ní vyloudilo. Pomalu vytáhl a znovu se do ní zanořil.

Nemohla vidět tu strakatou červeň, zbarvující napjaté prsní svaly, které se na ni zezadu tlačily. Jeho ruce vklouzly pod ni, prsty se zabořily do ochotného masa jejích vnitřních stehen. Roztáhl jí nohy víc od sebe. Společně se stali vlnou nezvladatelného pohybu, zdůrazňovaného vyráženými vzdechy, radostným sténáním a hrdelními zvuky rozkoše.

Zastavil. Držel pod sebou její chvějící se nohy a měkce šeptal: „Nehýbej se! Uvolni se... psssst... uvolni se...“

Věděla, že tohle zpomalení, to zadržování, je jen jinou formou škádlení, jinou formou trápení. On se jemně vyprostil a převalil ji na záda. Její stehna byla kluzká – leskla se jako čerstvě namazaný chleba. Když jeho prsty putovaly podél podvazků a punčoch, obdivoval její svůdné tělo. Chytil její ruku a přiměl ji, aby do ní vzala jeho koule – dostala jeho souhlas, protože hluboko zamručel a víc se napjal.

Sklonil k ní hlavu a hlubokým tichým hlasem řekl: „A teď něco speciálního, říká se tomu ‚třepetání‘.

Její rty napřed trochu zmateně, ale pak rychle přešly do prohnaného úsměvu. „Ukaž mi to,“ řekla.

Jak klečel, roztáhl jí víc stehna a její nohy zezadu opřel o svoje. Zadnice se jí tím nadzvedla trochu nad koberec. Naslinil si palec a ukazováček levé ruky, prostrčil ji mezi jejími koleny a pomalu roloval její válcovitou levou bradavku, zatímco loktem jí ještě víc roztahoval nohy. Špičkami prstů pravé ruky jí jemně až neznatelně hladil břicho kruhovými, dolů postupujícími pohyby. Prsty se mu brzy zapletly do kudrlinek jejích chlupů.

„Drsné, ale vlhce pomazané,“ řekl si pro sebe, „hezký kontrast.“ Otočil potom ruku dlaní nahoru a svůj ukazovák s prostředníkem vsunul do ní. Jeho palec začal kmitat na jejím vyčnívajícím čudlíku a prsty se rychle třepetaly v ní uvnitř.

Co bylo vlhké, začalo vlhnout víc, a dech z jejího hrdla přecházel od pískání až k tlumeným výkřikům. Nedobrovolně prohnula záda, tou intenzitou orgasmu. Její boky bušily a zmítaly se pěkně dlouho. Když její pohyby ustávaly, ze rtů jí vycházelo jemné sténání... „Aaaach, Bože...“

Zasmál se a jeho hlas se změnil na měkký a příjemný: „Vidím, že se pořád máš co učit. A já toho mám tolik, co tě můžu naučit...“

Mohl říct, podle způsobu, jakým se její boky vlnily, jemnými plynulými pohyby, že její chtivost ještě nebyla plně nasycena. A navíc, ta jeho taky ne. Byl bolavě roztoužený. Ta hra na škádlení měla tu výhodu, že zesilovala i jeho vlastní vzrušení. Přiložil své ruce po stranách k její hrudi, nahnul se dopředu a líbal její plné a vlhké pootevřené rty. Odpověděla hladově. Své ruce vsunula na jeho hladkou hruď. Rozechvělé palce našly jeho bradavky a vzrušeně na nich zapracovaly. Malá jadérka okamžitě ztuhla. Něco s nimi bylo, něco nečekaného a jiného, ale nemohla přijít na to, co...

Sáhla rukou dolů pro jeho čurák, myslela, že si ho zasune do sebe. Ale on to nechtěl. Jeho hlas ji posměšně napomenul: „Ale, ale, ale. No tak! Jsi pěkně nestydatá holka. Dostaneš to, až já řeknu...“ Malé bodavé plácnutí přes ruku ji šokovalo. A ještě víc byla překvapená šťávou, která z ní v důsledku toho vytekla.

On vstal a ji taky postavil na nohy. Byla dezorientovaná, pokoušela se vybavit si uspořádání pokoje. Na chvilku byla sama, kymácející se, bez opory – a pak tu byl zase on. Zaslechla nějaký sprej a jeho ruce jí začaly klouzat všude po těle. Kluzké, hladké a chladné. Vůně byla pižmová, opojná. Vtíral do ní olej. Ruce jí omývaly klíční kosti, prsa, břicho, vnitřky stehen.

Úmyslně se vyhýbal její mokré píče. Zadek! Ruce odešly pryč a zas se vrátily, nově doplněné tou chladnou tekutinou. Tentokrát se věnovaly jejím zádům, hýždím, roklině v její prdelce. Tam mezi půlkami se prsty tím škádlením zabývaly dlouhý čas... Tlačila se mu dozadu na ruku, půlky semknuté v těsné nejistotě.

Manipuloval s ní jemně, dokud se jí svaly neuvolnily. Pak ruku zvedl a zlehka ji plesknul na zadek.

Začal ji tlačit, vedl ji dopředu. Přidržovala se jeho rukou před sebou, váhavě. Po několika krocích se dotkla nějaké stěny. Ne. Nebyla to stěna. Bylo to hladké a studené. Zrcadlo?

Nebyla si jistá, ale další věc, kterou poznala, bylo, že tiskl její tvář, její prsa na ten náhle studený a nepříjemný povrch. Zatlačil koleny mezi jejíma nohama a ona skoro upadla, jak chtěla znovu získat rovnováhu. Rukou zavinutou do jejích vlasů na šíji tiskl opatrně její tvář na zrcadlo. Bylo to zrcadlo? Nemohla se upamatovat, jestli v pokoji nějaké bylo...

Začal ji kousat do krku. Jemné, dotěrné kousání, které přerůstalo v tvrdší, jak se blížil k jejímu uchu. Druhou rukou jí začal hladit záda, potom zadek. Teď zase sklouzl mezi její půlky. Cítila, jak ji jeho dlouhé prsty zkoumají, tlačí se na ni. „Ach! Aaaaach...“ kňučela nezastavitelně.

Odpověděl jí zavrčením a prst mu lehce zajel dovnitř její kluzké zadnice a zase vyjel ven. Přitiskl si ji na hruď a své rty jí smýkal po uchu. „Můj Bože, ty ale jsi nadržená, viď?“ Řekl to klidně, avšak v jejím uchu to znělo jako hrůzný řev. Neurčitě hrozivý, lákavý.

Její roztažené prsty se snažily chytit zrcadla (Bože, to bylo velké zrcadlo). Odpověď ze sebe vyrážela zajíkavě: „ano.... aannooo.... Ano! Jee..ee..eeé!“

V tom okamžiku vyplnil její kundu čurákem a při tom intenzivním pocitu zasténal. Celé jeho tělo se k ní přitisklo, téměř ji na tom zrcadle rozdrtilo. Lapala po dechu a svíjela se při každém dlouhém, pomalém šťouchu jeho čuráku. Tlačil se do ní tak tvrdě, že ji skoro nadzvedával z podlahy. Pusa se jí otevřela a ona slyšela svůj hlas, jak ječí rozkoší z toho, že se konečně zmocnil jejího těla.

Znovu měla jeho rty u ucha. Chraplavá slova potvrzovaly kousance do boltce, do lalůčku: „Bože! Miluju ten pocit z mokré kundy!“ Začal jí vypravovat všechny věci, které jí už dělal, a všechny věci, které s ní ještě plánuje dělat.

Její píča tekla s každým slovem mokřeji a šťavnatěji. Sáhl kolem ní dopředu a začal zlehka štípat a šimrat její klitoris. Třel ho ze strany na stranu, jemně mačkal, vytahoval, stlačoval. Nohy se jí začaly zuřivě třást a v horečnatém tempu pořád sténala: „Ach! Ach! Ách! Ách! Och! Óch!“ Svými boky narážela a najížděla na jeho ruku a drtila ji na zrcadle.

Držel její stydký pahorek v hrsti, dokud jí orgasmus odezníval. Jakmile jí tělem proběhly poslední otřesy, tvrdě narazila zpět proti němu a žadonila: „Ach, prosím, prosím, prosím...“

„Prosíš co? Co bys chtěla, má sladká kundičko?“

„Mrdej mě TVRDĚ!“

„Ale, ale! Zapomněla jsi na to kouzelné slůvko.“ Držel ji pořád těsně přitisknutou na zrcadle. „Prosíííím, mrdej mě TVRDĚJI!“ a k tomu ještě tlumené, „prosím…“

Měl už sám moc blízko k vrcholu na to, aby dál odporoval. Zabořil obě ruce do masa jejích hýždí. Jeho dosud pomalé, hluboké mrdání se změnilo a nabralo nové a šílené tempo. Při každém bodavém přírazu se do ní vecpal až po jílec, zamlel se a hned vrátil ven, jen aby vyrazil znovu.

Jak do ní bušil, ona sklouzávala a narážela do zrcadla. Pusa jí spadla, protože z ní při každém hlubokém vniknutí unikalo to naříkavé sténání. Pak kolem ní sáhl dovnitř jejích stehen, přitáhl ji těsně k sobě a napumpoval do její rozkošné dutiny svou nálož; výstřiky doprovázel hrdelním hekáním. Její vzlyky přešly do povrchního dýchání s otevřenou pusou. Jeho rty zezadu našeptávaly horoucí polibky jejímu krku.

Jemně jí sejmul pásku z očí. Když své oči otevřela, musela je mhouřit v tom náhlém jasu modré oblohy a ptáků kroužících venku za oknem.

Její první reakcí bylo zakrýt se, ale to on předvídal a sevřel jí zápěstí, roztáhl je do široka tak, aby její nahé tělo bylo celé rozprostřeno na skle. Svou vlastní hlavu použil k tomu, aby na okno přitlačil její tvář. Svýma chlupatýma nohama držel její stehna roztažená. Po několika vteřinách znovu otevřela oči a podívala se ven. Usoudila, že kdyby se teď někdo díval z činžáku na druhém konci dvora, nemohl by je vidět. Odpočívala a svými svaly zadržovala jeho měknoucí čurák v sobě.

„Jsi perfektní mrdálistka,“ pobrukoval jí do ucha a olizoval ji jazykem těsně pod lalůčkem. Její tělo na to napětí odpovídalo záchvěvy. On se v ní pořád zlehka pohyboval.

Pociťovala, jak se zvětšuje, jeho erekce se sama obnovovala a ona přemýšlela, co dalšího pro ni ještě naplánoval...

Nebo už měl dost? Měla by se vrátit do práce! Ta myšlenka jí probleskla v mysli. Ředitel od ní dnes odpoledne chtěl zprávu a ona je tu nahá nalepená na okně, zpocená, pomazaná olejem, stehna zevnitř pomalovaná šťávami, vlasy v nepořádku a jeho silný čurák drží její kundu otevřenou. Všiml si, že ztuhla, a pustil její ruce. Podívala se na hodinky a opřela se dozadu proti jeho břichu.

Podvazky a punčochy budou zničené, poskvrněné lubrikantem a jejími vlastními šťávami, možná děravé nebo rozedrané. Jak se ksakru v pěti minutách očistí a dostane zpátky? On trochu poodstoupil, a právě když se chtěla otočit, prdel jí se škubnutím zrudla, protože jí jeho ruka uštědřila ostrou upomínací ránu.

„Neotáčej se!“ Poslechla se vzrůstajícím hněvem. „Podívej,“ řekla, zády k němu. „Zacházel jsi se mnou po svém, ale já teď musím jít na poradu.“ „To rozhodně nepůjdeš.“ Jeho hlas nepřipouštěl odpor. „Ale konferovat s nimi můžeš. Řekni, že kvůli naléhavému telefonátu jsi zrovna na cestě ke klientovi a uvázla jsi v zácpě, takže uděláš svou prezentaci z mobilu.“ Odkráčel s ní žabím krokem k jednomu křeslu a přehnul ji přes opěradlo.

Znovu se vynořila páska přes oči a sestoupila na ni temnota. Kůže křesla se pod jejím tělem rychle ohřívala. „Řekni mi číslo...,“ trval na svém. Vykoktala odpověď. Přitiskl ji znovu k opěradlu a vrazil jí svůj čurák zpátky do teplé kundy. Posouval v ní svůj polotvrdý nástroj dozadu a dopředu a při tom slyšela, jak vytáčí číslo; potom jí vsunul nějaký hranatý předmět do znecitlivělých prstů. Slyšela vyzvánění a v hlavě jí to vřelo. Ozvala se ředitelova asistentka a jí na okamžik vyschlo v hrdle.

„Petro,“ vyhrkla do mobilu. „Mám problém. Zadrhla jsem se a na poradu se zpátky nedostanu. Můžeš mě přepojit na hlasitý odposlech a vzít z mého stolu slajdy a promítat je za mě?“ Ujala se svého úkolu, zapomněla kde je, zapomněla co se právě stalo, jen stěží si uvědomovala čurák, který se v ní vytrvale pomalu hýbal.

Sfoukla prezentaci zpaměti a už končila, když najednou vytuhla. Nenormálnost situace náhle vzplanula v její mysli jako ničivý požár. Ten hlas, ty ruce, které ji vedly, ta alej, ty dveře, to okno. Unikl jí nechtěný vzdech a v tu chvíli byla zpátky v ateliéru, ve svém nahém těle přehnutém přes opěradlo koženého křesla, se zavázanýma očima, s neznámým čurákem ve své kundě, a dělala prezentaci pro ředitele. Poslouchala jako ve snách, jak byl nakonec její návrh schválen.

Byla strnulá, mobil jí vyklouzl z ruky, pořád se nejistě snažila zvednout. Jeho ruce jí přitiskly hlavu dolů a ona si uvědomila tlak ve svém močovém měchýři. Telefon vydával kovové zvuky, dokud ho nevypnul. Pak se k ní jeho ruce vrátily. Do kůže ji píchaly prsty, které sledovaly její žebra až k páteři a pak dolů přes jednotlivé obratle k hýždím.

„Dobrá práce!“ smál se. „Hezká prezentace!“ Přemýšlela, jestli mluví o její obchodní prezentaci nebo o její prdeli zvednuté do vzduchu. Jeho prsty se po ní plížily a jemně ty masité hemisféry štípaly. Kroutila se, když se jí dostaly mezi stehna a šimraly jí na poštěváčku. Cítila svou vlastní lubrikaci a to, jak se pro něj otevírá. Ze rtů jí uniklo zasténání. Ne naposledy v tomto odpoledni ji napadla otázka, jak daleko ji asi vezme. Chtěla vědět, co všechno by udělal, kdyby mu řekla, ale už to nemohla déle vydržet. Prohlásila rozhodně, s náznakem drzosti: „Musím jít na záchod.“

„Myslím, že bys mě měla požádat hezčím způsobem než takhle...“ Jeho intonace vyznívala vážně... Do jejího hlasu se přidala kajícnost: „Prosím, můžu jít na záchod?“

Vyjel z ní a pomohl jí postavit se. Otočil ji a uštědřil jí malé plesknutí na zadek, aby udělala první krok. Kráčel za ní, řídil ji přes pokoj. Cítila ho, jak sahá před ni a otevírá dveře. Postrčil ji dovnitř a otočil ji. Na lýtkách ucítila chladný porcelán.

„Sedni si.“ Pomalu si sedala, šátrala rukama za sebou... Slyšela zvuk sundávaného kondomu a čekala. Slyšela ho dýchat, jen centimetry od sebe. Dobrý Bože. Musí i čurat před ním?

Její měchýř říkal jednu věc, ale zbytek její anatomie nespolupracoval. Zkoušela se uvolnit, dýchala pomalými nádechy... Slyšela zvuk tekoucí vody, cítila, jak jí přibývající vlhkost olizuje kůži. Nakonec se proud moči spustil a ona si povzdechla.

Slyšela odtrhnutí toaletního papíru a byla podivně vzrušená, když jí otřel moč a výměšky mezi nohama.

Zvedl ji za paži a směroval ji ke zdroji tekoucí vody, ke sprše. Nápor horkého vzduchu na kůži ji přiměl k tomu, aby si své svědící tělo otírala o něj.

Na obličeji se jí objevil slabý úsměv uspokojení, když ho slyšela, jak rozbaluje nový kondom. Ruce na ramenou ji zavedly pozpátku ke stěně a ona držela své kyčle rozevřené a zvoucí.

Díval se na provokativní křivky jejího břicha, na vyšpulené pysky v rozkroku a pevné svaly nohou. Zběžně ji opláchl vodou a pak hlučně srkal pramínky, které odkapávaly z jejích bradavek. Pohlédl dolů na její čekající, vyčnívající píču. Jeho ruka do ní vnikla s bezuzdnou dychtivostí. Prst do ní vklouzl, točil se tam a osahával ji, občas se tiskl na senzační místo hned za stydkou kostí.

Vzdychala pro sebe. Aaach, v dlouhých prstech určitě byla skrytá rozkoš! Dál na ní pracoval rukama, ona nakloněná se opírala o kachlíky, ruce naplocho na stěně vedle boků. Kolena se jí ochotně rozvírala, když mezi ně ťuknul. Uchopil svůj čurák a máchnutím vzhůru proti její píče jí dal mokrou ránu, která jí z naběhlých pysků rozeslala šoky do těla. Máchal a pleskal znova a znova, až si na tu senzaci zvykla. Někdy to namířil na její klitoris a táhnutím dozadu ji pak rašploval mezi pysky.

„Použij svoje prsty,“ řekl. „Roztáhni pro mě pysky na své píče. Zaveď mi čurák do té horké, šťavnaté kundy. Roztáhni pořádně nohy a tři svůj poštěváček o můj čurák. Teď do tebe zajedu.“

Ohnul kolena a zatlačil nahoru, zase znova do ní vstoupil. Teď bylo opět maso proti masu, kost proti kosti. Cítila se skvěle, byla zacpaná a naplněná a projížděná a odíraná. Mrdal ji opřenou o zeď velice dlouhou dobu, dokud ji píča nezačala bolet.

Udivovala ji výdrž toho muže, který ji mrdal tak neúnavně. Cítila se daleko pryč, vzdálená od zvuků a pocitů, a uvědomila si, že slábne hladem a vyčerpáním. On zpomalil a pak se o ni opřel, chvíli ztěžka dýchal. Potom přidržel kondom rukou a pomalu se z ní vytáhl. Povzdechla si, když to vzdal.

Pot jí stékal mezi prsy, míchal se s olejem. Ve vlhkém vzduchu cítila vůni jejich páření a upadla do jakéhosi polovědomého stavu. Ze sprchy se spustil proud vody a lákavě stříkal blízko ní. On jí prstem přejížděl po krku, přes její ulepenou hruď a dolů na břicho až ke slepeným chlupům v klíně.

Pomohl jí narovnat se a otočil ji na stranu. Chvilku stála opuštěná jako malé, ztracené dítě. Jeho ruce jí obratně sundaly podvazky a punčochy. Přitiskla se k němu ve snaze udržet rovnováhu. Pak její kůži polaskal jemný teplý déšť a brnivé drhnutí namydlené žínky. Myl její tělo od konečků prstů až k chodidlům jemnými hladivými pohyby.

Nohy se jí začaly podlamovat, tak ji posadil na dlaždice, zády k sobě, sundal jí pásku z očí a šamponoval jí vlasy. Zavřela oči a libovala si v tom smyslném pocitu z prstů masírujících jí lebku a pohrávajících si s jejími vlasy. Nepokusila se otočit a podívat se na něj, ze strachu, že by mohl ten svůj senzační servis ukončit. Časem však stejně přestal a voňavě čisté vlasy jí opláchl.

„Počkej,“ řekl něžně. Sekundy nebo minuty ubíhaly a ona zírala a nechápala, co se děje. Seděla na podlaze kachlíčkované koupelny, sprcha v italském stylu byla jenom ruční růžice v rohu místnosti. Žádný závěs, jen mírně svažité dlaždice, aby voda odtékala do odpadového otvoru u jejích chodidel. Pomalu pootočila hlavu a zírala na teplou hadici, která jí ležela přes nohy. Začala se otáčet dozadu, aby se podívala na... něj, a zjistila, že tam nikdo není.

Znovu zavřela oči, opřela se o zeď, byla příliš vyčerpaná na to, aby se pohnula. O chvilku později se její oči se zachvěním otevřely. Skrz koupelnové dveře viděla nejasné obrysy ztemnělého ateliéru. Vstala a na nejistých nohách došla ke dveřím, šmátrala po vypínači, aby rozsvítila.

Její šaty byly složené na křesle. Punčochy se sušily v kuchyňském dřezu, ale jinak byl ateliér prázdný. Z vyhřívaného sušáku si vzala obrovský bavlněný ručník a při obhlížení ateliéru se utírala. Byl zcela anonymní. Časopisy, stereo souprava a několik desek s klasickou hudbou. Žádná televize. Lednička prázdná až na nějaké máslo a bochník chleba v mrazničce.

Udělala si toast a hladově ho snědla namazaný nutelou, což byla kromě hořčice jediná potravina, kterou našla ve skříňce. Fuj, nenáviděla nutelu. Ale potřebovala něco sníst. Oblékla si šaty, punčochy strčila do kabelky a hledala svůj podvazkový pás. Ani stopa. Nic v koupelně, nic v hlavní místnosti, ani pod gaučem, ani v rohu, ani pod postelí. Nikde! Doprčic. Byl docela hezký.

Jak stála u dveří, uvědomila si, že nikde nezůstala žádná známka toho, že tu někdy byla. Žádná známka toho, co se tu odpoledne dělo. Šla do koupelny a hledala v odpadkovém koši, nic. Záchod byl spláchnutý. Sprcha do sucha vytřená. Jen pár drobků na kuchyňské desce a nůž na máslo. Nutkavě očistila nůž a setřela desku. Pak zhasla světlo a zavřela za sebou dveře.

Když přišla domů, pozdravila ji lákavá vůně večeře linoucí se z kuchyně. Mmmmm. Něco kořeněného a indického, podle vůně. Skvělé! Toast jí zahnal jen nejhorší hlad. Byla doopravdy vyhladovělá. Svalila se do velkého čalouněného křesla v obýváku a zula si boty. On přišel z kuchyně, v jedné ruce ještě držel rukavice do trouby, pod kuchařskou zástěrou byl bez košile, slabý odlesk potu na čele.

„Jsi tu dneska nějak pozdě... Ježíš! Vypadáš unavená.“ Posadil se a začal jí masírovat chodidla. „Večeře je skoro hotová. Náročný den?“ Souhlasně přikývla: „Neuvěřitelně.“ Vzdychla si, dlouze a hluboce. „Co kdybychom se potom vykoupali a já ti to budu vyprávět?“

„Jasně.“ Zasmál se, vstal, sklonil se a políbil ji na temeni hlavy.

Taky se smála.

„Jsi pěkně zapatlaný kuchař, víš to?“

Natáhla prst a setřela mu krůpěj omáčky, která se nějak ocitla na jeho holé hrudi.