„Jano, Ivane? Víte jistě, že chcete hrát tyhle postavy?“ Paní Soukupová se zadívala na dívku a chlapce, kteří seděli na sedadlech v sále před ní. „Tohle je velmi dospělá hra a ty role budou těžké,“ pokračovala.

Jana se podívala na Ivana, který měl mít v té hře hlavní mužskou roli. Byl to chlapec, kterého si nikdy předtím nevšimla. Věděla, že hraje na nějaký nástroj v kapele, ale to bylo všechno. Vypadal hezky, měl dlouhé hnědé vlasy. V oblečení, které měl na sobě, toho o jeho postavě nemohla moc říct, ale vypadal jako milý kluk. Věděla, že ho bude muset během hry políbit, a byla tam scéna, která měla vypadat, jako by se milovali. Byla z toho trochu nervózní.

Ivan za svou stranu jako by zkameněl. Jana byla jedna z nejoblíbenějších holek na škole. Do hry se zkusil přihlásit jen ze zvědavosti, ale role důstojníka kavalerie, který se vplíží do města za svou milou, byla přesně taková, jakou si sám pro sebe představoval... alespoň ve svých fantaziích. Byl překvapený víc než kdokoli jiný, když paní Soukupová u této role vyvolala jeho jméno. I on myslel na tu milostnou scénu a na to, že se s Janou budou líbat. Těžko se mu dýchalo.

Oba studenti přikývli. Paní Soukupová si povzdechla. Žáci si vždycky myslí, že dokážou všechno, ale ona chtěla, aby tohle představení bylo dokonalé. Bylo to poprvé, co školská rada schválila hru, která měla sexuální podtext. Jistě, milostná scéna se bude odehrávat pod dekou, ale musí proběhnout dobře a vkusně, jinak jí už nikdy nic podobného nedovolí.

„Dobře, podívejte, v téhle hře máte vy dva být mladý pár, který se už léta tajně miluje. Jano, tvůj otec je bohatý velkostatkář, a Ivane, ty pocházíš z obecného lidu – jsi kovář. Jako takoví jste se nikdy neměli ani potkat, natož se do sebe zamilovat. Ale tajně jste si po léta kradli společný čas a musíte to umět sdělit divákům. Musíte je přesvědčit, že se důvěrně znáte.“ Uvědomila si ten dvojsmysl a zrudla. „Víte, jak to myslím. Každopádně vy dva spolu musíte příští měsíc strávit hodně času. Poznávejte se – sdílejte svá tajemství – snažte se stát se vojákem a jeho milou.“

Jana se nejistě podívala na Ivana. Paní Soukupová si znovu povzdechla. „Podívejte, všechno je to jen jako, víte? Prostě spolu buďte co nejvíc a řekněte kamarádům, že je to kvůli nácviku hry. Pokud to bude vypadat, že vy dva se nedokážete sladit, budu muset vybrat jinou dvojici.“ Otočila se, aby si promluvila s některými dalšími účinkujícími.

Ivan se obrátil k Janě a řekl: „Ahoj, já jsem Ivan Štrunc.“

Janino mínění o něm se o stupínek zvedlo. Většina chlapců se ji snažila okamžitě sbalit. On byl alespoň zdvořilý. Všichni ve škole ji znali a on jí přesto nabídl, ať se představí sama, místo aby si o ní něco domýšlel. „A já jsem Jana Tomanová. Ráda tě poznávám... miláčku.“ Oba se zasmáli.

„Tohle jsem ještě nikdy nedělal,“ řekl.

„O nic nejde. Já už jsem hrála v různých hrách. Je to jednodušší, než si myslíš. Zvládneš to,“ řekla.

„Bojím se, že budu mít trému,“ řekl ustaraně.

„No, slibuju ti, že až budeme hrát, budeš znát svoje repliky tak dobře, že je budeš říkat ze spaní, a to, jak se pohybovat, budeme cvičit tak často, že to budeš dělat podvědomě. Trik spočívá v tom, že zapomeneš na publikum a PROŽÍVÁŠ ty scény.“

Naplánovali si, že se sejdou příští večer, aby zahájili proces vzájemného poznávání a prošli si texty. Přemýšlel, jestli se to dá považovat za skutečné rande.

Ten další večer to jako rande doopravdy vypadalo. Ivan měl žaludek až v krku, když klepal na vchodové dveře velmi pěkného domu. Jana mu však otevřela sama a vypadala tak uvolněně... tak bezstarostně... že cítil, jak se mu tep trochu zpomaluje.

Nejprve si pročítali celou hru, aby si osvojili dějovou linii a zjistili, jak jejich role zapadají do ostatních. Když se dostali k části, kde se odehrávala milostná scéna, byli oba trochu nesví. Byl tam popis, jak má být muž mezi stehny ženy a její kolena mají být vidět, jak drží deku nahoře, zatímco mužovy hýždě jezdí nahoru a dolů atd. atd. atd.

Při pomyšlení, že by mohl být mezi Janinými stehny, se Ivanovi podlamovala kolena. Měl všechny ty normální fantazie o děvčatech, zejména o těch hezkých, a Jana byla nádherná. Pravidelně onanoval a myslel při tom na různé dívky, a ten večer, co mu přidělili tu roli, si ho honil a myslel na Janu. Když si uvědomil, že se jeho péro bude muset během scény téměř jistě třít o její fanču, věděl, že se mu postaví, a to ho znepokojovalo, protože mu bylo jasné, že jestli se to stane, Janě se to ani trochu líbit nebude.

Janu byla oblíbená a často mívala rande, ale moc si nezahrávala. Masturbovala jako šílená, aby se vypořádala s pocity, které v ní vyvolávali kluci snažící se jí dostat do kalhotek, a před několika lety si dokonce svíčkou porušila panenskou blánu. Ale žádný kluk ji nikdy neviděl nahou pod pasem a jen jeden se jí tam směl dotknout. Její prsa byla jiná věc.

Milovala, když jí někdo hladil prsa, a ještě víc milovala, když jí sál bradavky. Byla na svoje prsy pyšná. Původně jí rostly ve tvaru kuželů, ale pěkně se pak zakulatily a byly zakončené světle růžovými bradavkami, které měla mimořádně citlivé. Při představě, že by mohla mít mezi stehny muže, který by se o ni třel, což jak věděla, se stane, a bude to tak správně, se jí mezi nohama udělalo trochu vlhko.

Pokračovali a došli tak až na konec hry.

„Páni!“ řekl Ivan, když skončili. „Je v tom spousta řádků pro nás oba.“

„Říkala jsem ti, ať si neděláš starosti. Budeme to trénovat, dokud tě neomrzí říkat to svoje a poslouchat to moje. Bude to jako sen, který se ti bude zdát ve spánku pořád dokola, dokud nebudeš zpaměti znát všechno, co přijde.“

„S tou milostnou scénou nevím,“ řekl. „Myslím, že to může být to nejtěžší ze všeho.“ Bylo vidět, že má obavy a necítí se ve své kůži.

Jana se rozhodla, že se jí líbí ještě víc. Většina kluků by chtěla tuhle část procvičovat nejdřív – a nejspíš často. „No, o to se budeme starat až později. Prostě se seznámíme a uvidíme, jak to půjde. DOBŘE?“ Chtěla ho uklidnit.

Během následujících dvou týdnů spolu trávili téměř každý večer. Navzájem se stravovali u jednoho nebo druhého doma a své repliky trénovali na různých místech, aby se jim to neomrzelo. Jednou večer byli v Janině ložnici a opakovali si texty. Ivan se usadil na podlaze, zatímco Jana seděla na kraji své postele.

Ivan se podíval pod postel a sevřelo se mu hrdlo, když viděl, že přímo pod postelí leží zmačkané kalhotky. Jeho oči musely něco telegrafovat, protože Jana se naklonila, aby se podívala, na co se dívá. Když uviděla ten prachově modrý kus látky, zděsila se. Popadla ho a zmuchlala v ruce. „Ach... omlouvám se, musely mi tam spadnout, když jsem je sundávala.“ Řekla.

Nastalo trapné ticho. Ivan se rozhodl, že se pokusí odlehčit náladu. „Proč, miláčku, vždyť víš, jak tě miluji, a že bys mě nikdy nemohla ani trochu zklamat,“ pronesl tónem, o kterém si myslel, že tak mluvili vojáci.

Zachichotala se. „Ach, Ervine, ty jsi takový džentlmen. Kéž by tahle hrozná válka už byla pryč, abychom mohli být zase spolu,“ přizvukovala.

Teď se do toho pustil Ivan. „Ale miláčku, ty víš, že se zas musím vrátit na frontu. Mohl bych mít něco tvého, co bych si vzal s sebou do bitvy?“

Jana hrála s ním. „Óóó, Ervine, ty chceš nést mé barvy do bitvy? Jak bych mohla odmítnout tvoje prosté přání?“ A s těmi slovy natáhla ruku a před obličejem mu mávala tím kusem světle modré látky.

Ivan instinktivně sáhl po kalhotkách. Když je rukou sevřel a ona je pustila, uvědomil si, co drží, a spadla mu čelist. „Aaaach... uuch... ummmm.“

Jana se znovu zachichotala. Ivan držel v ruce něco, za co by nejméně sto kluků vraždilo, ale přitom se červenal a nemohl ani promluvit. Je opravdu sladký, pomyslela si. Zasloužil by si odměnu. „A až se vrátíš... vítězně... z bitevního pole, budu je pro tebe znovu nosit.“ Nedokázala se na něj dívat, když to říkala, a dala se místo toho do smíchu.

Ivan si zprvu nebyl jistý, jestli se směje jemu, nebo jen té situaci. Když ale viděl, jak se tváří, ulevilo se mu. Jen tak na truc – a aby viděl, co udělá – si strčil kalhotky do kapsy. Dělala, jako by se nic nestalo, a začala znovu recitovat řádky textu. Ivan cítil, jak mu v ptáku cuká. Pak pokračovali větami ze hry.

Když pro dnešek skončili, odešel domů a ona si o kalhotky neřekla. Hned jak přišel domů, dlouho si je prohlížel, ležely mu na ruce. Věděl, že k nim bude čichat, ale z nějakého důvodu se mu nechtělo. Možná proto, že si myslel, že by to neměl chtít. Už jen pohled na ně ho nějak nesmírně uspokojoval. Snažil se představit si ji v nich, ale neměl o jejím těle dost informací, aby si takový obrázek mohl složit.

Uvědomil si, že jsou u jeho nosu. Jeho ruka je tam přenesla, když na ni myslel. Přičichl k nim a uvědomil si, že mluvila pravdu, když říkala, že je měla na sobě. Péro mu ztvrdlo jako skála a on věděl, že ho bude muset potrestat. Nechtěl kalhotky ušpinit, protože mu tak krásně voněly, a tak si je položil vedle hlavy, a začal si ho honit.

Upíral pohled na ně a vystřelil lajnu spermatu nejméně půl metru do vzduchu.

Jana mezitím ležela ve své posteli, jeden prst měla zabořený ve svědící kundičce a přemýšlela, co dělá Ivan. Vždyť mu vlastně dala své kalhotky! Použité kalhotky! Nikdy v životě nic takového neudělala! Teď věděla, že její kalhotky má kluk, a kundičku z toho měla horkou a vlhkou.

O dva večery později se Jana objevila u Ivana doma, že si zopakují texty. Ivanova matka se usmála a pozvala ji dál. „Ivan nám o tobě tolik vyprávěl,“ usmívala se. Jana se začervenala a řekla: „No, asi už mě má plné zuby.“

Žena se znovu usmála. „O tom pochybuji. Jsi moc hezká a kluci budou vždycky kluci.“ Jana v tu chvíli ucítila šimrání v břiše a Ivanova matka znovu promluvila. „Doufám, že vám to nevadí, ale dnes večer máme s manželem schůzku bridžového klubu. Nebude ti vadit, když tu nebudeme? Nechci, aby ses cítila nějak nepříjemně.“

Jana se téměř rozesmála. „Budeme v pohodě. Ivan se vždycky chová jako pravý džentlmen.“

Žena se rozzářila: „To jsem ráda. Hned přijde dolů.“

Ivanovi rodiče brzy odešli a nechali Janu v obývacím pokoji samotnou. Otevřela scénář a začala studovat repliky, které chtěla dnes večer procvičovat. Bylo to první místo, kde se měl mladý pár políbit, a to ji trochu znervózňovalo. Zhruba v tu chvíli seběhl ze schodů Ivan se svým scénářem v ruce. Měl na sobě tričko a sportovní šortky a Janu napadlo, že když se na něj člověk pořádně podívá, vypadá docela k světu. Udala mu číslo stránky a začali se věnovat textu. Brzy se dostali k líbací scéně a oba se zastavili.

„Ehm... měli bychom...?“ řekla Jana nervózně.

„Myslíš... ten polibek?“ zarazil se Ivan.

Jana se začala cítit hloupě: „Jo. Myslím, že to dřív nebo později budeme muset udělat, a tak to aspoň můžeme mít za sebou.“

Ivanova poklesla brada a ona pokračovala: „Myslím tím to poprvé. Vím, že jsme oba nervózní, ale když to uděláme několikrát, možná to bude snazší.“

Oba vstali a váhavě se k sobě přiblížili. Moc nevěděli, co s rukama, a tak je nechali po stranách u těla. Jak se k sobě nakláněli, jejich tváře se stále více přibližovaly, až se nakonec jejich rty setkaly.

Ani jeden z nich však nepomyslel na to, že když mají prsty na nohou pravděpodobně metr od sebe a jejich rty jsou spojené, neudrží rovnováhu a bez rukou nemůžou polibek přerušit. Jana si jejich svízelnou situaci uvědomila jako první, zhruba ve stejnou dobu, kdy přišla na to, že jeho rty jsou velmi měkké a teplé a... příjemné na dotek. Ivan, za svou půlku, byl prostě paralyzovaný.

Když se její rty dotkly jeho, pták mu začal bobtnat a on najednou nemohl dýchat. Proto když se její ruce přiblížily k jeho hrudi a jemně zatlačily, zhoupl se na patách a málem spadl na podlahu. Jak se snažil získat rovnováhu, tvář mu zrudla a jediné, co viděl, byl její pohled s široce otevřenýma očima a ústa pootevřená do malého „o".

Připadal si jako ztroskotanec.

Pak její pohled klesl níž. Na výčnělek v přední části jeho šortek. Její oči se ještě více rozšířily a to „o“ se zvětšilo. Ivan se otočil čelem od ní a z rozpaků mu málem bylo do breku. „Do prdele,“ ulevil si a ani si neuvědomil, že to vlastně řekl nahlas.

Jana viděla jeho bezradnost a v hrudi pocítila příval tepla. „Ivane,“ řekla váhavě.

Nemohl se jí podívat do očí. „Promiň, Jano. Musíš si myslet, že jsem pěkný vůl.“

„Ale ne!“ řekla rychle. Podíval se na ni přes rameno, s otázkou v očích. „Chci říct, že je to v pořádku,“ prohlásila. „Chci říct, že je to úplně normální a naprosto to chápu.“ Teď už začínala být v rozpacích i ona a tváře jí začaly rudnout. „Vlastně to beru jako kompliment. Takže! Teď už nás to nemůže rozházet.“ Její hlas ztvrdl, jak se snažila ovládnout své emoce. „No tak, polib mě ještě jednou.“

Přistoupila k němu, chytila ho za ramena a otočila ho čelem k sobě. Dala si záležet, aby se nedívala dolů, dívala se mu přímo do očí. „No tak,“ řekla už tišeji, „musíme si na to zvyknout, abychom mohli jít dál.“ Nechala ruce na jeho ramenou, přiblížila se k němu a natáhla k němu rty. Když sklonil obličej k ní a jejich rty se znovu setkaly, Jana pocítila slabost v kolenou. Vzápětí už věděla, že má ruce za jeho hlavou a tiskne jeho rty k sobě. Pak jeho ruce přešly k jejímu pasu a pak k jejím zádům a byli v mileneckém objetí.

Polibek pokračoval a pokračoval, jak se oba mladí lidé nechali unášet emocemi. Jana cítila, jak se její ňadra tisknou k jeho hrudi, a bradavky jí začaly tuhnout. Pak ucítila, že ta boule, kterou předtím viděla, se jí tlačí na břicho, a kolena se jí ještě víc podlomila. Zakymácela se, a když se jí podklesly nohy, Ivan ji zachytil. Byli u pohovky a on ji spustil do sedu. Oba lapali po dechu, když se nad ní skláněl.

„Jsi v pořádku, Jano? Ublížil jsem ti?“ zeptal se znepokojeně.

Jana na něj jen zírala. „Páni!“ řekla. Pak to zopakovala: „Páni!“

Ivan se narovnal a jeho špatně skrytá erekce se objevila přímo před Janiným obličejem. Zírala na to. Ivan si uvědomil, co se děje, a chvatně se posadil na pohovku, ruce mu sjely do klína a jeho erekci zakryly. Jana otočila hlavu a zadívala se mu do tváře.

„Páni!“ řekla ještě jednou.

Ivanovi se polibek také líbil, víc než cokoli jiného, na co si mohl vzpomenout. Ale výraz v její tváři ho znepokojoval. „Jsi v pořádku, Jano?“ zeptal se znovu.

Vytrhla se z toho. „Hm, ano... Jsem v pořádku. Bylo to jen... Chci říct, že jsem nikdy nic takového necítila...“ Začínala se červenat. „Samozřejmě, že už jsem se líbala se spoustou kluků, ale... nikdy to nebylo takové.“ Podívala se na něj s úžasem v očích. „Líbáš docela dobře, Ivane,“ skončila.

Usmál se a ulevilo se mu, že se nezlobí. „Uch... díky.“

Podívala se na jeho ruce v klíně. „A myslím to vážně. Nedělej si starosti... s tím...“ Ušklíbla se. „Je to opravdu normální a opravdu to beru jako kompliment. S takovým polibkem, jako byl ten poslední, by mě znepokojilo, kdyby se to nestalo.“ Znovu se začervenala, ale cítila se mnohem uvolněněji.

Ivan byl nadšený. Styděl se, že nedokáže ovládat své tělo, ale teď už to bylo v pořádku. Pochopila to a nemyslí si, že je nějaký úchyl.

Vlastně bez problémů zvládli další dvě dějství. Pak přišla na řadu ta milostná scéna. Zírali na sebe. „Tak tohle nevím,“ řekl Ivan.

Jana se mezitím rozhodla, že se na nácvik milostné scény vlastně těší. Znamenalo to, že si bude moci procvičit další líbání, a po tom posledním se už nemohla dočkat.

Paní Soukupová jim už řekla, že při této scéně bude Jana v tílku nebo bikinách, tedy v něčem, co jí umožní ukázat holá ramena, a že Ivan bude bez trička. Bylo jí jedno, co budou mít na sobě od pasu dolů, jen to nesmí překážet při převlékání kostýmů před a po scéně.

Navrhla sportovní šortky nebo něco podobného, protože to by se dalo nosit pod kostýmy před scénou i po ní. Jana to Ivanovi připomněla, když se připravovali na to, jak scénu zahrát. Ivan řekl: „No, teď mám na sobě sportovní šortky. Mám si sundat tričko?“

Nejdřív chtěla Jana odmítnout, ale pak si vzpomněla na to, co cítila během polibku.

„Asi ano,“ řekla. „A abychom si na sebe zvykli, sundám si také tričko.“

Viděla, jak se Ivanovi zakulatily oči.

„Mám na sobě podprsenku, a to je asi jako horní díl bikin. Ramínka si můžu stáhnout do podpaží.“

Dřív, než si to mohla rozmyslet, Jana vstala a svlékla si tričko. Ivan zůstal stát a zíral, když se objevila její bílá krajková podprsenka. V té krajce se skrývala nádherná ňadra, o kterých ještě včera večer fantazíroval. Jeho pták už začal trochu klesat. To náhle skončilo a najednou byl zase tvrdý jako skála... bolestivě tvrdý.

Stála tam a dívala se na něj. „Tak si sundej to tričko.“

Trhl sebou a stáhl si tričko, zatímco ona si svezla ramínka podprsenky z ramen a prostrčila jimi ruce, takže jí teď visely v podpaží. Ukradla si pohled na přední část jeho kalhot a ucítila ten hřejivý žár v břiše, když viděla, jak je ztopořený.

„Měli bychom to dělat na posteli,“ řekla věcným tónem. „Tak to budeme hrát na jevišti.“

Ivan tam jen stál a zíral na její hruď.

„Ivane!“ zvýšila hlas. „Kde máš ložnici?“

Odtrhl oči od jejích prsou. „Hm... je to nahoře.“

„No tak mě tam zaveď,“ řekla a postrčila ho.

Oba teenageři šli nahoru do Ivanova pokoje, který byl v tu chvíli překvapivě čistý. Nějaké špinavé oblečení odkopl pod postel. Mluvili o tom, jaké pohyby budou muset provádět a jak je budou dělat.

„Když budu mezi tvýma nohama... já... nemyslím si, že to budu moct udělat, aniž bych se tě... však víš... dotkl.“ Ivan to říkal a díval se na podlahu.

„Ano. Myslím, že máš pravdu. Nevidím žádný způsob, jak by to mohlo vypadat opravdově, aniž by se tvé... boky... dotýkaly mých. Hm... možná bychom si mohli dát něco do kalhot – ručník nebo tak něco, a tím by to bylo trochu méně trapné,“ řekla Jana.

Ivan našel ručník a zkusmo si ho nacpal dopředu do šortek. Vypadal jako těhotný a Jana se rozesmála. „No, byl to dobrý nápad, ale nebude to fungovat. Podívej, Ivane, oba jsme dospělí lidé. Prostě se s tím budeme muset vyrovnat.“ S tím sebou plácla na postel, naaranžovala si jeho polštář pod vlasy a roztáhla nohy v džínách.

Natáhla k němu ruce a čekala.

Ivan si při pohledu na ni pomyslel, že v životě neviděl nic tak sexy. I když na sobě měla džíny a podprsenku, s vlasy rozprostřenými na polštáři vypadala tak krásně, že Ivana zabolelo v hrudi.

Jeho pták nabobtnal, až byl tvrdý jako kámen, a on zrudl. „Hm,“ zamumlal a začal se znovu otáčet.

„Ivane!“ vykřikla, „říkala jsem ti, že je to v pořádku. Je to normální. Prostě to zvládneme, ano?“

Ivan se otočil, vylezl na postel a zamířil mezi její roztažená stehna. „Tak je to správně,“ řekla, jako by mluvila s malým dítětem nebo s nějakým domácím mazlíčkem. „Tak pojď. To je hodný kluk. Vedeš si dobře. Tak pojď.“ Zanedlouho už se nadzvedával nad jejím tělem. Její ruce mu dosahovaly až k pasu a její dotek na jeho nahé kůži ho rozechvěl.

„Ivane, musíš si na mě lehnout.“ naléhala. Pomalu se sesunul, až na ni svou vahou dopadl. Měl pocit, že ji drtí, a snažil se zvednout zpátky. Její ruce se dostaly k jeho zádům a přitiskla ho k sobě. „No tak, Ivane. Není to tak špatné, ne?“ Ivan si uvědomil, že se jeho pták zachytil v rozkroku jejích džínů a je poněkud bolestivě natažený.

Zvedl boky a řekl: „Můj, ehm... je to nějak zaseknuté nebo co.“ Pokusil se zvednout ruku, aby se natáhl dolů a upravil si svůj nástroj, ale nešlo to. Jana pochopila, o čem mluví, a aniž by přemýšlela o tom, co dělá, sáhla mezi ně, uchopila přes šortky jeho erekci a posouvala ji, dokud mu neležela na břiše. Najednou si uvědomila, co dělá, a rychle ho pustila.

„Tak,“ řekla udýchaně. „Je to spravené.“ Nemohla uvěřit, že to udělala nebo řekla. Ani Ivan nemohl. Když ucítil její prsty na svém ptáku, ztuhl. Bylo dobře, že ho pustila, pomyslel si, protože kdyby to neudělala, vystříkal by se.

„Dobře, tak teď se pohybuj nahoru a dolů,“ řekla Jana. Opět mu položila ruce do pasu, aby mu pomohla s pohyby. Zvedl boky a pak je zase spustil, přičemž narazil spodní částí svého kolíku na rozkrok jejích džínů. Jana začínala cítit svědění mezi nohama, které obvykle napravovala tím, že si strčila prst do kundy.

„Je to správně?“ zeptal se a snažil se nemyslet na nic jiného než na to, o co naráží penisem.

Jana si vzpomněla na film, který viděla, kde se pár miloval, a na to, jak to bylo zobrazeno. „Myslím, že místo nahoru a dolů máš pohybovat boky směrem k mé hlavě. Jako bys... šel... nahoru... do... mě.“ Už nemohla dál. „To je tak trapné,“ zasténala.

Ivan se zastavil: „Chceš, abych přestal?“ řekl a začal se z ní zvedat.

„Ne!“ téměř vykřikla. „Musíme to dělat. Pokračuj. Bude to snadnější. Jen jsme se s tím ještě nesžili. Pokračuj.“

Nyní Ivan změnil pohyby, až jeho penis klouzal po jejím zipu. Jana ucítila příval vlhkosti ve své kundičce. Ivan nevěděl, co on cítí, ale chtěl to cítit dál. Zanedlouho už se při těch společných pohybech svým ptákem otíral o její frndu.

„Hmm,“ povzdechla si, „ano, myslím, že to je blíž tomu, co máme dělat.“

Ivanovy pohyby začaly být pevnější, rozhodnější. Jeho pták se opravdu krásně třel o látku jejích džínů. Když si Ivan uvědomil, jak je to příjemné, uvědomil si také, že by ty džíny na svém ptáku neměl cítit. Podíval se dolů a uviděl, že mu jeho tvrďák vyklouzl z pod pásku sportovních šortek a teď jeho odhalený kus drhne přímo o její džíny.

A pak jí zabrousil ptákem rovnou do zipu. Než stačil zareagovat, jeho penis se po celé délce škrábl o ostrý roh uzávěru zipu. Penisem mu projela bolest a on vykřikl. Svezl se z ní a přitiskl si na poraněného frantíka ruku.

Jana byla ztracená v tom nádherném pocitu, že se jí něco tvrdého otírá o rozpálenou pičku, a jeho výkřik ji vyděsil. „Co se děje?“ vzdychla, když se od ní odvalil.

„Vjel jsem ti ptákem do zipu,“ vyhrkl dřív, než si stačil rozmyslet, co říká.

„Aha,“ řekla a podívala se na jeho ruku. „Je to... Chci říct, jsi v pořádku?“

Ivan nevěděl, co má dělat. Bolelo to, ale nemyslel si, že by to krvácelo nebo tak něco, ovšem jistě to říct nemohl, protože odhalit to nemohl. „Jo, myslím, že jo,“ řekl.

Jana se mu na to chtěla podívat, ale nedokázala se přimět, aby to řekla. „No, myslím, že to pro dnešek stejně asi stačí,“ řekla.

Když se oba mladiství oblékali, ztěžka oddychovali. Jana řekla: „Myslím, že bych už měla jít,“ a k překvapení svému i jeho se k němu naklonila a políbila ho na rty. „Dobrou noc,“ řekla. „Zítra další trénink?“

Jen přikývl.

Další den byla sobota a Ivan netušil, v kolik hodin se mají sejít. Živě si vzpomínal na včerejší noc. Musel si ho dvakrát vyhonit, aby mu po jejím odchodu změkl. Ale dala mu pusu na dobrou noc, a to podle něj znamenalo, že ničeho, co se stalo, nelituje.

Zrovna si četl, když zazvonil zvonek a maminka na něj zakřičela: „Tvá kamarádka přišla zase nacvičovat hru“. Měl na sobě stejné šortky jako předešlý večer, a tak sešel dolů za Janou. I ona dnes byla oblečená do sportovních šortek a pánské košile s krátkým rukávem.

Vypadala nádherně.

Usmála se na něj: „Jsi připravený to zkusit znovu?“ Trochu se začervenal, když se na něj dívala.

Promluvila Ivanova matka. „Proč vy dva nejdete trénovat do domku na zahradě. Tam můžete odříkávat své repliky a nikoho jiného to nebude rušit. Udělám vám oběd a zavolám vás, až bude hotový.“

Ivan souhlasil a vedl Janu na zadní části zahrady, kde jeden roh vyplňoval malý domek. Jana otevřela dveře a vstoupila dovnitř. „Páni, to je super,“ řekla. Ivan šel za ní a zíral na její zadek, jak se pohupuje sem a tam. Znovu ucítil, jak mu péro začíná tvrdnout. Přál si, aby ho dokázal ovládat.

Jana byla docela překvapená. Domek byl malý, ale měl dvě okna, na podlaze koberec a na stěnách police. V jednom rohu byla velká molitanová matrace a pár skládacích křesílek k sezení. „To je fakt super,“ řekla znovu, když se Ivan ocitl vedle ní.

„Jo, postavili jsme ho s tátou, když jsem byl malý. Hodně jsem tu spával,“ vysvětlil.

Jana se k němu otočila. „Ivane?“ řekla tichým hlasem. „Přemýšlela jsem o včerejším večeru.“

Nedokázal uhodnout, co tím myslí, ale řekl: „Hm, to je v pořádku. Jestli to už nechceš dělat, tak to chápu.“

Podivně se na něj podívala. „Ne, tak jsem to nemyslela. Líbilo se mi to.“ Zrudla. „Myslím tím, že bychom měli víc trénovat. Ještě se spolu necítíme dobře, takže si myslím, že bychom to měli ještě trochu nacvičovat.“ Podívala se na přední část jeho šortek. „A dneska jsem si taky vzala gymnastické trenky a pod košilí mám jen stahovací pruh, takže můžeme cvičit správně a já ti... neublížím.“

Zatímco mluvila, rozepnula si košili. Pod ní měla pruh látky, který jí zakrýval prsa, ale jen stěží. Byl tenký a elastický a jasně přes něj prosvítaly její bradavky.

Ivanův pták vyskočil naplno jako stožár. Jana šla k molitanovému lůžku a lehla si na něj. Znovu roztáhla nohy a natáhla k němu ruce. Tentokrát neváhal. Svlékl si tričko a přistoupil k ní.

Když se na ní uložil, řekla: „A taky líbání. I to musíme trénovat.“

To, co se dělo hned potom, bylo, že Ivan na sucho obskakoval Janu a vášnivě se při tom líbali. Ivanovi došel dech a otevřel pusu, aby se rychle nadechl. Když to udělal, jeho jazyk se dotkl jejích rtů a ona taky otevřela pusu. Pak se jejich jazyky dotkly, nejprve nejistě a pak silněji. V mžiku si je navzájem sáli přesně tak, jak to často vídali ve filmech.

Ivan mezitím brousil svého tvrdého ptáka o Janinu rozpálenou kundu. Tentokrát však mezi nimi byla jen látka jejich sportovních trenýrek a ona to cítila mnohem lépe. Milovala ten pocit, když se její boky z vlastní vůle prohýbaly a nadzvedávaly z lůžka a setkávaly se s jeho, jak se na ni vrhal. Poznala, že se jí blíží orgasmus.

Najednou nevěděla, jak dál. Když se udělá, umře rozpaky, ale bylo jí tak dobře, že věděla, že přestat nemůže. Zasténala a on se zastavil.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se a do zad se mu zaryly její nehty. „Ano, nepřestávej.“

Najednou už jí to bylo jedno. Tiskla svou kundičku na jeho ptáka a nechala se tím pocitem unášet. „Oooch,“ vzdychala. „Aaachanoo, joooo!“ zakončila, když se ten orgasmus konečně dostavil.

Ivan věděl, že něco není v pořádku, ale také věděl, že jí to nevadí. Pak si uvědomil, co se děje. Přišlo to na ni! Byl ohromený. Třel se o ni, snažil se jí pomoci a ona se pod ním svíjela. Nakonec se uvolnila a on instinktivně poznal, že je hotová.

Bylo příjemné se o ni třít, ale myslel si, že by měl přestat. Udělal to a překulil se na bok. Přitom si všiml, že jí v jejich vášnivém objetí ten látkový pruh sklouzl a její prsa byla odhalená. Ležela na zádech se zavřenýma očima a těžce oddychovala. Ta dokonalá ňadra se hypnoticky zvedala a klesala, jejich třešňově červené bradavky přitahovaly jeho pohled jako magnet. Jen je pozoroval a přál si, aby mohl jednu z nich ochutnat.

Jana nevěděla, co má dělat. Svezl se z ní, ale nic neříkal. Nemohla se mu podívat do očí, když věděla, že se právě udělala – a to všechno kvůli jeho velkému tvrdému péru, které jí drhlo o kundičku. Co si o ní pomyslí? Nakonec už nemohla déle otálet. Otevřela oči a pohlédla na něj. Díval se na ni, ale ne na její tvář. Podívala se dolů a uviděla svá nahá ňadra, jak jí trčí ven.

„Ale ne!“ vyjekla a zakryla si je rukama.

„Ne, nedělej to.“ řekl. Podívala se na něj. „Chci říct... jsou krásné,“ vykoktal.

Došla jí ironie té situace a uchichtla se. „To je tak hloupé,“ řekla se smíchem.

Vypadal zraněně. „To není hloupé. Opravdu jsou krásné.“

Pořád se smála. „Ne, ty moulo, tak jsem to nemyslela. Chci říct, že jsem prostě měla orgasmus, když jsme... nacvičovali... a vypadly mi prsy z oblečení a já se ztrapnila. Když si vezmeš, že jsme to právě skoro... udělali... tak mi prostě přijde hloupé, že se stydím.“

Ivan se natáhl a zvedl jednu její ruku.

Nechala ho.

Položil ji vedle ní, zvedl druhou a udělal s ní totéž. Nyní měla prsy opět odhalené. Ale když viděla, jak se na ně dívá, už se nestyděla. Cítila, jak se jí v kundičce nanovo rozrůstá to klubko horka. Hlas měla zastřený. „Chci znovu cvičit,“ řekla.

Znovu se k sobě přetočili, tentokrát s jejími prsy přitisknutými na jeho hruď. Znovu se hluboce políbili. Znovu se na ní začal na sucho pohupovat a ucítil, jak ho její ruce na hrudi odstrkují. Podíval se na ni. Její pohled byl horký a oči se jí leskly.

„Chci cítit tvou kůži na své,“ řekla tím svým chraplavým hlasem.

Natáhl ruku a zatahal za ten látkový pruh, aby jí ho sesunul do pasu.

„Ne,“ řekla. „Myslím celou svou kůži proti tvé.“ Nepochopil to, dokud neviděl, jak si tahá za trenky a shrnuje je dolů. Ohromeně sledoval, jak je sune dolů, dolů, už se ukázala její blonďatá houštinka. Vespod neměla žádné kalhotky. Nadzvedla boky z postele a stahovala kalhoty dál, až je dostala ke kolenům, a pak je ze sebe shodila.

Stále na něj zírala. „Ty taky,“ řekla, když si úplně sundala i to, co měla nahoře.

Třesoucíma se rukama si začal svlékat své šortky.

„Počkej,“ řekla, „nech mě.“ Lehl si na záda a zvedl boky, když za ně škubla. Jeho pták se zachytil za opasek, a když z něj ty šortky konečně uvolnila, vyletěl nahoru a uhodil ho do břicha. Užasle vydechla, když uviděla, jak je tvrdý, ale dál mu stahovala kalhoty. Odkopnul je a ona už byla zpátky u jeho boků, obličej blízko jeho rozdivočelého péra a zírala.

Ucítil na něm její prsty, jak si ho postavila, a pak ho jemně, láskyplně uchopila do chladné ruky. Ta ruka sklouzla nahoru a pak zase opatrně dolů, jedenkrát mu tak ptáka pohonila.

„Aaach,“ zasténal.

Udělala to znovu.

„Oooooch,“ zasténal znovu.

Usmála se. „Budeme nacvičovat,“ řekla a převalila se na záda. Tentokrát, když roztáhla nohy, mohl vidět to, o čem se mu dosud jen zdálo. Její kundička byla právě tak nádherná, jak o ní snil. U horního konce štěrbinky měla světlé chloupky. Odtud se dolů táhly dva tlusté načervenalé pysky, které rámovaly otvor, do něhož téměř viděl. Vypadalo to nafouklé a vlhké a on tušil, že to na omak bude horké.

Opatrně jí vlezl mezi nohy a oba sledovali, jak k ní pomalu spouští boky. Jeho penis byl tvrdý jako kámen a špičkou se téměř dotýkal jejího pupíku. Spodní část toho tvrdého čuráku, když se konečně setkali, jí ležela na kundičce. Zabořil se přímo mezi ty tlusté pysky a ona udělala: „Mmmmm.“

Líbali se.

Jednou se pohnul nahoru, pokusně. Spodní část jeho tlustého tvrdolína se otřela o její klitoris a ona zavzdychala.

Zastavil se. „Jsi v pořádku?“ zašeptal.

„Ještě nikdy jsem nebyla víc v pořádku,“ řekla a zavrtěla boky. „Nepřestávej,“ vyzvala ho.

Pak se začal pohybovat, třel se o ni nahoru a dolů dlouhými tahy, které vysílaly žhavé výstřely do nich obou. Bylo to tak příjemné, že se jeho pohyby stále prodlužovaly, až se jeho špička dostala tak nízko, že se ocitla mezi jejími pysky. Při dalším přírazu nahoru se jí zasunula do kundy a pevně se tam zaklínila.

„Achhh,“ vydechli oba současně. Věděl, kde má žalud svého ptáka. Ona to věděla taky.

Byla to jen nevyslovená dohoda, přesto se už odtud nevracel, ale začal žaludem jemně přejíždět sem tam mezi pysky a uvelebovat se tam. Při jednom přitlačení ona trhla boky a trochu k němu přirazila a on vklouzl ještě o kousek dál.

Zastavil se a vylekal. Rukama ho vzala kolem pasu a přitáhla.

„Nepřestávej,“ zašeptala.

„Ale...“ řekl.

„Je mi to jedno,“ prohlásila. „Hlavně nepřestávej.“

Začal se tedy znovu pohybovat. Pokaždé, když se posunul dopředu, zabořil se do její panenské kundičky o něco hlouběji. Necítila žádnou bolest, i když ji očekávala. Místo toho cítila nádhernou plnost, něco, co přesahovalo možnosti jejích prstů, a dokonce i kartáče na vlasy. V tom zlomku vteřiny, kdy pomyslela na kartáč na vlasy, si uvědomila, že nemá žádnou panenskou blánu, která by se mohla porušit, a že to bolet vůbec nebude.

S tou myšlenkou počkala, až se on rozjede dopředu, a pak do něj vší silou vrazila svými bedry. Ivan cítil, jak jeho penis vklouzává do teplé pochvy, a jak její boky náhle vyrazily vzhůru. Instinkt převzal vládu a on pokračoval, klouzal hlouběji a hlouběji, dokud nepoznal, že se jeho stydká kost srazila s její. Byl v ní uvnitř. Celý v ní uvnitř.

Jana zamlaskala, když ucítila, jak se roztahuje. Když si myslela, že už v ní musí být celý, překvapilo ji, jak jí do těla vniká ještě další a ještě tvrdší kus čuráku. Bylo to úžasné.

Znovu řekla: „Nepřestávej,“ a její boky se divoce rozjely. Nejdřív pracovali proti sobě, ale nakonec se jejich těla propletla, jak se on vytáhl a pak zase vrátil do její horké mokré pochvy. Brzy do ní bušil, co mu síly stačily, až náhle ucítil varovné příznaky svého blížícího se orgasmu.

„Jano,“ zavrčel, „už budu.“

„Nepřestávej,“ odpověděla.

„Ale za chvíli budu stříkat,“ zazubil se.

„Dobře, ale hlavně nepřestávej,“ zavrčela v odpověď.

Jana už byla blízko. Ale nedokázala se dostat přes tu hranici. V určitém smyslu jí to nevadilo, protože z toho, co jí Ivan dělal, jí i tak bylo dobře. Přirážel na ni a jeho penis se jí zarýval hluboko, hluboko dovnitř. Cítila, jak jí buší do děložního čípku a proniká mnohem, mnohem hlouběji, než kdy pronikly její prsty. Byla hodně blízko.

Pak Ivan ztuhl a zasténal. Vnikl do ní nejdál, jak mohl, a tlačil na ni tak silně, že se její tělo posunulo po látkovém potahu matrace.

Pak ucítila, jak se ten do ní zapíchnutý penis rozpíná a rychle pulzuje – jednou – dvakrát – třikrát. Její vnitřek zaplavil hřejivý pocit a ona si uvědomila, že do její panenské kundy proudí jeho semeno.

To bylo to, co ji dostalo tam, kde tak zoufale chtěla být.

Cítila, jak jí to začíná v prstech u nohou, a pak to jako elektřina vystřelilo do píči a odtud do bradavek a potom do hlavy. Nohy se jí ještě víc roztáhly a paty se zaryly do matrace, jak se vrhla nahoru a snažila se do sebe dostat ještě víc jeho stříkajícího ptáka.

Zachvěla se a krk se jí prohnul, až ucítila bolest v krčních svalech a stehnech. A jeho penis se stále vzpínal a vypouštěl svůj drahocenný nektar do jejího vítajícího lůna.

Nakonec zůstali propletení, bezvládní, zpocení, leželi spolu a její kunda byla plná jeho spermatu. Zadýchaně se na něj podívala a tvrdě ho políbila. „To bylo tak krásné,“ zašeptala.

O dva měsíce později byla hra uvedena. Měla ohromný úspěch, a to nejen díky nejpřesvědčivější milostné scéně, jakou kdy kdo ve škole viděl. Nikdo netušil, že den poté, co Ivan a Jana přišli o nevinnost, si vyrobili oblečení, které chtěli mít během scény na sobě. V jeho kalhotách byla dírka a stejná dírka byla i v jejích šortkách.

Dbali na to, aby to procvičovali skoro každý den, a každý den jeho tvrdý napjatý penis vyjížděl z jeho dírky do její.

Během představení tomu nebylo jinak. Ivan, který věděl, že se na něj dívají stovky lidí, napumpoval Janinu sluj takovým množstvím spermatu, až se bál, že jí potřísní kostým. Jana si z toho nic nedělala. Zamilovala si pocit jeho těžkého lepkavého semene, které se jí vsakovalo do kundy, a ta nálož, kterou dostala během představení – v ten premiérový večer a pak ještě čtyřikrát – stačila k tomu, aby se v duchu ujistila, že na tuhle hru ani jeden z nich nikdy nezapomene.