Karel dával najevo znechucení. Irena, jeho žena, mu právě řekla, že přijede její šestnáctiletá sestra Soňa a stráví u nich víkend.

„Sakra, Ireno, mám ložnici pro hosty plnou krámů. Kde bude spát?“

„Může spát na gauči v obýváku,“ odpověděla Irena.

„Víš přece, že někdy nemůžu spát a rád sejdu dolů a dám si skleničku, aby mi pomohla usnout,“ procedil Karel mezi zuby, „a do kuchyně musím jít přes obývák. To nemůžu, když tam ona bude spát na gauči.“

„Ale jasně, že můžeš,“ pokoušela se ho Irena uklidnit, „půjdeš potichu, a to ji nevzbudí.“

„Jo, ale jsou tu taky ještě další věci,“ povzdechl si Karel.

„Já vím, že ona tě škádlí …“ začala Irena říkat.

„Škádlí? Škádlí?“ zařval, „špičková striptérka toho předvádí míň než ona!“

„Já vím, já vím, zlato. Promluvím s ní. A když to nepomůže, myslím, že vím, jak ji zastavit,“ řekla Irena ve snaze manžela uklidnit.

„Doufám, že víš, jak ji zastavit, protože jestli ne, je to naposled, co tu bude.“ A méně hlasitě dodal: „Musí být opravdu děvka a kašlat na všechno, když tu pořád chodí a předvádí se.“

„Karle!“ ozvala se Irena šokovaná zlobou v jeho hlase, „nelíbí se mi, když říkáš o mé malé sestře, že je děvka. Já vím, že tě svádí, ale není to tak hrozné. Ne tak hrozné, aby sis myslel, že je špatná holka. A navíc, možná tě svádí, ale je pořád panna a já jí věřím.“

„Dobře, dobře, už jí tak nebudu říkat. Ale špatné to je a něco s tím jejím sváděním udělej.“

„Jak jsem řekla, promluvím s ní a budu na tom pracovat,“ opakovala Irena a vstala, aby došla zkontrolovat večeři.

Karel se napil svého piva a zadíval se na obrázek Soni, visící na protější stěně. Byla to školní fotka z minulého roku. Byla to nádherná holka, krátké, tmavé vlasy zastřižené do chlapeckého účesu, pevná prsa, od pohledu velikost B, perfektní krémově světlá kůže a dobře tvarované štíhlé nohy.

Největší problém, který Karel se Soňou a jejím sváděním měl, byl v tom, že se často přistihl, jak na to myslí, a pořádně tvrdne z toho, co se mu nabízí. Věděl, že je to jen tak, takové škádlení, a Soňu ani nenapadne, že by z toho někdy mělo být něco víc. A byl rád, že je to tak. Ve skutečnosti nechtěl udělat nic, co by Ireně ublížilo. Ale někdy si přál, aby mohl tu malou tmavovlasou holku povalit na podlahu a důkladně ji oprcat. Možná by pak s tím sváděním skončila.

Další věc, která Karla štvala, bylo to, že to Soňa nikdy nedělala, když byl nablízku někdo, kdo by to mohl vidět. A nikdy ji taky neviděl svádět žádného jiného chlápka. Takže vůbec nevěděl, jestli svádí jenom jeho, anebo to umí tak dobře skrývat, že ji nikdo nepřistihne.

V pátek večer, když se Karel vrátil z práce, Soňa tam už byla. Když vešel do dveří, byla Irena v kuchyni. Odložil svou aktovku na stolek v hale a otočil se, že půjde do kuchyně, když v tom najednou měl plné ruce Soni. Vyběhla do haly a vrhla se mu do náruče.

Přitiskla k němu své pevné mladé tělo a hihňala se, když mu šeptala: „Tak jak se má můj sexy švagr dneska večer?“

„Tvůj švagr se má dobře,“ odpověděl a odstrkával ji od sebe, „ale musíš si udržet v hlavě, že máš švagra pustit a tohle nedělat.“

„Ty jsi pěkný,“ řekla falzetem, položila si ruku mezi své prsy a použila oční řasy, „tím myslíš, že nechceš obejmout od své malé příbuzné? Jsem zdrcená.“

„To jistě jsi,“ Karel se pokusil napodobit její tón, „jen počkej, jednoho dne zkusíš svádět špatného chlapa na špatném místě.“

„To si nemyslím,“ řekla a přes obličej jí přeběhl potutelný úsměv, „já si vždycky vyberu správného na správném místě.“

„Jednou uvidíš,“ zamumlal Karel, nechal ji stát a odešel do kuchyně.

Večeřeli a Soňa pak řekla Ireně, že si zajde na pár hodin ke kamarádce. Když odešla, Karel s Irenou se posadili, že se budou dívat na film v televizi. Předtím se ale ještě bavili o jejím plánu na to, jak umravnit Soňu. Irena mu vysvětlila, jak myslí, že by se Soňa dala vystrašit, aby se svým sváděním přestala.

Řekla Karlovi, že by měl najít nějakou příležitost, kdy bude se Soňou sám, a pak by měl dělat, jako že ji chce znásilnit, protože mu nedá pokoj a svádí ho. Irena soudila, že to její mladší sestru vyleká dost na to, aby se sváděním přestala.

Soňa se vrátila v jedenáct a všichni tři se pak dívali ještě na jeden film. Když skončil, šli do postele.

Irena byla ve sprše, když si Karel šel do kuchyně pro skleničku. Když procházel obývákem, Soňa ležela na gauči, přikrytá jen prostěradlem. Karel neřekl nic, když šel kolem ní, ale potom co si nalil a vracel se, ho čekal šok.

Soňa byla pořád na gauči, jenže teď měla prostěradlo odkopnuté. Všechno, co měla na sobě, bylo jenom tenké triko a bílé krajkové kalhotky. Jak ji Karel míjel, jednu nohu nechala vzadu na gauči a druhou spustila na podlahu, čímž mu poskytla jasný výhled na svá hladká vnitřní stehna a rozkrok kalhotek.

Smála se na něj, protahovala se, spustila si ruku na stehno a pak ji nechala klouzat nahoru mezi své nohy, přes svůj kalhotkami zakrytý pahorek, přes své holé bříško, až ji nakonec zastavila na vrcholu jednoho pevného ňadra. Karel kroutil hlavou a prošel vedle ní.

V té chvíli uslyšel, jak mu šeptá: „Dobrou noc, bejku.“

Vklouzl do postele, ležel, spát se mu nechtělo, přemýšlel. Trvalo to dlouho, ale nakonec se rozhodl, že už je čas. Potichu vstal a šel do obýváku. Soňa spala na zádech. Bylo hodně teplo a prostěradlo se jí sesunulo na podlahu.

Karel obdivoval obrysy jejích prsů pod tenkým trikem. Látka byla tak vypnutá, že byly zřetelně vidět i její bradavky. Pohled mu zabloudil nad rozkrok. Krajkové kalhotky byly taky těsné. Byly vtažené mezi její pysky a vytvářely velice provokativní velbloudí kopýtko. Zavrtěla se, vzdychla a pak se posunula dozadu. On přistoupil blíž k ní a naklonil se dolů, až měl svůj obličej jen malý kousek od jejího. Viděl drobné kapičky potu nad jejím horním rtem a cítil sladké aroma jejího mladého těla.

Narovnal se a tiše dokončil svou cestu do kuchyně. Tam rozsvítil, začal dělat hluk, bouchl dvířky příborníku a několika hrnečky a talířky. Po pár minutách otevřel chladničku a nalil si studenou vodu z láhve nahoře. Zavřel dveře, zhluboka se nadechl a pomalu se vydal na zpáteční cestu do ložnice.

Když procházel kolem gauče, Soňa se zeptala: „Nemůžeš spát? Potřebuješ nějakou pomoc?“

Vstala, udělala krok a přitiskla se k němu.

„Já ti můžu pomoct,“ zavrněla.

Nabral dech a pomyslel si, ‚Dobrá, tak je to tady,‘ pak sáhnul dolů, chytil ji za obě půlky její prdelky a přitáhl si ji k sobě. Její podbřišek vyšel do správného místa naproti jeho tvrdému čuráku.

„Jo. Nějaká ženská pomoc by se mi hodila,“ odpověděl.

Cítil, jak ztuhla, pak se pokusila odtáhnout a řekla: „No ne, Karle, jakou to tady máš velikou bouli?“

Trhnul s ní zpátky k sobě a chraplavým šeptem odpověděl: „To je právě to, s čím potřebuju pomoct.“

„Já … já nemyslím, že bysme to měli dělat teď,“ řekla a v jejím hlase zaznívala nervozita, „Irena by to mohla slyšet.“

„Nemohla,“ řekl Karel, zajel jí rukou pod triko, přiklopil ji na jeden z jejích prsů, a dodal: „leží a vzala si prášek na spaní, než šla do postele. Je mimo. Můžeme se chovat tak nahlas, jak budeme chtít.“

„Karle,“ řekla a silněji zatlačila na jeho hruď, střídavě se pokoušela vykroutit z jeho sevření a vytáhnout mu tu ruku z pod svého trika, „je mi teprve šestnáct a ty jsi můj švagr. Nemůžeme to dělat.“

„Tak co bylo všechno to svádění, když ne nabídka s tebou mrdat?“ řekl s úšklebkem a při tom jí rejdil rukou pod trikem a nabíral si do ní nahé pevné kozy.

„Prosím tě, nedělej to!“ už fňukala a silně tahala za jeho zápěstí ve snaze dostat tu ruku pryč ze svých prsou, „to byla jenom legrace. Jenom jsem si dělala legraci. To nebyla nabídka a já nechci mít s tebou sex!“

„Mrdat,“ odpověděl Karel, jednou rukou si ji držel těsně u sebe a druhou jí hladil bradavku, „to slovo je mrdat. A byla to nabídka. Umím poznat, kdy je holka nažhavená. A ty jsi nažhavená. Potřebuješ velkého tlustého ptáka, aby ti s tím pomohl.“

Jak mu odtlačovala hruď, začal jí bradavku, za kterou ji zrovna držel, kroutit v prstech sem tam. K jeho radosti se jí začala zvětšovat.

„Karle! Přestaň! To mi nesmíš dělat!“ Supěla, svírala jeho zápěstí, a stále se pokoušela vymanit z jeho rukou.

„Samozřejmě, že smím,“ zasmál se zlověstně, „svým chováním jsi mě k tomu vyzvala.“

„Nedělej to! Přestaň! Budu ječet!“ Těžce oddychovala, pořád zkoušela dostat pryč jeho ruku, kterou měla pod trikem.

Stiskl jí bradavku, vyjelo z ní zasténání, potom ji rychlým švihem položil zpátky na gauč. Když se na něj zhroutila, vylezl si na ni. Obě její zápěstí chytil do jedné ruky a přišpendlil jí je nad její hlavou ke gauči. Koleny jí rozpáčil nohy a zvětšoval si prostor mezi nimi, dokud na ní neležel se svým tvrdým ptákem přitisknutým k jejímu rozkroku, který měla zakrytý jen svými rozehřátými kalhotkami.

„Budu ječet!“ supěla.

„Udělej to a dám ti roubík ze tvých vlastních kalhotek,“ zavrčel.

„Ty … to by ses neodvážil!“ zajíkla se.

„Že ne?“ řekl a hned sáhnul dolů, volnou rukou jí kalhotky začal stahovat z boků.

Bojovala, snažila se zabránit tomu, aby jí je sundal, ale za pouhou chvilku jí je stáhl z kotníků, teď byla od pasu dolů nahá.

Zvedl je tak, aby je mohla vidět, a klidně, zřetelně zašeptal: „Teď budeš zticha nebo ti je nacpu do pusy.“

Naříkala, ale nepromluvila. Karel hodil její kalhotky na podlahu, sáhnul dolů a stáhl jí triko, pevné šestnáctileté prsy se obnažily. Hladil napřed jeden a pak druhý, užíval si ten pocit z nich a utrousil poznámku k jejím bradavkám, které z nich vyvstávaly, tvrdé a vysoké.

„Tak ty si ráda hraješ se svými kozami, viď,“ řekl.

„Ne, nehraju!“ odpověděla nenávistným šepotem, začala sebou mlátit a vyrážela: „Slez … ze … mě!“

Karel ji tiskl k posteli, dokud se neunavila a nevzdala boj, pak s úsměvem zareagoval: „Ne, promiň. To neudělám. Nechci slézt z tebe, chci se dostat do tebe. Využiju tu tvou malou těsnou pindu k svému potěšení. Ty ale chceš, abych to udělal, protože mně to už hodně dlouho nabízíš.“

Sklonil se dopředu a začal jí sát a kousat bradavky, jednu, druhou, po chvilce si uvědomil, že ona už nebojuje. Pohlédl jí do obličeje, oči měla zavřené a ret skousnutý.

‚Řekl bych, že ta malá flundra si to začíná užívat,“ pomyslel si, „ale to já taky, a až moc. Je čas s tím skončit, než provedu něco hloupého.‘

Vsunul ruku mezi jejich těla a vtiskl prst mezi vlhké pysky její frndy. Našel poštěváček a začal ho třít.

„Ach bože,“ zasténala, „přestaň, prosím přestaň!“

„Ovšem že přestanu.“ Zasmál se, sáhl dolů a osvobodil svého tvrdého ptáka z kalhot pyžama.

„Co … co chceš dělat?“ vylekala se.

„Chtěla jsi, abych tě přestal prstit, tak jsem připravený tě místo toho mrdat,“ řekl. „Vycpu ti tvou těsnou malou kočičku pěkně tvrdým mužským masem.“

„Prosím tě, nedělej to! Ne, prosím, to nemůžeš! Jsem panna!“ prosila ho.

Ale on si současně všimnul, že na další boj už rezignovala a teď jen tiše leží.

Přemýšlel, jestli je to proto, že očekává, že jí to přinese něco dobrého, nebo z nějakého jiného důvodu. Usmál se a žaludem svého tvrdého ptáka našel její klitoris. K svému překvapení zjistil, že je pěkně mokrá.

Umístil svůj žalud proti její díře a řekl: „A teď to báječné maso, je na čase, abys dostala to, co máš slíbeno.“

Neprotestovala. Jen tam ležela, s očima zavřenýma, rozechvělá. Věděl, že musí přestat, musí to vzdát právě v tomhle okamžiku, protože jestli to neudělá, bude ji mrdat. Právě teď je nutkání vyrazit vpřed skoro nepřekonatelné. Přesto se odtáhl a posadil. Dlouhou chvíli bylo ticho. Ani jeden z nich se nepohnul.

Nakonec promluvil Karel: „Podívej, tohle všechno jsem dělal proto, abys dostala lekci. Musíš skončit s tím sváděním,“ řekl. „Teď právě jsem tě mohl mrdat a nic mě nemohlo zastavit. Jednou svedeš špatného chlapa, a ten se nezastaví.“

„Ty … to neuděláš?“ zakoktala se a nadzvedla.

„Ne. Dělal jsem to jen abych ti ukázal, jak snadno to někdo může udělat.“

„Ty hajzle!“ Plivla na něj: „Ty zbabělče!“

„Co?“ dostal ze sebe překvapeně, šokovaný jejím výbuchem.

„Jsi ksindl bez koulí!“ řekla se zaťatými zuby a drápla ho svými dlouhými nehty po hrudi, zůstaly mu tam dlouhé červené škrábance.

„Co to do prdele děláš?“ chytil jí znovu za zápěstí, aby ho už nemohla škrábnout.

„Ty zbabělej sráči!“ zavrčela a zběsile se snažila uvolnit si ruce, aby ho mohla znovu drápnout.

Karel s ní bojoval a skončili ve stejné pozici, v jaké byli před pár minutami, ležel na ní, mezi jejíma nohama, obě zápěstí měla nad hlavou, pevně přitisknuté ke gauči.

„Co máš ksakru za problém?“ ptal se udiveně, „řekl jsem ti, že jsem tě nechtěl mrdat.“

„Jsi sráč bez koulí, to jsi! Vyhrožuješ, že mě omrdáš, vyděsíš mě kurva tak, že čekám, že to uděláš, a pak mě krmíš těma kecama o nějaké lekci. Měla jsem to vědět, že nejsi dost chlap, abys mě mrdal!“ syčela a znovu se pokoušela osvobodit si ruce.

„Krucinál,“ řekl Karel, držel ji za obě zápěstí, uvolnit se nemohla, „lež klidně!“

Několik minut se spolu prali, potom se neočekávaně nahnula dopředu a kousla ho do prsou, citelně.

„Do prdele,“ sykl Karel bolestí, pak ji chytil pod krkem a přitiskl ke gauči.

Byl opravdu rozzuřený. Ty škrábance a kousnutí od ní pekelně bolely.

„Tak, ty malá píčo,“ zavrčel, „já nejsem dost chlap, jo?“

Pevně jí jednou rukou svíral spojená zápěstí, dokud ji neuslyšel fňukat, jak to bolí, pak sáhl mezi jejich těla a žalud svého tvrdého péra nasadil k její dírce.

Nepřemýšlel o následcích, ani o tom, jestli by měl nebo neměl. Hlavu měl plnou vzteku a myšlenek na všechno to její svádění, a bolesti vyrážející z ran, které mu způsobila. V tom momentu dokázal myslet jen na odvetu. A nejlepší způsob, který mohl vymyslet, byl omrdat tu malou děvku.

Postrčil se dopředu a začal vtlačovat svůj žalud mezi mokré, teplé pysky její frndy. Ona se nehýbala, dokonce nevydala ani zvuk. Ležela tam, s očima zavřenýma, rozechvělá. Zase zastrčil kousek a žalud pronikl do jejího úzkého tunelu. Karel rozpoznal odpor, věděl, že žalud se právě dotknul jejího věnečku.

Rozhodl se udělat to tak, aby to chvíli trvalo, chtěl poškádlit pro změnu zase ji. Pojížděl žaludem v jejím vchodu tam a zpět, po každé se dotkl její blány, zatlačil na ni, ale nedal do toho dost síly na to, aby ji protrhl.

Dělal to znovu a znovu a při tom jí šeptal: „Všechno, co musíš ty malá kundo udělat, je poprosit. Popros mě, ať to nedělám, požádej mě hezky, ať tvou panenskou blánu neprotrhnu, ksakru s tvou těsnou malou panenskou píčou. To je všechno, co chci slyšet, jenom řekni ‚prosím tě, nemrdej mě, slibuju, že už tě nikdy nebudu svádět‘, udělej to. Dělej, popros mě, ať tě nechám být.“

Celou tu dobu ležela s očima zavřenýma, spodní ret skousnutý zuby, ležela zcela klidně, kromě toho chvění. A nevydala ani slovo. Žádný zvuk, kromě dýchání. Po několika minutách začínal být naštvaný. Čekal, že poprosí, ale neudělala to. Když nechce prosit, rozhodl se, že je čas, aby do té malé mrchy, co ho pořád sváděla, nacpal svého čuráka.

Nahnul se dolů, položil své rty na její a zašeptal: „Nebudeš prosit? Beru to jako že chceš, abych tě mrdal. Dobře … a víš co? Jsem na to dost chlap!“ A aby své poslední slovo zdůraznil, udělal výpad kyčlemi, byl tam mžikový odpor, pak pocítil, že mu její panenská blána uvolňuje cestu, cítil, jak celá najednou ztuhla a zalapala po dechu, to když jí jeho koule narazily do zadnice a tvrdý nástroj nad nimi se prodral do její panenské svatyně.

Ležela strnulá a klidná, ze rtů jí uniklo jen velice slabé zakňučení. I on ležel klidně, vychutnával si ten pocit. Po té dlouhé době, kdy ho pořád sváděla a on myslel na to, co by s ní mohl dělat, byl teď uhnízděný v její těsné píče.

„Takže, ty malá kundo, sváděla jsi mě moc často. Teď využiju tvou sevřenou pindu pro svou rozkoš,“ šeptal jí.

Pomalu se vytahoval, pozoroval při tom její obličej, pak do ní znovu vrazil, tvrdě. Nebyl něžný, ani nezkoušel být. Chtěl odplatu, chtěl, aby to cítila, a bylo to pro jeho potěšení, ne pro její. Začal si vystružování té panenské kundičky užívat.

Sáhl dolů a sklapl svůj palec a ukazováček na její bradavce, surově ji stiskl. Ona zasténala. Ve své ruce jí mačkal prsy a svým ptákem dorážel do ní, znovu a znovu.

Během toho všeho ležela se zavřenýma očima, jen čas od času zafňukala. Natáhl se, popadl ji za hlavu a zatřásl s ní.

„Otevři oči,“ zavrčel, „chci, aby ses na mě dívala, když tě mrdám. Chci, aby sledovala můj obličej, když tě mrdám, a viděla, jak moc si tu tvou mladou kundu užívám. Otevři je, sakra!“

Otevřela oči a dívala se zpříma na něj. Zírali jeden na druhého, a on ji při tom neúnavně protahoval, do ní a znovu do ní. Bylo to intenzivní. Všiml si hnědé barvy jejích očí, těch malých, téměř nepostřehnutelných slziček v koutcích, jejích tmavých řas a toho, jak široce měla otevřené oči a jak na něj pořád zíraly. Cítil, že se její tělo začíná uvolňovat, její boky nadzvedávat, pomáhala mu při každém jeho přírazu, aby do ní snáze vklouzl. Brzy mu ten pocit z jejího mladého těla, ta těsnost její vlhké frndy, do které pořád přirážel, a ten oční kontakt splynuly dohromady a připadal si, jako by se sám v ní rozpouštěl.

Chtěl víc, chtěl z ní úplně všecko. Tak ji tvrdě líbal na ústa, drtil její rty svými, vrážel jí jazyk do pusy a do hrdla.

Překvapilo ho, že mu polibky vrací. Boky se jí začaly zvedat, vycházely vstříc jeho přírazům, pofňukáváni přešlo v hekavé sténání. Pustil její zápěstí a ona mu ovinula paže kolem krku. Cítil také, jak při každém dalším hlubokém přírazu zvedá svou pánev proti němu rychleji.

Sáhl dolů, podebral jí obě půlky a pokračoval v mrdání jako necivilizovaný divoch, přizvedával jí hýždě a útočil do její poničené panenské díry ... Cítil, že jeho koule explodují, věděl, že se už brzy udělá, a taky věděl, že by to nemělo být v ní uvnitř, ale právě v té chvíli mu to bylo zatraceně jedno.

Zasténal, když se mu pták začal cukat a chrlit semeno v hloubi v té panenské kundy, kde právě byl. Ještě víc ho do ní zarazil, dál už nebylo možné se dostat, a stříkal, plnil její rozervanou micinku svými horkými výrony … Když ten těsný tunel přijal od jeho ptáka poslední kapku, uvědomil si, že se její tělo náhle roztřáslo, pocítil, jak její pinda jemně pulzuje, a slyšel z jejích rtů splývající přerývané vzdechy rozkoše, vyvolané orgasmem.

„Co, ty malá kundo!“ řekl, „ty jsi se udělala. To bylo pořád prosím tě, ne, a pak se ksakru uděláš.“

Vytáhl z ní svého ptáka a postavil se. Z jeho konce odkapávalo semeno na podlahu. Když se podíval dolů na ni, otočila se obličejem ke zdi. Neřekl nic, protože ani nebylo co říct. Zvedl kalhoty svého pyžama a zvolna se vydal směrem k ložnici.

Když lezl do postele, Irena se ho zeptala: „Jak to šlo?“

„Myslím, že už nebudou žádné problémy,“ odpověděl a uložil se na záda na svůj polštář.

Zbytek noci probděl, šokovaný z toho, co udělal. V osm Irena vstala a připravila snídani. Chtěla jít s kamarádkou nakupovat a musela vyrazit v devět. On dál ležel a civěl na strop, dokud ho nezavolala, že snídaně je hotová.

„Hmm, ještě jí to neřekla,“ mumlal si Karel při vstávání. „Zřejmě si to schovává k snídani.“

Když sešel dolů, Irena se zabývala prostíráním a Soňu nebylo vidět.

„Kde je Soňa?“ zeptal se.

„Odešla. Řekla, že má sraz s nějakými kamarádkami.“

‚Čekání na popravu,‘ vyhodnotil si to Karel.

Nasnídali se a Irena vyrazila, jak bylo domluveno, řekla, že bude doma až pozdě večer. Karel si sedl a civěl na televizi. Nesledoval ji, myšlenky se mu znovu a znovu vracely k událostem z minulé noci. Vzpomínkou na to byl střídavě vzrušený a vyděšený. Nemohl uvěřit, že byl tak surový, ale současně cítil, jak mu při tom pomyšlení, že byl v její dívčí komnatě, pták pěkně tvrdne.

Krátce po poledni zaslechl, jak se otevírají vchodové dveře, pak se zase zavřely. O chvilku později vstoupila do pokoje Soňa. Měla na sobě těsný top odhalující břicho, krátkou úzkou sukni a páskové střevíce s podpatky.

„Je tu Irena?“ zeptala se.

„Ne, šla nakupovat a vrátí se až večer,“ odpověděl.

Soňa neřekla nic, ale šla k němu a stoupla si vedle jeho židle.

Stála tam chvíli tiše a potom řekla: „Tak jak se ten velký muž cítí dneska? Řekla bych, že ses musel cítit opravdu mužně, když jsi mě povalil a znásilnil tak, jak jsi to udělal.“

Pohlédl na ni a zdálo se, že se rozzlobí, rozčiloval ho její tón, přemýšlel, co to ksakru dělá, a odpověděl: „Blbost. Neudělal. A ty sis o to řekla.“

„No jo,“ řekla a posadila se na opěrku jeho křesla, „řekla jsem si o to. A ty jsi jenom musel nandat mně to, že jo? Přidržet si šestnáctiletou pannu pod sebou a nacpat do ní svůj tvrdý čurák. Vzít si můj věneček. Prostě jsi to musel udělat. To jsi teda mužský!“

Její sarkasmus ho začal zlobit. „Ty jsi pěkná potvora a víš to. Mělo ti dojít, že tě někdo jednou ojede. A navíc, vyšla jsi z toho dobře. Poznal jsem, že ses na konci udělala. Tvá pinda z toho šílela, tak mi neříkej, že sis z toho nic neužila. A víš co? Mně se to líbilo. Líbilo se mi držet si tě pod sebou a vtrhnout do tvé panenské zahrádky.“

„Co jsi to za chlapa,“ řekla a svou rukou mu přejela po hrudi, „držet mě pod sebou a mrdat mě. Vecpat svůj tvrdý ohon do šestnáctileté holky. A vsadím se, že bys to udělal znovu, že ano, ty bejku?“

Karel zachytil v jejím hlase jakýsi podtón, ne ten sarkastický jako předtím, stejný očekával i teď, ale bylo to něco jiného. Když zvedl oči a podíval se na ni, usmívala se, a v jejích očích bylo něco nového – očekávání. ‚Ksakru, ona to chce znovu!‘ napadlo ho.

Okamžik nebo dva se jí díval do očí a rozhodl se. Už ji mrdal, fakticky ji znásilnil, a jestli se rozhodla někomu to říct, on z toho, že jí to udělá znovu, už větší trable mít nebude.

„Jo, můžu ti to udělat znovu, ty malá kundo.“

„Ooo, velký pane,“ zavrkala, „pochybuju, že máš na to, udělat to ještě jednou.“

„Proč, ty malá děvko,“ řekl, chytil ji a strhnul do svého klína. Začala se prát, ale stáhl jí obě paže za záda a pevně uchopil obě její zápěstí do jedné ruky. Druhou zajel pod její top, Když se dostal pod jeho elastickou látku, našel holou kůži. Ušklíbl se, bylo to přesně tak, jak očekával, neměla podprsenku.

Mačkal jí prsa a roloval bradavky a celou tu dobu mu musela sedět obkročmo na klíně, přestože se chtěla dostat pryč a stále s ním bojovala.

„Nemá to cenu, kundo,“ utrousil, „sváděla jsi mě moc dlouho. Kvůli tomu jsem tě včera mrdal a budu to dělat zas. Nenechám se už tvým sváděním dál pobízet.“

„Nemůžeš mě znovu znásilnit,“ kňourala.

„Samozřejmě, že můžu,“ řekl.

Sáhl dolů, rozepnul si poklopec a vylovil svůj tvrdý nástroj. Pak chytil tanga, která měla pod sukní, a zatáhl. Látka se roztahovala, roztahovala, až praskla. Stáhl jí roztržená tanga z boků, křenil se, zvedl si je k nosu a přičichl.

„No ano,“ řekl, „vůně rozpálené malé svůdnice.“

„Jsi sprostej bastard,“ syčela, „nech … mě … jít!“

„Nemáš šanci,“ procedil mezi zuby, když umisťoval svůj bodák proti její vlhké vagině.

„Můj bože, ne!“ křičela, „jsem ještě bolavá z toho, co jsi mi dělal v noci! Budu řvát! Budu!“

„Špatně,“ řekl, „na to jsi měla myslet, než jsi mě začala svádět. Dělej, křič. Není tu nikdo, kdo by tě slyšel.“

Rukou si ji přidržel a udělal výpad vzhůru, ptáka tím dostal hluboko do její mokré a rozbolavělé dírky.

Sténala, vzdychala a potom přešla na slabé houkání. Karel ji s úsměvem tvrdě mrdal, přirážel do její kundy dál a dál.

Napřed sténala bolestí a žadonila: „Prosím ,,, p-prosím přestaň! To bolí! Jsem tak bolavá!“

Ale jak ji mrdal a její pipina byla mokřejší a trochu uvolněnější, přestala naříkat a začala shora dolů vycházet vstříc jeho šťouchům.

Usmál se, popadl ji rukou za vlasy a stáhl jí hlavu k sobě tak, aby měl rty u jejího ucha. „Jsi pořádná potvora, ty svůdnice,“ hučel jí do ucha, „ale máš hezkou malou mrdatelnou pindu a já ji budu mrdat, dokud se tě nenasytím. A potom ti ji zase vystříkám.“

Jeho tělo mu ale napovídalo, že už brzy bude hotovo. Chtěl to oddálit, proto ji odstrčil ze svého klína, musela se postavit. Také si stoupl, nasadil zlý úsměv a táhl ji do ložnice. Bránila se, ale zdálo se mu, že jenom naoko. Hodil ji na postel a hned se tam vrhl za ní. Pokoušela se utéct, ale chytil ji, položil na záda a obkročmo si na sedl.

Jednou rukou jí držel zápěstí, druhou sáhl do nočního stolku a vyndal sametové šňůry, které tam s Irenou měli uložené. Rychlými obratnými pohyby jí přivázal zápěstí k čelu postele. Zasmál se, když s tím byl hotov, uchopil její top a vytáhl jí ho ke krku, její nahé pevné prsy měl volně před sebou.

„To nesmíš dělat,“ zasyčela, “znovu mě znásilňuješ! Radši přestaň! Hned teď!“

Zmocnil se obou prsů a svými prsty jí masíroval bradavky.

„Nebo co?“ zeptal se.

„Nebo budu …“ Její hrozba šla do ztracena.

„Nebudeš dělat nic,“ řekl, „máš to ráda a víš to. Jsi teď moje malá coura. Omrdám tě, kdy si budu přát, a ty mě necháš. Tak mlč!“

Sklouzl níž a několika pohyby ji zbavil bot a sukně. Pokoušela se bránit a kopnout ho, ale tomu se jen zasmál a zarazil jí dva prsty do odhalené mokré píči. Držel jí nohy roztažené a prstil ji, uculoval se čvachtavým zvukům, které tím vznikaly.

Své prsty zase vytáhl, sklouzl z postele a rychle se svlékl. Když lezl zpátky, tvrdý pták mu čněl do výšky. Chtěla ho kopnout, tak ji chytil za kotníky a držel jí nohy v klidu.

„Teď,“ řekl, „myslím, je na čase, abych tu tvou těsnou chňapku ochutnal.“

Vydala znechucený zvuk a řekla: „To neuděláš. Polož svou pusu na mou … mou …“

„Pindu,“ napověděl jí, a stlačil jí nohy tak, že měla kolena těsně u ramen, „a ano, chápeš to správně, budu ti lízat kundu.“

Nahnul se dopředu a projel jí škvíru jazykem zespoda nahoru. Otřásla se a se zaťatými zuby řekla: „To je tak hnusně sprosté!“

To ignoroval, vtlačil jazyk mezi pysky v jejím rozkroku, jeho špičkou vyhledal poštěváček a začal ho dráždit, pak mrskat, a nakonec tvrdě sát. Odměnilo ho hekání, sténání a pak série vzdechů. Jak ji lízal, vzdychání bylo stále hlasitější, dokud nevyjekla a její pinda nezačala pulzovat.

„Tak ta malá dráždivá kunda má ráda, když ji někdo mezi nohama lízá, co? Dobře, teď je zase na řadě něco s čurákem.“

Klekl si mezi jejíma nohama na kolena, umístil žalud k její díře a zatlačil vpřed, pozoroval její pysky, jak se nabalují kolem tvrdého prutu, který do ní lehce vklouzává. Když v ní byl až po koule, znovu jí zvedl nohy, dokud se kolena po obou stranách nedotkla matrace. Nemohla se pohnout, nemohla sebou ani škubnout, když do ní začal přirážet.

Mrdal ji tvrdě, brutálně. Usmíval se, když si všiml, jak se při každém přírazu její kozičky po té srážce dvou těl zavlní. Záhy mu koule začaly tuhnout, jeho orgasmus se přibližoval. A pak dorazil. Když se udělal, byl vklíněný hluboko v ní, vháněl do její svatyně jednu dávku semene za druhou.

Skončil s ejakulací, pomalu se vytáhl a s uspokojením pozoroval, jak jeho nadílka vytéká a odkapává z naplněné pindy úžlabím zadnice dolů na prostěradlo. Podíval se na její obličej a zjistil, že ona se na něj taky dívá, se zasněným výrazem ve tváři.

„Povím ti, co bude,“ řekl, „po každé, když mě budeš svádět, budu tě mrdat. Možná ne hned, ale bude to po každé, věř mi. Přestaneš mě svádět a já přestanu svým ptákem zaplňovat tvou nedospělou píču. Tak jednoduché to je. Když nechceš být mrdaná, nesváděj.“

Zvedl se a rozvázal jí ruce, potom vstal z postele a řekl jí: „A teď se jdi očistit.“

Ona se taky zvedla a vykročila ke dveřím, ještě se zastavila, otočila zpátky k němu a zeptala se: „Po každé, když tě budu svádět?“

„Po každé,“ odpověděl s přikývnutím.

Usmála se rozpustilým úsměvem, zavrtěla na něj prdelkou a vyšla z pokoje.

Karel si sedl na postel a uculoval se. Pak na něj dopadla realita té situace. Mrdal šestnáctiletou sestru své ženy. Jestli to jeho žena zjistí, on půjde do vězení a ona se s ním rozvede. A současně věděl, že bude Soňu znovu mrdat kdykoli to půjde.

‚To je děsné. Do čeho jsem se to proboha dostal?‘ říkal si pro sebe a při tom zachytil pohled Soni, která se do místnosti vrátila.

Měla na sobě svůj top, ale od pasu dolů byla pořád nahá. Došla až k němu a top si vytáhla tak vysoko, aby se vynořily její dráždivé kozy.

„Tak jak moc svádění musím předvést, než mě budeš mrdat?“ řekla a hladila si při tom jeden prs.

‚Ale co,‘ pomyslel si, ‚užiju si to, dokud můžu.‘

Sáhl po Soně a řekl jí: „Tohle, co děláš, úplně stačí.“