Luisa se před zrcadlem předklonila. Ta nová minisukně vypadala úžasně, nebo aspoň její hezké nohy v ní vypadaly úžasně. Normálně, když je doma její otec, by si takovou minisukni netroufla vzít. Ta sukně jí pevně obepínala boky. Sahala jí dobrých dvacet centimetrů nad kolena. Když se předkloní nebo když si sedne, budou její krajkové kalhotky vykukovat. Naštěstí její rodiče právě před půl hodinou odjeli na víkend na Východní vysočinu a Luisa se mohla oddávat erotickým snům.

Otáčela se a obdivovala se. Měla co obdivovat. Ve svých osmnácti vypadala spíš starší, aspoň co se oblasti prsou týče. Ve škole se nenašla holka, která by měla poprsí ve velikosti Luisiných plných a oblých bochánků. Jen Luisa věděla, že jí i při své velikosti stojí pevně a hrdě, aniž by se prověšovaly. Dychtiví kluci, s kterými chodila, měli to štěstí, že se jich mohli dotknout. Žádný však nepostoupil dál než k jejímu svrchnímu oděvu.

Luisa měla na sobě tenký růžový svetřík. Vpředu měl dost hluboký výstřih. Vyzývavá, bledá ňadra z toho svetru nehledala cestu ven. Nebyl nijak těsný, a i když jeho velký výstřih odhaloval ty rozkošné polokoule uvnitř, přesto pečlivě obepínal její ňadra zespodu a po stranách. Ty křivky a tvary byly všem okolo jasné, a tak se to Luise líbilo. Líbilo se jí, když se na ni muži dívali. Docela ji vzrušovalo vidět touhu v jejich očích, když proplouvala kolem nich.

Obvykle nosila přiléhavé kalhoty, které obepínaly ty plné křivky jejího dobře zakulaceného zadečku. Kalhoty byly dost těsné na to, aby taky naznačovaly oblost jejích stehen, ale ne tak odhalujícím způsobem jako její nová minisukně. Její otec by dostal záchvat, kdyby ji teď viděl. Nejspíš by ji zamkl v ložnici a zahodil klíč, kdyby se v tomhle oblečení chtěla vydat tady na nákupy.

Luisa si dokázala dobře představit ty pohledy afrických mužů, kdyby se pokusila projít po krytém chodníku, který vedl kolem obchodů. Bylo hodně těžké udržet jejich ruce od jejího zadku, už když měla na sobě kalhoty. Dokázat, aby se ty chlípné ruce nedostaly pod tak krátkou sukní by bylo prakticky nemožné!

Luisa sklouzla do erotického snění a představovala si, jaké by to bylo, kdyby se ty černé ruce ocitly pod její sukní. Ani jeden její přítel tohoto cíle nedosáhl. Přesto stále fantazírovala o tom, jaké by to bylo, kdyby konečně nechala mužskou ruku prozkoumat své tělo.

Luisa byla v Zimbabwe teprve měsíc. Její rodiče tu už byli šest měsíců. Řekli jí, že chvíli potrvá, než se adaptuje na zdejší prostředí, je to tu jiné než doma. Ale pak se jí tu bude líbit. Přijela později, protože musela doma napřed dokončit školu a udělat maturitu. Luisa netušila, jakému povolání se chce věnovat, ale všechny její kamarádky šly na univerzitu a rodiče to očekávali i od ní. Takže se taky přihlásila na univerzitu. Teď měla prázdniny.

Jako rozmazlená dcera muže, který většinu života strávil na postu ředitele té či oné společnosti, Luisa o možnosti skutečné práce vážně neuvažovala. Univerzita měla být místem, kde si najde nějakého chytrého muže, který to někam dotáhne, a vdá se za něj. Tak jí to aspoň radila matka. A protože matka jí vždycky radila dobře a sama se dobře vdala za tatínka, Luisa měla v úmyslu se matčinou radou řídit.

Zazvonění zvonku u dveří ji přimělo vyskočit. V náhlé panice ji napadlo, že se její rodiče vrátili, ale tu myšlenku rychle potlačila. Její rodiče by u dveří nezvonili. Ostatně za celý měsíc od svého příjezdu si nepamatovala, že by někdy slyšela zvonek. Normálně to bylo tak, že zahradník zkontroloval, kdo je u branky, a zeptal se jejích rodičů, zda je návštěva vítaná, nebo ne. Jenže zahradník Feria už odešel na návštěvu k bratranci na druhém konci města, vzpomínala pomalu.

Došla ke vstupním dveřím vily. Když procházela chodbou od ložnice ke dveřím, cvičila si chůzi v nové sukni. Nenamáhala se přemýšlet, kdo to bude. To se brzy dozví.

Nahlédla ven kukátkem ve dveřích a málem ucukla šokem. Byl to Ten s jizvou a jeho kumpáni!

Neměla ani ponětí o tom, jak se vlastně jmenuje. Vlastně ho vůbec neznala, kromě toho, že ho vídala v okolí, kde se obvykle potloukal kolem obchodů a popíjel pivo. Pokaždé, když se na ni podíval, vyvolalo to v ní zvláštní vzrušení. Byl to ďábelsky vyhlížející muž. Přemýšlela, jak a kde získal takovou jizvu, a její bujná představivost pracovala přesčas. Znal její matku, i když si vůbec nedokázala představit odkud. Zaslechla jednou, jak pronesl nějakou oplzlou sugestivní poznámku k její matce, ta se na něj podívala a šla dál, a volala při tom na Luisu, ať se jí drží.

Co ten tu proboha chce?

Zařičela na něj, ať jde pryč.

Neudělal to.

Jeho slova z druhé strany těžkých bezpečnostních dveří neslyšela. Kdyby na ni zazvonil od brány, mohli by spolu mluvit přes interkom. Ty těžké dveře jí bránily, aby ho jasně slyšela.

„Jdi pryč,“ zavolala znovu a najednou ji napadlo, co bude proboha dělat, když nepůjde!

Jeho slova tlumená dveřmi jako by naznačovala, že jí chce něco dát. Zvědavě se znovu podívala kukátkem. Neviděla, že by něco nesl. Podívala se na jeho tři kolegy. Byli to stejní tři muži, s nimiž se obvykle potloukal. Prcek sledoval dveře. Prcek byla přezdívka, kterou mu dala. Smíšek si prohlížel květiny rostoucí podél průčelí domu. A Méďa Béďa seděl na nízké zahradní zídce a otíral si své stále opocené čelo.

Nevypadali nijak hrozivě. Ve skutečnosti vypadali znuděně. Luisa se rozhodla a otevřela dveře. Rychle couvla, protože Ten s jizvou okamžitě vstoupil dovnitř. Zastavil se a jeho oči sjely z její tváře na tu minisukni. Zatím ji viděl vždycky jen v kalhotách. Jeho přátelé se tlačili za ním. Pokusila se protestovat, ale jejich mumlání o tom horku venku jí připomnělo, že se nechová zrovna slušně, když je nechává stát na slunci. Ustoupila a nechala jim víc místa. Ani si nevšimla, že se za nimi zavřely dveře.

„Rozkošné.“ Slova Toho s jizvou přitáhla pohledy ostatních mužů a všichni čtyři Afričané se zadívali na její odhalené a krásně tvarované nohy. Méďa Béďa si rychle otřel čelo.

Luisa se začervenala. Páteří jí projíždělo chvění, když si ti čtyři muži tak nepokrytě prohlíželi její nohy. Najednou si uvědomila, že je s nimi v domě sama, dokonce i zahradník je pryč.

„Tak co jste chtěli? Říkal jsi, že pro mě něco máš?“ Její hlas byl silnější, než se cítila.

„Joo.“ Hlas Toho s jizvou byl pomalý a táhlý, a když to říkal, pořád si prohlížel její krásné bílé nohy. Luisa si nebyla jistá, jestli to byl komentář k jejím nohám nebo odpověď na její otázku. Snažila se nepůsobit nervózně. Snažila se ovládnout svůj hlas.

„Jestli pro mě něco máte, dejte mi to, prosím, a pak odejděte.“

„Myslím, že bys jí to měl dát, šéfe.“ Byl to Prcek, kdo promluvil.

„Přesně tak, šéfe, k čemu všechny ty řeči?“ Luisa se po poslední poznámce podívala tázavě. Vždyť toho zatím moc nenamluvili. Ten s jizvou kývl na své společníky a pak se obrátil k Luise.

„Tady moji přátelé dosvědčí, že jsi mě požádala, abych ti to dal a že já jsem tvé žádosti vyhověl.“

Luisa přikývla a zároveň se dokázala tvářit znuděně. Tuto techniku si před zrcadlem osvojila už mnohokrát. Pomalý způsob vyřizování čehokoli jí připadal jako jeden z nejúnavnějších rysů pobytu v Africe. A to už po pouhém měsíci života zde!

Ale její klid rozvrátilo, když si Ten s jizvou nenuceně rozepnul zip u poklopce.

„Mám podezření, že jsi ještě nic takového neměla.“ Jeho slova byla klidná, rozvážná, odměřená, i když sáhl dovnitř a způsobil Luise další šok tím, že vytáhl z kalhot obrovského černého ptáka.

Luisa vykřikla.

Afričané se na sebe usmáli.

Ten s jizvou svého ptáka pozvolna hladil. Luisa nevěřícně sledovala, jak se ten měkký, pětadvaceticentimetrový úd začal prodlužovat. A tloustnout.

Znovu vykřikla a Afričané se rozesmáli.

Zmateně se na ně podívala. Kluci doma by utíkali kilometr daleko, kdyby takhle zakřičela. Někteří z nich možná víc než kilometr. Tihle muži se na ni jen dívali a bez sebemenšího zájmu se šklebili.

„Nemůžu si pomoct, ale zajímalo by mě, jestli jsou tvoje kalhotky stejně sexy jako tvé ostatní oblečení.“ Luisa otevřela ústa, aby znovu vykřikla, ale zarazila se, když nad ní Ten s jizvou zavrtěl hlavou.

„Pochybuju, že tě někdo uslyší.“

Odmlčel se a významně si prohlížel těžké bezpečnostní dveře. Měly impozantní tloušťku. Právě tato tloušťka by nepochybně dokázala potlačit jakýkoli hluk zevnitř domu.

„A v tom nepravděpodobném případě, že by tě někdo slyšel křičet, opravdu si myslíš, že by se obtěžoval běžet patnáct kilometrů do města na nejbližší policejní stanici a nahlásit to tam?“

„A i kdyby udělal tuhle pozoruhodnou věc, myslíš, že tě policie přijde zachránit? Nejdřív budou váhat, pak budou chtít vysvětlení. Potom sepíšou protokol. Pak možná vysílačkou požádají o radu. V tom nepravděpodobném případě, že se rozhodnou vyšetřovat, můžeš očekávat, že strážník Kirog skočí na kolo a pojede sem těch patnáct kilometrů, aby to vyšetřil. Taky to ovšem může nechat až na zítřek, protože než dojde k nějakému rozhodnutí, bude mu už končit směna.“

Luisa zavřela ústa a zadívala se na Toho s jizvou. Všechno, co říkal, vypadalo až příliš věrohodně.

„A až strážník Kirog dorazí, můžeme mu tě nabídnout sami. Jsem si jistý, že důstojníka Kiroga by taková nabídka velmi lákala. Koneckonců je to muž a ty jsi obzvlášť přitažlivá ukázka bělošského ženství.“

„I když takovou nabídku odmítne, bude tě chtít vzít k sobě k sepsání výpovědi. Pak přijdou jeho vyšší důstojníci, prohlédnou si tvůj vršek a zkontrolujou tvoje nohy. Z předchozích zkušeností tě můžu ujistit, že jejich hlavní starostí bude najít způsob, jak tě zatknout, a nechat si tě přes noc ve vězení. Koneckonců by tě v takovémhle oblečení mohli obvinit i z výtržnictví.“ Ten s jizvou kývl na její krátkou sukni.

Luisa se začervenala.

„Obviní tě, že provokuješ mužské choutky a vyzýváš ke znásilnění! Vím, že je to únavné a krajně provinční, ale co můžeš čekat od tak zaostalé země, jako je Zimbabwe? Až si budou prohlížet tvoje krásný kozy, bude jim to jedno. Jsou opravdu velmi krásný, víš? Jo, a až si prohlédnou ty krásný bílý nohy, najdou si nějakou záminku, aby tě mohli zatknout a nechat si tě přes noc.“

„Noční doba v afrických věznicích není pro krásnou bílou ženu, jako jsi ty, vůbec příhodná. Kdo ví, co by se ve tmě stalo?“

Ten s jizvou se ušklíbl. Díky jizvě to moc jako úsměv nevypadalo. Luisa se zachvěla. Před těmito muži byla bezmocná. Byla tak pošetilá, že otevřela dveře. Tihle nejsou jako kluci doma. Jsou to muži.

Muži, kteří nepochybně mají v úmyslu zmocnit se jí pro své sexuální potěšení!

Bradavky jí ztvrdly do malých špiček. Bylo to z její strany naprosto neúmyslné. Bohužel její tělo na tuto situaci reagovalo způsobem, kterému Luisa nerozuměla.

A jelikož neměla podprsenku, bylo její vzrušení těm přihlížejícím mužům zřejmé. Kolena se jí podlamovala a mezi nohama byla velmi znatelně vlhká. Měla také strach. Navzdory svým erotickým snům byla přece jen pořád panna.

„Myslím, že jsi děvka.“

„Nejsem!“

Oči těch mužů přejížděly po jejím těle, čtyř mužů, kteří ji hltali očima. Mužů, kteří měli v úmyslu udělat s ní přesně to, co budou chtít. Chvěla se.

„Doma se takhle oblékají všechny holky!“

„Jsou všechny taky panny?“

Luisa zrudla.

„Jak mě můžeš obviňovat z toho, že jsem děvka, když jsem ještě panna?“

„Všechny děvky byly na začátku panny.“ Ten s jizvou nechal ta slova viset ve vzduchu.

„Chceš mi vyprávět o svých snech?“ zeptal se potom. Luisina rudá barva přešla do šarlatové.

Ten s jizvou se zasmál. „Rád si myslím, že jsem obzvlášť dobrý v rozpoznávání děvek. Ty budeš obzvlášť dobrá.“

Luisa se na něj podívala.

„Teď se podíváme, co máš pod tou sukní.“

Ten s jizvou přistoupil k Luise.

Luisa ustoupila, ale Prcek a Smíšek rychle vykročili a chytili ji za ruce. Luisa se jim v náručí marně bránila. Jejich ruce ji obepínaly jako železné pásy kolem měkkých, štíhlých paží.

I když se jejich držení vzpírala, Ten s jizvou se sklonil a obratně jí vyhrnul krátkou sukni nahoru, až se jí nachumlala kolem pasu. Látka se díky oblým bokům držela na místě.

Ten s jizvou ustoupil a uznale si povzdechl. Luisa vyjekla a zavrtěla boky, ale krátká sukně nemohla sama sklouznout přes její půvabné křivky.

„Nádhera.“ Méďa Béďa si prohlížel její nohy s úžasem v očích.

Luisa se zuřivě zadívala na Méďu, který se jen zasmál. Rychle zkřížila nohy, aby se pokusila skrýt své intimnější partie. Naneštěstí její póza jen zvýraznila sexy křivky jejích tvarovaných nohou. Jedna ruka jí sevřela zadek a za ní rychle následovala druhá. Prcek a Smíšek měli každý jednu ruku volnou a rychle začali ohmatávat a hladit dívčinu dobře zakulacenou prdelku. Teď už částečně odhalenou linií jejích skrovných kalhotek.

Luisa poprvé v životě ucítila, jak jí zadek zkoumají teplé mužské ruce. Prsty, které lehce hladily odhalené, měkké tělo. Zachvěla se při tom zvláštním a zajímavém mravenčení, které ty ruce vyvolávaly.

„Jsou opravdové?“

Ta slova vrátila její pozornost zpátky k tomu, co se dělo před ní. Afričan, kterého považovala za Méďu Béďu, jí zíral na prsa. Nízký výstřih jejího svetříku odhaloval plné oblé křivky, které jako by se draly vzhůru. To vzdouvání nevytvářela těsná, designová podprsenka. Byla to ta přirozená svěžest mladého ženství v nejlepším slova smyslu, která vytvářela ty krásné křivky. Méďa se předklonil a natáhl ruce. Luisa před těma postupujícíma rukama uhnula.

Ten s jizvou zavrčel. Rychlým, jistým pohybem vytáhl velký nůž a zamával jí s ním před obličejem. Luisa se podívala na tu zlověstnou čepel, na ošklivě vypadající zubaté ostří a ztuhla. Ten s jizvou švihl nožem vzhůru, otočil ho Luise před očima a pak s ním prudce řízl dolů. Luisa vykřikla, když ucítila, jak jí chladná čepel sklouzla po hrudi. Tím rychlým silným trhnutím ostří nože snadno prořízlo materiál Luisina svetříku i podprsenky.

Ohromená Luisa zírala dolů na ochablou a uvolněnou visící látku. Její nádherné hedvábně bílé tělo nepoznamenala jediná skvrnka ani škrábanec. Méďa Béďa se blížil k Luise. Prcek a Smíšek ji pevně drželi za ruce. Tím, jak ji svírali pevněji, se látka ještě více rozevřela. Ten s jizvou zasunul nůž zpátky do pouzdra. Luisa jako by ztuhla, když Méďa nenuceně odhrnul látku stranou a jeho baculaté černé ruce jí osahávaly a hladily nádherná nahá ňadra.

Luisa zasípala: „Prosím... nedělej to,“ její hlas zněl jako šepot.

Čtyři páry afrických očí zkoumaly její tělo. Dychtivě zíraly na odhalené bílé kopečky s růžovými špičkami a na ty tlusté černé prsty, které je zkoumaly. K jejímu překvapení a zmatku jí ty ruce na prsou dělaly dobře. Ruce toho Afričana byly jemné a něžné. Jeho prsty mačkaly její tvrdnoucí bradavky a hrály si s nimi. Luisa proklínala zradu svého těla, které nečekaně reagovalo na přítomnost čtyř rozvášněných a roztoužených mužů. Ze vzrušených bradavek do ní proudilo ostré mravenčení a příjemné teplo. Koukala dolů na ty tmavé ruce, které ostře kontrastovaly s bělostí jejích vlastních, před tím ještě nedotčených prsou.

Jeho ruce jí byly příjemné.

Luisa proti tomu poznání bojovala.

Ten tlustý černý bastard ji vzrušuje. Jak je to možné?

Podívala se na Méďu. Poprvé se na něj opravdu podívala. Měl oči rozšířené úžasem. Zdálo se, že rty se mu chvějí sotva kontrolovanými emocemi. Jeho a její oči se střetly a zaklesly se do sebe. Jeho ruce pokračovaly ve hře a on se díval Luise do očí. Viděl, jak se její oči lesknou a víčka přivírají, když ji mačká a hladí. Stiskl jí bradavky náhlým tvrdým zakroucením. Ona z něj nespouštěla oči.

Přestože to nechtěla, pohled na ty tlusté, baculaté černé ruce, které hladily a mačkaly její krásná ňadra, ji hluboce vzrušoval. Luisa se přistihla, že tlačí prsa dopředu. Tlačila je do jeho rukou a nechtěla, aby přestal.

Luisa napnula nohy roztahované od sebe tou rukou, jež teď volně hladila střed jejího ženství. Vlhké teplo zvlhčovalo její tenké, krajkové kalhotky. Zdálo se jí, že po páteři jí jako lehké prsty nahoru a dolů přebíhá chvění rozkoše.

Luisa zasténala.

„Prosím... prosím, přestaňte... oooch... ach bože! Nedělejte mi to!“

„Ooooch... přestaňte s tím... Och! Och! Ooch! Prosím, co mi to děláte? Ach bože.“

Nemohla udělat nic, aby ty muže zastavila, vůbec nic. V jejich náručí byla bezmocná. Ta skutečnost byla naprosto zřejmá. Mělo ji to vyděsit. Místo toho se tím její vzrušení ještě zvýšilo.

„Bože!“

„Ach ne... ach neee!“ Černé prsty sklouzly ke straně teď už mokrého rozkroku kalhotek. Klouzaly dovnitř a podél jejích stydkých pysků. Snadno je oddělily a našly vzrušený a probuzený vchod. Ti dva Afričané, kteří ji drželi za ruce, museli nést její váhu, protože se zdálo, že její nohy slábnou a ohýbají se.

Povzdychla, když se ta ruka stáhla.

„Odneseme ji do ložnice,“ přikázal Jizva.

Dva Afričané, kteří ji drželi za ruce, ji tiskli mezi sebou a Ten s jizvou je vedl chodbou. Méďa ho následoval. Ten s jizvou nahlédl do každého pokoje. Našel manželskou postel a vedl je dovnitř.

„Ne, tohle je pokoj mých rodičů.“ Jizva se jen zasmál. Jeho společníci ji vtáhli do pokoje. Stáhli z ní zbytky rozříznutého svršku a Luisu bez cavyků hodili na postel. Africké ruce ji uchopily za sukni a stáhly ji přes její tvarované nohy. Vzápětí ji následovaly i kalhotky. I Afričané se svlékali.

Za chvíli se Luisa ocitla nahá v místnosti se čtyřmi nahými muži.

S Afričany s již ztopořenými ptáky. Poškubávajícími se touhou po jejích krásných tvarech.

Luisa se chvěla obavami a vzrušením. Byla panna. Sexuálně vzrušená mladá dáma, ale stále panna. Nebyla si jistá, co se teď stane. V hlavě měla jen nejasné a mlhavé představy. To sexuální vzrušení ji zbavovalo schopnosti jasně uvažovat.

Její oči přebíhaly z muže na muže, z jednoho obrovského ztopořeného ptáka na jiného obrovského ztopořeného ptáka. Netušila, že se mužští ptáci mohou tolik lišit velikostí, délkou i tloušťkou! Všichni čtyři muži vylezli na postel. Uhýbala, ale oni se natáhli, chytili ji za kotníky a přitáhli si ji k sobě. Nohy jí při tom roztáhli od sebe. Odsunuli ji na okraj postele.

„Prosím, ne, nedělejte to.“

Jizva klesl na kolena mezi její krásná roztažená stehna.

„Zjistím, jak chutná panenská kunda.“

Luisa zasténala a snažila se odstrčit jeho hlavu.

Smíšek a Prcek ji chytili za ruce a odtáhli jí je nahoru nad hlavu.

Luisa sebou škubla a celá se zachvěla, když se něco horkého a vlhkého dotklo jejího panenského centra. Její boky sebou trhly nahoru a zachvěly se, protože nějaká horká vlahost jí olízla poštěváček. Nikdy v životě nic takového necítila. Nevěřícně si uvědomila, že je to jeho jazyk. Lízá ji tam dole jazykem!

Třásla se a škubala sebou v reakci na ty nádherné pocity. Jak je proboha možné, že něco tak hnusného je tak příjemné?!

Smíšek, Prcek a Méďa zírali na mladou bílou krásku, jak se kroutí a svíjí v reakci na služby, kterými jí aktivní jazyk jejich vůdce oblažuje mezi nohama. Její pozoruhodně plná ňadra se při těch pohybech chvěla a pohupovala. Měla zavřené oči. Ústa měla otevřená a těžce dýchala. Její krásné blond vlasy se rozprostřely po posteli. Smíšek naznačil Méďovi, aby zvedl dívčiny ruce, položil jí je za hlavu a držel. Luisa nekladla žádný odpor, když jí ty ruce zvedal. Boky se jí zvedaly do vzduchu a zase padaly zpět na postel, tím reagovala na neuvěřitelně vzrušující pocity mezi svýma nohama.

S rukama přidržovanýma nad hlavou její plná ňadra vystupovala vzhůru. Růžové bradavky, tvrdé a napjaté, se na jejích krásných kopečcích hrdě tyčily. Smíšek a Prcek na sebe kývli a pak klesli na kolena po obou stranách Luisy.

Ta si jich nevšímala.

Plně se soustředila na neuvěřitelný pocit mužského jazyka, mokrého a horkého, který jí lízal mezi nohama.

Představa něčeho takového stačila k tomu, aby ji přivedla do varu. Ten skutečný pocit z jeho jazyka olizujícího a kroužícího kolem jejího ženského centra, byl neuvěřitelný. Pak sestoupily nějaké horké rty a sevřely její hrdé, dosud nedotčené bradavky. Ty bradavky byly vzrušené a ty rty je slastně sály.

„Och... och... ha... ne... tak úžasné... ach bože...“

Jazyky vířily kolem jejích dvorců. Zuby oďobávaly a okusovaly, dráždily ty zduřelé špičky. Luisa sebou trhla, když ten jazyk mezi nohama vklouzl mezi její vnitřní pysky a zanořil se dovnitř do jejího lůna. Trhala sebou a kroutila se, jakýsi neznámý mini orgasmus zmítal jejím tělem. Černé ruce svíraly její útlé údy. Pevně ji držely a chtivé jazyky pracovaly na její panenské nevinnosti.

„Aauuooch... och dost... dost... ach ano... tak dobré... můj bože!“ Luisa se chvěla a třásla pod neuvěřitelnými pocity, které ji přiváděly k šílenství z rozkoše.

Méďa se díval na tu nebesky krásnou osmnáctiletou blondýnku, jak se svíjí. Přidržovaly ji zvědavé černé ruce, které tu pannu začaly laskat a hladit.

Ten s jizvou mu slíbil, že bude moct tuhle holku ošukat. Méďa mu nevěřil. Méďa byl tlustý. Ten atribut se nedal skrýt. Žádné holky s ním nikdy nešly. Věděl, že když se s ním Jizva spřátelil, bylo to proto, že jeho bratr je policista. Méďovi bylo všechno jedno. S Méďou se moc lidí neobtěžovalo. Se Zjizveným jako přítelem ho aspoň ostatní lidé nechají na pokoji. Nevěřil mu, když ho na ulici upozornil na Luisu a řekl mu, že bude mít možnost ji ošukat, jak bude chtít.

Luisa vypadala jako anděl. Procházela se po ulici a o nic se nestarala. Blonďatá hříva za ní vlála ve větru a vypadala jako zlatá plachta. Nedotknutelná. Bílá dívka. A nejen to, krásná bílá dívka. Nebyla pro takové, jako je on.

Bude z ní děvka, řekl mu Ten s jizvou.

Děvka pro černého ptáka.

Méďa mu nevěřil, ale byl příliš zdvořilý a bál se to komentovat. A teď se ta samá dívka svíjí na posteli nahá. Ty nádherné, velké prsy jsou vystavené jeho očím. Smíšek a Prcek ty plné pohupující se polokoule lačně sajou a lížou. Její krásné, tvarované, bílé nohy jsou teď přehozené přes široké černé boky Zjizveného, který lačně olizuje dívčin panenský otvor. Její oči jsou doširoka otevřené a vytřeštěné.

Méďa začínal věřit, že mu Ten s jizvou říkal pravdu. Jestli mu dovolí dostat se u téhle vidiny půvabu taky na řadu, udělá cokoli, co po něm Ten s jizvou bude chtít.

Úplně cokoli.

Zadíval se na Luisu, na její drobné tvarované uši.

Najednou ho něco napadlo a klesl na kolena. Naklonil se blíž. Má opravdu krásné, malé uši. Růžové, svěží, panenské? Naklonil se ještě blíž. Když se přiblížil, nasál náhlou dívčí vůni. Srdce se mu rozbušilo, když nejistě natáhl jazyk a olízl lalůček jejího ucha. Byl stále odvážnější a olízl ji kolem ucha, sledujíce ty měkké, jemné křivky. Luisa se zarazila a otočila se na něj. Její oči se mu zahleděly do očí a Méďovi při pohledu do jejích očí poskočilo srdce. V těch očích nebyl žádný smích. Žádný posměšný úšklebek. Ty krásné modré oči se leskly. Hleděly na něj překvapeně a udiveně.

Odvrátila se. Zdálo se, že se jí hlava zvedá a naklání. Opravdu mu znovu nabízí své ucho k olíznutí? Neváhal. Vrhl se vpřed a celé to malé ucho sevřel v ústech. Sál a lízal, vnikl jazykem dovnitř a kroužil jím kolem dokola uvnitř jemného vnitřku. Slyšel, jak si Luisa něco šeptá a vzdychá. Hlava se jí ještě víc zaklonila a ona se mírně pootočila a přitiskla se k jeho sajícím rtům a vířícímu jazyku.

„Ooooch...“

Méďa chtěl vědět, jestli to zasténání vyvolalo jeho vlastní počínání, a zdvojnásobil své úsilí. Jeho ohebný jazyk vířil, olizoval, zkoumal měkký jemný vír jejího drobného ucha.

Jizva si vychutnával to hebké tělo mladé dívky, která se brzy stane ženou.

Sledoval tu změť emocí, které se jí zračily ve tváři, když ji čtyři Afričané uspokojovali. Jeho ruce hladily hebký hedvábný vnitřní povrch jejích stehen, občas se zvedly a přejely po oblých křivkách jejích tvarovaných boků.

Hnětl to měkké tělo ve svých tvrdých, mozolnatých rukou.

Zvedl hlavu z jejích roztažených stehen a posunul se výš. Zvedl se k jejímu tělu a odstrčil ostatní muže. Ušklíbl se, když Luisa protestovala proti tomu, aby se jí z bradavek odstranila horká sající ústa. Zakňučela, když zmizel i ten vlhce vzrušující jazyk z jejího ucha.

Oči se jí bleskově otevřely.

Hleděla do očí Toho s jizvou.

Do tváře šklebícího se černého cizince s ošklivými jizvami a leskem v očích, který ji rozechvěl. Pokusila se sevřít nohy, ale na to už bylo pozdě. Místo toho se její kolena sevřela kolem těžkého těla toho staršího černého Afričana. Nohy se jí znovu rozletěly, nechtěla vypadat, že toho muže objímá nohama.

Bohužel, jak se jí nohy rozevíraly, rozevíral se i její lotosový střed. Šokovaná Luisa cítila, jak se její ženské centrum vnímavě otevírá v očekávání mužského údu, který se snaží vstoupit dovnitř. Zkusila znovu sevřít nohy a pak ho od sebe odstrčit.

To se jí však nepodařilo. Zdálo se, že se její nohy samy zmítají na protest.

Ten s jizvou se ušklíbl. Její měkké tělo se o něj třelo a svíjelo, a to jen umocňovalo jeho potěšení a rozkoš.

Luisa se ve svém svíjení zastavila a pohlédla do jeho rozšklebené tváře. Vytřeštila na něj oči. Zasmál se a sáhl si mezi nohy. Luisa polkla.

Pokoušel se srovnat s její škvírou, aby do ní mohl vstoupit!

Ona zkusila na posteli uhnout, ale nebylo kam.

Zajíkla se, když ucítila jeho ptáka u svého vchodu. Byl překvapivě měkký a hedvábný. Vůbec ne takový, jaký očekávala. Jeho tlustý naditý žalud klouzal podél linie jejích poševních pysků nahoru a dolů. Zdálo se, že se její vnitřní pysky při tom tření rozevírají. Vtlačil se mezi ně. Luisa začínala tušit, jaká vnitřní síla a tvrdost se pod tou hedvábně jemnou čepičkou skrývá. Její vlhkost mazala žalud a Ten s jizvou se tlačil hlouběji.

To tření jeho velkého ptáka o její nevinný nepoužitý vchod bylo tak příjemné…