Je mi osmnáct, nejsem moc hezká, jenom hodně hubená, nemám skoro žádné kamarádky a často se místo toho, abych seděla ve škole, toulám po ulicích a obchodních centrech. Někdy ke mně lidi přijdou a mluví se mnou, ale většinou jsou to jen podivní muži s hnusnými návrhy. Tahle sorta mě někdy docela rajcuje, ale obvykle na ně jen vztyčím ukazováček a jdu pryč.

Ale jeden obzvlášť nudný den za školou mě nějaký muž viděl courat se kolem obchoďáku a já ho taky viděla. Přišel ke mně a mluvil na mě. Já zrovna stála před výlohou a dívala se na sebe v zrcadle toho obchodu. Věděla jsem, že je špatné mluvit s neznámým člověkem. Byl hodně starý, možná kolem čtyřiceti, ale nevypadal staře, měl velké silné paže a voněl mýdlem. Trochu se smál a dali jsme si spolu nějaké pití v patře s občerstvením v tom obchoďáku.

Věděla jsem, že to je špatné, ale líbilo se mi to a myslela jsem si, že já se líbím jemu. Řekl, že bych měla přijít k němu domů. A to bylo rozhodně špatné, to jsem věděla taky. Vůbec jsem nepochybovala o tom, co by se tam asi dělo. Osmnáct nebo ne, věděla jsem, co chce. Nedotkl se mě, na to byl moc chytrý, jenom se na mě díval a smál se i nesmál.

Asi dva dny jsem nosila jeho adresu v kapse, nebydlel nijak daleko, ačkoli jsem v té oblasti nikdy předtím nebyla. Třetí den mě napadlo, že bych tam možná mohla zajít, jen tak se podívat, ne jít dovnitř, jenom se mrknout. Byla jsem blbá a nejspíš trochu zvědavá.

Šla jsem tam a dívala se na ten dům, byl to obyčejný dům. On pravděpodobně není doma, myslela jsem si. Kdo by taky v deset dopoledne byl, nemůže uškodit, když zazvoním, řekla jsem si, jenom vyzkouším, že není doma.

Stiskla jsem zvonek u dveří a po vteřině mě chytly křeče v žaludku, tak jsem se otáčela, že půjdu pryč. Trhla jsem sebou, když se dveře otevřely, opravdu jsem nečekala, že on tam v tuhle denní dobu bude. Byla to pro mě jenom hra, vidět, jestli se dveře otevřou, líbilo se mi to napětí pramenící z nápadu jít k domu divného starého muže, nic víc v tom nebylo.

Ale jakmile se dveře otevřely a on tam stál, byla to najednou skutečnost, žádná hra. Stála jsem tam s pusou otevřenou a neřekla ani slovo. Byla jsem ochromená strachem a nebezpečím celé té věci. Potřebovala jsem být přivítaná, pozvaná dovnitř, chtěla jsem, aby se toho on ujal. Byla jsem vzrušená, protože jsem nevěděla, co mám čekat.

Otevřel dveře napůl, měl stejné džíny jako v obchoďáku a novou košili. Vkročila jsem do jasné a příjemné chodby. Nevypadal překvapeně a sotva mě poznal. Ale pokynul mi dovnitř a zavřel za mnou dveře, celou tu dobu mě obhlížel, shora dolů. Volil takový ten pomalý přístup, jako by si pořád opakoval ‚nesmím být neopatrný‘. Natáhl se dopředu ke mně. „Tohle je to, pro co sis přišla, ne?“ řekl a přidržel mou ruku vpředu na svých džínsech.

Moje prsty cítily délku jeho ocasu, který se mu rýsoval přes kalhoty. Myslím, že starší muži se v džínách jenom pokoušejí přesvědčit sami sebe, že jsou mladší. Věděla jsem, že bych tam neměla zůstávat, ty bílé dveře, kterými mě tak nelaskavě nechal vejít, byly jenom krok za mnou a mohly mě právě tak snadno zase pustit ven.

Stála jsem a dívala se na něj, ve svém těsném triku a obtažené sukni, tedy v tom, co mi ještě před pár hodinami připadalo sexy, dokonce rafinovaně. Teď jsem si myslela, že vypadám dětsky a mé oblečení nepřístojně.

„Tohle je to, pro co sis přišla, ne?“ řekl ještě jednou, s mou rukou přitlačenou do jeho klína. „Můžeš teď odejít anebo zůstat a jít potom, až to dostaneš, pro mě je to všechno stejné, miláčku.“

Jelikož jsem zůstávala nerozhodná, přisunul své tělo až k mému a otíral se o mě. Já jsem při tom myslela jen na to, že to vůbec není zábavné.

Ale nedal mi žádný čas k tomu, abych mohla situaci přehodnotit; chytil mě jednou svou velkou rukou za paži, ukročil dozadu, prohlédl si mě a řekl svým pomalým, posměšným hlasem: „Moc toho na tobě není, viď? Stěží to stojí za námahu.“ Očekávala jsem nějakou hlubokou romantickou zkušenost, ne tohle.

Věnoval mi další pohled od shora dolů a bylo zřejmé, že došel k nějakému rozhodnutí. Fyzicky se mnou zacházel svým mužským způsobem, měl silné nahé paže a já mu nekladla vůbec žádný odpor. Otočil mě, takže jsem teď stála obličejem ke dveřím.

Až doteď jsem neodporovala. On namísto toho, aby dveře otevřel a vyhodil mě, přitiskl můj obličej na bílý nátěr, který dveře pokrýval. Sukni s kalhotkami mi stáhl ke kotníkům a když mi vyhrnul triko nahoru, měl před sebou moje nahá záda i zadnici.

Jeho ruce mě osahaly od lýtek až k ramenům, překvapivě velice jemně, a já ve vteřině cítila, že jsem uvnitř vlhká. Nechtěla jsem to, ale moje tělo ano, řekla bych.

Jeho ruce se mě znovu dotýkaly, mého zadku a hned pod ním mých stehen a nohou. Slyšela jsem nějaké pohyby, jak se rozepínal a upravoval své oblečení tak, aby mohl vyndat svůj penis, a po celou tu dobu jsem měla obličej přitisknutý na ty dřevěné dveře.

Potom se jeho penis na chvilku dotkl mé zadnice, on mě chytil za boky a přitáhl si mě k sobě. Překvapeně jsem sebou trhla, když vklouzl do mě dovnitř.

Tlačil se do mě a říkal něco jako: „Neboj se zlato, to bude dobrý, neboj se.“

Vrazil to do mě několikrát a ucítila jsem chvění začínajícího orgasmu. Obličej jsem měla znovu přitisknutý na dveřním panelu a on tam stál a držel mě za boky a pak znovu přirazil.

Následovala ta (teď už) známá, malá, tekutá exploze ve mě uvnitř. Napjal se a tlačil se do mě ještě dál a pevně mě při tom držel. Potom to po chvilce vytáhl, osušil si svůj lepkavý penis o mou zadnici a zase se upravil.

Nechal mé tričko spadnout a já jsem se sehnula dolů a vrátila zpátky svoje kalhotky a sukni. Kapalo ze mě, a i zadek jsem měla mokrý, ale zdálo se, že on se o mě nestará, tak jsem se oblékla. Otevřel zase dveře a já jsem, poorgasmově mokrá od jeho lepkavého výronu, odcházela od jeho domu. Sex není vždycky úžasný.