Jmenuju se Ludmila Formanová a jsem manželkou skvělého, ale vytíženého muže. Jsem rovněž matka Kristiny, zkráceně Týnky, osmnáctileté rebelující teenagerky. Týnka se už tři měsíce vídá s taky osmnáctiletým studentem jedenácté třídy, který na ni podle mě má špatný vliv. Mám i důkazy, začala dostávat špatné známky, vynechává výuku, začala kouřit, klít… mohla bych pokračovat dlouho, a je to všechno kvůli tomu Markovi.

Byla jsem vždycky známá svou vlídnou a klidnou povahou. Takže když Týnka toho kluka pozvala domů na večeři, a bylo to poprvé, kdy jsme se s ním její otec a já měli setkat, byla jsem připravená na nejhorší, ale přesto jsem plánovala chovat se zdvořile. Dokonce i když jsem si myslela, že má jediná dcera s tím provinilcem spí. Po několika hádkách, kdy se celý dům cítil nervózně a nepříjemně, jsem nakonec souhlasila, aby Marek přišel.

Jak jsem si myslela, kluk, kterého ve vstupní hale našeho domu držela za ruku, vypadal přesně tak, jak jsem se obávala. Měl dlouhé vlasy, nepěstěný vous, vodovou a bledou pleť, jeho potrhané džíny toho odhalovaly víc, než skrývaly, a v očích měl nějaký třpyt, který se mi od začátku nelíbil. Podal mi ruku, měl ji teplou a suchou, a držel mě na můj vkus hodně dlouho. Šli do obýváku počkat na večeři a já se ještě vrátila ke své práci do kuchyně.

Mechanicky jsem dodělávala všechno, co bylo potřeba. A při tom jsem přemýšlela, jak svou milovanou dceru dostat pryč od toho lůzra. Ten způsob, jakým se na něj věšela, jak ho ustavičně líbala na krku, to bezduché chichotání, které předváděla pokaždé, když promluvil. To všechno mi lezlo na nervy. Má dcera si zaslouží něco lepšího, než „tohle“, je nádherná a chytrá, někoho takového přece nemůže chtít. Proč jen se dostala do tak nevhodné společnosti.

Náš domácí život byl průměrný, nudný. Byl to život, který jsem si vybrala, po tom, co můj vlastní otec cestoval všude možně po světě a jen zřídkakdy byl doma, protože sloužil v armádě. Jistěže jsem se svým životním údělem nebyla úplně spokojená, ale nebyl důvod to všechno zahodit. Žila jsem tak už devatenáct let, většinou pro svou dceru, chtěla jsem jí dát domov, jaký jsem sama nikdy neměla.

Svolala jsem všechny do jídelny. Dokořán otevřenými křídlovými dveřmi jsem začala nosit mísy s navršeným jídlem na velký kulatý stůl. Už jsem se chystala donést poslední plato s hovězí pečení, když jsem si všimla, že se Marek usadil hned vedle mého místa, odkud mohl vidět do kuchyně. V ten moment jsem o tom ale moc nepřemýšlela.

První náznak toho, že je něco špatně, přišel, když jsem pocítila, jako by mě někdo pozoroval ve chvíli, kdy jsem se sehnula k troubě, abych vytáhla horkou pečeni. Byl to skoro fyzický dotyk, cítila jsem oči zírající mi na zadek. Otočila jsem se, pořád skloněná dopředu, ruce plné. Byl to Marek, jeho lesklé oči byly nestydatě upřené na mou kulatou zadnici. Všiml si mého vyplašeného pohledu a usmál se do mých překvapených očí; potom se zas samolibě vrátil ke studování mé prdele.

Tác mi vyklouzl z ruky, ale naštěstí jsem ho zachytila dřív, než došlo k nejhoršímu. Rychle jsem mísu položila na kuchyňskou desku, zezadu jsem pořád cítila oči toho kluka. Zkontrolovala jsem své šaty, jestli někde nemám něco, na co by se mohl dívat. Nic. Měla jsem na sobě volnou letní sukni a blůzu, boty bez podpatků a vlasy stažené do ohonu.

Právě když jsem ten tác chtěla odnést do jídelny, uvědomila jsem si najednou, že sluneční paprsky zářící z velkého okna nad dřezem prostupují mou tenkou sukní a umožňují tomu chlapci prohlížet si mé tvary. Samozřejmě jsem měla spodní prádlo, takže nic nemohlo být doopravdy vidět, snad kromě mých jasně bílých kalhotek, ale už jsem věděla, že můj odhad toho mladého muže byl správný.

Marek se na mě díval během celé mé cesty do jídelny, jeho oči moje dlouhé a pořád štíhlé nohy a oblast rozkroku vůbec neopustily. Skoro jsem zakopla, když má levá noha zavadila o pravou. Bohudík, zase jsem se nepříjemnému maléru vyhnula. Velkou oválnou mísu jsem postavila mezi svou dceru a jejího přítele. Můj manžel ocenil jídlo, které ještě neochutnal, a poctil mě tím, že mi podal porcovací nůž a vidličku.

Všichni tři si spolu povídali, když jsem náhle ucítila, že se spodek mé sukně pohnul. Na vteřinu jsem ztuhla a pak jsem pokračovala v krájení šťavnatého masa. Na stehno se mi měkce a jemně položila čísi teplá ruka. Sahal na mě Marek, přestala jsem krájet a podívala se dolů na toho malého usmrkance, a měla jsem co dělat, abych se udržela, když se na mě nevinně usmál. Dost statečně, protože já pořád držela ten velký nůž. Co mám udělat? Říct to manželovi, zaječet znásilnění, rozkrájet toho drzouna?

Vrátila jsem se k pečeni a ignorovala tu ruku, doufala jsem, že se unaví a nechá toho. Navíc, nepohnul s ní ani o centimetr. Věděla jsem, že teď není vhodná chvíle přesvědčovat svou dceru o zvrhlých způsobech jejího přítele. Později to pro ni bude lepší a snazší, pořád si ještě dobře pamatuju bolest ze ztráty mladé lásky.

Zakousla jsem se do spodního rtu, protože ta sprostá ruka se na zadní straně mého stehna posunula vzhůru. Téměř jsem zařvala bolestí a frustrací, když vklouzl ještě výš a pevně sevřel mou levou půlku. Malovala jsem si, že ten malý hajzl musí být stejně nervózní jako já, když se mě dotýká, že je to jen kvůli hyperaktivním hormonům. Ale spletla jsem se, byl nebezpečný a já se ho musela nějak zbavit, a rychle, a neublížit přitom Týnce.

Cítila jsem, že mi obličej zčervenal, a snažila jsem se dokončit porcování masa, doufala jsem, že to jídlo rozdám tak rychle, jak to půjde. Ta ruka se tiskla do úžlabí mé zadnice, bavlněné kalhotky a k nim dva prsty se mi vtlačovaly hluboko do pukliny, už jsem cítila přímý tlak na anus. Dlouho se tam ale nezdržel, vzdálil své prsty z mého žlábku a zkušeně je zasunul pod elastický pásek kalhotkové nohavičky. Rukou se teď mocnil mé nahé teplé půlky, tvrdě ji hnětl, odtahoval ji od té druhé, tiše obě poplácával. Věděla jsem, že nikdo nemůže jeho pohyby za mnou vidět, tedy aspoň jsem doufala.

Napjala jsem své zadní tváře a přitiskla nohy k sobě, nechtěla jsem, aby pokračoval mou rýhou dolů. Už už se chystal vrazit své prsty do mě, když jsem své dosud svalnaté hýždě vypnula. Dívala jsem se zas dolů a snažila se zvládnout svou touhu vrazit mu tu vidličku do očí. Překvapil mě bolestivým štípnutím do mé plné zadnice, až jsem nadskočila.

Manželovi jsem na jeho logickou otázku odpověděla, že jsem si málem uřízla prst, a on mně uvěřil. A protože už jsem byla prakticky hotová, nechal mě to dokončit.

Takže Marek uspěl a dostal své prsty do žlábku mé zadnice, jedním se dokonce pokoušel vniknout do mého panenského konečníku. Zkusila jsem ignorovat to ponížení, jaké jsem pociťovala, když se můj zadek pro jeho potěšení rozevřel. Cítila jsem jeho tlustý prst vstoupit dobré tři centimetry do mé těsné zadní dírky a zadržovala jsem slzy zuřivosti a bolesti.

Konečně bylo maso nakrájené a já se stáhla z jeho dosahu a posadila se na svou židli. Můj manžel mi poděkoval a popřál nám dobré chuti a potom jsme se všichni pustili do jídla. Napůl jsem očekávala, že mi ten malý hajzl zase bude hrabat na stehno, ale protože jsem nohu měla pod stolem, snadno bych ho mohla bodnout vidličkou. Jenže on mě místo toho ignoroval a roztomile konverzoval s mým manželem a dcerou.

Nějaký pohyb zachycený koutkem oka mě přiměl obrátit se k Markovi a své dceři. Marek trochu natočil svou židli směrem ke mně a umožnil mi tak pohled do svého klína. A tam, v jeho rozkroku, ležela půvabná malá ručka mé dcery a hladila zřetelnou bouli na jeho kalhotách. Ani jeden z nich nedal ve svém obličeji nic znát, kromě toho, že on se otočil ke mně a obdařil mě triumfálním úsměvem.

Bože, jak jsem ho nenáviděla!

Musela jsem se ho zbavit tak rychle, jak to bude možné, a ochránit svou dceru před chlapcem takového druhu, jako byl on. Když nic jiného, tak rozhodně postrádal společenskou slušnost. A má dcera byla pro něj moc dobrá. Mé oči dál sledovaly pohyby Týnčiny ruky, hladící ten velký mužský orgán uvnitř chlapcových kalhot. Nějaká část ve mně, někde hluboko uvnitř, chtěla vidět, jak asi vypadá.

Večeře skončila, můj manžel se omluvil, že musí ještě zajít do práce, Týnka řekla, že oni chtěli jít do kina, ale Marek ji přerušil a požádal, aby mu ukázala svůj pokoj. Má dcera ovšem souhlasila, ona toho malého hajzla rozmazlovala. Zůstal sedět, zatímco ona mi pomáhala uklidit stůl, ačkoli normálně to nikdy nedělala.

Marek mě plácl po zadku, když jsem šla kolem něj, otočila jsem se a chtěla ho okřiknout, jenže on ještě dřív řekl: „Jste nádherná ženská, paní Formanová, máte báječnou prdel!“ Můj obličej musel vyzařovat mou nenávist. „Příště chci vyzkoušet ty vaše velké kozy!“ Jeho úsměv vyzařoval nebojácný chtíč. Právě když jsem toho hajzla chtěla poslat k čertu, vstoupila Týnka. Šla jsem do kuchyně a do jídelny se už nevrátila, dokud jsem nezaslechla, jak ti dva za sebou zavřeli dveře do pokoje mé dcery.

Vím, že jsem zbytečně slídila kolem, měla jsem toho prevíta rovnou vyhodit, ale něco uvnitř mě způsobovalo, že mi srdce divoce pumpovalo. Pustila jsem se po schodech v hale k dceřině pokoji a uslyšela Markův hluboký hlas, bohužel slovům jsem nerozuměla. Tak jsem prošla do ložnice pro hosty a do její koupelny, kterou měla společnou s ložnicí Týnky.

Dveře do dceřina pokoje byly trochu pootevřené a mohla jsem slyšet, jak Marek říká: „Víc se roztáhni, zlato, ukaž mi, jak se to dělá.“ Sáhla jsem na dveře a nakoukla za roh, málem jsem omdlela a padla v té koupelně na podlahu.

Na posteli ležela má dcera, džíny pryč a kalhotky kolem jednoho kotníku. Týnčina pravá ruka rejdila nahoru a dolů po celé délce jejího do široka otevřeného rozkroku, nohy roztažené nejvíc jak to jde. Naneštěstí byla obličejem ke mně.

Marek seděl na její posteli čelem k mé dceři a studoval ji. „Ty jsi pořádný kus prcalky, Týnko, pětadvacetiletá ženská by nemohla vypadat líp. Tak strč si prst do chňapky, holka!“

Dva páry očí se dívaly, jak si má dcera strká prst do své pootevřené vaginy, když ho vytáhla, byl pokrytý zřetelným filmem jejích šťáv. Má dcera masturbovala a ten slizoun ji pozoroval a komandoval. Kdyby v domě byla nějaká zbraň, věřím, že bych ho zastřelila.

Uvědomila jsem si, že Marek otočil hlavu a zíral přímo na mě. „Roztáhni víc nohy, Týnko, předveď mi pořádnou show,“ nařizoval a smál se své neúctě. Pomalu, aniž by ze mě spustil své oči, si lehl vedle těla mé dcery. Volnou rukou nadzvedl její triko a stáhl dolů podprsenku. Malé utlačené prsy mé dcery svobodně vyskočily. Pořád se díval na mě, když se skláněl k ní dolů a začal sát její bližší bradavku, jeho ruka si našla tu druhou a surově ji štípla.

To všechno bylo určeno pro mě, abych to viděla, Marek tuhle podívanou plánoval, a pro sebe ne, protože on už jistě s půvaby mé dcery experimentoval dostatečně. Ale tentokrát chtěl moje.

Jeho ruka pustila bradavku a sklouzla dolů do Týnčina téměř holého rozkroku, bez zpomalení rovnou vstrčil svůj prostředník do její vaginy, zanořil se tam celý. Má dcera už zřejmě nebyla panna. Poprvé promluvila, nebo spíš zamumlala: „Miluju tě, Marku… jo, jen pojď dál, miláčku… udělám co chceš… ukážu ti, že jsem lepší než všechny ostatní…“

Všechny ostatní? Věřím, že se pokoušela působit jako že je jí víc než osmnáct, možná, aby se cítila jako součást davu. Aby zapadla.

„Ovšemže mi všechno ukážeš, Týnko, vím že jsi má ochotná štětka.“

„Jo, Marku, všechno!“ mumlala a svíjela se na posteli, jak jeho prst imitující penis zajížděl do jejího pohlaví. „Nech mě, ať se pro tebe udělám, vidíš, jak jsem mokrá? Jenom pro tebe, miláčku.“

On se díval pořád na mě: „Sakra, ty jsi ale žhavá, holka, a kundu máš tak zatraceně úzkou!“ Kousl jí do bradavky a ona sebou škubla. „Je čas zvednout se na kolena, děvko, ukaž mi svou prdel!“ Přetočila se bez dechu, jako by byla automat, přitáhla kolena pod sebe a ramena nechala ležet na polštáři. „Prohni záda, děvko, ukaž mi svou nejlepší podobu.“

Marek si klekl za kulatou zadnici mé dcery, záda měla opravdu prohnutá dolů, což způsobovalo, že zadek vystupoval nahoru a roklina mezi půlkami se cestou k vagině rozšiřovala. Roztáhl spodek jejích půlek od sebe a nabídl mi pohled na sliznatou mokrou díru mé vlastní dcery. Byla jsem znechucená a současně poblázněná.

„Jsi kurevsky mokrá, zlato!“

„Jo…“

„Kruci, teče ti to dolů po stehnech.“ Bylo to tak. „Možná bych ti moh‘ nějak pomoct?“ Škádlil ji a ona hupsla na háček, skučela a kroutila svůdně zadkem. Rozhodně to nebyla Týnka, jakou jsem znala. „Jo, ta tvá těsná mokrá kunda by se možná dobře cítila obtočená kolem mého tvrdého čuráku. Co říkáš, děvče?“

„Bože, jo…!“

Znovu se otočil ke mně, jeho prst klouzal v jejím pohlaví. „Víš jistě, zlato, že tvá máma je dole? Nebude nás chtít vyrušit?“ To zastavilo její sténání, přinutilo ji to vrátit se do reality, přemýšlet. „Samozřejmě, že zralá žena by neudělala takovou kravinu, že by lezla do vedlejšího pokoje, dokud ještě umí potěšit svého muže.“

„Mrdej mě, miláčku,“ řekla ne moc přesvědčivě, ale pořád vzrušeně.

„Radši se půjdu podívat, jestli je něčím zaměstnaná,“ tím myslel mě, „budu hned zpátky.“ Vstal a šel ke dveřím. „Dokud budu pryč, chci, abys měla v té své díře prst, udržuj si ji pro mě mokrou!“

„Ano, Marku.“ Znělo to smutně.

Vycouvala jsem z koupelny, když jsem slyšela, že Marek opouští pokoj mé dcery. Šla jsem zpátky do kuchyně, tam nebyl, tak do jídelny. Seděl pobaveně na židli, a jak na mě čekal, smál se.

„Jste nažhavená děvka, že jo? Stejná jako vaše dcera,“ zvedl svůj prst, „když je navlečená na mém prstě. Možná byste byla ráda na něčem navlečená?“ Chytil se za bouli na svých džínsech. Kolena se mi skoro podlomila, opravdu jsem nevěděla, co dělat. Třásla jsem se hněvem a rozčilením, cítila jsem vlhkost ve svých bavlněných kalhotkách, věděla jsem, že hlas mi nebude fungovat, i kdybych věděla, co říct. Cítila jsem, že bych ho měla zabít a souložit s ním současně.

Když na to zpětně vzpomínám, nemůžu uvěřit, že mě ten malý hajzl opravdu vzrušil, byl přece naprostým opakem toho, co se mi líbí. Možná to byl ten způsob, jakým ho má dcera nechala na sebe mluvit, ten způsob, kterým on tak nestydatě vyzařoval sex. Nevím.

Když jsem nic neříkala, stoupl si a jeho ruka se přiblížila k mému krku. Napřed jsem nevěděla, co dělá, dokud nerozhrnul mou blůzu do stran. „Chceš se mnou mrdat, že jo, ty děvko!“ Nebyla to otázka. Stáhl mi blůzu z ramen, pak mě obešel, cítila jsem jeho horké ruce na zádech a na podprsence. Rozepnul ji a podprsenka mi ihned spadla k nohám. Marek sáhl kolem mě a každou rukou pozvedl jeden velký prs. Drsně je stiskl, stlačil je k sobě, prstil tvrdé bradavky a pleskal po jemné kůži. Celou tu dobu jsem se ani trochu nebránila.

Zašeptal mi do ucha: „Víš, že tě budu mrdat, ne?“ Když jsem neodpověděla, štípl mou bradavku, surově. Bolelo to.

Zamumlala jsem: „Ano.“

Pak do mě pořádně strčil, až jsem padla na ruce a kolena, zvedl svou nohu a přitiskl mi ji na záda. „To je ono, děvko, na kolenou jako čubka, když se hárá!“ Nenáviděla jsem ho.

Marek se vrátil na svou židli a já ztuhla na podlaze, čekala jsem, až mi řekne, co chce. Jak ubohé.

„Polez sem po čtyřech a vezmi si můj čurák!“ Zase příkaz a zase jsem neodmítla. Pomalu, po rukou a kolenou jsem k němu dolezla, klekla si mezi jeho široce roztažená kolena, prsy se mi při každém pohybu zhouply. Mé prsty šmátraly po zipu na jeho džínsech. Horečně jsem ho rozevřela, zalovila v jeho spodkách a vytáhla ven jeho velký tvrdý úd. Byl větší než jsem kdy viděla, přesně jak jsem si myslela, když jsem zahlídla tu jeho bouli při večeři. Musel pohled mých očí zachytit: „Je pěkně velký, že jo?“ chlubil se. „Tak teď mi ho vykuř, děvko!

Mé oči odhadovaly proporce toho mladého mužského čuráku, bylo to rozhodně kolem dvaceti centimetrů velkolepého mužského masa. A ten mladý muž chtivě popadl mé dlouhé vlasy a přitáhl si mě ke své pýše. Mé pevně sevřené rty se dotkly tvrdé sametové špičky jeho žaludu, on kýval mou hlavou do stran a pokoušel se dostat ho do mých úst. Když ale poznal, že bez boje se nevzdám, napřáhl ruku a dal mi pořádnou facku.

Znovu si mě přitáhl k svému pohlaví a já tentokrát pusu otevřela, a to tvrdé maso mi tiše vklouzlo dovnitř a dolů hrdlem. Popravdě, má ústa byla plná slin od prvního okamžiku, kdy jsem ten pulzující vášnivý kůl spatřila, a jenom má hrdost mě držela, abych se mu nepoddala moc rychle. Když mi svůj penis vrazil dolů do hrdla, stěží jsem se ubránila dávivému svalovému reflexu. Cítila jsem pach mužského potu, ostrý a silný, nos jsem měla zabořený do husté houštiny jeho chlupů.

Měla jsem opravdový hluboký orál, Markův penis ve svých ústech a krku, a líbilo se mi to!

Rukou si mě za vlasy drsně přitahoval a pak zase odstrkoval dolů. Dovolovala jsem mu to; ačkoli jsem působila pasivně, ve skutečnosti jsem souboj jen předstírala, nechtěla jsem, aby věděl, že si ten sexuální trest, který mi připravil, nečekaně užívám.

Koutkem oka jsem zaznamenala nějaký pohyb!

U dveří do jídelny stála Týnka. V obličeji se jí zračilo znechucení a odpor ke scéně, kterou měla před sebou. Viděla jsem, že se před příchodem jen spěšně oblékla, protože neměla podprsenku a tričko nebylo zastrčené v džínsech. Připomněla jsem si, že toho mladého pankáče nesnáším, a že můj úkol jako matky je chránit své dítě, byl to přirozený instinkt. Upřela jsem své přivřené oči na jeho obličej, on měl svoje oči pevně zavřené a hlavu skloněnou dozadu, užíval si orální rozkoš, kterou ode mě dostával.

Přemýšlela jsem, co se stane dál, když vtom jsem ucítila, jak se jeho penis náhle trochu zvětšil, žalud se rozšířil, jeho koule se křečovitě škubaly. Chlapcova ruka odtáhla mou hlavu a jeho čurák vystřelil svou nálož mně na obličej a jemu do klína.

Má dcera se dívala, jak se rty a obličej její matky „násilím“ pokrývají lepkavou hustou bílou substancí. Přinutila jsem se k nenávistnému pohledu a pokusila se vyprostit z jeho sevření. Nakonec se mi to povedlo, svalila jsem se na stranu, zakryla svá prsa, přitáhla kolena k hrudi a naříkala.

Má dcera hlasitě zařvala: „Ty hnusnej sráči! Ty zatracenej ksindle! Koukej kurva vypadnout z mýho domu!“ Neviděla jsem to, ale slyšela, jak toho velkého kluka mlátí a pokouší se vykopat ho z našeho domu. Nikdo o tom nevěděl, kromě mě, když má ruka vklouzla mezi moje nohy, vlastní prst mi přejížděl podél štěrbiny a zaměřil se na klitoris. Strašně jsem se potřebovala udělat!

„Týnko, ona to sama chtěla… a vůbec není můj typ…,“ slyšela jsem další ránu, „já bych nikdy nemrdal jinou kundu než tu tvou…“ říkal to špatně.

„Ty… ty jsi znásilnil mou matku! Ty hnusný prase!“ Zvuky dvojice už byly blízko vstupních dveří.

Začínal šílet: „Podívej se přece na tu čubku, zeptej se jí na to, potřebovala se cítit dobře. Tomu tvýmu staroušovi se už asi nepostaví.“ Chyba číslo dva…

Má dcera milovala otce víc než co jiného, byl pro ni svatý. Slyšela jsem hlasitou ránu a pak se dveře zabouchly.

Nastalo ticho!

Má dcera se vrátila a klekla si vedle mě, slyšela jsem, jak potichu pláče, položila mi svou malou ruku na rameno. Začala jsem hystericky brečet a mezi vzlyky jsem ze sebe vyrážela: „Přinutil mě násilím… neříkej to tátovi, zabil by mě… tak hrozně mi ublížil…“ Posadila jsem se a objala ji kolem ramen, obličej jsem jí zabořila do krku. Uvědomovala jsem si svoje velké prsy tisknoucí se na její něžnou hruď. „Drž mě, prosím… cítím se tak špinavá…“ Klitoris mě svědil a potřebovala jsem mu věnovat svou pozornost, ale nešlo to. „Miluju tě!“ Vylila jsem svou duši, pak jsem se schoulila a hlasitě brečela.

Týnka brečela taky, šeptala mi pořád dokola promiň, promiň, rukama jemně hladila mé dlouhé vlasy a zahřívala mi záda. Zkoušela mě uklidnit, ale dosáhla jen toho, že se sama naštvala.

Věděla jsem, že jsem vyhrála!