Poslední učebnice z poličky završovaly vzorně srovnanou kupičku v jedné z mnoha tašek, které ležely všude po pokoji. Alena ještě nervózně procházela všechny skříně, jestli náhodou v některé něco nezapomněla.

„Tak,“ usedla vyčerpaně na židli, „snad je to všechno.“

Verča se na ni usmála, ale ve skutečnosti jí moc do smíchu nebylo. Tři roky společného bydlení se nedají jen tak hodit za hlavu, zvlášť když spolu sdílely obor. Alena studovala na pedagogické fakultě francouzštinu a češtinu, Veronika zase spolu s mateřštinou dělala anglinu. Když zjistily, že jim kolejní správa přidělila stejný pokoj, byly sice trochu nervózní, jako pokaždé když začnete bydlet s cizím člověkem, ale společné studium je rychle sblížilo a záhy si nedovedly představit, že by bez sebe udělaly ve městě krok. To teď ale mělo skončit. Po dosažení bakalářského titulu chtěly obě pokračovat ve studiu, ale pro Alenin obor tahle možnost nebyla. Musela kvůli tomu změnit školu. A s ní i město. I když chápaly, že je to jediná možnost, jak to může Alča dotáhnout až na magistru, obě to strašně mrzelo. Za tu dobu už si připadaly skoro jako dvojčata. Neexistovalo tajemství, které spolu nesdílely. Na každé akci musely být spolu. Prostě nejlepší kamarádky až za hrob. A najednou to mělo zmizet.

Alena si všimla, že sluníčka, která obvykle zářila v Ničiných očích, jsou pryč.

„Ale no tak, Veruuu,“ přisedla si k ní na postel a vzala za ruku. „Už jsme o tom přece mluvily, že to jinak nejde.“

„Vždyť já vím,“ přikývla Veronika, „ale stejně mě to mrzí.“

„To víš, že mě taky,“ Alča ji prostě musela obejmout, když slyšela smutek v hlase své kamarádky.

„Vždyť se budeme vídat třeba o víkendech, nebo o prázdninách. A možná se nám zadaří a nastoupíme učit na stejnou školu.“ Povzbudivě se uculila a Verča se proti své vůli musela usmát taky. Alenin optimismus byl nakažlivý.

„Jsi stejně nejlepší,“ řekla Verča. Alena se zatvářila potěšeně a hned Veronice věnovala kamarádskou pusu. Takovou, jakých si vyměnily už desítky, snad stovky, a proto žádnou z nich nepřekvapilo, když ji Veronika oplatila. Ale něco bylo přece jinak. Snad za to mohlo kouzlo okamžiku. Atmosféra posledního společného večera. Snad Verča nechala své rty na těch Aleniných o zlomek vteřiny déle, než jak to mezi nimi bylo obvyklé. Ale když se jejich tváře opět octly naproti sebe, čišela z obou otázka. Otázka, kterou se každá bála vyslovit. Z Alčiných paží, stále zavěšených kolem Ničina krku, sálalo zvláštní teplo. Skoro až horko. Veronice pronikalo kůží, stoupalo přes její šíji až do hlavy, docela ji omámilo…

Sklonilo se opět k Aleniným ústům. Cítila jejich napjaté očekávání, ještě před tím, než se jich dotkla. A znovu. A opět. Líbaly se váhavě. Opatrně. Jakoby vyčkávavě. Až Alena neodolala a jazykem rozrazila sevřené rty Veroniky. Vzápětí sklouzla k jejímu krku, pak vzala do úst ušní lalůček a hned se zase vrátila na krk. Veronika s otevřenýma ústy vychutnávala laskání, jak její hrdlo přijímalo Aleniny polibky a kluzký dotyk jejího jazyku. Zároveň cítila, jak se Alenina ruka sune po jejím stehnu vzhůru, jak její hbité prsty pronikají pod okraj krátké riflové sukně, jak rozepínají zip umístěny na jejím boku. Také Veronika chtěla dát průchod své zvědavosti a její dlaně zabloudily na Aleniny pevné velké prsy, skryté pod světle modrou blůzou. Jakmile je vysvobodila ze sevření textilu, hned začala ochutnávat bradavky své kamarádky. Hladově přes ně přejížděla jazykem, až se Alena položila na postel a opřená na loktech se zakloněnou hlavou vychutnávala ty slastné pocity. Veronika se však u nádherných ňader Aleny nezdržela dlouho a opět se oddaly vášnivému líbání. Odjakživa aktivnější Alča se však záhy překulila přes Verču. Chtěla být nahoře. Chtěla být paní situace. Mrštně se zbavila horního dílu oblečení a svá prsa znovu nastavila Verčiným ústům. Měla ráda, když byla drážděna právě tam a při rozměrech její hrudi nebylo snadné ji uspokojit. Verča však dělala, co mohla. Lízala i líbala je, sála Aleniny bradavky skoro jako kojenec. Vůbec si nevšímala Alčiných vlasů, které jí spadaly do tváře.

Alena se rozhodla postoupit na další metu. Jemně povytáhla Verčino tričko a ta pochopila. Jakmile si jej však přetahovala přes hlavu, ucítila, jak ji zároveň Alena bleskurychle zbavuje sukně. Když se Nika opět mohla podívat dolů, byla už Alča skloněna v jejím rozkroku a prsty přejížděla přes trojúhelník kaštanových chloupků ve Veroničině klíně. Jaké štěstí, že na sobě neměla kalhotky. Nikdy je nenosila, když nemusela pryč ze svého ubytování. Díky tomu teď měla Ala přímý přístup k Verunčině jeskyni. Ještě jednou pohladila rukou tu zahrádku na Venušině pahorku a vzápětí sklouzla prsty dolů.

„Jooo,“ vydechla Veronika, když Alčin ukazovák nabral šťávu vytékající z Ničiny kundičky a začal ji roztírat po poštěváčku. Jemné ženská ruka věděla, jak se správně dotýkat toho kouzelného místa a Veroničina kundička se pod tím drážděním čím dál tím víc rozevírala a tekla.

„Alenkooo! Láskooo!“ zasténala Verča, jakmile se kamarádčin jazyk dotkl roztouženého klitorisu a zakroužil kolem vstupu do pičky.

„Chutnáš báječně, Verunko,“ oblízla si Alča rty a hned je zase přitiskla zpátky na horkou broskvičku. Důkladně vylizovala svou spolubydlící. Nevynechala jediné místo, jedinou kapičku sladké šťávy, která z Veroniky pramenila. Najednou se Alena na posteli vztyčila, přešla přímo k Verunčině hlavě a rozkročmo jí nasedla na obličej.

„Teď ty. Pořádně mě lízej!“ skoro jí rozkázala.

Bylo to poprvé, co Veronika cítila chuť jiné ženy. Sama si občas, při zběsilé masturbaci, olízla prsty, zmáčené svou vlastní šťávou, aby věděla, jak chutná. Představovala si u toho, že je to mužský penis smyšleného milence, který jej z ní právě vytáhl a nastavuje ke kouření. Byla se svou chutí spokojená. Ale Alenina kundička chutnala mnohem sladčeji. Prosycená mládím a touhou, přímo medová. Veronika protáhla ruce kolem Aleniných stehen a prsty rozevřela její pysky. Vzápětí se přisála k jeskyňce své přítelkyně a bez rozpaků jí vrazila jazyk hluboko do útrob.

„Oooohhh,“ vykřikla Alena a bylo jí jedno, že přes tenké kolejní stěny ji pravděpodobně slyší i sousední pokoje. Začala kroutit pánví, jemně se nadzvedávala a dosedávala, jako by chtěla šoustat Ničin jazyk. Ta se jej snažila stočit do kornoutku, aby vydržel co nejpevnější a mohl zajíždět do Aleniny kundy. To ale nemohla vydržet dlouho. Proto po chvilce povolila a už jen kroužila po Alčině rozkroku a vycházela mu vstříc, jak se jí třel o ústa. Najednou Alena hlasitě zasténala, celé tělo se jí napnulo jako struna. Po malé chvilce se svezla vedle Veroniky a přitiskla se k jejímu tělu.

„To bylo nádherný, Veru,“ řekla, „tohle jsme měly zkusit už dávno.“

Pohladila ji po vlasech a začala ji líbat. Jazykem přitom stírala svou milostnou mízu, kterou Verunce zkrápěla tvář.

„Alenko,“ přerušila Veronika další líbání, „já už to taky potřebuju.“

Alča se jí podívala do očí a rukou jí přitom sjela mezi nohy.

„Udělej mi to,“ zaprosila Nika. Alena se usmála a pomalu, pomaličku zasunula prostředníček do Veroniky. Ta měla pocit, že cítí snad každý nerv v kundičce, jak jí přenáší rozkoš z prstění. Alča vzápětí opatrně přidala ještě prsteníček. Tempo, jakým rukou šoustala Verunčinu pičku, se stupňovalo. Pokaždé, když prsty vrazila dovnitř, masírovala dlaní kamarádčin klitoris. Veronika měla dojem, že se vznáší. Nekontrolovaně vzdychala a sténala, tělo ji vůbec neposlouchalo a chvělo se s každým pohybem, který Aleniny prsty prováděly v její broskvičce.

Alena však mínila Ničin požitek ještě umocnit. Přestala s líbáním kamarádčina krku a jazykem začala znovu tančit po poštěváčku. Veronika teď už jen bezmocně křičela slastí ze všeho toho dráždění. Rozkrok měla celý mokrý, jak tekla skoro proudem. Alena toho využila, vyměnila prsty a zatímco v nájezdech na Verčinu pičku pokračovala už jen ukazováčkem, malíčkem roztírala šťávu kolem análku. Pronikla do něj jen konečkem prstu, vzápětí zarazila ukazovák Nice do kundy, kam nejhlouběji mohla a divoce sála a okusovala klitoris, zatímco volnou rukou hnětla Veroničiny prsy.

Celá její jeskyňka už skoro pálila rozkoší. Nešlo to vydržet. Pičkou jí otřáslo zemětřesení. Myslela, že Alenin prst snad vsává dovnitř. Že jej svaly její kundičky musí rozdrtit, jak se chvěly v orgasmu. V extázi vykřikovala Alenino jméno a její přítelkyně dál nepřestávala v kmitání v obou kamarádčiných dírkách…

„Ráno si na nás budou všichni ukazovat,“ pošeptala Veronika, zatímco se obě nahá těla mladých slečen tiskla k sobě, bradavka na bradavku.

„Můžou nám jen závidět,“ usmála se Alena a dál si hrála s Ničinými vlasy, „a uvidíš, že teď u kluků stoupneš v ceně, teď když vědí, že jsi bi…Až se zase sejdeme, budeš mi to všechno vyprávět.“

„A taky ti to názorně předvedu,“ odpověděla Veronika, „jak ta cena má následky…“ A zase rukou nedočkavě zabloudila k Alenině broskvičce.

„Ty bys chtěla ještě?“ řekla kamarádka.

„Musíme se udělat do zásoby, než se zase uvidíme,“ odvětila Nika a začala prstem masírovat Alenin knoflíček lásky…