Nepamatuji si, kdy jsem poprvé pocítila přitažlivost ke svému bratrovi, možná už v děloze. Jsme dvojvaječná dvojčata, Benjamin a Bonnie. Byli jsme jediné děti, které naši rodiče měli, a podle mámy jsme si vystačili. Jsme velmi rozdílní a téměř nikdy jsme se neoblékali stejně, přesto jsme byli dva hrášky z jednoho lusku. Ben měl modré oči a já světle šedé, jeho vlasy byly krátké a světlé, moje dlouhé a tmavé. Kdybyste nevěděli, že jsme příbuzní, nikdy byste to podle našeho vzhledu neuhodli.

Vlastnili jsme kombinovaný ranč a farmu na pláních Severní Dakoty, celkem 3800 akrů. Nejbližší město bylo Cameron, pět mil po převážně štěrkové cestě. Žilo tam asi 450 obyvatel, většina z nich stejně jako my. Škola, pár barů, obchod s potravinami a obvyklé benzinové pumpy poblíž státní silnice spolu se silem na obilí a ropnou společností, to bylo ve městě to hlavní. Do Wal-Martu a podobných obchodů jsme jezdili do osmdesát pět mil vzdáleného Bismarcku.

Škola byla pro nás oba náročná a bydlet tak daleko znamenalo, že jsme měli jen malou šanci na mimoškolní aktivity. Na ranči se pořád něco dělalo, krmil se dobytek nebo se opravoval plot. Ve dvanácti letech jsem se naučila řídit traktor a sekat seno pro krávy. Ben dostal na starost řízení kombajnu a jednoho z pickupů během sklizně, zatímco já jsem byla odsunuta do kuchyně, kde jsem pomáhala mámě krmit brigádníky.

Puberta ve čtrnácti letech pro mě byla nepříjemná, protože jsem si najednou uvědomila své tělo a jeho individuální požadavky. S Benem jsme byli od první chvíle nerozluční a měli jsme spolu pokoj v malém domku na farmě. Naše společné chvíle náhodné nahoty ve vaně nebo v potoce pro nás oba začaly být trapné, jakmile se s námi začaly dít změny. Jedním z problémů bylo, že co si pamatuju, spali jsme s Benem spolu, a teď jsem byla osamělá. Máma říkala, že společný pokoj je v pořádku, ale postel už ne, „protože jsem teď žena“. Bylo to pro mě frustrující a matoucí období, polovinu sebe jsem ztratila a nevěděla proč.

Když jsem se v noci choulila do peřiny, zdálo se mi o Benovi a o pohodě, kterou jsem zažívala v jeho blízkosti, když se mě dotýkal a držel mě ve spánku. Pořád jsme si povídali a dělali spolu domácí úkoly, ale chtěla jsem si znovu připomenout tu blízkost, kterou jsme sdíleli jako malí. Snášela jsem tu situaci, jak nejlépe jsem uměla, dokud nám nebylo patnáct, ale moje frustrace narůstala až k prasknutí. Sázení bylo za námi, léto už bylo skoro tady a já se rozhodla, že pokud brzy něco neudělám, ztratím ho navždy.

Jednou večer, když jsme se chystali do postele, jsem řekla: „Bene, musíme si promluvit.“ Odložil časopis, posadil se a řekl: „Dobře.“

„Kam jsme to došli? Co se s námi stalo, s těmi, které jsem znala?“

„Jsme pořád tady, jen jsme jiní lidé,“ usmál se.

„Nejsme jiní, jsme stejní jako předtím, jen se něco stalo,“ zamumlala jsem a nedokázala zadržet slzy. Vstal, přešel těch pár metrů, které dělily naše postele, a posadil se ke mně a objal mě kolem ramen.

„Vyrostli jsme,“ řekl tiše a setřel mi slzu z tváře.

„Nechybím ti v posteli?“ zeptala jsem se, a bála se jeho odpovědi.

„Samozřejmě, že ano, ale potom, co jsi začala mít měsíčky a táta se mnou mluvil, jsem si řekl, že v tom raději nebudeme pokračovat,“ odpověděl.

„Proč? Bál ses, že spolu začneme mít sex?“ obořila jsem se na něj. Chvíli nad tím přemýšlel a řekl: „Ne, ale myslím, že právě toho se oni bojí.“ Nikdy jsem neuvažovala o možnosti sexu s Benem ani s žádným jiným klukem, raději jsem se uspokojovala prsty.

„Jsi moc hezká,“ řekl, uhladil mi vlasy a políbil mě na tvář.

„Moc tomu nepomáháš,“ řekla jsem a navzdory svým pocitům jsem se zasmála.

„Přemýšlela jsi někdy o tom, že bys s někým chodila?“ zeptal se.

„Komu by se chtělo jezdit celou tu cestu k našemu domu?“ odpověděla jsem.

Přikývl a já jsem řekla: „Kromě toho to není ‚někdo‘, ke komu chci mít blízko, ale ty.“

Přistoupil k oknu a několik minut se díval ven, aniž by řekl jediné slovo. V obavě, že jsem ho vyděsila nebo nějakým neznámým způsobem urazila, jsem k němu přistoupila, zezadu ho objala a vklouzla mu rukama kolem pasu.

„Pamatuješ, když jsme byli malí,“ řekla jsem, „jak jsme si hráli na seníku?“

„Hmm,“ řekl.

„Vzpomínáš si na koupání v potoce?“ zeptala jsem se a položila mu hlavu na rameno.

„Mm-hm,“ odpověděl.

„Nejvíc mi chybí to, jak jsi mě držel, když jsem usínala,“ zašeptala jsem a moje tajemství bylo konečně venku.

Otočil se a vzal mě do náruče, jeho bezvládné mužství mi při tom narazilo na břicho, a pevně mě objal se slovy: „Já vím, já vím.“ Chvíli jsem tiše plakala, smáčela mu rameno a nasávala útěchu a lásku, která mi byla tak dlouho odpírána. Trochu jsem se vzpamatovala a on řekl: „Měla by ses osprchovat, než bude pozdě,“ a dal mi pusu na čelo. Přikývla jsem, šla do koupelny a svlékla se.

Když jsem vyšla ven v noční košili, svítila v pokoji jen jeho noční lampička a on řekl: „Pojď sem.“ Když jsem k němu došla, odhrnul peřinu a poplácal matraci vedle sebe se slovy: „Sem, jo?“

Ušklíbla jsem se, vlezla si k němu a těsně se přitulila, zadečkem k jeho břichu. Měl na sobě šortky, ale i tak jsem cítila bouli jeho vybavení, jak se mi uhnízdila v úžlabině mezi půlkami. Bezstarostně jsem si přitáhla jeho ruku přes sebe, položila si ji na břicho a držela ji tam.

„Děkuju,“ zašeptala jsem.

„Nemáš zač,“ zašeptal i on, „dobrou noc.“

„Dobrou,“ řekla jsem a zase jsem cítila, že jsem tam, kam patřím.

***

Několik následujících nocí bylo pro mě blahem, objímala jsem svou druhou polovičku a spala v její blízkosti. Moje pocity se zlepšily a když jsem se věnovala každodenním povinnostem, má nálada byla pozitivně prosluněná. Jednoho dne k nám táta přišel těsně před obědem a řekl: „U Neda na pozemku se nám ztratilo asi šedesát kusů, můžete tam vy dva zajet a dostat je zpátky, aniž byste se zabili?“ „Ano,“ odpověděla jsem. Obvykle to byla práce pro dospělé, shánět zatoulaná zvířata bylo obtížné a nebezpečné. Pyšní na to, že jsme byli vybráni pro tuto práci, jsme si pospíšili s obědem a osedlali koně.

Moje klisna Domina byla sedmiletá a připravovala se snadno, Benův Tanečník byl čtyřletý valach, který byl nevyježděný – vzpurný a nervózní. Chtěli jsem se jet podívat k západní ohradě, zjistit kudy utekli, tak jsem uvedla Dominu do lehkého klusu, postavila se do třmenů a nechala ji běžet. Tanečník mě následoval, frkal a funěl, když ucítil vůni volnosti.

Asi míli nebo dvě dál jsme našli díru, nějakých třicet yardů ostnatého drátu leželo na zemi, sloupky byly ulomené. Všechen dobytek se nacházel v okruhu pěti set yardů a spokojeně chroupal trávu na Nedově pastvině. Ned měl džíp zaparkovaný na vyvýšenině a pozoroval je, a když jsme je shromáždili do skupiny a zahnali zpátky, zamávali jsme mu. Jakmile byli všichni zpátky za hranicí našeho pozemku, uvázali jsme koně a pustili se do opravy plotu. Sloupky musely počkat na další den, ale mohli jsme aspoň provizorně zvednout a převázat drát, abychom všechny kromě těch nejodhodlanějších udrželi uvnitř.

Skončila jsem, sundala si rukavice, otřela si čelo a usmála se na Bena.

„Nebylo to tak těžké!“ zasmála jsem se.

„Tentokrát ne,“ souhlasil.

„Ještě je brzy, nechceš si jít zaplavat?“ zeptala jsem se.

„Kam?“ zeptal se on.

„Do potoka,“ řekla jsem. Přikývl, nasedli jsme a nechali koně jít tím směrem.

„Nevzal jsem si plavky,“ řekl, když jsme dorazili mezi stromy, které obklopovaly koryto potoka.

„Já taky ne,“ usmála jsem se a pustila otěže na zem. Domina u mě zůstane, dokud bude mít trávu k jídlu a vodu k pití, a doufala jsem, že Tanečník se bude řídit jejím příkladem. Ten potok byl ve skutečnosti jen malý proud, který se klikatil a zahýbal v nízkém terénu na zadní straně našeho pozemku. Při jeho okraji rostly bavlníky, které poskytovaly stín a úkryt. Svlékla jsem si všechno kromě kalhotek, podívala se na něj a zeptala se: „Připravený?“

Zíral na můj hrudník, fascinovaný pohledem na moje malá prsa. Odkašlal si, aby zakryl rozpaky nad tím, že byl přistižen, a řekl: „Asi ano.“ Popadla jsem ho za ruku a křikla: „Tak pojď!“ Táhla jsem ho k vodě. Ponořila jsem se do vody a on mě následoval, dostal se do nálady a zatahal mě za kotník a snažil se mě namočit. Několik minut jsme po sobě cákali a hráli si ve studené vodě, máčeli jsme se podle libosti. Unavení a zmožení hrou jsme vylezli ven a sedli si na trávu na břehu, prsty nohou nám visely ve vodě. Sundala jsem si kalhotky, vyždímala je a pověsila na větev.

„Co to děláš?“ zeptal se a zčervenal.

„Nemůžu jet domů s mokrým zadkem, nemyslíš?“ odpověděla jsem a usmála se na něj.

„Asi ne,“ řekl, sundal svoje spodky a pověsil je vedle mých.

Podívala jsem se mu do rozkroku a uviděla jeho ochablý penis, který se mu choulil v chlupech, nadzvednutý varlaty. Byl mnohem chlupatější, než když jsem ho viděla naposledy, a připadal mi krásný.

„Vyrostl jsi,“ řekla jsem a kývla hlavou směrem k jeho rozkroku.

„Ty taky,“ odpověděl, „už jsem si říkal, jestli se ti ty boule někdy zvětší,“ zasmál se.

„Líbí se ti?“ zeptala jsem se a sklopila oči, velmi dobře si vědoma jeho pohledu.

„Jsou pěkné,“ řekl tiše, „líbí se mi, jak jejich konce míří vzhůru.“

Chvíli jsme seděli mlčky, každý ponořený do svých myšlenek, a užívali si svoji blízkost.

Zkontrolovala jsem si kalhotky a byly téměř suché, tak jsem si je oblékla a zachvěla se při pocitu z toho, že jejich vlhkost naráží na teplo mezi mýma nohama. Natáhla jsem si kalhoty a zavřela zip a sledovala, jak on dělá totéž jen dva metry ode mě. Impulzivně jsem zmenšila vzdálenost mezi námi, postavila se přímo před něj a položila mu ruce na boky. Políbila jsem ho na nos, podívala se mu do očí a usmála se. On políbil mě na čelo, já jsem vzala jeho ruce, sunula si je po hrudním koši a přitiskla jeho dlaně na boky svých prsů. Pak jsem ho políbila na ústa, pomalý dlouhotrvající polibek plný lásky, bez jazyka a vášně, kterou jsem cítila uvnitř, ale dost na to, aby věděl, že jsem jeho, pokud mě chce. Jeho palce mi třely bradavky, až jsem tiše sténala, jak mi od toho doteku ztvrdly. Potom se odtáhl, zavrtěl hlavou, aby si ji vyčistil, a řekl: „Pojď, měli bychom jít.“ Oblékla jsem si podprsenku a zapnula ji, pak jsem si oblékla tričko a zastrčila ho do kalhot. Hvízdla jsem na Dominu a připravila se na cestu domů.

***

Cestou zpátky jsme toho moc nenamluvili a já jsem zkoumala své emoce. Sex mi nebyl cizí, viděla jsem rodit telata a pářit se psy už od svých šesti let, každý, kdo vyrostl na farmě, zná základy rozmnožování už v raném věku. Chtěla jsem to dělat s Benem, ale znamenalo to stát se jeho milenkou? Chtěla jsem mít v sobě jeho penis, chtěla jsem intimitu samotného aktu, nebo jsem chtěla jen jeho blízkost? Mnohem důležitější pro mě bylo, co chce on. Rozpadl by se náš vztah, kdybych na něj tlačila a možná ho nutila dělat něco, co jsme oba považovali za špatné? Když jsme vjeli na dvůr a uklidili koně, rozhodla jsem se, že nechám věcem volný průběh, nebudu na něj tlačit ani nic vyžadovat, prostě mu budu k dispozici, pokud mě bude potřebovat.

Scénu u potoka jsme už nikdy nezopakovali, i když jsem začala chodit do postele nahoře bez, objímat se na jeho hrudi s prsy na jeho břiše a usínat s tlukotem jeho srdce v uchu. Když jsem se sprchovala, přestala jsem zamykat dveře do koupelny a uvědomila si, že mi nevadí, když mě vidí nahou. Někdy mi cvrnkl ručníkem o zadek, když jsme se v koupelně střídali, a když jsem vypískla, jak to štíplo, smál se: „Mám tě!“. Všechno bylo zase normální a já byla šťastná.

***

Přišel podzim, úroda a škola. S vydělanými penězi jsme se vydali s rodiči do Bismarcku, kde jsme nakoupili oblečení a školní potřeby, strávili den ve městě a povečeřeli venku. Do školy nás nevozil žádný autobus, a tak táta řekl, že můžeme jezdit tam a zpátky pickupem. Každé ráno, když jsem se oblékala, za své tělo už jsem se nestyděla, ptala jsem se Bena: „Jak vypadám?“ On přikývl, že s mým oblečením souhlasí, nebo navrhl jinou halenku, a pak s úsměvem řekl: „Skvělé!“ Musela jsem si přiznat, že se oblékám pro něj, a ne pro spolužáky, nezajímal mě názor nikoho jiného než jeho.

Začalo chladné počasí, a tak jsme obvykle před začátkem cesty deset minut rozehřívali pickup. Zachumlali jsme se do bund a sněhulí a třásli se, abychom se zahřáli, dokud se nerozsvítilo topení. Večer jsme si u kuchyňského stolu dělali úkoly, dívali se na televizi a chystali se do postele. Kdo si první vlezl do postele a zahřál ji, ten pro tu noc vybral postel, a ten druhý si přinesl polštář a zachumlal se vedle něho. Šeptem jsme pak komentovali náš den. Většinu času jsem nosila flanelové pyžamo bez čehokoli pod ním, potřebovala jsem to tělesné teplo od něj. Jeho bylo bavlněné a obvykle měl na sobě jen spodní díl, takže si nechával holou hruď, abych se k němu mohla přitulit.

Naše hovory na polštáři byly většinou tiché, rodiče chodili spát do svého pokoje a my neměli rádi, když na nás někdo křičel. Postupně se přiznal, že jsem mu strašně chyběla, ale být mužem znamená nedávat najevo emoce, a tak mlčel a polykal zklamání. Právě během těchto rozhovorů, tichého sdílení doteků a dechu, možná jednoho nebo dvou něžných polibků, jsem se do něj zamilovala. Milovala jsem ho už předtím, ale jinak. Jakmile jsem si uvědomila rozsah svých citů, věděla jsem, že s ním budu navždy. Nevím, kolikrát jsem pak usínala s jeho rukou obtočenou kolem křivky jednoho nebo druhého mého ňadra nebo položenou na mém břiše, s konečky prstů spočívajícími v mém ochlupení.

Přišly Vánoce a my jsme si oddechli od školy a byli rádi, že si můžeme odpočinout. Často sněžilo a v těch nejhorších bouřkách jsme se museli dostávat z domu do stodoly na kontrolu zvířat pomocí lana. Ztratit se venku s možností umrznutí v dosahu domu bylo klidně možné a bylo třeba se tomu za každou cenu vyhnout. Jako dárek jsem dostala novou uzdu pro Dominu a nějaké nové oblečení, zatímco Ben dostal klíčky od téměř nového pickupu, který mohl používat.

Všimla jsem si, že si Ben vypěstoval zvyk chvíli se ke mně tulit a pak vstát z postele, údajně na záchod. Věděla jsem, že si honěním uvolňuje sexuální napětí, někdy jsem slyšela, jak při tom vyvrcholení chrčí. Ten čas o samotě jsem využívala k tomu, abych se sama prstila, byly to rychlovky, při kterých jsem se chvěla a zadek pyžamových kalhot mi vlhnul. Nechtěla jsem na něj tlačit, ale věděla jsem, že sex pro nás je nevyhnutelný. Musela jsem být trpělivá.

***

Jednou v noci, když zas odhrnul peřinu, aby se dostal z postele, jsem mu položila ruku na hruď a řekla: „Nech mě.“

„Nechat tě co?“ zeptal se nevěřícně.

Vklouzla jsem rukou pod pásek jeho pyžama, objala jeho teplé maso, hladila mu ho polotvrdé a konečky svých prstů při tom přejížděla po jeho koulích.

„Udělám ti to sama,“ zašeptala jsem, pevně ho uchopila a začala ho hladit nahoru a dolů.

„Uchh, může to být špinavé,“ zašeptal.

„Já vím, mám tu nějaké kapesníky,“ řekla jsem.

Nepohnul se ani neřekl ne, tak jsem ho chytla za pásek a stáhla mu ho dolů, tím jsem odhalila jeho ptáka. Prohnul se v bocích a stáhl si kalhoty ještě víc dolů, zatřásl se, jak mu na genitálie dopadl studený vzduch. Podepřela jsem se na jednom lokti a pevně, ale jemně ho hladila a sledovala, jak se díky mé pozornosti zvětšuje. Viděla jsem špičku, žalud rozšířený a fialově vyhlížející, vypjatý vzhůru do celé té délky. Netrvalo dlouho a v ruce mi to pulzovalo, jak mu pták na jeho břiše uvolňoval svůj náklad, několik stříkanců horké mléčně vypadající tekutiny. Pokračovala jsem v jemném pumpování, on tiše sténal a prohýbal boky, poslední kapka mi stekla na hřbet ruky.

„Bože!“ zašeptal a zavrtěl hlavou. Otřela jsem si nepořádek z ruky a z jeho břicha a hodila kapesníky do koše vedle postele. Když jsem byla hotová, odhrnula jsem peřinu a zeptala se: „Už je to lepší?“

„Mmm-hmm,“ vzdychl a objal mě kolem ramen. Než jsem usnula, myslím, že poslední, co jsem od něj slyšela, bylo tiché „Miluju tě“.

Ráno jsem odnesla odpadky z koše do sudu s věcmi ke spálení, vědoma si toho, že se náš vztah opět posunul. Bavilo mě dělat mu radost, a pokud to bylo nutné, bylo mi to jedno. Taky jsem věděla, že kdyby to máma někdy zjistila, čekalo by mě peklo. Dál jsem mu ho honila několikrát týdně a pokaždé jsem použila teplou žínku, abych utřela ten nepořádek, protože na kapesníky v koši bych mohla zapomenout. Když jsem žínku každý večer z jejího úkrytu vyndávala, namočila jsem ji a vyždímala a připravila k použití, usmívala jsem se při představě toho, co bude.

V březnu se oteplilo a přišly deště, které smyly poslední sníh a všude vytvořily obrovské množství bláta. Jednou ráno jsme cestou do školy sjeli ze silnice do příkopu, takže jsme se v lijáku vraceli tři míle pěšky. Táta vzal traktor a odvezl Bena zpátky, aby auto vytáhli, a mě nechal s mámou samotnou v domě. Převlékla jsem se do suchého oblečení a vešla do kuchyně, zrovna si nalévala kávu. Popadla jsem hrnek a taky si vzala, bylo už příliš pozdě na to, abych šla do školy, a říkala jsem si, že neplánované volno bude fajn.

„Jste v pořádku?“ zeptala se.

„Zmokli jsme, ale jsme v pořádku,“ ujistila jsem ji.

„Jsi zamilovaná, viď?“ zeptala se, čímž mě zaskočila.

„Ne, to si nemyslím,“ odpověděla jsem a myslela na to, jak mě Ben objímá.

„Radši buď opatrná,“ napomenula mě a zahrozila na mě prstem.

„Budu, neboj se,“ řekla jsem a nevěděla, co tím myslí. Věděla to, slyšela nás pozdě v noci? Při té možnosti mi náhle přeběhl mráz po zádech a napila jsem se z hrnku, abych si zakryla tvář.

Nic víc se neřeklo a já jsem Benovi pomohla uklidit auto, když se vrátil, a ulevilo se mi, že ten rozhovor už dál nepokračoval. O pár dní později mě čekalo životní překvapení, když mi máma u snídaně oznámila, že ten den nepůjdu do školy, ale pojedu s ní do Bismarcku. Táta jen přikývl, usmál se a upil kávy. Když odcházel, dala jsem Benovi rychlou pusu na tvář a řekla mu: „Uvidíme se večer.“

Máma v autě mlčela, neodpovídala na mé otázky a neskonale mě děsila, dokud jsme nezajeli na parkoviště kliniky poblíž nemocnice.

„Dnes ráno máš schůzku s doktorkou Gerdesovou, řekne ti, co máš dělat, a ty to uděláš, je to jasné?“ zeptala se s hrozivým tónem v hlase, který jsem předtím slyšela jen zřídka.

„Ano, mami,“ řekla jsem, zmatená okolnostmi. Nebyla jsem nemocná, že ne?

„Teď běž, počkám tu na tebe,“ řekla, ruce se jí třásly, zapálila si cigaretu a zadívala se z protějšího okna.

Vystoupila jsem z auta, vešla na kliniku, uvedla své jméno a řekla recepční, že jsem objednaná. Čekala jsem v hale, zatímco lidi přicházeli a odcházeli, většina z žen byla očividně těhotná, některé ve společnosti manželů nebo přítelkyň ve stejném stavu. Během čekání jsem vyplnila formulář tím, co jsem věděla o své zdravotní anamnéze, zaškrtla jsem kolonky, které se mě týkaly, a ostatní nechala prázdné. Ozvalo se mé jméno, odvedli mě do malé místnosti a řekli mi, abych se svlékla. Oblékla jsem si malý plášť, který mi poskytli, sedla jsem si na okraj vyšetřovacího stolu s rukama mezi koleny a třásla se.

Přišla žena se stetoskopem na krku, představila se jako doktorka a řekla mi, abych se uklidnila.

„Jsi sexuálně aktivní?“ zeptala se a já zrudla ve tvářích, svěsila jsem hlavu a odpověděla: „Ne.“

„Tak se podíváme, co tu máme,“ řekla a jemně mě přitlačila zpátky na stůl. Zvedla mi nohy a položila mi chodidla do něčeho studeného a kovového, čímž mi roztáhla nohy. Zuřivě jsem zrudla, když do mě zasunula prst v rukavici, jemně mě uvnitř zkoumala a mumlala sestřičce něco, čemu jsem nerozuměla. Odebrala mi vzorek krve a zkontrolovala krevní tlak a prohlásila, že jsem na svůj věk zcela v normě.

„Víš vůbec, proč jsi tady?“ zeptala se.

„Přivedla mě sem máma,“ řekla jsem a pomyslela si, že možná přece jen vím proč.

„Dobře, dostaneš recept na antikoncepční pilulky,“ usmála se, „to není nic neobvyklého pro někoho v tvém věku....... víš, že tě pilulky neochrání před pohlavně přenosnými chorobami, že?“

Přikývla jsem a ona řekla: „Teď se můžeš obléknout, u recepční si vyzvedni recept a zastav se v lékárně, než odejdeš, tam ti to vydají... budeš to muset brát jeden celý cyklus, než budeš moct přestat používat kondomy, ano?“ Věděla jsem, co jsou to kondomy, ale nikdy jsem žádný neviděla, přesto jsem přikývla, a ona odešla, poplácala mě po ruce a řekla mi: „Budeš v pořádku.“

Co nejlépe jsem si utřela gel mezi nohama, oblékla se a obula si boty, když sestra znovu vstoupila do pokoje. „Pojďte za mnou,“ řekla. Zavedla mě do lékárny a já znovu čekala, podepsala jsem se na lístek, který mi lékárnice podala, a dostala za to malý papírový sáček.

„Začněte s nimi hned po další menstruaci,“ řekla mi.

„Díky,“ odpověděla jsem, vyběhla ze dveří a šla k autu.

Máma se podívala do sáčku, souhlasně pokývala hlavou, nastartovala a vyjela z parkoviště. Za jízdy jsem si přečetla pokyny, rádio bylo potichu a máma neřekla ani slovo. Asi míli od odbočky k domu auto zpomalila a zaparkovala u strany, pneumatiky na štěrku křupaly. Vypnula motor, povzdechla si, zapálila si další cigaretu a stáhla okénko.

„Proč?“ zeptala jsem se, abych přerušila ticho.

„Protože chci, abys byla chráněná,“ odpověděla.

„Vždycky jsi říkala, že pro tebe bylo těhotenství snadné,“ odpověděla jsem.

„Tvoje možná taky bude, ale nechci, abys byla těhotná, dokud se nerozhodneš,“ řekla.

„Na to ještě nejsem připravená,“ řekla jsem a nebyla si jistá, jestli mluvím pravdu.

„No, viděla jsem ta znamení, jestli ještě nejsi připravená, tak brzy budeš,“ řekla.

Při té představě jsem se začervenala a ona se zeptala: „Věděla jsi, že jste s bratrem neplánovaní?“ řekla a z očí jí vytryskly slzy.

„Co se stalo?“ zeptala jsem se.

„Potkala jsem tvého otce a zamilovala se,“ vzlykala a třásla se vzpomínkami.

„Pořád ho miluješ?“ zeptala jsem se.

„Samozřejmě, a vás dva miluju, vždycky jsem vás milovala, ale stalo se to tak rychle, byla jsem tak mladá a nepřipravená. Nechci, abys prožívala stejný strach a úzkost jako já.“

„Děkuju,“ odpověděla jsem.

„Slib mi, že to nikomu neřekneš, hlavně ne Benovi, ano?“ zeptala se.

„Slibuju, mami,“ odpověděla jsem a pevně ji objala. Konečně se ovládla, otočila klíčkem, aby nastartovala, otřela si oči a típla cigaretu. Když jsme dojeli na dvůr, zaparkovala, podívala se do zrcátka, znovu si otřela oči a načechrala si vlasy. „Pamatuj, nikomu ani slovo,“ zašeptala, když mě objala.

„Co mám říct Benovi o tom, kam jsem dneska šla?“ zeptala jsem se.

„Pravdu,“ řekla a šla k domu.

Ty hodiny před večeří jsem se procházela po bytě, šla pozdravit Dominu a Tanečníka a dala jim jablka. Věděla jsem teď o své matce víc než kdy dřív, tajemství, které bylo stejně zneklidňující jako temné, rozbitý sen. Byla jsem jí moc vděčná, že nás nepotratila, když jsem věděla, jak snadno to mohla udělat. Napadlo mě, že bych jednou mohla chtít děti, ale věděla jsem, že teď bych tu zodpovědnost nezvládla. Někdy za měsíc bych se mohla svobodně podělit o své tělo s Benem, kdybych chtěla, a důsledky té volby v mé hlavě vyvolávaly prudké bouře.

Cítila jsem se velmi dospěle a o týden později, když mi začala menstruace, jsem si podle pokynů vzala první pilulku. Ben mi tu noc masíroval břicho, aby zmírnil křeče, protože se vždycky staral o mě a o to, jak se cítím. Řekla jsem mu, že teď beru prášky, a dostalo se mi na oplátku nezávazného zavrčení. Usoudila jsem, že neví, co to znamená, jak já to chápu, jako svobodu pro nás, a dál jsem mu to nevysvětlovala.

***

Dny přicházely a odcházely v rychlém sledu, jarní výsadba ustupovala letním vedrům a radosti z toho, že není škola. Měli jsme narozeniny, já sladkých šestnáct s několika kamarádkami a výlet do pizzerie na večerní zábavu. Později večer jsem Benovi darovala stříbrný náramek s vyrytým srdíčkem, jemně jsem ho políbila na rty a dlouze ho objala, abych mu připomněla, že ho mám ráda.

Byla jsem na třetím cyklu prášků, ale s Benem jsme se nedostali dál než k mazlení a tichým orgasmům v posteli. Prozatím mi stačilo cítit jeho teplé ruce, jak se toulají po mém těle a způsobují mi rozkoš, o jaké se mi ani nesnilo. Jeho ústa na mých bradavkách a jeho ruka mezi mýma nohama byly rájem na zemi. Máma co chvíli povytáhla obočí a zvědavě se na mě podívala a zeptala se na to obvyklé: „Už jsi to udělala?“ Usmála jsem se a zavrtěla hlavou, že ne, čímž jsem si od ní vysloužila povzdech a úlevný pohled.

Jednoho dne jsme jeli k potoku, vzali jsme si deku a svačinu a chtěli jsme tam strávit celý den. Také jsem si přibalila malé překvapení, tubu lubrikantu, kterou jsem si koupila na odpočívadle pro kamiony. U kasy tam byla dcera paní, které to patřilo, a moje spolužačka, která se na mě zasvěceně usmála, když jsem si to strkala do kabelky. Rozložila jsem deku a dala naše věci na dosah, pak jsem se svlékla do naha a skočila do vody, aniž bych čekala na Bena. Z vody jsem sledovala, jak se svléká a jeho krásné silné tělo se po částech zviditelňuje. Široká ramena a štíhlé boky, jeho malý roztomilý zadeček, to bylo něco! Pohled na jeho penis mě vzrušil a moje kundička sebou trochu škubala, jak mi tekla. Ponořil se do vody, doplaval ke mně a natáhl se, aby mě namočil. Nechala jsem ho a plavala pod vodou, představovala jsem si, že jsem tuleň nebo jiný tvor z hlubin, který se nikdy nemusí vynořit na vzduch.

Zrovna jsem se utírala, když se vrátil k dece, kapalo z něj a potřásal hlavou mým směrem ve snaze mě postříkat. Se smíchem jsem ho odstrčila, vzala opalovací krém a nanesla si ho na tělo. Udělala jsem to i jemu, nevynechala jsem ani škvíru na zadku, a když jsem se natáhla na zem, dodělal mi on záda. Lehl si vedle mě a držel mě za ruku, zatímco jsme se opalovali a nasávali příjemné teplo. Občas jsme se otočili na druhou stranu a z těch pár závanů větru, které se nás dotkly, nám naskakovala husí kůže.

„Máš hlad? zeptala jsem se a posadila se.

„Ano,“ odpověděl nadšeně, posadil se čelem ke mně a zkřížil nohy. Snědli jsme sendvič a napili se z plechovek, už to nebylo křupavé a studené. Vstala jsem a vytáhla i jeho, pak jsme se brodili vodou na mělčinu, otočila jsem se, když mi voda byla asi po boky, objala jsem ho a stáhla pod vodu. Vynořili jsme se a klečeli ve vlažné vodě, jen pár centimetrů od sebe, a já jsem mu nahmatala ptáka tam, kde jsem si myslela, že bude. Teplý a gumový, přivítal mou ruku tím, že začal růst a poškubávat se mi v dlani. Pohnula jsem rukou a pohladila ho, přičemž se mi od Bena dostalo drobného zamručení jako uznání, šimral mě při tom na krku. Jednou rukou jsem mu přidržela hlavu a pak ho políbila, tak vášnivě, jak jen to šlo, a použila jsem k tomu jazyk a rty ze všech sil.

Jeho pták se v reakci na to zvětšil, a tak jsem se postavila, vzala ho za ruku a odvedla k dece. Lehli jsme si a zahákli se do sebe, všechny myšlenky na ticho a zdrženlivost byly pryč. Sténala jsem a kňučela, když mě hluboce líbal a hladil mi prsa a kundu, pohrával si s mým poštěváčkem. Odstrčila jsem ho a rozkročila se nad ním na rukou a kolenou, s odevzdaností jsem ho líbala na ústa a na hruď, svými rty jsem mu oždibovala bradavky a třela jsem svou rozžhavenou píču o jeho tvrdost. Jak jsem se tak houpala nahoru a dolů, velmi rychle se mi promazala a začala být kluzká, líbala jsem ho a cítila jeho ruce na svých bradavkách, jak mě jemně štípou. Dávala jsem mu najevo, že to, co dělá, je mí příjemné, tím, že jsem hlasitě zasténala, kdykoli se dotkl nějakého zvlášť citlivého místa.

Přihrbila jsem se ještě víc a snažila se dostat válec jeho penisu k svému klitorisu, což se mi nakonec podařilo tím, že jsem zadkem zatlačila dolů. V rozkroku mi odstartovaly elektrické výboje a když mě zasáhl ten první, potěšeně jsem vykřikla a zkroutily se mi prsty u nohou a napjaly lýtka.

„Jo... jo... jo... jo,“ mumlala jsem, když jsem mu obskakovala ptáka a nechtěla toho nechat, dokud přicházely další. Nepřestávala jsem se hýbat a hopsat, při každém přiblížení ten jeho na kámen tvrdý hřídel roloval můj poštěváček a vytvářel mi jiskřičky za očima. Znovu jsem se udělala a on taky, vystříkal si semeno na celou hruď a spodní část brady a chrčel, jak jsem do něj bušila. Cítila jsem, jak se začíná zmenšovat, a zpomalila jsem, spustila se na jeho hruď a rozmazala jeho výron po nás obou. Zavrtěla jsem se a podívala se na něj, pyšně jsem se chichotala.

„Miluju tě,“ řekla jsem a políbila ho na nos.

„Vždycky jsem tě miloval,“ řekl tiše a taky mě políbil.

Odvalili jsme se od sebe a smáli se tomu, jak na nás ta lepkavá břečka jeho spermatu ulpívá a stéká nám po břiše. Křičela jsem smíchy, běžela jsem k vodě, skočila do ní a opláchla se. Horko mezi mýma nohama vůbec nepolevovalo a já doufala, že ho bude ještě víc. Když jsem vylezla, doklopýtal do vody on, smál se a cákal na sebe. Osušila jsem se a počkala, až se vrátí, nedočkavá na pokračování naší hry. Přeplaval na druhou stranu a zpátky, vylezl a došel k dece, funěl námahou. Hodila jsem mu ručník a stála těsně u něj, čekala jsem, až mě obejme. Upustil ručník a znovu mě objal kolem krku a lehce mě ocucal.

Nálada byla na pár okamžiků zádumčivá, a pak jsem se ho zeptala: „Ty už jsi někdy?“

Zavrtěl hlavou a zeptal se: „A ty?“

„Ne-e,“ odpověděla jsem a když jsem ho políbila, z jeho úst vyšlo zamumlané „dobře“. Leželi jsme vedle sebe na dece, dotýkali se a zkoumali, vzrušovali se a připravovali na ten správný okamžik. Byla jsem vlhká, jeho prsty zkoumaly a roztíraly mé šťávy, otevíraly mě. Jeho pták byl tvrdý, hřídel se napínal, já ho pevně držela a sklonila se, abych ho olízla a spolkla kapku čiré tekutiny ze špičky.

Přetočila jsem se na něj, pověsila mu své prsy před obličej a řekla mu: „Tak do toho.“

„Můžu?“ zeptal se, když jeden z nich chytil oběma rukama a přiblížil ústa k jeho bradavce.

„Všechno, co chceš,“ zašeptala jsem, ztracená v pocitech z jeho rtů na mém citlivém těle. Dvakrát jsem se udělala jen z toho, jak se staral o mé bradavky a drhnul můj poštěváček svým osvěženým ptákem. Spojení mezi těmi dvěma místy působilo jako oheň pod mou kůží, tak tvrdě mě sál.

Sáhla jsem pod sebe, chytla jeho nástroj, a namířila ho směrem ke své dírce. Umístila jsem jeho hlavičku těsně pod svůj poštěváček, zatlačila na něj a mírně se pokrčila, čímž jsem ho částečně dostala dovnitř.

„Uuuch,“ vydechl a napjal se. Dřepla jsem si ještě o kousek níž, zatlačila ho hlouběji a držela ho tam minutu, abych si zvykla na jeho velikost. Podívala jsem se pod sebe a viděla, že malý kousek z něj už je uvnitř, žíly na jeho povrchu vystupovaly a pulzovaly. Začala jsem se houpat dopředu a dozadu, každým tím zhoupnutím jsem ho dostávala hlouběji, a čekala jsem na to píchnutí, až se mi protrhne panenská blána. Jednu ruku jsem mu položila na břicho, abych mu zabránila přidat se ke mně v přirážení, a řekla mu: „Nech to udělat mě, prosím.

Bolest, kterou jsem očekávala, vůbec nepřišla, dokud špička jeho penisu nenarazila na můj čípek, to ve mně vyvolalo zachvění. Nebyla to tak úplně bolest, spíš náhlý tlak, který se okamžitě uvolnil. Znovu jsem se podívala dolů a uviděla naše ochlupení srostlá k sobě, nebylo vidět nic než naše smíchané chlupy a břicha. Usadila jsem na něj své hýždě, trochu víc zatížila naše spojení a dostala ho do sebe hlouběji, a políbila jsem ho.

„Aaaaach, Bene, je to tak senzační!“ Chvěla jsem se, byla jsem roztažená a naplněná tím jeho báječným pérem. Posadila jsem se a držela ho za ruce, pracovala jsem vnitřními svaly, abych ho stimulovala po délce, mačkala jsem ho a uvolňovala a sledovala, jak mu ve tváři hrají emoce. Zasténal a zavřel oči, pak je otevřel, podíval se na mě a řekl: „Jsi úžasná.“

Ještě chvíli jsem ho škádlila a pak jsem se pustila do vážné práce – mrdání. Byla jsem na pokraji obrovského orgasmu a začínala jsem být netrpělivá. Položila jsem své ruce do jeho podpaží na deku a začala se pohupovat, napínala jsem svaly, když jsem klesala dolů, a uvolňovala je, když jsem stoupala nahoru. Takhle jsem udělala dvacet nebo třicet přírazů, a pak jsem to obrátila, dojila jsem mu ptáka při pohybu nahoru. Už to na mě přicházelo, vykřikla jsem „Ouuuííí!" když to začalo, a už jsem to neměla pod kontrolou. On začal s vlastními pohyby, vycházel vstříc mým přírazům a naše těla s dusivými zvuky dorážela k sobě. Plesk... plesk... plesk… slyšela jsem to jen matně, nevnímala jsem nic jiného než pohyby jeho čuráku, který mě cyklicky vyplňoval a vyprazdňoval. Nohy jsem měla v křeči, nemohla jsem pořádně dýchat, obličej jsem měla otupělý a prsty na nohou jako by se mi zkroutily k patám. Najednou jsem uvnitř ucítila teplý výtrysk. Jak do mě vléval své sperma, tunel mé pochvy okamžitě začal být hodně kluzký. Cítila jsem jednotlivé záškuby, jak se ve mně vyprazdňoval a tiskla ho, abych tu rozkoš prodloužila.

„Aaaach!“ zařval, když z něj vytékaly poslední kapky, a hruď se mu zvedala obrovitými nádechy.

„Dokázala jsem to! Ano! Udělali jsme se spolu!“ křičela jsem, zpomalovala své přírazy a cítila, jak ve mně začíná měknout. Jak můj orgasmus začal slábnout, vrtěla jsem hýžděmi v kruzích, a přijímala ještě drobné zbytky rozkoše pokaždé, když se dotkl mého klitorisu.

Zastavila jsem se a znovu se posadila, jeho teplou ztuhlost jsem měla stále uvnitř, s láskou jsem ho políbila. Přes veškerou mou snahu udržet ho v sobě o pár minut později s tichým plácnutím vypadl a odvalil se na záda, předloktím si chránil oči. Přitiskla jsem svou promáčenou kundu na jeho bok, přitulila se k němu a položila mu ruku přes rameno. Na pár minut jsem usnula a probudila se, když jsem uslyšela, jak tiše chrápe. Smála jsem se sama pro sebe a vlezla do potoka, opláchla se a namočila žínku, kterou jsem si přinesla právě pro tuto příležitost. Kundička mě bolela, ta příjemná bolest mě naplňovala od pupíku až k zadku a já byla nesmírně šťastná. Otřela jsem si slzy z očí a šla k němu.

Probudil se, když jsem ho čistila a žínkou mu jemně otírala nyní již ochablého ptáka.

„Co je?“ zavrčel a já řekla: „Pšššš, to jsem jenom já“. Setřela jsem mu z nohy poslední zbytek, sklonila jsem se a políbila jeho penis, zkoušela jsem, čím chutná. Ničím, jen teplou kůži, rozhodla jsem se, a znovu se vedle něj schoulila. Později jsme si šli znovu zaplavat, ještě jsme se najedli, a ještě jsme si hráli. Klekla jsem si na ruce a kolena, jako jsem to viděla u zvířat, a on mě mrdal zezadu do hloubky, až jsem se nejmíň pětkrát udělala. Domů jsme se vrátili těsně před setměním a já musela přetrpět ten vševědoucí pohled, který mi věnovala máma. Rozhodla jsem se, že budu muset žít s následky.

Uklidili jsme koně, dali jim krmivo navíc, a šli do našeho pokoje. Počkala jsem, až bude ve sprše, vlezla tam k němu a přitiskla se k němu prsy.

„Nemá smysl plýtvat vodou na dvě sprchy,“ smála jsem se a jemu se mu rozzářily oči a objal mě. Umyla jsem ho včetně těch hezkých míst a on mi to oplatil, a jemně mi po mém bolavém klíně přejížděl žínkou.

„Omlouvám se,“ řekl, když jsme se osušili.

„Proč?“ zeptala jsem se, sedla si na okraj vany a utírala si nohy.

„Nechtěl jsem ti ublížit,“ řekl a vypadal tak smutně a opuštěně, že jsem se musela smát.

„Požádala jsem o to a děkuji ti, že jsi mi dal, co jsem chtěla,“ odpověděla jsem a líbilo se mi, jak se červená.

Zachumlala jsem si vlasy do ručníku a omotala si ho kolem hlavy. Stoupla jsem si vedle něj a přitiskla se břichem k jeho a řekla mu: „Tu bolest v kundičce si vychutnávám, dal mi ji ten, koho miluju... ta v srdci, kterou mám z toho, že jsem tě tak dlouho nesměla mít, se bude hojit déle.“ Políbila jsem ho, žádný vlhký vášnivý polibek, jen teplý tlak mých rtů, příslib budoucnosti. Později jsem seděla na posteli, když mi rozčesával vlasy, a vychutnávala si jeho doteky a lásku, která je provázela. Když skončil, objal mě kolem prsou, políbil na krk, a pořád a pořád mi šeptal ‚miluju tě‘. Ten lubrikant jsme nikdy nepoužili.