Pavel s Monikou měli docela spokojené manželství. Na dnešní dobu se vzali poměrně časně, už někdy v polovině dvacítky a znali se, jako rodáci z jednoho menšího města, už od školky. Pravda, tehdy chodili za ruku buďto se švihadlem, nebo nějakým jiným kamarádem, spolu snad, pokud si pamatovali, nikdy. Ani na základce si neprojevovali nějaký extra zájem, i když připusťme, že Monča patřila k tomu lepšímu, co v těch čtrnácti – patnácti bylo ve třídě k vidění. A střední škola nebyla jiná. Jiskra vzájemných sympatií a pak i bouřlivé vášně přeskočily až na setkání po pěti letech po maturitě. Ne že by po sobě nějak bouřlivě vyjeli. Ale všichni se s někým bavili a oni dva na sebe tak nějak zbyli. A protože oba byli bez stálého partnera, nabídl Pavel Monice doprovod po skončení sezení domů, cestou chvíli poseděli na lavičce, pak se jen tak letmo políbili, za chvíli seděla Monika Pavlovi na klíně a tulili se k sobě, co měli sil. Byli si vzájemně příjemní a jejich blízkost chtěla postoupit o kousek dál. A tak skončili v garsonce u Pavla, který bydlel sám, Monča stále ještě u rodičů a i když byla dáma pokročilého věku, táta měl lehké spaní a noční návštěvy jí netrpěl. 

Protože si vyhovovali po všech stránkách, odstěhovala se dívka brzy ke svému milému a svatba na sebe nedala dlouho čekat. Jim dvěma ta formalita byla tak trochu jedno, zato rodiče a hlavně babičky si ji užívaly plnými doušky. A na párty po oficiální hostině se opila hromada kamarádů a kamarádek a slibovali jim, že je určitě pozvou, až se budou vdávat či ženit taky. Zlaté oči ! Dnes, kdy jsou všichni nikoliv manželé, ale jen přátelé, svatby zase tak časté nebývají. Ale když má člověk dobrou náladu a trochu větší opičku, slíbí cokoliv. Ale opilecké řeči by se neměly brát příliš vážně.

Brzy se jim podařilo vyměnit garsonku za větší byt, protože rodinu chtěli založit se vším všudy, včetně dětí, i když se nemohli dohodnout, zda budou stačit dvě, jak chtěla Monika, nebo tři, jak chtěl Pavel. Ale dětský pokoj bude určitě potřeba, tak aby se nemuseli po nějaké kratší době stěhovat znovu. Jenže v tom byl ten zádrhel a narušení rodinné pohody. I když milování měli oba rádi a věnovali se mu kdy to šlo, samozřejmě na ostro, tedy bez jakékoliv ochrany, každý měsíc končil proti toužebnému očekávání na červeno a sexuální maraton začínal znovu. Po pár měsících se Monika vypravila ke své gynekoložce, ta jí předepsala nějaké hormonální tablety a ono stále nic. Pak pokračovala v okresní nemocnici, kde dostala prášky jiné a hned dvoje, ovšem se stejně negativním výsledkem. Nakonec to končilo odběrem vajíček, jejich mimotělním oplodněním, s výsledkem stejně na houbeles, jako všechny předchozí měsíce. Rezultát byl obdobný, jako ve stále častějších případech. Oba manželé jsou vlastně zdravotně v pořádku, jen nemohou dosáhnout otěhotnění manželky. Osud neradostný, leč dnes ne tak úplně výjimečný.

Moudré rady z okolí přicházely jedna za druhou, bohužel obvykle úplně mimo problematiku a stoprocentně neúčinné. Samozřejmě nemohla chybět ani ta nejobvyklejší moudrost, zkusit to s jiným chlapem. To se Monice dost příčilo. Ne že by do manželství vstupovala jako poctivá panna, pár různých vztahů a úletů si  za svobodna užila, ale co byla vdaná paní, striktně dodržovala manželskou věrnost. Ostatně na malém městě se ještě nepodíváte na mužského a místní drbny už přesně vyprávějí, kolikrát jste s ním spala. Nebo tedy spíš bděla až do rána. A tak realizace této moudré rady zůstávala spíš někde ve fázi čiré fikce. Navíc manželé si dost vyhovovali a neměli potřebu hledat nějaké jiné vzrušení. Takže přijít za kamarádem a požádat ho o oplodnění manželky, bylo dost nereálné.

Jenže touha po dítěti byla silná a vypadalo to, že značně nenaplněná. A tak ten červíček použít i tuto možnost oběma v hlavě vrtal. Jenže se o tom ani slovem nezmínili, bylo to téma velmi citlivé. Leč červíček hlodal a hlodal. Ženě to dítě schází přece jen o trochu víc a tak právě Monča začala, nejprve jen tak jakoby polehku, uvažovat reálněji. A uvědomovala si, že se spustit jen s jedním otcem, je průšvih, protože by si pak mohl dělat na potomka nějaký nárok, případně se před manželem někde v opilosti prokecnout, že právě on je tím rozsévačem a zasloužilým oplodnitelem. Chtělo by to těch oplodňovačů raději o něco víc, aby žádný z nich nemohl mít dojem, že právě on je tím zasloužilým dárcem rodinného štěstí. Jenže jak tento výborný nápad zrealizovat ? Pozvat houf přátel k nim domů, přivítat je v nedbalkách a vystavit se jim napospas, no to by si asi nepřipadla jako decentní dáma. A kam by dala manžela ? Požádat ho, aby dělal čárky, kolikrát už to bylo a aby někdo nechtěl jít dvakrát ? Nebo ho vypravit do hospody na pivo s dovětkem, hele táto, dej si tři čtyři, já si tady zatím s někým vrznu ? No s tím by asi souhlasil jen těžko.

Ono někdy stačí chytit příležitost za pačesy, tedy pokud se nějaká vyskytne. A ona se vyskytla. Bylo to obvyklé předvánoční zasedání všech zasloužilých, s bohatým občerstvením, hudbou a tanečky. Pavel byl zrovna pryč, oživovali někde jakousi linku, u čehož jako vynikající odborník nemohl chybět a tak měl být celé tři dny pryč. Večírek se konal hned první den. Většina dam z podniku přišla daleko vykrášlenější, než obvykle, až na čestné výjimky šaty a sukně s punčochami, žádné kalhoty. A pánové, rovněž v lepším oděvu, se těšili, jak si za služební peníze dají do čenichu. A skupinka techniků k tomu měla představu, že by nebylo marné si některou dívku zajistit jen pro sebe a něco málo, nebo raději něco víc, si s ní užít. No a Monika jednak nevypadala špatně, manžel byl mimo, aby si ji nemohl hlídat, tak připadala do širšího výběru. O její tužbě po miminku netušili nic. Jinak by si nesháněli tabletku, která měla zajistit její povolnost.

Po několikátém tanečku ji jeden ze skupinky pozval k baru na občerstvení a jak jí vyprávěl něco důležitého, druhý se přitočil za jejími zády a šups – tabletku měla v pití. Teď to chtělo jen chvíli počkat, než prášek zabere. Ovšem když se nedaří, tak se nedaří. Ona tabletka se ukázněně rozpustila v drinku, Monika ji s chutí vypila, jenže pak si odskočila ke stolku s kolegyněmi a jedna z nich ji požádala o doprovod na toaletu. Skupinka techniků nadrženě čekala, kdy se zase jejich vybraná oběť objeví v sále, ale nějak to trvalo. Navíc společnice, se kterou odcházela, už zase dávno kralovala mezi kolegyněmi a vesele se bavila. Monika nikde. Nakonec to jeden z techniků nevydržela a nenápadně se proplížil k dámským toaletám, kde ale bylo pusto prázdno.

Rozběhla se pátrací akce, po Monice jako by se slehla zem. Kabát zůstal v šatně, takže asi neodešla. Ale nebyla k nalezení. No bodejť by byla, když si ji odvedli dva místní údržbáři, z nichž jeden byl Moničin spolužák ze základky. A ti to tady znali, takže zmizeli v uzavřené části, kam se běžný smrtelník neměl šanci dostat. A když oba pánové zjistili, že je dívka nějaká vláčná a moc nereaguje na jejich řeči, využili příležitost a už z ní soukali svršky i spodky, rozložili si ji na velkém stole a začali užívat darů, o které stáli a obvykle jim nebyly poskytovány. Nejprve se chtěli nechat povzbudit jejími ústy, což se jí moc nedařilo. Ne že  by to doma normálně nedělala, ale ona ta tabletka asi pro ni byla dost silná a tak její reakce nebyly nic moc. Ovšem když na ni první vlezl a zabořil se hluboko do kundičky, bylo to blaho. Přirážet jí šlo na jedničku s hvězdičkou a ještě si ho chytila za zadek a přistrkovala blíž k sobě, aby byl hlouběji.

Ten druhý si ji posadil na sebe, jestli jí půjde rajtovat koníčka. Šlo a vyváděla u toho, jak utržená ze řetězu. Aby nebyl randál tak veliký, přitáhl si ji k sobě, ostatně její docela pevná prsa byla na hrudi velmi příjemná a bradavky kreslily osmičky na jeho těle. Ten první si všiml, jak se kamarádovi daří a zahleděl se do roztaženého zadečku. Kromě toho, že tam mizel kamarádův úd, uviděl i hodně roztaženou zadní dírku, mírně se stahující a docela nevyužitou. To by bylo něco. Jeho přítelkyně s oblibou hrála dámu a tvrdila, že slušný člověk to do druhé dírky nedělá, protože je to takové nečisté a vůbec fuj. Co by tomu řekla tahle značně povolná, kdyby se jí ho tam pokusil strčit ? Až se mu z té představy opět postavil. Jakýsi krém na ruce byl poblíž, tak si ho řádně napajcoval, přejel jí i dírku a už se ládoval tam, kam toužil. 

Ne že by to šlo snadno. Ovšem Monika s análem měla dost zkušeností a s Pavlem ho provozovali dost často. Ale vždycky byla druhá dírka volná, takže bylo dost místa. Dnes byla zaplněná docela slušným pérem a tak musel vyvinout hodně úsilí, aby se dostal žaludem za svěrač. Ale vytrval, najednou to všechno povolilo a byl uvnitř. Obě příra se začala třít přes tenkou přepážku o sebe, navíc poševní svaly i docela štíhlý zadeček vše svíraly co mohly a tak bylo potěšení nezměrné. Jen nebylo tak úplně jasné, co cítí Monika. Ale podle jejího hlasitého vzdychání to vypadalo, že je vše v naprostém pořádku a blaho značné. A zdálo se, že už se nejmíň jednou udělala, pokud to nebylo víckrát.

Kamarádi se rozjížděli stále rychleji, tak je situace vzrušovala. Monika mezi nimi plandala jak příslovečný hadr na holi a v podstatě nebyla schopná ovlivnit průběh divoké šoustačky. V jejím mírně oblouzněném stavu nebylo divu a i  kdyby chtěla, bylo by jí to houby platné. Tak oba chlapi vyváděli. Snažila se vydržet roztažená na svém milenci a druhého nechala pronikat dle libosti do svého zadečku. Moc si neuvědomovala detaily, ale bylo to docela příjemné. Oba pánové jí odevzdali nejen výsledky svého sexuálního zrání, ale i dvě dávky spermatu. No co. Je to vdaná ženská,  bezdětná, tak se určitě nějak chrání. Netušili, že je jejich spermiím otevřeno děložní hrdlo dokořán a snaživě nasává poskytnutý obsah varlat.

Uvést Moniku do alespoň částečně normálního stavu, byla dost makačka. Ale plus mínus se to docela podařilo a spletí chodeb ji vedli zpět do společnosti. Ta mezi tím dost prořídla. Matky odešly pečovat o rodinu, někteří pánové taky a tak zbýval jen houf skalních nadšenců. Samozřejmě mezi nimi nemohla chybět skupinka pěti techniků, rozčarovaných z toho, že se jim ztratila jejich vyhlídnutá dáma. A najednou, světe div se, byla tady a trochu bezradně hledala svůj stůl s kolegyněmi, které už dávno doma tátům servírovaly večeři a kontrolovaly dětem úkoly. 

Okamžitě k ní vystartoval ten nejsnaživější a nejnadrženější. Zjistil, že tabletka stále funguje a že je tudíž tak trochu vedle sebe, ovšem poslouchá rady svého pečovatele. Neotálel a vedl ji k šatně, kamarádi se rychle přidali a za chvíli seděli v autě toho, co obětavě celý večer cucal limonády. Ono na malém městě si zavolat taxík sice jde, ale pak se nic neutají. Takže odvoz byl vlastní. A skončili v bytě jednoho z nich, už pár let šťastně rozvedeného a rozstěhovaného, takže měl sice jen dva plus jedna, ale zato úplně volný. A nehrozilo, že by se tam šest lidí nevešlo. Zvlášť když to vypadalo, že nejmíň dáma a jeden z pánů by mohli, asi z důvodu úspory místa, ležet na sobě.

Pět párů rukou, to byl fukot a svlíkačka netrvala ani minutu. Všech šesti. Nebyla to jejich první podobná akce a tak vše probíhalo podle volnějšího scénáře. První se nestačil divit, jak je v její kundičce vlhko. Netušil, že tam před pár desítkami minut skončily dvě dávky spermatu docela dospělých chlapů. Ale něco vypila děloha, něco vyteklo ven a kalhotky vypadaly docela slušně nacucané. Ovšem kdo by to nějak rozebíral, když nastala ta krásná chvíle, smočit v pičce obvykle docela nedostižné, nyní povolné krasavice. A tak se snažil, zejména aby si z něj nedělali legraci přihlížející kamarádi. Odevzdal jí za pár chvil vše, co v něm bylo nejlepší a uvolnil místo dalšímu.

„Pánové, když tak pěkně drží, že bychom vyzkoušeli anál ?“ zeptal se jeden z přihlížejících. A aniž čekal na odpověď, začal shánět něco na promazání oněch míst. Když nasadil do druhé dírky, nestačil se divit, jak mu tam vklouzl skoro hladce. No bodejť by ne, když tam ještě taky bylo promazáno z předchozího výstřiku a docela slušně roztaženo. Pánové se tetelili blahem, protože sice čekali ochotnou, chemicky upravenou dámu, ale přece jen dva v jedné, bez nějaké výrazné předchozí přípravy, to bylo něco ! Že by ta Monika byla taková děsná šukna, že zvládá i méně obvyklé praktiky bez problému ? Ale kde by to trénovala ? Vždyť přece Pavel byl takový skoro normální chlap a i když předpokládali, že se s manželkou může dopouštět nějakých neobvyklostí, přece jen tohle nečekali. A ještě vypadala, že se jí to docela líbí a je vzrušená na maximum. 

Šoustačka se rozjela na plné pecky, v jednu chvíli se ukájeli obvykle dva, občas si zkoušeli užít i tři. Sperma teklo proudem do obou otvorů, v rámci obvyklého hesla, vždyť je vdaná a to je lepší, než pojištěná u banky Slávie, jak říkali naši dědečkové za první republiky. Navíc zatím bezdětná, tak snad to nějak řeší. Třeba chemií nebo tělískem. A nadržení pánové  se nespokojili jen s jedním kolečkem, nejčastěji si dali dvě, nebylo potřeba spěchat. Doma Moniku nikdo  nečekal, to věděli, protože Pavel byl kolega, a když byla tak krásně poslušná, bylo by škoda toho nevyužít. Nakonec ji k ránu dva svalovci z kolektivu doprovodili domů. Trochu se už probírala, tak se nechali na rozloučenou ještě vykouřit, i když se trochu cukala, ale neměla proti nim šanci. A přece jen ještě nevnímala tak úplně dost, aby se byla schopná účinně bránit.

Vraťme se k vědeckému pokusu o oplodnění neoplodnitelné. Ono jí odevzdalo své sperma sedm chlapů, což by znamenalo, že by ho mohlo být dost i pro větší dívčí školu. A ani s jedním z nich nikdy nic neměla, takže se daly čekat pravé zázraky. Nějak se nekonaly. Koncem měsíce přišlo to, o co nestála, Pavel o svém paroží nevěděl a tak vstupoval do dveří pořád normálně, nemusel natáčet a sklánět hlavu, kamarádi mlčeli jako hrob, protože tušili, že by je mohl manžel povraždit a oni by se neměli bránit, neboť by je mordoval právem. Tři z nich byli řádně ženatí, jeden zapřátelený a rozhodně nehodlali svým drahým polovičkám líčit detaily ze zakončení firemního večírku. A údržbáři z hotelu byli na podobné akce zvyklí, takže neměli potřebu je rozebírat. To takhle když třeba po maturitním plesu některé z místních škol ulovili nějakou poctivou pannu, to byl zážitek, ale dobře využitá mladá paní kolem pětadvaceti byla sice příjemná událost, ale nic neobvyklého.

A to vytoužené děťátko ? Kdo si počká, ten se dočká. Nakonec se jedno z mimotělně oplodněných vajíček uráčilo udržet v děloze a bylo vymalováno. Jen Monika se splínem v očích vzpomínala, sice ne tak úplně přesně a detailně, jaké to bylo napínavé, když se snažila pro otěhotnění udělat vše, co mohla.