Emílie, které nikdo neřekl jinak než Emka, a Lukáš, kterému zkráceně říkali Luky, bydleli v ulici jen několik domů od sebe. V současnosti jim už bylo oběma skoro devatenáct, ale znali se úplně od mala, společně si jako děti hráli, společně chodili do školy. Stále i v tomto věku zůstali kamarády. Dnes šli spolu do vedlejší vsi, kde se v místní hospodě konalo loučení se svobodou jejich kamaráda Venci. Skoro celý lokál zabírali jejich společní kamarádi a přátelé. Pár kluků a holek bylo místních, ostatní kluci a holky se sem sešli z okolních vsí. Samá omladina, jen v rohu pár místních štamgastů. Bylo veselo a bylo co pít, a dokonce se i tančilo. Prostě zábava tak, jak má být. Bylo okolo jedenácté, když hospodský pomalu naznačoval, že už by také rád zavřel. Všichni byli rozjaření a veselí, a tak se hospodskému podařilo vyhnat návštěvníky až okolo půlnoci. Ještě před odchodem všichni povinně jedno štamprle do jedné nohy a další do druhé nohy. Teď se před hospodou všichni vzájemně loučili a pak se rozcházeli různými směry ke svým domovům. Nikde tu nebylo nějaké pouliční osvětlení, jediné světlo bylo nad vchodem do hostince.

A tak různé dvojice či trojice, vzájemně se podpírající a vrávorající mizeli postupně ve tmě. Luky s Emkou měli cestu opačným směrem. Emka už dávno předtím díky alkoholu trochu vlála, ale teď po těch dvou frťanech na odchodnou, už trochu ztrácela rovnováhu, ale to jí nebránilo být stále veselá a plná života. Čerstvý vzduch zapůsobil a oběma se nohy začaly plést o něco víc. Zavěsila se do Lukyho, aby společně přemohli následky alkoholu a vyrazili polní cestou do jejich vsi. I když měla Emka trochu problém s rovnováhou, stejně s ní stále šili všichni čerti. Neustále něco brebentila, vtipkovala, anebo se hihňala, jak spolu šněrovali cestu od jedné strany ke druhé. Noc byla sice teplá, ale měsíc byl schovaný za mrakem a jim musel na rozpoznání kudy vede cesta, stačit jen mdlý svit několika hvězdiček. Když už měli více jak polovinu cesty za sebou, pronesl Luky „Musím si odskočit“ a pokusil se vymanit ze zavěšení Emky. To nebyl dobrý nápad uvolnit svou ruku, do této doby ovinutou okolo jejího pasu. Nejen, že sám trochu ztratil rovnováhu, ale Emka se k němu přimkla ještě víc a ovinula ruce okolo jeho pasu. „Lukyne, ty vole, nevidíš, že sotva stojím na nohách“ konstatovala skutečnost. „Nikam nechoď, chceš spadnout do příkopu?“ Luky uznal, že v té tmě by se to opravdu mohlo stát a vůbec nestál o to válet se v nějakých trnitých keřích, nebo co to tu k čertu rostlo. „Ale já fakt potřebuju“ namítl. „Tak to udělej tady“. Luky v duchu uznal, že opravdu nemá cenu někam chodit a prašné cestě trochu vláhy neuškodí. Pootočil se tak, aby byl zády k Emce a začal zápasit s poklopcem.

Trošku mu v tom vadily Emčiny ruce sepnuté na jeho břiše. Měsíc teď na kousek vykoukl z mraku a trochu osvětlil situaci. Konečně se to povedlo a vyprostil z trenýrek penis a chtěl močit. „Lukyne, že mě necháš, abych si to zkusila podržet?“ a nečekajíc na jeho odpověď sáhla jednou rukou dopředu, hrubě odstrčila jeho ruku a uchopila několika prsty jeho prut. Navíc se ještě víc zezadu přitiskla k jeho tělu, zaryla mu své kozičky do zad a jeho prut uchopila i druhou rukou. Teď ho svírala oběma rukama a s hihňáním s ním mávala do stran a bavila se, jak se čůrek moči ve svitu měsíce rozstřikuje do stran. „Jsem požárník, každý oheň hned uhasím“ volala na plnou pusu, a ještě se u toho smála. Luky ji chytil za zápěstí a alespoň trochu korigoval směr kropení, aby pak neměl mokré kalhoty. Poznala, když dočůral „Tak ještě oklepeme“ a rázně s ním zatřepala a smích.

„Počkej, ještě ti ho zastrčím, ať ti neofoukne“ zachichotala se a snažila se ho nacpat zpět do kalhot. Chvíli s tím zápasila, ale nakonec si nechala ruce odstrčit a Luky celý proces dokončil sám i se zapnutím poklopce. Luky ji teď znovu ovinul ruku okolo pasu a chystal se vykročit. „Počkej, teď to přišlo i na mne.“ Odstrčila jeho ruku a udělala krok stranou. Hned to s ní zamávalo a kdyby ji Luky nezachytil, už by ležela na zemi. „Musíš mě přidržet, ať se tu nevyválím“ hihňala se a stahovala si rifle ke kolenům. „A drž mě pevně.“ Přidřepla a začala si stahovat kalhotky. Vsunul jí ruce pod pažemi dopředu a sevřel v dlani její prsy. „Hele, hele, tohle jsme si neujednali“ zachichotala se. „Chtělas, abych tě pevně držel, tak tě držím.“ Povolil jednu ruku a sáhl jí do rozkroku na ochlupení a vsunul ruku pod její dlaň, když si prsty chtěla rozevřít pysky. Přitom svými prsty zajel do škvírky a bříškem prstu ji zakroužil po poštěváčku. Dlaní mu přitlačila na hřbet jeho ruky a zachichotala se „Počůrám ti ruku, hi, hi, hi.“ „Tak ať, nevadí“ a palcem a ukazovákem jí rozevřel pysky, zatím co druhou rukou jí mačkal prso. Za stálého smíchu spustila proud. Pak sáhla do kapsy riflí a vytáhla papírový kapesníček „A teď mi ji pěkně utři, když už tam máš pracku.“ Dočůrala a trochu se oklepala, aby tam nezbylo moc kapek. Párkrát přejel kapesníčkem po štěrbince a okolním ochlupení, upustil kapesníček na zem a mezi pysky vsunul své prsty. Držela a jen pootočila obličej k němu „Dělá ti to něco?“ a rukou mu přes kalhoty sevřela tuhnoucí ocas. „Trochu“ připustil a zabořil prsty hloub. Pootočila se víc k němu a její stisk zesílil a druhou rukou mu rozepnula kalhoty. Penis vyskočil z kalhot jako čertík. Hned ho uchopila a stiskla. Jeho prsty se draly hloub. „Auu, ne tak hrr, nebo tě kousnu“ a naznačila sevření žaludu svými zuby. Znovu v ní zerejdil prsty.

Vzala mu hlavičku do pusy a zuby trochu zaryla hned za žaludem. „Auu“ zaskučel tentokrát Luky. Trochu uvolnil prsty v jejím lůně. Stisk zubů povolil. Oběma rukama ji podebral pod pažemi a zvedl. Stáli teď proti sobě, on kalhoty a trenýrky pod zadkem, ona rifle u kotníků a kalhotky pod koleny. Měsíc teď vylezl ze za mraku úplně a osvětlil krajinu o něco víc. Emka mu visela na krku, aby neupadla a Luky ji jednou rukou přidržoval okolo pasu a druhá plenila její prsy pod tričkem a podprsenkou. Přisáli se k sobě a jejich jazyky se proplétali. Luky koutkem oka zahlédl za krajnicí kupky sena. Zatlačil do Emky směrem k první kupce a pomalu, pozpátku, malými krůčky, co jen dovolili její kalhoty shrnuté u kotníků, jí směroval tam. Cestou jeho ruka změnila objekt zájmu a místo hnětení prsů a prznění bradavek, zajela Emce opět mezi nohy. Konečně byli u kupky a Lukymu se povedlo na ni složit obě jejich těla bez nějakého úrazu. Vzhledem k tomu, že v poloze v leže nebylo potřeba nijak zvlášť udržovat rovnováhu, Lukyho uvolněné ruce okamžitě zbavily Emku všech překážejících hadříků. Její uvolněné ruce také nezahálely a náhle byl Luky zbaven kalhot i trenýrek a jeho košile byla vyhrnuta až k ramenům. To už Luky rozhodil Emčiny pokrčené nohy do stran a zabořil do kožešiny svůj čumák. Nejdříve bylo slyšet jen její chichotání, které pak pomalu přecházelo do slastného sténání. A když už byl jazyk unavený a tváře odřené od tuhých chlupů, zvedl obličej. Pohled na rozevřená stehna, na ochlupený rozkrok s pootevřenou škvírou a z ní vyčuhující poštěváček, připomínal hlavu sovy. Vycpal tedy sovu svým údem a pak už se jen ozývaly do tiché krajiny Emčiny vzdechy a steny, mlaskání zvhlých sliznic o sebe a pleskání pytlíku s kulkami o její hráz.