Katka se v devítce přihlásila na střední školu. Už od páté třídy chtěla dělat sestřičku v nemocnici. Babička jí sice od jejího snu odrazovala, protože podle ní bude za pár korun utírat zadky ležákům a na nočních, bude doktorům nejen k ruce, což Katka moc nechápala, a trvala si na svém. Už před pěti lety došlo ke sloučení ryze dívčí střední školy s učilištěm, které naopak navštěvovali převážně kluci. Na místo ředitele obou škol byl vypsán konkurz, který vyhrál, k údivu všech, tělocvikář z učiliště. Jeho prvním počinem bylo, že obě sousedící budovy promíchal. Což se moc nelíbilo profesorským sborům, zato studentům ano. Ze školy, což mu bylo ke cti, udělal instituci, na kterou se nebylo lehké se dostat…

Katka přišla prvního září do nové, zpola naplněné třídy. Koukala, ke které holce se má posadit a nakonec si vybrala takovou drobnou tmavovlásku. Vybrala si ji i proto, že sama vypadala o dva roky mladší, jen dlouhé vlasy měla světlé barvy. Nataša, jak se její nová sousedka jmenovala, bydlela na internátě, protože to z domu měla celkem daleko. Slavnostní uvítání nových studentů proběhlo v tělocvičně, kam se po prvním představení třídní učitelky, přesunuli. Už při tlačenici do tělocvičny, zažily holky z prváku první malý šok. Kluci z vyšších ročníků udělali na chodbě úzký kordón, kterým musely chtě nechtě projít. A každá tak na svém těle ucítila zkoumavé a hladové ruce svých starších spolužáků. Nejhůř na tom byly ty, co měly sukně. Těm se kluci dostali až na kalhotky. Holky pištěly, nadávaly, občas se i ohnaly, ale zezadu byly tlačeny další vřavou, ve které nikdo netušil, proč ty prvačky tak vyvádějí. Od pana ředitele se noví studenti dozvěděli, že jelikož se jedná o výběrovou školu, nosí studenti i patřičné oblečení. Kluci tesilové kalhoty a košile, děvčata sukně a halenky. Žádné džíny, žádná trika, a už vůbec ne mikiny s kapucí. Pak ještě několik dalších organizačních věcí a mohli se vrátit do tříd. Dopoledne uběhlo, jako voda, divokými diskusemi mezi děvčaty o povinnosti nosit sukně a s jejich zážitky při příchodu do tělocvičny. Ani jedna z toho radost neměla. Ani jedna nechtěla, po zkušenosti se staršími spolužáky, chodit v sukni.

Druhý den šla ale Katka do školy tak, jak se po ní chtělo. Bílá halenka jí krásně doplňovala krátkou, tmavě modrou sukni, pod kterou si natáhla dlouhé legíny. Na nohy si obula boty bez podpatku a vyrazila. Ostatní holky na tom byly obdobně. Sukně měly všechny, krátké, dlouhé, různých barev i střihů. Ani jedna si, i přes velké řeči předešlý den, nedovolila příkaz v odívání porušit. O velké přestávce vtrhlo do třídy asi deset výlupků, druháků, co se učili na automechaniky. Těch, kteří holkám udělali tak hezké přivítání. Holky se shlukly do dvou houfů a začaly nahlas proti jejich přítomnosti protestovat. Nebylo jim to ale nic platné. Na chodbě byl takový hluk, že s ním ten z jejich třídy splynul.

„Držte kušny, kurva!!“ zařval jeden z kluků.

Byl vpředu na stupínku, aby ho bylo i dobře vidět a tvářil se jako nejpřísnější z nejpřísnějších. Musel ale zařvat ještě jednou, než se oba hloučky ustrašených dívčin konečně zklidnil. Až na pár zabrblání a šepotu, bylo ticho.

„Tak pipinky. Jste tady nový, tak by bylo fajn, kdybyste se dozvěděly, jak to tu chodí. A ještě líp, když ta pravidla budete dodržovat. Tak dávejte bacha, ať nic nepopletete,“ zadíval se na ně, malinko se usmál a celkem klidně pokračoval: „Tak za prvý. Všecky nás budete poslouchat. Jestli se někerá z vás rozhodne to nedělat, dostane za vyučenou. A věřte mi, že potom bude tikat jak hodinky. A za druhý,“ chtěl pokračovat, ale hloučky se zase rozhučely.

„Držte kurva ty huby!!“ zařval, a když se holky trochu uklidnily, pokračoval: „A za druhý, ředitel vám včera neřek, že máte mít jenom krátký sukně s holejma haxnama, a ne to, co na sobě máte navlečený teď. Maj z vás bejt ségry, tak si zvykejte,“ dodal a malinko se usmál.

„Hej ty,“ ukázal na Katku, „maličká v tý bílý košili! Pocem! Na tobě ukážu, jak máte vypadat.“

Ta se ani nepohnula. Jen se kolem ní udělalo více místa. Ani jedna z holek nechtěla být v její kůži… Jeden z kumpánů ji vzal pod paží a nevybíravě ji dostrkal na stupínek. Ostatním klukům se otřásaly ramena smíchem, který v nich ta ustrašenost holek vyvolávala.

„Jak se jmenuješ?“

„Ka…, Katka,“ odpověděla tiše.

„Kakatka, to je jako že se posráváš?“ rozesmál se a s ním i ostatní kluci.

Zavrtěla hlavou, ale víc ze sebe nedostala.

„Tak jo, Kakatko. Sundej si ty gatě,“ řekl a podíval se na hodinky, „a dělej, nemáme moc času,“ dodal a zvedl oči ke Katce.

Ta byla úplně ochromena. Strach se pořád zvětšoval, úplně ji ovládl. Kluk se jí chvíli díval do očí a pak jen neznatelně pokynul svým pomocníkům. Dva k ní přiskočili, chytili ji za ruce a třetí jí začal legíny stahovat. Teprve pak se vzpamatovala a začala se bránit a křičet. Moc jí to ale platné nebylo. Bylo dílem okamžiku, než se legíny ocitly v půli kolen a další kopání tak úspěšně omezily. A na tváři, jí přistála facka, jako hrom…

„Hele, nic proti, ale ten jekot se fakt nedá poslouchat. Ještě pípneš, a narvu ti do huby tvoje vlastní posrané spodky!“ řekl jí a chytil ji pod krkem.

Katka se ztišila. Ta facka i výhrůžka, dopadly na úrodnou půdu. Tomu třetímu už pak nedalo moc práce jí sundat boty a konečně i ty legíny. Sukýnka jí jen taktak zakrývala zadeček a kousek stehen. K její hrůze jí sáhl pod sukni ještě jednou a zbavil jí i kalhotek. Začala znovu křičet, podařilo se jí ho dokonce i kopnout, ale ne natolik, aby mu jakkoliv ublížila.

„Tak takhle ne, ty pitko, takhle ne!“ zařval velitel a kývl na ty dva, co jí drželi.

Ti s ní smýkli o kousek vedle a hodili ji na katedru. Rychle dala nohy co nejvíc k sobě a pokrčila je, protože v této poloze, kdy byla předkloněna, už ukazovala víc, než se slušelo.

„No výborně,” otočil se na ostatní do třídy, „tak tahle pipinka si právě vysloužila trest. Aspoň hned uvidíte, co vás bude čekat, když nebudete dodržovat pravidla,“ řekl, sáhl za tabuli a vytáhl dlouhý příložník.

Jeden z těch, co jí přidržovali na katedře, jí vyhrnul sukni a obnažil holý zadek. Velitel se rozmáchl a na její zadnici přistála první rána. Katka začala znovu ječet. Ta rána nebyla zase tak silná, spíše jí překvapila, ale nejen to, že dostává, ale hlavně to, že na kluky vystrkuje svou kulatou bílou zadnici a nemůže s tím nic dělat, jí dávalo sílu, kterou teď dávala do hlasivek. Ten, co jí před chviličkou svlékl, vzal její kalhotky ze země a nacpal je do její otevřené pusy. Křik se tím utlumil. Druhá, třetí, čtvrtá… Zadnice začala z bílé přecházet na červenou. A bolest byla čím dál, tím větší. Začala kopat nohama kolem sebe a snažila se dalším ranám uniknout. Že tím dává nahlédnout i na svou buchtičku, už neřešila.

„Tak, to byla padesátá,“ řekl zadýchaný trýznitel a příložník konečně odložil.

Kluci ji pustili a Katka se rychle postavila. Vytáhla si kalhotky z pusy a začala o to víc vzlykat. Narovnala si sukni a chtěla utéct, ale jeden z nich ji jen naznačil, že nikam nemůže a i když pořád měla nutkání někam zmizet, nedokázala to. Věděla, že by mohlo přijít něco mnohem horšího.

„Tak pipinky. Takhlenc, budete mít sukně i pro příště,“ ukázal na lem Katčiny sukýnky.

„Delší sukně budeme stříhat. Teď víte většinu věcí, které tady fungují. Takže pokud nechcete na prdel taky, postavte se, sundejte si všecko i se spoďárama a dejte to na lavici. A bleskem!“ zařval a podíval se znovu na hodinky.

Poslechly všechny. Neochotně, nerady, rychleji, nebo později, ale poslechly. Do necelé minuty byly kryjící hadříky a kalhotky na lavicích. Kluci pak chodili mezi lavicemi, brali jim kalhotky do kapes a jen říkali: „Dobrý, …, ty si ji zkrátíš, … dobrý, …“ a určovali tak holkám délky jejich sukní pro příště. Třídou se ozývaly jen jejich pokyny a tlumený vzlykot vyděšených studentek.

„Takže pipinky, naše hodné,“ zahlaholil ze stupínku velitel, „vod teďka, budete jen minisukních a na vostro. Výjimku tvoří jen těch pár dní v měsíci, kdy máte povolený tanga. Aspoň na podvozek nechytnete nějakou plíseň,“ zachechtal se.

„A boty, vy pitky, boty budou na šteklích, ať máte i hezký nohy. Zejtra si řeknem další podmínky,“ dodal ve spěchu do prvního rozeznění zvonku.

Všichni kluci se najednou vytratili, ještě než zvonek dozněl. Když přišel učitel, našel plačící a vyděšenou třídu. Hned se ptal, co se stalo, a jedna z holek mu s pláčem celou situaci popsala. Učitel nevěřícně vrtěl hlavou. Šikana, a hned na začátku? To snad ne?

„Kdo to byl? Z které třídy? Tohle si nesmí nikdo dovolovat!“ hřímal naštvaně.

Na to ale holky nebyly schopné odpovědět. Ti hajzlíci se jim nepředstavili. Ani přesný počet nedokázaly určit. Okolo deseti, ale jestli jich bylo osm, dvanáct, nebo jiný počet… Z hodiny nebylo nic. Po přestávce přišel ředitel a vyslechl si znovu ten neuvěřitelný příběh.

Když mu holky vyklopily, co jim kluci řekli o délce sukní a že jim zakázali i legíny, nebo punčochy a dokonce i kalhotky, zavrtěl hlavou: „Studentky mají sice nosit sukně, ale jejích délka určená není. A abyste nesměly nosit spodní prádlo, to je samozřejmě nesmysl! Co měli na sobě? Jak vypadali?“ vyptával se.

Holky kluky nějak popsali. Za chviličku bylo pět kluků na stupínku spolu s ředitelem.

„Jsou to oni?“ ukázal na ně.

Kluci stáli a dívali se nechápavě na sebe, na něj i na holky ve třídě. Holky kývaly hlavami, že to jsou ti, kteří je tak ponížili.

„Co mi k tomu řeknete?“ otočil se ředitel přísně na kluky.

„Promiňte, pane řediteli, ale já nevím, o co jedná. A myslím, že ani ostatní netuší,“ řekl ten, který před necelými dvěma hodinami naplácal Katce na holou.

„Cože? Jak nevíte? O velké přestávce jste šikanovali tuto celou třídu! Chcete to snad popřít?“ zařval na ně znovu, ale hlas se mu malinko zachvěl. Jestli si to ty holky vymyslely…

„O velké? Pane řediteli, to jsme byli ve třídě! Celou dobu! Zeptejte se ostatních! I holky z naší třídy to potvrdí!“ zvedl rozhořčeně hlas. Vždyť je jich víc, tak jak bychom mohli…?“ nedořekl a na krajíček očí vytlačil slzy. Taková nehoráznost…!

„Kterou z vás měli bít?“ zeptal se ještě do třídy.

Katka se nesměle přihlásila.

„Tak ukaž, jak ti ublížili!“ překvapil ji ředitel svou žádostí.

Katka rychle stáhla ruku dolů a málem si na ni sedla. Zavrtěla hlavou, zčervenala a dělala, že tady není.

„Tak co? Dostala jsi na ten zadek, nebo ne?“ zamračil se.

Katka zavrtěla hlavou znovu. Nechtěla nikomu ukazovat svoje pozadí. Tu ostudu by už neunesla. Ředitel zapochyboval ještě víc. Ty kluky loni učil, byli milými a bystrými studenty. I známky měli vynikající. Poslal učitele do jejich třídy, ať se zeptá ostatních. Za chvilku byl zpátky, naklonil se k řediteli a něco mu pošeptal. Ředitel viditelně zčervenal.

„Klukům jejich alibi potvrdila celá třída,“ řekl s potlačovaným vztekem.

„Vypadá to tak, že jste je obvinily neprávem! Buďto to byli jiní kluci, nebo jste si to celé vymyslely!“ nabíral na síle v hlase.

Přestával se ovládat a vztek jím začal cloumat.

„Je pravdou, že je vás osmnáct, takže jestli tu mělo být deset kluků, byly jste pořád v přesile. A kluky tu známe rok! Jsou slušní a nikdy bych nevěřil, že by něčeho takového byli schopni!“ hřímal a třásl se mu hlas.

Zděšená děvčata si vyslechla další kázání o křivém obviňování a dalších věcech. Nakonec se dokonce musely klukům omluvit. Pak ředitel i kluci odešli a další hodiny probíhaly, jako kdyby se nic nestalo. Jen holky byly ubrečené a k smrti vyděšené.

Další den se Katce do školy nechtělo. Doma raději nic neřekla, aby to nedopadlo stejně, jako s ředitelem. Ve škole se nedělo nic. Kluci nepřišli. Katka, ale i ostatní holky si oddechly. Ze strachu, ale prvních pár dní chodily tak, jak jim kluci nařídili. Krátké sukně a naostro. I holky z vyšších ročníků, byly oblečené stejně, ale bylo na nich poznat, že jsou zvyklé. Nebo mají alespoň spodní prádlo, myslela si Katka. Druhý týden již všechny měly nejen kalhotky, ale i délku sukní pod kolena. Starší holky, z vyšších ročníků, neměnily nic a chodily pořád stejně. V krátkých sukních. Ve středu měly tělocvik, volnou hodinu na oběd a pak dějepis. Udýchané z tělocvičny, kde jim dal ředitel pořádně do těla, se nahrnuly do šatny. Začaly se svlékat, brebentily a těšily se na konec vyučování. Ozvalo se zaklepání na dveře. Ta, co byla nejblíže, se pro jistotu zeptala, kdo tam je, a když jí odpověděl dívčí hlas, že si něco zapomněla v šatně, odemkla. Za dveřmi byla opravdu nějaká studentka, ale ta dovnitř nešla. Ustoupila bokem a do otevřených dveří se nahrnuli kluci. Všichni ti, kteří byli ve třídě druhý den školy. Děvčata začala pištět a zakrývat se.

„Ticho, vy kundy!“ zařval zase ten, co té bandě velel.

Holky ztichly až potom, co některé z nich dostaly od kluků pár lepanců.

„Tak, vy pitky! Myslely jste si, že se vším vyjebete a budete si tu dělat, co chcete? Že budete bonzovat a poslouchat ne? Za trest, nepůjdete na oběd, ale dostanete za vyučenou! A jestli si myslíte, že si u ředitele něco vybrečíte, tak to jste na omylu! Teď se všecky svlíknete a půjdete se umejt! Po jedné a bez řvaní! Tady, ta pitka, co měla nejvíc řečí, půjde jako první,“ ukázal na Renátu, která byla ta, co to celé učiteli řekla.

Klepala se stejně, jako Katka před několika dny. A stejně, jako Katku ji k činnosti donutila až facka a vytahání za vlasy. S brekem si sundala podprsenku, zakryla se rukou, do druhé vzala šampón a ručník a chtěla jít vedle.

„Kde máš věci?” zeptal se, Renáta ukázala roztřesenou rukou na jednu ze skříněk a samozvaný vrchní tyran se v ní začal přehrabovat, až našel, co hledal a schval to do kapsy.

„Fajn, a teď mazej do sprch!” přikázal a Renáta se otočila a vykročila.

„Co je, ty špíno? Ty spoďáry, co vlastně ani nemáš mít, si budeš prát?“ zařval na ni, hrábl před sebe, chytil ji zezadu za gumičku a trhnul.

Rázem byla nahá úplně. Leknutím, ale i bolestí, kterou ji způsobila zařezaná látka, vyjekla, rozbrečela se nanovo, a do sprchy doslova utekla. Ještě druhou rukou ji zbavil ručníku, který hodil na lavičku a podíval se na mizející zadeček dívky.

„A ostatní svlíkat! A rychle! Které to bude trvat, chytí na prdel víc, než vaše kámoška před tejdnem,“ zařval, podíval se na jednoho z kluků a jen mu naznačil pohledem směrem ke sprchám.

Ten nelenil, svlíkl se a zapadl do sprch za Renátou. Ze sprch se ozvalo zapištění a jeho zařvání. Pak už byla slyšet jen puštěná voda. Ostatní holky, včetně Katky, se začaly svlékat. S brekem a neochotně. Kluci museli některým pomoct několika šťouchanci, aby poslechly. Neměly ale moc na vybranou. Buď se svlečou, nebo dostanou a stejně se svlečou. Za chvilku tam stálo všech osmnáct holek tak, jako když přišly na svět. Kluci nevěděli, kam s očima. Přehlídka různých tvarů a velikostí prsou, zadečků, chloupků, nebo i vyholených podbřišků, jim způsobovala příjemné cukání mezi nohama. Holky se sice snažily zakrývat, ale moc platné jim to nebylo.

„Tak aby bylo jasno. Ve sprše se vám dostane plného servisu, tedy předmytí, šampónování i oplach,“ zasmál se, „a tady si dopřejete sušení a vosk,“ rozesmál se naplno a pozoroval nahé spolužačky, „a té, která se bude této všestranné péči bránit, se dostane i vyklepání karosérie,” zasmál se, jak se mu povedlo skloubit svůj obor s jejich osudem.

Ze sprchy vyběhla mokrá a ubrečená Renáta. Zarazila hned u dveří a očima hledala ručník, o který přišla. Klepala se strachem, studem, ale i zimou.

„Teď ty,“ ukázal na další, co byla nejblíž, „a ty pocem!“ přikázal mokré dívce, vzal ručník z lavičky, co z ní před chvíli strhl a rozevřel jej, aby ji mohl přivítat ve svém objetí.

Renáta se samozřejmě ani nepohnula, takže si k ní ty dva kroky musel udělat sám. Druhá dívka mezitím vběhla do sprch a Renáta jen třeštila oči, jak se jí začal tím ručníkem dotýkat a utírat z ní vodu. To ale nebylo to nejhorší. Když z kapsy vytáhl její lahvičku s tělovým mlékem, ušklíbl se „Tady máme leštěnku”, a začal dívce jezdit po nahém těle, ozval se šatnou nový pláč. To ostatní vyděšené dívky nevydržely a chtě nechtě pouštěly z očí potoky slz a z úst vzlykot a bědování.

Magda vyběhla ze sprch a spolu s ní i ten, co tam byl s ní. Ocas mu stál, jako svíce a hrnul se za ní. Vzal první ručník, co uviděl a začal se sušením. A pak i ji celou namazal tělovým mlékem, až na to, že ji nemazal jen rukama, ale dotýkal se jí i svým tělem. Magda se sice snažila o úhybné manévry, ale když jí plácl přes zadeček a pohrozil, poslušně dala ruce nad hlavu a dala nohy od sebe.

„Teď ty,“ určil velitel další oběť a ukázal na Katku.

Rozklepané nohy jí donesly do místnosti, kde se z jedné ze sprch, valila voda s párou. A hned za ní se tam objevil jiný nahý kluk. I jemu stál, až se skoro dotýkal pupku. Nabral si gel a začal jí bloudit po těle. Katka, stejně jako ostatní, jen brečela a modlila se, aby tady nemusela být. Hořce litovala dne, kdy se rozhodla jít na tuto školu. Jeho ruce se jí zatím projížděly po prsou, mezi nohama, po zadečku a všude tam, kde mohly, nebo spíše tam, kde chtěly. Takže vlastně všude. Dokonce jí umyl i vlasy. Pak ještě zkontroloval, jestli je od pěny všude umytá a poplácal jí po zadečku.

„To stačí, a teď běž, holčičko,“ řekl a pohladil si ocas.

Katka vlastně poprvé v životě viděla naživo to, co kluci nosí v kalhotách. A pořádně ji to i vyděsilo. Ne to, že to tam mají, ale to, že věděla, co s tím kluci holkám dělají. A měla strach, že k tomu dojde teď. V šatně jí čekalo utírání a mazání, jako předešlé dívky. Renáta stála hlavou opřena o stěnu, ruce za hlavou rozkročena tak, že jí bylo vidět až do kuchyně. Magda, právě s mazáním končila. Musela se postavit vedle Renáty a čekat. Za chvíli se vedle ní opřela i Katka, a pak další a další holky. Kluci se s nimi ve sprchách postupně vystřídali, takže ještě než byla do sprch poslána poslední ze třídy, byli na tom s oblečením všichni stejně. Když se opřela o stěnu poslední, posadili se kluci za holky a bavili se komentováním jejich zadečků a pipinek, které dívky chtě nechtě na kluky vystrkovaly. Mezi kluky se rozhořel spor, jestli je lepší chlupatá nebo hladká, ale to nakonec vyřešil jejich vůdce.

„Každá kurva musí mít kundu pěkně vyholenou. Míň smrdí a všecko de hezky vidět. Schválně,“ řekl a na důkaz, že má pravdu, donutil Radku k hlubokému předklonu a vedle ní i Lenku.

„Čumte, kokoti. U týdle kundy nejde vidět skoro nic, ale u týdle, jde vidět skoro dovnitř,“ ukázal na Lenku, která ji měla jako desetiletá.

Holky se třásly ponížením a strachem.

„Takže za domácí úkol máte, pořádně si je voholit. A která má chlupy i pod pažema, tak i…,“ přerušil, když se pořádně podíval, „no tak nic,” dodal skoro zklamaně, „tam ste voholený všecky,“ zkonstatoval.

Neoholeným dívkám, proběhl mráz po zádech. Pak se ale po zádech proběhl i ostatním.

„Teď nám všem vykouříte a budete se těšit na zítřek, kdy si zkontrolujeme domácí úkoly,“ řekl suše a v řadě před stěnou, se začínal ozývat nářek i prosby.

„Držte kušny, pitky. Dybyste nebonzovaly a chodily, jak máte, nemusely ste tu vůbec bejt,“ odbyl jejich prosby a mávl rukou.

„A buďte rády, že nám jenom vyhulíte. Dyž uděláte něco příště, budete nám hulit pitkama. A teď na kolena. Vychází to skoro dvě na jednoho, takže to máte v poho,“ zavelel, chytil Lenku za vlasy a donutil jí klesnout dolů.

Ještě sáhl po předkloněné Radce, dal Lence facku, aby mu ho konečně schovala ve své puse a ostatní kluci si postupně rozebrali zbývající holky. Na Katku i Natašu to ale vyšlo tak, že měla každá po jednom. Skoro záviděly ostatním, že se můžou střídat. Šatnou se ozývalo jen sténání kouřených kluků a mlaskání a funění kouřících studentek. Katka se s ocasem pomalu seznamovala. Nebylo jí to odporné, navíc byli kluci umytí spolu s holkami, ale to, že jí někdo strká tu věc do pusy proti její vůli, ji netěšilo. Ten její, jí musel ukázat, co a jak. Ale nebyla sama, která to měla v ruce, nebo dokonce v puse, poprvé. Kam dát jazyk, kam rty a co s rukama… Bylo toho moc, ale učila se rychle. Hlavně chtěla, aby to měla za sebou, ten její se vycákal a ona mohla utéct někam hodně daleko. Za pár minut mu po ocase jezdila, jako zkušená kurva. Kdyby to bylo celé jinak, říkala si, možná bych si to víc užívala, vytáhla ho z pusy, a místo torpéda do ní nasála pytlík. Ohřála ho, pomasírovala a zase tam dala kolík. Rukama ho hladila všude, kam dosáhla. Věděla, že to přijde. A chtěla to. Ale když to přišlo, lekla se. Zaskočila ji ta razance, se kterou se mu ocasu vyhrnula první salva. Zakuckala se a s odporem, nad tou hořkoslanou chutí, ho vytáhla a snažila se vykašlat to, co se jí dostalo do krku. Další salvy tak schytala na vlasy a do obličeje. Pořád kašlala a hřbetem ruky, se snažila, nějak se toho lepivého svinstva zbavit.

„Sežer to!“ ozvalo se nad ní.

To se ozval dárce nadílky, kterému se vůbec nelíbilo, že jeho drahocenná tekutina skončila jinde, než v jejím bříšku.

„To takové kundy, jako ty, žerou!“ poučoval ji dál, kdy si s odporem začala olizovat prsty.

Z obličeje to nějak sundala, ale z vlasů to nešlo, ani za nic.

„Tak to tam nech, budeš to mít jak vlasový balzám,“ odpustil jí zbytek a Katka si oddechla.

Ne ale nadlouho. Ještě ho musela vzít do pusy a jen tak, pro jeho pobavení, mu ho ocucat. Že je chlap jinak tvrdý před a po, to už věděla dávno, ale i tak jí ten rozdíl v tuhosti i velikosti dostal. Teorie praxi nahradit nedokáže. I další kluci dohekávali a holky jim s většími, nebo menšími úspěchy jejich nadílky chytaly. Pomalu a postupně se oblékali. První čekali na ty, kteří si ještě nechávali masírovat ohon, holky, co už měly svoje za sebou, klečely dál a dívaly se na ostatní, jak jim v pusinkách mizí ohony jejich násilníků a ti oblečení, využili čas a začali se přehrabovat ve skříňkách. Z každé skříňky vytáhli občanku, opsali si, co je zajímalo, a šli k další skříňce. Zavzdychal poslední, utřel si ho do vlasů nešťastnice a oblékl se.

„Tak slepice. Pro některé z vás to jistě trest nebyl, takže kdybyste si to chtěly zvopakovat, stačí říct. No, a ještě jedna maličkost. Máme vaše jména i adresy. Pokud si některá z vás řekne, že nebude chodit do školy, může vočekávat kontrolu ze studentský rady. Jestli budete chtít změnit školu, přijde studentská rada a ta to s váma probere. Pokud budete mít blbý známky, chování atd., domluví vám…, hádejte kdo? … Studentská rada,“ dokončil za holky.

„A jistě vám už došlo, kdo to studentská rada je. Takže nezkoušejte žádný podrazy, pilně se učte, chovejte se, jak máte a nebudete mít žádnej problém.“

Kluci se na sebe navzájem podívali, pohledy pohladili i nahé a klečící dívky a bez dalších slov ze šatny odešli. Tam po nich zůstaly jen pokořené holky a ticho. To ale bylo za chviličku přerušeno novým bědováním a pláčem. Holky se krátce mezi vzlyky poradily, jestli mají s novým zážitkem někam chodit. Všechny do jedné se dohodly, že si to tentokrát raději nechají pro sebe. Katka si třesoucími prsty skoro nedokázala zapnout knoflíčky. Na to, aby si znovu osprchovala vlasy, neměla čas. Nadílku toho svého, tak jen utřela do kapesníčků a přidala se k ostatním holkám. Čekala je ještě poslední hodina.

Když přišla domů, zalezla si do vany a ve vodě strávila hodně dlouhou dobu. Rodiče už byli zvyklí, že jejich dcera v koupelně tráví většinu svého času, ale tentokrát to bylo moc. Mamka musela zaklepat na dveře, a popohnat ji. Katka ale ještě musela provést jednu, pro ni nepříjemnou, věc. Vzala si holítko, které do této chvíle používala jen na nohy a chloupky pod paží a prohnala ho kolem pipinky. Nerada, ale nakonec z vody vylezla. A rovnou z koupelny zamířila do svého pokojíčku, kde se schovala pod deku. Když za ní přišla máma, že má jít na večeři, málem neudržela slzy, ale podařilo se jí zatvářit se normálně. Vymluvila se, že nemá hlad, že na ni asi jsou ty věci a byla ráda, když se za mamkou zavřely dveře. Ráno se vzbudila úplně zpocená. Nespalo se jí moc dobře. Neustále se budila ze snů, jak někomu kouří, polyká nadílku, a o podobných věcech. A taky o tom, jak se něčí jazyk prohání v její puklince. Studená voda ji probrala a hrůzné sny odehnala. Jen obrovský hlad jí donutil, aby se nasnídala. Neměla chuť, ale snědla všechno, co jí máma dala na talíř. Ta se jí vyptávala na školu, jaké jsou spolužačky a mezitím jí chystala svačinu. Katka odpovídala jen na půl pusy a po snídani raději odešla do školy dřív. Oblečení měla takové, jaké bylo požadováno. Krátká sukně, halenka a lodičky na podpatku. V zádech cítila pohledy chlapů, kteří se za ní otáčeli. Před školou nebyla sama, která byla takto oblečená. Vlastně to vypadalo, jako na soutěži, která přijde vyzývavěji oblečena. Ve třídě seděly na židlích, jako dámy. Nohy způsobně u sebe a narovnané, jako kdyby měly místo páteře pravítko. O velké přestávce to přišlo. Do třídy se nahrnulo zase všech deset kluků a začali po nich pokřikovat. Musely se každá postavit na židli a zvednout sukni. Zkontrolovali si tak, nejen, jestli jsou naostro, ale jestli tam některá nemá bobra. Kluci byli spokojeni. Všechny holky je měly jako v deseti a ani jedna to s kalhotkami neriskovala.

„Tak uděláme ještě selekci. Všecky, co to mají za sebou, se postaví před tabuli,“ zavelel velitel.

Holky se zavrtěly a k tabuli nechtěla přijít ani jedna.

„Kurva, tak co je? Nechtějte nám nakecat, že ste všecky panny!?“ řekl s údivem v hlase.

Nic. Nepohnula se ani jedna.

„Jak chcete,“ řekl si skoro pro sebe, „všecky se předkloňte a roztáhněte nohy. U který zjistíme, že lže, dostane trest,“ zakřičel a holky začaly znovu bulit.

Některé se začaly předklánět a dvě se rychle vydaly k tabuli.

„Hej!“ zařval na ty dvě, „kam si myslíte, že dete? Předklonit a nohy vod sebe!“ zařval a holky s brekem poslechly.

Pak to bylo rychlé. Kluci každé dívce nadzvedli sukni, roztáhli lupínky od sebe a podívali se. Dívka, u které objevili důkaz o její počestnosti, se mohla zase postavit zpátky. Ta, u které důkaz chyběl, musela zůstat předkloněná. Nakonec zůstalo předkloněných jen pět holek. Mezi nimi byla i Nataša.

„Lhářky mají sraz po vyučování před školou,“ řekl velitel a spolu s ostatními kluky odešli.

Kolem hříšnic se okamžitě vytvořil kruh bědujících holek. Brečely, navzájem se objímaly a uklidňovaly, ale když po zazvonění přišla učitelka, hrály si na hrdinky. Ani jedna z nich neměla odvahu, aby se někomu vyzpovídávala. Stejně by to dopadlo stejně, jako minule.

Druhý den se třináct panen vyptávalo pěti hříšnic, co bylo, jak to probíhalo, jak dlouho tam byly… Ani jedna ale nechtěla nic říct. Jen vrtěly hlavami a říkaly, že prostě nesmí nic říkat. Nikdy a nikomu.

Když měly druhou hodinu občanku, a učitelka jim pustila nějaký film, svěřila se Nataša Katce: „Ve dvě jsme před školou stály všechny. Radim, to je ten, co poroučí nejvíc, bydlí v nějaké vile. Tam nás zavedl s celou tou jeho bandou. Musely jsme jim všem posloužit. Střídali se na nás, dokud neměli dost. A věř mi, že jen jednou to nestačilo žádnýmu z nich. Domů jsme se dostaly skoro za tmy. Mám spodek celý bolavý a doma zaracha,“ řekla jí v kostce, co bylo, a Katka se celá zachvěla.

Potichu svou kamarádku politovala, ale ta zavrtěla hlavou.

„Chvílemi jsem si to užívala i já, a myslím, že i ostatní holky. Hlavně si to nechej pro sebe…,“ stačila ještě říct, ale nedokončila.

Film skončil a učitelka ho začala rozebírat. O velké zase přišli kluci. Radim se zase ujal slova.

„Tak pipinky. Teď už víte, že lhát, nebo bonzovat se nevyplácí. Jak víte, jsme škola s nadprůměrnými studijními výsledky. Řek bych, že to není až tak zásluha zdejšího sboru, ale našimi pravidly. Mezi ně nepatří jen oblíkání, ale i motivace. Každej tejden porovnáváme známky. Pokud máte lepší známky než my, jste v poho. Pro ty horší to je takto,“ začal vysvětlovat jednoduchý způsob, nad kterým holkám tuhla krev v žilách.

Byl v podstatě jednoduchý. Pokud měla holka horší známky, pak musela být k dispozici celý týden tomu klukovi, který je měl lepší. A ta nejhorší z celé třídy, musela za týden obsloužit všechny kluky. Aby Katka nemusela s kluky nic mít, musela by mít vlastně jen jedničky. I jediná dvojka byla risk, za který mohla zaplatit. Bože můj, říkala si. Musím se učit, jako kdyby mi šlo o život… O něj sice nešlo, ale nechtěla, aby se jí zase někdo dostal do pusy, nebo dokonce do kal… pod sukni, uvědomila si. V pondělí začalo, chtíc nechtíc, mezi holkami soupeření o co nejlepší známku. Klučičí návštěvy o velkých přestávkách začaly brát jako nutné zlo. I to, že jim pokaždé musely ukázat, jestli mají, nebo nemají spodní prádlo a jestli se řádně starají o svou zahrádku. Katka se raději holila každý den, a jak vyrozuměla, ostatní spolužačky na tom byly stejně. Ke kontrole o velké, se přidaly i namátkové kontroly i v jiných přestávkách, nebo po škole. To si vybraná dívka musela nechat ohmatat holý zadeček a pak mohla pokračovat tam, kam měla namířeno. Postupně si zvykly i na to. Na konci týdne, přišli kluci jako vždy. Proběhla kontrola prádla a potom musely hlásit své známky, které Radim pečlivě zaznamenával do tabletu. A pak řekl výsledky. Lenka, nejhorší ze třídy, na tom byla bledě. Podle pravidel, musela vyhovět všem. Renáta Luďkovi, Tereza Jirkovi… Někde ke konci přišlo i na Katku.

„…, Zdeňkovi…,“ zazněl jí rozsudek v uších a zatočila se jí hlava.

Ta jedna jediná dvojka z matiky, jí pokazila celý průměr. A kluci měli jenom jedničky. Ani jedna dívka tak neunikla.

„To bychom měli,“ řekl Radim a schoval tablet.

„Lenko, tebe čekám ještě dneska po škole u mne doma, víš, kde to je, ne?“ zeptal se směrem plačící dívce.

Lenka zvedla hlavu z dlaní, kývla, že ví a zase ji schovala.

„Jestli si některé z vás myslí, že se tomu budou vyhejbat, obtáhneme ji všichni a ještě o tom natočíme film“ řekl a všem nadějím tak učil konec.

Ostatní kluci začali s ostatníma domlouvat, kde a kdy. Zdeněk, takový menší obrýlenec, přišel ke Katce.

„Kakatka, že?“ zeptal se a ona přikývla.

Tu přezdívku ji už nikdo neodpáře, pomyslela si.

„V pondělí, o velké, tě čekám na našich hajzlech na patře,“ oznámil jí suše a odešel.

Za chviličku ve třídě zůstaly jen holky. Zbytek dne, se ani jedna z nich nedokázala soustředit. Půlka třídy, včetně Katky, dostala pár pětek. Důsledky, které jim tyhle známky přinesly, budou zúročeny hned příští týden. Přišla domů, a stejně, jako první den školy, brečela do polštáře až do večera. Víkend uběhl, k hrůze všech děvčat, jako voda. O velké přestávce, se nerada přišourala k záchodům. Nebyla tam sama. U dveří čekalo několik dalších holek a taky kluci. I Zdeněk. Chytil ji beze slova za ruku a zatáhl dovnitř. Z kabinek se ozývalo sténání a mlaskání, které ji připomínalo hrůzný zážitek ze šatny po tělocviku. Natlačil ji do jedné z nich a zavřel za sebou plechové dveře. Sundal si kalhoty a ukázal jí svůj polozvadlý ohon. Když mu opatrně a jako kdyby nesměle stáhla kůžičku, ukáplo mu na její sukni pár kapek jeho touhy. Ne moc ochotně si ho dala do pusy. Nasála ho do sebe a pohladila ho jazykem. Okamžitě začal reagovat a za pár okamžiků, jí vyplňoval celou pusu. Nebyl o moc větší, než když to dělala poprvé minulý týden, jen byl trochu jiný. Zdeněk ji hladil po vlasech a malinko jí vycházel vstříc. Snažila se. Za chviličku se tomu zcela oddala. Řekla si, že když už to musí dělat, pak tomu dá opravdu vše. Tahala ho za pytlík, hladila ho po zadku a zkoumala, jaké to je, když ho zasune co nejhlouběji. Moc se jí to nedařilo. Při jednom z pokusů o hluboký zásun, se dostal nebezpečně k mandlím a vyvolal dávivý reflex. Málem mu mezi nohy vyhodila snídani. Naštěstí pro oba, k tomu nedošlo. Za chvilku Zdeněk zavzdychal, chytil ji za hlavu a nepustil. Pusa se jí naplnila jeho nadílkou. Musela rychle polykat, aby jí to nevyteklo z pusy a neskončilo na sukni.

Když se vysemenil, uvolněně ji pohladil po vlasech a spokojeně jí řekl: „Docela to umíš. Ještě pár lekcí, a budeš v tom přebornice,“ pochválil ji.

„Ještě mi ukaž tu svoji kundu, ať z toho taky něco máš.“

Ustoupil o kousek dozadu, aby měla víc místa. Natáhl si kalhoty a počkal, až si pořádně sedne a dá nohy nahoru. Klekl si pod ni a zkoumal její puklinku. A olízl. Moc dobře jí to nedělalo. Styděla se, jako nikdy. Skoro. Stejně se styděla jen ve chvíli, kdy ji ve sprše myl jeho spolužák. Když jí ale vzal do pusy hrášek a polechtal ho svým mokrým a horkým jazykem, malinko se uvolnila. Pipinka, i přes její NE, začala malinko reagovat a v podbřišku ucítila slabé mravenčení. Stejné, jako když si to dělala sama pod peřinou. Zavřela oči a uvolnila se ještě víc. Mravenčení zesílilo. Málem chtěla, aby ji vylízal úplně, ale když přestal a dal jí na mokrou micku pusu, byla ráda, že to má za sebou.

Vstal a řekl: „Dneska po škole. Todle bylo jen seznámení. A doma raději řekni, že přindeš pozdě,“ řekl a otevřel dveře od kabinky.

Taktak, že stačila dát nohy k sobě a na zem. U pisoárů bylo pár kluků, co je využívali k jejich účelu. Jí, nebo Zdeňka, si moc nevšímali. Odpoledne už na ni čekal před školou. Beze slova, stejně, jako když ji táhl na záchod, ji popadl za ruku a rychlým krokem se vydal směrem k sídlišti. Cupitala o půl kroku za ním na vysokých podpatcích a snažila se nezvrtnout si kotník. Za pár minut otevřel dveře jednoho z paneláků.

„Dělej,“ řekl jí a strkal ji do schodů před sebou.

Jen do prvního patra. Odemkl dveře a strčil do ní. Ocitla se v bytě, ne moc hezky zařízeného. Než se stačila rozhlédnout, dostrkal ji do svého pokoje. Nechal jí stát uprostřed, a pustil nějakou hudbu.

„Romantyka, pičo,“ usmál spíš pro sebe a posadil se na postel.

„Udělej mi striptýz,“ rozkázal.

Začala se vlnit a pomalu svlékat. Moc toho na sobě neměla. Halenka, sukně boty a podprsenka. V polovině písničky se před ním snažila vlnit nahá. On si zatím hladil ocas přes kalhoty a díval se hladově. Musela mu z nich pomoct, a pak ještě z košile a trenýrek. Ocas měl už postavený. Sklonila se k němu, že mu zase vyhoví pusou, ale on měl jiné plány.

„Počkej Kakatko, teď je řada na mně. Na hajzlu jsem to nestačil dokončit,“ řekl a položil ji na záda.

Hlavu dal mezi její nohy a začal víceméně tam, kde dopoledne skončil. Znovu si s ní začal hrát a Katka si za chviličku začala říkat, že to není tak špatné. A za další chvilku přestávala myslet co kde a jak a vnímala jen to, co se s ní dělo dole. Z puklinky ji vytékala šťáva, hroty prsou byly zvednuté a ona zatínala pěsti do prostěradla. Najednou ucítila, jak mu jeho prst tlačí na druhou dírku. Zvědavost, jaké to asi je, zvítězila nad vším, co si doposud myslela a uvolnila se ještě víc. Prst mu zmizel ve střevě a ona vnímala jen jeho tlak a pohyb. Takhle si to nikdy nedokázala udělat. Ani představit. Zatlačil nahoru a zakroutil s ním. A Katka vybuchla. Prohnula se v zádech, chytila si konce prsou a zmáčkla si je v té nádherné křeči. Klepala se a tiše sténala. Jazykem jí pořád dráždil po pipince a ona se těch slastných křečí nedokázala zbavit. Ani nepostřehla, že dírky vystřídal a opatrně jí zajel do té mokřejší. Malinko jí to štíplo, ale v té chvíli si to moc neuvědomovala. To až když jí tam vsunul prsty dva, ji bolest z trhané blány přivedla zpátky na zem. Vykvikla, nejen bolestí, ale i překvapením. Bolest odezněla stejně rychle, jako přišla. Tak, a mám to za sebou, uvědomila si hořce. Než mohla udělat něco dalšího, třeba utéct, a to i chtěla, nestihla to. Vytáhl prsty, posunul se výš a na čerstvě zpřístupněnou dírku nasadil svoje torpédo. Když přirazil a vnikl do ní, vykvikla potřetí. Bolest v pipince dávala znát, že dva prsty neudělaly práci celou. To až jeho ohon ji roztáhl pořádně a blána kapitulovala úplně. A také se přidala bolest z roztahované dírky, ale taky jen na chviličku. Zmáčkl jí prsa a Katka se začala propadat znovu. Protahoval ji poctivě. Pomalu, pak rychle, nohy nahoru, dolů, k sobě, od sebe… Mysl jí bloudila někde mezi nebem a zemí. Užívala si to. Zasténala znovu a zem se jí vytratila z dosahu.

„… prášky…,“ zaslechla, když malinko přišla zpátky na zem.

Asi se jí na něco ptá, ale na co?

„Kurva, bereš prášky?“ sténal a bylo vidět, že je na konci cesty.

Než si uvědomila, co tím myslí, zasténal, vytáhl ho ven a vystříkal se jí na bříško. Svalil se vedle ní a prudce oddechoval.

„Asi ne, dyž si byla ještě ucpaná,“ řekl a protáhl se.

Katka se dívala na to bílé nadělení, které jí pomalu stékalo z bříška všemi směry. Nabral trošku na prsty a dal jí ho k puse

„Spapej to,“ řekl jí měkce, ale přes to důrazně, „byla by toho škoda.”

Otevřela pusu a olízla mu je.

„A teď sama,“ řekl jí a díval se, jak si z bříška sama nabírá jeho polevu a olizuje ji.

Pochytala skoro vše. I tak ale na bříšku zůstaly stopy, jako po slimákovi. Sedl si obkročmo na ni a dal ji k puse visící pohlaví.

„Ještě mně hezky umej a můžeš jít,“ řekl a dal jí to do otevírající se pusy.

Byl ulepený nejen od jejích šťáv, ale i od její krve. Nemyslela, jestli se jí to líbí, nebo ne. Jazyk a rty se pustily do práce. Po chvíli, kdy usoudil, že je čistý, se od ní odtáhl.

„Bylo to fajn, ne?“ zeptal se.

Na odpověď ale nečekal. Katka slabě přikývla. Vlastně i bylo, přiznávala sama sobě. Dala konečně nohy k sobě. Cítila, jak jí kundička bolí, a jak je dole mokrá a ne moc čistá.

„Mohla bych se umýt, prosím,“ špitla a prosebně se na něho podívala.

Zdeněk ale zavrtěl hlavou: „Nemáš čas, Kakatko,“ řekl měkce, „za chvilku přinde brácha, a kdyby tě viděl, tak by chtěl taky. A tendle tejden, tě chcu mít jenom pro sebe. Voblíkni se a raději zmiz,“ řekl a přetáhl si předkožku zpátky přes žalud.

Pořád nahý, z postele pozoroval ztrápenou dívku, jak se obléká a odchází.

„A zítra, zase na hajzlu, jo?“ zavolal na ni na rozloučenou.

Katka se malinko zachvěla a rychle odešla a na zastávku skoro doběhla. Musela ale dlouho čekat, než přijel její autobus. Bylo jí z toho všeho tak nějak všeliak. Se zaschlou krví na stehnech se cítila nesvá, sukni si neustále popotahovala dolů, ale naštěstí večerním spojem moc lidí nejelo. Doma si vlezla rovnou do vany, umyla ze sebe zaschlou krev i svoje šťávy, z bříška i stopy po těch Zdeňkových. Po večeři, kdy s ní nebyla žádná řeč, se omluvila, že se musí učit a zalezla si pod peřinu. Pod ní si znovu a znovu promítala, co vlastně zažila. Bylo to znásilnění, nebylo… Z donucení, ale o věneček přišla dobrovolně, uvědomovala si. Druhý den ve škole, si všechny holky vyprávěly, jaké to bylo. Nebrečela ani jedna. Některá o to přišla podobně, jako Katka, některá si věneček dokázala uchránit. Alespoň prozatím. A z Lenky konečně vytáhly, co se dělo minulý pátek. Nabyla moc ráda, ale nakonec se svěřila. Nejen, že jim všem musela postupně vykouřit, ale musela jim posloužit oběma dírkami.

„Holky, nebudete mi to věřit, ale bylo to super. Kluci jsou úchyláci, jsou hnusní, a já nevím, co ještě, ale mrdat prostě umí. Přišla jsem o to přesně na narozky, s jedním klukem z vesnice, když jsem byla na prázdninách u babky. Byl starší a chlubil se, že to umí. Nevím, ale jen do mě zarazil kolík, zakvedlal a bylo po všem. Pak to udělal ještě několikrát. Skoro jsem si myslela, že jsem frigida. A v pátek…,“ zasnila se, „prostě jsem poznala, že to neuměl a frigidní nejsem. Skoro chci, abych měla nejhorší známky pořád,“ uchichtla se.

Že to ale nemyslí vážně, věděly všechny holky hned. Místo toho, aby všem klukům o přestávkách ukazovala nahý zadeček, chodila Katka za Zdeňkem na záchod. Vykouřila mu, on ochutnal její pipinku a bylo to. U něj doma, byla ještě dvakrát. A vždycky to bylo nádherné. V pátek, na ni vyšel jiný kluk. Honza. Měl jiné zájmy, než si nechávat kouřit na záchodcích. O velkých se tak přidala k ostatním a jako ony, zvedala sukni a nechávala se od kluků prohlížet. Zato odpoledne, ji tahal po parcích a obchoďácích. Musela se předklonit, on jí ho tam foukl a než to na něj přišlo, musela ho dát do pusy. Katka se bála, že je někdo uvidí, ale právě toto Honzu vzrušovalo. Moc z toho neměla. Strach, že někdo přijde, vzrušoval jenom jeho.

„Zajdi si předepsat nějaký prášky. Stříkat ti to jenom do huby, nikoho moc nebaví,“ řekl jí ve středu, kdy mu musela podržet ve výtahu nějakého paneláku.

Hned ve čtvrtek byla v čekárně. Doktor ji důkladně prohlédl, vzal stěry, sestra krev a napsal jí prášky. Byla ráda, že to šlo tak lehce. Když u něj byla loni, strkal jí prsty do zadečku. Takto, to bylo mnohem lepší. Jenže s prášky musela počkat. Na konci dalšího týdne se dozvěděla, že pro tentokrát byla nejhorší právě ona. A stejně, jako Lenka, nebo Klára, musela i ona k Radimovi domů.

„Já…, ještě neberu ty prášky,“ přiznala přede všemi.

„To je ale kočičko tvůj problém,“ odbyl jí Roman a odešel spolu s ostatními.

Katka začala počítat. A po malé poradě se zkušenější Natašou, se přestala tolik bát. Dostat to měla někdy začátkem příštího týdne, za pár dní. Jestli už její tělo funguje jak má, pak se nic nestane. Možná… Přímo u školy si ji vzal pod rameno jeden z kluků. Dovedl ji k Romanovi před velkou vilu. Nataša měla pravdu. Vila byla obrovská a hned na první pohled bylo jasné, že v této domácnosti peníze nechybí. Roman byl jedináček a rodiče byli pořád v práci. Vilu měl vlastně pořád sám pro sebe až do pozdních hodin. Sotva se rozkoukala, měla sukni nahoře. A hned měla prvního v puse a druhý, se jí dobýval mezi nohy. Poprvé v životě zažila, jaké to je, mít něčí klacek v zadečku. A zároveň v pipince. A v puse a v rukou, a… Domů se vrátila s nohama široko od sebe. Vysílená, bolavá…, ale stejně, jako její předchůdkyně, šťastná. Po třetím orgasmu je přestala počítat. Vlastně jí všechny splynuly v jeden, který skončil až po odchodu posledního kluka. To, že jí zase nedovolili se umýt, jí po cestě nevadilo. Přitom měla semeno všude. Nejen ve vlasech, nebo po těle, ale i na sukni a halence a byla jím i cítit na sto honů. Naštěstí pro ni, byl v autobuse jen řidič. Seděla ve vaně a zasněně vzpomínala na různé velikosti a tvary klučičích chloub. Velké, menší, tlusté, tenké… Uplynul jen první měsíc školy a ona byla ráda, že si vybrala právě tuto školu.