Byla to malá firma provozující E-shop. Majitel úzkostlivě dbal na spokojenost zákazníků, a tak se snažil, mimo jiné, aby zákazníci dostali své objednané zboží co nejdříve. Takže objednávky přijaté do 16 hodin se musely zabalit a připravit k odeslání ještě ten den, aby se hned ráno mohly vyexpedovat. Proto byla mimo dopolední směny, ještě i odpolední, aby se vše stihlo. Většinou tu pracovaly ženy. Z mužů tu v současné době zbyli jen Václav se Standou, a ještě dva další muži. Od té doby, kdy bylo potřeba víc mužů na těžší balíky, uplynula dlouhá doba. Dnes na vše už byly různé manipulátory a další zařízení, aby se odstranila dřina. A tak chlapi postupně vymizeli. Zatímco na dopolední směně tu bylo asi okolo dvaceti zaměstnanců, na odpolední směnu většinou stačili čtyři. Ale vždy tu musel být alespoň jeden muž, kdyby bylo potřeba balit něco těžkého. Vlastně jen balili to, co se nestihlo dopoledne a k tomu odpolední objednávky. Odpolední směna většinou končila ve 20.00, ale někdy, když bylo málo objednávek a nebylo co dělat, tak se končilo dřív, a naopak se zase někdy končilo později. Jen před vánočními svátky bylo potřeba odpolední směnu posílit. Ale teď bylo léto. Vcelku samozřejmostí tu bylo, že si všichni tykali a oslovovali se jménem.

Všechny dveře firmy šlo otevřít jen přiložením otisku prstů na snímač vedle dveří a žádné dveře neměly kliku, jen kouli. Navíc, třeba náhodou nedovřené dveře se samočinně zaklaply po cca 10 vteřinách. Navíc, po odchodu všech zaměstnanců, se automaticky zapnul bezpečnostní systém, který při jakémkoliv pohybu uvnitř spustil alarm. Tento systém ochrany byl tak dokonalý, že poznal i to, že třeba zůstal v budově ještě někdo. Protože počítal otisky použité při vstupu, které porovnával s otisky odchozích. Takže se nemohlo stát, že by se alarm spustil v době, kdy se ještě někdo ze zaměstnanců nacházel v budově a naopak. A nemohl zůstat nezapnutý po odchodu posledního zaměstnance. Proto nebylo potřeba nějakého vrátného nebo další ostrahy a zaměstnanci mohli odcházet v kteroukoliv dobu, po skončení určené práce nebo po domluvě s ostatními. Tento týden tu měli být na odpolední směně dva muži a dvě ženy. Z mužů to byl pan Václav, muž téměř před důchodem a osmadvacetiletý Standa. Z žen tu byla plnoštíhlá devětatřicátnice Hanka a její osmnáctiletá dcera Veruna. Veruna se Standovi hrozně líbila. Pod jejím pláštěm se dala tušit docela pěkná postava. Ale byla taková tichá a kdykoliv ji Standa oslovil, tak lehce zčervenala a odpovídala se sklopenou hlavou. Ale pracovitá byla.

Václav jednou ve slabé chvilce Standovi prozradil, že v kumbálku na uklízecí prostředky a všelijaké další odložené věci, je u stropu malá ventilačka s mřížkou. Stačí si jen stoupnout na stoličku a podívat se. Naskytne se krásný pohled do dámské šatny, kde přímo naproti jsou dvě sprchy s igelitovými závěsy. Dveře do kumbálku vedou z pánského WC před mužskou šatnou. Do kumbálu chodí jen uklízečka, která končí v deset dopoledne. Občas tam vejde některý zaměstnanec pro hadr, nebo pro doplnění toaletního papíru nebo mýdla. Dříve občas do kumbálku zašel po druhé hodině Václav, to, když dopolední směna ve 14 hodin končila a některé ženy se šly sprchovat, ale už to dávno nedělá. Od doby, kdy se ve firmě nechala udělat klimatizace, poklesla návštěvnost sprch, a tak by tam kolikrát čekal úplně zbytečně. A navíc, vždyť už naprostou většinu kolegyň viděl několikrát. Standa této informace využil. Po dopoledních směnách se byl podívat za celou tu dobu, jen několikrát. Z dopolední směny většinou všechny spěchaly co nejrychleji domů, a tak si nechávaly sprchu až na večer doma. A tak párkrát byl úplně zbytečně a z toho všeho se mu povedlo jen dvakrát něco vidět. Tak s tím raději přestal, hrozilo totiž nebezpečí, že by si někdo ze zbývajících mužů mohl všimnout, že tak často chodí do kumbálku. Ale na odpolední s Václavem, to bylo lepší, do pánské šatny a WC mohl přijít jen Václav, nikdo jiný. A ten by jistě měl porozumění. Ale na odpolední zase nebyl takový výběr, většinou jen ze dvou žen. Sice se směny různě obměňovaly, takže postupně se na odpolední vystřídaly téměř všechny, ale ne všechny se chodily sprchovat a Standa měl odpolední jen každý druhý týden. Ale občas se to povedlo. Třeba právě ta Hanka. Už si ji prohlížel několikrát, na svůj věk měla docela pěknou postavu. A pokud se šla sprchovat, tak většinou skončila dřív než ostatní, ale nikdo jí to nikdy nevyčítal. Vždyť byla v balení nejrychlejší, a tak zastala daleko víc práce než ostatní. Většinou byla v šatně sama a nikam nespěchala. U skřínky se celá svlékla prohlédla se ve velkém zrcadle ze všech stran, ze skřínky vytáhla ručník, zavěsila ho na háček vedle závěsu sprchy a pak na sebe pustila vodu. Zatahováním závěsu se nikdy nezabývala, a tak celou dobu sprchování na ni bylo vidět. Ani po vysprchování také nikdy nikam nespěchala. Jen jednou se mu povedlo, že právě když pozoroval Hanku, přišla o něco později do šatny i Veruna. Ta ale na rozdíl od Hanky si sundala plášť, sundala podprsenku, omotala okolo sebe velký ručník a pak si teprve z pod ručníku svlékla kalhotky. Když takto vlezla do sprchy, zatáhla za sebou závěs a pak si teprve sundala ručník. Pak se jen objevila ruka věšící ručník na věšák vedle sprchy. Po osprchování byl postup podobný, nejdříve ruka sáhla pro ručník, pak se objevila zamotaná v ručníku a před skřínkou nejdříve natáhla kalhotky a pak teprve sundala ručník a oblékla si podprsenku. Z její nahoty uviděl jen na okamžik její záda. Přesto za tu chvilinku, kdy stála jen v kalhotkách a podprsence, zaregistroval, jakou má pěknou postavu.

Tento týden nebylo tolik práce, a navíc nefungovala klimatizace. To dusno nedělalo Václavovi dobře a tak si vzal dovolenou. Veruna to dnes také zabalila, že jí není dobře. Škoda, Standa už se těšil, že by se třeba dnes mohla jít opět sprchovat. Bylo po sedmé, když Standa s Hankou dobalili poslední balíčky k odeslání. Hanka setřela pot „Tak končíme, dám si kafe a půjdu se vysprchovat“. Standa přikývl „Taky se jdu vysprchovat. Mám kulky úplně zpocené“. „Opravdu? Mám si šáhnout?“ zeptala se z legrace. „Raději ne“ a otočil se k odchodu. Alespoň něco když ne Veruna, tak alespoň potěší oko Hankou. Věděl, že teď má dost času. Než si Hanka vypije to své kafe, bude už on dávno vysprchovaný a bude dost času, aby si mohl stoupnout ke své pozorovatelně. Rychle přešel do šatny, svlékl se a osprchoval. Oblékl se, zamknul skřínku a zhasnul na šatně. Hanka si bude myslet, že už odešel. Vklouznul do kumbálu a čekal. Netrvalo dlouho a v dámské šatně se rozsvítilo. Přiložil obličej k ventilaci. Hanka si broukala nějakou melodii a při chůzi si pomalu rozepínala bílý plášť. Pak ho nechala sklouznout ze svých ramen a jen podprsence a v kalhotkách odemkla skřínku. Vyndala ručník, nějaký sprej, šampón, a tělové mléko. Svlékla podprsenku a kalhotky a postavila se před zrcadlo a natočila se sem a tam. Zatím ji Standa viděl jen zezadu, zepředu jen odraz v zrcadle, ale i tak to stálo za to. Na rozdíl minula, což bylo asi před dvěma měsíci, teď byla celá krásně opálená, ale pravdu celá, nikde ani kousek bílé kůže. Obrátila se a vracela se ke skřínce. Pohupující se pevné prsy a hustý tmavý trojúhelník v podbřišku zavinilo, že Standa si musel popohodit šulina v kalhotách. Zvedla ruce nad hlavu a protáhla se, takhle z profilu její prsy ještě víc vynikly. Standa nasucho polknul. Sehnula se pro ručník a šampón a zamířila ke sprše. Pověsila ručník na háček vedle sprchy, odhrnula závěs, a pustila vodu. Počkala až se teplota vody srovná a vkročila pod proud vody. Nastavila proudu obličej a pak i vlasy. Postupně se pootáčela, aby proud vody stříkající ze strany se dostal všude. Pak sáhla po šampónu. Nejdříve své delší vlasy, pak postupně celé tělo pokryla pěnou. Pečlivě si promnula prsy, břicho, vzadu mezi půlkami a pak se rozkročila, a ještě pečlivěji si drhla rozkrok. Z pohybu její ruky vytušil, že si určitě i rozevřela pysky, a i tam si namydlenou rukou vše pečlivě vymyla. Znovu se celá spláchla a zavřela vodu. Ještě si uhladila vlasy, a tak z nich vymáčkla přebytečnou vodu. Vystoupila ze sprchy a ohnula se pro šampón stojící na zemi. Tím mu ukázala svou číču zezadu. Narovnala se a s ručníkem okolo krku se vrátila ke své skřínce. Tam se teprve začala utírat. Odložila ručník. Standa si pomyslel, že divadlo už asi skončilo a chtěl slézt ze stoličky. V tom uviděl, jak Hanka uchopila lahvičku s tělovým mlékem. Počkal tedy ještě. Nejdříve si namazala obličej a krk, si sedla, rozevřela stehna a nakapala si další na stehna a lýtka trochu i do klína. Rozetřela mléko na lýtkách, pak postupně výš a výš po stehnech a pak zajela mezi svá stehna a několikrát promnula své přirození. Standa znovu nasucho polknul. Teď vstala a nakapala si další dávku na břicho a prsa. Pomalu si nanesenou vrstvu roztírala po prsou a malými krůčky postupovala směrem ke Standovi. Co to jde dělat, podivil se v duchu Standa, ale byl rád, že vše uvidí pěkně zblízka. Pomalu došla až k němu, teď viděl i další detaily. Její tmavé dvorce a trochu trčící bradavky. Najednou pozvedla obličej k ventilačce „Stando, pojď mne namazat zezadu“. Standa málem leknutím spadl ze stoličky. „No nelekej se, já o tobě už dávno vím. Pojď, nebo si za tebou dojdu“. Nedá se nic jiného dělat, přece neuteču jako malej kluk, pomyslel si. Asi mi dá pár facek. Ale lepší to, než aby to pak někde vytrubovala. Pomalu se šoural k dámské šatně. Najednou se dveře otevřely, stála v nich nahá a trochu rozkročená a vůbec se nestyděla. Přistoupil až skoro k ní se sklopenou hlavou a rudý studem v obličeji. „Já, já se omlou….“ zakoktal. Uhnula stranou, aby mohl projít a zavřela za ním dveře. Mávla rukou „Neomlouvej se“ chytla ho za ruku a dovlekla před svou skřínku. Položila se na břicho „Svlíkni si ty kalhoty a košili a namazej mě celou zezadu. A né, že utečeš. To bych to pak musela nahlásit“ řekla se šibalským mrknutím. Poslušně si svlékl košili a kalhoty, zůstal jen v ve slipech, které se mu vepředu nebezpečně boulily a na vrcholu té boule byla vidět malá vlhká skvrnka. „A ty slipy také dolů, nebudu tady jediná nahá“ a jedním tahem mu je na boku strhla o kus níž, až jeho polonapnuté pérko vyskočilo ven. Rychle se snažil zakrýt penis rukou, ještě víc rudý ve tváři. „No, no, na mne se chodíš dívat a sám se stydíš?“. Takže ona o mě ví už delší dobu, došlo Standovi, proto se tak dlouho vždy producíruje nahá. Přemohl se a svlékl si slipy. Podala mu lahvičku „A nešetři, ať to nedrhne“ dodala s dvojsmyslným významem a přidala „A hlavně nespěchej, pěkně pomalu a důkladně“. Dala si ruce pod hlavu a zavřela oči. Nalil si trochu do dlaně a opatrně rozetřel na jejích zádech. „Jen přidej a trochu přitlač“. Nalil si do dlaně další dávku a začal roztírat. Chvilkama spokojeně zamručela. U zadečku přestal. „Co je? Pokračuj, pěkně až dolů a dej si záležet, na stehnech to mám nejraději“ a dala nohy víc od sebe na celou šíři lavice. Ukázal se mu výhled na bubáka, tmavé ochlupení rámující skulinku. Rozetřel trochu po zadečku a pak po stehnech a lýtkách. Párkrát přejel po zadečku a chtěl pokračovat na stehna. „Nikam nespěchej, neboj se zajet trochu mezi půlky, jsem přece umytá“. Povzdechl si a odtlačil jednu půlku do strany a pak dlaní projel celý žlábek až k pipině a zpět. „No vidíš, že to jde“ spokojeně zavrněla. Při každém odtlačení jedné z půlek se i trochu pootevřela její štěrbinka a ukázala narůžovělou stranu velkých pysků. Standův penis trčel dopředu jako kůl. Ještě že to nevidí, pomyslil si. Ještě několikrát jí prohnětl obě půlky a projel žlábek až se dotkl prsty její štěrbiny. Začal roztírat mléko po lýtkách a stehnech. Dlouhými tahy od zdola nahoru a zpět. Vždy, když se blížil po vnitřní straně stehen k rozkroku, spokojeně zavrněla. Konečně to dokončil. Chtěl si rychle obléknout slipy, ale byla rychlejší. Otočila se na záda „Můžeš pokračovat vepředu, moc jsem tomu nedala“ a aby ho nepřivedla do rozpaků odvrátila hlavu na druhou stranu, zavřela oči a opět rozevřela stehna na šíři lavice. Už se trochu otrkal a když viděl, že se na něho nedívá, začal se jí věnovat s větší pečlivostí. Teď už si to budu prožívat také, usmyslil si a začal jejími prsy. Hladil je, něžně mačkal, hnětl a kroužil dlaněmi okolo bradavek, a nakonec se soustředil jen na bradavky. Spokojeně zavzdychala. Přesunul se na břicho, krouživými pohyby projížděl celou oblast břicha a chvílemi zajížděl podél kožíšku do slabin. To už se chvilkama prohnula v zádech a tiše zasténala. Odvážil se a projel jí dlaní celý rozkrok. Pohnula pánví proti jeho ruce. Zopakoval to a ona také. Udělal to ještě jednou a přitlačil na prsty, které zajely mezi její stydké pysky. Ucítil na prstech vlhkost, a pod prsty bobulku a pak další závojíčky a pak, se nadzvedl zadeček a její lůno se zvedlo proti prstům a stehna se ještě trochu víc rozevřela. Otočila hlavu k němu a otevřela oči. Uchopila ho pevně za úd a několikrát potáhla dlaní sem a tam. Bylo to tak vzrušující. „Pojď na mne“ šeptla a přitáhla si ho blíž a pak když si klekl mezi její nohy, si ho vsunula mezi pysky a pánví trochu přirazila. Standa byl tak vybuzený, že začal okamžitě přirážet jako zběsilý. Ale byl tak moc vzrušený, že vrcholil během chvilinky. Přitáhla si ho k sobě na hruď a když měl obličej zabořený mezi její ňadra, obejmula ho a přitiskla k sobě. Nohama ho pevně obemkla a přirážením pánve se po chvilce sama udělala. Ruce jí spadly podél těla, měla zavřené oči a pootevřenými ústy zhluboka dýchala. Chvilku na ní zůstal ležet, jeho úd uvadal, ale stále ještě byl uvnitř. Nadzvedl hlavu a chtěl se zvednout. Pohladila ho po hlavě a po zádech. „Věděla jsem už dávno, že se sem chodíš dívat na ženský. Vašek mi to jednou ve slabé chvilce prozradil. Neboj nikdo jiný to neví.“ Tak ona to ví už dávno a klidně se mi tu předvádí, pomyslel si Standa a pomalu se z ní zvedl. Také se posadila a ručníkem si projela mokrý klín. „Na, utři se“ a podala mu ho. Oba se začali oblékat. Byl hotový dřív, ale počkal, až se i ona dooblékne. Společně vyrazili k východu. Venku se zastavila a podívala se mu do očí „Stando, víš že jsi Verunce moc sympatický? Líbíš se jí. Ráda by s tebou chodila. A já vím, že tobě se také líbí“. Tázavě se na ni podíval. „Chci ti jenom říct, že zítra skončím dřív. Budeš tu jen s ní. Ale nezůstávej jen u koukání do sprch“. Otočila se a spěchala domů. Standa z toho byl úplně vykolejený, celou noc se převaloval na posteli a stále se mu v mysli převalovaly střídavě obrázky nahé Hanky a napůl svlečené Veruny.

Druhý den na odpolední směně bylo opět horko k zalknutí. Hanka už dopředu avizovala, že dnes skončí dřív. Když kolem šesté odcházela se slovy „Končím, jdu se osprchovat“ neopomenula drknout loktem do Standy a očima ukázat na Verunu. Sotva znatelně přikývl. Ještě víc jak hodinu s Verunou společně balili. Všímal si, že se na něj často pokradmu dívá. Snažil se s ní stále nějak bavit, ale vždy lehce zčervenala a jen tiše odpověděla na otázku. Když už zbývalo zabalit jen asi tři malé zásilky, poprosil Verunu, zda by je nedodělala sama, protože potřebuje dnes skončit o trochu dřív. Poprvé se mu podívala do očí a s posmutnělým pohledem přikývla „Jo, já to dodělám“. Standa rychle přešel do své šatny, osprchoval se, oblékl, zhasnul a postavil se k pozorovatelně. Asi za čtvrt hodiny se v dámské šatně rozsvítilo, vešla Veruna. Odemkla svou skřínku, svlékla plášť a na chvilku jen v podprsence a kalhotkách usedla na lavici. Asi se jí něco honilo hlavou. Pak si svlékla podprsenku a Standa poprvé uviděl z profilu její ňadra. Přidržela si zepředu na hrudi ručník visící až ke kolenům a stáhla si kalhotky. I když stále byla k němu bokem, zahlédl na okamžik kousek černého kožíšku. S ručníkem přitisklým jen vepředu došla ke sprše, zavěsila ručník. Na moment ji uviděl celou nahou, než vklouzla za závěs. Pustila vodu a skrz igelitový závěs se rýsoval jen její obrys. Teď nebo nikdy, pomyslel si Standa a tiše opustil pozorovatelnu. Na chodbě pak opatrně a tiše otevíral dveře do dámské šatny. Všiml si, že nechala na lavici před svou skřínkou lahvičku se šampónem. Opatrnými kroky se dostal k pověšenému ručníku, sebral ho a přesunul se k její skřínce. Kalhotky a podprsenku strčil do kapsy, ručník hodil do skřínky a zavřel ji. Vzal šampón do ruky a tiše našlapujíc se přiblížil k igelitovému závěsu. Opatrně ho trochu podtáhl a dovnitř strčil napřaženou ruku se šampónem. Chvilku se nic nedělo, to si právě sprchovala vlasy a měla zavřené oči. Ale pak vyjekla, když je otevřela a před jejím obličejem byla ruka se šampónem. „Něco sis zapomenula u skřínky“ pronesl tiše Standa a roztáhl závěs. Veruna si okamžitě zakryla rozkrok a prsa a přikrčená ustoupila do rohu sprchy. Standa zavřel proud vody „Chceš umejt záda?“. „Ne“ a otočila se k němu zády. „Ale jo, chceš“ a kapal jí šampón na záda. Neměla kam uhnout, tiskla se na kachlíčku v rohu. Teď jí roztíral šampón po těle. Zajel i trochu dopředu na břicho a pak trochu níž, prohnula se v zádech, jak tlačila břicho do rohu. Znovu nabral trochu šampónu do dlaně, odložil lahvičku a oběma rukama šampón roztíral po zadečku a pak se sehnul a začal i po stehnech. Držela je ale pevně sevřená k sobě. Pustil vodu a začal splachovat pěnu z jejího těla. Najednou se okolo něho prosmykla a vyběhla ze sprchy. Marně sáhla po ručníku na věšáku. Změnila směr ke skřínce, ale hned se zarazila. Skřínka zavřená a její věci nikde. Zastavila se a obrátila čelem ke Standovi, v obličeji byla červená studem. Standa zavřel vodu. A pomalu se k ní blížil. S rozšířenýma očima ho pozorovala. „Neboj, nechci ti ublížit“. „Tak co chceš?“ vyhrkla ze sebe. „Veru, moc se mi líbíš, ale ty mi nedáš šanci“. Risknul to a dodal „Já jsem si všimnul, že po mě pokukuješ“. Zrudla ještě víc. „Kam jsi mi dal věci?“ zeptala se trochu smiřlivěji. „Tady“ povytáhl cíp kalhotek z kapsy. „Tak mi je dej“. Vytáhl zmuchlanou podprsenku a kalhotky z kapsy. „Dám, ale když si to necháš ode mne obléct“. Teď byla na rozpacích, co udělat. Dál tady stát nahá se jí nechtělo a Standa nevypadal, že by jí chtěl ublížit. Ostatně byla si vědoma, že není nějaké tintítko, tak by se snad ubránila, kdyby šlo do tuhého. A Standa jí byl už dlouho sympatický, jen se styděla projevit. „Tak dobře, ale budu k tobě otočená zády“ podmínila si předání. „Ne“ nekompromisně odpověděl Standa „Buď tak, jak stojíš, nebo nic“. Po okamžiku váhaní nakonec souhlasila. Čekala, že jí začne oblékat nejdřív kalhotky, a tak si bude moct do poslední chvíle zakrývat rukou rozkrok. Ale zaskočil ji tím, že kalhotky zastrčil zpět do kapsy a v ruce mu zůstala podprsenka. Drčel ji za ramínka a roztáhl ji do stran. „Nastav ruce, ať ti ji můžu obléct“. „Nejdřív kalhotky“ zaškemrala. „Ne!“ zdůraznil a čekal. Překřížila trochu nohy přes sebe a pak ruka zakrývající kožíšek opustila klín a nastavila se na navléknutí jedné strany podprsenky, stále si ale druhou rukou zakrývala prsa. Červeň ve tváři, která se před tím už začala pomalu vytrácet, se jí do tváří vrátila v plné síle. Prohlédl si ji teď od paty až k poprsí. Na moment se jeho pohled zastavil na tmavém trojúhelníčku. Zrudla ještě víc. Navlékl jí ramínko za zápěstí. „Druhou ruku“ pobídl ji. Sevřela rty, ale poslušně natáhla i druhou ruku, aby jí navlékl i druhé ramínko. Zálibně se podíval na pravidelný tvar jejích prsů, na ty malé tmavé dvorce se vztyčenými bradavkami. Sklopila hlavu. „Otoč se“ rychle se otočila a přitiskla košíčky na své prsy. Opatrně jí spojil spony. „Otoč se zpátky“. Otočila se, ale teď si zakrývala klín oběma rukama. „Tak to ne, buď dáš ruce za záda, nebo nic“. Povzdechla si, ale pak je poslušně dala dozadu. Pokrčila jednu nohu v koleni, aby se na ni daly kalhotky navléct. Standa je povytáhl až ke koleni, roztáhnul druhou nohavičku a pobídl ji „Tak tam strč druhou nohu“. Tohle bylo těžké, držet balanc na jedné noze, a přitom zvednout druhou do výše kolena, a přitom toho mnoho neukázat. Snažila se při tom, mít koleno přes druhé koleno a stehna těsně u sebe, ale zapotácela se a musela se rukama chytit Standy za hlavu. Pozdě si uvědomila, že se při chytání rovnováhy pozapomenula hlídat a všechno mu nechtěně ukázala. Navzdory situaci se tomu musela pousmát. Sice teď byla v obličeji ještě víc červená, ale nakonec se přemohla, nedbajíc na to, co Standa uvidí a úplně normálně strčila nohu do nohavičky. Standa zvedal kalhotky nahoru, nespěchal, vychutnával si tu chvíli, kdy jeho oči byly tak blízko jejího rozkroku. Ono to ani rychle nešlo. Mezi pevně stisknutými stehny nebylo dost místa, aby šly lehce vytáhnout nahoru. Veruna už to teď začínala brát trochu s humorem. Že nezůstane nahá bylo už téměř jisté a od Standy ji snad žádné nebezpečí nehrozí. Navíc ji od té doby, kdy měla na kotníku navléknutou jednu nohavičku kalhotek, nějak začalo mravenčit v podbřišku a jak pomalu kalhotky stoupaly nahoru, tak i to mravenčení nabíralo na síle. Standa pocukával za kalhotky nahoru. Pousmála se a konečně trochu oddálila kolena od sebe. Povytáhl je až k rozkroku, ale pak se neovládl a lehce sevřel ten chomáček chloupků v dlani. Trochu sebou cukla, ale nechala ruce za dál za zády „Tohle jsme si ale nedomluvili“ namítla usmívajíc se. Pustil kožíšek a povytáhl kalhotky na své místo. Pozvedla svůj trochu zrudlý obličej a dívala se mu do očí. Čekala. Obejmul ji a přitiskl k sobě. Nastavila svá ústa a on ji políbil. Obtočila své ruce okolo jeho krku. Druhý polibek byl delší, snad by ani neměl konce, ale bylo potřeba se také nadechnout. „Musím se obléct“ šeptla a jemně ho odstrčila. Nebránil se. Podal jí klíček od skřínky. Natáhla na sebe rifle a pak volnou košili. „Můžeme jít“ a zavěsila se do něj.