KAPITOLA ČTVRTÁ

Asi o dvacet minut později vpadla Julie do kanceláře, jako by jí patřila. Její přístup byl v jistém smyslu profesionální. Kráčela jako by měla nějaký cíl... možná poslání. Její tvář nic neprozrazovala. Zavřela dveře do Joshovy kanceláře. „Mám si jít zase umýt ruce, miláčku?“ zeptal se Josh. V koutcích úst se mu objevil jen náznak úsměvu.

„Ne,“ řekla stroze. „Chci, abys to slyšel.“ Otočila se k Bradovi. „Pane Tarkentone, milujete Jasmínu?"

„Cože?!“ zalapal Josh po dechu.

Brad se na ni podíval pohledem, před kterým by se většina jeho zaměstnanců zhrozila. Odrazil se od ní jako voda od dobře navoskovaného Rolls Royce.

„Ano,“ řekl Brad s konečnou platností v hlase.

„Musím si sednout,“ zasténal Josh. Udělal to a svalil se do koženého křesla.

„To bys měl,“ řekla Julie. „Protože je do tebe zamilovaná.“

„Po jedné noci?!“ zasténal Josh.

„Je to složité,“ řekla Julie a použila Bradova dřívější slova.

„Miluju ji,“ řekl Brad. Při těch slovech mu poskočilo srdce. Netušil, jak celá tahle šaráda dopadne, ale když řekl, že ji miluje, někomu jinému než jí... a dal to tak trochu na vědomí veřejnosti... cítil se lépe než už dlouho.

„Říkala, že bude ve tvém pokoji, až se vrátíš,“ řekla Julie. Sáhla do kabelky a vytáhla další kondom. Natáhla ruku k Bradovi, jako by v okolí nebylo patnáct nebo dvacet zaměstnanců, kteří mohli vidět, co mu podává. Nemusela nic říkat a on si od ní vzal malý fóliový balíček a strčil si ho do kapsy. „Použij to... prosím.“ Poslední slovo řekla jako skutečnou prosbu.

Pak se k němu přivinula, pevně na něj přitiskla své vypouklé břicho a políbila ho na rty. Nikdo nebyl ohromenější než Brad, dokonce ani Josh. „To bylo od Jasmíny.“ Tváře jí trochu zrůžověly. „A ode mě za to, že jsi jí udělal radost. Já ji taky miluju, Brade.“

Brad zalapal po dechu, a než se nad tím stačil zamyslet, řekl: „V tom případě se budu hodně snažit udělat jí radost.“

Juliin úsměv za tisíc dolarů na noc rozzářil místnost. „Flirtuješ!“ obvinila ho. Pak přistoupila k manželovi, a políbila ho ještě pevněji. „Přijď včas. Předpověděla jsem to dobře. Jsem celá natěšená.“ Bez okolků vyšla ze dveří, nechala je otevřené, aby oba muži viděli pohupování jejích boků, mezi nimiž nosila dítě, zavolala pozdrav na několik zaměstnanců jménem a zamířila k výtahu.

Krátce nato přišla Tawny. Trpělivě čekala, až Josh s Bradem dokončí rozhovor o výhodách využívání malých firem při subdodávkách namísto jednání s většími byrokratickými podniky. Když k ní muži otočili hlavu, řekla: „Vymazala jsem ti kalendář na zbytek odpoledne, Joshi. Pane Tarkentone, myslím, že George na vás čeká dole.“

Josh se podíval na Brada, který pokrčil rameny. Ani jeden z nich neviděl, jak Julie mluví s Tawny při odchodu. Udělala krok k Bradovi a natáhla k němu ruku, jako by mu s ní chtěla potřást. Když automaticky stiskl tu její, ucítil, jak se k němu dostává další balíček s fólií. „Mám vám připomenout, abyste ho použil,“ řekla sladce.

Brad měl zřetelný pocit, že ho někdo pozoruje, když se Josh nahlas rozesmál. Už uklízel svůj stůl, aby se připravil na odchod. „Nevím, jak ty, ale já ji čekat nenechám,“ řekl.

Brad zjistil, že je v kanceláři už asi jediným člověkem, a vydal se ke dveřím.

Když ho George nechal u hotelu vystoupit z limuzíny, podal Bradovi další kondom. „Promiňte, pane, jen plním rozkazy. Mám vám připomenout, že to máte...“

„Ano, já vím, Georgi... použít!“ dokončil Brad. „Ví o tom všichni ve městě?“

„Jen důležití lidé, pane,“ odpověděl George naprosto upřímně.

Pokud si Brad myslel, že bude mít čas se připravit, mýlil se. Jakmile otevřel dveře, ucítil její parfém. Šel za nosem, volal a nic neslyšel. Byla v ložnici... na posteli. Byla nahá. Vlasy měla umně rozprostřené po obou stranách těla a na tom černém pozadí vynikala její bledá nahá kůže.

Zvedla ruce. „Pospěš si,“ řekla přiškrceně, „potřebuju tě hned.“

Brad měl srdce až v krku. Stále svíral kondom, který mu George podal. Položil ho na postel vedle její nohy a začal se svlékat. Jemnou ženskou nohou nakopnutý kondom spadl na zem a ona roztáhla nohy a ukázala mu svou lesknoucí se píču. Stydké pysky měla naběhlé a zarudlé. Zatímco čekala, hrála si sama se sebou. Její ruce se zvedly a pošimraly bradavky, nyní bez jakéhokoli zbarvení, a tak růžové, že se na bledé kůži jejích prsou téměř ztrácely. Měla drobné areoly, se stejně bledým odstínem, jen o něco tmavším než bílá.

„Kolik máš kondomů?“ zeptala se.

Bradovo srdce bylo rozpolcené. Nikdy předtím neprojevila zájem o používání kondomů. Možná změnila názor na... ty věci. „Tři,“ řekl.

„Julie a George... kdo ještě?“ zeptala se a vzdychla.

„Tawny,“ řekl.

„Vezmi je zpátky. Ať si je všichni vezmou zpět. Řekni Julii, že jí moje lůno nepatří, a ostatním řekni, ať si hledí svého. A teď pojď ke mně. Chci tě.“

„Ale Sam, co...?“

„Tati, nekaž mi to... prosím. Jsem tak nadržená, že se musím honit. Ale já to nechci. Chci tebe. Chci v sobě mít tvůj velký tvrdý čurák, tati... a chci ho hned teď!“ prohnula se do oblouku, zvedla boky z postele a předvedla mu svou píču v celé její kráse.

Brad byl rozpálený chtíčem. Skoro skočil na postel a ona ho zachytila, stiskla ho a přitáhla si ho k svému otvoru. S chroptěním do ní vklouzl a ve zlomku vteřiny, než do ní začal bušit, si pomyslel: „Tohle je domov. Tohle je místo, kam patřím.“

Samantha vykřikla, když ji naplnil, a pocítila současně protichůdné pocity úlevy a zvýšeného chtíče. Potřebovala v sobě cítit jeho tvrdost, ale teď jí to bylo málo. Její tělo sebou trhalo, když ho svými pánevními přírazy téměř nadzvedávala, a otevírala se, aby ho nechala do sebe bušit. Dělali to rychleji a rychleji, až se vyčerpal a musel to zarazit dovnitř a mlít se o její pohlaví. To v ní otočilo přepínačem a ona se nechala udělat, kvílela a ryla mu dlouhými pěstěnými nehty do zad.

Když její rozkoš dosáhla vrcholu, cítila, jak ztuhl, začal hekat, snažil se, už plně v ní usazený, zavrtat ještě hlouběji. Přišel dlouhý horký mokrý proud, který cítila až v hloubi duše, a málem vykřikla. Pak ucítila, jak z jeho penisu vytryskly čtyři další proudy semene, které zaplavily její lůno, a rozplakala se štěstím.

Jejich milování je opět oba zanechalo bezvládné a téměř bez života. Tentokrát se jim však podařilo převalit se tak, že ona byla nahoře, stále pevně usazená na jeho mužství. Její vlasy splývaly po nich obou jako přikrývka, která lechtala, ale i tak byla vítaná.

„Tati, já tě mám tak ráda,“ rozplakala se.

„Taky tě miluju, zlato.“ Odpověděl a přál si, aby ho napadl nějaký velkolepější způsob, jak to říct. „Nikdy nebudu spát s jinou ženou,“ dodal svým mužsky přemýšlivým způsobem.

Sam se zachichotala a její svalové stahy ho z ní vytlačily. Cítil, jak z ní začíná vytékat vlhkost na jeho ochlupení. „Muži to vždycky říkají, ale nikdy to nemyslí vážně,“ řekla a stále mu funěla na krk.

„Myslím to vážně.“ Pak na něj dolehlo, co se dozvěděl. „Julie říká, že nikdy do sebe nepustíš muže bez kondomu.“

„To je pravda,“ řekla prostě. „Ale tohle je něco jiného.“

Ženy takhle myslí. To, že něco je pravda, ale zároveň nepravda, je logika, které rozumí jen žena.

„Proč je tohle jiné?“ zeptal se a pohladil ji po hladkých zádech.

„Ty a Phillip jste jediní muži, kteří do mě mohou vložit své semeno,“ řekla, jako by to všechno vysvětlovalo. „Miluju vás oba.“

„A ty jsi nikdy nemilovala jiného muže?“ zeptal se. Zvedla hlavu a její pronikavé oči se upřely na jeho. „Nikdy,“ řekla. V jejím hlase zazněl tón konečnosti, který nepřipouštěl žádné argumenty.

„To je hloupost,“ řekl její otec. „Jsi krásná a chytrá. Spousta mužů by pro tebe zabíjela. Proč plýtvat svým mládím na dva muže, kteří si tě nikdy nemůžou vzít?“

„Nemiluju moc mužů.“ Zvedla se natolik, aby si mohla podepřít prsa, a lehla si mu na hruď. Její paže fungovaly jako zázračná podprsenka a tlačily její prsy nahoru a směrem k Bradovu obličeji, najednou byly obrovské. Měl šílenou chuť cucat jí bradavky, ale přinutil se k tomu, aby pokračoval v rozhovoru.

„Mé jméno... mé legální jméno... je Jasmína Trudeauová. Můj život jako Jasmíny Trudeauové nemá žádnou spojitost s panem Bradem Tarkentonem ani s panem Phillipem Tarkentonem. Phillip má ale přítelkyni a myslím, že si ji chce vzít. Ona si myslí, že jsem tichý společník v jeho firmě, a třikrát nebo čtyřikrát do roka ho přijedu navštívit, abych zkontrolovala, jak to s mými investicemi vypadá. V tom má mimochodem pravdu, ale o zbytku neví. Jen na jednom místě je v záznamech uvedeno, jaké bylo moje... dřívější jméno. Muž, který ten záznam má, s ním udělá, co mu řeknu. Záznamy se ztrácejí, víš?“

Nastala pauza a její tvář získala výraz blízký strachu.

„Julie mi řekla, že se tě ptala, co bys dělal, kdybych otěhotněla. Říkala, že jsi jí nikdy neodpověděl.“ Opakovaná otázka těžce visela ve vzduchu.

Bradova mysl pracovala rychlostí mach tři a snažila se rozluštit, co říká mezi řádky. Srdce mu bušilo v hrudi... tak silně, že ho musela cítit i přes lokty. Bylo to nemožné. To, co navrhovala, se mohlo pokazit tolika způsoby, že na všechny ani nedokázal přijít. Mohl by z toho být skandál. Mohl by přijít o firmu. Nikdo by mu neuvěřil, že neví, kdo ve skutečnosti je. A... po tom, co jí provedl... proč by vůbec chtěla udělat to, co si myslel, že mu navrhuje? Musel to vědět a ten strach se zračil i v jejích očích. Cítil, jak jí tuhne tělo.

„Souhlasila bys? Dokonce bys vážně uvažovala o tom, že bys byla mou... ženou?“

„Chtěla jsem být tvou ženou od chvíle, kdy k nám domů přišla ta kráva Jane a řekla, že je moje matka. Tehdy bych pro tebe byla lepší ženou, a to mi bylo teprve deset. A pak sis vybral Trudy, aby se pokusila vyplnit máminy boty. S Phillipem jsme vymýšleli způsoby, jak ji zabít, ale nikdy jsme nepřišli na to, jak to udělat, aby nás nechytili.“

Brad si myslel, že si dělá legraci, ale nedokázal to říct jistě. Nevěděl, co má říct. Celé tělo mu hořelo při pomyšlení, že by mohl mít Sam pořád po ruce... že by se k ní mohl vracet domů každý večer... byl si jistý, že se zblázní z toho napětí, které bublalo těsně pod povrchem. Soustředil se na její roli jako její milenec a v jeho čuráku se probouzela erekce.

Sam si myslela, že pořád váhá. Jeho oči těkaly všude kolem. Použila poslední argument ze svého arzenálu. „Potřebuješ ženu, tati. Lidi se k tobě budou chovat jinak, když budeš mít ženu.“

„Nezajímá mě, co si lidé myslí,“ zavrčel.

Odstrčil ji od sebe a ona vykřikla, protože se bála, že ji odmítá. Ale pak už na ní ležel a drsně jí koleny roztahoval nohy.

„Nepotřebuju ženu,“ řekl tvrdě. Viděl v jejích očích slzy a uvědomil si, na co myslí.

„Potřebuju tebe,“ řekl tišeji. „Potřebuju tě u sebe každý den. Potřebuju tě každou noc. Potřebuju, abys se mnou žila. Ostatní lidé ti můžou říkat moje manželka, a jestli chceš, můžeš to jméno nosit, ale já potřebuju jen tebe. Prosím, Sam, nikdy mě neopouštěj. Jestli chceš, abych si tě vzal, vezmu si tě. I kdybych měl zaplatit tomu nevím-jak-se-jmenuje, abych pohřbil tvou změnu jména, udělám to. Ale je mi jedno, jestli se vezmeme nebo ne. Chci jen, abys mě milovala a abych já miloval tebe.“

Lehl si na ni a ucítil svého ptáka u jejího vchodu. Naklonil se dopředu a cítil sladké teplo jejího těla, které ho přijímalo. „Sladká, drahá Samantho,“ zašeptal.

„Nikdo nikdy nenahradí tvou matku. Ale ty to nepotřebuješ, zlato. Miluju tě stejně jako ji. Udělám všechno, co budeš chtít, ale prosím tě, nechtěj po mně, abych tě využil jako náhradu za Elizabeth. Vůbec tě nechci využívat. Chci tě milovat.“ Kousla se do rtu, když cítila, jak ji znovu naplňuje.

„Ale vzal by sis mě, kdybych tě o to požádala?“ žadonila.

Brad do ní strčil silněji. „Ano!“ zachrčel, když dosáhl až na dno.

„A udělal bys ze mě těhotnou?“

„Ano!“ znovu se na ni vrhl.

„A já bych s tebou mohla žít?“ zakňourala a v očích se jí objevily další slzy.

„Rozhodně!“ vyrazil potřetí.

„Musíš se mě zeptat, táto,“ zakňourala.

„Sam... vezmeš si mě?“ zeptal se a přirazil počtvrté.

„Sam si tě nemůže vzít,“ vykřikla.

„Jasmíno Trudeauová, proboha, vezmeš si mě?“ zvolal.

„Anoo!“ vykřikla. Šílela, třásla se a škubala sebou tak, že se málem vznesl. Prokřičela si cestu orgasmem, který byl čistě emocionální povahy. Pak se rozvzlykala, ačkoli její tělo k němu dál přiráželo a dělalo to, na co ho vycvičila. Začal těžce dýchat, jak se blížil k vlastnímu uvolnění, a ona mu rukama sevřela obličej.

„Tati,“ hlesla, „musela jsem tě popohnat. Je mi to líto, tati. Ale dnes jsem nejplodnější. Chci tvoje dítě, tati. Chci cítit, jak ve mně něco žije. Chci, abys do mě vložil naše dítě, tati. Chci naše dítě ještě dneska! Čekala jsem na to tak dlouho, tati, prosím tě, nenech mě čekat dál.“

Její slova mu zněla v hlavě jako obrovský zvon a on cítil, jak se mu koule zvedají, a dodávají jí tu substanci, po které touží. V duchu viděl, jak se jeho semeno smíchané se spermatem řítí jeho čurákem jako nákladní vlak, a cítil sladké uvolnění, když hřmělo do její dělohy. Jako jednotka rychlého nasazení se ty spermie začaly vějířovitě rozbíhat, hledaly svou kořist a doufaly, že najdou vajíčko, na které chtějí zaútočit. Brad by přísahal, že je slyší křičet: „Stát – rozdělte se,“ když obklopují vajíčko, které, jak doufal, na ně čeká uvězněné v jejím těle a nemůže se bránit.

Uvolnil se, když ucítil, jak do jeho ochotné dcery proudí poslední příval semene. Dlouze a vášnivě ji políbil a svými svaly se snažil do jejího vnímavého lůna vpravit ještě jednu kapku. Jejich polibek se přerušilo jejich namáhavé dýchání. „Dělal jsem, co jsem mohl, miláčku,“ vydechl.

Jasmína se zadýchaně smála. „Ještě jsi neskončil. Ani náhodou. Objednala jsem tři tucty ústřic. Měly by tu být každou chvíli.“

Bradovi se nechtělo vstávat, ale kdyby někdo zaklepal na dveře, musel by mu někdo otevřít nebo by ten, kdo zvoní, mohl použít svůj klíč. Brad najednou nechtěl, aby jeho svlečenou milenku viděli jiní muži.

Napadla ho děsivá myšlenka. „A co tvoje... práce?“ zeptal se.

Jasmína ho pleskla do tváře. „Jaká práce? Jsem na penzi.“ Ještě ji líbal, když se ozvalo zaklepání. Odrazil se od ní a přistál na nohou, zatímco ona vyrazila: „Auuu,“ protože se o ni opřel plnou vahou. „Tati!“ vyjekla.

„Nechci, aby tě viděl,“ vysvětlil spěšně, když popadl kalhoty.

„Vědí, že nikdy nemají vstoupit dovnitř bez vyzvání,“ poučila ho.

„Dobře, tak v tom případě nechci, aby se ty ústřice zkazily. Najednou mám hlad!“ řekl a natáhl si kalhoty.

Když došel ke dveřím a otevřel je do pasu nahý, zacinkal Jasmínin smích, až mu z toho přeběhl mráz po zádech.

Byl to poslíček, kterého nikdy předtím neviděl, a před sebou nesl přikrytý talíř. „Podpis není nutný, pane,“ řekl s úsměvem a otočil se na patě, jakmile se ujistil, že Brad talíř dobře drží.

Znovu se na něj zasmála, když položil talíř na stůl, odklopil víko, popadl mušle a začal z nich srkat maso tak rychle jak mohl. Její smích mu zněl v uších jako hudba.

„Tati, máme celé odpoledne,“ řekla a protáhla se. Podíval se na ni a viděl, že pysky píči má mokré od jeho nálože. Vypadala tak eroticky, jak tam ležela, bledá na pozadí svých černých vlasů. Najednou ho něco napadlo. „Jak mi budeš říkat?“ zeptal se.

„Nevím, jestli ti můžu říkat Brade nebo ne. To by bylo hodně divné,“ řekla.

„Myslíš, že by to po tom všem bylo divné?“ zeptal se mezi slintáním. „Nemůžeš mi říkat tati.“

„A proč ne?“ zamračila se. „Spousta žen říká svým mužům tati.“

„Ty ženy mají děti,“ odpověděl mezi doušky.

„Tak to bys tam radši měl skončit a postarat se, abych měla taky jedno,“ řekla a znovu roztáhla nohy. Nestalo se to tak brzy, jak chtěla, a vůbec ne tak brzy, jak chtěl on, ale nakonec se mu znovu postavil a ona z něj do sebe vymámila další hustou dávku jeho krémové nadílky. Během následné sprchy se snažil a snažil, aby se mu znovu postavil, a ona se smála, jak svému penisu nadává. Láskyplně ho sála a znovu se smála, když se jen bez užitku zmítal.

„Zabila jsem ho,“ řekla s posměšným smutkem. „Nebo možná bude chvíli trvat, než ty ústřice zaberou.“

Zatímco na to čekali, oblékli se a on ji vzal na večeři. Čekali na jídlo a ona si jednou zavolala. „Můžu to říct Julii?“ zeptala se, když vyťukávala čísla.

„Julie mě šikanovala,“ řekl. „Necháme ji čekat.“

Jasmína se ušklíbla a pak se dala s kamarádkou do řeči, ze které Brad poznal, že má za cíl ji zmást a vyvést z míry.

„Ahoj, to jsem já... Ano, všechno je v pořádku... Ano, jsme spolu. Jdeme na večeři... Julie! Říkám, že je všechno v pořádku. Co ode mě chceš?... Co si myslíš, že jsme udělali? Co jste udělali vy s Joshem?... Ano, bylo to hezké... Dobře, bylo to lepší než hezké... Samozřejmě, že to cítím pořád stejně. Musím jít. Předkrmy jsou tady. Uvidíme se později? Dobře, ahoj.“

Zavřela telefon a podívala se na Brada. „Zabije mě, až to zjistí. Když jsem ji po obědě viděla, málem jsem se jí rozbrečela na rameni. Byla jsem jako opařená.“

„Říkal jsem ti, že tě miluju,“ řekl a natáhl se po její ruce.

„Ano, ale je rozdíl mezi tím, když muž řekne ženě, že ji miluje, a tím, když jí řekne, že si ji vezme a dá jí děti. Nebyla jsem si jistá, jestli... Nebyla jsem si jistá, jestli to vyjde."

„Budu muset podniknout nějaké kroky, abych zajistil, že tvoje... ehm... minulá identita... bude bezpečně pohřbena,“ řekl.

„Nechtěla bych, aby to bylo jinak,“ řekla. „Nelíbilo se mi být tou dívkou.“

„Sam... Jasmíno... víš, že se zítra musím vrátit na pobřeží. Tohle byl jen krátký výlet, abych Joshe odměnil za jeho dobrou práci."

„Stejně potřebuju nějaký čas, abych to tady dokončila. Však víš, zabalit pár nedodělků,“ řekla nedbale.

„No, doufám, že se tyhle otevřené konce netýkají žádných mužů, kteří budou očekávat, že je... doprovodíš,“ řekl. „Najednou jsem strašně žárlivý.“

Jasmína vstala a obešla stůl, aby ho políbila. „Po tom, co jsem s tebou zažila, by ostatní muži bledli. Vždycky jsem byla sexuálně založená holka a nebudu ti lhát... byli muži, kteří mě přivedli k orgasmu. Ale nikdo... nikdo, tati... nikdo mě nikdy nepřiměl cítit se tak jako jsi to dolázal ty v těch posledních dvou dnech. Raději bych si sama honila svou píču... Budu si honit vlastní kundu... a nenechám jiného muže, aby se mě dotkl.“

Najednou vypadala překvapeně. „Počkej, vlastně musím jít za jiným mužem.“

Brad se na ni podíval a čekal.

„Musím jít za Phillipem.“ Vypadala nervózně. „Musím mu říct, co se stalo, tati.“

„A co když bude chtít...“ nedokázal to slovo ze sebe dostat.

Oběma rukama ho chytila a stiskla. „Říkala jsem ti, tati, že ho mám taky ráda. Je mým milencem od čtrnácti let. Vzali jsme si navzájem nevinnost. Nemůžu ho od sebe odstrčit, tati. Prosím, pochop to.“

Brad se zamyslel nad tím, co říká. Říká mu, že nebude vždy jediným mužem, který bude mít přístup k jejímu nahému tělu. A s Phillipem nepoužívá ochranu. Snažil se představit si Phillipa, jak je nachystaný nad Jasmínou, která roztahuje nohy a zve ho do svého sexuálního nitra.

Nedařilo se mu to. Nedokázal si v mysli vybavit obraz vlastního syna. Uměl si vybavit sedmnáctiletého Phillipa, ale ten se za tu dobu musel změnit.

Možná to byla jeho neschopnost pojmenovat postavu, která Jasmínu uchvacovala. Možná proto to bylo méně osobní. Možná to bylo tím, že hluboko v nitru věděl, že ho miluje a vždycky bude milovat. A možná to bylo něco v jeho podvědomí, co uznávalo, že miloval Elizabeth celým svým srdcem... a teď miluje Jasmínu celým svým srdcem, a jeho lásku k Elizabeth to vůbec nezmenšuje. Možná to bylo uvědomění, že když člověk vytáhne lásku ze svého srdce, je jí tam vždycky víc, když do něj příště sáhne... vždy jí tam bude víc, bude-li to potřeba.

Ať už byl důvod jakýkoli, dospěl k závěru, že ta láska k bratrovi jejich vztah neohrožuje, ať už má jakoukoli podobu. Kdyby s Phillipem otěhotněla dřív než s ním, stane se dědečkem. Pokud ne, bude otcem... A dědečkem, když o tom tak přemýšlí. Bez ohledu na to, zvládl by být otcem dítěte této krásné ženy. A pak otcem dalšího... a dalšího... a dalšího...

„Tati!“ jeho zamyšlení přerušila Jasmína, která na něj upřeně hleděla. „Neslyšel jsi ani slovo z toho, co jsem řekla!“ vyčetla mu.

„Myslel jsem na děti,“ řekl.

„Aj,“ hlesla. „Naše děti?“

„Naše a tvoje a Phillipovy,“ řekl automaticky.

„Tati!“ zalapala po dechu.

„Říkala jsi, že ho miluješ, že?“

„No, ano, samozřejmě. Miluju ho,“ řekla, vyvedená z rovnováhy.

„A říkala jsi, že jste milenci už léta, ne?“

„Ano, ale to neznamená...“

„A říkala jsi, že je to jediný muž, se kterým máš nechráněný sex, že jo?“

„No jo, ale on pochopí, když už to nebudu chtít dělat,“ řekla.

„Jasmínko, zlato, proč jsi s ním předtím měla nechráněný sex?“ zeptal se jí otec.

„Nevím. Asi jsme tak prostě začali. A pak už mi to přišlo normální.“ Vypadala zmateně.

„A bála ses někdy, že budeš těhotná se svým bratrem?“ zeptal se.

„No jistě. Párkrát se mi stalo, že jsem dostala pozdě menstruaci a zpanikařila jsem, ale vždycky to dopadlo dobře.“

„Ale ty jsi nikdy... neměla... se svým bratrem bezpečný sex?“ Zdálo se, že se snaží něco naznačit, ale ona to nechápala.

„Samozřejmě že ne. Byl to Phillip. Byl to můj bratr. Milovala jsem ho.“

„A to znamenalo, že když budeš těhotná, tak... budeš těhotná.“ Podíval se na ni.

Otevřela ústa, aby něco řekla, ale nic z nich nevyšlo. Její oči se podívaly do dálky a pak se vrátily do přítomnosti.

Zamračila se. „Víš, utratila jsem spoustu peněz za toho terapeuta, který mi řekl, že se snažím získat otcovu lásku tím, že mrdám s muži za peníze. A pak jsi přišel ty a já se do tebe zamilovala... znovu. A říkala jsem si, že jsem ty peníze vůbec nevyhodila zbytečně. Ale teď, během dvou dnů, jsi dokázal nahlédnout do mé psychiky víc než ten zatracený doktor za pět let!“

Zavřela oči a stiskla si je ukazováčkem a palcem, jako by ji bolela hlava. Otevřela oči a podívala se na otce. „Abych odpověděla na tvou hypotézu, ano, kdyby mě Phillip zbouchnul, nechala bych si dítě a milovala ho stejně jako jeho. A ano, možná jsem měla nějaké podvědomé přání, aby mě zbouchnul. A ano, sakra, kdybych měla menstruaci a pak tam šla a on a já se milovali a pak se mi menstruace nedostavila, chtěla bych si to dítě nechat, abychom ho vychovávali jako naše, až se vezmeme. Dobře? Jsem děvka. Teď, když je to vyřízené, co budeš dělat?“

Bradovi se chtělo smát. Je tak mladá a bere spoustu věcí tak vážně. To mladí dělají. Jednou by mohla být unavená, jako se někdy cítí on, ale teď jí záleží na všem. Je znechucená sama sebou za to, že je ochotná nechat se oplodnit bratrem, zatímco miluje svého otce a snaží se mít jeho dítě. Přesto je natolik upřímná, aby byla upřímná nejen k němu, ale i k sobě.

Ó, jak spletité sítě splétáme... do kterých se někdy chytáme.

„Já,“ řekl slavnostně, „se chystám oženit s druhou láskou svého života a udělám všechno pro to, aby byla tak těhotná, že Phillip nebude mít ani tu nejmenší šanci ji zbouchnout. A až z jejího velkého, krásného, nafouklého břicha sklidím možná šest nebo sedm malých kopií sebe sama a nasytím se mlékem přímo z jejích dvojitých pramenů mládí, možná dám Phillipovi šanci, aby s ní počal dítě. Jen aby se necítil odstrčený. Může se naparovat, frfňat, cukat a vnucovat, jak chce, ale když já už budu mít buchtu v troubě, nezbývá mu než počkat, až na něj sakra přijde řada. To je to, co budu dělat.“

Jasmína se nejdřív tvářila šokovaně, ale pak se zachichotala, a to se změnilo v takový smích, že si musela zakrýt ústa plátěným ubrouskem, a celá se třásla. Nakonec se zhluboka nadechla. „Děkuju ti, tati. Půjdu za Phillipem, řeknu mu tu dobrou zprávu a nechám ho, ať si odfrkne. Pak se vrátím sem a dotáhnu to do konce. Musím dát v hotelu vědět, kdy odjíždím.“

Znovu se zatvářila vyděšeně. „Kdy odjíždím? Ještě jsme nic nenaplánovali, tati!“

„Myslím si tohle. S Julií to můžeš probrat později, ale podle mě bys to měla udělat takhle. Myslím, že bychom se měli vzít tady, kde jsou všichni tví přátelé. Pak tě odvezu na líbánky. Zatím musím bydlet na východě, ale není důvod, proč bychom nemohli mít domy roztroušené po celé zemi. A není důvod, proč bych v těch domech nemohl žít alespoň půl roku. Mou vizí je odříznout společnost od mé nepřetržité pozornosti. Mám několik lidí, kteří se mi povedli – Josh je jedním z nich – a kteří by měli být schopni řídit věci bez mého neustálého dohledu. Nakonec můžeme po většinu roku žít tam, kde se nám to bude nejvíc líbit, a já budu létat jen na schůze představenstva, dohledové cesty a podobně. Co říkáš na tenhle plán?“

„Chci se s tebou milovat... hned teď.“ Jasmína se na svého snoubence zadívala s očima plnýma dojetí.

„Nemůžeme. Nejdřív musíme poobědvat. Zatím nabírám sílu, než ústřice zaberou... pamatuješ?"

„Nemůžeme si nejdřív užít jeden malý orgasmus? Stačí, když vystříkneš jen jednou. Zbytek si můžeš nechat na později,“ kňourala.

„Jestli chceš být paní Tarkentonová, musíš se naučit sebeovládání. Jestli jsi něco jako Julie... a já z celého srdce věřím, že jsi... budeš chtít strkat svůj krásný nosík do mých záležitostí. A to mi nevadí. Viděl jsem tě při práci s lidmi a jsi báječná. Ale budeš se muset naučit být trpělivá. Když budeš na věci spěchat, můžeš je pokazit,“ řekl moudře.

Jasmína se zatvářila nevrle. „Zamilovala jsem se do svého táty. On si mě nevšímá a vezme si dvě příšerné čarodějnice. Mě si nevšímá a já utíkám z domova, kde se mi po něm tak stýská, že si do sebe nechám strčit frantíka od kdejakého starce. Uplynou roky a roky a pak ho uvidím a znovu se do něj zamiluju a konečně se s ním vyspím. A to není trpělivost?!“

„Prostě se naobědváš jako hodná holčička a pak ti táta vymrdá duši z těla, ano?“

Nyní to byl Jasmínin úsměv za tisíc dolarů na noc, který rozzářil restauraci.

Po obědě ho Jasmína držela za ruku, tahala ho a odtáhla zpátky do pokoje. Více než hodinu ho trápila, pomalu se před ním svlékala, ale zakazovala mu, aby se jí dotýkal. Pak ho svlékla a líbala ho všude po těle, přičemž stále vyžadovala, aby jen stál nebo ležel s rukama podél těla. Nakonec vzala jeho penis do úst a jemně ho sála, chvílemi mu ho olizovala jako lízátko.

Dovedla ho k táhlému vyvrcholení, o kterém si myslel, že mu odletí vršek hlavy, ale nenechala ho vyvrcholit. Honila mu ho rukou, dokud se neprohnul v zádech, a pak přestala. Bylo to slastné mučení. A když nad ním dřepěla, rukou pevně svírala jeho erekci a dráždila si s ní klitoris, aniž by ho do sebe pustila, zasténal: „Proč mi to děláš?“

„Chci, aby ty tvoje úžasné koule byly tak plné šťávy, že se zvětší na dvojnásobek své normální velikosti. Chci, aby tvoje koule produkovaly extra silné sperma, které bude moje kunda hltat. Chci dítě, a i když jsi starý a rozbitý, jsi jediný dárce, kterého mám. Možná z tvého ubohého unaveného penisu vystříknu jen jednou, takže chci, aby to bylo pořádné vystříknutí.“ Odhrnula si vlasy tak, že mu zasypaly hruď a obličej, a její prsty našly jeho bradavky, hladily ho a lehce štípaly.

„Myslíš, že už bys mi mohl dát ten střik, tati? Myslíš, že bys to mohl udělat pro chudinku žíznivou Jasmínu?"

„Jestli mě nenecháš vyvrcholit, tak vybouchnu!“ křičel.

Volnou rukou sáhla dolů a podepřela jí svou váhu, zatímco druhou rukou ho začala honit. Prosil ji, ať nepřestává, a ona se svými zkušenostmi přesně odhadla, kdy se vlastně chystá začít ejakulovat. Pak, těsně předtím, než k tomu došlo, sklouzla svou horkou píčou dolů po jeho klacku.

Brad šílel. Nejprve jí vystříkl sperma hluboko do břicha. Pak ji stáhl dolů a převaloval se s ní, vůbec ho nenapadlo, že by nemusel mít s čím pracovat, že by jeho pták mohl změknout. A jeho pták nezměkl a on začal dlouhými přírazy bušit do Jasmíniny kundy. Byla tak nasáklá jeho spermatem, že nedocházelo téměř k žádnému tření, ale ani jednomu z nich to nevadilo. Přiráželi k sobě a pocit kůže na kůži byl skoro stejně dobrý jako pocit čuráku v kundě.

Kvůli nedostatku tření byl Brad schopen vydržet tak dlouho, až se nakonec unavil. Jeho mysl ještě chtěla, ale tělo začalo selhávat, když si napřed jeden, a pak jiný sval začal stěžovat, že už jsou napjaté moc dlouho.

Řekl Jasmíně, že se prostě nemůže udělat, a ona pozastavila svůj orgasmus na tak dlouho, než ho instruovala, co má dělat. Semknula nohy, mezi kterými měl svá kolena, a on si je přendal a umístil je vedle ní zvenku. Pak stiskla nohy k sobě, zatnula vnitřní svaly a... najednou... tu bylo tření. Pořád byla kluzká a horká, ale Brad mohl prostě jen na ní ležet a houpat se sem a tam.

Začala mu vyprávět, jak se jí líbí mít ho v sobě uvnitř, a připomínala mu, že je nechráněná a že v ní nejspíš právě teď dělá dítě. Popisovala mu, jak její břicho ztratí svůj plochý vzhled a jak v ní dítě poroste, až bude obrovské a neforemné. Líčila mu, jak jí z prsů začne téct mléko a jak jí je bude muset odsáváním pomáhat udržovat plné pro dítě, jestli nebude zpočátku dostatečně pít.

Právě její popis toho, jak krmí jeho i dítě najednou, jí přinesl tu vzácnou tekutinu, kterou chtěla z jeho těla dostat. Byl tak unavený, že nedokázal silně přirážet, jen se pohupoval a pak se držel hluboko v ní a při tom její píču koupal v ještě jedné náloži teplého semene.

KAPITOLA PÁTÁ

V sedm hodin večer byli Brad i Jasmína vyčerpaní z toho, jak se snažili jeden druhého přivádět stále dál a dál do náruče extáze, a společně se zhroutili do spánku.

Za necelou hodinu později je oba ze spánku vytrhl telefon. Usnuli tak, že Jasmína ležela na něm, stále pevně protknutá jeho ptákem, který jí do kundy dodal ještě další porci incestního spermatu.

Když se s trhnutím probudila a zvedala se z něj, ozvalo se vlhké čvachtnutí, jak se jejich pohlavní orgány oddělily. Pak bylo slyšet tlumené „Au!“, když se Jasmína pokusila zvednout a zjistila, že si svýma rukama přišpendlila vlasy k posteli. Telefon zazvonil pětkrát nebo šestkrát, než k němu doklopýtala a zvedla ho.

„Co je!?“ vyhrkla do sluchátka.

Brad slyšel smích na druhém konci i ze vzdálenosti tří metrů, když si protíral zamžené oči a snažil se probrat.

„Aha, to jsi ty,“ řekla Jasmína už o něco přívětivějším hlasem. „My jsme spali,“ přiznala.

Pak byla pauza, ve které poslouchala a volnou rukou si automaticky začala rovnat a pročesávat dlouhé, zamotané hedvábné vlasy. „Musíme?“ postěžovala si. Další pauza a pak si povzdechla. „No dobře. Přijdeme tam.“

Zavěsila telefon a Brad se díval, stále užaslý nad její krásou, jak se vrací k posteli. Položila ruce na postel a sklonila se, aby ho políbila. „To byla Julie. Říkala, že protože je to tvůj poslední večer ve městě, musíme se s nimi sejít u nich doma.“

Brad si také povzdechl. „Je to jedna z těch povinných věcí. Až se vezmeme, budeš to muset snášet pořád,“ upozornil ji.

Znovu ho políbila. „No, jestli je tohle to nejhorší, co se nám stane, tak manželský život nebude vůbec špatný.“ Políbila ho na hruď a zamířila hlavou k jeho slabinám. Chytil ji za hrst vlasů a zastavil ji.

„Jestli to uděláš, nikdy se tam nedostaneme,“ řekl. „Já prostě miluju, když starý zlomený muž ztvrdne a vzruší se pro mě,“ ozvala se sladce. Pak se jako had vrhla ústy na jeho ptáka a snažila se dostat ho do sebe. Podařilo se jí to jen částečně, protože se prudce vztyčil do sedu a chytil ji za hlavu. Laškovně spolu zápasili a jí se podařilo dostat ze strany kousek jeho ptáka mezi rty, ale pak jeho síla zvítězila a jediné, co se jí povedlo, bylo klouzat chvilku rty a jazykem podél jeho ochablé délky, než ji odstrčil.

Teatrálně mlaskla: „Chutnáš jako my oba,“ řekla. „Chutnáme dobře.“

Zabralo jim jen půl hodiny, než se upravili. Oba byli experti na rychlé převleky, které jsou někdy v obchodním světě potřeba. Oblékli se neformálně. Nějakým způsobem se do Bradova hotelového pokoje dostala spousta Jasmínina oblečení. Brad byl v koupelně a česal si vlasy, když vešla oblečená v triku a džínách.

Dokonce i v tak strohém oblečení byla pohádkově krásná a Brad cítil, jak se jeho pták se zájmem pohnul. Ohromeně se snažil spočítat, kolikrát jen za tento jediný den ejakuloval do její nechráněné, a právě plodné škvíry. Přestal, když se dostal k číslu čtyři. Čtyřikrát za jediný den! Nejméně čtyřikrát za den! Nemohl tomu uvěřit. Možná na těch ústřicích přece jen něco je.

„Vypadám dobře?“ zeptala se a podívala se zpoza něj do zrcadla.

„Sir Francis se zrovna snaží postavit do pozoru na počest tvé krásy,“ řekl.

Zahihňala se. Když se otočila, uviděl na zádech jejího trička nápis a otočil se, aby si ho přečetl. Stálo tam: „Bití bude pokračovat, dokud se nezlepší morálka.“ Zasmál se podobnosti mezi tímto prohlášením a jejími sexuálními požadavky na něj.

Před domem na ně opět kouzelně čekal George a s úsměvem otevřel dveře limuzíny. „Vám dvěma to spolu sluší,“ řekl, když se blížili.

Jasmína se na něj zadívala. „Děkuji ti, Georgi. Mám tajemství. Chceš ho znát?“

George, vždy taktní, ji upozornil: „No, slečno Jasmíno, když je to tajemství a vy mi to řeknete, tak už to nebude tajemství.“

Jasmína se obrátila k Bradovi. „Prosím, můžu mu to říct? George je výjimečný.“

Brad se usmál. „George je výjimečný a zaslouží si být první, kdo se to dozví.“ Brad si všiml, že George střelil očima po Jasmínině levé ruce. George byl velmi vnímavý. Nebylo tam však nic k vidění a jeho oči se opět stočily jinam.

Brad svou nastávající předběhl: „Ještě jsme neměli příležitost jít si koupit prsten.“

Jasmínu rozčílilo, že vyžvanil tajemství, které měla vyžvanit ona, ale byla to chytrá holka a poprvé použila jeho jméno. „Brade!“ vyštěkla. „Měla jsem mu to říct já!“

Přerušilo ji něco, co by náhodnému svědkovi mohlo připadat jako útok. Ten by viděl, jak šofér limuzíny náhle popadl krásnou ženu, která se chystala nastoupit do auta, a rozdrtil ji v objetí, které ji zvedlo ze země, jak s ní házel.

„Jasmíno, mám z tebe takovou radost,“ rozplýval se George.

K jeho překvapení ho Jasmína políbila na rty a pak se zasmála jeho výrazu. „Děkuji, Georgi. Jsi milý. Vždycky jsi ke mně byl milý. Georgi, budu potřebovat někoho, kdo mě povede k oltáři. Uvažoval bys o tom, že bys to pro mě udělal?“

Výraz Georgova obličeje vyzařoval klasické překvapení, vděčnost a nadšení v jednom pohledu a Brad věděl, že Jasmína pro něj udělala něco, co zastíní každé spropitné jakékoli velikosti, které mu kdy někdo dal nebo dá. „Nemusím o tom přemýšlet. Bylo by mi ctí,“ řekl.

Pak byl najednou zase zcela věcný, usazoval je do auta a říkal jim, že si musí pospíšit, jinak přijdou pozdě na svou schůzku.

Brad a Jasmína se na zadním sedadle limuzíny líbali, když zastavila. Ani jednomu z nich nebylo divné, že cesta byla krátká, a byli překvapeni, když George otevřel dveře a oni si uvědomili, že jsou ve městě v nákupní čtvrti. Když vykoukli ven, uviděli, že stojí před obchodem Gino's, jedním z předních klenotnictví v Clevelandu. Brad se podíval na hodinky. Bylo pozdě... příliš pozdě na to, aby byl obchod otevřený. Když však vyšli ven, otevřely se dveře a v nich stál muž v třídílném obleku a zval je dovnitř.

„Zavolal jsem,“ řekl George. „Myslel jsem, že byste možná chtěli udělat nějaký nákup, než vás dopravím ke slečně Julii,“ řekl poněkud rozpačitě.

Brad se ušklíbl. „Jsi chytrý muž, Georgi. Možná tě budu muset prostě najmout z té firmy, pro kterou pracuješ.“

George projevil opravdové překvapení. „O tom bych si musel promluvit s Claudette, pane. Myslím, že je docela spokojená s tím, kde jsme.“ Vypadal trochu smutně.

„Promluvíme si o tom později... s Claudette,“ řekl Brad. Pak odvedl Jasmínu k otevřeným dveřím. Byla jako dítě v cukrárně. Luxusní šperky nebyly Jasmíně Trudeauové cizí, a právě v tomto obchodě nakupovala dost často na to, aby znala jméno muže, který jim držel otevřené dveře. I on znal její jméno, což bylo pro Brada ještě výmluvnější, ale choval se k nim s maximální úctou. Ukázalo se, že ji zná natolik dobře, že z desítky svatebních souprav vybral něco, nad čím si Jasmína povzdechla. Pro Brada to byly jen prsteny, ale Jasmína diskutovala o barvě a čistotě obrovského diamantu, který byl ústředním prvkem zásnubního prstenu, a o jednoduchosti ladného designu snubního prstenu, který se vedle toho třpytivého kamene krčil.

„Tohle zbožňuju,“ prohlásila. „Ale je to tak drahé.“

Žádné ceny nebyly nikde uvedeny, ani se o nich doposud nehovořilo. Klenotník pohodil hlavou: „O výdaje nejde. Tento prsten byl vyroben pro váš prst, slečno Trudeauová.“ Muž zněl domýšlivě, ale uměl v klientech číst. Brad se ani nezeptal, kolik stojí. „Ona si ho vezme,“ řekl.

Jasmína se k němu otočila a trochu se mračila. „Ne, pokud mi ho nedáš na prst,“ řekla.

Brad si připadal trochu hloupě kvůli tomu, co se chystal udělat, ale přesto to udělal. Obrátil se k Jasmíninu náhradnímu otci a řekl: „Georgi, můžu dostat Jasmíninu ruku? Slibuju, že ji budu milovat, starat se o ni a dělat ji šťastnou, jak jen to půjde, dokud budu žít.“

V Georgeových očích se mihl záblesk překvapení, ale pak mu podal ruku a řekl: „Máte mé požehnání, pane.“

Pak Brad klesl na koleno a zadíval se do tmavě zelených očí ženy, kterou miloval. Když sklonila hlavu, aby se na něj podívala, věděl, že dělá něco, čeho si ona bude navždy vážit. „Jasmíno Trudeauová, miluju tě. Učinila bys mě nejšťastnějším mužem na světě, kdybys souhlasila, že se staneš mou nevěstou.“

Nastala krátká pauza, kdy se zdálo, že o tom Jasmína přemýšlí. Tři muži se zatajeným dechem čekali, co řekne, ačkoli žádný z nich nepochyboval, že nabídku přijme. „Bradley Tarkentone, já tě také miluju. Nic by mě neudělalo šťastnější, než si tě vzít a porodit ti děti.“

Brad jí navlékl prsten na prst, vstal a políbil ji. Když polibek skončil, Georgovi i klenotníkovi se zaleskly oči. Klenotník si odkašlal a vyhrkl: „Víte, za pětatřicet let, co jsem v tomhle oboru, jsem musel prodat tisíce zásnubních prstenů, ale ještě nikdo v mém obchodě nežádal o ruku. Pošlu vám účet. Teď, když je náš obchod uzavřen, půjdu rád domů a připomenu své ženě, jak moc ji miluju."

Jasmínin obličej se rozzářil. „A proč, Thomasi, ty milý, zlobivý muži? Měl bys to udělat pořádně, protože se Marge zeptám, jak moc jsi byl přesvědčivý.“ Políbila Thomase na tvář, otočila se, natáhla ruku a obdivovala svůj prsten. „Tak jdeme!“ vyhrkla. „Už se nemůžu dočkat, až tam budu.“

Jasmína přirozeně trvala na tom, aby po příjezdu ke Clintonovým nic neoznamovali, alespoň dokud Julie nebude mít čas všimnout si nového šperku sama.

A Julie si prstenu přirozeně všimla během dvaceti vteřin po jejich příchodu. Střelila po Bradovi jedním krátkým pohledem, který v sobě měl řadu vzkazů, mezi nimi „Děkuji“ a „Tohle ať je radši doopravdy“, a dokonce i nádech chtíče. Pak zavýskla a zapištěla a vůbec dělala rámus, a Jasmína se k ní přidala a obě poskakovaly a tančily po celé cestě do pěkného domu. Pak se při přípitcích podávala dvanáctiletá skotská pro muže a mrkvový džus pro ženy.

Julie zcela bez ostychu vysvětlila, že ženy v jejím stavu by neměly příliš požívat produkty z vinné révy, ale že si k večeři plánovala dát víno. A pokračovala, že vzhledem k tomu, že Jasmína naprosto nedbala na správné antikoncepční postupy, bylo by jen spravedlivé, aby byla zahrnuta do omezené alkoholové diety.

Podala Jasmíně oranžovou tekutinu. Jasmína nakrčila nos a toužebně pohlédla na jantarovou tekutinu v Bradově sklenici, ale stejně si připila mrkvovou šťávou. „Myslím, že opatrnosti není nikdy dost,“ prohlásila.

Ženy zmizely v kuchyni, aby připravily nějaké občerstvení, a nechaly Joshe a Brada sedět a popíjet whisky.

„To mě překvapuje,“ řekl Josh.

„Byl jsi překvapený, když jsi požádal Julii o ruku?“ zeptal se Brad.

„To není fér. Ani jsem nevěděl, že žádám o ruku. Jen jsem jí řekl, že bez ní nemůžu žít,“ řekl Josh. „Přijala to, co nazvala mou podivnou nabídkou k sňatku, a já si najednou uvědomil, že přesně tak to bylo! A než jsem si uvědomil, do čeho jsem se pustil, věděl jsem, že bez ní opravdu nemůžu žít. Víš, co tím myslím?“

„Vím přesně, jak to myslíš,“ řekl Brad. „To se asi učí ve škole pro kurtizány.“

„Tohle Jasmíně nikdy neříkej,“ varoval ho Josh. „Chce věřit, že tě přemohla láska k ní.“

„Přemohla,“ řekl Brad. „Musím říct, že ano.“

To už byly ženy zpátky s malými sendviči se smaženým sýrem, černými olivami a sladkými okurkami a také s mini mrkvičkami a Liebfraumilchem, který podle Julie může každá žena aspoň ochutnat, protože mrkvová šťáva je tak strašně hnusná.

Během jídla Julie řekla: „Je tak krásná noc, co kdybychom si všichni skočili do vířivky?“

Josh nadšeně souhlasil a Jasmína to také považovala za skvělý nápad. Brad se tvářil trochu nesvůj. „Nemáme plavky,“ poznamenal.

Julie se zasmála. „Všichni jsme dospělí. Kdo potřebuje plavky?“ Bradovi se rozšířily oči a podíval se na Jasmínu, která mu pohled oplácela skrz sklopené řasy. „Josh není jako ostatní muži,“ řekla. „Kromě toho mu Julie nedovolí, aby se na mě podíval,“ škádlila ho.

Brad si odkašlal. „Dobře, to je v pořádku, ale nejsem si jistý, jestli se dokážu udržet, abych se já nedíval na Julii.“

Julie se zahihňala. „Jsi milý Brade, ale já jsem teď tlustá a ošklivá.“

Brad se zakuckal douškem skotské a vyprskl whisky do klína. Obě ženy se zasmály a jako jedna vstaly. Jasmína si jako první sundala triko a stála tam, uvolněná, jeden bok výš, druhý níž, oblečená jen v džínách a teniskách. Podprsenku neměla. Julie si rozepnula halenku a odhalila pudrově modrou podprsenku, vyboulenou zvětšenými ňadry. Vpředu měla zapínání, které obratně uvolnila. Košíčky podprsenky odskočily a ona ji hodila na zem. Juliiny bradavky ztmavly, jako se to stává mnoha těhotným ženám, a když stála vedle své kamarádky, vypadala její ňadra naběhlá a plná. Jasmínino ploché břicho tvořilo šokující kontrast k Juliinu zakulacenému.

„Vidíš?“ vyhrkla Julie a objala svou nejlepší kamarádku kolem ramen.

Oba muži zapomněli dýchat. Oba muži cítili, jak jim srdce buší v hrudi. Oba muži cítili, jak jim vykvétá erekce.

Brad se přerývaně nadechl. „Nejsi ani tlustá, ani ošklivá, a jestli si budu muset sundat kalhoty, budu mít velké potíže,“ vyhlásil.

Obě ženy se vesele zasmály a začaly se zbavovat zbytku oblečení, zatímco muži seděli jako omráčení a ztuhlí. Oba muže napadlo, že očividná lehkost, s jakou se ženy společně svlékají, naznačuje, že už se spolu možná někdy svlékaly... profesionálně. A protože to byli muži, ta myšlenka jen umocnila erotičnost okamžiku.

Josh si nakonec odkašlal a vyslovil to nahlas: „Brade, možná se za to zase dostanu do problémů, ale nevypadá to, jako že to spolu mohly dělat už dřív?“

„Ano,“ řekl Brad a cítil, jak jeho erekce dosahuje plné tvrdosti. „Joshi, musím se ti omluvit,“ dodal.

„Oba se budeme muset jeden druhému omluvit,“ řekl Josh přiškrceným hlasem. „Tohle je poprvé, co vidím Jasmínu v pracovním oblečení,“ řekl bezmyšlenkovitě.

Ženy se znovu zachichotaly a jak tam stály vedle sebe ve své neposkvrněné kráse, muži byly zcela uchvácení. Julie byla dole úplně vyholená a její našpulené stydké pysky vypadaly buclaté a masité. „Ty zíráš!“ postěžovala si Jasmína. „Sotva jsem si nasadila zásnubní prsten, a ty už zíráš na jinou ženu.“ Přesto se usmála a dodala: „I když musím uznat, že je krásná.“

Pak se k úžasu obou mužů ženy objaly a políbily. Julie polibek přerušila a řekla: „Jsem za tebe tak šťastná.“ A pak ji znovu políbila.

„To jsem nevěděl,“ vykoktal Josh.

Rty jeho ženy opustily Jasmíniny rty téměř neochotně. „Tohle jsme neudělaly už víc než rok.“ Neříkala to nikomu konkrétnímu. „Myslím, že mi to trochu chybělo. Ale my nejsme lesby, drahý. Jen se máme moc rády.“

Jasmína si povzdechla. „Tvé dítě je tak příjemné, když se ke mně tiskne. Nemůžu se dočkat, až budu těhotná.“

Julie se zasmála. „Myslím, že to bude muset počkat... přinejmenším do doby, než vylezeme z té horké koupele.“ Otočila se k mužům. „Přestaňte slintat, chlapci, a svlékněte se. Chci cítit tu horkou vodu kolem sebe.“

Každá žena přistoupila ke svému muži a začala ho svlékat. Jasmína se dostala k Bradovu penisu jako první, když si před něj dřepla a spustila mu kalhoty ke kotníkům. Jeho tvrdolín vyskočil a ukázal na ni. Než stačil cokoli udělat, naklonila se dopředu, vzala ho celého do úst a jedním dlouhým klouzavým sáním ho odtrhla od rtů. „Mmmm, chutnáš tak dobře,“ zašeptala.

„Jasmíno!“ vyhrkl Brad, vědom si dalšího páru poblíž. Automaticky vzhlédl, ale viděl, že Julie dělá Joshovi přesně to samé.

Když ho Julie vypustila z úst, řekla: „Vím, že je to pro mě, viď, miláčku?“

Josh měl v tu chvíli zavřené oči, ale pak je otevřel a podíval se na svou nahou ženu. „Ano! Rozhodně! To víš, že je,“ zaúpěl.

„Lháři,“ obvinila ho. „Ale beru, co můžu dostat.“ Znovu ho vcucla, ale pak ho rychle pustila a vstala. „Pojď, namočíme se.“

„Já už jsem mokrá,“ prohlásila Jasmína a postavila se, aby Brada objala a políbila.

„Až potom, ty kočko,“ zasmála se Julie.

Ženy je vedly, muži je následovali a jejich tvrdé čuráky se při chůzi pohupovaly. Oba muži sledovali oba páry nahých hýždí před sebou. A dámám se nějak podařilo ukázat své kundy, když se nejprve sklonily, aby zkontrolovaly teplotu vody, a pak zvedly nohu, aby vlezly do vany, která byla na terase s mřížovou ohradou pokrytou břečťanem zajišťujícím soukromí. Bylo zřejmé, že obě ženy muže dráždí. Vstoupily dovnitř a ponořily se do horké vody, čímž způsobily sotva nepatrné vlnění, a byly nějak smyslné i při tak obyčejném aktu, jaký právě prováděly.

Lehkost a pohodlí žen, které byly společně nahé, s nahým mužem té druhé, připomínaly jejich dřívější povolání a nějakým způsobem usnadňovaly mužům také být společně nazí v jiném prostředí než v šatně. Výsledkem bylo, že se Brad a Josh vyškrábali do vany jako kluci a cákali vodu všude, i na ženy. Ozvaly se stížnosti žen, které se vyhrnuly kupředu, jako by plánovaly přepadení, a zahrnovaly své muže teplými, kluzkými objetími.

Došlo k mnoha polibkům a navzdory Juliinu předchozímu prohlášení, že sex bude až později, také ke spoustě osahávání a hlazení – ze strany všech přítomných. Každý z pohybů dvojice vytvářel malé vlnky, které působily na druhou dvojici, a přestože se oba páry nedotýkaly fyzicky, byl v tom ten pocit blízkosti, díky níž se zdálo, že to dělají.

V jednu chvíli Josh zasténal, že jestli Julie nepřestane s tím, co dělá, budou muset vyměnit vodu ve vaně. Julie vydala slabé „auuu“ a obvinila ho, že s ním není žádná legrace. Odstrčila ho dozadu, a když se snažil udržet rovnováhu, dřepla si, dala mu ruce pod hýždě a vyzvedla jeho boky nahoru. Hladinu prorazil ztopořený penis a ona ho chytla do ruky, druhou rukou ve vodě ho dál nadzvedávala. Jediné, co mohl dělat, bylo pohybovat rukama, aby udržel hlavu nad vodou, jako by šlapal vodu na zádech.

„Teď už vodu nezašpiníš,“ řekla spokojeně a pusou se vrhla na jeho erekci.

Jasmína také držela ruku kolem Bradova ptáka a pomalu ho honila, zatímco se líbali. Odlepila své rty od jeho a oba se podívali, co je to za rozruch.

„Hrajou si na velitele ponorky,“ zašeptala Jasmína Bradovi. „Vysunul se mu periskop a ona ho teď hloubkově nabíjí.“ Hihňala se jako malá holka. „Chceš si taky hrát?“

„Tady? Teď?“ řekl její otec.

„Oni to dělají. Pojď, tati, hraj si se mnou,“ řekla tenkým holčičím hláskem.

Brad se podíval na nedaleký pár, jestli neslyšeli, že použila slovo, které by jim mohlo způsobit problémy, ale byli zabraní do toho, co dělali. Josh to vzdal, a ležel na zádech ve vodě a usmíval se.

Jasmína tahala a Brad si nemohl pomoct, nechal ji, aby ho také vytáhla na hladinu, a ležel ve vodě jako Josh. Byl dost blízko okraje vany, takže se ho mohl chytit oběma rukama a udržet si hlavu nahoře. Jasmína se na něj nenasytně vrhla a začala ho sát. Byl vzrušený už delší dobu a jak její počínání, tak skutečnost, že poblíž byl další nahý pár, vytvořily erotickou atmosféru, která ho přivedla k vyvrcholení mnohem dříve, než by si přál.

Jasmína, když ucítila, že jí stříká do pusy, sála silněji a slyšitelně polykala. Poskytla mu hluboké hrdlo a on vystříkl znovu. Pak ho ze sebe vytáhla a honila ho rukou, při tom dál olizovala a sála sperma, které se mu stále z ptáka řinulo. Položila si hlavu na jeho stehna a dívala se mu do tváře přes jeho penis, který stále pevně svírala.

„Byla škoda to promarnit, ale musela jsem vědět, jak bude můj nový manžel chutnat. Nikdy nevíš, nemusel by chutnat a pak bych byla nucena zlomit mu srdce.“ Naklonila jeho čurák ke svým ústům a znovu sála jeho špičku, odhrnula mu kvůli tomu předkožku. „Ale mně to chutná, takže si myslím, že se nemusíš bát.“ Pak ho pustila a on se potopil zpátky do vody, zatímco ona vypískla: „Potopila jsem ponorku! Potopila jsem ponorku!“

Julie stále pracovala na Joshovi, jehož tvář jevila známky toho, že už nebude muset pracovat dlouho. Odtáhla od něj ústa a zavrčela „předveď se“, ale než stačila pusou manželův penis znovu zakrýt, začal do vzduchu stříkat dlouhé prameny hustého bílého spermatu. Julie zaječela a znovu se vrhla po jeho ptáku; dostala zásah přímo do očí a pak naslepo jeho ptáka našla a znovu ho pohltila. Obličej se jí ponořil pod vodu, protože se snažila umýt si oči, a pak se kašlající vrátila nad hladinu. Rozkašlala se a bílé sperma smíchané se slinami a vodou jí vystříklo z úst a potřísnilo Jasmíninu ruku a levý prs.

„Promiň,“ omluvila se Julie.

Jasmína si z prsu sebrala bílou kuličku a strčila si prst do pusy. „Mmmm, její manžel taky chutná dobře!“ oznámila Bradovi s úsměvem. Když otevřel ústa, aby si postěžoval, pokračovala: „Ale mně se ten tvůj zamlouvá víc. Prosím, pane... můžu dostat ještě?“ žvatlala.

Julie konečně popadla dech a vynadala Joshovi. „Dala jsem si tu práci, abych udržela vodu čistou, a ty jsi ji stejně musel zkazit!“ zavrčela. „Jste ve velkém průšvihu, pane,“ řekla zlověstně.

Brad se nahlas zeptal: „Jak si hrají muži na ponorku? Myslím tím, jestli existují ženské ponorky?“ zeptal se s nadějí. Jeho zábrany už padly a byl zcela uvolněný.

Jasmína prozradila: „No, my tomu neříkáme velitel ponorky, ale je tu taková věc, které my holky říkáme ‚vaření s maminkou‘. Je ale docela těžké hrát to ve vodě.“

Julie vstala a z těžkých prsou jí kapala voda. „Už jsem docela zahřátá. Můžeme se vrátit dovnitř.“

Když se všichni přesunuli k okraji vířivky a začali z ní vylézat, zavládla všeobecná nevyslovená shoda. Venku bylo chladno a nikoho nenapadlo vzít s sebou ručníky, takže čtyři nahá těla pelášila zpátky do domu a do hlavní koupelny, kde se ve skříni s prádlem našly velké nadýchané osušky. Jasmína trvala na tom, že si chce vysušit vlasy, které by jinak byly studené a lepily se jí na kůži. Julie muže odstrčila a řekla jim, ať si dají ještě skleničku a podívají se, jestli v lednici není nějaká čokoládová omáčka nebo jahodová zavařenina a šlehačka.

Brad se usmál, když procházel hlubokým kobercem směrem ke kuchyni za Joshem. „Vím, jak se tahle hra hraje. Jasmína mě to včera naučila.“

Josh se usmál přes rameno. „Od té doby, co začala být takhle velká, ji hrajeme často. Dávám pozor, abychom měli všechny potřebné ingredience. Mám dokonce i třešně maraschino.“

Muži připravili tác a odnesli ho do ložnice, kde ho postavili vedle manželských postelí. Neměli žádné zábrany z toho, že na nich budou společně. Pak nakoukli do koupelny a uviděli Jasmínu, jak drží fén a přejíždí jím po vlasech, které si drží v hrsti, zatímco Julie jí zezadu hladí prsy a jemně štípá její bradavky. Juliina prsa se pevně tiskla k Jasmíniným zádům. Jasmína vypnula fén a sáhla po hřebenu.

„Až tvoje prsa budou naplněná mlékem, budou vypadat báječně,“ řekla Julie a podívala se do zrcadla na to, s čím si hrála. „Nemůžu se dočkat, až bude Josh moct pít mléko z mých koziček,“ povzdechla si. „A dítě samozřejmě taky.“

Jasmína se usmála. „Plánuju kojit asi tak čtyři nebo pět let v kuse. Chci být pořád těhotná s Bradovými dětmi. Tolik ho miluju, Julie.“ Muži se skrčili z dohledu, když se Juliina hlava začala otáčet ke dveřím. Slyšeli, jak říká: „Jsi si jistá, zlato? Je skutečný?"

„Áách, věř mi, je skutečný.“ Jasmína vypnula fén. „Nedokážu to vysvětlit, ale vím, že je skutečný. A vím, že mě miluje, Julie. Jinak bych to nedělala.“

„Já vím, že je to v pořádku.“ Julie odhrnula Jasmíně vlasy a políbila ji na krk. „Jen se o tebe tolik bojím. Ale jsem za tebe opravdu šťastná. A nediv se, že ti budu často volat. Nebudu se moct ubránit, abych tě nekontrolovala.“

Jasmína vstala a otočila se, aby svou kamarádku objala. Muži nakoukli a uviděli dlouhý sladký polibek. Pak ji Julie odstrčila dozadu a řekla: „Tak pojď, teď si necháme vylízat svoje čičinky.“

Muži uskočili dozadu a snažili se tvářit, jako by neposlouchali. Oba byli napůl ztuhlí, když viděli ten polibek.

Brad si nejdřív nemohl pomoct, a sledoval Joshe a Julii, jak ji Josh polévá čokoládovou polevou a pak ji olizuje. Ovšem Jasmína měla také nějaké nápady. Vzala šest třešní maraschino, ohřála je v ústech a pak si je strčila do kundy. Bradovým úkolem bylo dostat je ven pouze rty a jazykem... žádné prsty nebyly povoleny. Brad nevěděl, že dokáže ovládat své svaly natolik dobře, aby je tam udržela nebo je jednu po druhé vypudila.

Stala se talentovanou v mnoha směrech, které si dosud neuvědomoval. Ale snažil se ze všech sil a ona ho za to milovala. Lízal, sál a okusoval, zejména její velký masitý poštěváček. Při prvním orgasmu ztratila kontrolu nad svaly a jedna třešnička propadla do otvoru její píči, kde cvrnkla Bradovi do brady. Uviděl ji, když se odtáhl, aby se nadechl, a ponořil se a nasál ji do úst.

Další orgasmus... a dostal další třešničku. Mezitím věnoval pozornost jejím prsům, zejména těm malým tvrdým bradavkám. Po dlouhých chvílích sání obou našel v její píče další třešničku, která se tam objevila a byla mu k dispozici. Příliš usilovně ji sál, snažil se jí zmocnit a vcucnul ji rovnou do krku, vůbec se nedostal k tomu, aby ji rozkousal.

Brad ucítil na rtech poslední maraschino, nasál ho, rozžvýkal a pak povylezl výš k Jasmíně a políbil ji s chutí třešní a její píči, kterou měl stále v ústech. Uslyšel zasténání a ohlédl se; Josh dostal Julii na všechny čtyři, a právě do ní zezadu zasunul svůj čurák. Otočil se zpátky k Jasmíně a zjistil, že se po něm natahuje. Nechal ji, aby si ho zasunula, a pak přitlačil a znovu ucítil to báječné teplo jejího těla, které ho přijímalo.

O deset minut později ležely obě ženy vedle sebe, jen jejich nohy nebyly úplně u sebe. Držely se za ruce a usmívaly se jedna na druhou. Muži stáli na konci postele s whisky v ruce. Obě vystavené kundy byly rozevřené a teklo z nich mléčně bílé sperma. Oba penisy byly scvrklé a svraštělé, na nějakou dobu patrně bezcenné.

Josh zavrtěl hlavou. „Nikdy předtím jsem nic takového nedělal,“ řekl.

Brad souhlasil. „Nikdy bych nevěřil, že budu stát vedle svého regionálního viceprezidenta pro rozvoj... nahý... a dívat se na jeho nahou těhotnou ženu... a na svou vlastní nahou a pravděpodobně těhotnou budoucí ženu. Tohle je prostě mnohem divnější než cokoliv, co jsem předpokládal, když jsem nastupoval do letadla.“

Julie je slyšela mluvit. Zavolala z postele: „Heleďte, nechci, abyste si o nás holkách udělali špatnou představu. My jsme to taky nikdy nedělaly!“ Jasmína se smála. Julie se na ni zadívala a usmála se taky. Byl to zvláštní pohled. „Vlastně jsme až do dnešního večera byly obě panny... že jo, Jasmíno?“

Jasmína si ponořila prst do své mokré píči a pak z něj olízala Bradovo sperma. „Jo, dokonce jsem až do dnešního večera nikdy neviděla nahého mužského.“

Julie zasténala. „Ale podívej se teď. Dneska jsem celá těhotná. Co by tomu řekl táta, kdyby mě teď viděl?“

Jasmína to zahrála jako profesionálka. „No, o tvém tátovi nevím nic, ale mám docela dobrou představu, co by si myslel můj táta.“

Josh se přidal. „Dobrá, já se připravuju na to, že budu táta. Co si mám myslet o vás, vy zlobivé nahé holky?“

Julie se posadila. Snažila se prsty zavřít svou píču, ale těžko se k ní kolem břicha dostávala. Musela se naklonit na bok, aby se jí to podařilo. Pak se postavila. Vypadala nějak zdeformovaně. Začala fňukat jako malá holka. „Já vím, co chci, aby sis myslel. Chci, abys myslel na to, co bych měla vědět o mužích. Jestli mě chtějí svléknout do naha a udělat ze mě těhotnou, pak potřebuju vědět, jak se to to všechno dělá. Takže tati, až budeš připravený, můžeš mi to ukázat, ano?“

Brad využil situace: „A co ty, Jasmíno? Chceš, aby ti táta ukázal, co máš od mužů čekat?“

Vstala a třemi prsty si zamkla píču. Popošla k Bradovi a políbila ho. „Kdykoli, tati... kdykoli.“

KAPITOLA ŠESTÁ

Ani jedna z žen vlastně neplánovala ty milostné aktivity, které se nakonec toho večera odehrály. Julie si myslela, že si spolu jen užijí klidnou noc, než Brad bude muset odjet a vrátit se do světa práce. Jasmína prostě chtěla být s otcem a měla ráda jak Julii, tak Joshe, takže věděla, že se bude se všemi třemi dobře bavit. Ženské emoce však byly vyšponované kvůli tomu, že Jasmína našla to, co Julie. A ty emoce se stále stupňovaly a stupňovaly, jak se jejich milování stávalo čím dál zběsilejším.

Situace se téměř vymkla kontrole.

V jednu chvíli, když už byli oba muži vyčerpaní, si Julie a Jasmína dopřály poslední společný orgasmus, zatímco muži vyčerpaně leželi na zádech a pozorovali je.

Jasmína šla první, lízala a sála Juliinu holou píču, mlaskala a říkala, jak dobře chutná Joshovo sperma. Nikdy předtím ho neochutnala. Jak už to tak bývá, Julie byla první žena, kterou si Josh najal jako společnici. Okamžitě se do ní zamiloval a trval na ní i několikrát potom, když chtěl znovu ženu na eskort. Trvalo mu to půl roku, ale nakonec ji přesvědčil o pravdivosti svého citu, a tehdy si dovolila vrátit se ke svému snu o tom, jaké by to bylo mít ve svém životě stálého muže.

Když Josh požádal Julii o ruku, všechny ostatní ženy v eskortní službě ho automaticky vyřadily ze hry. Bylo to u nich nepsané pravidlo, přestože byly zvyklé se o své zákazníky ‚dělit‘ a přestože o žádnou z nich neprojevil zájem. I on byl po mnoha letech prvním mužem, se kterým se Julie rozhodla provozovat sex naostro. Takže to bylo poprvé, co Jasmína měla s Joshem něco sexuálně společného, i když to bylo takříkajíc z druhé ruky.

Pak byla řada na Jasmíně, aby si lehla na záda a sténala, zatímco Julie sála Bradovo sperma z její přetékající píči. V jednu chvíli zvedla obličej, olízla si rty a podívala se Jasmíně do očí.

„Až budeš mít první dítě, možná mě přesvědčíš, abych ti dovolila dostat trochu Joshova spermatu přímo od zdroje, pokud to samé budu moct udělat Bradovi. Taky chutná dobře.“

Jasmíniny oči se zaleskly. „Uvidíme. Právě teď se cítím dost majetnicky, pokud jde o to, kam ukládá své semeno.“

Brad se podíval na Joshe, aby zjistil, co si myslí o tom, že si je vyměňují jako baseballové kartičky. Josh se slabě usmál a jen pokrčil rameny. Oba muži pocítili nutkání znovu ztvrdnout, ale v tu chvíli to prostě nedokázali.

Poté se všichni společně osprchovali, a přestože si dávali záležet na tom, aby každá část jejich mileneckých partnerů byla po skončení pěkně čistá, šlo spíše o sexuální hrátky než o skutečný pokus o další prodloužení orgií.

Když vylezly ze sprchy, ženy si znovu vzájemně osušily vlasy a pak byla hodina povídání, kdy se ženy tulily vedle mužů a přály si, aby to takhle šlo donekonečna.

Brad však musel druhý den odletět zpět do centrály společnosti. Kdyby to neudělal, vypadalo by to divně. A protože byl důležitý člověk, věděl, že jeho aktivity jsou pod dohledem, ať už vlastních lidí, nebo konkurence. Věděl také, že při velké svatbě se stovkami hostů se vždycky vynoří novináři lační po podrobnostech o nové nevěstě důležitého muže.

Ani jeden z nich neměl o tento scénář zájem. Probrali to téma ještě před jeho odletem. Když si povídali, Julie se zeptala, jakou svatbu plánují.

Jasmína promluvila jako první. „Něco velmi malého... méně než padesát hostů... a velmi soukromého.“

Julie zvedla obočí. Sama měla velkou svatbu a přišlo na ni přes tři sta lidí. Byl to vrchol jejího života, protože se stala ‚počestnou ženou‘.

Jasmína opět promluvila dřív, než to stihl Brad. „Veřejnou kontrolu nepotřebujeme. Chci být prostě vdaná za tohohle velkého medvídka. Nikdo nepotřebuje vědět, odkud pocházím, a já nikomu nemusím nic dokazovat.“

Julie se zamračila. „V tvém podání to zní, jako bych se já předváděla.“

„Předváděla,“ řekla Jasmína. Pak, aby ten osten uhladila, dodala: „Ale to jsi chtěla a bylo to naprosto v pořádku. Byla to nádherná svatba. Když jsi přišla k oltáři a všichni ti lidé vzdychali, zvlhla jsem v rozkroku. Ale mně na tom všem nezáleží. A Brad už je na očích veřejnosti. Je spousta lidí, kteří by nejradši zaplavili noviny zprávami o tom, že se Brad Tarkenton počtvrté oženil... a se šlapkou.“

Julie přikývla. „To je pravda,“ souhlasila neochotně.

Jasmínin zářivý úsměv rozkvetl. „Neboj se. Ty a Josh tam budete. Musím mít družičku.“

„A já potřebuju svědka,“ řekl Brad. „Vlastně bych chtěl, aby vedle mě stál Josh. Ale kdyby tam byli lidé z firmy a viděli to, stal by se terčem všech firemních vychcánků, které jsem ještě neidentifikoval. Mysleli by, že si ho na něco připravuju, a snažili by se ho odstranit, jen aby zlikvidovali konkurenci.“ Pečlivě si rozmyslel, co řekne dál, ale stejně to řekl. „A já si možná budu chtít Joshe v budoucnu pro něco připravit, tak nechci, aby ho odstranili.“ Usmál se. „Takže nikdo z firmy tam být nemusí... kromě Joshe.“

Zazněl v tom jak příslib, tak připomenutí, že v budoucnu bude nutné, aby Josh i nadále dosahoval vynikajících výsledků. Josh to naprosto chápal. Kupodivu, alespoň ve srovnání s většinou manželek, to chápaly i Julie a Jasmína.

V limuzíně se Brad zeptal Jasmíny. „Tak kdy chceš mít tu malou svatbu, na kterou pozveme jen výjimečné lidi?“

„Kolik času potřebuješ?“ zeptala se.

„Chtěl bych na to mít pár týdnů. Musím vymyslet nějaký věrohodný důvod, proč budu mimo město – předpokládám, že se chceš vdávat tady v Clevelandu. Když prostě začnu rušit schůzky a odjedu, lidi budou chtít vědět proč. Budou si myslet, že hasím nějaký požár, a budou to chtít zjistit. Každý má rád špínu.“

„Dobře, promluvím s lidmi, kteří musí vědět, kdy to bude, a pokusím se to připravit tak, abychom to mohli udělat kdykoli. Kdybys měl možnost z nějakého důvodu odjet, dej mi vědět pár dní předem a zastav se tady cestou kamkoli. Letadlo tě dopraví, kam řekneš, ne?"

„Samozřejmě, ale jsi si jistá, že to chceš udělat takhle?“ Dával najevo, že jí uspořádá i konvenčnější svatbu, když bude chtít.

Naklonila se k němu a políbila ho. „Jsem si jistá. Ať to máme za sebou dřív, než se začnu ukazovat... ne?“ culila se. Jasmína si byla jistá, že se ta velká věc musí stát, a to bylo to jediné, na čem jí záleželo.

Nakonec ji Brad překvapil. Byl zpátky ve své kanceláři teprve týden, když vešla Emma, jeho osobní sekretářka, a zavřela dveře. „Poslyšte, šéfe, právě jsem zaslechla zlomyslnou fámu.“

Brad si povzdechl. Obával se, že se to dlouho v tajnosti neudrží. Pokračovala, aniž by čekala, až něco řekne. „Na Bahamách je jedna z našich poboček, kterou už přes dva roky nikdo nenavštívil. Vedou si dobře, ale dohledové návštěvy jsou důležité... že ano, šéfe?“ Emma znala svého šéfa velmi dobře.

„Nebude divné, když se na takovou kontrolní návštěvu vydá generální ředitel?“ zeptal se.

Emma mávla rukou. „Není to tak zvláštní, aby si toho někdo hned všiml. Až se vrátíte, samozřejmě se to rozkřikne, ale do té doby s tím nikdo nebude moct nic dělat, kromě toho, že se všichni budou divit, jak se mohlo stát, že jim to uteklo. Zdá se, že se to stalo docela... rychle.“

Na její nevyřčenou otázku Brad odpověděl prostě: „Je to jeden z těch příběhů o lásce na první pohled.“

„Jak romantické,“ řekla Emma. „Nemůžu se dočkat, až se s ní seznámím.“

„Jazyk za zuby, Emmo,“ řekl.

„Šéfe! Jsem zklamaná, že vás vůbec napadlo, že bych něco řekla.“ Emmy se to dotklo.

„Slyšela jste o tom, ne?“ připomněl jí.

„Ano, ale to je něco jiného. Všude mám své zdroje a ti všichni vědí, že bych se měla o věcech dozvědět dřív než ostatní. A taky vědí, že je lepší, když nikde nebudou nic vykládat, jinak se to dozvím a oni přijdou o práci.“

„Nezmínil se váš zdroj náhodou o tom, jak se dozvěděl o téhle konkrétní fámě?“

Emma vypadala ohromeně. „Víte, byla jsem tak překvapená a rozrušená, že jsem se zapomněla zeptat. Zavolám mu zpátky.“

„Prosím, udělejte to. Nebylo tam moc lidí, kteří by věděli, co se stalo, a já bych rád věděl, jak se to dostalo ven.“

Emma si odfrkla. Dobře, zařídím mezitím apartmá v jednom z těch hotelů tam dole, kam se nikdy nepodívám... pro jednoho,“ řekla významně. „Zakóduju to jako dovolenou. Nikdo si o tom nebude nic myslet. Bude to vypadat, že vaše návštěva je jenom podvod, abyste mohl být v té části světa.“ Čekala a něco očekávala. Když nic neříkal, s přehnanou trpělivostí se zeptala: „Tak kdy přesně byste chtěl tuhle přehlédnutou návštěvu uskutečnit?“

„Myslíte, že máme dva týdny?“ zeptal se.

„Byla bych radši, kdybyste odjel ještě dřív,“ řekla. „Víc budu vědět, až zjistím, jak můj zdroj získal informace. Co kdybyste zjistil, jestli šestnáctého není příliš brzy, a dal mi vědět?“

„Díky, Emmo. Pozval bych vás na... dovolenou, ale bylo by divné, kdybychom byli oba pryč ve stejnou dobu.“

„Ach, já ji poznám, až se vrátíte, dobře?“ řekla na to. „Vzhledem k tomu, že tohle je číslo čtyři a vy jste zůstal tak dlouho svobodný, předpokládám, že je o dost lepší než ty dvě předchozí.“

Brad ji slyšel mrmlat, když odcházela z kanceláře: „A to by sakra měla.“ Emma ho chránila před lidmi a svou práci brala vážně, ale Brad si nedělal starosti. I kdyby zjistila, kdo Jasmína doopravdy je, nikdy by to nepřiznala, ani při mučení. To byl jeden z důvodů, proč dostávala svůj nehorázný plat.

Brad si zavolal mobilním telefonem. Šestnáctka byla v pořádku. Když zavěsil, na ucho, u kterého měl telefon, byl napůl hluchý.

Přemýšlel o tom, co bude muset zařídit, až se jeho letadlo ‚zastaví pro palivo‘ v Clevelandu, a pak zvedl telefon a zavolal na číslo ze svého zápisníku. Když se volaný ohlásil, řekl mu: „Charley, tady je Brad Tarkenton. Chci investovat do nemovitosti. Na nějakém pěkném místě tady v okolí. Víš, o co jde, dobré školy, blízké obchody, ne moc velký provoz, aby se člověk dostal do práce.“

Pak zase poslouchal. „Ne, není to pro mě, ale někomu dlužím laskavost a najmu si ho, aby se o to místo staral.“

Znovu se zaposlouchal.

„Myslím, že někde v rozmezí jednoho až tří milionů. To by se na trhu zhodnotilo, ne? Jo... v hotovosti. Myslíš, že do dvou tří týdnů něco budeš mít? Dostat to včas je důležitější než vydělat. Dobře, díky, Charley. Až něco najdeš, zavolej mé sekretářce. Jmenuje se Emma. Bude vědět, co dělat.“

Znovu zavolal. „Joshi?“ Během hlasitého blahopřání, které se ozvalo v telefonu, si držel telefon dál od ucha. „Jo, zprávy se šíří rychle, ale tomu se nedivím, vzhledem k tomu, koho sis vzal. Hele, chci si najmout stálého řidiče. Sedmdesát tisíc ročně, zařízený dům a může si vybrat auto. Zjisti, jestli má George zájem, ano? Řekni mu, že to potřebuju vědět do šestnáctého. Pokud bude mít nějaké otázky, ať je pošle Emmě faxem.“

Brad se rozhodl jít domů dřív. Zastavil se u Emmina stolu a řekl jí o obchodu s nemovitostmi, který se snaží uskutečnit, a proč. Nezdálo se, že by jí to připadalo divné.

Nebyl doma ani hodinu a půl, když mu Emma zavolala. Zněla ustaraně. Brad zvedl hlavu. Když si Emma dělala starosti, bral ji vážně.

„Šéfe, zavolala jsem svému člověku. Jeden podnikavý společenský reportér z News-Heraldu každý týden slídí v lepších klenotnictvích, aby zjistil, kdo kupuje svatební soupravy. Nějaký zaměstnanec zřejmě prozradil vaše jméno, aniž by věděl, kdo jste.“

Brad si vzpomněl na tu transakci. Thomas si vzal informace o jeho kreditní kartě. Jasmínu zřejmě znal, ale její jméno nikde napsáno nebylo. A Thomas by její jméno nikomu neprozradil. Jediné jméno, které mohl ten zaměstnanec najít, a které by se reportér dozvěděl, bylo Brad Tarkenton. Ale ten reportér může žhavit dráty do míst na východě a snažit se vypátrat, koho si Brad Tarkenton bude brát.

To by zavánělo krví v místech, kde mají novináři mnohem více prostředků a vědí mnohem víc o tom, jak se dostat k informacím. A Brad by musel dříve či později požádat o povolení k uzavření sňatku. V tuto chvíli jim možná zbývají jen hodiny, než se zprávy dostanou ven. Na jejich svatbě s padesáti hosty by se mohla objevit stovka reportérů, kteří by se dožadovali vstupu.

Brad měl spoustu přátel na vysokých místech. A většina z nich zpravodajská média nenáviděla. Jedním z nich byl generální prokurátor velkého státu, v němž Brad Tarkenton sídlil. V krátkém telefonátu s ním byl problém prodiskutován. Generální prokurátor řekl, že zavolá svému kolegovi v Ohiu.

***

O dvě hodiny později se Bradovi někdo ozval. Sdělil mu jméno a adresu, kde může o povolení k sňatku požádat. Na dobu maximálně dvou týdnů by se žádost mohla ztratit a pak by se našla a řádně vyplnila, jak to vyžaduje zákon. Než by si někdo mohl vyžádat kopii toho dokumentu, Brad a Jasmína by už byli na Bahamách.

Když Brad druhý den přišel do práce, kolem vchodových dveří se potuloval nějaký muž. Byl na veřejném chodníku, takže s ním ochranka nemohla nic dělat. Brad měl ve zvyku používat stejné dveře jako kdokoli jiný. Toho muže znal. Byl to Fred Granger, reportér Timesů.

Granger k němu přistoupil s úsměvem. „Slyšel jsem, že se budete ženit,“ řekl sebevědomě.

„Opravdu?“ řekl Brad. „Jak dlouho mě znáte, Frede?“

„Seznámili jsme se na konferenci před třemi lety. Byl jste první manažer z Amalgamated, který mi poskytl rozhovor,“ řekl Fred.

„A víte o tom, že bych si za celou tu dobu hledal ženu?“

„Nemůžu říct, že bych to věděl, pane Tarkentone. Ale volal mi nějaký křupan jménem Jerry nebo tak nějak, který si říká novinář z Clevelandu v Ohiu. Říkal, že viděl účtenku, podle které jste za svatební soupravu zaplatil zatraceně hodně peněz.“

„To jsem udělal, Frede,“ Brad přikývl.

„Takže mi řeknete, kdo to je?“ zeptal se Granger.

Brad se rozhlédl, jako by se chtěl ujistit, že ho nikdo neslyší. „Mimo záznam, Frede?“

Fred si Brada Tarkentona vážil, protože mu v minulosti poskytl několik příběhů. „Záleží na tom, kdo to je. Pokud je to někdo slavný, nemůžu na tom sedět.“

Brad se zasmál. „Znáte mou osobní sekretářku Emmu?“

Fred se zamračil. „Myslíte tu ženu, která mi dává pokaždé tak zabrat? Zavolám jí a ona se mě ptá na víc věcí než já jí. Tu, která je nejspíš o dvacet let starší než vy? Neříkejte mi, že si chcete vzít svou sekretářku.“ Fred se na něj podíval. Tvářil se sklesle. O tom by se v novinách nikdy nepsalo.

„Dobře, Frede, neřeknu vám to.“ Brad se smutně usmál. „Mimo záznam?“ zeptal se znovu.

„Jo, jasně, co už,“ řekl Granger. Pak se vzpamatoval. „Dejte mi vědět, až vás vyhodí nebo se s ní rozvedete, jo? Možná z toho budu mít jeden nebo dva sloupky.“

Brad se snažil tvářit ublíženě. „Frede, mluvíte o rozpadu mého manželství, a to jsem ho ještě ani nezačal!“

Fred se ušklíbl. „No, podívejte se na své výsledky. Divím se, že si vás po tom všem ještě nějaká žena vezme. Díky, pane Tarkentone. Hodně štěstí.“

Brad se usmál. Neřekl jedinou lež. Až se situace uklidní, bude muset Fredovi něco vyprávět.

Když Brad přišel do své kanceláře, zavolal si do ní svého viceprezidenta odpovědného za akvizice. Několik minut spolu hovořili a muž odešel. Musel provést akvizici.

KAPITOLA SEDMÁ

Patnáctého dne v měsíci odletěl Brad Tarkenton, generální ředitel společnosti Amalgamated Industries, svým firemním letadlem na Bahamy, aby tam na místě provedl inspekci provozu neboli takzvanou dohledovou návštěvu. V letovém plánu, který jeho pilot vyplnil, byla uvedena zastávka v Clevelandu v Ohiu kvůli doplnění paliva. Několik zaměstnanců si toho všimlo a pár jich reptalo, že šéf má výhody. Ostatní se na ně dívali přes prsty. Co dělá šéf, je jeho věc. Měli svou práci rádi a o lidech, kteří si neváží toho, co mají, si moc nemysleli.

Pilot a kopilot ani okem nemrkli nad letovým plánem, který požadoval doplnění paliva v Clevelandu. Věděli o té bujné kštici, která při poslední cestě strávila tolik času v jeho hotelovém pokoji. Každý muž by se chtěl vrátit pro nášup. Věděli také, že kdyby o té svůdné hračce řekli Jackie, nebyla by z toho nadšená... takže to neudělali.

Brad se na Jackie usmál, když ho vítala v letadle. Znovu mu dala jasně najevo, že cokoli bude potřebovat, včetně toho, že bude ležet nahá na plyšovém koberci s nohama doširoka roztaženýma, je ochotná mu poskytnout. Usmál se, protože až příště nastoupí do letadla, bude z ní pěkně naštvaná holka.

Když přistáli, bylo asi devět hodin ráno. Jak letadlo pojíždělo k parkovišti, Brad z okénka uviděl zbrusu novou limuzínu Viking Chrysler 300, která na něj čekala. Byla nalakovaná v barevném schématu Amalgamated a vedle ní stál George v uniformě, která ladila s barvami vozu. Věděl, jaká je Georgova odpověď, ještě než sestoupil na asfalt.

George otevřel dveře, když k němu Brad přišel. „Rád vás zase vidím, pane,“ řekl formálně.

„Díky, Georgi, jak to Claudette přijala?“

„Vaše sekretářka nám poslala fotografie domu a smlouvu, které jsme rozuměli i my. Claudette řekla, že když tu práci nevezmu, můžu jít bydlet do garáže. Od té doby, co přišli Jimmy a Jake, je nám trochu těsno.“

„Nevěděl jsem, jak bude reagovat,“ řekl Brad. „Spousta žen se nerada stěhuje, když mají děti.“

„Stěhovací firma nám zavolala, že nás tam může mít do tří dnů. Řekli jen, ať vyhodíme všechno, co si nechceme vzít s sebou, a zbytek ať necháme na nich. Josh říkal, že tam můžu rodinu přestěhovat limuzínou. Není krásná?“

„Je to auto, Georgi. Je to jenom auto.“

„Je to moje kancelář, pane, a je nádherná. Děkuji vám za všechno, pane Tarkentone.“

„Já děkuju vám, Georgi,“ řekl Brad a nastoupil. Koneckonců to bylo právě Georgovo dobrozdání, které převážilo misky vah při Jasmínině rozhodování, jestli má ‚doprovodit‘ jistého Brada Tarkentona na večírek. Brad měl pocit, že Georgovi dluží mnohem víc, než mu kdy může splatit.

Když dorazil do hotelu, čekal na něj vzkaz od Jasmíny. Stálo v něm: „Nekontaktuj mě a nesnaž se mě najít. George tě vyzvedne v jednu a odveze tě, kam potřebuješ. Oblečení máš na pokoji. Miluju tě.“

Řídil se těmi instrukcemi a George ho dovezl do hotelu, kde Jasmína bydlela posledních několik let. George zaparkoval a vydali se ke dveřím, když k nim přistoupili dva muži. Jeden z nich měl v ruce fotoaparát. Držel ho jako zbraň, připravenou k použití.

„Pane Tarkentone,“ řekl druhý muž. I kdyby tam fotograf nebyl, Brad by ucítil reportéra dřív, než by ten muž řekl další slovo. „Jsem Jerry Renner z News-Heraldu. Přijel jste se oženit, pane Tarkentone?" „Ano,“ odpověděl. Fotograf vyfotil George a Brada. „Je pravda, že si berete prostitutku?“ zeptal se Jerry s lehkým úšklebkem.

Brad sáhl do vnitřní kapsy saka. „Něco tu pro vás mám, pane Rennere,“ řekl a usmál se. Rozložil dokumenty ve třech složkách a podal je Jerrymu. „Na přečtení těchto dokumentů budete mít dost času, protože na tuto svatbu nejste pozván. Jak vidíte, koupil jsem News-Herald a jsem nyní jeho majitelem a vydavatelem, jak se teď, myslím, tituluju. Nyní pro mě pracujete, Jerry, a podle mého názoru... jako vydavatele... a vašeho zaměstnavatele... tato svatba není žádná důležitá zpráva.“

Jerry si skepticky prohlížel stránky, které držel v ruce.

Brad ho však nenechal promluvit. „Teď máte dvě možnosti... vy oba...“ zahrnul do toho i fotografa, „... můžete zapomenout na tenhle příběh a jít hlásit skutečné zprávy. To také znamená, že nebudete... opakuji, že nebudete... sdílet žádné informace, o kterých si myslíte, že jste je odhalili... s žádnou jinou osobou... kdekoli na světě... za žádných okolností. Veškeré informace, které máte o této svatbě a o mně, nyní vlastním já a nejsou na prodej žádné osobě za žádnou cenu. Jsou to důvěrné informace.“

Brad přešel k hlasu, který se jeho zaměstnanci naučili rozpoznávat na základě zpráv od jiných zaměstnanců, kteří tento hlas skutečně slyšeli, obvykle ke své škodě. Říkalo se mu hlas „ty-jsi-tohle-posral-a-já-tvoje-koule-budu-mít-k-večeři“.

„A když se vás bude někdo ptát, odpovíte, že o tom nemůžete mluvit. To je podmínkou vašeho dalšího zaměstnání. Druhou možností, kterou máte, je pokusit se udělat rozruch, načež budete propuštěni. Moje oddělení soudních sporů vám pak zničí život, pánové. To, koho si beru, je moje věc a nikoho jiného, pokud se s manželkou nerozhodneme ho do toho zatáhnout. Znovu vám připomínám, pánové, že veškeré vaše poznámky jsou majetkem News-Herald, a tudíž mým majetkem. Pokud by tyto poznámky zůstaly ležet někde, kde by je někdo mohl najít, nastoupí možnost číslo dvě, o které jsem se zmínil dříve.“

Jerry se nyní horečně snažil přečíst dokumenty, které mu byly předány. Ústa měl otevřená. Brad řekl: „Málem bych zapomněl. Je tu ještě třetí možnost. Můžete dát výpověď. Materiály, o kterých jsem se zmínil, samozřejmě pořád patří mně, a jestli si myslíte, že můžete skončit a potom se pokusit udělat nějaký průšvih, tak se pak taky setkáte s mými soudními zástupci. A teď. Ztrácíte tady čas. Neplatím lidem za to, aby ztráceli čas. Běžte si najít nějaké zajímavé novinky.“

Jerry to ještě jednou zkusil. „Ale to je zajímavá novinka! Ona je šlapka a vy jste důležitý muž!“ Jerry si stejně jako mnozí v médiích myslel, že všechno, co ví nebo si myslí, že ví, je životně důležitá informace, kterou má veřejnost právo znát. A dokonce, že ji znát potřebuje.

Brad mu věnoval vyrovnaný pohled. „Je to lidská bytost, která našla muže, který ji miluje. Já jsem muž, který našel ženu, kterou miluje. To je zpráva do novin? Koho vlastně zajímá naše minulost? Nějaké podivíny z vyšší společnosti, kteří nemají nic lepšího na práci než tyátr za zavřenými dveřmi? Vy byste se vzdal dobré práce, jen abyste jim dal na pár týdnů něco k pomlouvání? Jsme jen dva lidé, kteří se snaží najít trochu štěstí. Zkazte to a já vás rozdrtím. Je to tak jednoduché, Jerry. Alespoň pro mě, a to jsem vydavatel. Můžete si dělat, co chcete. Tohle je Amerika. Ale já si taky můžu dělat, co chci, a to zahrnuje i to, že půjdu po někom, kdo se to moje štěstí pokusí narušit.“

Fotograf, který byl možná mnohem chytřejší než Jerry, už otevřel zadní stranu fotoaparátu a vytahoval na denní světlo pás filmu. „A sakra, zničil jsem film.“ Podíval se na Brada. „Promiňte... šéfe. Slibuju, že příště budu opatrnější.“ Brad se otočil a odešel. Slyšel Jerryho kňučení a pak výbušné „Drž hubu, ty idiote,“ od fotografa.

George doprovodil Brada k tanečnímu sálu, který se nacházel v patře přímo pod střešním penthousem. Josh na něj čekal, když se otevřely dveře výtahu, a odvedl ho do nějaké malé místnosti, kde řekl: „Tady počkáme. Přinesl jsem karty. Hraješ karty, Brade?“

Brad byl nezvykle nervózní, a to nejen proto, že si bral vlastní dceru. Jeho poslední dva sňatky se zdály být rutinní... jen další obchodní transakce, kterou musí zvládnout, aby mohl pokračovat dál. Ale tohle bylo jiné. Byl do Jasmíny bláznivě zamilovaný a čekání na ni mu zrychlovalo tep.

Právě v okamžiku, kdy se Brad začal obávat, jestli neomdlí, přišla ke dveřím krásná mladá žena a řekla oběma mužům, aby ji následovali. Vedla je bočními dveřmi do tanečního sálu, který byl vyzdoben stuhami a dalšími věcmi. Vůně čerstvých květin byla téměř ohromující.

Asi třicet nebo čtyřicet lidí tam sedělo na židlích seřazených v řadách, mezi nimiž byla ulička. V čele uličky stál oddávající úředník. Když muži zaujali místa nalevo od něj, malý orchestr, který stál stranou, začal hrát. Brad si prohlížel lidi, kteří byli pozváni na jeho čtvrtou svatbu. Viděl předtím jen šest z nich a nikoho ze zbývajících neznal, ale na tom ani trochu nezáleželo. Tenhle obřad byl pro nevěstu a on to věděl.

Bylo tam asi deset žen, o kterých Brad předpokládal, že jsou to Jasmíniny bývalé vrstevnice. Celkově byly až bolestně krásné, ale každá byla svým způsobem nádherná. Některé byly malé, zatímco jiné byly vyšší, některé až metr osmdesát. Byla tu velká i malá ňadra, křivky i štíhlá, téměř chlapecká těla. Některé byly elegantně oblečené, jiné měly na sobě jednodušší kostýmy. Byly tu vlasy všech odstínů. Zastoupeny byly všechny rasy. Bylo to jako malá ženská Organizace spojených národů. Brad žasl, že město jako Cleveland může uživit tolik drahých dívek na zavolání.

No, po dnešku bude konkurence o něco menší.

Mezi dalšími přítomnými byla Claudette a její děti a dvojice a skupinky dalších lidí, o kterých Brad předpokládal, že pro Jasmínu znamenají něco zvláštního.

V zadní části místnosti zahlédl pohyb a podíval se na Julii, která se k nim blížila s kyticí květin v ruce. Vlasy měla upravené nějakým způsobem, při kterém se na síťce ze zlatých nití třpytily kamínky. Její šaty byly ušité tak, aby spíš ukazovaly, než skrývaly její těhotenství, a bylo v nich tak akorát výstřihu, v němž byla vidět ňadra připravená splnit svou povinnost, až to břicho splaskne. Vypadala jako žena z plakátu pro bolestně krásné nastávající matky, jako živý billboard, který nabádal ženy, aby se jí podobaly, a muže, aby se snažili, aby se ženám břicha dmula životem.

Brad se začal trochu stydět, když se mu při pohledu na nejlepší kamarádku své ženy postavil čurák. Ale pak se uklidnil. V téhle místnosti není nikdo, kdo by mu erekci vyčítal.

Julie na něj mrkla, zaujala místo po pravici oddávajícího a otočila se k zadní části místnosti.

Dvě ženy otevřely dvoukřídlé dveře vzadu a Jasmína vykročila vpřed, ruku lehce položenou na Georgově paži. Pro jednou to byla ona, koho někdo doprovázel. Byla oblečená do šatů tmavě zelené barvy, které měly střih jako svatební šaty s vlečkou. Byly bez rukávů a zdálo se, že na jejím těle drží jen díky neznámému kouzlu. Obepínaly jí záda a překračovaly asi polovinu každého z jejích prsů, uprostřed se nořily až do bodu pod ňadry.

Vypadala úžasně sexy, ale nějak to nevypadalo, jako že ukazuje přemíru kůže. Měla šňůry perel, které začínaly téměř jako škrtidlo a pak se nořily níž a níž, až spočívaly mezi prsy. S náhrdelníkem ladily náušnice ve tvaru perel, které jí visely z uší a při chůzi se lehce pohupovaly. Vlasy měla spletené do jednoduchého, ale dlouhého francouzského copu, který jí visel na zádech až k hýždím. Vypadala jako prostá venkovská dívka, která si vyzkoušela skleněný střevíček, a on jí padl. Nyní byla z prosté venkovské dívky princezna, která se měla stát královnou.

Jeho erekce byla úplná.

Brad nějak přehlédl tu akci, po které skončil natočený do prostoru mezi oddávajícím a Jasmínou, zatímco ona se dívala opačným směrem. Usmála se na něj a on se bál, že by mohl omdlít. „Koukám, že mě rád vidíš,“ zašeptala. Oči jí klesly a pak se zase odrazily nahoru. Oddávající si odkašlal.

Následoval jednoduchý slib, v němž si slíbili to, co si slibují všechny nevěsty a ženichové. A jako všichni ženichové a nevěsty to mysleli vážně. Čas ukáže, zda toto manželství vydrží, ale jeho šance byly větší než u mnoha jiných.

Po skončení obřadu následovala velmi krátká gratulační fronta, kde Brad dostal polibek od každé z těch nádherných žen, které se sice lišily vzhledem, ale všechny vyzařovaly sexualitu. Dost z nich políbilo i Jasmínu, některé na tvář a některé na rty. Byly to polibky smutné i šťastné zároveň. Jasmína dostala polibek i od Joshe a bylo zřejmé, že se jim oběma líbila záminka k tomu, aby to udělali.

Když je George odvážel zpátky k letadlu, Jasmína se usadila na sedadlo vedle Brada a poprvé od chvíle, kdy ji viděl, vypadala trochu rozrušeně. „Nějak jsme se minuli s novináři,“ řekla.

„Odklonili je na parkovišti,“ informoval ji.

„Podle mých informací se nás ten hajzlík chystal ztrapnit a nedal si to vymluvit,“ řekla Jasmína. „Je to gay, takže jsme nemohly použít naše běžné přesvědčovací metody, abychom ho umlčely.“

„Možná je gay, ale svou práci má rád. Zjistil, že kdyby to zveřejnil, už by ji neměl,“ řekl Brad.

„Jak jsi to proboha udělal? Znám Billa Suddutha, vydavatele. Je to čestný člověk, který by nezrušil článek ani kvůli svému nejlepšímu příteli.“ Jasmína vypadala stejně překvapeně, jako zněla.

„Bill Sudduth je čestný muž. Ale je to také člověk, který má blízko k důchodovému věku, takže se rozhodl, že moje nabídka na koupi jeho novin je příliš dobrá na to, aby ji odmítl. Dobrá zpráva je, že vydavatele i nadále znáš. Vlastně se s vydavatelem vyspíš,“ ušklíbl se.

Jasmína zavrtěla hlavou. „Připomeň mi, abych se před tebou měla na pozoru. Jsi velmi prohnaný muž.“

Brad se zasmál. „Moje dcera mi dovolí, abych si ji na jednu noc koupil, a pak mě přivede k tomu, že touhou po ní šílím, takže poruším velmi vážné tabu. Pak mě nějak přiměje, abych ji požádal o ruku a vzal si ji. A mně říká, že jsem prohnaný?“

Jasmína ho ignorovala, jako by vůbec nic neřekl. „Bála jsem se ztrácet čas převlékáním. Můžu se převléknout v letadle?“

„Ano,“ řekl.

„Můžeme se milovat v letadle?“ zeptala se a v jejím hlase zazněl náznak šibalství. „Všimla jsem si, že připravený jsi. Ještě nikdy jsem to nedělala s vydavatelem.“

„To můžeme, i když tam bude naprosto znechucená letuška jménem Jackie, která pak pochopí, proč mě nemohla přimět, abych jí dovolil ‚postarat se o mé pohodlí‘ při předchozích letech.“

„Mám ti najít novou letušku?“ zeptala se Jasmína sladce.

„Jackie to už zkoušela víckrát. Až uvidí ten kámen na tvém prstu, myslím, že konečně ztratí zájem,“ řekl. „Ale je to na tobě.“

„Uvidíme. Třeba se Jackie líbí i holky,“ řekla Jasmína. „Pak může doufat ve mě i v tebe.“

„Tohle bude zajímavé manželství,“ řekl Brad.

„Tohle bude velmi zajímavé manželství,“ řekla Jasmína a políbila ho.

Když nastupovali do letadla, Jackie se tvářila trochu nespokojeně. Ale byla z toho nadšená. „Vítejte zpátky, pane,“ řekla formálně. „Teď už to naprosto chápu.“

Jasmína se zasmála. „Já se ti nedivím. Je velice hezký, že?“

Jackie se na ni vypočítavě podívala. „Je také velice bohatý.“

Jasmína se usmála. „Mám peněz dost. To, co chci, jsou děti toho muže. Když už o tom mluvíme, musím se převléknout, a mám podezření, že až to udělám, ten muž, o kterém se bavíme, jako by tu ani nebyl, se nejspíš rozvášní. Nečekám, že bys chtěla na chvíli navštívit pilota a druhého pilota.“

Jackie se ušklíbla. „Dohodneme se, paní Tarkentonová. Udělám to, pokud vy a pan Tarkenton zvážíte, že potom také navštívíte pilota, zatímco já a druhý pilot... tady probereme nějaké věci.“

„Panečku,“ řekla Jasmína. „Žena mnoha zájmů.“

Jackie se jen usmála, šla dopředu a zatáhla závěs, který odděloval kokpit od kabiny. Jasmína se začala svlékat ze svých nádherných zelených svatebních šatů. Měla pod nimi jen tmavé nylonky do půli stehen a podvazkový pás. Brad jen zíral. Její bradavky měly opět stejnou barvu jako rty. A uvnitř chomáčku černých chlupů ve tvaru srdce na jejím pahorku bylo pečlivě vystřižené čisté písmeno T. Jasmína viděla, jak na to zírá.

„T jako táta,“ řekla tiše. Rukou si prohrábla chlupy a vklouzla prstem mezi pysky své píči. „Tohle teď patří tátovi.“ Protáhla si prst vulvou a vytáhla ho nahoru, mezi prsa a pak do svých úst. „Hmm, s tatínkovým semenem uvnitř chutnám mnohem líp. Máš něco našetřeno pro svou holčičku, tati?“

Brad byl téměř zběsilý, když ze sebe strhával oblečení. Jasmína se chichotala a snažila se mu pomáhat, tahala ho za tohle a tahala za tamto, ale bylo to neúčinné, protože se tolik hýbal. Nakonec si nahý lehl zpátky na sedadlo a jeho erekce se vzpínala od těla.

„Óóó, vidím, že budeš mít nějakou nadílku pro mou píču,“ řekla. Předklonila se, políbila špičku jeho penisu a pak se mu podívala do očí. „Nikdy jsem nebyla vdaná. Od té doby, co jsem se vdala, mě ještě nikdo neomrdal. Jsem vlastně skoro panna. Chceš být úplně prvním mužem, který bude mít mou kundu od té doby, co jsem vdaná?“

Když se smíchem přeběhla do zadní části letadla, Brad se ze svého sedadla zvedl a šel za ní. Pleskla tam sebou na sedadlo, sklouzla zadkem k jeho okraji, široce rozevřela nohy a vystavila mu svou píču. Ukázala na ni prstem, který přistál na poštěváčku. „Mmm, přímo sem. Sem chci, abys mi strčil toho velkýho hnusnýho tátovo ptáka.“

Brad splnil její přání. Téměř vzlykl úlevou, když se ponořil do jejích horkých hlubin. „Ach, zlato, tak moc tě miluju,“ zasténal.

Její odpověď byla fyzická a vášnivá. Vymrštila na něj svou kundu a prudce ho k sobě přitiskla. „Taky tě miluju, tati, a teď už se můžeme milovat, jak budeme chtít.“

Tohle ‚poprvé‘ od toho obřadu bylo brutálně krátké, každý z nich už byl připraven vybuchnout a jejich orgasmy přišly rychle. Brad zasténal, když jeho penis vystříkl proudy spermatu do její sající píči, a ona zakňourala, jak báječně jí jeho tekuté teplo napěchovalo lůno. Když bylo po všem, musel se z ní vytáhnout a kleknout si na koberec, tak byl slabý.

Jasmína sáhla mezi ně a prsty si uzavřela kundičku, ani ne tak proto, aby ochránila čalounění, jako spíš proto, aby jeho sperma mělo šanci vsáknout se do jejího lůna. Bylo už pozdě v jejím cyklu a během několika dní se dozví, jestli její snaha dostat do břicha otcovo dítě ještě před svatbou zabrala. Ale nechtěla přijít ani o kapku toho šťavnatého nektaru. V minulosti ji potkala spousta neštěstí, která musela odčinit.

Jasmína si vynutila, že se opravdu oblékli a šli do kokpitu, kde si sedla za pilota, zatímco druhý pilot vstal a přenechal své místo Bradovi. On a Jackie skutečně šli do kabiny. Pilot se otočil k Bradovi. „Vítejte v Nebeském klubu, pane. Bylo to o fous, ale dostali jsme se do uznávané výšky včas.“ Ozvala se rána, která přiměla Brada, aby se otočil, ale pilot řekl: „Rozkládá postel.“

„Je tu postel?“ zeptal se Brad.

„Sedadla se posouvají na podbězích a postel se vyklápí ze stěny. To jste nevěděl?“ zeptal se.

„Ne. A Jackie nám to neřekla.“

„Je to žárlivý typ,“ řekl pilot. Nebojte se, já jí to za vás vrátím.“ Změnil nastavení nějakého knoflíku. Paní Tarkentonová?“ zavolal Jasmínino jméno.

„Ano?“ řekla.

„Kdybyste nakoukla přes ten závěs a řekla mi, až se bude hodit nějaká turbulence, aby něco přerušila, byl bych vám vděčný. A vy oba... nezapomeňte si pevně zapnout bezpečnostní pásy.“

Jasmína se zahihňala. Trvalo to deset minut, protože Jackie se před souloží ráda mazlila a ocucávala. „Teď,“ řekla Jasmína náhle. Druhý pilot se právě zabořil do letuščiny kundy.

„Držte se,“ varoval je pilot.

Naklonil letadlo tak prudce, až se zdálo, že padají na bok. Z kabiny se ozvaly rány a nadávky. Pak se letadlo opět vyrovnalo. Pilot promluvil do mikrofonu. „Omlouvám se, děti... hejno ptáků.“

Jackie to zkusila znovu, tentokrát si na ten rozvášněný kolík, který v sobě chtěla mít, nasedla. Pilot se znovu naklonil a Jasmína cítila, že se ocitla téměř ve stavu beztíže. Ozval se další náraz, jak Jackie sama vyletěla a přistála na jednom ze sedadel, které bylo posunuto dopředu, aby udělalo místo pro postel.

Pilot se znovu ozval do interkomu. „Asi je zrovna doba migrace.“

„Billy!“ ozval se důrazný ženský hlas, „ty jsi kretén.“

Billy znovu stiskl mikrofon. „A ty jsi o té posteli měla říct šéfovi.“

Nahý trup Jackie se prodral skrz závěs. Vlasy měla rozcuchané. Její vskutku báječná ňadra se však z námahy dmula a byla by magnetem pro každý mužský pohled. Podívala se na Jasmínu. „Dobře, omlouvám se. Byla jsem trochu zklamaná, víš? A teď mu prosím řekni, ať s tím zatraceným letadlem letí pět minut rovně.“

Jasmína si všimla, že její manžel otočil hlavu, aby se podíval na letuščina úžasná prsa, ale vzápětí se odvrátil a díval se zas na přední sklo letadla. Bude ho muset odměnit později.

„Dobře, Bille, omluvila se. Ale chci, abys to udělal později i s námi. Myslím, že budu vědět, jak při tom tu naši práci zvládnout.“

Bill se zasmál. „Ale ne tak, jak jsem to dělal s nimi. Naklonil jsem se a potlačil dolů. Je to nebezpečné, ale nevážíte kvůli tomu víc. Ve skutečnosti se vám zdá, že vážíte míň, a je velmi obtížné kontrolovat své pohyby. U vás bych se naklonil a nechal knipl ve vodorovné poloze, nebo dokonce trochu přitáhl. Tím byste tvrdě narazili do lůžka.“

„Ještě lepší,“ řekla Jasmína s hrdelním zamručením.

Zbytek letu probíhal víceméně normálně. Měli před sebou celé líbánky a oba byli zároveň uvolnění i nedočkaví na to, až začnou žít manželský život. Jasmína řekla, že se nemohla jet podívat za Phillipem, protože byla příliš zaneprázdněná. Zavolala mu a poté, co se mu omluvila, že mu to říká po telefonu, mu všechno vylíčila. Tvrdil, že je za ni šťastný, a ona mu slíbila, že se za ním brzy vypraví. Brad souhlasil, že už je dávno na čase.

Těsně před přistáním sáhla Jasmína do kabelky a něco z ní vytáhla. „Myslím, že tohle je tvoje?“ řekla tichým hlasem. Otevřela ruku a v ní leželo deset stodolarových bankovek, na dvakrát přeložených.

Brad se podíval na peníze a pak do jejích očí. Usmál se.

„Zlatíčko, to si nemůžu vzít zpátky... to je nejlíp utracených tisíc dolarů za celý můj život.“

KONEC