Moje máma zahynula při dopravní nehodě, kterou nezavinila, na začátku těch prázdnin, kdy mi bylo šestnáct. Měla jsem jenom ji, můj táta se s ní nikdy neoženil a já neměla ani páru, kdo to byl. Až do té doby jsem měla za to, že žádné jiné žijící příbuzné nemám.

Ale pracovnicím sociálního odboru se podařilo vypátrat, že existuje jakýsi vzdálený bratranec mé matky, s kterým jsem se nikdy nesetkala a moje máma patrně taky ne. Má dva syny a žije s nimi až někde na jižní Moravě. Před pár dny jsem s ním mluvila telefonem.

Úřadům se ulevilo, když se uvolil vzít si mě k sobě a postarat se o mě, dokud nebudu dospělá.

Prozatím jsem bydlela u své kamarádky a mnohem radši bych byla zůstala s ní u jejích rodičů, aspoň než dokončím školu. Jenže nic takového mi nenabídli a já musela přijmout, že život se někdy zamotá, a že jsou tu dobré legální důvody k tomu, abych šla bydlet ke svým jediným příbuzným, i když je vůbec neznám.

Pokoušela jsem se vzdáleného bratrance z Moravy nesoudit. Chtěla jsem si zachovat otevřenou mysl. V telefonu zněl docela normálně. Bylo jasné, že to není mozkový chirurg, ale myslím, že kdyby nebyl kompetentní a schopný převzít za mě odpovědnost, úřady by mě do jeho péče nesvěřily. Den, kdy si pro mě měl přijet, konečně nastal.

Já jsem ještě nikdy předtím nevytáhla paty z domova a byla jsem kvůli tomu svému stěhování hodně nervózní. Měla jsem sbalené dva kufry a nějaké krabice s osobními věcmi. Netušila jsem, co se stane se zbytkem našich krámů. To nejspíš bylo věcí mého nového poručníka a právníků. Mě se to netýkalo. Já si z domova vzala jen pár věcí, které byly důležité pro mě.

To ráno jsem vstala asi v osm, dala si sprchu a oblékla se. Jana, moje nejlepší kamarádka, za mnou přišla a přemlouvala mě, abych se šla nasnídat. Ale jíst jsem nemohla. Tak si sedla vedle mě na postel a držela mě, čekaly jsme spolu.

Trápilo mě pomyšlení na to, že musím opustit svou nejlepší kámošku a svůj domov a všechno ostatní. Slíbily jsme si, že zůstaneme v kontaktu a chvíli jsme tomu i věřily. Ale věděla jsem, jak to chodí. Dopisů i telefonátů bude ubývat a na konci roku ustanou. Ona bude mít svůj život a já budu mít svůj nový život.

Nemluvily jsme. Všechno, co se dalo říct, jsme si už řekly. Jen jsme tam seděly asi do desíti, kdy už byl čas se připravit. Poprvé jsem se měla setkat se svým novým poručníkem – máminým bratrancem, který přijede vyzvednout mé kufry a odvézt mě.

Rozhlídla jsem se po pokoji, jestli mám všechno, a vzala jsem své poslední věci dolů. Uviděla jsem přijíždět auto a došlo mi, že to asi bude můj dlouho ztracený bratranec. Vyšla jsem ven a pozorovala ho, jak parkuje přede dveřmi.

Vypadal normálně. Mohlo mu být kolem čtyřiceti. Asi metr osmdesát vysoký a váhu jsem odhadla kolem osmdesáti kilo. Měl správný počet očí, rukou i nohou. Nevypadal jako lidožrout. Když přišel ke schodům, řekl: „Ahoj, já jsem Otakar. Ty jsi Soňa?“ Znělo to normálně.

Kývla jsem a on řekl: „Je mi líto, co tě potkalo. Mrzí mě, že se poznáváme za takových okolností.“

Poděkovala jsem mu a zeptala se ho, co mám udělat se svými zavazadly. Měl v plánu odjet spolu se mnou co nejdříve, tak mi pomohl a hned jsme všechno naložili do jeho auta. Zdál se fakt docela hodný. Tichý, nevypadal špatně, možná trochu odměřený, ale byla to situace, která si o vážnost říkala.

Když jsme nakládali kufry, vyšel ven pan Forman, Janin otec, a pomohl nám s nimi. Pak jsme se ještě na chvíli vrátili dovnitř, rozloučit se. Formanovi s Otakarem spolu pár minut mluvili. Ptali se ho, jakou měl cestu a jaké je u nich doma počasí. Byla to jen bezobsažná konverzace, ze zdvořilosti.

Já jsem se jí nezúčastnila, ale poslouchala jsem a zkoušela udělat si názor na svého nového poručníka. Zdál se mi v pořádku.

Objala jsem pana a paní Formanovou a potom Janu. To byla chvíle, kdy jsem doopravdy brečela. Byly jsme nejlepší kamarádky a sousedky už od školky. Jana bulila stejně silně jako já.

Řekla jsem naposledy sbohem a nasedla s Otakarem do auta. Po cestě jsme skoro pořád byli potichu. Buď vycítil, že na nezávazné tlachání nemám náladu, nebo ho nic, co bych mu mohla říct, nezajímalo. Tak jako tak, to ticho jsem oceňovala. V noci jsem moc nespala, tak jsem trochu klímala. Jednou jsme zastavili na oběd.

Jak jsme se blížili k cíli, začali jsme spolu trochu mluvit. S mou mámou se opravdu nikdy nesetkali a ptal se mě, jaká byla. Vyptával se, o co se zajímám. Já se ho zeptala na jeho dva syny.

Vypravoval mi o Leošovi. To byl jeho starší. Všichni mu říkají Leo. Je ve stejném věku se mnou, jen o pár měsíců starší. Je dobrý v atletice a průměrný ve škole. Chytrý, ale líný.

Jeho mladší je Hynek. Hynkovi je čtrnáct a je trochu divoký, ale v zásadě dobrý kluk. Ukázal mi jejich fotky a oba vypadali dobře.

Zeptala jsem se na jejich matku a Otakar řekl, že zemřela před šesti lety na rakovinu.

Taky jsme se dohodli, že bych mu měla tykat a říkat Oto. Tak mu říká většina lidí.

Nakonec jsme k němu domů, do mého nového domova, dorazili chvíli po páté odpoledne. Bydleli v pěkném domě na venkově. Kolem byly ještě jiné domy, ale ne moc blízko. Ota řekl, že má asi deset hektarů půdy a veškeré soukromí, jaké potřebuje.

Dům byl dříve selským stavením, kompletně ho ale přestavěli a modernizovali, když ho před patnácti lety s manželkou koupili, včetně hezké zahrady za domem, kde měli i velký bazén.

Když jsme vjeli na příjezdovou cestu, jeden z chlapců vyšel nás pozdravit. Byl to Hynek, ten čtrnáctiletý. Byl to velký kluk. Smál se a řekl ahoj, vzal ode mě kufry a zamířil do domu. Začala jsem zvedat krabice, že půjdu za ním, ale Ota mě zarazil a řekl, že dovnitř odnese všechno Hynek.

Připadala jsem si trochu provinile, ale nechtěla jsem naštvat ani jednoho.

Šla jsem za Otou dovnitř a on mě provedl domem; skončili jsme v mé nové ložnici. Byla jsem ohromená. Dům byl veliký a krásný. Můj pokoj byl dvakrát tak velký, než jsem mívala u mámy.

Když prohlídka skončila, šli jsme dolů do kuchyně a Ota připravil lehkou večeři. Ota, Hynek a já jsme jedli venku u bazénu. Léto právě začínalo a bylo trochu teplejší, než jsem byla zvyklá. Ale bylo to všechno příjemné.

Leo, ten starší bratr, byl na schůzce se svou dívkou a měl se vrátit později.

Byl to pro mě hodně náročný den, a tak jsem se omluvila a šla nahoru. Vybalila jsem a sundala si šaty. Poskládala jsem si své knihy a nepočetný cenný majetek. Když jsem s tím byla hotova, bylo už pěkně pozdě; dala jsem si rychlou sprchu a šla do postele.

Než jsem si lehla, zeptala jsem se ještě Oty, jestli smím zavolat Janě a povědět jí něco o své cestě. Usmál se a řekl: „Nejsi tu vězeň, Soňo. Můžeš volat kdykoli a všem svým přátelům. Ale vážím si toho, že ses zeptala. Ano, klidně telefon používej.“

Takže jak jsem byla v posteli, zavolala jsem Janě a chvíli jsme si povídaly. Řekla jsem jí o cestě, o svém novém domě a nové rodině, tedy o těch dvou, které jsem už potkala. Byla jsem v divném cizím prostředí, v úplně rovinaté krajině, ale lidi, které jsem potkala, se zdáli fajn. Můj nový domov byl fantastický. Měla jsem velký pokoj. Byla jsem myslím tak šťastná, jak jen může být holka, která právě osiřela a byla přinucena odstěhovat se pryč od všeho, co ve svém životě znala.

Nemluvily jsme dlouho, byla jsem utahaná. Dala jsem jí své číslo a adresu a dohodly jsme se, že si za pár dní zase popovídáme, až se tu trochu usadím.

Postel byla velice pohodlná a brzy jsem tvrdě spala.

Ráno jsem vstala, navlékla si šortky a triko a sešla dolů, podívat se co se děje. Konečně jsem potkala Lea. Zrovna si naléval šálek kávy a pozval mě, ať se přidám. Řekla jsem si místo toho o kolu. Už bylo horko a já nejsem velká fanynka kávy.

Leo mi dal kolu a ukázal mi, kde ji mívají. Šli jsme pak ven k bazénu, sedli si pod slunečník a byli jsme seznámení.

Zdál se mi hodně dospělý a hodně sebevědomý. Udělal na mě dojem. Taky se zdál malinko arogantní. Byl to jen první dojem. Mohla jsem se mýlit. Možná jsem mu jen záviděla jeho sebejistotu.

Seděli jsme tam asi čtvrt hodiny, když dolů přišel Ota a za ním Hynek. Cítila jsem se trochu nesvá kvůli všemu tomu testosteronu, který mě obklopoval.

Ota musel za chvilku odjet do práce, aby dohonil všechno, co včera zmeškal. Mně řekl, abych se držela poblíž, užívala si bazén a víc se seznámila s Leem a Hynkem.

Jakmile byl Ota pryč, Leo se mě zeptal, jestli se k nim nechci přidat a ochladit se v bazénu.

Zasmála jsem se a řekla: „Jistě,“ a seděla jsem a zkoušela si vzpomenout, jestli jsem při vybalování zahlídla své bikinky. Dřív než jsem se ale stačila zvednout a jít se podívat, Leo a Hynek si stoupli a přímo přede mnou se svlékli.

Šaty odhodili na lavičku, pomalu kráčeli k bazénu a skočili do něj.

Nebyla bych víc šokovaná ani kdyby měli zelené ploutve a žábry! Zírala jsem na ně s otevřenou pusou. Byla jsem tak vyjevená, že jsem si dokonce ani nezakryla oči. Měla bych dodat, že jsem ještě nikdy předtím nahého mužského neviděla. Nemůžu popřít, že to bylo poučné.

Hoši v bazénu kolem sebe pár minut cákali a já tam jen seděla a nevěděla, co mám udělat.

Po několika minutách se rozhodli, že se zase připojí ke mně. Vylezli z bazénu a Leo se posadil zpátky do své židle, koukal se na mě a relaxoval s nohama do široka roztaženýma a s celým tělem vystaveným. Hynek si přitáhl židli vedle mě a posadil se stejným způsobem.

Nevěděla jsem, kam se mám dívat! Chtěla jsem vstát a jít do svého pokoje, ale byla jsem z obou stran zablokovaná. Tak jsem tam s nimi seděla, vím jistě, že s viditelným výrazem šoku, a Leo s Hynkem se smáli, žertovali a snažili se vtáhnout mě do své zábavy.

Rozhodla jsem se, že nejlepší, co můžu udělat, je protáhnout se mezi nimi a utéct do svého pokoje. Jenže to tak úplně nefungovalo. Jak jsem si stoupla a pokusila se udělat krok mezi ně, Hynek si mě přitáhl na svůj klín a zeptal se, kam jdu.

Vykoktala jsem něco neinteligentního o tom, že musím jít do svého pokoje, ale Hynek mě držel a můj šok se dál zvětšil, když se mě Leo klidně zeptal: „Vsadím se, že jsi panna, že jo?“

„To není vaše věc,“ prohlásila jsem. Jak se mohl odvážit takhle se ptát!

Hynek řekl: „To snad není pravda! Poctivá panna! Řekl bych, žes ještě nikdy předtím neviděla kluka bez šatů, že ne?“

„Ne! Samozřejmě že ne,“ vybuchla jsem, čímž jsem současně odpověděla i na předchozí dotaz ohledně mého panenství.

Hynek se zasmál a řekl: „Děvče, budeš se muset trochu odvázat, jestli tu budeš žít. Teď pojď, sundáme ti to oblečení a půjdeš si zaplavat.“

Hynek mě dole držel na svém klíně a nahoře mi zvedl ruce nad hlavu, zatímco se Leo postavil a začal mi vytahovat triko nahoru. Prala jsem se a křičela na ně, ať mě pustí, ale oni mé protesty ignorovali a snadno mě přemohli. Oba to byli velcí, silní kluci a já neměla žádnou šanci.

Nakonec jsem pochopila, že s nimi nemůžu bojovat, a zůstala jsem bezvládná. V tu chvíli mi triko stáhli a odhalili moje prsa. Podprsenku jsem neměla.

Právě jsem byla čerstvě hrdá na to, že jsem od velikosti podprsenky A postoupila na B, pokrok, který jsem si až do teď nechávala pro sebe. Ti kluci najednou byli všude na mých prsou hned, jak mi je odkryli. Zdálo se, že jsou s nimi docela spokojení. Tohle ovšem nebyl scénář, který jsem si pro svou první sexuální zkušenost představovala.

Ptali se mě, jakou velikost prsou mám, a řekli, že je hanba si je zakrývat.

Bylo mi nepředstavitelně trapně. Zkusila jsem se jim na poslední chvíli vytrhnout, ale jim to jen pomohlo dál zkoumat mé tělo.

Leo převzal od mladšího bratra moje paže a vytáhl mě za ně na nohy. Hynek chytil moje šortky a rychle je stáhl dolů. Měla jsem pod nimi malé krajkové kalhotky a ty na ně zapůsobily tak, jako bych si je na sebe vzala jen pro ně. Pokoušela jsem se nebrečet, ale nikdy v životě jsem ještě nebyla tak ponížená.

Znovu jsem bojovala, když vzal za pás mých kalhotek a pomalu je stahoval dolů, zatímco se mi díval do obličeje a vysmíval se mi.

Byla jsem tak zaujatá svým svlékáním, že mi trvalo pár minut, než jsem si všimla, že oba hoši najednou mají erekci. Byli to první dva, které jsem kdy viděla, takže jsem neměla srovnání. Ale připadalo mně to obrovské!

Zkoušela jsem je prosit. Žadonila jsem, ať mě pustí. Slibovala jsem, že to nikomu neřeknu.

Hynek se smál a řekl: „To je pecka! Holka, nemusíš to nikomu říkat, to udělám já! Tohle kluci vykecají.“

Oba mě táhli k bazénu a vedli mě dolů po širokých betonových schodech na mělkém konci. Vzdala jsem boj a oni využili výhodu mého podrobení tím, že si mě drželi blíž a svýma rukama mi rejdili všude po těle.

Když zjistili, že už se neperu, Hynek si sedl na schody a stáhl si mě na klín. Těla jsme měli pod vodou. Z vody nám čouhaly jen hlavy.

Hynkovy ruce mě držely a současně zlehka mačkaly a hladily moje prsa. Od chvíle, kdy jsem to brala jako nevyhnutelné, jsem se začala uklidňovat a nechtěla jsem, aby to věděl, ale přišlo mi to docela dobré.

Leo se přibrouzdal mezi moje nohy, které plavaly těsně pod hladinou, a pomalu klouzal rukama nahoru po vnější straně mých stehen.

Poslouchala jsem, jak oba bratři probírají relativní přednosti mého těla. Mluvili o mých hezkých, ačkoli malých prsou. Mysleli, že mám perfektní zadeček. Opravdu se jim líbila moje pindička, ale nemohli se rozhodnout, jestli se jim líbí nebo nelíbí palouček blonďatých chlupů, který nad ní rostl.

Když Leo projel prsty mým pubickým ochlupením, roztřásla jsem se. Nevím, jestli to bylo ze strachu nebo mým vzrušením.

Nakonec přestali mluvit o mně a začali mluvit se mnou. Byli tiší a klidní a plně soustředění. Moje bojovnost neměla smysl, oba to byli velcí kluci a já se jim ubránit nemohla.

Hynek mi tiše šeptal do ucha: „Jsem rád, že jsi se uklidnila, Soňo. Budeme tu mít spoustu zábavy tohle léto, teď, když jsi tady. Máš krásné tělo. Jenom potřebuješ trochu vyškolit.“

Zase jsem se roztřásla. Jak mi Hynek tiše promlouval do ucha a hrál si s mými ztvrdlými bradavkami, jeho bratr mi začal líbat stehna. Měla jsem pořádnou práci s tím, abych neprojevila potěšení ze všech těch pocitů, které mé tělo zakoušelo úplně poprvé.

„To nemůžete dělat,“ říkala jsem a pokoušela se vydržet před nimi klidná a rozumná. „To je znásilnění. Otec vás zabije, až se vrátí domů.“

Leo se usmál a řekl: „Jo, táta se naštve, až zjistí, že jsi byla panna a my jsme tě dostali před ním. Ale on to pochopí, že jsme na něj nepočkali. Když ty jsi taková krásná kočička.“

Kam jsem se to proboha dostala?

„Kvůli tomu mě sem přivezl?“ zeptala jsem se. „Takže vy tři tu budete mít někoho, s kým můžete mít sex?“

Leo a Hynek se na sebe podívali a smáli se. Řekli unisono: „A dost sexu!“

Když Leo mluvil, jeho rty byly jen pár centimetrů od mého panenského otvoru. Cítila jsem na sobě jeho dech. Když jsem se na něj podívala, v jeho obličeji byl vidět chtíč.

Na Hynka jsem se dívat nemusela. Jeho mužství se mi naléhavě tisklo na záda.

Nenáviděla jsem situaci, ve které jsem se nacházela, ale moje sexuální stimulace byla nepopiratelná. Poprvé jsem byla před nějakým člověkem nahá, a hned před dvěma lidmi, opačného pohlaví. To bylo samo o sobě vzrušující.

Poprvé moje prsa a moje bradavky prozkoumávala jiná ruka než moje vlastní. Jemné doteky Leových rtů na mých stehnech a dole na podbřišku způsobovaly, že jsem začínala přicházet o rozum.

Bojovala jsem s tím, aby neviděli mé vzrušení. Oni to i přesto mohli poznat. Uměli to, co dělali.

Museli si spolu dát nějaký tichý signál, že už je čas přejít k dalšímu kroku. Vůbec nepromluvili. Napadlo mě, že to samé už dělali nějaké jiné nebohé mladé dívce přede mnou. Zdálo se, že se dobře vyznají v tom, co dělají.

Leo mi uvolnil nohy a jemně mě odtáhl z Hynkova klína. Hynek se postavil a vylezl z bazénu. Má pozornost se oslabila, když mě Leo přitáhl k sobě a políbil mě. Byl to příjemný polibek. Vzrušující. Kdybych ho měla ráda, kdybych ho znala, byl by to úžasný polibek. Byl něžný, ale intimní. Aniž bych si to uvědomila, začala jsem mu ho oplácet.

Když jsme se tak líbali několik minut, Leo mě zvedl a po schodech vynesl z bazénu. Ohromilo mě, jak je silný. Byla jsem v jeho pažích jako malá panenka. Donesl mě na trávu, kde Hynek právě rozprostřel deku. Leo mě šetrně položil doprostřed deky a oba se natáhli vedle mě, každý z jedné strany.

Věděla jsem, že to je špatně. Chtěla jsem se bránit. Ale začala jsem podléhat pocitům, které mi ti dva chlapci poskytovali. Ti hoši byli velmi dobří a dobře spolupracovali. Střídali se v líbání mých rtů a já jsem se zavřenýma očima nebyla schopná rozeznat mezi nimi rozdíl. Jejich ruce zkušeně zkoumaly mé tělo, dráždivě a jemně hladily každičký jeho kousek.

Zatímco Hynek líbal můj obličej a mé rty, jeho starší bratr se přesunul níže a začal líbat a lízat a zlehka oštipovat moje prsa. Měla jsem už opravdu velké potíže odolávat. Měla jsem potíže upamatovat se, proč bych měla odolávat.

Všechny ty pocity, ty senzace, pro mě byly nové. Podmaňovaly si, skoro narkotizovaly můj mozek. Když Leo na své cestě dolů začal líbat moje břicho, cítila jsem, jak se mé boky zvedají z deky a jdou naproti jeho polibkům, a byla jsem zcela neschopná to ovládnout.

Když se jeho rty poprvé dotkly mé kočičky, vyjekla jsem Hynkovi rovnou do pusy. Nikdy jsem si ani nepředstavila tolik rozkoše, tolik vzrušení z dotyku. Po několika dlouhých okamžicích jsem si uvědomila, že mám ruce kolem Hynkova krku a vášnivě ho líbám.

Věděla jsem, že bych měla přestat. Věděla jsem, že je to špatné. A taky jsem věděla, že kdyby teď oni náhle přestali, zvedli se a šli pryč, běžela bych za nimi a znásilnila je!

Navíc, neměla jsem na vybranou. Já jsem nic špatného nedělala. Dělalo se to se mnou. Neměla jsem žádný důvod cítit se provinile, kromě toho, že se mi to tak líbilo.

Vyjekla jsem znovu, když jsem cítila Leův jazyk, jak se dostává do mě a prozkoumává mou rozcitlivělou kundičku. V té samé chvíli mě Hynek dál vášnivě líbal a jeho ruce bloudily po mých prsou. To byla prostě příliš silná stimulace.

Poprvé jsem měla orgasmus v rukou chlapce. Dobrá, dvou chlapců. Ale oni nepřestávali s tím, co dělali. Vzrušovali mě dál, od jednoho orgasmu k druhému, až jsem myslela, že zešílím.

Leo nakonec přestal lízat a sát mou prcinu a zvedl se na kolena. Hynek mě dál pořád líbal a dotýkal se mě, a já si ani neuvědomila, že přecházejí do další etapy mé výuky, dokud jsem neucítila, jak se žalud Leova ptáka tlačí proti mému panenskému otvoru.

Při tom doteku jsem zasténala. Nevím jistě proč. Už jsem nebyla vystrašená. Už jsem neodporovala. Sakra, teď jsem to chtěla. Když jsem pocítila, jak do mě vklouzlo prvních pár centimetrů čuráku, vzalo mi to dech.

Hynek přerušil své polibky a oba jsme se dívali dolů na Lea a na to místo, kde se naše těla setkávala. Má pinda už se mi zdála plná a viděla jsem, že ještě mnohem větší kus čuráku tam teprve čeká.

Leo klečel nade mnou, opřený o ruce a usmíval se dolů na mě. Zjistila jsem, že mě stojí hodně úsilí, abych své boky nepřirazila vzhůru k němu. Uvnitř mě to bylo tak zatraceně skvělé. Věděla jsem, že další část bude bolet. Nestarala jsem se o to. Chtěla jsem to.

Hynek hladil moje prsa a šeptal mi do ucha: „Jsi připravená?“

„Ano,“ zašeptala jsem jako odpověď. „Ano, prosím, už to udělejte. Bože, je to tak strašně dobré!“

Byla jsem napjatá, připravená na bolest, která, jak jsem věděla, přijde. Ale nic se nedělo. Otevřela jsem oči a Leo se na mě dolů usmál.

„Uvolni se,“ řekl. „Nebude to tak zlé. A navíc, já ještě nejsem připravený.“

Nevěděla jsem, co bude, ale dělala jsem, co chtěl. Uvolnila jsem se a on začal pohybovat dovnitř a ven jenom tím malým kouskem čuráku, který jsem už ve své velice vnímavé pičce měla.

Hynek se mezitím vrátil ke své předchozí aktivitě, líbal mě a hrál si s mými bradavkami. Začínala jsem si už myslet, že k tomu nikdy nedojde, a tentokrát jsem byla zoufalá. Chtěla jsem mít ten čurák v sobě celý.

Hynek vzal jednu mou bradavku mezi palec a ukazovák, silně ji stiskl a zatáhl za ni, jako by mi ji chtěl vytrhnout. Zaječela jsem na něj a v tu samou chvíli Leo konečně do mě vrazil naplno, protrhl mou panenskou blánu a nacpal se do mě celý. Sotva jsem to pocítila!

Podívala jsem se na něj a on se na mě dolů smál a oba jsme se chichotali, jak hloupá jsem byla. Napřed se ve mně nehýbal. Zůstával na místě a tiše na mě mluvil. On i Hynek mluvili potichu a klidně a ukazovali, jak hezké věci to jsou, jak snadno to jde, stačí, když se uvolním a budu to brát, jak to přijde.

Jejich hlasy byly téměř hypnotické. Uvědomovala jsem si, že s nimi souhlasím. Taky jsem si uvědomovala, že svými boky přirážím k Leovi a užívám si tu senzaci, kterou mi to způsobuje. Cítila jsem jen drobné záškuby a mírnou bolest z protržené blány, a rychle se to překrylo všemi těmi skvělými pocity, které jsem prožívala.

Když Leo usoudil, že jsem nachystaná, začal svůj velký čurák ze mě vytahovat ven a zase ho zarážet zpátky, pomalu, velmi opatrně, hodně dlouho. Neskutečně mě tím vyblázňoval.

Hynek mě stále líbal a pohrával si s mými prsy. Byla jsem v tom teď až po uši. Mohli si se mnou dělat co chtěli a já bych to milovala.

Po několika dlouhých a velmi příjemných minutách začal do mě Leo bušit rychleji a tvrději a mně to přišlo báječné. A bylo to ještě lepší, když Hynek vklouzl rukou pod moje břicho a začal tam jemně pohybovat prstem a dráždit můj poštěváček, a jeho bratr mě přitom mrdal.

Ti hoši věděli, co dělají! Šílela jsem. Přirážela. Nohy se mi nějak omotaly kolem Lea a jednou rukou jsem objímala Hynka a druhou jsem měla kolem Leova krku a ječela jsem rozkoší a měla jsem jeden obrovský orgasmus za druhým. Pak jsem poznala, že se Leo napjal a instinktivně jsem věděla, že se do mě udělá. Něco takového, akt přijetí mužského semene do svého těla, skoro jsem ztratila vědomí. Zaječela jsem naposled a zkolabovala pod ním.

Asi jsem nebyla v bezvědomí. Byla jsem jenom úplně malátná. Jako kdybych vůbec neovládala své tělo ani mysl. Uvědomovala jsem si, že se Hynek opřel dozadu a Leo se sklonil dolů a líbal mě, něžně, láskyplně. Sténala jsem a vracela mu polibky.

Leo mě pod sebou nechal relaxovat, dokud mu čurák nezměkl, potom ho vytáhl a položil se vedle mě na záda.

Napřed nikdo nemluvil. Věděla jsem, že bych měla být rozběsněná. Právě jsem byla znásilněna. Na druhou stranu, nemohla jsem popřít, že jsem taky zažila něco, co určitě muselo být jedno z nejlepších milování, jaké kdy nějaká mladá panenská dívka, kterou potkalo podobné tak obrovské štěstí, poznala.

Ležela jsem na zádech, zcela uvolněná, zírala na tmavě modrou oblohu a necítila se rozzuřená, ani v rozpacích, ani šílená. Cítila jsem se omrdaná, v dobrém slova smyslu. Na jedné straně byl vedle mě Hynek, na druhé Leo a oba mě drželi za ruce.

Tiše jsem řekla: „Kluci, vy už jste to samé někdy dělali.“

Leo odpověděl: „Jo, ale nikdy předtím to nebylo tak pěkné. Ty jsi ta nejžhavější panna, jakou jsem kdy potkal.“

„Už ne,“ řekla jsem já. Když jsem to vyslovila, nevěděla jsem, co to pro mě znamená. Nemůžu říct, že jsem si to šetřila do manželství nebo až potkám nějakého pana Dokonalého. Už jsem začala chodit s kluky, a že jsem pořád byla panna, to bylo spíš nedostatkem příležitosti tento svůj stav změnit.

Slyšela jsem už příběhy o holkách, které přišly o panenství s různými nešikovnými mládenci. To nebyl tenhle případ. Mohlo být hezké, kdyby mě napřed víc poznali, mohli mě i trochu svádět. Ale co nadělám, nemůžu popřít, že se mi to líbilo.

Leo vstal a mně taky pomohl na nohy. Odvedl mě do domu a do koupelny a spolu jsme se osprchovali. Dokonce mě v rozkroku vyplachoval sprchovou masážní hlavicí.

Moc jsme nemluvili. Jen čas od času připomněl, jak to bylo úžasné nebo jak jsem byla krásná. Nevěděla jsem, co mám říkat klukovi, který mě právě ošukal. Kluk, kterého jsem právě potkala, mě hned omrdal. Kluk, se kterým tu mám bydlet, mě zrovna oprcal. Náhle jsem si uvědomila, že tím to nekončí. Nebylo v tom jen to, že Hynek si taky jistě bude chtít pohrát.

Bydlela jsem v jejich domě. Můžou přijít ke mně do pokoje, kdy se jim zachce. Aspoň když Ota nebude doma. A jestli je pravda to, co předtím řekli, nezáleží ani na tom, jestli Ota bude doma.

Leo odváděl dobrou práci, když mě myl. Celou mě namydlil a citlivě po mně klouzal svýma rukama. Nevím, kde se ti dva hoši učili, jak správně potěšit děvče, ale opravdu to vypadalo, že se v tom vyznají. Ta masážní sprcha byla taky pěkná.

Leo zavřel vodu a trochu mě osušil. Pak mě odvedl zpátky. Když jsme vyšli, Hynek zrovna byl pod venkovní sprchou. Otočil se a smál se na nás. Pak přišel k nám a najednou mě oba vedli zpátky na deku v trávě.

Neodporovala jsem. Nechtěla jsem. Šla jsem mezi nimi a u deky jsem nechala Hynka, aby mě vzal do náruče a když si mě k sobě přitiskl, objala jsem ho rukama a líbali jsme se. Napřed to bylo něžné, pomalé a jemné a sladké.

Cítila jsem, že se ke mně zezadu blíží Leo. Cítila jsem, jak se měkkým ptákem tře o mou prdelku, jak jeho ruce hladí moje ramena a vlasy dávají na stranu, aby mi je mohl líbat.

Hynek mě už líbal s větší vášní a jeho nenechavé ruce jsem zase měla na prsou. Potřebovala jsem si zase lehnout. Kolena se mi třásla.

Mohli vidět, že už jsem zase připravená. Nevypadalo to, že bych to ještě chtěla tajit. Sténala jsem a boky jsem kroužila kolem Hynkova čuráku a držela jsem ho v těsném objetí.

Hynek přerušil polibek a napřímil se. Smál se na mě a s určitými těžkostmi odvinul mé paže ze svého krku a spolu se svým bratrem mi pak pomohli uložit se zase na prostředek deky.

Tentokrát mě Leo líbal na rty a jemnýma vycvičenýma rukama škádlil moje prsa.

Hynek byl u mých nohou, líbal mě a lízal. Dokonce vzal do pusy moje palce a chvíli je cucal. Nikdy bych nevěřila, jak to může být erotické. A dál se to vylepšovalo. Začal mě líbat a lízat po cestě vzhůru vnitřkem mých široce roztažených nohou.

Časem se svými rty konečně propracoval k mé pindě, zadek jsem měla mimo deku a on mě tiskl dolů. Hynek byl i v detailech stejně zručný v lízání kundy jako jeho bratr a já brzy skučela blahem. Moje skřeky nasával Leo, protože jsem je vydávala jemu přímo do pusy.

Hynek lízal a sál a dorážel u mé pindičky stejně dlouho jako jeho bratr a já byla náhle zase vláčná jako hadr, když zastavil a začal své polibky stěhovat vzhůru po mém rozcitlivělém těle.

Leo mě přestal líbat a dal hlavu pryč, ale prsty nechal na mých kozách. Otevřela jsem oči a viděla Hynkův hezký usmívající se obličej, pouhé centimetry od svého vlastního. Dotkl se mě a políbil a ucítila jsem jeho tvrdý čurák, jak se tře o mou štěrbinu.

„Jsi připravená?“ zeptal se.

„Ach bože, ano,“ prohlásila jsem nedočkavě. „Prosím, tě, dej mi ho tam.“

„Ty si ho tam dáš,“ řekl. „Sáhni dolů, vezmi mě do ruky a dej si můj čurák do své píči. Pak tě budu mrdat.“

Neváhala jsem. Vsunula jsem dolů ruku, sáhla mezi nás a uchopila jeho nástroj. Měla jsem čurák v ruce úplně poprvé. Bylo to příjemné. Byl horký a hladký a tvrdý a sexy. Na chvilku jsem ho podržela, abych ho cítila v ruce, potom jsem ho zavedla do vchodu své pindy, a když jsem cítila, že je dobře nasazený, usmála jsem se na Hynka a řekla: „Dobře, tak už mě ksakru mrdej.“

Okamžitě jsem poznala, že má stejně velkého pokušitele jako jeho bratr. Vsunul do mě pár centimetrů a zastavil. Kňučela jsem nespokojeností. Byla jsem nachystaná. Chtěla jsem být zaplněná jeho čurákem. Chtěla jsem cítit to tření, jak do mě násilně vniká a zase mi uniká.

Místo toho ho povytáhl ven, skoro úplně. Slyšela jsem se, jak kňučím a napřed jsem vůbec nepostřehla, že ty zvířecí zvuky vycházejí ze mě samotné.

Cítila jsem, jak krouží v mém vchodu a pak se zase vnořil do mě, tentokrát dále, ale pořád ne docela. Koukala jsem na jeho smějící se obličej a věděla, že mě škádlí. A věděla jsem, že zbožňuju každou minutu z toho, co se děje!

Zkusila jsem zvedat boky, a tak dostat víc jeho masa do své horké, mokré a náramně vybuzené pindy. Hynek se jenom uculoval a řekl: „Ne ne, holčičko. Já nejsem tenhle typ kluka. Zřejmě si myslíš, že jsem nějaký prosťáček nebo co!“

Nakonec jsem vykřikla ze všech sil: „Krucinál, mrdej mě!!“

Naklonil se nade mě, celou váhu svého těla opřenou o své silné, opálené paže, a pomalu zanořil svého čuráka do mé chtivé pindy nejdál jak to šlo. Chvilku zaváhal, políbil mě a potom mě začal mrdat, prudce a neurvale. Přesně to jsem potřebovala.

Leo se odklonil dozadu a pozoroval nás. Stále však měl na mně své ruce, hladil mi prsa a štípal bradavky.

Ale byl to Hynek, který mě líbal a mrdal a já jsem se udělala skoro okamžitě. Uvážím-li celou tu předehru a škádlení, vydržel Hynek hodně dlouho. Měla jsem několik dalších intenzivních orgasmů, než jsem ucítila, jak do mě stříká.

Zůstal na mně, ve mně, dokud mu čurák nezměkl. Pak se ze mě odvalil a zase jsme leželi vedle sebe a drželi se za ruce.

Já jsem tam ležela nejdéle a přemýšlela o tom, v jak bizarní situaci jsem se ocitla, a chtěla si ujasnit, jak bych se měla cítit. Ne, věděla jsem, jak bych se měla cítit. Měla bych být pobouřená, zuřit. Měla bych být uvnitř v domě a vytáčet 158.

Vypadá to divně, ale to nebylo to, co jsem cítila. Cítila jsem se spokojeně, ukojeně, uvolněně a skoro vznešeně. Napadlo mě, že od chvíle, kdy jsem dnes ráno viděla ty dva kluky se svlékat, jsem si už na ztrátu svého domova nevzpomněla.

Leo se otočil na bok a zeptal se: „Jsi už připravená na další lekci nebo si chceš napřed zaplavat v bazénu?“

„Jaká je moje další lekce?“ zeptala jsem se.

„Ještě se budeš muset naučit, jak se kouří čurák. Chvíli to potrvá, než v tom budeš dobrá. Ale neboj se. Budeš mít hodně praktických cvičení.“

„Budu?“ zeptala jsem se. Z nějakého důvodu mě pobavil ten arogantní, sebevědomý způsob, jakým mi vykládal mou sexuální budoucnost.

Zasmál se tím krásným úsměvem a řekl: „Ano,“ s klidnou sebejistotou někoho mnohem staršího. Bylo to podivně působivé.

Hynek se ke mně otočil a prstem zlehka přejížděl mé břicho. Nikde se nepřiblížil k mým prsům ani k rozkroku, ale vyvolávalo to ve mně mravenčení. Už zase jsem začínala být rozdělaná.

„Taky existuje anální sex. Je to součást základního sexuálního výcviku. Nemůžeme na tebe jít oba najednou, dokud ti anální sex nebude dělat dobře. Tím budeš mít základy za sebou a můžeme tě začít učit exotičtější hry, které rádi hrajeme.“

„Neutekla mi ta část konverzace, kde jste mi vysvětlovali, proč bych s tím vším měla souhlasit?“ zeptala jsem se, přestože jsem to věděla.

„Budeš s tím souhlasit z několika důvodů. Miluješ to, co už jsi dělala. Budeš chtít dělat víc. Ale co je nejdůležitější, budeš to dělat, protože ti to řekneme.“

Dívala jsem se na něj pozorně, abych poznala, jestli si mě dobírá. Myslel to vážně.

„Budu to dělat proto, že mi to řeknete?!“ zvolala jsem.

„Ano. Bude se s tebou dobře zacházet, až tu budeš bydlet. Ale budeš muset dělat to, co se ti řekne,“ opakoval Leo.

Ten arogantní zkurvysyn! „Kde ksakru jste přišli na nápad, že musím dělat, co mi řeknete?!“

„Omlouvám se,“ ozval se od zídky nedaleké terasy Ota. „Měl jsem si udělat čas a vysvětlit ti tvé zdejší postavení předtím, než jsem šel ráno do práce.“

Vykřikla jsem a pokusila se skrýt svou nahotu, k velkému pobavení jich všech tří.

Ota přišel ke mně, shýbl se dolů a jemně mě postavil na nohy.

„Přestaň s těmi nesmysly a pojď se posadit,“ řekl pevně. „Musíme si promluvit.“

Hlava se mi točila, když jsem spěchala za Otou na terasu. Otočil se, podíval se na mě a zahnul k venkovní sprše a navrhl, abych se napřed osprchovala.

Koukla jsem dolů a viděla, že chlupy v klíně a stehna mám pokryté lepkavým semenem.

Zrudla jsem a hnala se pod sprchu a rychle se opláchla. Šla jsem zpátky ke stolu, kde seděl a zvedla svoje oblečení, ale dřív, než jsem se mohla obléct, vzal mi ho z rukou, jemně, ale pevně, a požádal, abych si sedla.

Leo a Hynek zabrali židle vedle mě. Podívala jsem se na ně provinile, ale nevím proč. Já jsem je neznásilnila!

Ota pohlédl na své dva syny a zeptal se: „Tak co, měl jsem pravdu?“

Leo se zakřenil a řekl: „Jo, tati. Byla panna, ale děsně žhavá! Dostala se do toho hned, jak jsme začali!“

Zakryla jsem si rukama obličej. Ještě nikdy jsem nebyla tak ponížená. Seděla jsem tu, nahá, s nějakým mužem a jeho dvěma kluky, které jsem sotva potkala, a ti kluci hned se mnou měli sex. A teď si o tom povídali, jako bych tu nebyla.

Ota mi odtáhl ruce a podíval se mi do očí. „To je v pořádku. Tady u nás se nemusíš stydět.“

Stoupl si a začal se svlékat. V tom šoku jsem otevřela pusu. Najednou mi to došlo, budu mít sex se všemi třemi! Pak jsem si vzpomněla, co říkal Leo. Budu dělat, co se mi řekne. Ježíši! Co teď ksakru jsem, sexuální otrokyně?!

Ota už byl svlečený a zase se posadil. Tvrdě jsem bojovala proti tomu, abych se podívala níž než na jeho krk. Ale očividně byl ve skvělé kondici. Byl hodně svalnatý.

Natáhl se, vzal polštář z prázdné židle vedle sebe a položil ho na podlahu u svých nohou. Pak mě vzal za ruku, postavil mě na nohy a přitáhl před sebe. A když si důkladně prohlédl mé tělo, stlačil mě na kolena, mezi své nohy.

„Jak ti Leo říkal, dokud u nás budeš bydlet, bude se s tebou dobře zacházet. Ovšem budeš si muset zvyknout na jiný způsob života. V tomto domě a u našich nejbližších přátel mají ženy speciální postavení. Žena nikdy nesmí říct ne žádnému muži ani chlapci. Jedinou výjimkou je, kdyby od ní žádal něco, co by bylo škodlivé nebo nebezpečné.“

„Od teď počínaje se od tebe bude vyžadovat, abys udělala, co se ti řekne, ať už to řekne kdokoli. Vím, že napřed to pro tebe bude tvrdé. Bude to zvlášť těžké, protože ráno jsi byla ještě panna. Takže nějakou dobu ti to budeme usnadňovat. Většina tvých povinností ovšem bude sexuální povahy.“

„Taky budeš muset vařit, ale máme někoho, kdo nám sem chodí uklízet a prát.“

Jak mluvil, bylo to, jako bych slyšela, co říká, a rozuměla, ale ve skutečnosti jsem to nevnímala. Jako by to všechno povídal v žertu, jen tak, ne?

Zjistila jsem, že pořád odvracet oči nejde. Byly přitahovány dolů, k velkému, lehounce se poškubávajícímu čuráku přede mnou, a věděla jsem, že Ota si legraci nedělá.

Vzal mou ruku, položil ji na svůj měkký pyj a zeptal se: „Dělala už jsi vůbec něco s nějakým mužem před dneškem?“

Zavrtěla jsem hlavou.

„Nic, žádné doteky, žádné kouření, vůbec nic?“

„Ne,“ řekla jsem tiše, pořád v šoku. „Před dneškem jsem nikdy neviděla žádného muže nahého. Na rande jsem směla až od šestnácti. Byla jsem jenom,“ zastavila jsem se a přemýšlela, v hlavě jsem měla místo mozku melasu. „Byla jsem jenom pětkrát na schůzce, se třemi různými kluky. První pusu jsem dostala asi před dvěma měsíci!“

„Dobře,“ řekl Ota s širokým úsměvem. „Miluju nevinné mladé ženy. Je to tak vzrušující, dívat se, jak reagují na všechny nové stimuly, když se poprvé setkávají se sexem. Opravdu lituju, že jsem tu nebyl dříve. Moc rád bych se díval na to, jak jsi mým synům dávala své panenství.“

Chystala jsem se říct mu, že jsem jim ho nedávala, že si ho vzali. Jenže jsem věděla, že to nebyla tak docela pravda. Na začátku jsem nebyla ochotným účastníkem. Ale nemohla jsem zapřít, že když potom došlo na skutečný akt, nepochybně jsem spolupracovala.

Ota upravil můj úchop na svém čuráku. Už ho neměl tak měkký jako před chvílí.

„Asi jsi ještě neměla šanci se pořádně podívat, jak takový čurák vypadá, viď?“ ptal se Ota.

Omámeně jsem zavrtěla hlavou. Cítila jsem horko, které z jeho čuráku proudilo do mého těla.

Pohlédla jsem dolů a pozorovala, jak v něm škube a jak se v mé ruce zvětšuje. Bylo to velmi zajímavé.

Řekl mi, abych se na něj dívala. Prozkoumala ho. Sblížila se s ním.

Nebyla jsem si jistá, jestli to mám udělat, sblížit se s ním. Jenže nemůžu popřít, že to bylo zvláštní. Právě když jsem chtěla věnovat veškerou pozornost jeho čuráku, ucítila jsem za sebou pohyb a byl to Leo, který seděl na polštáři za mnou a sahal mi mezi nohy. Jeho dotek mě překvapil, ale líbilo se mi to a jeho dráždění mě těšilo.

Zlehka jsem prozkoumávala Otův velký čurák i jeho koule, jeho výbava se mi zdála mnohem větší než to, co měli jeho synové, ačkoli na ně jsem vlastně neměla příležitost podívat se tak zblízka. Jeho koule byly legrační. Znervózňovaly mě, bála jsem se, abych mu nezpůsobila bolest. A byla jsem fascinovaná jeho čurákem. Dívala jsem se, jak roste do délky a tvrdne a bylo to opravdu působivé. Pohybovala jsem rukama a pozorovala, jak na moje dotyky reaguje.

Viděla jsem, jak se v malé dírce na špičce začíná objevovat pre-ejakulát. Možná jsem ještě před několika hodinami byla panna, ale něco málo jsem už o sexu věděla. Věděla jsem dost, abych poznala, co ty lesklé kapky jsou. Dotkla jsem se jich špičkou prstu a dívala se, jak Ota reaguje, když mu ten jeho lubrikant roztírám po žaludu.

„Na co myslíš?“ zeptal se.

Nevěděla jsem, co říct. Myslela jsem na to, jak je to krásné, sexy a děsně strašidelné. Ale vůbec jsem nevěděla, co mám povědět muži, když se mě ptá, co si myslím o jeho čuráku.

Řekl: „Neboj se, brzy se s ním budeš cítit dobře. A teď, proč byste se lépe neseznámili? Sehni se a dej mu hezkou pusu.“

Podívala jsem se na něj a pak zase dolů. Čekal, vypadal trpělivě. Svou ruku jsem pořád měla sevřenou kolem jeho pulzujícího čuráku. Připadalo mi to spravedlivé. Oba jeho synové lízali mou pindu.

Nahnula jsem se dopředu a políbila jeho žalud, který už byl dost mokrý. Ucouvla jsem a olízla si rty. Cítila jsem vlhkost, bylo to kluzké. Nemělo to žádnou chuť. Bylo to slibné. Zase jsem se nahnula a začala lízat. Cítila jsem jeho mužskou vůni. Byl čistý a příjemně voněl. Zatím mě na tom všechno vzrušovalo. Jeho vůně, jeho chuť, to, jak jeho čurák vypadal, silně a mužně. Skutečnost, že si přitom Leo něžně pohrával s mou pindou, to vůbec nenarušovala.

Jak jsem opatrně lízala Otovi čurák, začala jsem ho brát do pusy. Nebyl to tak strašně velký orgán, jak jsem se domnívala, ačkoli z mého úhlu tak vypadal. Byl zřejmě delší a určitě silnější než ty, co měli Leo a Hynek. Bez velkého úsilí jsem byla schopna dostat do pusy asi polovinu délky a potom jsem se řídila jeho instrukcemi, když mi říkal, co mám dělat s jazykem a rukama a se svými rty.

Nedotýkal se mě. Nedržel mi hlavu a netlačil mi čurák do pusy silou, bylo na mně, kolik z jeho délky zvládnu. Nebylo to nijak nepříjemné. Užívala jsem si pocit síly, který jsem získávala z toho, jak reagoval na mou snahu. Chystala jsem se dát mu orgasmus ve svých ústech, a to, spolu s rozkoší, kterou jsem přijímala z Leových prstů, mě hrozně vzrušovalo!

Leo se nahnul dopředu a tiše mi řekl do ucha: „Už brzy bude. Musíš to trochu urychlit rukama a až ti začne do pusy stříkat, dávej pozor, aby nic nevyteklo. Nezkoušej to polykat, dokud nebude hotov. Drž to chvíli v puse a zvykej si na tu chuť.“

Poslechla jsem ho. Byla jsem nervózní, že budu mít sperma v puse, ale byla jsem na to taky zvědavá. Věděla jsem, že to dívky dělají a bavila mě různost jejich hodnocení. Některé holky to měly rády, kouřit klukovi ptáka. Zdálo se jim to fajn. Ale nechtěly, aby se jim do pusy udělal. Některým se to zdálo odporné a dělaly to, jen když se tomu nemohly vyhnout. A některé holky, ale nebylo jich moc, to milovaly. Měly rády semeno a rády poskytovaly rozkoš. Doufala jsem, že budu jedna z nich.

Cítila jsem, jak je Ota napjatý a boky se mu nadzvedávají. Věděla jsem, že už to přichází a byla jsem tak připravená, jak jen může holka napoprvé být. Ústa se mi plnila teplou tekutinou prýštící z konce jeho čuráku. Zkoušela jsem udržet to všechno v puse, ale musela jsem něco spolknout, protože jinak bych přetekla. Napřed jsem se trochu zalykala, ale rychle jsem to dostala pod kontrolu.

Když jeho orgasmus konečně skončil, podíval se Ota na mě dolů a řekl mi, jak úžasně jsem to napoprvé udělala. Seděla jsem na patách, ústa stále plná semene, a zkoušela jsem se rozhodnout, jaké se mi to zdá. Jak se mi to všechno líbí, kouření ptáka a chuť ejakulátu.

Studovala jsem chvíli ve své puse příchuť té tekutiny, plně si vědoma zájmu těch tří, kteří mě pozorně sledovali, jak to dělám. Nakonec jsem to spolkla a rozhodla se, že ačkoli to nebylo zrovna příjemné nebo chutné, nebylo to ani nepříjemné. Neměla jsem žádnou pochybnost o tom, jestli mě těšilo to dělat. Vzrušilo mě, když jsem mu sála čurák a pomocí svých úst a rukou ho přinutila ztratit kontrolu.

„Dobrý?“ zeptal se Ota.

„Ne tolik jako poleva na dortu, ale nevadí mi to. Udělala bych to znovu,“ odpověděla jsem.

Ota se smál a řekl: „Tak dobře, udělej to znovu. Chci se dívat.“

Myslela jsem, že mluví o sobě. Než jsem ho však vzala do pusy, vstal a do jeho židle se posadil Hynek. Koukla jsem se dolů a bylo zjevné, že Hynek, který mě před chvílí mrdal, nebyl zatím ve sprše.

Koukla jsem nahoru na něj a on pokrčil rameny a řekl: „Můžeš to dostat i použité, Soňo. Bude tu spousta čuráků, které půjdou z tvé kundy rovnou do tvých úst.“

Nahnula jsem se dopředu a přičichla. Nebylo to tak zlé, jak jsem se bála, že by mohlo být. Vystrčila jsem jazyk, ochutnala jeho čurák a usoudila, že to zvládnu. Nevím, nakolik k mému rozhodnutí přispěly Leovy prsty.

Lízala jsem Hynkovi čurák a koule a pak jsem ho vzala do pusy. Byl skoro tak dlouhý jako ten od Oty, ale jen z poloviny tak tlustý. Ale nebyl vůbec špatný. Ve skutečnosti, jakmile Hynek začal ztrácet kontrolu, já si to začala naplno užívat. Nevydržel tak dlouho jako Ota, a neudělal se tolik. Nevím, jestli to bylo tím, že už mě předtím mrdal, nebo ne.

Držela jsem jeho semeno v puse stejně jako Otovo. Všimla jsem si, že má jinou chuť. Vlastně chutnal trochu lépe. V Otově byla jakoby slabá příchuť bělidla. To jsem od Hynka neměla.

Spolkla jsem to a usmála se na něj. Potřeboval asi minutu, než se vzpamatoval a vstal. Jakmile se vzdálil, Leo stáhl svou ruku z mé pindy a mně tam najednou začala chybět. Dělala mi moc dobře.

Leo se posadil přede mne a já začala všechno zase znovu. Už jsem začínala být unavená, ale usoudila jsem, že jednoho ještě můžu udělat. Prvně jsem si prohlédla jeho čurák zblízka. Měl ho delší než Ota a skoro stejně silný. Možná proto byl tak arogantní.

Začala jsem na něm pracovat pusou i rukama a jak jsem na to byla soustředěná, Ota sáhl dolů a trochu mě posunul. Potom, zatímco já kouřila jeho syna, on do mě začal strkat svůj čurák zezadu.

Bylo nesnadné uvěřit, že před pár hodinami jsem byla ještě panna a teď jsem byla už po třetí omrdávaná a po třetí jsem někomu kouřila čuráka. Dokonce oboje najednou!

Ale užívala jsem si to. Nikdy jsem nepatřila k lidem, o kterých se říká, že jsou svéhlaví. Začínala jsem si myslet, že ráda budu sexuální otrokyní.

Leo si předtím hrál s mou pindou pěknou chvíli, stačila jsem při tom vykouřit jeho otce i bratra. Takže jsem byla víc než rozdělaná, když do mě vsunul svého ptáka Ota. Udělala jsem se několikrát, než byl Leo konečně hotov. Ota se znovu udělal ještě před ním.

Poznala jsem, že Leovo sperma chutná podobně jako Hynkovo, vůbec ne nepříjemně.

Ota zadržoval svůj čurák ve mně uvnitř a když jsem se napřímila, objal mě silnýma rukama, přivinul těsně k sobě, a ty velké ruce přitiskl na moje kozy. Líbal mi krk a ramena a říkal, jaká jsem sexy. Opravdu se mi to líbilo.

Nakonec ptáka vytáhl, velice pomalu. Vydalo to překvapivý zvuk, když ho vysvobodil. Zvedl se na nohy, otočil se a poručil mi olízat jeho čurák do čista. Zachvěla jsem se odporem, když jsem viděla, jak je kluzký, pokrytý semenem a mými šťávami. Nevím, proč mě nikdy nenapadlo říct ne.

Sklonila jsem se k němu, a jak jsem ho lízala a vysávala, popleskal mě po hlavě jako psa a řekl: „Hodná holka. Tady budeš v pohodě.“

Očistila jsem ho, on stál a díval se na mě. Podal mi ruku a pomohl mi na nohy a řekl: “V pořádku, Soňo, zatím to stačí, můžeš teď jít a připravit nám něco k večeři.“

Trochu se mě to dotklo. Zdálo se mi nefér, že mám být sexuální otrokyní, a ještě k tomu vařit. Ale musela jsem se dát do práce. Když jste děvče, které vyrůstá s osamělou matkou, naučíte se vařit záhy. Tak jsem si řekla, no dobrá, předvedu jim i své vaření.

Sáhla jsem zase po svém oblečení. Ota mě ale zastavil. Řekl: „V domě a okolí už nebudeš potřebovat šaty. Když si budeš muset něco obléct, řekneme ti.“

Z nějakého důvodu, když to řekl, pinda mě začala svrbět.

Šla jsem do koupelny a rychle se umyla, pak jsem se vrátila do kuchyně podívat se, co je tam k vaření.

Zatímco jsem se rozhlížela, vstoupil Hynek, vzal si sklenici vody, postavil se stranou a pozoroval mě.

„Rozkoukala ses tu mnohem rychleji, než jsme čekali,“ řekl. „Ty si to užíváš, že jo?“

„Napřed jsem byla vyděšená,“ řekla jsem. „Jak jste vy kluci na mě vystartovali a já se nakonec přece jen uvolnila, jo, líbilo se mi to.“

„Víš, že to bylo jenom začátečnické kouření, že jo?“ zeptal se.

Obrátila jsem se k němu, divila jsem se, jak se k tomu dostal. „Pro mě to bylo poprvé,“ řekla jsem váhavě. „Co jsem dělala špatně?“

Smál se. Nevěděla jsem toho o těch třech chlápcích moc, ale všichni měli úžasné úsměvy! Když se na vás smáli, prostě vám bylo dobře.

„Nedělala jsi nic špatně,“ řekl. „Dělala jsi to ohromně. Líbilo se mi to. Je to v tom, že až se trochu zacvičíš, budeš si do pusy brát naše čuráky celé, až dolů do hrdla. Říká se tomu hluboké hrdlo. Chce to trochu praxe. Doporučuji ti začít se mnou, protože jsem nejmenší.“

Slyšela jsem o tom. Bylo to z nějakého stupidního porno videa. Snažila jsem se uhodnout, jestli si ze mě dělá srandu nebo ne. Usoudila jsem, že ne.

„Vychází mi, že vy tři jste pro mě tu úlohu sexuální a kuchyňské otrokyně plánovali hned od začátku, že je to tak?“ zeptala jsem se ho.

Hynek kývl.

„Nemám z toho ale dojem, že bych tu byla jako první, kolik jste jich už měli?“ ptala jsem se dál.

„Žárlivá?“ zeptal se Hynek.

„Zvědavá.“

„Můžeme se k tomu vrátit později. Nechám tě teď, abys mohla pracovat.“

Odešel ven a já jsem zápasila s vařením v kuchyni, o které jsem nevěděla, kde co najdu. Když bylo jídlo na stole, zavolala jsem kluky dovnitř. Všichni na sobě měli šortky a sandály, což mě ještě víc nutilo uvědomovat si svou vlastní nahotu.

Všichni měli zdravý apetit, pro změnu tentokrát i včetně mě. Při večeři se mluvilo a já je trochu víc poznávala. Leo a Hynek se zdáli celkem normální, snad poněkud nadprůměrní teenageři. Ota toho o sobě moc nenapovídal, stejně jako během té naší společné cesty autem.

Po večeři jsem ještě trochu uklidila a pak šla za nimi k bazénu. První den jsem měla skoro za sebou. Ve svém novém domově. Ve svém novém životě. Co bylo ještě ráno zcela nepředstavitelné, zdálo se mi najednou prosté a samozřejmé.

Mé zdejší postavení mně sice už dost konkrétně popsali, přesto jsem se mohla jen neurčitě domýšlet, co mi asi přinesou dny další. Po všech těch překvapeních prvního dne jsem si uvědomovala, že všechno, co mě doopravdy čeká, si zatím vůbec představit nedokážu. Ale asi to tu vydržím. Dokonce se mi to asi bude líbit. A možná ještě někdy k svému vyprávění dopíšu pokračování.