Překvapilo mě, a možná bych spíš měl říct ohromilo, že jsem ji uviděl na druhé straně místnosti, když jsme s Marií přišli na ten večírek. Bylo to jedno z těch pravidelných setkání lidí z kanceláře. Běžná páteční večerní záležitost, kde se scházejí dobří přátelé, aby si dali pár drinků, pochutnali si na hamburgeru z grilu a pro zábavu si navzájem vykládali lži. Proč tam byla Ema jsem netušil.

Když jsem se na ni podíval, neodolal jsem a přejel očima její dokonalé rysy orámované dlouhými zrzavými vlasy a to tělo, ach, to tělo. Vzpomněl jsem si, jak se na mě muži a některé ženy závistivě dívali, když jsem tuhle svůdně vypadající dámu doprovázel. Při pohledu na její plná ňadra, která se chystala přetéct přes horní část šatů s hlubokým výstřihem, jsem si vzpomněl, jak pevné byly obě její krásky v mých rukou, jak velkolepě se její bradavky zvětšovaly v mých ústech, a ona se při tom svíjela rozkoší, a jak se někdy udělala čistě jen z té pozornosti, kterou jsem jejím citlivým bradavkám věnoval.

Její pas byl tak úzký, že jsem ho mohl snadno obejmout prsty obou rukou. Její boky, ten nádherný zadek, dlouhé oholené nohy, a ten ach tak lahodný kopeček, kde její sladká kunda čekala na ty, jimž bylo dopřáno to štěstí ji prozkoumat, to všechno mi připomínalo lepší časy s ní. Myslel jsem na chuť její píči, na těsnost obou jejích dolních otvorů. Na to, jak ráda šukala. Všechny ty věci mi proběhly hlavou a já cítil, že se mi začíná stavět.

Pak se vrátily horší vzpomínky. Žili jsme spolu několik let, než to náhle a špatně skončilo. Vzpomněl jsem si na noc, kdy si na mé naléhání sbalila věci a šla si po svých. Bylo to potom, co jsem zjistil, co za mými zády dělala. Její lži, to všechno klamání, věděl jsem, že už bych jí nikdy nemohl věřit.

Zábavné na tom bylo, že ani tak moc nezáleželo na tom, co prováděla, ale hlavně na tom, jak se to přede mnou snažila skrýt, jak to zpočátku popírala. Všechny ty lži. Kdyby mi to prostě řekla, vyrovnal bych se s tím, že chce zpestření, tedy v překladu jiné muže. Už dříve jsem si užíval otevřené vztahy. Vlastně jsem si je užíval hodně a sám bych jí to byl brzy navrhl. Ale moje milovaná spolubydlící udělala osudovou chybu a zalhala. To všechno jsem jí řekl a ona pochopila, že to myslím vážně. Že si mohla svůj koláč nechat, a přitom ho sníst, abych tak řekl.

Poslední, co ten večer před svým odchodem prohlásila, bylo: „Budu ti chybět... ty víš, že žádná není tak dobrá v posteli jako já.“

A měla pravdu, aspoň dokud jsem nepotkal Marii... Jak může někoho za život potkat tolik štěstí. Ema byla skvělá, Marie byla ještě lepší...

*

Je to pravda? To opravdu nevím, ale věřím tomu. Nakolik to, co jsem k Marii cítil, ovlivnilo můj úsudek, to sakra nevím. Marie je stavěná velmi podobně jako Ema... o něco štíhlejší, atletičtější, ale o nic méně smyslná a rozhodně ne méně dychtivá v posteli. Ten rozdíl byl pro mě něčím novým. Do Marie jsem byl bezhlavě zamilovaný. Měl jsem s ní víc společného a užíval jsem si s ní všechno, nejen sex. Ema byla nebem v posteli, Marie to rozšířila na celý vesmír, nešlo jen o postel. Vím, že jsem dost poetický, ale to ve mně probouzí moje dáma, kromě jiných méně ušlechtilých vlastností, jako je chtíč.

Marie si všimla, jak jsem ztuhl, a teď jsem na sobě ucítil její oči. Otočil jsem se k ní, když se podívala přes místnost, aby viděla, na koho zírám. Nebylo těžké to poznat a ona se usmála a zeptala se: „Kdo je to? Je nádherná.“

„To je Ema.“

Marie věděla o Emě všechno... do posledního detailu. Chtěla vědět všechno a já jí to řekl. Dokonce i tu část o tom, že jsem byl připravený přistoupit na otevřené vztahy. Zajímavé na tom bylo, že se nezdála být mými historkami o Emě ani trochu ohrožena. Ve skutečnosti se zdálo, že ji vzrušují, a po našich rozhovorech na to téma se na mě v posteli vyloženě vrhala. Teď mi tiše řekla: „Už chápu, proč se ti líbila, všechno na ní křičí sexem.“

Vtom se objevil náš hostitel, můj dobrý kamarád. Přivítal nás a dlouze Marii objal. Když ji pustil, řekl: „Bože, ta se krásně tiskne, ta je pro tebe moc dobrá, Radime.“ A Marii pak řekl: „Až tě omrzí, drahoušku, prostě mi zavolej a já ti ukážu, jaké to je být s opravdovým mužem.“

Marie se na mě usmála a mrkla na mě, Erik se jí opravdu líbil, usmála se i na něj a řekla: „Možná tě vezmu za slovo, Eriku, a zavolám ti, než přijdu, abys mohl varovat svou ženu.“

Právě v té chvíli se přiblížila Vilma... to je taky krásně vypadající dáma, menší, drobnější, ale s dokonalými proporcemi. Byla hodně ráda, že jsem změnil spolubydlící. Emě nikdy nevěřila.

„Před čím mě má varovat, Marie?“

„Ahoj Vilmo, Erik tě bude varovat, kdybych se rozhodla, že se vykašlu na Radima a připojím se k tobě a Erikovi do postele.“

Vilma sklopila oči k Mariiným plným ňadrům, předvedla svůj nejlepší chlípný pohled a řekla: „Ohó, tak dobře... Vždycky jsem snila o tom být trochu bisexuální.“

Všichni jsme si tu repliku užili a já se potom zeptal: „Co ta tady dělá?“

Erik odpověděl: „Přišla s Mojmírem.“

Mojmír měl kancelář o dvoje dveře dál na stejné chodbě se mnou. Nikdy jsem se o něj nestaral, byl starší, myslel si o sobě, že je ten pravý muž pro dámy, a říkalo se o něm, že má ukrutného viselce, ale podezíral jsem ho, že tyhle fámy o sobě šíří sám, aby se snadněji dostal k lizu. Přesto však se zdálo, že má vždycky nějakou dobře vypadající dámu po ruce. A dnes večer to byla Ema.

Pak Vilma odvedla Marii někam pryč a my s Erikem jsme se připojili k nějaké mužské skupině, kde se kecalo o všem možném. Všechno bylo docela normální, až na to, že jsem znovu a znovu zachytával pohledy od Emy. Měl jsem v sobě ještě zbytek chtíče a zlosti, ale hlavně jsem si uvědomoval, že se mi ulevilo, když jsem se jí zbavil. Jednu Marii bych nevyměnil ani za deset Em.

Sklenice s mým drinkem byla prázdná, a tak jsem si šel do kuchyně dolít. Když jsem odložil láhev skotské, uslyšel jsem její: „Ahoj, Radime.“

Otočil jsem se a věděl, koho uvidím. Neodolal jsem a přejel očima po jejím skvělém těle a ona mi pózovala, dokud se naše oči znovu nesetkaly a ona neprohlásila: „Chyběl jsi mi, Radime.“

Nic jsem neřekl, jen jsem se na ni podíval. Po chvíli začala ona: „Radime... myslel jsi to vážně, když jsi říkal, že jsme mohli mít otevřený vztah, že jsem mohla mít i jiné kluky... kdybych ti o tom řekla předem? Že by sis užíval i s jinými ženami?“

„Víš, že jsem to myslel vážně, Emo, na rozdíl od tebe jsem nikdy nelhal.“

Trochu si povzdechla a řekla: „Tak to mě opravdu mrzí, Radime... Dostala jsem lekci. Je pravda, že jsem pro některé muže tak trochu snadná kořist. Měla jsem se ti s tím svěřit, místo abych se to snažila skrývat. Už bych to nikdy neudělala.“

Pořád jsem nic neříkal, ale vlastně jsem jí to věřil. Potom řekla: „Radime... víš, že tě uvítám ve své posteli, kdykoli budeš chtít. Víš teď, že by nebyla jen pro tebe, ale chybíš mi... i tvůj vercajk.“

Neodolal jsem: „Jsi tady s Mojmírem a ten se všude chlubí, jak obrovského ptáka má. Copak ti to nestačí?“

Velice svůdně si olízla rty a tiše, téměř smutně řekla: „Žádný chlap mi nikdy nebude stačit, Radime. Ty pověsti jsou v Mojmírově případě pravdivé, je obrovský, je to moc hezké. Měla jsem problém ho v některých místech přijmout, pořádně mi roztáhl zadní dírku, ale radši mám tebe, Radime. S Mojmírem není moc velká zábava, když se s ním během toho nebo po tom mluví.“

Pak jsem uslyšel svůj vlastní hlas: „Emo, musím uznat, že to s tebou bylo skvělé. Kdo ví, jaké to mohlo být, kdybys mi důvěřovala natolik, abys mi řekla, co potřebuješ, ale neudělala jsi to a já ti musím říct, že to byla ta nejlepší věc, která mě kdy potkala. Potkal jsem Marii a teď, no, nevím, jak to říct, aby to neznělo hloupě. Je to moje dáma. A já jsem její šťastné věrné štěně. Nedokážu si představit, že bych někdy něco dělal bez jejího souhlasu.“

„Takže všechno, co musíš udělat, je získat od Marie souhlas, a já tě pak s radostí ošukám. Dobrá šukačka je dobrá šukačka a ty jsi byla skvělý kus prdelky, Emo. Jednou bysme dokonce mohli být zase kamarádi. Ale poslouchej mě dobře, Marie je moje dáma, a pokud mě nevykopne, tak vždycky bude. Jakmile ji k tomu přemluvím, mám v plánu se s ní oženit. A ještě jedna věc, Emo, jakkoli jsi skvělá v sexu, Marie je lepší... ve všem, a tím myslím ve všem.“

Otočil jsem se a odešel z kuchyně. Rozhlížel jsem se po své dámě, ale když jsem ji nespatřil, vrátil jsem se k pokecu u grilu.

Později jsem Emu znovu krátce zahlédl. Přišla ke mně, když jsem čekal na Marii, abychom už mohli odejít. Ema se usmála a řekla: „Radime, chci, abys věděl, že jsem za tebe a Marii šťastná, ale ta nabídka stále platí. Můžeš mě mít kdykoli a jakýmkoli způsobem, když budeš chtít. Zavolej mi. Jsem v seznamu.“ Odešla těsně předtím, než se Marie vrátila, a za chvíli jsme se rozloučili a byli pryč.

Když jsme seděli v autě a já začal strkat klíček do zapalování, Marie se ke mně přisunula, dala mi velkou vlhkou pusu a pevně mě objala. Na to jsem vždycky připravený, přitáhl jsem si ji do náruče a polibek opětoval. Teď je Marie velmi žhavá dáma a miluje sex, ale až do té chvíle to pro ni byla velice soukromá věc. Tady však najednou v autě chytila mou ruku a vsunula si ji do blůzky na prsa bez podprsenky. Když jsem ji lehce štípl do bradavky, začala být silně vzrušená. Za chvíli přerušila polibek a vzdychla: „Bože, já tě chci, zlato... Prosím... Chci tě hned teď... hned tady.“

No, lidi, kloním se k té zvrhlé straně a mrdání na příjezdové cestě k domu mých přátel, kudy může jít kdokoli, opravdu oslovilo mou pokřivenou přirozenost (Ema a já máme hodně společného). Marie nikdy předtím neprojevovala sklony k exhibicionismu, až teď jsem to z ní slyšel. Znovu jsem ji políbil a když přede mnou roztáhla své dlouhé hladké nohy, vyjel jsem jí rukou po stehně až k velmi mokré a velmi holé píče. Kalhotky, které jsem ji doma viděl oblékat, byly pryč. Znovu jsem přerušil polibek a když jsem jemně zasouval prsty do její těsné kundy, podíval jsem se na ni s nevyslovenou otázkou v obličeji. Zasténala...

„Ksakru, Radime... to je příjemné... a kdyby tě to zajímalo, miláčku, moje kalhotky jsou v kabelce... ale možná jsem nechala Erika, aby mi je sundal.“

Její ruka byla v mých kalhotách obtočená kolem mého tvrdého ptáka. Cítila, jak jí v ruce poskočil, když se zmínila o Erikovi, který jí sundal kalhotky (no dobrá, jsem divný... Mívám fantazie o tom, jak jiní chlapi šukají mou dámu a já se na to dívám. Říkal jsem vám, že kdyby se mi Ema svěřila se svými představami, mohlo to být v pořádku a příjemné pro oba).

Pak si Marie lehla na sedadlo a přitáhla si mě na sebe, přičemž si mého tvrdého ptáka zavedla do své dámské komůrky.

Později doma, když jsme se osprchovali a zalezli do postele, jsem si ji přitáhl do náruče a něžně ji políbil. Nikdy jsem jí moc nechtěl říkat, že ji miluju, a tak. Ale ona se na mě dívala, jako bych stvořil svět. Její oči byly tak plné lásky, že jsem se málem zakuckal. Políbil jsem ji na nos a s úsměvem řekl: „To, co se stalo v autě... Já to mám rád, ale nevěděl jsem, že se to líbí i tobě.“

Znovu mě políbila a řekla tiše, takže jsem ji sotva slyšel: „Jsem připravená udělat všechno, co budeš chtít, Radime. Moc tě miluju a po dnešním večeru už o tvé lásce ke mně nepochybuju. Udělám všechno, co budeš chtít, můžeš mě klidně ošukat na náměstí a bude se mi to líbit. Můžeš mě půjčovat svým přátelům. Jsem tvoje, Radime. Chci jenom, abys byl stejně šťastný jako já.“

Podíval jsem se na ni nevěřícíma očima. Nikdo by nemohl být šťastnější. Pak jsem se zeptal proč, s tím hloupým výrazem, který mám, když jsem úplně zmatený. Zasmála se a řekla: „Všechno jsem to slyšela, zlato. Každé nádherné slovo, které jsi Emě v té kuchyni řekl. Každé sexem posedlé slovo, které jsi té kundě řekl. Žárlila jsem, když jsem ji viděla, a došlo mi, proč jsi s ní tak rád byl, ne, řekněme radši, proč jsi ji tak rád šukal. Měla jsem hrozný strach, když mě Vilma od tebe odtáhla. Malá část mého já se bála, že mi tě ukradne zpátky, nemohla jsem se ti divit, že po ní toužíš. Když jsem tě viděla jít do kuchyně, chtěla jsem se k tobě přidat a hlídat tě před ní. Tehdy jsem zaslechla tvůj rozhovor s Emou. Promiň, zlatíčko, nechtěla jsem tě šmírovat, ale jsem moc ráda, že jsem to udělala.“

Přemýšlel jsem o tom, co všechno jsem řekl, a byl jsem rád, že to slyšela i ona. Jemně jsem ji políbil, pak o něco vášnivěji a brzy jsme se zase pomalu milovali...

Když jsme si později leželi v náručí, usmála se na mě takovým tím zvláštním způsobem, jako když nad něčím přemýšlí. „Co je?“ zeptal jsem se.

„Opravdu bys to chtěl Emě dělat znovu? Jak jsi říkal?“

Mlčky jsem pozorně zkoumal její oči a ona pokračovala: „Řekl jsi jí, že mě bude muset přimět, abych souhlasila s tím, že jí to uděláš. Dobře, souhlasím, zlato, můžeš mít Emu nebo kteroukoli jinou, jakou budeš chtít. Dokud mě budeš milovat, je mi to jedno. Chci, abys byl šťastný, miláčku. A vím, že máš rád rozmanitost.“

Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem slyšel. Rozhodl jsem se, že i když se mi ta myšlenka líbí, musím pamatovat na to, že moje dáma je při těch slovech opilá a později si to může rozmyslet. Políbil jsem ji a řekl: „Miláčku, ty jsi jediná žena, kterou potřebuju.“

Oči se jí vlhce leskly, když řekla: „Radime, miláčku, miluju tě a každé slovo, které jsem právě řekla, jsem myslela vážně. Cokoli budeš chtít, je pro mě v pořádku.“

Chtěl jsem konverzaci odlehčit a řekl jsem: „A co kdybych řekl, že chci, aby ti Erik udělal víc, než jen sundal kalhotky?“

Teď jí zajiskřilo v očích, když řekla: „Jestli to chceš, zlato, určitě by se mi to taky líbilo. Očividně miluju sex, zlato. Erik by byl fajn, myslím. Pochopila jsem, co jsi řekl Emě o otevřeném vztahu. Stejně jako ty, zlato, myslím, že i já bych to měla ráda, kdybys to chtěl.“

Zhasl jsem světla a přitáhl si ji k sobě, abychom usnuli spolu, ale měl jsem oči dokořán a myslel jsem na Erika, jak šuká Marii, zatímco já se na to dívám. Pak jsem si představil, jak se Vilma a Marie v 69 navzájem ocucávají, jak se na to s Erikem taky rádi díváme, a pak jak se Marie s Erikem dívají, zatímco já a Vilma šukáme do vyčerpání. Nakonec jsem přece jen usnul.

Zbytek víkendu byl směsicí mé divoké představivosti a častého hledání Marie a jejího šukání, kdekoli byla, v garáži, na dvorku (bylo to velmi soukromé), v kuchyni, pokaždé, když zareagovala, byla stejně žhavá jako já. Zdálo se, že čím víc jsem jí to dělal, tím byla připravenější. Pořád jsem měl představy, jak jsem s jinými ženami a Marie s jinými muži i ženami. Moje hyperaktivní představivost se zbláznila.

*

Druhý den jsem se vrhl do práce, abych přišel na jiné myšlenky. Jsem architekt a firma, ve které pracuji, se teď hodně zabývá výstavbou ve městě. Zdá se, že dostáváme skoro všechny městské zakázky, a mě zajímalo, s kým se šéf zná nebo na koho něco ví, aby to všechno dostal. Ukázalo se, že jsem nebyl daleko od pravdy.

Odvádíme kvalitní práci, jsme kvalitní firma a stáváme se známými díky stavbám, které jsme realizovali. Můj šéf, majitel, je nejen mladý švihák, ale také prvotřídní architekt. Mou specialitou je práce na interiérech, neobvyklé použití materiálů, osvětlení. Snažím se do interiéru vnést co nejvíc z pocitu, který je venku. Nevadí mi, že jsem si získal docela dobrou pověst.

Marie je právnička pracující pro město a specializuje se na smlouvy. Protože jsme pro město dělali hodně práce, Marie skoro všechen svůj čas věnovala našim smlouvám. O téhle části podnikání jsem nevěděl nic. Byl jsem spokojený se svou projektantskou prací... na tohle máme svoje právníky. A Mojmír je jedním z nich. Jenže právě na rozhraní mezi Marií a Mojmírem došlo k nečekanému zauzlení.

Když jsem ten večer přišel domů, Marie tam ještě nebyla. Obvykle přicházela dřív. Když se vrátila domů, bylo to asi o hodinu později než jindy. Po velkém mokrém polibku se šla osprchovat a pak jsem ji slyšel, jak mě volá. Pomyslel jsem si, že mě chce obšťastnit, a tak jsem ztlumil všechny hořáky (ano, vařil jsem večeři) a zamířil do sprchy. Svou sprchu už jsem sice měl za sebou, ale pokud je tu šance pobýt se svou mokrou nahou dámou, jsem vždy připraven na další.

Jenže když jsem vešel do koupelny, podíval jsem se Marii do tváře a uviděl její ustaraný výraz. Mou první reakcí byla obava, že si své sliby z předešlé noci rozmyslela, a tak jsem řekl: „Podívej, zlato, jestli máš strach ze všech těch sexy závazků, které sis včera dala, tak se neboj. Nikdy po tobě nebudu chtít, abys dělala něco, co nechceš".

Podívala se na mě a pak změkla a odpověděla: „Jsi má láska a já tě zbožňuju. Vždycky budu. Ne, v tom to není, zlato. Vlastně jsem dneska hodně přemýšlela o tom, jak to budu dělat s Erikem, a pořádně mě to vzrušilo, ale to není to, co mě trápí. Odpoledne jsem měla schůzku s Mojmírem z tvojí sekce, proto jsem se opozdila.“

„A je tak velký, jak jsem slyšel?“ skočil jsem jí do řeči s úsměvem na tváři.

Taky se zasmála a mrkla: „To ti budu muset zjistit někdy jindy, dneska to byly samé právní věci, smlouvy, z nichž mi některé vadí. A nejsem si jistá, jestli Mojmír vyložil všechny karty na stůl.“

U večeře jsme si povídali a já jsem se dozvěděl, že v několika smlouvách našla nesrovnalosti, specifikace subdodávek, které se zřejmě změnily oproti nabídkám, jež město dostalo. Novější specifikace smluv vyžadovaly méně kvalitní komponenty, ale přesto se městu účtovaly vyšší ceny. Mojmír se zatvářil zmateně a řekl, že tomu také nerozumí, možná má špatné specifikace, a že to prověří a zavolá jí.

*

Teď později po uklizení kuchyně jsme vešli do pracovny v objetí. Oba jsme na sobě měli jen lehké župany, do kterých jsme vklouzli po sprše. Když jsme seděli na pohovce, Marie župan roztáhla až k pasu a její dlouhé oholené nohy a tmavé ochlupení vypadaly hodně dobře. Všiml jsem si, že žaluzie do ulice jsou dokořán, a znovu mě vzrušilo pomyšlení na to, jak jsme se předváděli v autě před Erikovým domem, dumal jsem o tom, jestli nás někdo viděl. Teď mě ovšem zajímalo, jak dlouho bude trvat, než mě Marie donutí žaluzie zatáhnout. Byli jsme na očích každému, kdo by šel kolem.

Políbil jsem ji a rozvázal jí župan. Nyní se na odiv vystavovala i její velká pevná prsa a tmavé tvrdé bradavky. Spustil jsem se níž a líbal její ňadra, její areoly, pak jsem si do úst vcucnul její bradavku a silně sál. Vrtěla se a vzdychala: „Ach, jo, zlato... Bože, to miluju.“

Moje ruka klesla k její píče a zjistil jsem, že nohy má roztažené do široka. Klouzal jsem dál, níž, můj jazyk našel její klitoris a ona nadskočila rozkoší. Znovu jsem se podíval na okno, protože kolem projíždělo auto. Všimla si mého pohledu a pekelně mě překvapila tím, že si mou hlavu jen víc přitáhla ke své mokré píče.

O něco později mě odstrčila a položila mě na záda na podlahu, kde si sedla na mého ztuhlého ptáka. Když vklouzl dovnitř, usmála se na mě a řekla: „Rád děláš sousedům show, zlato?“

„Ty víš, že ano.“

„Dobře... tak to je všechny naučíme spoustu zábavných věcí.“

Později v posteli, když jsme se k sobě tulili, jsem neodolal a řekl jsem: „Opravdu jsi dnes myslela na šukání s Erikem?“

„Ano, jak taky ne, když mi to pořád navrhuješ.“

„A bylo to zábavné?“

„Docela se mi to líbilo. Už jsem začínala vlhnout, ale vyrušil mě ten zatracený telefonát od Mojmíra.“

Chvíli jsme oba mlčeli, když se zeptala: „Může být některý muž opravdu velký? Nedokážu si představit nikoho většího, než jsi ty.“

„No, jednou si mě kdosi měřil, cílem bylo zjistit, jak jsem velký, a bylo to dvacet jedna centimetrů. Slyšel jsem o větších a v porno videích jsem je i viděl. Řekl bych, že délky dvacet čtyři nebo dvacet pět centimetrů už budou dost vzácné. Ale možná je pár ještě větších.“

Jediné, co dokázala říct, bylo: „Páni, nechápu, jak to nějaká žena může vydržet... ale zase, vždyť rodíme děti.“

Zasmál jsem se a zeptal se: „Mojmír se ti líbí, lásko?“

„Ne, ještě ne, to jsem jenom zvědavá. Šetřím se na Erika.“ Zachichotala se, políbila mě a přitulila se ke mně před usnutím.

*

Druhý den se Mojmír Marii neozval...

Večer jsme zašli k Erikovi a Vilmě na skleničku. Když jsme se doma oblékali, přitáhl jsem si Marii k sobě a dlouze ji políbil. Pak jsem se zeptal: „Máš na sobě kalhotky?“

„Ano.“

„Sundej si je, prosím.“

S jiskrou v oku ustoupila, vsunula ruce pod krátkou sukni, zahákla palce za pásek kalhotek, svezla je dolů, vystoupila z nich a ležérně je hodila na postel. Věděl jsem, že nemá podprsenku, protože jsem ji den předtím požádal, aby ji už nenosila.

Znovu jsem si ji přitáhl k sobě a stiskl jí holou zadnici pod sukní. Podívala se na mě a řekla: „A co budeš dělat, až někdo vezme tvoje narážky vážně a prostě mě přefikne?“

„Tu show si užiju a pak zatleskám.“

V jejích očích se zračil čirý chtíč. „Opravdu chceš, abych Erika ošukala? A co Vilma?“

„Ty nebudeš muset dělat nic. Mám podezření, že po tobě oba brzy půjdou. Chápej, že se s Erikem vracíme do dob studií, a miláčku, Vilma je opravdu bisexuálka. Tehdy večer si nedělala legraci. Zvládneš to?“

Ztěžka dýchala, jak byla nažhavená. Podívala se na mě a řekla: „Bože, ano, ty mě umíš tak rozpálit, Radime, že zvládnu všechno, co mi přijde do cesty.“

„Chceš, aby tě Erik ošukal?“

„Ano... víš, že ano.“

„Chceš, aby ti Vilma vylízala kundu? A ty tu její?“

„Ano, Radime, sakra, ano...“

„Budeš šukat s kým ti řeknu?“

Podívala se na mě s láskou a chtíčem a důvěrou a odpověděla: „Ano, s kýmkoli budeš chtít. Bože, Radime, na mě to jde už tady, udělám se...“ A rozechvěla se mi v náruči obrovským orgasmem, kterému se nedokázala ubránit.

Později, když jsme jeli k Erikovi a Vilmě, se Marie tiše zeptala: „Už jsi to dělal s Vilmou?“

„Ano... už je to dávno... S Erikem a Vilmou jsme na vysoké škole, a ještě nějakou dobu potom, provozovali divoké trojky a někdy i čtyřky, když to moje partnerky chtěly. Pak začali přemýšlet o dětech, takže jsme přestali, protože Vilma vysadila antikoncepci. Ukázalo se, že děti mít nemůžou, ale už jsme se k tomu nikdy nevrátili.“

„A teď? Vracíme se k tomu?“

„Vypadá to, že by to tak mohlo dopadnout... máš námitky?“

„Ale ne... to ne... ani zdaleka ne. Ale jen tak dlouho, dokud ti nebude vadit, že mě šuká nějaký jiný mužský.“

Zaparkoval jsem na příjezdové cestě a otevřel Marii dveře. Šaty se jí vyhrnuly a odhalily její krásnou kundičku. Objal jsem ji, políbil a zeptal se: „Kdy si mě vezmeš?“

„Kdykoli řekneš, má lásko... já už jsem tvoje.“

„Miluju tě, Marie.“

Políbila mě a usmála se: „Já vím, miláčku... vždyť právě proto můžu dělat všechno, co chceš, abych dělala.“

„Všechno?“

„Všechno. Stačí, když mi řekneš, co mám udělat...“

Ten večer u Erika a Vilmy byl takový, v jaký jsem doufal, a to, co se stalo, jsem si dal dohromady až později při rozhovoru s Marií.

*

Erik otevřel dveře a došlo na velké objímání. Vyvedli nás na terasu a servírovali nám zdravé nápoje, seděli jsme a povídali si. Erik a Vilma také pracovali v naší stavební firmě. Erik byl architekt jako já a Vilma byla výkonnou sekretářkou Václava Krause, majitele, a také jeho milenkou, jak Erik věděl a svěřil mi to.

Když se Marie posadila, její krátká sukně vyletěla nahoru a já věděl, že Vilma a Erik mají dokonalý výhled na holou píču mé dámy. Vilma se usmála a podívala se na mě s očividně chlípným úsměvem. Pohlédl jsem se na Erika a ten se na mě díval stejně. Jen jsem přikývl. Pak už si Erik a Vilma pokaždé, když Marie změnila polohu, ten krásný výhled nenechali ujít.

Po několika skleničkách jsem navrhl: „Zlato, řekni Erikovi a Vilmě o těch zmrvených smlouvách.“

Marie vypověděla to, co zjistila, a pak do toho vpadla Vilma a řekla: „Václav mu usmaží koule v oleji, jestli Mojmír provádí něco takového. Mám mu říct, na co jsi přišla?“

„Ještě ne... Zatím toho moc nemám. Jestli je to Mojmír, možná bysme toho z něj napřed mohli dostat víc.“

Vilma se zasmála a řekla: „Chápu, že když ho povedeš za toho jeho velkého ptáka, můžeš z něj dostat všechno co budeš chtít.“

Všichni se smáli, ale Marii neušly vášnivé pohledy mezi mezi Erikem a Vilmou. Přemýšlela o tom, jestli Vilma už někdy vyzkoušela Mojmírovo údajné zboží. Nakonec řekla: „Bylo by možné, že v tom jede i Kraus... že to Mojmír a Kraus dělají společně?“

Vilma vybuchla: „Nikdy... Václav je tak čestný, až to vrže.“

Marie se tiše zasmála a řekla: „Dobře, Vilmo, jenom se ptám.“

Vilma se usmála a omluvila se za svůj výbuch: „Já jenom vím, že Václav a jeho žena Elena jsou čistí, aspoň co se obchodu týče.“

Marie tázavě zvedla obočí, ale nikdo k tomu už nic nedodal.

Za chvíli Marie oznámila, že potřebuje na záchod, a vstala, přičemž na nás všechny tři zamrkala. Když byla z doslechu, Erik řekl: „Radime, ty hajzle, celý večer tu zírám na kundu tvojí dámy. Nemá kalhotky, chceš si s námi zase něco začít?“

Vilma se přidala: „To doufám.“

Zasmál jsem se a řekl jim, že jsme o tom s Marií mluvili a že se trochu bojí, ale že by s nimi dvěma ráda zkusila čtyřku.

Erik se usmál a řekl: „Sakra, tak jo... nech to na mně. Ty a Vilma si dopřávejte spolu a já si užiju tvou sexy Marii.“

Vilma se na mě podívala a zeptala se: „Doufám, že je připravená i na mě, Radime?“

„Velmi připravená...“ mrkl jsem na ni a usmál se.

Marie se vrátila a já řekl: „Co kdybysme si všichni vlezli do vířivky a trochu se tam vycachtali?“

„Ale já nemám plavky, zlato,“ odpověděla Marie s širokým úsměvem.

Přišlo mi to legrační, po tom všem, co jsme předtím spolu probírali, ale řekl jsem jenom: „No, myslím, že tam můžeme všichni jít s holými zadky.“

Vilma se na nás všechny srdečně usmála. Všiml jsem si, že Erik se dívá Marii do očí a čeká na její odpověď. Taky se na Erika usmála a vyhrnula si sukni až do pasu, aby bylo vidět, že je pod ní nahá.

„Už jsem skoro připravená.“

„Já vím, Marie... Všímal jsem si toho celý večer.“

„Líbilo se ti, co jsi viděl, Eriku?“

Nato ji chytil za ruku a vedl k vířivce. Pozorně sledoval, jak se před ním Marie náruživě svléká. Zanedlouho nahá vstoupila do lázně jako první a za chvíli jsme ji následovali my tři. Bazének byl malý, a když jsme všichni čtyři seděli kluk holka kluk holka, naše nohy se propletly. Marie se rozhlédla a všimla si, že Erik je velmi blízko u ní a já u Vilmy, a pomyslela si: „Erik mě dnes večer opravdu ošuká? A Vilma taky?“ Věděla, že je velmi připravená... a při pomyšlení na to, jak si já vylezu na Vilmu, se začervenala a viditelně zachvěla, jak mi později řekla.

Když si pak s Vilmou něco povídaly, všimla si, že jsem kývnul hlavou jejím směrem a díval se na Erika, a pochopila, že ho povzbuzuju. Za chvíli jí Erik lehce položil ruku kolem krku, pořád to bylo dost nevinné. Vilma se na ni podívala a řekla: „Vy dva spolu vypadáte dobře.“

Marie se usmála a přisunula se blíž k Erikovi, pokoušela se nedat nic najevo, když jí rukou pod vodou sevřel jeden z jejích velkých prsů, a řekla jenom: „Tobě a Radimovi to spolu taky sluší, Vilmo.“

Když jí Erik stiskl nejprve jednu a pak druhou velkou kozu, jen na něj zírala a tiše vzdychala. Pak ucítila, jak jí jeho druhá ruka sklouzává po noze. Pomalu nohy roztáhla, aby mu umožnila plný přístup ke své píče. Naklonil se k ní a jak jí prsty přejížděl nahoru a dolů mezi stydkými pysky, zašeptal jí do ucha, právě tak nahlas, abychom to všichni slyšeli: „Bože, jak já tě chci mrdat, Marie.“

Zlehka ho políbila na rty a odpověděla mu: „Och ano, Eriku, taky chci, abys mě omrdal, zlatíčko,“ a její ruka našla jeho volně stojícího tvrdého ptáka. Když mu ho hladila, podívala se na Vilmu a na mě. Vilma seděla obkročmo na mých nohou a zvedala se nahoru a dolů, očividně mě už mrdala v té chvíli, kdy ji Marie nakrátko pozorovala. Řekla mi potom, že když nás viděla, kunda ji brněla, otočila se k Erikovi a zeptala se: „Jak mě chceš?“

Otočil ji a beze slova do ní vnikl na pejska jedním dlouhým přírazem. Byla už tak žhavá a zduřelá, že do ní vnikl snadno. Zbožňovala ten pocit z jeho ptáka hluboko v sobě. Věděla, že Vilma a já šukáme kousek od nich, a to dodávalo tomu sexu extra napětí. Při tom jak Erik mou dámu tak láskyplně mrdal a hrál si s jejími bradavkami a poštěváčkem, se udělala několikrát. Pak otočila hlavu a slyšel jsem, jak Erikovi nahlas říká: „Chci, aby ses mi udělal do pusy, Eriku, zlato, prosím.“

Vytáhl se a posadil se na okraj. Marie vzala jeho ptáka hluboko do úst a on ji brzy zaplavil svým spermatem. Jak ho vysávala, pozvedla oči a uviděla mě po jedné straně a Vilmu po druhé, jak je pozorujeme, a věděla, že je teď plnohodnotná exhibicionistka, stejně jako já.

Narovnala se a nechala Erikova bezvládného ptáka vypadnout ze svých úst. Přitáhl jsem si ji k sobě a hluboce ji políbil, ochutnávaje při tom sperma svého kamaráda z pusy své budoucí ženy.

Pak jsem sledoval, jak Vilma odtáhla Marii ode mě a manévrovala s ní tak, aby se mohla dostat na ni dolů, Marie při tom velmi ochotně spolupracovala a projevila v tom dokonce jisté zkušenosti.

Bylo už velmi pozdě, když jsme konečně jeli domů... Byla přilepená na mém boku a velmi tichá. Po chvíli tohoto ticha jsem se zeptal: „Jsi v pořádku, zlato?“

„Bože, ano... ale taky se trochu bojím.“

„Víš, že tě miluju?“

„Miluješ mě... i když jsem Erika a Vilmu... ne jednou, ale hned několikrát dneska večer ošukala?“

„Tím spíš... Marie, já chci ženu, která si bude hrát se mnou a mými přáteli... tak, jak chci já. To jsi dnes večer udělala. Pořád si tě chci vzít, ale musíš vědět, že takových nocí, jako je ta dnešní, bude víc. S Vilmou a Erikem... a dalšími. Ty noci mohou být dost divné.“

„Je mi to jedno, Radime, pokud mě miluješ.“

„Líbil se ti dnešní večer?“

„Radime... ty víš, že ano.“

„Jsi připravená dělat toho víc?“

„Všechno, co budeš chtít, abych dělala...“

„Všechno, Marie?“

„Všechno, Radime.“

*

Druhý den ráno byla Marie šťastná a rozjařená jako nikdy předtím. Poznamenal jsem: „Zdá se, že ti otevřený sex vyhovuje, zlato.“

Podívala se na mě a řekla: „Souhlasím... Včerejší noc se mi líbila a jsem připravená na víc, kdykoli mi řekneš, má lásko. Jak jsem řekla včera večer, na všechno.“

Toho dne Mojmír už Marii nezavolal, ani den nato. Třetí den mu zavolala sama a Mojmír jí řekl, že má problémy s tím, aby si ujasnil specifikace, ale že se můžou sejít ten večer po práci na rychlý drink a on ji seznámí s aktuálními informacemi. Často po práci chodila na skleničku s jinými právníky, takže to nebylo nic neobvyklého. Začínala však pana Mojmíra podezřívat. Zavolala mi a seznámila mě s novinkami. Na závěr řekla, že ho zkusí trochu navnadit, aby zjistila, kam to všechno povede. Uchechtl jsem se do telefonu a řekl: „Vím, jaká velká návnada tě zajímá, Bosáková (její dívčí jméno) ... dobře se bav.“

Řekla tiše: „Zlato, tobě opravdu nevadí, když budu šukat s jinými chlápky, vážně? Myslím kromě Erika?“

Odpověděl jsem: „Je to tak.“

„A ty bys byl rád, kdybych to dělala a vyprávěla ti o tom a pozoroval bys mě při tom s jinými muži... a ženami?“

„Ano... Začíná to být děsně vzrušující.“

„A dneska večer... vzrušuje tě ta představa, že šukám Mojmíra?“

„Správně... ale jen když budeš chtít.“

Nastala dlouhá odmlka a potom řekla: „Miluju tě, Radime... Uvidíme se, až se vrátím domů. Počkej na mě, jestli je se opozdím. Možná se s tebou budu chtít podělit o nějaký příběh.“

*

Bar, který Mojmír vybral pro jejich setkání, byl blízko její kanceláře, tmavý a pohodlný. Útulné kóje v nejtemnější části podniku, stejně jako malý taneční parket. V těch místech se mohlo dít a nejspíš i dělo leccos.

Když Marie vešla dovnitř, uviděla, jak k ní někdo přichází z lépe osvětlené části baru. Mojmíra poznala snadno. Byl to opravdu pohledný chlap, čtyřicátník, uhlazený, vlastně až příliš uhlazený. Opravdu měl pověst muže pro dámy a teď se proslýchalo, že s ním žije Ema.

Doprovodil ji do jedné z tmavých kójí. Vklouzla dovnitř a on se posadil vedle ní. Servírka přijala jejich objednávky a Marie se přistihla, že přemýšlí jen o tom, jak je velký. Myslela na to, jestli se ji chystá sbalit. Přemýšlela, jestli ho nechá dělat, co bude chtít. Ze zamyšlení ji vytrhla Mojmírova slova: „Jsi opravdu nádherná sexy věcička, Marie. Je jasné, proč je z tebe Radim tak unešený.“

Marie se mu podívala přímo do očí a řekla: „Slyšela jsem, že ty se teď dělíš o kvartýr, kromě jiných věciček, taky s Emou.“

Zasmál se a Marii napadlo, že je to skoro oplzlý smích. „Jo. Ema je něco zvláštního, nejlepší slovo pro ni je nenasytná, řekl bych. Zdá se, že nikdy nemá dost.“

„Unavuje tě to, Mojmíre?“

„To ne... Ale já věřím na úspory energie. Nikdy nevíš, kdy je budeš potřebovat.“

Ucítila, jak jí pod stolem položil ruku na holé koleno, a pozvedla obočí, ale Mojmír to varování ignoroval a stiskl jí nohu se slovy: „Ema má spoustu přátel, kteří se u ní občas staví, aby jí pomohli udržet šťastnou. Muži i ženy...“

Marie se usmála a odstrčila jeho ruku ze svého stehna, kam se už dostala. Hudba začala hrát a Mojmír vstal a táhl ji za sebou se slovy: „Jeden tanec a pak se můžeme pustit do práce.“

Přitiskl si ji k sobě a ona na vlastní kůži poznala, že je o dost větší než průměr... větší než Radim... a to je zatím měkký. Nechala ho, aby s ní za zvuků hudby pomalu pohyboval po parketu. Cítila, jak se jeho noha při pomalých otočkách příjemně dostává mezi její nohy. Cítila, jak proti ní narůstá, a její myšlenky těkaly mezi zvědavostí na to, jaké by to asi bylo mít někoho obrovského, a úvahami o tom, jestli Radim myslí vážně, co říká.

Pak na svém roztomilém zadečku ucítila Mojmírovu ruku, kterou si ji přitiskl ke svému tvrdému péru. Byla ohromená, jak se zdál velký. Zaklonila hlavu a podívala se na něj široce otevřenýma očima. Byl na to zřejmě zvyklý a řekl: „Má skoro pětadvacet centimetrů, Marie.“

Jen na něj zírala, když ho do ní tiskl. Pak řekla: „Mojmíre... Myslím, že bysme měli vyřídit naše záležitosti a pak můžu jít domů.“

„Nemáš zájem, Marie?“

„To jsem neřekla, Mojmíre, ale pojďme si to napřed vyříkat. Ani si nejsem jistá, jestli bych věděla, co si s něčím tak velkým počít.“

„Ukážu ti to... bude se ti to líbit... ženy, které to dostanou, chtějí vždycky ještě.“

Marie se mu vysmekla a šla k jejich kóji. Posadila se, rychle vypila svůj drink, a když se Mojmír posadil vedle ní, jeho ruka opět klesla na její nohu. Marie měla dost smíšené pocity. Chtěla mu položit ruku na ptáka, aby zjistila, jaké to bude mít ho v ruce. Nechtěla si přiznat, kde ještě jinde by ráda věděla, jaké to bude ho tam mít.

„Mojmíre... kdy budeš mít nějaké odpovědi na ty specifikace?“ nechala jeho ruku si hrát na své noze.

Podíval se jí do očí a řekl: „Vypadá to, že se někdo snaží urvat si velké peníze. Zlato, rozdíl mezi tím, co má zaplatit město, a tím, co požadují specifikace, se pohybuje v milionech... dokážeš si jistě představit, jaké koule by to chtělo, aby se to povedlo. Ať už je to kdokoli, nebýt tvé pečlivosti, nejspíš by mu to prošlo. Umíš si představit, kolik by ti zaplatili za to, že se budeš dívat jinam?“

Marie byla v šoku. Takže existuje plán, jak okrást město. Nejspíš za tím stojí Mojmír, ale ona by potřebovala důkaz, jestli se ji snaží uplatit. Určitě to tak znělo. Na okamžik se zamyslela, když se jeho ruka přesunula výš na její nohu, na holou kůži nad punčochou. Ztěžka polkla, protože si musela přiznat, že jeho doteky a to, co cítila na tanečním parketu, ji velmi vzrušuje a ztěžuje jí přemýšlení. Byla nesmírně vlhká. Veď ho ještě kousek dál... Alespoň to si říkala.

„Mojmíre... Sakra, kvůli tvé ruce je pro mě děsně těžké jasně myslet. Připadá mi, jako bys mohl zjistit víc o těch penězích, kdybys chtěl.“

„Možná bych to dokázal, kdybych to zkusil. Kdyby měl někdo zájem. Kdybych si myslel, že té osobě, se kterou jednám, můžu věřit.“

„Co by mohlo tuto důvěru vybudovat? Dostatečnou důvěru? Řekla bych, že znám někoho, kdo má zájem. Možná o několik věcí, které nabízíš.“

Mojmír se zasmál, pochopil smysl jejího vtipu. Volnou rukou chytil jednu její a pomalu ji vedl ze stolu níž, až ucítila, jak ji položil na svého obrovského tvrdého ptáka. Bezděčně kolem něj obtočila prsty a byla ohromena jeho obvodem.

„Panebože.“

„Každou minutou ti věřím víc a víc. Nemyslel jsem si, že jsi nějaký upjatý právník. Myslím, že jsi dáma mého typu, žhavá, sexy, nadržená, co ráda šuká...“

Marie ho téměř bezděčně pohladila po jeho obrovském péru a sebrala se natolik, aby řekla: „Zjisti mi víc o těch penězích, Mojmíre. Možná se naučíme jeden druhému mnohem víc důvěřovat.“

„Až potom, co si se mnou zamrdáš, Marie... pak se možná podívám po stopách těch peněz...“

Marie trochu překvapená tím, jak neomaleně to řekl, stiskla jeho ptáka a vzdychla: „Hmm, Mojmíre, docela ráda bych vyzkoušela tohle monstrum, kdyby se ti chtělo doprovodit mě domů. Radim je dneska večer pryč. Musím se ještě zastavit na dámách, ale pak můžeme jít.“

Nechala ho, aby s ní šel k toaletám a užívala si, jak ji při pomalé chůzi hladí po zadku. Uvnitř vytáhla z kabelky mobilní telefon a zavolala Radimovi.

„Radime, zlato, jak to mám říct? Mojmír se tvrdě snaží mě ošukat.“

„Necháš ho, Marie?“

„Ano... ksakru, já to chci taky... ano... je to monstrum. Umírám touhou vidět, jaké to asi je s takhle velkým... můžu ho přivést k nám do bytu... můžeš se dívat ze skříně, jestli chceš...“

„Jo, zlatíčko, to by se mi líbilo... pospěš si domů.“

„Radime, děkuju ti... za Erika a Vilmu a teď za tohle...“ a zavěsila.

Když dorazili do bytu, byla jen malá předehra. V Mariině a Radimově ložnici se rychle svlékli. Marie roznožila, přitáhla si jeho monstrózní péro k pootevřeným vlhkým pyskům své kundy a tiše zakňourala: „Pospěš si, Mojmíre, nemůžu se dočkat, chci ucítit ten tvůj div světa v sobě.“ Trvalo ale několik minut dostat do její těsné kundy jeho ptáka celého. Roztáhl ji doširoka a pomalu vecpal obrovský zakulacený žalud svého nestvůrného náčiní mezi pysky její kundy. Marie jen tiše sténala a posouvala se při tom tak, aby mu pomáhala vtlačit ho víc dovnitř.

Pomalu se uvnitř uvolňovala, a nakonec pobrala celých pětadvacet centimetrů. Chvíli oddychovala a pak se na něm rozdivočila. Je to sakra dobré, říkala si. A jelikož věděla, že Radim sleduje, jak ji Mojmír mrdá, bylo to ještě lepší.

Později Mojmír odešel, nechal ji tam ležet celou vláčnou, ale domluvil si s ní další schůzku. Že si popovídají a zamrdají, a pak si promluví o penězích.

Když odešel, Radim s úsměvem vyšel ven, stáhl svou nahou ženu na podlahu a taky ji tvrdě ošukal.

Později se jí zeptal: „Jaké to bylo, miláčku?“

„Jiné. Zatraceně dobré, ale moc velké na to, aby to bylo opravdu dobré. Dá strašně práce, abych ho do sebe dostala. Možná by to bylo dobré jednou za čas, ale ne pravidelně, ačkoli udělala jsem se pořádně...“

Sprcha a spánek.

*

Druhý den se Mojmír objevil v její kanceláři. Zavřel a zamkl za sebou dveře a zeptal se: „Máš teď čas?“

Marie se na svém kalendáři podívala na příští hodinu, usmála se a řekla: „Mám hodinu... máš nějaký nápad?“

„Dneska večer pro tebe budu mít stopu těch peněz, zlato, ale prostě jsem se nemohl dočkat...“

Jak se opíral o její stranu stolu, natáhla Marie ruku a pohladila ho po rostoucím ptáku přes kalhoty. Pak mu pomalu rozepnula kalhoty a s jistými obtížemi mu ho vytáhla ven.

„Jsi monstrum, Mojmíre. Pořád jsem bolavá z té včerejší noci, ale možná bych mohla vymyslet něco jiného, co by se s tím dalo dělat.“

„Vsadím se, že ráda kouříš ptáka, Marie...“

„Jo, Mojmíre, to máš pravdu.“

Shýbla se k němu a on řekl: „Chtěl bych, aby to Radim viděl... viděl, jak mi jeho holka kouří ptáka.“

Marie vzhlédla, zasmála se a řekla: „Při tom, jak perverzní Radim je, si myslím, že by si to mohl užít, kdyby se díval.“

*

Ten večer Radim sledoval, jak Mojmír znovu opakovaně mrdá jeho dámu svým monstrózním ptákem... a jak do toho Marie dává všechno, očividně si to tentokrát užívala víc než poprvé... už to milovala. O těch penězích nepadla ani zmínka. Místo toho však přišel návrh, že by si ona a Radim mohli přijít pohrát k němu a Emě domů. Ta myšlenka se Marii okamžitě zalíbila.

Když Mojmír odešel a Radim vystoupil ze skříně se svým tvrdým pérem v ruce, Marie se na něj usmála a zeptala se: „Chceš zase mrdat svou starou kamarádku, miláčku?“