I když dnešní moderní názvy lesnických profesí znějí všelijak exoticky, Martinovi říkali všichni „hajnej“. Nejen dřevaři a další pracující v lese, ale i bývalí spolužáci ze školy, kamarádi z hospody a lidi z okolních vsí. Na jeho příjmení si snad vzpomněl jen pan učitel z malotřídky při setkání po letech. Původně po škole bydlel ve vesnici v domku rodičů, ale když začali lesáci prodávat bývalé hraběcí hájenky, jednu za pár korun koupil, nastěhoval se daleko od lidí a žil si tam jako praděda, po kterém zdědil lásku k lesu i profesi. S jedním rozdílem, kdysi tam zavedli elektriku, takže nesvítil loučí ani petrolejkou a dřevo neřezal kaprem, ale cirkulárkou. 

Do hospody to měl čtyři kilometry, ale nepatřil k denním štamgastům. Spíš jen tak občas zašel poklábosit. No, zašel. Zpravidla zajel a nějaké pivko si dal. Ale jezdil opatrně a policejní postih mu moc nehrozil, protože s místním strážcem zákona kdysi sedával ve škole a kolem dvaceti byli vážení útočníci zdejšího fotbalového klubu. Ale těsně před čtyřicítkou už to na nějaký výkonnostní sport moc nebylo  a nejradši chodil do lesa. Zrovna jako dneska. Seděl na kazatelně, to není v kostele, ale v myslivecké latině označení určitého druhu vysokého posedu, a koukal, jak dovádí srnec se srnou na louce u borového lesa. Když zmizeli, objevila se liška a začala myškařit, což je vždycky srandovní záležitost. Z okouzlení přírodou ho vytrhl zvuk motoru. Koho to sem nese pes ? Ten expert musel minout nejmíň tři zákazy vjezdu. A tohle auto nezná.

Trojkový bavorák zastavil na druhé straně louky a vylezla z něj nějaká mládež. Původně na ně chtěl vyrazit s pokutovým blokem, ale když uviděl tři urostlé mladíky a jednu drobnou dívku, řekl si, že chvíli počká, co se z toho vyvrbí. Podle očekávání to vypadalo napínavě. Slečna, která se v puškohledu jevila jako dost mladá, se zdráhala strpět cizí ruce v intimních místech a o něco starší kluky odstrkovala. Neměla proti nim šanci. Nakonec shledala, že odpor proti třem silnějším nemá moc cenu a i když to nevypadalo, že by nějak spolupracovala, nechala je dělat, po čem toužili. Za chvíli na ní nezbývalo moc oblečení a řidič, asi nejstarší z nich, si klekl mezi její nohy, párkrát si pohonil péro a pokusil se do ní zasunout. Úspěšně. Asi byl dost nadržený, protože netrvalo dlouho, vypjal se na ní a zřejmě jí nadělil obsah svých varlat do kundičky. Místo hned zaujal další, poplácal ji po zadku a přinutil postavit se na všechny čtyři. Třetí, co ještě nic neužil, si klekl k její hlavě a oba kamarádi předváděli oblíbenou polohu kuře na rožni. Jeden tvrdé péro  zezadu, druhý do pusy,jen ten motorek scházel, aby se holka otáčela, jako grilovaná drůbež. Ale oba se snažili a bylo jim hodně dobře.

Děvče leželo správným směrem, takže hajnej měl v puškohledu její roztažená stehna a nabodnutou dírku jako na dlani. Tuhnoucí pinďour mu připomněl, že už zase neměl ženskou, ani nepamatuje. Nebo tedy pamatuje, ale je to už nějaký čas a rozhodně by to chtělo zase nějaké povyražení. Jeho žena to s ním vydržela na samotě nějakých deset let a pak se odstěhovala do města. Dodnes se nerozvedli a on ji vždycky rád přivítal i s dcerou o prázdninách a delších svátcích v hájence. Obvykle nějak výrazně sexuálně nestrádal. Ony chatařky všeho věku potřebovaly dřevo na topení a k minimální ceně obvykle s potěšením přidaly nějakou naturální prémii. Tu dobrý oběd, talíř  buchet, ty co neuměly moc píct, nahradily odměny buchtou vlastní. Zvlášť ty středního věku, na které už nestála taková fronta. Ona na chatě bývá někdy přes týden, kdy všichni pracující odjedou domů, pěkná nuda. A statný čtyřicátník, s přetlakem v  zásobníku spermií, nemůže být k zahození. 

Ještě chvíli působil dojmem nájemného vraha, který přes dalekohled na kulovnici pozoruje svou oběť, pak se ale mlaďoši na slečně dostatečně a opakovaně vyřádili, nasedli do auta a odjížděli. Dívka toho na sobě asi moc neměla, protože její podprsenka a kalhotky zůstaly jako trofej vlát přidělané na zpětných zrcátkách auta. Takže jí zbylo maximálně triko a krátká sukýnka. No to ji máma doma požehná, jestli je nepřesvědčí, aby jí prádlo vrátili, pomyslel si hajnej. Na konci louky, těsně před lesem, auto zastavilo a slečna z něj nějak nakvap vystoupila. Moc dobře na to neviděl, ale vypadalo to, jako kdyby ji vyhodili. Zůstala sedět na mezi u cesty, kluci šlápli do vrtule a zmizeli v prachu. Snad mu ji tady nenechají. Tu a tam se našel z auta vyhozený pes, kočka či jiný domácí mazlíček. Ale slečna ještě ne. Myslivecké právo mu sice dovolovalo škodnou zastřelit, ale obvykle všechny oběti neuvážených dárků skončily ve zvířecím útulku. Jakápak škodná. Neuměli si najít ani louži na napití a žrát uměli leda tak granule a konzervy. Rozhodně nebyl krvežíznivý vrah všeho živého. Snad se mladíci, po chvilce jejího strachu, pro slečnu vrátí. Tu by mu ve zvířecím útulku nevzali. 

Opatrně slezl po letitém žebříku z posedu dolů a vydal se pěšinkami, které znali jen srnci a on, na cestu do hájenky. Nejvyšší čas, bylo potřeba dát králíkům, posbírat vajíčka a zavřít slepice, naplnit kočce misku s vodou a žrádlem. Televizi pustil, když už končily zprávy, ukrojil si krajíc chleba, načal lahváč a přidal kus točeňáku s octem a cibulí. Od prvního sousta ho vyrušilo nesmělé klepání na pootevřené dveře. Koho to sem čerti nesou, zrovna když si sedne k večeři ? Nedalo mu moc práce poznat slečnu, kterou viděl odpoledne, jak ji mladíci nejdřív ošoustali a pak vyhodili z auta. Opravdu toho na sobě moc neměla. Z její sukýnky by se snad neušily ani jeho dva fortelné mužské kapesníky a tričko se asi srazilo, protože jí z něj koukalo bříško. Nebylo pochyb, že pod ním už nic nemá. 

Vypadala hodně mladě a tak jí začal rovnou nespolečensky tykat. „Copak potřebuješ v této pustině ?“ Málem nabírala k pláči a kapesník neměla. „ Já, já jsem se tady asi ztratila,“ odpověděla neurčitě a popotáhla. Podal jí balíček papírových kapesníků, které tady zbyly na poličce po manželce a dceři. Její zrak se stáčel nepřetržitě na stůl, kde spočívala zcela nedívčí krmě, točeňák páchnoucí cibulí. „A kam potřebuješ ? K rybníku na chatu, nebo k autobusové zastávce na silnici ?“  Mlčela, protože nevěděla. Konečně si všiml jejího zájmu o chleba a buřt. „Máš hlad ? Nemám tady nic pro mladou dámu, ale pokud nepohrdneš kouskem mé večeře, zkusíme se rozdělit.“ Horlivě kývala souhlasně hlavou. Jako fascinovaná sedla ke stolu a začala hladově hltat oddělený kousek točeňáku a krajíc chleba. Snad by ho snědla i suchý. Hajný pochopil, že tohle bude málo. Tak sáhl po pánvičce a udělal tři volská oka s dalším bohatýrským krajícem chleba. I to zmizelo během chvilky. Bylo mu jasné, že se nechtěně stává svědkem lidského dramatu.

Zdálo se mu, že na ni dolehl večerní chlad, možná znásobený nedostatkem energie, jak byla hladová. „Dáš si čaj ?“ zeptal se na to, co ho napadlo jako pro mladou slečnu vhodné. Lahváčů měl sice zásobu, ale kolik jí mohlo být ? Patnáct – šestnáct ? To holky moc pivu nedají. „S chladičem ?“ zeptal se chlapsky. Nevěděla, co to znamená, tak pozvedl láhev s rumem, pardon, dnes podle příkazu EU blíže neurčeným tuzemským nápojem. Nejprve chtěl jen tak bylinkový čajík ovonět, ale ať je nějaká sranda, kápl ho tam pořádně.

„A teď bys mi mohla popovídat, jak jsi se sem dostala. To, cos dělala odpoledne s kluky, můžeš vynechat, hajnej musí vědět o všem, co se šustne v lese.“ Nechtělo se jí moc mluvit. Její životní karamboly se vymykaly všemu, co by mohl běžný člověk pochopit. Žily s mámou samy a nutno říct, že mnoho péče ona, ani její dva mladší bráchové, nezažili. Život je tak krásný a kdo by furt myslel jen na děti. A máma si chtěla něco v životě užít. Sice tu a tam v záchvatu zodpovědnosti sehnala nějakou pomocnou práci, ale vydržela tam jen do dalšího pořádného mejdanu, kdy nebyl na chození do nějakého zaměstnání čas. A který zaměstnavatel by si nechal ženskou ve zkušební době, která tři dny nepřijde do práce. Zato dorůstající dcera měla školení životem přímo dokonalé. Hodní strejdové, co přišli s mámou domů, jí dávali ochutnat ze všeho, co přinesli. Obvykle to bylo tekuté. Ale mizel po tom i hlad. Měli z ní srandu, jak se po chvíli motala a pletl se jí jazyk. Byli velmi milí, neustále ji hladili a pak začali i pusinkovat. Když jí vyhrnuli tričko, nejprve si toho ani nevšimla a pak jí to bylo tak nějak fuk. A když jí začali osahávat prsa, nebránila se. Ostatně máma je měla taky venku a dva pánové jí je usilovně cucali, tak co. Ten velký černý vousáč se jí hodně líbil,  tak si mu ochotně sedla na klín a nechávala se hladit úplně všude. Bylo to docela příjemné. 

Alkohol působil a tak ani nevěděla, jak všechno dopadlo. Jen ráno se probudila chladem s bolavou hlavou, úplně nahatá v obýváku a mezi nohama byla celá ulepená a bylo v tom i něco krve. Od toho dne se návštěvy rozjařených máminých společníků staly dost časté. A vždy se krásně opila, nic ji netížilo a neměla moc tušení, co se s ní děje. Dost často jí u toho bylo docela pěkně. Jen byl problém chodit do školy. Mezi tím zjistila, že máma má doma schovaných pár flašek a často bývá taková ospalá, nic doma nestíhá a často taky chybělo jídlo. Došla by nakoupit, ale nebylo za co. Když mladší bráškové dlouho škemrali o cokoliv k jídlu, tak se vypravila do jednoho ze dvou místních supermarketů, odevzdala pár prázdných flašek od piva, co tady zbyly po návštěvách a koupila aspoň rohlíky. Jenže pak lahve došly, tak se odvážně rozhlédla a šup, pod trikem jí zmizely dvě tatranky. Přidala k nim ještě dvě malé čokoládky a zamířila domů. Jenže netušila nic o sekuriťácích a jejich kamerovém systému. A tak ji za pokladnami čapsli a odvedli někam dozadu. Musela se svlíknout, to pro ni nebylo nic nového. Doma se svlékala  před máminými návštěvami několikrát do týdne. Pánové ocenili  její dorůstající poprsí, ne příliš velké, ale pevné a krásně formované.  Obvykle se slečny jejího věku svlékat nechtěly a bylo nutno použít trochy vydírání. Tahle nedělala cavyky. Dokonce strpěla i prohlídku kundičky, kdy jí odhalovali škvírku pendreky. Nakonec jí zkusili jeden nacpat zepředu a druhý zezadu. Tohle všechno znala už z máminých mejdanů a tak držela, když jí jeden uspokojoval pendreky a druhý jí přistrčil k puse vytaženého ptáka.  Spolykala všechno. Potěšili se její ochotou i oblékáním, škoda nebyla nic moc, tak jí udělili napomenutí, zboží zabavili a poslali domů. Od té doby ji na střídačku zadrželi sekuriťáci z obou obchodů ještě mockrát, ale vždy z toho bylo něco zábavy pro ně a chvilka trpělivosti pro ni. Až na konci roku po nich chtěli šéfové nějaké větší výsledky činnosti, tak napráskali i Anetu, i když neradi. Sociálka zafungovala nebývale rychle, bráchové skončili v klokánku, ona v pasťáku a máma čekala na soud. Jenže na organizovaný život nebyla moc zvyklá a tak při první příležitosti šupky dupky, byla na nádraží a vlak ji odvážel někam do dáli. 

Nakonec ji vyhodil v jakési vesnici průvodčí, protože samozřejmě neměla na lístek. Došla na benzínku a snažila se sehnat někoho, kdo by ji někam svezl. První se s ní dal do řeči šofér velikánského náklaďáku a když mu slíbila, že se nechá svlíknout a nebude se ničemu bránit, chvilku ji pod sebou valchoval a pak odvezl do rána někam na druhý konec republiky. A ještě jí dal najíst. Druhou noc spala jako správná tulačka ve stohu u nějaké vsi, bylo to krásně romantické, jen nebylo co jíst a pít. Hladová jak herec kočovné společnosti se zase dostala pěšky na nějakou benzínku, ale moc zákazníků tam nebylo, hlavně místní a neochotní ji někam dopravit. Jako na první pohled spása se objevil odpoledne bavorák s třemi kluky, kteří jí slíbili jídlo i pití, ale musí s nimi někam odjet, protože děsně spěchají. To jí nebylo proti mysli, zmizet zase o kus dál. Šofér zůstal za volantem, druzí dva ji vzali mezi sebe na zadní sedlo a ještě se auto ani pořádně nepohnulo, začali se k ní mít. Jeden jí vyhrnoval sukýnku, druhý lovil pod tričkem a zkoušel ji políbit. Nakonec ten, co už jí lovil v kundičce, ji posadil na sebe, odšoupl kalhotky, rozepnul poklopec a napíchl si ji. I něco podobného už zažila a tak se začala trochu nadzvedávat a dělat klukovi dobře. No, ostatně sobě taky. I když občas, když se trochu rozvášnila, to vzala hlavou do střechy. Muselo se nadskakovat opatrně.

Auto zastavilo a ona měla konečně čas se trochu rozhlédnout. Byli na polní cestě, někde mezi lesy. Začala se dožadovat jídla a pití, protože hlad nepomíjel a skoro jí bylo jasné, co ji tady čeká. Bohatě prostřená tabule to určitě nebyla. Ti tři fešáci zase nevypadali tak špatně, aby s nimi nemohla trochu sexuálně požertovat. Jenže se ukázalo, že v autě mají jen načatou a zteplalou velkou láhev koly, k jídlu akorát žvejkačky. Ale lepší sladká kola, než nic a tak zatáhla a hned v ní půl láhve zmizelo. Kluci jí začali dost neurvale svlíkat, skoro ji vynesli na malou mezku, kde ji píchala uschlá tráva do zadku a kluci do kundičky.  Když měli dost, zase ji naložili a někam se rozjeli. Začala zase vyvádět s jídlem, tak ji vyhodili ven, ať neotravuje, už nebyla potřeba. K hájence se dostala po delším bloudění, hladová, špinavá a žíznivá.

Samozřejmě svůj příběh trochu upravila, aby to s hajným neseklo, začátky vynechala úplně. A stejně tak pomlčela o tom, že zdrhla z pasťáku. Ovšem hajný nebyl žádný jelimánek z klášterní školy. Laněk potkal po večerech v lesích spoustu. Ale takovýhle divoženek moc ne. Takže ji nechal usrkávat rumový čaj a s mobilem v ruce zmizel někde na dvorku. „Hele, náčelníku, přibyl mi tady do revíru jeden zajímavej kus. Nechceš se přijet podívat ?“ Tohle snad bylo poprvé, co ho kamarád a bývalý spolužák zval na nějakou neznámou akci později večer.  Nějaký ten srnčí stejk z grilu už spolu mnohokrát snědli, demižónek vína či basu piv k němu vypili, ale co je to za fór s tou divoženkou ? „Jo a kdybys našel po vašich holkách něco na oblíkání, třeba triko a tepláky, vem to s sebou taky.“ Záhada narostla. Že by se zrodila z měsíčního paprsku v místních lesích Sirael, jako v Císařově pekaři a neměla na sobě ani šlojířek ? Něco napovídal manželce, že hajnej má problémy, nutně potřebuje jeho pomoc a už spěchal večerem do lesů. 

V hájence se zatím chystala lázeň. Byla silně potřeba. Tři dny bez sprchy, s několikrát vykropenou kundičkou, to je potřeba i pořádně odmočit. Svlékla tričko i sukýnku a ponořila se do pěny v napouštěné vaně. To byla lábuž ! Musí to vzít i s vlasy. Slámu ze stohu sice skoro všechnu prsty vyčesala, ale obilný prach zůstal. Jako mladá dáma se rozhlédla po nějakém zamykání koupelny, nebylo. Takže hajný během chvilky vešel a kontroloval její počínání. „Nejdřív pořádně hlavu, to ostatní ti umyju,“ poroučel. Jenže v té chvíli zastavilo na dvoře auto a hajný šel přivítat kamaráda. Stručně mu vysvětlil, co se děje a oba bez zaváhání vlezli pootevřenými dveřmi do koupelny. Anetě koukala z pěny jen horní polovina těla. Hergot, to jsou kozy ! pomyslel si místní policejní náčelník. Malé, ale krásné. A už měl vykasané rukávy, namydlenou houbu a jemně jí drhl poprsí. Pak sjel pod vodu mezi stehna a opatrně rozhrnul závojíčky kundičky. Prst mu vjel dovnitř jako kdyby tam odjakživa patřil. Slečna držela a snažila se v rámci stísněného prostoru vany vytvořit dostatek místa,  protože z praxe věděla, že když se chlapi dobývají dovnitř, neváhají třeba i pořádně zabrat a nemusí to být zrovna nejpříjemnější. Odměnou jí byl palec téže ruky na poštěváčku a kouzelně vzrušivý pocit, který jeho dráždění vyvolává.  

Servis měla i s utřením celého těla a pak přišlo oblékání. Náčelník netušil z neúplné informace, jaké oblečení a pro koho je potřeba. Proto vzal ze skříně v garáži, co ho zrovna napadlo. Žena mu tam dávala, co už ona a holky nepotřebovaly a sloužilo to jako hadry. Vybral z toho dvě bavlněná trika, značně sepraná, ale čistá, jedny legíny s povolenými gumami, jedny neúmyslně na kolenou módně děravé tepláky, dvě prádlové košilky s mírně potrhanou krajkou lemu a jako fór přibalil jedno stařičké trikotýnové kombiné. To nechali Anetě obléknout a koukali, jak jí rajcovně prosvítají bradavky tenkou látkou. Byla i za to vděčná, protože tušila, že sukýnka a tři dny nošené tričko už asi nebudou nic moc. Hajný to trochu štítivě hodil rovnou do pračky. 

Sedli v kuchyni za stůl, zobli pár dlouhých tlustých slaných tyčinek a zapíjeli to červeným vínem. Nenápadně vyslýchali Anetu a oba muži se nestačili divit, co všechno může holka v šestnácti prožít.     Ta se nořila do sklenice mocnými doušky a už jí zase začínalo být dobře, kdy zmizela většina problémů života. Ještě dnes odpoledne viděla svůj útěk dost černě, nyní vše začínalo být takové krásné a snadné. „ Máš štěstí, žes narazila tady na hajnýho.“ začal policejní náčelník. „Teď už tě mají všichni policajti v republice, včetně dopraváků, na fotkách, hledají tě na nádražích, po diskotékách a hlavně u mámy a dalších příbuznejch v bytě. Tady jsi schovaná v lesích a nikdo tě nemůže jen tak najít. Tedy pokud sama někam nevystrčíš nos.“ Teprve teď si Aneta uvědomila dosah svého útěku. Co bude dál ? Zkušený policajt si věděl rady. „Jestli tady zatím vydržíš, měla bys nějaký čas klid. Ale hlavně díky tomu, že začínají prázdniny. Po nich musíš chodit do školy, protože houby umíš a živit se po benzínkách není nejlepší nápad. Oni někdy taky dojdou ochotní pánové, hlad a špína, to není pro mladou dámu to pravé ořechové.“ 

Vlastně mu byla vděčná. Jestli ji dají vždycky najíst, bude mít vystaráno. To doma nebylo. Jen kdyby věděla, co je s jejími mladšími brášky. Ale alkoholem mírně zamlženou mysl to nyní tak moc netrápilo. Dopili a šlo se do postele. Manželské letiště bylo bez přikrývek, jen s polštáři, samozřejmě se položila doprostřed, protože si nedělala o spánku žádné iluze. Stařičké kombiné za chvíli měla někde u krku a nořila se do příjemných pocitů , jak jí jeden dráždil ztuhlé bradavky a prsa, druhý se dobýval mezi malé pysky kundičky. Bylo jí to docela příjemné, protože pánové nespěchali jen za svým uspokojením a coby zkušení milovníci, ji vzrušovali, co jim to šlo. Prsty brzy vystřídaly jazyky a i když to neočekávala, prožila si svůj první orgazmus v hájence ještě dřív, než se jí zabořilo první příro mezi nohy. Ale ani to na sebe nenechalo dlouho čekat. A protože oba kamarádi byli zvědaví, co si mohou dovolit, doplnil zájem o přední dírku i ten o tu zadní. Ani to pro ni nebylo nové a když jí rektum hajnej citlivě promázl nějakým krémem, nechala se napíchnout i tam. Její drobné tělo se mezi velikými chlapy ztrácelo a všichni si užívali blaho. Její oba těsné otvory způsobily, že pánové velmi rychle vystříkli a bylo jim krásně. Tohle tady můžou mít ještě dva měsíce. Nebo že by nebyli nepřející a podělili se i se zbytkem fotbalového mančaftu ?