Helena to neměla v životě lehké. Kdo taky má, že ? Se čtyřicítkou na krku se rozvedla s letitým manželem, naštěstí obě děti byly na studiích v Praze a domů jezdily jen sporadicky. Domek, ve kterém přes dvacet let bydleli, byl zděděný po manželově babičce a zůstal tak i v katastru, takže tam nebylo moc o čem diskutovat. Řidičák neměla, co by tedy dělala s rodinným oježděným autem. Dostala pár peněz a vyvstal problém, kde bude bydlet, protože v malém městě bytů nebylo nazbyt, ani na podnájem, pokud nechtěla místnůstku na dvoře, do které se chodilo přes kozí chlívek. Tedy dnes už bývalý, ale pořád neuklizený. Vypadalo to, jako že příslovečný čert opravdu dělá na jednu hromadu, ovšem přece jen jednou musí ta hovínka dojít. Tentokrát to bylo v podobě místa školníka v jediné místní základce, které se uvolnilo a s tím i malý byt dva plus jedna v suterénu školy. Gáže sice nic moc, ale teplo a elektrika v ceně.

První rok se snažila pochopit, co se od ní všechno může chtít, nebylo to zase tak složité. Sice na ni paní učitelky koukaly jako na něco sice potřebného, ale méně důležitého, protože ani vysokou školu neměla  a podřízené kosmetičky podlahových krytin se chystaly ji očůrávat, kde se dá. S těmi byla hotová hned, jen dvě největší semetriky odešly, byl pořádek. Část z nich dělala na vedlejšák a těch v malém městě není nekonečně. Tak  radši začaly zařezávat podle přání paní školnice. No a paní učitelky ať se tváří, jak je jim libo. Půlka z nich nerozezná ani jar na nádobí od hajzlpucu.

Druhý rok se začal rýsovat klidněji, ovšem nikdy nekřič hop. Jak se dověděla, chystal se odejít do penze pan ředitel, který ji nechával vcelku žít samostatně. A do toho s novým školním rokem nastoupil nový pan učitel biologie a tělocviku. Třicátník a provázely ho takové všelijaké pověsti. Snad měl být vyšetřován na bývalé škole kvůli zneužívání žákyň osmé třídy. Obvinily ho tři dívky, které patřily k začínající zlaté mládeži a ve škole by za ně nikdo ruku do ohně nedal, protože by mu shořela. Tedy s výjimkou maminek, které své dcerunky milovaly láskou přímo opičí. Místní policie měla případ jako řemen a ať se vrtala jak se vrtala, nezjistili vůbec nic, co by přesahovalo rámec normálního chování. I přes stížnosti maminek na státním zastupitelství a opakovaném šetření. Ovšem pan učitel byl delší dobu postaven mimo výuku a na jeho místo nastoupil šikovný absolvent fakulty. Bylo to jako před pár lety s policejním ředitelem. Dva generálové, oba řádně jmenovaní, ale jen jedno místo šéfa policie. Nakonec ustoupil tlaku paní ředitelky a požádal o přeložení s tím, že dostane v novém místě od města bydlení. A to se mladé rodině, kdy děťátko bylo na cestě, docela šiklo. Zatím ale bydlel v kabinetu tělesné výchovy, kam chodila už jen jedna kolegyně, co učila holky z vyšších ročníků. A ta měla pro mladého pochopení. Ve městě nebyla pořádná řeka, aby mohl bydlet pod mostem. 

Paní školnice tak už nebydlela ve škole sama a nemusela se v noci bát. Navíc pan učitel byl docela fešák, vysportovaný a netrpěl předsudky starších učitelek o podřadném postavení nepedagogického personálu. A když u něj vysypávala koš, plný papírů od salámů a tlačenky, nedalo jí to a pozvala ho na večeři. Minutková kotletka s bohatou zeleninovou oblohou dokáže rozjasnit tvář jakéhokoliv mužského, pokud nejsou manželkami zblblí vegani. Pan učitel nebyl, pochutnal si a aby nevypadal jako vyžírka, donesl láhev suchého červeného, protože se mu zdálo k vepřovému docela příhodné. Zábava se po něm uvolnila, řeči taky a Helena se po skoro dvou letech dočkala pevného mužského objetí a i toho ostatního. Nejprve z jeho laskání byla náležitě vykulená, přece jen, důstojná matka od rodiny na malém městě, ale už když jí pořádně zmáčkl ňadra a stáhl kalhotky i s legínami, překonala zábrany a řekla si – proč ne ?  Nikdy nebyla svému muži nevěrná a s dvěma partnery, co měla před ním, to bylo jen takové studentské žertování a nesmělé pokusy. Teď ji pořádně sevřel opravdový chlap, sice o deset let mladší, ale tím lépe. A když ho do ní cpal, připadala si skoro jako poctivá panna, protože už si ani pořádně nepamatovala, jaké to je. Ale projelo se to skoro okamžitě a bylo to světové.

Opakování je matka moudrosti, tak to ještě jednou do rána vzali podruhé kolem dokola, aby to nezapomněla. Málem mu nestihla udělat snídani, protože se společným vstáváním vůbec nepočítala a v ledničce toho bylo jen tak tak. Ale nakonec vše zvládli, i s ranním kafíčkem a odemčením školy, aby učitelky mohly do sborovny včas a děti nezmeškaly vyučování. Ještě než se rozešli, měla krátký proslov. „Stalo se to, co se stalo. A musím ti říct, že to bylo velmi příjemné. Ovšem k ničemu tě to nezavazuje. Vím, že jsi ženatý a včera jsme si prostě vyhověli. Rozhodně tě nebudu přesvědčovat, že bys se měl rozvést a vzal si mne. Prostě jen když budeš mít příště čas a náladu, stačí říct. Večeřet sám není ta největší zábava.“ A bylo dokonáno. Nevázali se a oběma vyhovovalo si občas ulevit na jiném hřišti.

Podzim postoupil a na obecním úřadě proběhlo výběrové řízení na nového ředitele. Uchazečů bylo pět a jak to bývá, vyhrál zase někdo přespolní, kterého ve městě ani na škole nikdo neznal. Ženská většina pedagogického sboru byla odvázaná, sice netušily, co nový pan ředitele bude umět, ale byl to fešák a vždy řádně oblečený, žádné vytahané kalhoty a seprané bezbarvé tričko. Před vánočními prázdninami si s odcházejícím starým panem ředitelem připili a po Novém roce přišel do ředitelny už jen ten nový. Školské drbny přinesly, že je určitě ženatý, má dvě děti, na bývalé škole patřil k váženým učitelům, co opravdu učit umějí a rodina zůstala ve starém místě. Obecní úřad zase slíbil větší byt a na Helenu tedy nikdo netlačil, aby uvolnila místo nadřízenému šéfovi. Ona škola byla z šedesátých let a služební byteček by byl opravdu dost malý i pro dva lidi. Natož potom pro čtyřčlennou rodinu. Mladý pan učitel tělocviku se mezi tím nastěhoval s manželkou do přiděleného bydlení od města a panu řediteli na ten kratší čas zase upravili jeden kabinet.

A zase se opakoval starý scénář. Odpadkový koš plný papírů od salámu a tlačenky, jenže pan ředitel byl labužník a za první měsíc si nejmíň dvakrát udělal na starém vařiči míchaná vajíčka a třikrát ohřál párky. Helena měla radost, protože ve škole zase nebydlela sama a když už jí bylo smutno po řádném mužském obětí, zkusila osvědčenou fintu s večeří. Vyšla. Panu řediteli sice trvalo dýl, než pochopil, jak by měl za výbornou  večeři zaplatit, ale nakonec mu to došlo, i když dost dlouho váhal, jestli se spustit s přímou podřízenou. Ale docela si to užil a protože věděl, že škola je vcelku v pořádku, řekl si, že by to nemuselo být naposled. Chvála starší rozvedené ženy. A tak spolu večeřeli dvakrát v týdnu.

Jenže pak se Helena zamotala do takové zvláštní příhody. Při pochůzce po škole se jí zdálo, že je nějaký ruch v jednom skladu nepotřebného materiálu a košťat na sníh. Pokud věděla, tak mezi učiteli neexistovaly na pracovištích někdy obvyklé dvojice, které by hledaly trochu soukromí. Navíc většina učitelů měla nějaké kabinety s dveřmi opatřenými z venku koulí. A těch chlapů zajímavého věku na základní škole opravdu nebylo moc. Pootevřela dveře a poslouchala. Nebylo pochyb, dva se tam k sobě měli. Když po špičkách přišla blíž, málem se v ní krve nedořezal. Vždyť ta holka chodí do deváté bé a kluk snad taky. Bral ji docela tvrdě na jakémsi starém stole a rozhodně to nevypadalo na znásilnění. „Přidej, přidej, přitlač pořádně,“ hecovala dívka partnera a přijímala jeho tuhého pinďoura mezi široce roztažná stehna. „Už víc nemůžu, abych tě neshodil na zem,“ odpovídal. „Asi už brzo budu. Kam s tím můžu ?“ „Klidně do mě. Zobu.“ A než se Helena stačila nadechnout a zareagovat, vypjal se kluk a začal chrlit své spermie do mlaďounké kundičky. Vypadalo to, že něco podobného neprožívá poprvé ani jeden z nich. Jen si zamilovaný párek představovala tak trochu jinak. Tohle nebylo o lásce, ale o sexu. V patnácti !!!

Počkala si na ně přede dveřmi, s ne příliš moudrou otázkou : „Co to bylo ?“ Oba koukali, jak čerstvě vyorané myši, nevěděli kam s očima a co by mohli odpovědět. Ona správná odpověď by byla dost jednoduchá, ale přece jen si netroufali. „Měla  bych vás zahnat k panu řediteli. Ale abyste neřekli, že jsem pes, napřed si s váma popovídám. S každým zvlášť a ty pojď první,“ řekla dívce. Vzala ji k sobě do bytečku, usadila v obýváku, dala jí ovocný čaj, položila pár zvědavých otázek a pak už jen seděla a nevěřícně poslouchala. 

Andrea vyrůstala jen s rozvedenou mámou, tu a tam se u nich ubytoval nějaký dočasný přítel, ale zpravidla dost rychle zase odešel, neboť to byli obvykle nemakačenkové a vyžírkové, kteří začali po krátkém úvodu somrovat po mámě na pivo, protože je jak na potvoru zrovna propustili z práce a ležet na gauči u televize jen tak na sucho se přece nedá. Za to těch pár chvilek sexu mámě zase nestálo. Až ten poslední se ukázal jako jiné kafe. Z bývalé stodoly na dvorku jejich domečku zařídil autodílnu, měl ještě parťáka a pracovali do ztrhání těla, dost často i v noci. Zvlášť když po setmění přijelo nějaké drahé auto, zavřeli se ve stodole a makalo se až do rána. Prvního dal mámě padesát tisíc jako příspěvek na domácnost. Vypadalo to, že mu ještě něco v peněžence zbylo. A protože kdo maká, musí taky řádně relaxovat, začaly se pořádat večírky a grilovačky, vše platil nový přítel mimo pravidelný příspěvek. Po docela střízlivém dosavadním životě se najednou Andrea měla jak prasátko v žitě. Přestaly s mámou chodit pro oblečení do vietnamských velkoobchodů, tu a tam navštívily krajské město a jeho lepší obchody s módou, zastavily se v drahé cukrárně a složenky byly vždy zaplacené včas.

Večírky byly bujaré, účastnili se jich všemožní obchodní partneři a máma vždy velmi zavčas zahnala Andreu spát. Té to nedalo a odvážila se vydat na průzkum, proč ji máma tak brzy posílá od dobré dospělé zábavy. Vždyť už byly prázdniny po osmičce a koncem září jí mělo být, už v devítce, celých patnáct. Zjištění skutečného dění ji trochu překvapilo, ale hlavně zaujalo. I když na internetu už leccos viděla, tady to bylo naživo, jediná ženská byla máma a dováděli tam s ní přítel a oba dva kamarádi, co se večírku účastnili. Vypadalo to, že to, co s ní dělali, jí opravdu nebylo nepříjemné a vše si řádně užívala. V ložnici bylo plně rozsvíceno a tak viděla, jak se muži na mámě střídají, ta je povzbuzuje a nechává je dělat všechno, o čem snad Andrea ani pořádně neměla tušení. Co viděla, ji tak vzrušilo, že si musela držet kundičku přes kraťásky od pyžama a nejraději by si nacpala prst dovnitř, jak tam mámě cpali chlapi své bimbasy. Když u toho máma tak vyvádí – to tedy musí být ! Kdyby se nebála, hned by to chtěla vyzkoušet. Ale prý to poprvé bolí. Sice nevěděla jak moc, ale spíš to byl strach z neznámého. Možnost otěhotnění ji ani nenapadla. 

Za pár dní se ocitla přímo uprostřed toho napínavého dění. Máma se nějak neudržela a docela rychle se opila. Měla starosti tentokrát s třemi hosty a svým partnerem, takže ji nestačila odeslat včas do pokojíku. Chlapi byli rozjetí a nejprve si jí  nevšímali taky. Až mámin nový přítel jí dal vypít druhou skleničku vína a začal se jí vyptávat, jestli se nestydí koukat, jak se máma miluje se čtyřmi muži naráz a jsou u toho všichni úplně nazí. Jen ona ne. „No vždyť už máš docela solidní prsa, za která by ses nemusela stydět. Jen trochu odvahy a svlíknout tričko.“ Hlava se jí mírně točila a vše viděla tak trochu v mlze. No vždyť ten chlap má pravdu. Oblečená je tady sama. Vzal ji kolem ramen a přitáhl na sebe. Pak jí odtáhl triko u krku a kouknul za výstřih. „No jo. Jsou tam. A je to krása.“ Nevěděla, jestli se má stydět, nebo být pyšná, ale bylo to všechno takové bezprostřední. V rámci opilosti jednak vše vnímala s menším zpožděním a jednak jí  bylo všechno, co se kolem dělo, tak nějak jedno. Když jí začal stahovat tričko přes hlavu, ukázněně dala ruce nahoru, aby to šlo snáz. Podprsenky, co měli dostatek peněz, nosila docela pěkné a neměla se za co stydět. Kdy jí ji rozepnul na zádech si ani nevšimla, dokud jí nespadla na předloktí. Ale nikdo na to nereagoval a aby zahnala rozpaky, vypila třetí skleničku vína, jako by to byla voda. 

Ráno se probudila ve své posteli a bolel ji celý člověk, nejvíc hlava. Nevěděla, jak se tam dostala, jen si asi nestačila oblíct pyžamo, ale zima jí nebyla. Měla katastrofální žízeň, tak se začala hrabat z brlohu.  Co to ? Mezi nohama bylo  nějaké mokro a celkově ulepeno. Koukla, byla tam krev. Vždyť to  má dostat nejdřív za týden ?! Teprve za chvíli jí to došlo. Že už by to měla poprvé za sebou ? Ale kdo to byl ? Poslední, na koho si pamatovala, byl mámin přítel. Ale to spolu mluvili na dvoře u grilu. Ať žhavila závity jak žhavila, nevzpomněla si na nic. Teprve po pár dnech se od něj dověděla, že byla vlastně světová, pila víno jako vodu, chtěla pořád víc a pánové jí ochotně nalévali. Seděla mezi nimi s odkrytýma prsama a tvářila se zcela samozřejmě. Pak si nechala bez protestu svlíknout úplně všechno a nebyla háklivá na jejich ruce, které se chtivě seznamovaly s jejím tělem. Nakonec skončila jejich šéfovi na klíně, ale s roztaženýma nohama, takže se jeho klacek dotýkal její rozevřené kundičky. Pak zavzdychala a už ho měla vevnitř. „Teda pánové,ode dneška chci jenom poctivé panny. Ta mi ho tam snad rozmačká na placičku, jak tam má těsno !“ Byl to pořádný silný chlap a tak, i když nebyla schopná se na něm pohybovat, nadnášel si ji podle potřeby a za chvíli kvílel jak muezín na minaretu, když se do ní udělal. 

Ostatní si tu příležitost nenechali ujít a i když si skoro všichni jednou udělali před chvílí dobře na její mámě, která teď spokojeně spala nahá se spadlou hlavou na stole, hned se jí cpali mezi nohy taky. Když se všichni znovu uspokojili na bezvládném mladém masíčku, společnost se rozešla, mámin přítel ji odnesl do pokojíku a protože ho třikrát vycákaná kundička zrovna dvakrát nelákala, natlačil jí své příro do pusy a nepřestal zasouvat, dokud se neudělal taky. Byla z toho vyprávění dost vykulená a nejen že nevěděla, co na to říct, ale co si o tom všem vůbec myslet. Něco proběhlo a jako by u toho ani nebyla.  Ono taky týden po patnáctých narozeninách se člověk v této problematice moc neorientuje. I když se s holkama ve škole probere kde co, je to na úrovni zaručených bájí a pověstí, praktické zkušenosti má málokterá, skoro spíš žádná. 

Naštěstí ji z rozpaků probral mámin přítel. „ Neříkej, že tě to tak rozhodilo. Když jsi to s chlapy posledně dělala, tvářila ses docela spokojeně a naprosto suverénně. Myslím, že se ti to docela zamlouvalo.“ Jo, to kdyby věděla. „Myslím, že by sis to měla zavčas zopakovat, abys věděla, co se vlastně dělo. Neříkej, že nejsi zvědavá.“ Co na to může patnáctileté trdýlko říct ? Muž přitlačil. „Tak pojď, jdeme do sprchy. Máma přijde nejdřív za dvě hodiny, tak ať víš, co se konalo.“ Úmyslně se jí neptal tak, aby se mohla rozhodovat, ale tlačil její jednání před sebou, bez možnosti protestu. Nevěděla, jak se zachovat, tak se nechala odvést do koupelny, svléknout a vlezla si do sprchového koutu. Během okamžiku tam byl taky nahý za ní a začal jí mydlit celé tělo, intimní místa nevyjímaje, tedy ta hlavně. „A teď ty. Když si mi ho brala do pusy, tvářila ses, žes ještě lepší lízátko neměla.“  Co, do pusy, ona ? Divila se. „Nemusíš ho hned kouřit, ale alespoň mi ho pořádně umyj rukou.“ No to snad zvládne. Byl na omak teplý a hebký, jen ti chlapi na internetu ho měli nějak tvrdšího. Zkusila stáhnout kůžičku z jeho špičky a vykoukl  na ni fialový žalud. Oči jí málem vypadly z důlků. 

Muž jí zatím zase sáhl do pičky a začal se dobývat dovnitř. Netušila, jak to tam má a trochu se pronikajících prstů bála. Ale nic špatného se nedělo, po chvilce to dokonce začalo být příjemné. A bradavka v jeho puse, cucaná a lechtaná jazykem, to příjemně završila. Odnesl si ji do jejího pokojíku a tam se jí svým už pořádně ztopořeným klackem ponořil mezi nohy. Zase nic tak strašného, po chvilce, když se to pořádně projelo, opět dokonce příjemné. Sice poprvé, kdy u toho opravdu byla, to nezakončil orgazmus, ale hezké to bylo až až. Chtěla to zažít brzy zase, ale s vrstevníky to bylo dost složité. A mámin přítel ji tedy nemusel vůbec moc přesvědčovat. Sice poprvé, když ji chtěl předhodit opět obchodním partnerům z bandy kšeftařů s kradenými auty, se trochu cukala, ale spravila to jakási tabletka, po které jí bylo všechno fuk a poslouchala jak hodinky.

Během pár týdnů se jí podařilo získat i nějaké příznivce ve škole. Kluci chtěli nejprve jen aby jim je vyhonila rukou, ale když se nechala všude osahat a netvářila se na jejich dorážení nijak odmítavě, zkusil ji jeden z nich dostat do skládku harampádí a řádně si omočit. Povedlo se, bylo to jeho poprvé, jen Andrea s jeho výkonem nebyla moc spokojená. Zaneřáděná kundička a kalhotky sice byly zážitek pro kluka, ona si ovšem na své moc nepřišla. Byl děsně rychlý. Ale  byla děvče chápavé a tak nejprve vyhonit a pak znovu, tentokrát už pořádně dovnitř. Antikoncepci ji po prvních domácích skupinových zážitcích nechala máma předepsat. Tak ji nějaký ten zbytek spermatu nemohl vadit, dokonce ani celá nadílka. Pokud doma to bývalo dost často s více chlapy, spolužáky brala jen po jednom a tajně. Přece mladá dívka má pověst jen jednu. A nechtěla, aby se o ní po škole rozkřiklo, že je nějaká rádodajka. 

Školnici Heleně z toho povídání šla hlava kolem. Měla by ji dovléct do ředitelny, ale komu by tím pomohla ? To, co se dělo doma, stejně nezastaví. Holce je patnáct pryč, pod zákonem není, dělá to ráda, tedy dokazovat zneužívání je nesmysl.  Poslala ji pryč, že se ještě uvidí. Uvidělo se. Když přišel příště pan ředitel na večeři a po pořádném milování se k sobě tulili nazí na posteli, se ho zeptala: „Docela mne zajímá, jak to chlapi chápou, když mají přes půl třídy mladých holek, dneska skoro všechny v kraťáscích a minisukýnkách, kozy do půlky z výstřihu ven, jestli tě to nechává chladným.“ „Nóó, oni kantoři říkají, že jsou vůči půvabům žákyň očkovaní. Ale asi to nebude pravda, nebo bych potřeboval další dávku vakcíny. Někdy je to docela honička soustředit se na výuku.“ „A chtěl by sis s nějakou takovou patnáctkou někdy užít ?“ „Ne že bych se nedokázal po těch letech ve školství udržet. Ale čím jsem starší, tím by se mi to líbilo víc.“ A z těch řečí mu začal zase tuhnout. Poprvé se tak milovali dvakrát za sebou. Vida co dovedou mladé holky i na dálku.

Za dva dny požádala paní školnice pana ředitele, aby si na ni po obědě udělal čas, že musejí probrat nějaké plány údržby. Čekal ji v ředitelně, ale ani se neposadila a vysvětlila mu, že musejí do terénu. Když ho směrovala k sobě domů, byl z toho šéf poněkud nejistý. Co se to děje ? Snad ji nechytily nějaké mimořádné touhy, nebo mu nechce v klidu domova vyprávět, že s ním otěhotněla ? Spíš to asi budou ty touhy, usoudil, když ho směrovala do ložnice. Bylo to to třetí, o čem nikdy ani nesnil. Na její posteli ležela mladinká dívka, snad žákyně, úplně nahá, ruce přivázané šátky k pelesti za hlavou a přes oči měla nějakou masku, aby neviděla. „To máš k zítřejším narozeninám,“ prohlásila Helena. „Chvilku vás tady nechám o samotě.“ Chvíli váhal, ale jeho horší já zvítězilo, vypravil se k posteli a jen tak úplně zlehýnka pohladil ta čerstvá prsa. Byla tuhá a bradavky se tyčily k nebesům. Dívka spokojeně vzdychla. Dodal si odvahy a dotkl se jich pořádně. „Ano, prosím víc zmáčknout,“ zašveholila polohlasně. Tak přidal na intenzitě a jednou rukou se odvážil mezi její nohy. Poroztáhla mu je, aby mohl líp dovnitř. Když zesílila vzdychání a povzbuzování „ano, ano, ještě, víc,“ byl ztracen. Jeho zásady letitého pedagoga padly a ponořil se svým jazykem co nejhlouběji do ní. To žádoucí mladinké tělo ho přivádělo k šílenství a sice trochu s rozpaky, protože nevěděl, co skrývá její kundička, se ponořil dovnitř a začal souložit. Usoudil, že panna už nebyla a trochu se mu ulevilo. 

Když se vedle ní probíral z posouložového šoku a spokojeně koukal na docela slušnou loužičku spermatu v jejím pupíku, musel překonat zvědavost, která to je a jestli ji zná. Posbíral oblečení a vypadl do obýváku. Tam už ho čekala Helena. „Tak co, dobrý ?“ ptala se se zpytavým pohledem. Roztouženě ji políbil. „Takový dárek k narozkám jsem ještě nikdy nedostal !“ ohodnotil odpoledne. „Tak utíkej, ať ji můžu vysvobodit. Nemusí tě poznat,“  vypoklonkovala ho. Vystřelil odtud, jako když ho píchne šídlem do zadku.

„Tak jak?“ ptala se Helena Andrey. „No byla to paráda. Tohle jsem ještě nikdy nezkoušela. S tím svázáním a bezmocností mi to chutnalo, jako ještě nikdy !“ „A to jsem tě chtěla potrestat,“ řekla školnice. „No  jestli dáváte takovéhle tresty, tak bych ráda dostala nějaký zase dost brzy. Oni ti kluci ze třídy nic moc. Jen cákat a cákat a na holku kašlou. A příště to nemusí nechávat na břiše. Zobu antinu, tak klidně dovnitř.“