Osud Jiřině nepřipravil žádné jednoduché žití. Vdávala se na dnešní poměry docela brzy a stejně tak brzy se rozváděla, protože ten krásný sen, jak se o ni bude manžel starat, vzal za své velmi rychle a z toho o  něco staršího, leč silně vyčůraného frajera se vyklubal lehkoživka, který jednak nevydržel v žádném zaměstnání, protože od něj chtěli nejen aby tam chodil ale dokonce aby odváděl nějakou práci. A pokud už někam nastoupil, byl z toho každý den tak zničený, že musel nutně zajít s kamarády na jedno do hospody, zatím co jeho žena se doma starala nejdřív o jedno, pak i dvě děti. Rodičovské dávky nikdy nebyly nic moc a tak čekala nějakou podporu od manžela. Marně. To by mu nezbylo na pivo a nějakého toho panáka, tedy pokud zrovna náhodou někam docházel do zaměstnání. Ale obvykle tam nevydržel dýl jak čtrnáct dnů a zpravidla odcházel po dohodě ještě ve zkušební době. Netahavá kobyla by neměla zůstávat v chovu, ale měla by jít do koňských buřtů.

Po rozvodu nebyla situace lepší. Alimenty nebyly stanoveny nic moc, ale ani ty malé nechodily. Navíc se bývalý manžel ztratil. A tehdy ještě neplatilo ustanovení, že stát uhradí něco za neplatiče. Tak Jiřka dřela bídu s nouzí, občas vypomohli rodiče, ale ani to nestačilo. A jak děti rostly, měly nároky čím dál tím větší. Tedy ne že by si mohly vyskakovat a vymýšlet. Ale problém byly i ty běžné výdaje domácnosti. Nějakou druhou směnu se jí nepodařilo sehnat, takže to bylo na houbeles. A aby toho nebylo málo, na jednom zábavném sedánku s bývalými známými zkusila trochu fetu. Bylo jí po tom krásně, všechny problémy na čas zmizely. Jenže to bylo na její poměry nehorázně drahé. A tak přijala nabídku, aby dělala společnici jednomu pánovi, samozřejmě za hotové. Byl to kouzelný svět. Najednou měla příjem navíc a honem mohla dokoupit, co doma scházelo. A i na tu buchnu občas zbylo.

Po prvním pánovi přišli další zájemci o její půvaby a protože nepatřila mezi nějaké příšery, měla zákazníků najednou docela dost. Tedy nebylo to podle jejího gusta, no ale nemohla si moc ve vedlejšácích vybírat. Ovšem probdělé noci se začaly projevovat a pravidelný spánek chyběl čím dál víc. Asi si svou hromádku smůly už vybrala, protože se na ni usmálo štěstí. No, jak se to vezme. Ale jeden z místních velkých bossů ji pozval na večírek do místní lepší společnosti. Za sobotní večer jí slíbil víc, než si tělesnými službami normálně vydělala za celý týden. A sliboval ještě něco navíc, i když netušila, co by to mohlo být.

Jako starší autoritě mu samozřejmě vykala, on jí tykal, ostatně jak se to dámám tohohle typu dělá. „Tak hele, děvče. Nebudeš tady jenom ty, přijdou i další dámy. Dostaneš nějaké pěkné oblečení, včetně prádla, co se bude pánům líbit. Kdyby to na tobě chtěli trochu roztrhat, tak s nějakými ztrátami se počítá. Budeš se se všemi příjemně bavit no a kdyby jejich požadavky byly trochu důvěrnější, nebudeš se zdráhat. Nakonec stejně skončíme skoro všichni nahatí.“ To pro ni nebylo nic neobvyklého, dosavadní milenci si ji taky nedrželi jen na vyprávění dramatických příhod ze života a jako dívka v nejlepších letech, sexuálně značně strádající, se nějaké intimnosti rozhodně bránit nebude. Jen doposud nebyla zvyklá, že bylo přítomno víc lidí. „No a abys to líp snášela,“ pokračoval pán, „dostaneš něco na uvolnění. Mám ten dojem, že už jsi trochu vyzkoušela péčko, tak jedna buchna na úvod bude zdarma.“ To bylo to něco navíc číslo jedna.

První večírek se vydařil. Byla obletována skoro všemi přítomnými  muži, nejdřív jen tak na přípitek, ale po chvíli se začalo důvěrněji a za chvíli seděla mezi několika pány jen tak, úplně nahatá. A jeden z nich jí dobýval kundičku dvěma prsty, což bylo docela příjemné, další jí olíbával ústa, třetí a čtvrtý si zabrali každý jedno ňadro. Nejdřív to byl takový nezvyk, ale rychle poznala, že se jí děje něco velmi příjemného a požitky se stupňují daleko rychleji, než kdyby se jí věnoval jen jeden muž.

Perník v krvi, čtyři milenci na těle, co víc si mohla dáma pár let před čtyřicítkou přát. Jen se rozplývala. Když se pánové poprvé uspokojili, začali se jí věnovat další, protože nová hračka je nová hračka, to jim zůstávalo již od raně dětských let, a to vše trvalo pozdě přes půlnoc. Nakonec jí velký šéf povolal služební auto, aby ji odvezlo k ránu domů. Velmi mu za tenhle večer děkovala, protože v peněžence jí přibylo pět tisícovek a na rozloučenou ještě dostala tašku s výslužkou. To bylo to něco navíc číslo dva. Kateringová společnost si rozhodně nechtěla pro nespotřebované pohoštění přijet a dávat místním  milionářům igelitku jídla, jaksi nebylo společensky příhodné. I když kdo ví, kolik z nich by odmítlo.  Jiřce to nevadilo ani trochu. Aspoň si bude moct ráno přispat a bude dost jídla nejen na sobotu, ale i na neděli. A když nabízela šéfovi, že by mu udělala na závěr z vděčnosti dobře alespoň ústy, poděkoval jí s tím, že docela zapadla a rozhodně se neviděli naposled. Tak příště.

Po dvou dalších večírcích si připadala jako královská dcera, protože najednou nemusela počítat každou korunu, ve všední dny se řádně vyspala, jednou týdně se řádně sexuálně vyžila, až druhý den chodila trochu zeširoka a ještě děti mohly ochutnat dobroty, které před tím znaly jen tak z výloh lahůdek. Pak ale přišel další vážný rozhovor se šéfem. „Hele, Jiřko, prý máš doma skoro dospělé děti. Kolik jim je ?“ „No ono to s tou dospělostí není tak moc vážné. Klukovi je sedmnáct pryč a holce ještě není šestnáct,“ odpověděla podle pravdy. „A nechtěla bys dceru někdy přivést ? Určitě je ve věku, kdy ji sex zajímá a rozhodně by pro ni bylo lepší zaučení houfem starších a rozumných pánů, než někde v parku podlehnout stejně starým klukům.“

Trochu se jí zatočila hlava. Co s tím ? Jako každá matka, byť nuceně volnějších mravů, viděla svoji dceru jako poctivou pannu a rozhodně by byla proti tomu nějak její sexuální vývoj uspěchat. Na to má holka v patnácti ještě dost času. Jenže, může si dovolit šéfa odmítnout ? Aby ji nepřestal zvát a královsky platit a zase se  neocitla jako příležitostná milostnice na telefonu za pětikilo jednou, když se jí někdo náhodou uráčí zavolat ? Lepší bude trochu lavírovat a počkat, co se z této nabídky vlastně vyvine. „A to byste si představoval jak ?“ zeptala se přímo. „No nejdřív bys ji přivedla, abych se podíval, jak vlastně vypadá. Tedy jestli je na ní co obdivovat. A neboj, nešlo by o žádné násilí. Všechno se dá nějak rozumně domluvit. Třeba trochu tekuté extáze do limonády a hned jí bude všechno fuk a nebude nějak vyvádět. Ale měl bych lepší kšeft i pro tebe. Některým pánům se líbí kousek tvrdšího sexu. Kdyby ses nechala přivázat, spoutat a pak si pánové mohli trochu pohrát s tvým bezvládným tělem, rozhodně bys dostala nějaký příplatek.“

Tak v tolik štěstí ani nedoufala. Jen s tou dcerou se jí to pořád nějak nepozdávalo, neboť o tom nic nevěděla a ochranitelský reflex samičky stále působil. Leč nedovedla se postavit rázně proti a tak uprostřed týdne oblíkla Johanu do toho nejlepšího, co doma bylo a nechala se odvézt služebním řidičem do vily za městem. Pan šéf působil uvolněně a první napětí z obou dam rychle spadlo. Začalo se o škole, kam po skončení devítky, když jeho kamarád je ředitelem jedné z místních středních škol, k tomu malá láhev koly, kterou si pak sama přelívala do firemní sklenice a Jiřka neustále čekala, kdy a jak šéf začne s něčím důvěrnějším.

Nedočkala se. Jen asi za dvacet minut jen tak mezi řečí požádal Johanu, jestli by si mohla svlíknout halenku. Ta bez nejmenšího náznaku studu či odporu splnila jeho přání. „Tak mi ji trochu připrav, ať se s ní můžu blíž seznámit,“ požádal šéf Jiřinu. Ta sice nechápala, kdy se podařilo dívku zdrogovat, ale protože vše přijímala bez odmlouvání, rozepnula jí podprsenku, vyhrnula sukni a stáhla kalhotky. Šéf Johanu usadil do křesla, nohy jí široce roztáhl přes područky. Její mladá kundička se v ohraničení spodničkou velmi vyjímala. Klekl jí mezi nohy a začal zvědavě zkoumat vstup do vagíny. „Tak tedy asi těžko mě přesvědčíš, že je ještě poctivá panna. Tady už je otevřeno,“ zhodnotil zjištěné. Jiřinu to dost zarazilo protože o tomhle neměla ani tucha. Asi si bude muset s dcerou vážně promluvit. Ovšem až bude řádně vnímat.

„Nedávno jsi se ptala, jestli nechci ústy. Myslím, že teď by se to hodilo,“ přátelsky nařídil  šéf. Sice byla ještě komplet oblečená, ale ústa měla dokonale volná. Tak mu klekla k rozkroku, zalovila v poklopci a vytáhla na světlo jeho příro. Byl to docela slušný klacek, ovšem žádný enormní párák. Ten by mohl i do holky, pomyslela si, až se začervenala. Jen mu ho trochu ztopořila, došlo k tomu. Klekl ke křeslu mezi roztažené Johaniny nohy a zasunul. Šel tam jak po másle a dívka se jen trochu vzepjala proti směru zastrčení, aby mohl lépe dovnitř. Tak tahle to nedělá poprvé, usoudil bystře šéf. „A ty se taky svlíkni, pak mi ho spolykáš, abychom měli jistotu, že se jí nic nedostalo dovnitř. Aby ti něco nezůstalo na halence.“ No co. Nahatou už ji párkrát určitě viděl při skupču, ovšem nestála příliš o to, dělat mu dobře v přítomnosti dcery. Ovšem když snad nic nevnímá … Nikdy si nemyslela, že jednou bude koukat na to, jak té roztomilé dcerušce zalézá mezi nohy ztopořené příro staršího pána. Ale nenamítala nic, jen tu a tam spokojeně vzdychla.

Šéfovi se blahem kroutily palce u nohou, protože tahle kundička již sice nebyla krytá blankou, ale rozhodně toho nezažila tolik, aby byla víc roztažená a nyní mu tiskla příro, že už to snad nemohlo být silnější. „Trochu si ji pohoň, kdybych chtěl zastrčit do tebe,“ požádal Jiřku a nepřestával souložit Johanu. Trochu si ji podráždit, to dovedla docela schopně. Nebyl první chlap, který to chtěl vidět a tak zabořila prsty mezi malé stydké pysky, našla poštěváček a začala jej silně dráždit. Sice pochybovala, že by chtěl šéf do ní, když měl k dispozici takovou lahůdku, ale nešť. Přece jí neubyde. Nakonec jí přistrčil péro k puse a bystře pochopila, že ho má dodělat. Tedy byla to schopná dávka, že zprvu nestačila polykat.

Pak si šéf ještě udělal pár Johaniných obrázků, celek, polocelek, detail a s maminkou v objetí. Určitě se to bude hodit. Johana koukala sice tak trochu divně, ale pokud člověk nehledal zvláštnosti, jejího méně přítomného stavu by si nevšiml. Ještě chvíli probírali detaily příštího shromáždění sexuálních dravců a podmínky sadistického působení. Copak o to, nechat se trochu přivázat a znehybnit, to už Jiřina zažila několikrát. Ale chtěla nějaké jištění, aby toho nemohl nějaký zvrhlík zneužít. Přece jen – ta celková bezmoc sice bude chlapy vzrušovat, ale aby neměla strach v co se to může zvrhnout.

Druhý den pak odpoledne vyzpovídala Johanu. Sice se kroutila jako přišlápnutý had, ale nakonec kápla božskou, že šla s dvěma spolužáky po škole k jednomu z nich domů. Pak do toho přišel starší brácha, nechal ji vypít dva panáky rumu, spolužákům taky, pak ji kluci trochu přidrželi a starší brácha osouložil. Nebylo to nic moc strašného, ale ani žádný výborný zážitek. Prostě se to stalo a šmytec. Pak ji tam lákali ještě několikrát, ale vždycky se nějak vymluvila a už tam víckrát nešla. Když to nebylo nic moc. A nechápala, proč to vlastně holky dělají. Pak to chtěla vyzkoušet s nějakým starším chlapem, jestli to nebude lepší, tak zvolila nejstaršího bráchu jedné spolužákyně, který už studoval na vysoké. Tentokrát to už ani trochu nebolelo, ale zase žádný vrcholný zážitek to nebyl. Tak na další pokusy nespěchala, což maminku tak trochu uklidnilo.

Teď jí máma nabídla, že by se v sobotu mohla zúčastnit večírku na nejlepší adrese ve městě. A nemusí mít strach o módní outfit, protože tam dostane půjčit úplně všechno, včetně prádla. A ještě tam bývá vizážistka, která ji namaluje a kadeřnice, která jí upraví vlasy. Bylo to velmi lákavé. Večírek mezi dospělými, k tomu nejlepší móda, drahá malovátka od profesionálky, určitě nakulmovat delší vlasy a možnost vyzkoušet několik paruk. To ještě na hlavě nikdy neměla. Pro slečnu, která končí devítku, zážitek jako hrom. Sice se trochu ofrňovala, ale to jen tak pro forma, aby si máma nemyslela, že je přehnaně poslušná a kdo ví jak na akci zvědavá. I když byla, a to sice velmi moc.

Těšilo ji, že tam nebude mladá holka sama, i když dvě slečny krátce po osmnáctých narozeninách nejsou kdo ví co a ty další by měly být o něco starší. A k tomu nezbytné manželky a další oblíbené doprovody, hlavně ze sekretariátů firem. Taky měla problém, jak ostatní oslovovat, protože byla suverénně nejmladší. I když těm osmnáctkám by zvládla tykat bez problému, stejně tak říkat křestním jménem, pokud se je dozví. Ale těm kolem třicítky … No to se uvidí.