Jsem Petr a pracuji u jedné agentury. Modelingové agentury, abych to upřesnil. Nejsme velcí, ale klienti chodí a platí, takže si nemůžeme stěžovat. Nejsem ani majitel, ani fotograf, nebo něco podobného. Tam něco podržet, jinde něco podat… Taková holka pro všechno, kdybych nebyl kluk. Práce mně baví. Není zase tak závratně placená, ale na nájem a jídlo mám, rodinu neplánuju, tak co? Nejraději mám práci s novými modely. Modelkami. Ne, že by to bylo něco úplně suprový, ale baví mně, že se doslova nechají utáhnout na vařené nudli. Přijde, kouká kde co a kdo, mává přelíčenýma očima, až sfoukává papíry ze stolu, a hledá. Hledá uplatnění. Většina si myslí, že na ni všude čekají s otevřenou náručí, takže je tady, a… A my se máme přetrhnout, protože ona chce od zítřka fotit v New Yorku pro Elle. Těch normálních, co alespoň tuší, co to modeling je, není moc. Spíše se jedná o výjimky. Ta většina, si na jen netu přečtou, co to je book a co honorář, a už klepou na dveře. Zajímavé, že tyhle chodí vždy ve dvou. S kamarádkou, nebo maminkou. Kamarádka se obyčejně chichotá u dveří, klopí oči a pozoruje, jak se ta druhá snaží, maminka postaví dcerku ke zdi a snaží se za ni.

Už po čtvrt roce jsem si zařídil vlastní agenturu. Ještě menší a jen s jedním člověkem. Se mnou. Cílem mé agentury ale nebylo modelkám hledat uplatnění. I když jsem jich pár uplatnil. Dokonce jejím účelem nebylo vytváření zisků, ale přes to, jsem si někdy i slušně vydělal. Její cíl bych definoval jako doplnění zkušeností. Doplňování zkušeností neprobíhalo po stránce teoretické, ale praktické. Stačil mi pronajatý byt s jedním velkým pokojem, stativ, foťák, plátno jako pozadí a pár dalších dekorací,… a vizitky. Nevěřili byste, co taková kartička, vtisknutá do zpocené dlaně lehce zklamané uchazečky dokáže. Všude se to na ně valí: „Nevěřte nikomu a ničemu, pozor na podvodníky…,” ale děvčata se vidí na molu a vůči všem upozorněním jsou hluché. Jak šel čas, pořídil jsem si další foťák, kameru, druhou, pořádný počítač… Některé holky se mi podařilo prodat, tedy uplatnit, a některé kozy byly dokonce ochotné mi za ty služby platit. Do svého koníčku jsem tak mohl investovat více peněz.

Jednou k nám přišla taková malá, ne příliš vyvinutá dívčina s maminkou. To by až tak nevadilo, klučičí typy jsou dneska žádané, ale ona tím typem prostě nebyla. Malá prsa, malý zadek, nízká postava, ale pořád v takovém vzájemném poměru, že i přes šaty bylo poznat, že je to ženská. Podle informací jí bylo šestnáct, ale vypadala mnohem mladší. Maminka vyplázla desítku a šlo se líčit a fotit. Po dvou dnech práce dostala pár fotek a neurčitý slib, že se ozveme. Ředitelka si je vzala kousek stranou a celkem důrazně jim doporučila, aby na práci v modelingu raději zapomněly. Viditelně je to zarazilo, ale naše ředitelka k upřímnosti neměla nikdy daleko.

Když zklamaná maličká odcházela, podal jsem jí svou vizitku: „Přijďte tuto sobotu ve čtyři,” řekl jsem ležérně, „třeba spolu něco vymyslíme,” dodal jsem s lehkým povzbudivým úsměvem, „ale raději sama!” řekl jsem jí ještě tišeji do ucha, blýskl očima po matice a zmizel dřív, než se stačila nadechnout a zasypat mně otázkami.

V sobotu dopoledne jsem připravil všechno potřebné. Oblečení, něco málo šminek a světla, co jsem si vypůjčil z agentury. Proč si pořizovat něco, co máte na dosah a zdarma, ne? Dole v restauraci jsem si dal pozdní oběd, kafe a při doutníku jsem pozoroval provoz na ulici. Uviděl jsem ji hned, jak se vynořila zpoza rohu. Sama, bez doprovodu. I z dálky byla celkem hezká. Nechápu ty dnešní požadavky na dlouhonohé, vychrtlé a chrastící vyžlata. Podíval jsem se na hodinky a usrkl si kávy. Přišla dřív, a času bylo dost. Pomalu, jako kdyby váhavě, vyhledala očima číslo domu, zmáčkla kliku od vrat do dvora a zmizela za nimi. Dopil jsem zbytek kávy, zamáčkl doutník a kývl na číšníka.

Asi za pět, šest minut po jejím příchodu, jsem do vrat vešel i já. Pomalu, beze spěchu jsem vyšel po schodech nahoru, až k bytu. Před ním přešlapovala ona.

„Dobrý den,” pozdravil jsem a napřáhl ledabyle ruku.

„Promiňte, přišla jsem dřív,” omluvila se a lehce mi ji stiskla.

„Nevadí. Pojďte,” pozval jsem ji dál, když jsem odemkl.

Vešli jsme dovnitř, rozsvítil jsem a ukázal na židli, ať se posadí. Sedla si a očima těkala po místnosti. Vzal jsem tiskopisy, zase z agentury, posadil se před ni za stůl a začal s pohovorem. Divila se, proč to chci vědět znovu, ale vysvětlil jsem jí, že agentura kde byla, jí nic nesežene a já k jejich záznamům nemám přístup. Ostatně to byla pravda, i když jen částečná. Takže jsem ji znovu vyzpovídal. Jmenovala se Katka, opravdu jí bylo šestnáct, studovala na zdravotní škole a chtěla by být modelkou. Jak jinak…

„A jakou představu máte? Jen focení, nebo hosteska, nebo…,” ptal jsem se dál.

„No, já nevím, asi to focení,” pípla nesměle.

Svatá prostoto! Tahle by mezi těmi supy v modelingu nepřežila ani minutu, myslel jsem si.

„Dobrá, fotky. A co byste chtěla fotit? Jenom tvář, nebo i postavu?” pokračoval jsem dál a důležitě předstíral, že si dělám poznámky.

„Já nevím, víte, to chtěla spíše mamka…,” pípla ještě nesměleji a sklopila oči.

Myslel jsem si to. Další matinka, co si přes dceru léčí mindráky, nebo plní sny. Chudák holka, politoval jsem ji.

„Ale jste tady, ne? A přišla jste sama. Takže tou modelkou asi chcete být taky,” shrnul jsem to a zvedl obočí.

Malinko se usmála a přikývla.

„Obličej, nebo postavu?” začal jsem znovu.

Pokrčila rameny.

„Asi i tu postavu,” řekla, ale ne příliš přesvědčivě.

„Fajn, tak to zkusíme. Nalíčím vás, uděláme několik záběrů a rozebereme si je. A pak znovu. OK?” vstal jsem od stolu, přisunul si k ní stoleček s líčidly a začal.

Něco jsem odkoukal, a kdyby mně vyhodili, myslím, že bych se tím mohl i živit. Podtrhl jsem jí její oči, dotvaroval jejich mandlový tvar, zvýraznil lícní kosti a vůbec jí do malinko bledé tváře dodal i trochu života. Vlasy jsem nechal tak. Rozpuštěné, dlouhé blond vlasy vypadaly dobře samy o sobě. Pak jsem ji postavil před plátno, udělal pár fotek a ukázal na monitoru. Upozornil jsem ji na pár věcí, poradil pár fíglů a ukázal do kouta, kde byly šaty z agentury.

„Vemte si něco, v čem si myslíte, že vám to bude slušet,” řekl jsem a otočil se, jako že ji nevidím.

Neviděl, ale kamera v rohu ano.

Šramotila s ramínky, šustila s látkou, až konečně zavolala: „Už,” a já se otočil.

Na chvíli jsem zavřel oči a tiše zaúpěl. Po šatech, které si vybrala, by sáhla holka do deseti let. Kdybych neviděl občanku… Jestli si chtěla hrát na diblíka, nevím. Nedal jsem na sobě nic znát. Postavil jsem ji před objektiv a pak jí zase ukázal, jak vypadá na obrázku. Sama přišla na to, že to malinko přepískla. Tentokrát jsem jí šaty vybral já. Bez ramínek a nad kolena. Bez volánků, bez nějakých okras. Jen pěkná látka, která těsně objímala její štíhlé tělo.

„Už!” řekla a já se zhrozil znovu.

Jak si může nechat podprdu na sobě, když… To je opravdu tak blbá? Takže šaty dolů, pak podprda a zase mi řekla už. Cvak, cvak…

„Přidržte si vlasy nahoře,“ cvak… Zdá se mi to, nebo ne?

„Dejte ještě jednou ruce nahoru,“ řekl jsem pomalu a začínal tušit, co mi na té předešlé pozici zaujalo. Poslechla. Jo, bylo to tak.

„Slečno, nezlobte se, ale to vám maminka, když už vás do toho modelingu tak tlačí, nemohla říct něco o nutné úpravě některých míst?“ zeptal jsem se a ukázal do podpaží.

Podívala se na rašící světlé chloupky a pak se její pohled vrátil na mne.

„To musí pryč. Na fotkách jde vidět vše, každý detail a tohle…,“ zavrtěl jsem hlavou, jako že nemám slov.

Zčervenala jak pivoňka, řekla „promiňte,“ a očima prozkoumávala podlahu pod sebou.

Ukázal jsem jí, kde je koupelna s tím, že tam najde vše, co potřebuje. Zapadla za dveřmi a já se usadil před monitor. TV Petr, dávala přímý přenos z koupelny. Šmejdila po ní, až konečně našla pěnu i strojek. Opatrně, i když ne moc zkušeně, se toho zbavila, podívala se na sebe do zrcadla za všech stran a ještě jednou, zblízka, zkontrolovala výsledek. Přenos byl u konce. Přišla zpátky a znovu se červenala. Fotky byly o mnoho lepší. Ukázal jsem jí, co dokážou ramínka s kůží a poradil jí, že pokud půjde zase něco fotit, ať si spodní prádlo nebere. Zčervenala znovu, ale neřekla nic. Plavky. Vybrala jsem jí je raději já, protože s jejím přístupem bychom fotili do rána. Slušely jí, ostatně jako vše. Pár pozic v jedněch, pak v druhých… Probrali jsme zase několik fíglů u monitoru a pak jsem jí řekl, že má pěknou postavu a jestli by nechtěla zkusit spodní prádlo.

„Víte, někteří zákazníci se zabývají jen tímto, možná byste mohla uspět u nich,“ sliboval jsem jí.

Moc se jí do toho nechtělo, ale nakonec kývla. Podal jsem jí prádlo, udělal několik záběrů, pak další… Když jsem jí dal průsvitná tanga a podprsenku medové barvy, zase si hrála na stydlivku.

„Tak podívejte se. Ujasníme si pravidla. Jestli chcete opravdu dělat modelku, budete mně poslouchat a já se pokusím vás někam protlačit. Při této práci musíte na stud zapomenout. Jestli to je pro vás ale nepřekonatelné, nebudeme se navzájem zdržovat,“ pohrozil jsem jí a modlil se, aby neodešla.

K mé radosti mi vzala spodní prádlo z ruky a šla si ho obléknout do kouta. Postavila se zase před pozadí a mé dřívější tušení se vyplnilo. Ukazovák jsem namířil na kalhotky.

„S tou úpravou vzhledu…, to platí na všechny partie,“ řekl jsem a ukazovák přesunul na dveře koupelny.

Podívala se pod pupík, pak na mně a pak odběhla do koupelny. V přímém přenosu jsem se díval, jak si sundala kalhotky, vlezla do vany a pak si tam rozmazala spoustu pěny. Podbřišek jí celkem šel, ale když si měla sáhnout i níž, zjevně se bála. Snažila se tam celkem dlouho, už jsem jí chtěl přijít na pomoc, když to konečně vzdala a vynořila se v ručníku kolem pasu a se slzami v očích.

„Nešlo by to jinak? Já mám strach, že…,“ řekla a natahovala moldánky.

„Proboha z čeho? Já vás přece neukousnu,“ podivil jsem se a zatoužil udělat opak.

„No, víte…, když…,“ koktala a nevěděla, jak mi říct, že holítko drží v ruce poprvé v životě, „já…, nevím jak…, ještě jsem se ne to. … Tam,“ vykoktala.

Přišel jsem k ní, lehce ji natlačil zpátky do koupelny a vzal si z poličky holítko: „Tak to udělám já,“ povzdechl jsem si a radoval se.

Jestli si na naivku jen hrála, tak by měla dostat Oskara.

„To si sundejte,“ ukázal jsem na podprdu, „nechci, aby se namočila,“ doplnil jsem na vysvětlení dřív, než se zmohla na protest.

Váhavě si ji rozepnula, ručník posunula nahoru a odložila ji na stoleček vedle kalhotek.

„Vlezte si dovnitř,“ ukázal jsem do vany a jednu nohu si dejte tady,“ ukázal jsem na okraj vany.

„A nestyďte se. Nejste první, která si neví rady,“ povzbudil jsem ji a pomohl jí do ní.

Pořád s ručníkem kolem těla mně poslechla. Když si dala levou nohu nahoru, znovu jsem si nahlas povzdechl, podíval se jí do těch krásných modrých očí a ručník jí dal pryč. Konečně jsem ji viděl zblízka. Prsa, které si okamžitě přikryla jednou rukou, opravdu nebyla velká, ale každý z obou kopečků byl ozdobený doplňkem růžové barvy, který čněl do prostoru, jako mě oba chtěly propíchnout. Druhou ruku, co si zakrývala i spodek, jsem jí dal pryč a podíval se na to nadělení. Měla tam ještě zbytky pěny i s vynechanými chloupky. Nanesl jsem tam trochu pěnu, u toho jsem se málem udělal, a pak ji strojkem pomalu stáhl i se zbytky chloupků. Natáčel jsem si ji, střídala nohy na kraji vany a nakonec se z pěny vyklubala hezká a hladká kačenka. Kačenka s kačenkou…, smál jsem se v duchu, napínal palcem kůži okolo a dělal, že jí ještě odstraňuji to poslední, co tam ještě zbylo. Opláchl jsem ji, sáhl po vodě po holení, ale tu jsem dal hned zpátky. Nechtěl jsem, aby mi tu lítala po bytě a ječela. Co bych jí tam…, přejížděl jsem očima poličku a pak se mi roztáhly koutky od ucha k uchu. Vzal jsem olej po opalování, nabral pořádně do dlaně a kačenku jí pořádně natřel a projel. Pěkně od zadní dírky až pod pupík. Leskla se, jak… kačenka. Ale ta na talíři.

„Tak a můžeme jít, ale nejdříve to nechejte vstřebat. Uděláme zatím jen vršek,“ řekl jsem a utřel ruce do ručníku.

Podíval jsem se jí konečně do očí. Měla je mnohem větší a pod nimi otevřenou pusu.

„Tak co je? Budete tady stát, nebo jdeme něco dělat?“ zeptal jsem se přísně, otevřel dveře a podržel je.

Konečně pusu zavřela, těžce polkla a vystoupila z vany. Byla tak zpitomělá, že si ani nevzala tu podprsenku. S rukama zpátky na prsou i klíně se zády postavila před objektiv a otočila na ně jen hlavu. Zacvakal jsem spouští, pak ji malinko obešel a udělal pár záběrů i zboku.

„Jo, to je super, teď se otáčejte ke mně a dejte si zase jednu rukou do vlasů…,“ vydával jsem instrukce, a světe div se, ona mně poslouchala.

„Usmějte se na mně,“ řekl jsem a udělal pár detailů obličeje.

Jestli tohle vyjde, bude to paráda, říkal jsem si. Ta proměna, kterou předváděla, byla dokonalá. Malinko se usmála a s další a další fotkou se uvolňovala a usmívala víc a víc. Tak akta ti asi sedí nejvíc, blesklo mi hlavou.

Odložil jsem foťák, posadil se za monitor a kývl na ni, ať se jde podívat taky. Povedlo se tak pět, šest fotek, a z toho dvě byly luxusní. Hodil jsem je do černobílé, a najednou se na nás z monitoru dívala krásná, mladá a dychtivá nymfa.

„No, myslím, že jsme našli vaši budoucnost,” otočil jsem se od monitoru na ni. Na ta její rozkošná kůzlátka. Stále byla jen tak, koukala na fotku, ale když si všimla, kam směřuje můj pohled, stydlivě se schoulila a schovala je.

„OK, zkusíme ještě několik záběrů, jo?“ vstal jsem a vzal si zase foťák.

„Já…, raději…, asi ne…,” soukala ze sebe a střídavě se dívala na mne a monitor.

„Podívejte se, slečno,” začal jsem měkce a zase se posadil, „akty nejsou žádné porno. Za svoje tělo se opravdu stydět nemusíte. Navíc pokud se vydáte touto cestou, jsou v této oblasti poměrně vysoké honoráře,” zkoušel jsem ji nalákat na peníze.

Neznám nikoho, kdo by je nechtěl. Viditelně se zarazila. Jak vidno, peníze zafungovaly i u ní. Vstal jsem, galantně jsem jí podal ruku a pak ji zavedl zase před pozadí. Ne, že bych před tím něco odflákl, ale tentokrát jsem si dával opravdu záležet. Stíny, kapky vody a další věci na jejím mladém těle vypadaly opravdu nádherně. Přitvrdil jsem. Zatím to byla taková hra. Kleknout, vystrčit zadeček…, lehnout, nohy od sebe… Jenže tentokrát, jsem dělal záběry z jiných úhlů. Ne z boku, ale přímo tam, kde bylo vidět vše.

„Ale tohle ne!“ vyjekla, sotva jsme se zase posadili za monitor a z něj na nás vykoukl detail její zadnice i s kouskem toho, co bylo pod ní.

Další fotka byla ještě lepší. Začala celkem vážně protestovat. Hraní si na fotografa bylo dost.

„Sedni si a poslouchej!“ procedil jsem mezi zuby a přešel na tykání, „tyhle fotky vydělávají nejvíc, ale můžou být ještě dneska na webu. Zdarma, s tvým jménem a adresou. Nebo je vezmu, pošlu je klientovi a ten ti dá práci. Dobře placenou práci. Tak přestaň vyvádět a raději si všechno dobře rozmysli!“ zvýšil jsem na konci hlas, protože začala zase něco blekotat.

Zarazila se v půlce slova s otevřenou pusou. Bylo vidět, že jsem ji zaskočil. Nakonec se posadila a podívala se na mně lesklýma očima plnými nenávisti.

„Fajn, vidím, že máš rozum,“ řekl jsem uvolněně a usmál se na ni.

„Za ty fotky mi dáš dvacet litrů a do týdne se ti ozve klient, se kterým uděláš podobné fotky, za které už zaplatí on tobě. Dvě, tři focení a máš investici zpátky,“ rozbalil jsem karty a čekal, s čím hraje ona. Jak jsem ale věděl, neměla v ruce nic. A v rukávu? Žádný neměla.

„Ale já tolik peněz…,“ začala zase natahovat.

Tak vida. Fotky jí nevadí, ale peníze jsou problém.

„Nepočkal bys...te, až ten honorář dostanu?“ pokusila se o odklad a tykání.

Zavrtěl jsem hlavou.

„Ne, to nejde. Ale deset ti odpustím za další fotky, a druhých deset za něco jiného,“ naznačil jsem.

Znovu se nadechla, že mi něco škaredého řekne, ale stačilo jedno kliknutí, které změnilo obrázek. Ta fotka, na které byla vidět v celé kráse, se mi fakt povedla. Podívala se a pusu raději zavřela.

„Takovéhle fotky?“ zeptala se potichu a kývla hlavou na monitor.

„No, skoro takové,“ odpověděl jsem váhavě.

Původně by mi stačily, alespoň prozatím, i ty akty, byla fakt nádherná, ale proč nezkusit víc?

„To jak to porno jo? Že ze mě uděláš kurvu?“ ptala se plačtivě dál a z očí jí ukáply první slzy.

„Kurvu ne, ale hezkou holku, co se nestydí pohladit si prcinu a nebojí se strčit si něco do ní. Navíc na takových fotkách, pokud by ses chytla, se dá vydělat ještě víc!“ vyjednával jsem a začínal tušit, že tahle ta, se ze strachu nechá přemluvit k čemukoliv.

Blýskla po mně očima, ze kterých se zase skoulelo pár slz, a viditelně uvažovala, jak z toho vybruslit. Kdyby mohly pohledy zabíjet, měla by starost, co s mým tělem. Naštěstí pro mě nemohou a ona tak měla o starost méně.

„A co by bylo to druhé? Ty druhé věci?“ došlo jí, že fotky nejsou jediné, co po ni chci.

„Co asi,“ usmál jsem se mile, naklonil se k ní a položil jí ruku na rameno.

Pohladil jsem ji po paži, z ní sjel na boky a stehno. Konečně jí došlo, k čemu se tady celou dobu schyluje. A taky mi to hned řekla. No, řekla. Vyskočila ze židle a řvala, že jsem ji zneužil, že jsem obyčejný hajzl, že… Nechal jsem ji chvilku prostor, aby se vyvztekala a malinko vychladla. Začal jsem uvažovat, že jí pustím záznam z holení, ale nevěděl jsem, jak to vyšlo a taky jsem potřeboval něco pro příště.

Když se nadechovala, podíval jsem se na hodinky, poklepal na ně a řekl: „Na tvoje výlevy nemám ani čas, ani náladu. Potřebuju to vědět hned. Buď se obleč a vypadni, nebo si stoupni před foťák. Ale hned!“ zařval jsem a vstal.

Přestávalo mně to pomaličku bavit. Ocas mi stál, koule mně bolely a potřeboval jsem si vyklepat pytel.

„Hajzle jeden,“ vysoukala ještě ze sebe nenávistně, otočila se a namířila si to před objektiv.

Mračila se, jak bohyně pomsty. Věděl jsem, že tyto fotky půjdou do kopru. Udělal jsem několik záběrů, podíval se na displej a zamračil se taky.

„Tak hele. Chápu, že jsi nasraná. Dokonce chápu proč. Ale za blbost se platí. Takže. Tváříš se jak fůrie a jenom mně zdržuješ. Ty fotky uděláme zítra, až se vzpamatuješ.“

„Tak zítra, ty debile,“ odsekla a hnala se do kouta k hadrům.

„Počkej! Ještě ta druhá věc. Stoupneš si na čtyři, já ti to udělám do prdele a teprve pak můžeš jít!“ zařval jsem zase.

Tahle nabídka se jí samozřejmě nelíbila ani za mák. Z nasranosti přešla na pokoru, omluvila se, a že teda bude dál fotit ale mi, se už nechtělo.

„Budeš tu chodit tak dlouho, dokud s těma fotkami nebudu spokojený. A pokaždé mi za ně zaplatíš. Ojedu tě a přijdeš zase další den. Dneska jsi svou šanci dostala. Takže. Kleknout a vystrčit prdel!!“ zavelel jsem.

Začala prosit, pak i nadávat, ale nic jí nepomohlo. Když jsem si sundal kalhoty, začala prosit znovu. Nechci se chlubit, ale to, co mi trčelo vzhůru, nepatřilo ani mezi průměr. Jestli už v sobě něco měla, pak ne to, co viděla.

„Ne! To ne!! To mně roztrhne…!“ potvrdila mou domněnku, šermovala rukama a od pokory přešla ke zděšení.

Nálady střídá jak ženská, pomyslel jsem si, chytil ji za hřívu a přitáhl ji k sobě. Přitiskl jsem jí rty na ty její a šmátral po nich jazykem. Chvíli se vzpouzela, ale nakonec zvláčněla a pustila mi jazyk k tomu svému. Na to, že se chovala, oblíkala a tvářila jako dvanáctileté děcko, líbat uměla. Sjela na kolena a sama mi ho vzala do ruky a nesměle i mezi rty. Lekl jsem se, že mně kousne, ale její pusa byla jemná a láskyplná. Láskyplná… Plná byla, ale masa. Statečně ho zasouvala co nejhlouběji, jezdila po něm a sála ho… Ona mně chce jenom vykouřit, blesklo mi hlavou. Ještě chvilku a málem mně dostala. K jejímu nemalému překvapení jsem si k ní klekl, otočil ji zády k sobě a přidržel za boky, aby neutekla. Namířil jsem s ním tam, kde jsem tušil, že pro něj udělala příroda místo a zatlačil. Bolestně zaskučela, a kdybych ji nedržel, asi by opravdu utekla. Do dírky jsem se dostal jen na krajíček. Znovu namířit, znovu zatlačit… Pomalu jsem se do ní dostal celým žaludem. Skučení zesílilo. Povytáhnout… Půlku jsem už měl uvnitř. Ještě jednou, a ještě… Konečně tam byl celý. Už neskučela, ale celkem nahlas řvala. Natáhl jsem se pro kameru a namířil ji dolů na zadeček, pod nímž mizel můj ocas. Několikrát jsem opatrně přirazil, aby si zvykla na velikost a pak ji začal pořádně klátit. Pěkně až na dno.

„Hýbej se sama!“ zavelel jsem, když přestala řvát a pak se jen díval, jak se napichuje sama.

Její těsná dírka mi na ocase dělala divy, až se mi dělaly mžitky před očima a ona jenom skučela. Jestli si to užívala i ona? Podle toho jak promazávala můj píst, zvyšovala razanci a zrychlovala, asi ano, ale jak to mám vědět? Navíc mne to nezajímalo. Volnou rukou jsem ji podebral okolo pasu, nadzvedl a vstal i s ní. Hodil jsem ji na postel, pootočil a zvedl jí nohu. Pohled na její kačenku se zcela otevřel. A na její drobná prsa taky. Ale taky se otevřel její výhled na kameru. Podívala se na ni, ale pak jen zaklonila hlavu a kvílela. Mezi prsty si žmoulala vrcholky báboviček, snažila se mi vycházet vstříc a z pipinky se jí valily horké šťávy. Ocas se mi od nich leskl, a pomalu po něm stékaly na pytel, který se rytmicky houpal a otíral o její tříslo.

Tlačil jsem na nohu víc a víc, dokud neměla koleno u prsu. Dalo by se říct, že nohy přestaly svírat rozumný úhel, ale byly v přímce. Krásné přímce s ještě krásnějším bodem uprostřed. Vykřikla, rozhýbala pánev, že mi málem vyjel ven a v prstech si natáhla bradavky do délky. Ještě kousek a vytrhla by si je. Chtěl jsem ale víc. Slíbil jsem jí, že jí oprcám prdel, a já sliby plním. Otočil jsem ji na záda, nohy přitiskl na ramena a vytáhl ho. Ještě pořád se zachvívala z doznívajícího orgasmu, ale když jsem zatím jen prstem zatlačil o díru vedle, přišla okamžitě k sobě.

„Ne!!“ vykřikla zděšeně, „tam ne!!“ ale to už byl jeden prst uvnitř a k němu se přidával i druhý.

Snažila se zadničkou někam uhnout, ale neměla šanci. Na zádech, s nohama nahoře… Mohl jsem si dělat, co chci. A já chtěl její prdel. Slib je slib. Prsty jsem v ní kroužil a připravoval na tu nejlepší léčbu naivity, jakou jsem kdy vymyslel. Vytáhl jsem je a i přes její prosebné, plačtivé i nepřestávající ne, jsem tam zatlačil špičkou ocasu. Její ne, se změnilo na nové naříkání. Vklouzl jsem tam nadvakrát a bez problémů. Pokud nepočítám ty její. Asi jich měla dost, protože jen kvílela a naříkala. Pomalu jsem ji projížděl kaďák, hladil ji po pipině a občas do ní zastrčil prst. Pod ním jsem cítil svého bojovníka, jak si užívá jejího tepla a pohostinství. Kamera se dívala, Katka skučela a já se cítil, jako v ráji. Po několika minutách se mi začaly koule stěhovat z pytlíku do těla a mravenčit v podbřišku. Ten pocit těsně před výstřikem jsem si užíval ze všeho nejvíc. Vždycky jsem na chvilku přestal a pak začal nanovo, ale dneska jsem nechtěl nic odkládat. Zařval jsem a v ocase mi přenádherně zacukalo. Chvilku jsem ho nechal ještě v teple a pak ho vytáhl. Spolu s kamerou jsem se díval, jak se za ním pomalu zavírá obrovská díra. Svalil jsem se vedle ní a oddechoval. V hlavě bylo nádherně prázdno a po celém těle jsem cítil příjemné uvolnění. Katka dala nohy dolů a chtěla vstát, ale chytil jsem ji za ruku a přitáhl zpátky.

„Ještě mi ho hezky umyješ a slíbíš, že přijdeš zítra, jo?“ řekl jsem slastí přivřenýma očima.

No, že by se na mně nadšeně vrhla a olízala mně, to ne, ale nakonec poslechla. Lechtala mně na něm i na pytlíku jazykem a snažila se. To musím uznat. Pak se zvedla, oblékla se a beze slova bouchla dveřmi. Otočil jsem se na bok, přikryl se a usnul. Bylo mi krásně.

Hra, tak tahle fotky nevyšly – nastav díru a přijď zítra…, trvala celý týden. Fotek udělala spoustu. Prodal jsem je do zahraničí a pak ji seznámil s produkčním, co natáčel filmy pro dospělé a nevadila mu podměrečná, tedy neplnoletá hlavní hrdinka. Peněz si Kačenka vydělala spoustu, svým způsobem byla i slavná, jen nevím, co na to matinka.

Nebo další. Do dneška na to rád vzpomínám, jak se zase jedna maminka rozhodla, že její neposedná, asi šestiletá žabka, bude modelkou. Získala několik drobných zakázek, ale nic, s čím by ta ambiciózní, všeho schopná maminka mohla být spokojena. Zase, vizitka do dlaně, pozvání… Pro mne, už obehraná písnička. Přišla, ale s dcerkou. Udělal jsem celkem slušné fotky a pak jí naznačil, že pokud chce pro dcerku to nejlepší, bylo by dobré vyjít štěstíčku naproti. Ať se vrátí večer sama, abychom si v klidu mohli popovídat. Přišla, a i když musela jasně vědět, o co mi jde, neodpustila si, aby ještě dvakrát oběhla kurník. To asi mají ženské v genech, že i ta největší kurva si hraje na nevinnou. Prý je vdaná, a… No a?

Kozy ale měla hezké, pevné. Tu svoji dceru snad musela mít v patnácti, myslel jsem si, když jsem je hnětl v dlaních. Bříško měla vysportované a skoro nebylo poznat, že někdy rodila. Při průzkumu, kdy jsem se s ním mazlil a hladil tu krásně hebkou kůži, jsem narazil na jednu jedinou, nenápadnou strii. Jasně, na pipině už bylo vidět, že nepatří mladé nevinné dívence, ale i tak byla krásná a plakala jak zamlada. Nebo možná víc. Ta ženská do toho dala vše. Jestli se chtěla ukázat a přesvědčit mně ať se snažím, nebo to prostě dlouho neměla, to už nezjistím. Jedno bylo jisté. Rty i prsty měla hodně šikovné. Přicucla se mi na něj, jak tele na struk a když ho sála, ohýbaly se mi prsty na nohou. V pipině, kam jsem se konečně dostal, měla ne vlhko a teplo, ale mokro a horko. Navíc s ní uměla hýbat nebo co a když se nadzvedávala, myslel jsem si, že mi ho chce prodloužit. Stiskla ho v sobě a natáhla. To jsem ještě nežral. Já se zmohl na čtyři čísla a kolik toho stihla ona, nevím. Zůstala celou noc. Žabku už fotit nenechala, ale ona přišla ještě asi pětkrát.

Klárka, to vám byla šukna. Zase. Mladá, cílevědomá, hezká, ale v podstatě jen obyčejná, tuctová holka. Sotva za námi zaklaply dveře, začala se svlékat. Prý ví, že aby byla úspěšná, musí se vyspat skoro s každým, kdo by mohl mít na její kariéru vliv. V podstatě měla pravdu, ale špatný odhad. Já byl poslední, kdo by jí dokázal pomoct. Měla jen jedno přání. Abych ušetřil její panenskou díru. Do zadečku by si nechala zasunout třeba celou pěst, ale do pipky ani jazyk. Nevadilo mi to, naopak. Do zadečku to dělám nejraději, ale ta její kunda mně tak lákala! Můj pokus o vydírání přes natočené záběry, jak jí šoustám do zadku, nepomohly. Ale slíbila mi, že pokud ji na to molo dostanu, pak mi nastaví i ji. Snažil jsem se jak blázen a za tři týdny byla na molu. Předvedla spodní prádlo a podepsala smlouvu. Celkem solidní za solidní peníze. Když se to o ní dověděla naše ředitelka, ječela a padaly hlavy. Marně si lámali hlavy, jak se ta šedá myš mohla dostat k tak výhodné smlouvě. Bez agentury, bez nás. A tím pádem bez provize. Nakonec měla Klára pravdu, když řekla, že se musí vyspat s každým, a tedy i se mnou, ne?

Majitel té firmy, se kterou Klárka podepsala smlouvu, si kdysi vzal jednu moc šikovnou dívenku. Byla o pár roků, no, o pár desítek roků, mladší než on, ale láska je slepá, že? Ty fotky, které tenkrát zaujaly pana majitele, nebyly všechny. Dívence, dnes už mladé paní, jsem připomenul, že jich mám mnohem víc. Pak se už starala jen ona. Přemluvila toho svého, že šedivá myška je to nejlepší, co je mohlo potkat. Nevím jak je, ale mně určitě. Podle dohody přišla Klárka už druhý den po podpisu smlouvy. Konečně mně pustila tam, kde doposud nikdo nebyl. Nebyla první pannou, která mi prošla postelí. A ani poslední. Ten lehce bílý zbytek něčeho, který malinko zakrýval úplný vstup do bříška, mne ale nepřestával fascinovat. Každá ho měla jiný. Jedna ho měla s malinkatou dírkou, druhá s několika, na třetí nebyla skoro vidět… Panenská blána byla jako žena sama. Každá jiná a při tom stále stejná.

Ta její, patřila mezi ty s několika malými otvůrky. Pružný a hebký kousek zbytečnosti, který holkám příroda přidělila asi z rozmařilosti, nebo žertu. Pro Klárčinu upřímnost i to, že ctila domluvy, jsem byl jemný a opatrný. Jazykem jsem ji přivedl až na okraj, a pak jsem jí tam strčil prst. A znovu se přisál k jejímu hrášku, abych ji dostal zpátky na okraj. Sotva se uvolnila a začala znovu kníkat a trhavě hýbat pánví, přidal sem tam i druhý. Krátký výkřik se spojil s dlouhým, kdy přes okraj přepadla a dostala se na druhou stranu. Jak sebou mrskala, napichovala se na ty prsty sama a rozšiřovala si otvůrek, aby v něm mohla přivítat něco jiného, než jen prsty. Pak jsem ji nechal, ať se snaží ona. Lehl jsem si na záda, a Klárka se na něho nasoukala sama. Zpočátku byla hodně, ale honě opatrná. Každý centimetr ji stál hodně úsilí a přemáhání strachu, ale naštěstí byla hodně mokrá a připravená z předchozího orgasmu. Konečně dosedla. Hrda na svůj výkon si upravila posed, naklonila se ke mně a nadzvedla se. A zase dolů, a… V extázi, do které mne svou úzkou dírou dostávala, jsem jí stiskl bradavku mezi zuby, nadzvedl sebe i ji a pak se ztratil. Asi ji ta bolest nějak vyrajcovala, protože se začala klepat i ona a tou mladou a těsnou kundou mi ho začala mačkat. Jako kdyby dole neměla pipinu, ale pusu a celého mně vycucla. Ráno se sbalila, dala mi pusu na rozloučenou a pak jsem ji už viděl jen na fotkách a molech. Hodná a cílevědomá holka, co věděla, jak na to.

Dneska čekám na další naivku i s kamarádkou. Tak uvidím, jestli udělám fotky jen jí, nebo i kámošce. Trojku jsem neměl, ani nepamatuju.

© Stalinka®