Benátskou noc pořádali místní hasiči skoro každý rok, podle toho, jak se podařilo sehnat nějaké finanční prostředky a dostatek ochotných pořadatelů. Bylo to završení odpoledního programu soutěže v požárním sportu, na kterou se sjela družstva z bližšího i vzdálenějšího okolí. A zatím co žákovské a mládežnické kolektivy s v podvečer rozjely domů, senioři zůstali na tancovačku a bujaré popíjení, pod záminkou, že úspěch i neúspěch se musejí zapít. Touhle akcí žila celá ves, protože nic většího se zde od dob dobírek v JZD nikdy nekonalo a zimní poslední leč, Štěpánská, hasičský bál a podobné akce byly jen takové komorní záležitosti. Všichni se na benátskou noc těšili, i když gondoly jaksi chyběly a jediným momentem, který mohl zdůvodnit název benátská, bylo vytvoření jakéhosi malinkého tanečního parketu, plovoucího na prázdných barelech na rybníčku vedle obecního fotbalového hřiště a řádně vybetonované kruhové plochy tanečního parketu.

Členky místního dorosteneckého požárního družstva odložily zásahové oděvy, tedy červené montérky, ve kterých připomínaly cokoliv, jen ne mladé půvabné dámy. Na řadu přišly letní šatičky, hlubší  odhalující výstřihy, minisukýnky, kazety malovátek, botičky na podpatku tak vysokém, že se s nimi nedalo po travnatém hřišti pořádně chodit. Ale tělo na parketu vynesly do takové sexi pózy, že i starší tatíci se zalíbením koukali na to kouzelné dorůstající mládí. A neměli na mysli vždy jen pokračování hasičského oddílu.

Zatím co členky dívčího družstva jen rozkvetly, mladíci z chlapeckého družstva tak nějak trochu zaostávali. Jednak vizáží a jednak společenským uplatněním. Odpolední bravurní sprinty s hadicí v rámci požárního útoku byly minulostí, teď se na parket moc nehrnuli. I když by rádi. Ale jejich dovednosti v oblasti tanečního umění byly skoro nulové a zatím co slečny si v rámci kolektivu kamarádek vyzkoušely leccos, a některé už dokonce i absolvovaly v blízkém městě taneční, kluci koukali jak kakabusové a spíš se snažili rádoby chlapsky postát s půllitrem piva v kelímku. 

Hasiči starší generace vyvedli své drahé polovičky, ovšem velmi rychle zmizeli k výčepu, kde si dali taky pivo, ovšem po tom celodenním snažení na soutěži jim připadalo nějaké moc řídké, tak ho začali  ztvrzovat nějakými těmi panáčky,  raději velkými, aby furt nemuseli stát frontu na ty malé a výčepnímu Lojzovi šetřili sklo. Řidič a strojník stařičké požárnické cisternové Tatry Luděk, tedy uznávaný specialista, se sice dobře bavil s ostatními dospělými požárníky, ale neušly mu tak trochu vyčítavé pohledy manželky od babského stolu. Nedivil se jí, protože v tom slepičinci zase nemohla být kdo ví jaká zábava. Ale opustit sklenice a kamarády, se mu zrovna moc nechtělo. Mladší brácha, to je nápad ! Stál s kluky poblíž. „Hele, mladej, nelej to do sebe jak o závod, ať se neožereš. Co kdybys šel provést Markétu ? My tady ještě něco musíme dořešit, tak mě zastup.“ To nebylo Liborovi potřeba říkat dvakrát. Jeho švagrová byla kus, až z toho byl v její přítomnosti poněkud nesvůj. A že by ji směl vzít do náruče, přitisknout svou skoro mužnou hruď na její docela slušná ňadra, to by byl sen. Neváhal ani vteřinu a ukázněně, podle bráchova přání, zamířil doprostřed babince a už si vedl idol svých masturbačních fantazií na parket. 

Markétě to zatraceně slušelo. Na benátskou noc zvolila žluté letní šaty s modrofialovými drobnými kytičkami, širokou sukní a pořádným výstřihem, boty na nižším podpatku, aby v té trávě na hřišti zakopávala jen tak úměrně. Pušapka vytvarovala prsa do půvabného provedení, až Liborovi v jednom kuse sklouzával zrak do žlábku mezi ně. A co teprve když se k ní směl přitisknout, až cítil její bradavky. Nebo to byly nějaké záševky na podprsence ? Bylo mu to fuk, co je původcem.  Ihned mu vyvstala starost, co s tím tuhnoucím pinďourem. Vypadal jako Ferda mravenec, protože se vrškem snažil přitisknout a spodkem odtáhnout, aby Markéta nevěděla. Jenže ta věděla a měla z toho legraci. Že po ní mladej kouká, toho si jako zkušená ženská musela všimnout.  A pokud měla dobrou náladu, ráda ho i trochu provokovala. Tu se předklonila, tedy až na břicho jí vidět nebylo, protože přes její docela slušná prsa to nešlo. Onde nechala povytaženou sukni a když si dřepla, obvykle bylo možno zahlídnout, jaké má kalhotky. Libor trpěl a vytrvale snil o tom, jak se dostat třeba k pootevřenému okýnku koupelny. Dál jeho fantazie radši ani nesměřovala, i když ta krásná bílá stehna, co bývala vidět v dřepu pod sukní, by k tomu sváděla. Ale musel být realista. Jednak starší brácha byl pro něj autorita, o osm let starší a část dětství ho tím pádem vychovával. A když si domů přivedl krasavici Markétu, nebral jeho obdiv konce. Kdo ví, jak by tahle čtyřiadvacetiletá dáma na jeho zájem reagovala. Ne že by v mládí občas nedostal od bráchy výprask. Ale bylo to vždy kvůli nějaké prkotině. Ovšem pokus o svedení manželky, to by byla dost vážná věc. A ještě k tomu nevěděl, jak by se na to mohlo jít.

Po prvním tanečku na betonovém parketu se vydali urvat malý kousek místa na plovoucí ponton, aby taky užili kus těch Benátek. Bylo tam opravdu dost těsno a Libor proklínal nápad tam lézt. Tady nešlo tančit odtažitě,  musel na Markétu i spodkem. Hanbou by se propadl, když se na ni přitiskl stojícím pinďourem. Markéta to brala s humorem a dokonce ji to mírně vzrušovalo. Tady má na sobě takovéhle tuhé příro, kluk by šoustal, jak veverka a domů jí přijde nejspíš totálně zlinkovaný Luděk, který bude schopný tak leda spát zítra do oběda a pak si léčit kocovinu vyprošťovacím pivem a zavináčem. Nějaká příjemnost jí nejspíš vůbec nehrozí.

Ovšem plovoucí parket byl velmi přitažlivou atrakcí a tak se na něj cpaly všechny tančící dvojice, dokonce se jich pár tulilo i na lávce od břehu. Naštěstí už se nevědělo, kdo byl před lety architektem pontonu a kdo spočítal jeho nosnost. Uprostřed ploužení přitisknutých párů se najednou začal nachylovat k jedné straně, nejdřív jen tak trochu, ale pak pořád víc, až krajní tanečníci začali nabírat do bot a nevyhnutné se stalo realitou, naprostá většina lidí sklouzla do rybníčku. Utonutí nehrozilo, bylo tam maximálně po pás vody. Takže ta nemehla, co padla na bok, se vykoupala celá, ostatní jen do pasu. Ovšem když nejste paní hastrmanová, ale dáma v parádním provedení, je i ta mokrá sukně docela slušný průšvih. A studí, nejen na nohách, ale hlavně na zadku. 

Libor zapracoval jako zkušený požárník - záchranář  a podařilo se mu Markétu vytáhnout na břeh, od pasu nahoru skoro suchou. On na tom byl podobně, jen, jak byl vyšší, tak mu sahala voda kousek pod rozkrok, ale žalud docela dlouhého pinďoura a nohavičky boxerek si namočil. Markéta prskala jak hodně rozčilený křeček, protože se v mokrých šatech podobala dámě jen velmi vzdáleně. Okamžitě vyrazila k domovu, jako většina nedobrovolně se koupajících. Bez ohledu na doprovod mladíka si rozepnula zip na boku šatů a ještě v předsíni je ze sebe stáhla, aby nenechávala mokrou cestičku. Jejich domeček byla přestavěná hospodářská stavení kdysi vznosného selského dvora. Libor s rodiči bydleli v přední části objektu, Luděk docela šikovně vyrobil samostatný vjezd do jejich části a domek vybavil vším, co moderní doba vyžaduje. 

Markéta odcupitala jen v prádle do koupelny, kde vytáhla čisté osušky, aby bylo se do čeho utřít. Libor čuměl jak hypnotizér, protože její ňadra byla i normálně skvostná, natož potom ještě vyšprajcovaná a zformovaná pušapkou. Markéta ve stavu středního rozhněvání neřešila stud, zavolala ho dál, ať si v předsíni svlíkne kalhoty a boxerky a jde se usušit. Sama zajela prsty pod gumu kalhotek a mokré je stáhla taky. Libor málem upadl na znak, protože stál na jedné noze, svlékajíc si boxerky a náhlé spatření úplně vyholené kundičky překrásné švagrové ho dost vychýlilo z rovnováhy. Výsledkem byla jakási varianta odzemku, protože guma spodků nevytvářela dostatek pohodlí pro rovnováhu. Nakonec vše pustil na zem a zjistil, že si nemůže zakrývat příro, neboť není čím a rukama se snažil chytit osušku, kterou mu Markéta zlomyslně hodila. 

Krucinálfagot, ten kluk nevypadá špatně, pomyslela si. Vždyť on ho má většího než o hodně starší brácha !  Ten by tam pasoval ! Její pevné morální zásady věrné manželky poněkud narušila mírná dávka alkoholu s ostatními ženskými a určitě i velice silný nezájem manžela o to, jak se baví, s kým a kde vůbec je. Že by to na mlaďocha zkusila ? Rozhodně by jí trocha malého pomazlení přišla vhod. „Utřeš mi záda ?“ začala nenápadně a vystavila Liborovi na obdiv svůj kouzelný buclatý zadeček. Ten z toho byl tak vedle, že ji málem začal utírat svým ručníkem a podávané osušky si v tom duševním rozpoložení ani nevšiml. Nakonec vše s drobnými problémy zvládl. Ovšem dotyk toho nádherného těla, byť i přes docela slušně tlusté froté, ho nenechal chladným. Jeho pinďour byl zřejmě značně zvědavý, jaké zapínání má její pušapka a hrdě se tyčil nad její pas, co to šlo, udiven, že na zádech žádné zapínání není. Ještě že ji utíral záda a tak ten jeho stav nemohla vidět.  No, byl to chlapec nezkušený a tak ještě nevěděl, že ženská má oči všude, i vzadu. 

Najednou se otočila. „A teď utřu já tebe.“ Uchopila jeho ručník a než mu to došlo, že by se měl otočit zády, utírala ho zepředu. Na mužné hrudi moc vlhka nebylo, asi stejně, jako na jejích zádech. Ale to nevadilo, aby ho pořádně nerajbovala a během okamžiku sjela níž, kde už mokrý opravdu byl. I když ručník nepatřil k nejmenším a nejlehčím, zůstal mu při neopatrném pohybu viset na příru a něžná ženská ručka sklouzla na jeho varlata. Požitkářsky je stiskla a promnula v dlani. Libor se ani pořádně nestačil nadechnout, až mu z toho zaskočilo a rozkašlal se. Jeho klacek ztuhl ještě o dvě čísla víc, že by s ním mohl hřebíky zatloukat. Markéta odstranila dost zbytečný ručník a zcela omámená tím sexuálním dusnem se chopila tuhého kolíku a snažila se z něj stáhnout předkožku. Moc jí to nešlo, neboť bylo dost naducáno, až nateklo a sucho. Rychle se k němu sklonila a nechala jeho špičku zmizet ve svých ústech. Sliny udělaly pravé divy a předkožka najednou klouzala, jak namydlená. A mírný podtlak Liborovi způsobil takové blaho, že měl strach, aby jí nenaplnil pusu.

Ohromen nečekaným vývojem situace  stál jak tvrdé Y a nebyl schopen jakéhokoliv činu. Zase to bylo na Markétě. „Nesundal bys mi podprsenku ?“ otázala se nezáludně. On už byl úplně nahý a chtěla na tom být stejně. Jeho mírně se chlupatící hruď by určitě dělala bradavkám dobře. Samozřejmě, že si nevšiml zapínání vpředu a chvíli trapně lovil na zádech. „Tam ne,zkus to z druhé strany,“ poradila a Libor začal šátrat ve správných místech. Netušil při svém mládí, že podprsenka se má rozepínat, když je dáma v klidu a nebo ve výdechu. Samozřejmě, že se mu podařilo stisknout sponu mezi košíčky ve chvíli, kdy se Markéta nadechla. Ještě že byl o takový kus vyšší, jinak měl tím švunkem vyražené oko. 

První zásun v životě zažil Libor docela nedůstojně na předložce u vany v koupelně. Nutno říct, že mu to bylo jedno, hlavně že tam byl. Jen mu tak úplně nebylo jasné, jaké má zvolit tempo a tak nasadil jako šicí stroj, puštěný na plné obrátky. Markétě bylo jasné, že neví, co činí a tímhle tempem ji naplní, než se dvakrát nadechne. Tak mu vysvětlila, že pomalu dál dojde a oba si tu chvíli líp užijí. Zvolnil a Markétě se začal blížit orgazmus. Nastupoval docela rychle, asi na tom měl nějaký podíl ten větší pinďour a tím pádem dokonaleji drážděná kundička.  Libor byl z jejího svíjení a kvílení docela vyděšený, bál se, jestli něco neudělal špatně. Ztuhl a přestal se hýbat. To ženě umožnilo dožít si maximální blaho a teprve když se probírala, začala ho chválit, jaký je dokonalý milovník. Ten z toho byl ještě víc vykulený, ale zároveň mu začala narůstat ramena sebevědomí. Po pár tazích se udělal i on a Markétě bylo skoro líto, že už skončil.

Na druhý díl milování si zašli do postele. Markéta mu ho zručně postavila a vyskočila si na něj. Bylo to blaho. Tak tohle má přes dvůr a ona dělá věrnou manželku. Boky přirážela a snažila se, aby se jeho úd třel v pochvě co nejlíp. Nebyla žádná začátečnice a tak se jí dařilo je přivádět k maximálnímu vzrušení. Libor to nevydržel, v té euforii ji převrátil pod sebe a nalehl na ni shora. Málem jí u toho zlámal pokrčená kolena, ale všechno se rychle srovnalo a mohli pokračovat. Poprvé se snažil, mírně poučen, ejakulovat ven. Při téhle druhé prudké jízdě se mu to nějak vymklo z rukou, nebo spíš z vědomí a s obrovským požitkem ji naplnil, až přetékalo. A Markéta nebyla nepřející, nechala chvíli pořádně roztažené nohy, aby se mohl podívat, jak to z ní teče docela slušným proudem.

Dvakrát stačilo a Markétě už se nechtělo z postele. Tak v ní zůstala a Libor se vypravil ještě na hřiště, kde pokračovala tancovačka. S chutí se vrhl na parket a jeho vrstevnice a bývalá spolužákyně ze základky se nestačila divit, jaký je to najednou lev salonů. Ten vždy nesmělý a zamlklý kluk ji najednou držel sebevědomě v náručí, docela slušně tančil a dokonce se na ni chlípně tiskl, což by od něj nečekala ani náhodou.  Ale bylo to pěkné. Mezi tanečky dali dvě deci bílého a když ji nad ránem nabídl doprovod, neodmítla. A když se zastavili ve stínu mezi lucernami veřejného osvětlení, líbal ji tak, až se jí nedostával dech a podlamovala kolena. Choval se tak samozřejmě, že mu ani neodstrkovala ruce ze svých panenských neosahaných prsou. Bylo to dost příjemné. Ani netušila, jestli v některé chvíli řekne dost, bude se snažit vytrhnout jeho pokračující přízni a uchrání tak ještě pro dnešek své panenství. 

Staré přísloví říká, že kam nemůže čert, nastrčí bábu. Ne, neobjevila se její maminka, aby ji vyrvala neřesti ze spárů. On i takový chlap vydá za dokonalý průšvih. U silnice seděl na zemi jeho brácha Luděk. Zkárovaný na šrot, něco nesrozumitelného brblal a snažil se na Libora dosáhnout, aby získal oporu k další cestě do tepla domova. No tak co zbývalo. Slečna došla sama, nejistá, jak na tom s tím klukem je, když kus pozdního večera byl takhle světový a ona ho nechávala řádit na svém těle podle libosti a najednou je z odvážného milovníka milosrdný samaritán. Ale u cizího. Brácha byl naložen kolem krku a vydali se cestou zpět, neboť Luděk ani nevěděl, kde bydlí a šel na druhou stranu vsi. 

U nich v domečku způsobili trochu lomoz, což probralo Markétu. „Šoupni ho do pokojíčku,“ žádala Libora. Byla to sice místnost připravená pro případné potomstvo, ale než do rána poslouchat jeho nezřízené chrápání … a kdyby to snad znečistil, snadněji se to vypucuje tam. Libor mu jen stáhl boty a přikryl nějakou obyčejnou dekou. Z ložnice mu popřála odboru noc Markéta. „A kdybys někdy měl chuť, klidně se stav, bylo to pěkné.“