Po dvou týdnech, od souboje, moje ňadra stále byly modro žluto fialové, ovšem otoky mizely a kozy dostávaly normální tvar. A mne pomalu končil absolutně klidový režim. Paní Jana z mé šatny, vyšla rudou podprsenkou a lehkým župánkem v ruce.

Vezmi si jen župan, lodičky, mám tě na vodítku přivést k pánovi podprsenku, máme přinést sebou. Vstoupily jsme do pokoje Jana mne vedla před pána kterého jsem viděla prvně po dvou týdnech. Seděl v křesle, automaticky jsem si klekla a sklonila hlavu. Sundej to, řekl klidným hlasem. Župan šel dolu, opět jsem pocítila stud za ošklivě vybarvená prsa. Pán si vzal od paní Jany podprsenku a sám mne ji oblékl.

Teď poslouchej čubko, každý den ráno si ji nasadíš jako první a před spaním jako poslední odložíš. Mimo spánek a koupel ji máš stále na sobě za všech okolností. Následující měsíc se tvých koz nikdo nedotkne, pokud nařídím ať jsi nahá, znamená to s červenými košíčky na ňadrech, které budou neustále vyznačovat nedotknutelné území. I kdybych tě předhodil smečce hladových vlků ať tě roztrhají na kusy tvých ňader se nesmí dotknout. Pochopila fenka? Ano děkuji za vše pane. Dobře, jistě se již těšíš do mučírny? Ano pane těším, ale na něco ještě více. Jí vím chceš zavěšená na rozporce otáčet nad středem.

Neboj také budeš, ovšem pohledy na tebe nebudou jen chtivé od mužů a závistivé od holek. Bude v nich i obdiv, po tom co jsi posledně předvedla. Po tom, co jsi si přilezla pro přídavek ode mne, který jsem ti rád a přiznám pyšně na svou fenku udělil. Jsi si získala skutečný obdiv. Zatím co jsem tě odnášel, zněl sálem potlesk. Jaký ani Letenský stadion nepamatuje.

Tak dost řečí, teď strávíš 24 hodin zde. Paní Jana odsunula paraván a já uviděla klec, bez ptaní, bez pokynů jsem po čtyřech dolezla k otevřeným dvířkům a vlezla dovnitř. Musela jsem být v těsném prostoru skrčená kolena přitažená skoro až k podprsence, ale s jistým úsilím jsem se mohla přetočit z boku na bok. Všichni odešli a místnost se octla ve tmě. Asi dost brzo jsem zcela ztratila pojem o čase, byla jsem sama skrčená v kleci hodinu nebo dvě co na tom záleželo? Nic jsem nemohla nijak ovlivnit. Což je pro každou submisivní duši pocit nenahraditelný. Náhle moji klec osvítily čtyři bodové reflektory a začala se pomalu otáčet. Co si můj pán ještě nevymyslí? Až později mne to došlo tento rozlehlý pokoj je jakousi replikou velkého sálu, pro menší společnost pro úzký kroužek pánových přátel.

Přišli nějací lidé to jsem slyšela, ale proti reflektorům jsem nic neviděla. Na mne bylo vidět jistě moc dobře. Zaznamenala jsem útržky hovoru, To je ona? Jak dlouho tam bude? No my se tady chceme bavit ještě zítra, a čubka skrčená v kleci je přece fajn kulisa. Navíc mám pro ni připraveno skvělé ponížení. Pak spoustu smíchu, zábavy a nezaměnitelných zvuků sexuálních hrátek. Nevím kdy se rozešli asi trochu pospat. Ale mne nedopřáli odpočinku, reflektory stále ze všech stran do mne praly oslňující záři. Klec se stále otáčela, tak se skutečně nedalo nijak oční víčka před září ochránit. Navíc pán před odchodem prostrčil ruku mříží a do zadku mne nacpal spíše nadměrný vibrátor. Ten se zapnul vždy jen na několik sekund, ale asi po minutě. V tom se fakt odpočívat nedá. Byly to dlouhé, nebo spíše nekonečné hodiny, co jsem se tam sama skrčená otáčela. Až později jsem se dozvěděla že to bylo od noci nad ránem až do odpoledne.

Společnost se vrátila užít si ponížení čubky, zavřené v kleci. Pán postavil na klec nádobu z které vedla hadička k mojí hlavě pochopila jsem a vzala ji do pusy. Tak fenko a pěkně do dna. Chutnalo to divně, však já měla sát, tak jsem pila, dokud bylo co. Brzo začalo v mém břichu bublat. Pán postavil před klec ohromné přesýpací hodiny. Dokud poslední zrnko písku nepropadne podržíš si vibrátor v sobě. Rozumíš fenko. Následující hodinu nepřeji nikomu zažít. Silné projímadlo dělalo s vnitřnostmi divy. Křečovitě jsem svírala zadek což v té poloze nebylo nic snadného. Každou sekundu jsem myslela, že následující sekundu, už tlak v podbřišku nevydržím. Bojovala jsem s každým zrnkem písku co propadlo hodinami. Dávala jsem si malé cíle (ještě alespoň pár sekund srabe - koukej to zvládnout ještě alespoň malou chviličku). Stále jsem jen těžko překonávala pocit na zvracení, bylo mne fakt zle. Křeče v břiše byly horší než kdyby mne do něho celý fotbalový mančaft kopal. Světlo zalilo celý pokoj a já viděla skupinu mužů jak mne pobaveně pozorují. Vnímala jsem jak se kochají mim utrpením. Záda a kolena se mne zarývala do mříží, jak jsem se snažila co nejvíce zadek sevřít. Už jsem viděla poslední zrnka propadat, když pán hodiny zvedl a začal je otáčet. Současně se rozesmál to byl jen žertík. V ten okamžik to z mého zadku vystřelilo. Vibrátor vyletěl skrz mříže k nohám obecenstva, hnědý proud ze mne stříkal. Ponížení se prolnulo s úlevou.

Mnoho toho vystříkalo ven z klece. Jeden chlap vzal lopatku nebral a moje výkaly na mne ze shora chrstnul. Lopatku vzal další, ten si dal záležet, aby se obsah mích střev dostal na moji hlavu. Zřejmě se to ostatním zdál dobrý nápad, neboť v tom pokračovali, dokud jsem hlavu i obličej neměla dokonale zapatlaný. Přes zavřené oči, jsem vnímala jsem jak se baví, když vše co ze mne vystříkalo dopadá na moje naprosto bezmocné tělo. Zateklo mne to do jednoho ucha, to bylo moc nepříjemné. Druhým jsem slyšela svého pána jak říká. Pánové necháme čubku ať si vlom poleží. V zahradě nás čeká piknik a děvky.

Jak jsem se octla sama, přitáhla jsem kolena co nejvíce k sobě a s naprosto maximálním úsilím se přetočila na druhý bok. Sice jsem se celá ještě více zapatlala. To nevadilo zoufale jsem klepala hlavou ať mne to z ucha vyteče ven, povedlo se to jen trochu. Vyčerpáním jsem rezignovala, položila hlavu do vlastních výkalů a bylo mne již všechno jedno. Po dlouhé době, mne krom skrčeniny, nic netrápilo, asi jsem konečně i upadla do polospánku.

Probrali mne slova mého pána, no vida fenečka se v tom rochňala. Všichni se rozchechtali, moc se mne chtělo říci, že je to jinak. Nešlo to, bylo více dobrých důvodů mít pusu pěkně zavřenu. Někdo navrhl, co ji opláchnout? Myslím se chtěl na mne vymočit. Dnes už nic, užila si až až a všechno má svou míru. Řekl pán a dodal. Postarej se o ni!

Klec se otevřela, nějaké ruce se natáhly ke mne objaly mne a pomáhaly mé tělo dostat ven. Cítila jsem jak mne někdo, otírá a oplachuje ústa, oči a postupně celý obličej. Otevřela jsem oči. Paní Jana seděla vedle mne na zemi, měla od mích výkalů celé paže i skvrnu na bílé krajkové podprsence. Moc se omlouvám!!!! Zablekotala jsem.

Co blbneš? Jsi moje přítelkyně. Vzala mne do náručí a objetí si mne přitiskla k sobě. Nevím zdali to byl scénář pana nebo z Janiny hlavy. Ale přihlížející muži reagovali potleskem.

A já jsem se před Janou přestala tolik stydět, když jsme na tom s "čistotou" skoro stejně. Holky ještě před chvilkou píchaly v parku první ligu. Ovšem nechtěly, ani slyšet, že by nepřišly za tebou, nedej bože že by ti s mytím pomáhal někdo jiný. Řekli, nechte to na nás jsme přece kamarádky. Setřou ze sebe sperma a za chvilku dáme společně do pořádku tebe. A tebe, usmála jsem se a ukázala na její otisk jak mne objala. Po 24 hodinách kdy jsem byla skrčená v kleci jsem stále ležela a nevěděla jak se na nohy postavit. Děvky nezaváhaly ani vteřinu, společně mne zvedly dali si moje ruce kolem ramen z obou stran mne objaly v pase a odváděly mne stejně, jako po prvním výprasku na terči. Takže jsme se potřebovaly vydrhnout všechny čtyři. Jana udělila pokyny. Ty se nejdříve co to půjde napiješ, jsi totálně dehydrovaná, jako první tě důkladně očistíme a pak tě čeká sestra s kapačkou co pán pro tebe povolal. Dostaneš do těla tekutiny vyspíš se zítra budeš zas v pohodě.

Všichni tě tady mají rádi, od doby co díky tobě dostali prémie tuplovaně. Věř tomu, mi tři kurvy, co na vlastní kůži známe, jak to má i obyčejná děvka často, těžké určitě určitě ze všech nejvíce. To jsem paní Janě i děvkám věřila. Vždyť i já je mám ráda.

Sestra seděla vedle mne když jsem usnula jsem s jehlou v žíle.

Po probuzení jsem byla sama. Zmáčkla jsem jedničku a požádala o snídani, asi každý uvěří jak jsem byla hladová. Moje přání splnili jen částečně, nemůžeš teď žádná těžká jídla, připravili jsem ti vše lehko stravitelné. V poledne dostaneš polévku a kousek bílého masa, raději mleté. Tvoje trávení dostalo zabrat. To je taky nápad, tak dlouho v sobě držet projímadlo. Věděla jsem, že to paní z kuchyně nevysvětlím, tak jsem mlčela. Měla pravdu, jak jsem polkla první sousta žaludek jakoby nevěděl co má dělat, chtěl to vyhodit zpátky ven. Musela jsem moc pomalinku po drobných soustech. Ale jak se útroby trochu naplnily udělalo se mne lépe. Natáhla jsem elasťáky mikinu až pod bradu abych chránila tělo před slunkem. Pán věděl co nařídil na bílém těle se šlehance vyjímají lepe. Pohodlně jsem se rozvalila na trase. Náhle mne úlekem vyhrkly slzy, rozrazila jsem dveře do šatny a oblekla si podprsenku, jak jsem měla tu drzost na nařízení zapomenout. Přemýšlela jsem co teď, přiznat se mne nechtělo a zároveň jsem věděla, že trest zasloužím.

Ovšem přišel čas pochopit, čubka nemá právo na žádné soukromí. Z dvě tři minuty zazvonil telefon. Byl to pán, právě mne poslali záznam z tvého pokoje. Co mne k tomu řekneš? Po tvářích se mne koulely slzy, když jsem odpovídala. Jsem nevychovaná čubka, potřebuji přísný trest.

V pět naklusej do sklepení.

Den uběhl jak ve snu, po půl páté jsem klečela u vchodu do mučírny. Přišel pán, trénuješ kolena to je dobře budeš to potřebovat, na jeden z pranýřů jsem si lehla na břicho, dostala jsem dva polštáře, abych neležela na kozách pán své slovo vždy plnil. Nohy jsem musela v kolenou ohnout kolmo nahoru a byly tak za kotníky uvězněny v okovech.

Kdo nedostal výprask přes chodidla důtkami, následně páskem a nakonec prutem. Tomu to snad ani nejde vysvětlit.

První rána důtkami šla do stehen, asi proto abych věděla co mne čeká. Nevím kolikrát mne pán šlehl, ale když přestal měla jsem pocit jako bych stála na rozpálených kamnech. Nožky pálily jako pekelný oheň.

Na stehnech mne přistála rána páskem, již dříve jsem páskem přes chodidla dostala, ale nikdy po takovéto předehře. Dostala jsem řemenem, myslím pět strašných ran. Zakousnutá do polštáře, jsem zoufale vyla. Přišla pauza, trochu jsem doufala že je konec, nebyl. Do stehen se mne rákoska, doslova zakousla. Pán na nic nečekal a rákoskou mne přetáhl přes obě paty, další dvě rány šly do středu a poslední nejhorší do bříšek hned za prsty. Vážně jsem myslela, že rozlámu okovy na nohách jak jsem se kroutila. Pán mne je pevně chytil, abych si kotníky o okovy nezranila. Trochu jsem se zklidnila i když zoufalý nářek zněl dál. Pán mne nechal v okovech, několik hodin samotnou, ať se vybrečím.

Následující dny jsem se na nohy nepostavila, můj pohyb byl jen po kolenou a po čtyřech. Navíc byl trest zpřísněn, tím že na dveřích svítilo červené světlo. Moje pokoje se staly pro mne samotkou. Holky ani nikdo jiný ke mne nesměl. Jídlo mne na zem za dveře, vždy strčila komorná. první dny jsem se ke dveřím doplazila a na místě se snažila najíst. Měla jsem zákaz se jakkoli dotýkat svého těla, spát jsem musela s rukama na dece. Mýt se pouze proudem vody, v kterém bylo i mýdlo. Čtvrtý den přišel pán, pohladil mne a já poděkovala za zasloužený trest. Tak co chtěla by jsi si sáhnout na ty nohy? Ano pane. A na kozy? Ano pane. A co na kundu? Nešlo zapřít jak jsem šíleně nadržená. Tak zapomeň, mám pro tebe, něco lepšího. Prudce mne zvedl a donesl ke stolu, postavil mne na nohy. Vyjekla jsem současně mne pán ohnul na stůl, hned jsem nohy nazvedla. Pán roztrhl kalhotky a vzal si mne zezadu, jak vrcholilo moje vzrušení opřela jsem chodidla opět silně do podlahy. Bolest a sex je vražedná kombinace, za chvilku jsem kvílela rozkoší. Můj trest skončil.

Asi Vás nepřekvapí že jsem v těch dnech spala s podprsenkou v ruce a nasazovala ji ještě v polospánku.

Věděla jsem že již na vždy, bude příkaz pana v mé mysli na prvním místě. Přes sebe větší útrapy, budu myslet na sebe, až na konci tunelu, lidského chápaní.

Napsal a na reakci se těší pepa-dom@seznam.cz