„Hele, Horáčková, znáš tu starou příhodu ze života, jak se baví ty dvě holčičky v kočárku ?“ ptal se poněkud rozverný Arnošt Pěnička, takto spolužák z druháku nejmenované střední školy. Po záporném zavrtění hlavou spolužákyně pokračoval. „To se takhle zastavily dvě maminky s kočárky na kus řeči a malinkaté holčičky na sebe nejdřív jen tak koukají a pak ta jedna tu druhou osloví. Hele, šeš eště panna ? Druhá holčička odpoví : Jo. A ty ? Já už né. A jaks vo to pšišla ? Ptá se zvědavě  a udiveně první. No šedla šem ši na dudlík.“ „No co jsem od tebe, Pěnička, mohla čekat jiného ? Zase čuňárny,“ poznamenala Adéla Horáčková. „A hele Horáčková, ty už sis sedla na dudlík ?“ „Myslím, že tyhle věci jsou moje věc a tvoje zbytečná starost, prasáku jeden.“ „Já jen tak, jestli víš, že to jde i jinak, než dudlíkem v kočárku. Že bych třeba pomohl.“ „Nestarej se, moderní dívka si umí poradit i bez tvého moudra. A snad na tom nejsem tak špatně, abych musela lovit zrovna tebe !“

Nó, nebyla to tak úplně pravda. Několik pokusů o sblížení s opačným pohlavím nebylo moc úspěšných a mladá dáma sexuálně strádala. Ovšem v sedmnácti není všechno jen o sexu, zvlášť pokud jsou doma dvě malé děti, samozřejmě s máminým druhým manželem, než byl Adélin otec. Ještě štěstí, že se nesnažil dívku vychovávat. Neměl na to moc času, protože se věnoval nižším funkcím v místním fotbalovém klubu, občas zaskakoval za trenéra mládeže a docela ochotně chodil zapít úspěchy dospělého áčka. Aby máma všechno stihla, musela občas Adéla pořádně zabrat. Jediné štěstí, že nemohla kojit, jinak by na ni občas zbyl i tento druh péče. Ale kašičky vařit uměla na jedničku. A pokud k tomu ještě chcete trochu prospívat ve škole, na nějaké seznamování a vodění za ruku moc času nezbývá.

Přesto se jí na nějakém večírku podařilo úspěšně přijít o poctivost, docela nedávno, dokonce si onen napínavý akt už i zopakovala, ale pořád to nebylo nic moc. S kamarádkou a spolužákyní Ivetou to dost často řešily, protože obě na tom byly hodně podobně. Ukázněně držely klukům a těšily se, že konečně přijde ten pravý a dokonalý, se kterým se země zachvěje a je vystřelí neskutečný orgazmus do nadoblačných výšin, jak to slyšely u kamarádek a četly na internetu. Zatím to však nějak nepřicházelo. Tedy ne že by se jim milování nelíbilo. Ale pořád tomu chyběl ten vrchol, který ne a ne přijít. Takže nabídka Pěničky byla sice rázně odmítnuta, aby si dáma nezadala, ale v podstatě by nebyla proti s kýmkoliv, třeba i s Arnoštem, jen kdyby to mělo ten vytoužený vrchol.

Ostatně mladík byl v další konverzaci neodbytný a po několika písemných zprávách na telefonu opět nabízel příjemné chvíle ve dvou. Drze Adéle nabídl, že by si mohli vyměnit svoje fotky, nejlépe odhalené, aby věděli do čeho jdou. Dívka ho tak trochu sprdla, že se nesvlíká jen tak před ledaským  a kdo ví, jestli Arnošt už vůbec někdy nahatou holku viděl. Na to jí odpověděl, že takových fotek má plný telefon, ale ne nějaké nafouknuté hrůzy z internetu, ale mladé holky z okolí, které Adéla určitě zná. To bylo slovo do pranice. Nechtěla mu věřit a tajně doufala, že z něho nějakou tu fotku známé dívky vydyndá. Arnošt s tím nedělal velké štráchy a obratem jí poslal jednu holku z vedlejšího baráku, jen v kalhotkách.

Adéla z toho byla ohromená. Tedy rozhodně ne z jejích mírně přisražených áček, ale opravdu ji znala a pokud se nemýlila, bylo jí ještě čtrnáct a začínala chodit do devítky. Cvičně Arnoštovi vynadala, že je pedofil a ptala se ho, jestli se svými pokusy nepůjde třeba do mateřské školky. Bránil se, že to sám nefotil, že mu to poslala po krátké esemeskové konverzaci a že tohle dneska dělá děsná hromada holek, když se nudí.

Tak tohle musela probrat s Ivetou. Tedy ne že by od nich někdo neznámý z internetu někdy taky nechtěl odvážnější fotku, alespoň s vystrčenými ňadry. Ale obvykle takovouhle konverzaci rychle uťaly a hledaly jiný, méně dotěrný kontakt. Už byly tak vzdělané, že tušily, že cokoliv se na internetu objeví, je tam navždy a vždycky se to může objevit v tu nejnevhodnější chvíli. A kdyby se o tom něco dověděla máma … Tak se tomu vyhýbaly. Ovšem nikdy doposud nenarazily na nějakou svlečenou známou holku, případně známého kluka, který o takovéhle obrázky měl zájem. 

„Hele, Adél, nemáš ten dojem, že je ten Pěnička v pěkným průšvihu ?“ začala úvahu Iveta. „Jestli se nepletu, tak je té holce čtrnáct a jemu sedmnáct. Za to by mohl jít sedět !“ Na tohle nevzpomněla. Ale kamarádka měla pravdu. Tedy alespoň podle jejich chabého právního vědomí. „Tohle by se dalo využít. Zatím ještě nevím jak, ale na něco určitě přijdeme.“ Začaly probírat možnosti, jestli by šel vydírat penězi, což vzápětí zamítly. Nepocházel z prachaté rodiny a věčně neměl ani korunu. Kde nic není, ani smrt nebere. „No a co kdybychom ho zkusili jako mužského ?“ pokračovala Iveta. Adéle to moc nedocházelo. „No jednoduše bychom si ho ochočily a musel by s námi tak dlouho, dokud bychom chtěly. A třeba bychom si ho i mohly trochu víc podřídit, třeba přivázáním na postel a úplným zpřístupněním pinďoura.“ „No to by nemuselo být špatné. Když to s někým dělám, sice se mi to líbí, ale nikdy to není až úplně do vyvrcholení. A kdyby Arnošt musel pořád, dokud budeme chtít, třeba by k tomu nakonec došlo.“

Představy měly bujné, ale jejich realizace určitě bude problém. S Arnoštem by moc práce být nemuselo, protože se projevoval jako velmi vlezlý sexuální loudil. A určitě by se dal ukecat k čemukoliv neslušnému. Jen jestli by chtěl poslouchat a plnit jejich nápady a požadavky. Přece jen, ani on, ani ony s tímhle počínáním neměli moc zkušeností. A i když se považovaly za docela odvážné mladé dámy, některé věci ještě v životě ani nevyslovily, natož potom že by je dělaly. A tak nezbylo, než přistoupit k pokusu.

Arnošt Pěnička přišel s pořádným očekáváním a značnou nejistotou. Sice do Adély dost vandroval, aby si s ní mohl něco začít, ovšem z její řeči moc nevyplynulo, že by byla k něčemu svolná. A najednou je z toho pozvání k její kamarádce Ivetě do bytu. Navíc Iveta taky nevypadala špatně a kdyby Adéla nechtěla, určitě by se její přízni nebránil. Hlavně se dostat ke kundičce. A která holka ji vlastní, mu bylo tak nějak fuk. 

Jenže vlastní nástup spolužákovské konverzace byl zahájen úplně jinak, než si představoval. Vyjela na něj Iveta. „Hele, Pěnička, ty prej si začínáš z mladistvejma. Víš, že je za to basa ?“ Ještě že nežvejkal, určitě by mu zaskočilo. Čekal nějaký start odvážných a lechtivých zážitků, místo toho přišla studená sprcha. Koktal odpověď hůř, než při zkoušení z matematiky. „No to mi poslala vona !“ „No a tys jí o to určitě nenapsal.“ „No napsal. Ale co jsem mohl vědět ?“ Ty holky se snad zbláznily. Přece ho nechtějí udat kvůli fotce v mobilu ? „A navíc tam ukazuje jen prsa a dole má kalhotky.“ „Takže zneužití jiným způsobem,“ přisolila si Adéla, která si vyhledala něco odbornějšího na internetu. „Takže konec se školou, vězení pro nezletilé a to bych nechtěla zažít, co na to řeknou vaši !“

„Holky, vy jste se snad posraly. To mi chcete kvůli jedné fotce zničit život ?“ pokračoval, už značně vyděšeně. Ještě chvíli ho napínaly a pak ubrala z tlaku Iveta. „No ale, kdybys byl trochu uznalej a chápavej, třeba bys nás mohl obměkčit.“ Chytil se té věty, jako tonoucí stébla slámy. „Co byste ode mne chtěly ? Splním vám, co budete chtít, jen s tím nic nedělejte !“ „Ale to bys nás musel poslouchat jako hodinky. Jen tikat nemusíš,“ pokračovala Adéla. „A co to, jako …“ „Lehni si tady na postel, zavři oči, ruce dej za hlavu a uvidíš. Určitě to nebude bolet a myslím si, že by se ti to mohlo i líbit.“ 

Měl v hlavě zmatek, co to má znamenat, ale aby se dostal z průšvihu, byl ochoten udělat opravdu cokoliv a natáhnout se na Ivetinu dívčí postel zase nebylo nic tak složitého. Váhavě se podvolil přání a čekal, co se bude dít dál. Šátky ze skříně ho překvapily a když mu je holky omotaly kolem zápěstí trpělivě čekal, až mu obě ruce přivážou ke zlatému čelu postele. Teprve pak si uvědomil, že se jim vlastně vydal v šanc a dostat se z téhle poněkud ponižující pozice asi nebude žádná brnkačka. 

„Abys nebyl moc chytrej, tak ti ještě zavážeme oči. A jestli nebudeš úplně zticha, tak ti zavážem i tu tvoji nevymáchanou hubu. Tak si to rozmysli, než něco řekneš.“ Být bez možnosti pohybu a jakékoliv obrany, nevidět a ještě ani nesmět mluvit, to byla síla. Radši se vzdá hlasitých projevů. Ale pořád mu nebylo jasné, co s ním ty holky chtějí. Ale pokud mu nezavážou pusu, může s nimi alespoň trochu smlouvat a diskutovat, i když vyhrožují.

„No a když jsi takhle ukázněnej, tak bychom se mohly podívat, jakej si vlastně chlap. To přece nejde, abys jen ty sám okukoval holkám prsa, když jim ještě ani není patnáct.“ Iveta dořekla a Arnošt ucítil asi její ruku na knoflíku a zipu kalhot. Během chvilky měl příro venku a v dívčí dlani. „Chceš ho trochu pohonit ? I když mi není čtrnáct,“ rýpala Iveta. V takovéhle situaci ještě nikdy nebyl. Spíš on někde zatlačil holku do kouta a snažil se jí alespoň rukou dostat do kalhotek. Párkrát už se mu to podařilo, ale pinďoura ještě nikdy nesmočil v kundičce, i když po tom strašně toužil. Jakpak to může dopadnout dnes ?

Jakkoliv byl z celé situace poněkud vedle sebe, pinďour mu reagoval podle předpisu. Jeho tuhnutí bylo evidentní a Iveta se cítila, jako zkušená ženská. Párkrát už něco podobného zkoušela, ale takhle rychle se ještě žádnému klukovi nestavěl. Kdyby tady nebyla Adéla, možná by mu ho i vzala do pusy. Bylo by to poprvé v životě, ale když má zavázané oči … Ono se to snad takhle nějak dělá. Arnošt toho nejprve moc neviděl, ale jak z něj Iveta rvala dost těsné kalhoty a trenýrky, šátek na očích se mu trochu svezl, takže na jedno oko něco málo viděl. A to co viděl, se mu zatraceně líbilo. Jeho pinďoura převzala na chvíli Adéla a užívala si ten dotyk naplno. Iveta přetáhla tričko přes hlavu a svlíkla si legíny i s kalhotkami. Arnoštovi se ta upravená kundička velmi líbila a k tomu dívka ještě sáhla za záda a povolila si podprsenku, kterou nakonec úplně sundala. No co. Kluk má zavázané oči a tudíž nic nevidí. Tak proč si neudělat pohodlí. Protože se jednoznačně chystala si Arnošta osedlat.

Tedy ne že by to už někdy dělala, ale internetové neslušné filmy toho byly plné. Tak to snad nebude chtít speciální kurz a povede se to i úplné začátečnici. A nebude mluvit, kdyby to nebylo tak úplně to ono, aby nevěděl, která je to nemehlo. Když se nad ním rozkročila a začala klesat do míst, kde tvrdě trčel jeho klacek, Arnošt málem vystříkl. On snad bude opravdu šukat ! A ne ledajakou rádodajku, ale jednu z těch hezčích a méně dostupných spolužákyň. Kdyby tak tušil její černé myšlenky a úmysly.

Iveta si jednou rukou přidržela roztažené stydké pysky a druhou si navedla jeho úd přesně do kundičky. Z celé této události byla vzrušená na maximum a i  když se její vaginy nikdo nedotkl, měla tam mokro až až. Žalud proklouzl, jako kdyby tam byl zvyklý odjakživa, trochu jí povolily nohy v dřepu a tak se zbytek nabodl, jak sele  na rožeň. Bylo to neočekávané, ale ne nepříjemné. Arnošt zaúpěl, ne snad že by ho něco bolelo, ale byl tam ! Přímo v kundičce ! A poprvé v životě hluboce prožíval tu krásu teplého vlhka,  které ho obklopovalo. 

Dívka si jeho dráždění užívala, ovšem Adéla se cítila tak trochu odstrčená. No ale co jí zbývalo, než trapně čekat, až kamarádka opustí vytoužený kolík. Protože nebyla tak vzrušená, jako Iveta, zbyla jí mozková kapacita i na kontrolní mechanizmy. „Hele, nenatáhneš mu pláštěnku ?“ zeptala se. „On bude určitě děsně nadrženej a aby včas poznal, že bude stříkat.“ Věcná a správná poznámka. A tak Arnošt vzápětí poznal rozdíl mezi kundičkou naostro a s prezervativem. Hádejte, co se mu líbilo víc ? Ono ale vlastní rolování prcgumy na příro, které pozoroval jen tím jedním částečně poodhrnutým okem, bylo taky zajímavé. Kde se to ta Iveta mohla naučit. No ono to někdy nemusí být přímo s pánem. Tvrdý rohlík dovede udělat podobnou službu, jako školní pomůcky z hodiny sexuální výchovy.

Bylo jasné, že v téhle vyšprajcované atmosféře nemůže mladík dlouho vydržet. Asi by měly mít holky na prezervativy nějakou slevu, neboť ten první nevydržel prázdný ani dvacet vteřin. Iveta z toho byla poněkud zklamaná, protože nějaký orgazmus se nezačal ukazovat ani na vzdáleném obzoru. I když její napichování na pinďoura se staženou předkožkou a tím pádem tenkou gumou krytým  žaludem, bylo velmi příjemné a v kundičce jí způsobovalo pořádně dobře. Jeho tuhost ovšem poněkud povolila a tak ho honem vytáhla a začala odstraňovat nebezpečnou dávku spermatu. Poprvé v životě na to moc šikovná nebyla, takže obsahem prcgumy pobryndala nejen jeho kulky, svoje prsty, ale i jeho břicho. 

Papírové kapesníky vše vyřešily velmi rychle, ale nevyřešily problém, co s Adélou. Ta už by nejraději osedlala Arnošta a zkusila si to, co před chvílí kamarádka. Jenže rozbrnknutá Iveta nechtěla být odstrčena  a ráda by v tom kouzelném počínání pokračovala. Třeba by nakonec došla tam, kam chtěla. Ovšem s tím splihlým přírem tak leda mohly plácat mouchy, rozhodně ne se tvrdě milovat. Tak se ho Adéla chopila a začala s důraznou honitbou. Opravdu to netrvalo dlouho, jako je v sedmnácti skoro normální, a stál opět jako svíce na oltáři. Oblékla mu další prezervativ a nechala kamarádku, ať se tedy znovu nabodne. 

Marnost nad marnost a všechno je marnost, praví klasik. Asi ještě nebyla svým psychosexuálním vývojem připravená na pořádný orgazmus s chlapem a potřebovala nějaký čas zdokonalovat. Když Arnošt naplnil druhý prezervativ a ona ještě pořád nebyla, vzdala to. Pro Adélu nastal ten vytoužený čas, kdy si mohla konečně postavit příro pro sebe. Třetí prezervativ, další erekce a konečně to vytoužené nasednutí s hlubokým průnikem. Nejprve se musela chvíli snažit, aby začala cítit to krásné vzrušení a kundička jí začala řádně fungovat. I když to bylo příjemné a občas se zdálo, že by to mohlo postoupit i kousek dál, pořád to nebylo to ono. A ona po orgazmu na příru tak strašně toužila ! Více méně instinktivně pochopila, že když se občas dobere vyvrcholení v soukromí drážděním rukou, šlo by možná Arnoštovi trochu pomoct s drážděním kundičky a nasáhla si prstem roztaženou pičku, poštěváček a přidala na síle i rychlosti. Teď to bylo ono !

Přesto se musela snažit ještě notnou chvíli, než se dobrala k nic neříkajícímu výkřiku „ííííí“ a po odeznění všech krásných pocitů padla zemdleně na Arnoštovu hruď. Ten sice moc netušil, co se právě stalo, ale pochopil, že postoupil někam, i když nevěděl kam. Zato plně v obraze byla Iveta a krvavě Adéle její vyvrcholení záviděla. Už ale neměla odvahu začít znovu, i když jí došlo, že přidráždit si kundičku rukou může být pro výsledek snažení značně prospěšné a snad by to už byla ochotna i udělat. 

Osvobození Arnošta bylo dílem okamžiku, i když ten na rozvázání vůbec nespěchal. Dělo se mu všechno krásné o čem snil a doposud se toho jindy nedočkal. Jeho pocity nezkušeného panice mírně přetrvávaly a tak byl rád, že holky všechno vyřešily v podstatě bez jeho aktivní účasti. Nejvíc ho těšilo, že se holky v té euforii zapomněly obléct a mohl, nyní už oběma očima, koukat na jejich prsa a před nedávnem řádně použité pipiny. A hrdě koukal na noční stolek, na kterém spočívaly tři naplněné a zauzlované prezervativy. Asi byly z nekvalitní gumy,protože kundičky obou dívek zůstaly v pořádku, nevygumované.