Tenhle příběh se odehrál kdysi dávno, kdy babička už sice nechodila do školky, ale za klukama taky ještě moc ne. A stal se na malém městě, kde se všechno prožívá tak nějak kolektivněji a každý o všem všechno ví. Ovšem i skoro před padesáti léty měli lidé své tužby, přání, problémy a prožívali je neméně intenzívně, jen k tomu neměli internet, chytré telefony a AI. Ale dovedli si poradit i tak.

Helena byla děvče v rozpuku, kousek po třicítce, tehdy se této kategorii říkalo silonka, tedy jako že je k neroztrhání, jako kdyby byla z umělé hmoty. To platilo nejen o fyzické kondici, ale i o psychické odolnosti, zkrátka o celém životě. Ale všude je něco. Její manžel si nějak zvykl cestou z práce se stavit s kamarády v hospodě. Tedy ne že by se upravil k  nepoznání, ale ono i těch pár piv bylo v jeho jednání cítit. A když je měl v sobě, nejraději zalehl doma na gauč k jednomu ze dvou programů televize. Bylo mu jedno ke kterému, protože stejně za chvíli utahaný z práce usnul a vydržel chrnět, než se šlo spát. A jak byl rozespalý, nějak se mu nechtělo mít se blíž ke své ženě Heleně. A být dlouhodobě sexuálně neuspokojená, které ženské by se to líbilo.

Na nevěru nějak neměla pomyšlení, neboť, jak bylo řečeno, na malém městě si všichni vidí skoro do talíře a přijdete do řečí, ještě než se něco stane. A tak tiše strádala a nevěděla, co s tím. Koupit si nějaké šidítko, to tehdy bylo nemožné, neexistovaly na to obchody. A svíčka sice tvarově připomínala to, čeho se jí nedostávalo, ovšem chybělo tomu to náruživé funění do ucha. Že by odjela sama na dovolenou, to nepřipadalo v úvahu, protože by se neměl kdo starat o dvě dorůstající děti a manžel by měl doma takový borďas, že by to nešlo dál. Tak trpěla nedostatkem milostného vyžití a mlčky doufala, že zasáhne nějaká vyšší moc a všechno v dobré obrátí.

Zasáhla. Nebyla to vyšší moc, ale spíš náhoda. Už tehdy se zobala antikoncepce a potřebovala napsat novou. Tedy s věčně na gauči chrnícím manželem to skoro celý měsíc nebylo potřeba. Ale jeden neví, kdy se zadaří a i ten přiopilý táta mohl způsobit svou dost výjimečnou přítulností katastrofu v podobě nechtěného těhotenství. A co kdyby se našla nějaká neočekávaná příležitost ? Lépe je být připravena. A tak se objednala k jednomu ze dvou obecních gynekologů, jako ostatně každého čtvrt roku.

Pan gynekolog byl muž v nejlepších letech, který dovedně skrýval důvody, proč si vybral zrovna tohle povolání. Všechny pacientky k němu vzhlížely s posvátnou úctou, neboť on byl tím mužským, kterému pravidelně nastavovaly své klíny k podrobné prohlídce a dokonce se jich mohl i dotýkat svýma rukama. A manželé o tom věděli a neměli odvahu jim tuto činnost zakázat, neboť byla potřeba. Nejen pro ujištění o zdraví zákonných poloviček, ale hlavně proto, aby doma nepřibyl další hladový krk a nekonečná otrava s malým ukřičeným harantem. Tak mlčky trpěli tyto čtvrtletní manželské skoro nevěry, aby byl doma klid.

Pan gynekolog byl ovšem člověk ohleduplný a protože většinu svých pacientek znal od jejich první návštěvy v jeho ordinaci, choval se k nim podle jejich povahy. Ty co trpěly na jeho křesle hůř než na středověkém skřipci, zbytečně netrápil, sice udělal vše, co bylo potřeba, ale dost odosobněně, aby se necítily nějak nekomfortně. S jinými prohodil nějaký ten žert a byly i takové, se kterými hovořil jako se starými známými. Helena patřila k té druhé části, se kterými se bavil skoro normálně. A když se zeptal, jak moc bude antikoncepce využita, odpověděla podle pravdy, že tedy nic moc a určitě by si zasloužila něco víc,  než jen hlasité chrápání z obýváku. Zeptal se jí dost přímo, jestli s touto situací bude něco dělat, třeba si najít nějakou náhradu. Mužských je všude dost. Zhrozila se nad touto odvážnou myšlenkou, protože rodina je rodina, i když mužský tak trochu stávkuje. A drby na malém městě dovedou hodně.

„Víte, paní Heleno, určitě by se nějaká pomoc našla,“ začal opatrně, neboť byl přesvědčený, že má před sebou tu správnou. „Existuje skupinka přátel, kteří mají podobné problémy jako vy, ženy i muži. A občas se sejdou a vzájemně si vypomohou. Samozřejmě jen důvěryhodné osoby, žádní keckové, kteří  neudrží jazyk za zuby. Nechte si to projít hlavou a kdyby vás to zajímalo blíž, ozvěte se. Stačí zatelefonovat. A nebo kdybyste chtěla vědět něco bližšího. Ale podrobnosti vám nepovím, protože o společnosti raději moc nehovoříme.“

Helena se málem zapomněla tím překvapením dooblíkat a pádila na čerstvý vzduch, aby lépe strávila, co právě slyšela. O možnosti nahradit líného manžela uvažovala, ale spíš si s tou myšlenkou jen tak pohrávala. Tu skupinku si nedovedla představit. Co se to tam může dít ? To se sejdou, svlíknou se a každý si vybere podle svého gusta ? A co když se jí partner, co si ji vybere, nebude líbit ? Může ho odmítnout, aniž by ji vyhodili z kolektivu ?  Otázek tisíc, odpovědi žádné. A oč to bylo všechno záhadnější, o to víc o všem přemýšlela. Ono mít zase po delší době pořádné příro v kundičce, by nebylo k zahození. A co kdyby ji chtěli třeba dva ? Že by si užila takhle moc ? Ale co si o ní budou myslet ostatní ? Přece jen nechtěla přijít do řečí a když ji uvidí na takovéhle seanci víc lidí, navíc neví kterých, je to trochu sázka do loterie.

Ale červík v myšlení hlodal silně. Představa pořádného sexu ji hnala vpřed a v podstatě nepřemýšlela o tom zda se zúčastnit, ale jak na to, aby si nějak špatně nezadala. Usoudila, že nejlepší by bylo se o tom pobavit s panem doktorem, který snad ví všechno a podrobně. Navštívila ho, ale byl tajemný jak hrad v Karpatech a moc se toho nedověděla. Přesto nedovedla myšlenku na účast v nějakých soukromých orgiích opustit a pozvolna spěla k pozvání. Příjemně jí u těch představ šimralo v podbřišku.

Vilka, do které měla přijít, byla na okraji města, trochu bokem ostatní zástavby a musela uznat, že není vidět ani do oken, ani do zahrady. A když přišel ten dotyčný páteční večer, strávila skoro celé odpoledne v koupelně, pak na sobě fungl nové prádlo, oblečení takové to lepší, ale ne žádné velké večerní, aby se manžel nedivil, jak moc se strojí na posezení s kamarádkou, tak zněla oficiální verze. Tedy ne že by se jí tou nervozitou netřásly nohy a trochu i ruce. Ale slibovaný veliký zážitek bylo něco, po čem děsně toužila a tak kráčela, i pře silnou nervozitu, řádně odhodlaně.

První překvapení bylo hned u vstupu. Přivítala ji zdravotní sestra z ordinace pana gynekologa, odvedla ji do menšího pokoje, kde byl pan doktor ještě s jednou ženou. „Tak, děvčata, zkusíme něco na posílení odvahy,“ řekl a nabídl jim dost plnou napoleonku s velmi dobrým koňakem. Voněl, chutnal a skoro nepálil, i když silný asi byl. Ta druhá žena byla o něco mladší, než Helena a od vidění ji znala z města. „Dneska tady budete dvě novicky, ale nebojte, pánové jsou slušní a nebudou chybět ani stálejší účastnice našich večírků,“ pokračoval pan doktor. „A kvůli vám, abyste se nestyděly, dnes budou na úvod nahatí pouze pánové, dámy zůstanou oblečené, až do rozchodu.“

Jak do rozchodu ? přemýšlela Helena. To budou chlapi nahatí, ony oblečené a budou jim jen honit pinďoury a pak se rozejdou ? No to si moc neužije ! Na otázky ale nebyl čas, šlo se k ostatním, s druhou skleničkou koňaku v ruce. Obě pozdravily a zjistily, že nejmíň polovinu chlapů znají z města od vidění, dva z nich s Helenou chodili do školy, i když ne do stejného ročníku. Se všemi si přiťukly a koňakovky byly zase prázdné. Dámy byly všechny opravdu oblečené a pánové úplně nahatí, jenže jak seděli kolem stolu, nebylo vidět nic z toho důležitého. Hlavně neztratit glanc, tvářit se neutrálně, ono to nějak dopadnout musí.

„Tak, dámy a pánové,“ řekl pan doktor, „začínáme. Navrhuji, aby jako první si vybraly provázek naše nové účastnice.“ Nevěděly, co mají dělat. Jaký provázek ? A v tom je Helena uviděla. Na stole, mezi houfem mužů, kteří  byli zatím vidět jen do půli těla, leželo srovnaných několik provázků, jejichž jeden konec byl na stole, druhý končil kdo ví kde. Nejdřív přistrčil pan doktor ke stolku její novou kolegyni. Ta nechápavě vzala jeden provázek mezi prsty a zatáhla za něj. „Opatrně !!!“ zaječel jeden z pánů a postavil se. Provázek byl totiž přivázaný k jeho přirození a razantní záběr nové účastnice mu asi nebyl moc příjemný. „No tak si ho odveďte, když jste si ho vybrala,“ radil pan doktor. Na první pohled to vypadalo, jako když kdysi u babičky o prázdninách vedla kozu na pastvu. Jenže ta byla na tenkém řetízku a přivázaná kolem krku a nikoliv za intimní partie.

Pán se zacházení vůbec nedivil, zřejmě tohle demokratické opatření znal z jiných večerů. A udivená dívka si ho odváděla, aniž moc tušila kam, však on už jí na chodbě poradí. Protože dost povolila v tahu, jeho příro na provázku vypadalo poněkud sklesleji, než když bylo napnuté kupředu. Ovšem vzápětí začalo poněkud narůstat, neboť pán si živě představoval, jak asi může novicka kolektivu vypadat  bez oblečení. I tahle dáma zřejmě nebyla žádná začátečnice, protože její oblečení sice plně zakrývalo její postavu, ovšem tak, aby bylo vidět, co se pod svršky ukrývá. A to ho právě dost silně vzrušovalo. Ten pocit, že za chvilku budou sami v pokoji a bude si s ní moct dělat co chce, tedy jestli nezačne jančit, jak se to sice málo kdy, ale přece jen občas stávalo. Svlíkne si ji a bude z tohoto kolektivu první, který se bude moct kochat její nahotou a pak, pak jí zalehne mezi nohy a bude jim oběma určitě krásně.

Mezi tím přišla řada na Helenu. Ta už měla počínání okoukané a tak zacházela s vodícím provázkem daleko opatrněji, než kolegyně. Navíc si vytáhla jednoho z  bývalých spolužáků a ten statečně spěchal hned za ní, aby ho za pinďoura netáhla, jak roztouženého psa od plotu s fenkou. Dirigoval ji do jednoho z pokojíků, jehož hlavní součástí nábytku byla široká postel. „Chceš si vykat, nebo budeme pokračovat jako zamlada na škole ?“ zeptal se, čímž dal najevo, že ji poznal po letech taky. Zůstali u tykání, požitkářsky se usadil na postel a vybídl ji, aby si odložila všechno, co nebude potřebovat k milování. Tedy úplně všechno.

Helena byla mírně pod vlivem výborného koňaku a tak neváhala. Rozepnula košilovou halenku a odhalila svoji modrou podprsenku s bílými krajkovými aplikacemi. Pak spustila sukni, kalhotky byly ze soupravičky. Partner cítil její částečné rozpaky, tak si ji stáhl na klín a vyhledal ústa. Jejich chuť ho trochu vyděsila. Hergot, začátečnice, přijde se rtěnkou, jako kdyby nevěděla, že to je nejsnáze  zjistitelná známka působení ženy na těle muže. Ještě že je nahatý a nemůže mu nechat otisk rtů na košili. To by doma mohla být katastrofa.

Jak ji objímal kolem těla, našel zapínání podprsenky a už byla dole. Pak ji položil na záda a zaútočil na kalhotky. Ukázněně nadzvedla zadeček, aby mu usnadnila jejich sundání. Sice její tváře trochu zalila červeň, protože jedinými dvěma muži, kteří si mohli prohlídnout doposud její kundičku, byl gynekolog a manžel, ovšem svoji nahotu snášela statečně a když jí mírným tlakem roztáhl stehna od sebe, ukázněně držela. Těšila se na to, co by mohlo za chvilku přijít. A ono přišlo. Sice nějak v tom napětí zapomněla na nějakou manipulaci s jeho přírem, ale pánova představa, že má před sebou novou hračku s mírně strachem sevřenou kundičkou, mu nabudila pinďoura, že s ním mohl skály rozbíjet. Leč projevil se jako zkušený a ohleduplný partner a nejdřív na ni zaútočil jazykem. Doma už nejmíň čtrnáct dní nebylo nic a tak Helena zasyčela blahem, jak jí jeho jazyk prolízl poštěváček. Navíc její manžel v poslední době nějakou předehru vynechával a mírně opilý se na ni sápal, aby uvolnil napětí ve  varlatech. Její pocity nějak neměl čas řešit. A tak dráždění kundičky bylo vzrušující a překrásné. Usoudila, že tohle to je to ono, co jí chybí a po čem touží.

K jejímu prvnímu dnešnímu vyvrcholení dospěli v podstatě za chvilku. Pán měl výdrž daleko větší a nebyl žádný začátečník, takže ji nechal trochu vydýchat a aniž ho vyndal, pokračoval dál. Když na ni zase začaly přicházet krásné chvíle, otočil si ji a nasadil odzadu. Tedy do kundičky, ne do zadečku. S hlubším průnikem až někam na samé dno vyvrcholení Heleny urychlil. Jenže tentokrát, místo výdechu, pokračoval dál a naopak přirážení ještě zrychlil. Tím její požitek znásobil, až začala neartikulovaně vyhekávat a nakonec pištět vysokým hláskem, aniž o tom věděla. A pán nehodlal stále ještě končit a přidal třetí Helenin orgazmus, až se jí obracely oči a bylo vidět jen jejich bělmo, panenky v tom neskutečném blahu bloudily někde uvnitř očních důlků.

Ženy se zmocnilo rozněžnění a byla vděčností schopna úplně čehokoliv. Jenže nebyla schopna převzít nějakou iniciativu a nechávala muže, aby se na ní ukájel, co  mu libo. V rozhodující chvíli měla pocit, že už na něho jde ejakulace, ale vnímala to někde úplně mimo hlavní pozornost. No co. Na co ty bobule zobe. Muž ho ukázněně vytáhl a pokropil jí bříško, přitom první cákanec skončil až někde na jejím levém ňadru. Tak byl natlakovaný a vzrušený. Helenu horké sperma na těle nesmírně vzrušilo a málem se udělala znovu, i když doma tenhle závěr považovala spíš za mírně nudný a poněkud  nečistý. Hlavně ať se nezaneřádí prošívaná deka a polštáře. Tady to bylo takové úplně jiné. Nejen tím, že na posteli nebylo žádné přikrývání, ale hlavně předešlé milování bylo tak ohromné, že si ty lepkavé flíčky docela užívala. A rozhodně by jí nevadilo, ani kdyby skončily uvnitř v kundičce. Sliznice jsou v ní citlivé a trocha horkého spermatu by ji určitě potěšila.

Když se po souloži dali poněkud dohromady, doporučil jí partner, aby oblečení  nechala na místě a šli se podívat, co dělají ostatní. Nejprve se málem červenala, jednak kvůli své nahotě a druhak protože naprostá většina žen byla nabodnuta na příra různých pánů a vůbec jim nevadilo, že jsou v podstatě na veřejnosti, tedy v širším kolektivu. Z počátku uhýbala zrakem od jednotlivých dvojic, aby nevypadala, jako nějaká šmíračka, co kouká na to, jak péro leze do pičky. Ale ono nebylo v podstatě kam uhnout, protože se něco dělo všude. Nejen v hlavní hale, ale i v  dalších menších místnostech, kde byli po jednom i dvou párech.

Nakonec se zase objevil pan doktor a ptal se jí, jak se jí dnešek s jiným partnerem líbil. Až se samou chválou zalykala a nebyla schopna své fantastické pocity jasně pojmenovat. „No vidíte,“ pokračoval. „A takových šikovných chlapů tady máme celou hromadu. Když budete chtít, můžete si vybrat. Ale obvykle to řešíme provázky, aby nevznikaly milenecké dvojice. My jsme kolektiv sexuálních radovánek a ne svatební seznamka. Navíc skoro všichni mají někde své  stálé partnery a rozvod, to je přece fuj.“