Pepa se smál, pozoroval jak Jitka překotně dýchá, spíše ze sebe vyráží vzduch a následně po něm lapá jak kapr na suchu. Popravdě se nebylo co se divit. Po té co připravila skvělej oběd se nadlábl, překonal chuť na kavalec a odvedl ji do mučírny v horním patře jeho domu. Kde již několik hodin nechal řádit své sadistické choutky. A to jak na Jitčině těle, tak hlavně na její duchu. Miloval, když se hrůzou roztáhly její zorničky, když se strachy rozechvěla, když se její mysli zmocnila panika, před kterou se nelze schovat. Neboť zaplaví cely mozek, každý nerv v celém těle. Hrdlo se jí sevře úzkostí, hruď se silně smršťuje a vzdouvá a přesto se jí vzduchu nedostává.

Uměl moc dobře vyvolat tyto pocity a věděl jak tyto emoce navodí v Jitce absolutní vzrušení, které naplní pohár všech jejich potřeb a její duše se bude toulat po hvězdách. Prožije rozkoš v bolesti, jakou ji většina žen může jen závidět. Neboť k takovému uspokojení, jaké Pepa dokázal poskytnout si nikdy ani nepřičuchnou.

A to hlavní ji dnes teprve čekalo.

Před týdnem stála přivázaná ke kříži, čelem ke stěně, oči zakryté v ústech roubík a odstávala šlehance důtkami přes záda. Do zad to štípalo, ale nebyl to žádný tvrdý výprask. Spíše něco co se děje běžně v komerčních SM studiích, kde si často rádoby dominy s rádoby suby hrají na BDSM. Pozor na tom není nic zlého. Naopak, kde komu to zpestří jeho sex i celé jeho pozemské bytí. Ovšem se skutečným vztahem, kdy jeden plně a bez výhrad ovládá druhého. A přitom sleduje jen to jak ho naladit na strunu, která v jeho nitru zazní nenapodobitelným tonem nebeského chorálu. To nemá pražádné podobenství.

Jitka věděla, něco přijde, pro pár šlehanců důtkami by ji Pepa do podkroví nevedl. Ucítila jak ji cosi přiložil kousek od rozkroku na vnitřní stranu stehna. Čekala přísavku a elektrodu, mučení elektrikou se ji dostávalo poměrně často. I když z pravidla tak, aby ji Pepa viděl do tváře a vše řídil dle jejich reakcí, které nebylo v jejich silách nikterak ovládal. Stále ji na stehno cosi tiskl, když ucítila zašimrání a bodnutí po kterém přicházela bolest, jiná než zatím poznala jakoby se podivně rozlévala.

Chvilku ji zabavil v celku běžným roztahováním análu, pak přišlo zašimrání a ta samá neznámá bolest do druhého stehna. Bolelo to sice jak čert, ale vůbec neuměla bolest definovat. Nebylo to podobné ničemu co znala.

Pepa vzal jeden ze s vích oblíbených pásků, používal ho již tolik let, že měl i jméno. Říkal mu Mrštný švihák.

Z kozinky vyrobený řemen byl dokonale zpracován k ohebnosti, dokázal se po cele délce kontaktu s tělem zakousnout do kůže. Rána od něho nepronikala tolik do masa, jako u těžších nástrojů z Pepovi sbírky, bylo to takové kousnutí, jaké umí špička biče. Ovšem Švihák se vždy zakousl poctivě přes obě půlky. Po devíti silných ranách si protáhl svaly, ne jen na ruce. Podobně jak u pálkaře na baseballu, pohyb vycházel z boků a do švihu se zapojily se všechny svaly, Pepova trénovaného těla. Kůže na zadku mezi tím opuchla jak se po výprasku stává, přišel pocit, že se jí nejde ani dotknout. Pak ji nasázel ještě jednu devítku. Kdo nezažil přerušovaný výprask nepochopí.

Již poznané přiložení čehosi, následné zašimrání tentokrát přišlo do obou podpaždí, bodnutí a ta cizí bolest se rozlévala za Jitčina úpění do roubíku. Pepa Jitce vrazil robertka do obou dírek a nechal ji přes hodinu postát ve tmě než ji začal odvazovat.

Jak měla možnost vzala zrcátko a okukovala stehna i podpaždí. Viděla boláček a zarudlou kůži, že by ji Pán dal nějaké injekce? Ostatně to nebyla její starost jen kousek zvědavosti, co si ve skrytu duše dovolila. Zálibně si ještě okoukla rozsekaný zadeček a šla po vlastních povinnostech.

Dnes se ji vše osvětlilo. Byla pevně přivázaná na trestném křesle s nohy od sebe stejně jako s tělem nemohla s nimi ani pohnout. Jen paže měla zcela volné. Když se dozvěděla, proč polil ji studený pot.

Pán ji ukázal sklenici a v ní uvězněné vosy, přes otvor ve víčku byla položena karta. Viděla jak přiložit injekční stříkačku s odstraněným spodkem a kapkou sirupu uvnitř, jak na přesun k tělu zakrýt otvor, přitisknou ke kůži a pak pomalu mačkat píst, zmenšovat vose prostor. V tom Pán stříkačku zvedl a vosu co vlétla za sirupem nechal uletět. Pepa se pohodlně usadil proti ní a kochal se jejími rozpaky. Ukázal na stolek se vším potřebným a tím s vím klidným hlasem řekl. Teď čubko sama! Necháš tam vždy v letět dvě holky a hezky si je přitiskneš na obě bradavky, až vykonají svou práci.

Pak koukej do stříkačky nalákat nějaké zvlášť na pomstu natěšené a ty si dáš ty moje čubko na klitoris! Posledně to byla jen malá rozcvička. Pro jistotu, abych ještě nemusel čubku křísit při nějaké alergické reakci.

Nyní již měla dvě žihadla v levé bradavce v mysli panický strach, sevřený krk, na kterém se svaly svíraly v křečích. Přesto pokračovala, splnění příkazu, bylo jisto jisté. Za prvé si vůbec neuměla představit nevykonat cokoli ji bylo nařízeno. A hlavně jak by si mohla užít strach, prožít nepopsatelné pocity, kdy hrůza zaplaví mozek a odnese ho kamsi daleko do oblak, kde se vše promění v absolutní štěstí. Nic z toho by nešlo naplno prožít, pokud by vše nemělo dojít naplnění.

Jed z bodanců působil jak má, levá bradavka temno rudá neskutečně nateklá i druhá již byla jak zralá jahoda. Bolely jak ještě nikdy. Jitky ruce pevně svíraly stříkačku na klitorisu, palce pomalu tiskli píst. Vosy uvnitř bzučely čím dál zlověstněji. Pepova empatie vnímala, naplňovala ho radostí z totálního vzrušení jeho milované. Další příběh pro milovníky a milovnice BDSM. Vaše názory rad přijmu na pepa-dom@seznam.cz