Měla jsem pořádný fofr. Bylo už pozdě odpoledne a já měla jenom pár hodin na to, abych odevzdala velmi důležitou esej pro jednoho profesora. Jenže jsem na ní ještě ani nezačala pracovat… K mé smůle ještě na koleji nejel výtah, takže jsem vybíhala až do sedmého patra. Brašnu jsem měla narvanou knihami. Doufala jsem, že to prostě za večer a v noci nějak zvládnu. Koukala jsem do země, a jak jsem zatáčela za roh, nevšimla jsem si, že tam někdo stojí. Plnou rychlostí jsem vrazila do nějakého kluka, co tam stál.

Moje brašna upadla a knihy se vysypaly na zem. Prskla jsem omluvu a rychle to začala sbírat. Kluk se okamžitě taky sehnul a začal mi pomáhat. V tu chvíli jsem se na něj konečně podívala a bylo to, jak kdyby mnou projel elektrický výboj. Ty jeho pronikavé oči, to jeho strniště, široká čelist, mužné rysy… Ještě nikdy jsem ho tady na koleji neviděla, to bych si byla jistá! Úplně jsem oněměla. On se mi taky omlouval, že tam tak hloupě stál, a pomohl mi sesbírat knížky. Taky se podíval na jejich tituly. A hned viděl, že studuju politologii. A jaká náhoda, on byl na politologii už v doktorském studiu…

Představil se mi jako Martin. Chtěla jsem si knížky vzít a rychle běžet psát, ale on je pořád držel v ruce, stál tam a okouzloval mě svým hlubokým hlasem. Začali jsme si povídat, prozradila jsem mu téma svojí eseje, rozvinula se velice zajímavá debata. Martin snad věděl úplně všechno! Proboha, proč mě některé ty věci, co říkal, samotnou nenapadly? Byl tak chytrý… A vypadal tak chlapsky… A charisma z něj doslova sálalo na dálku. A ty jeho modré oči byly tak pronikavé, až jsem se červenala a hihňala jako malá holčička.

Připadalo mi, že díky těm věcem, co Martin řekl, budu mít esej napsanou jedna dvě. On se dokonce sám nabídnul, že by mi s tím mohl trochu pomoct – ovšem když budu chtít! Samozřejmě jsem chtěla. Ukázala jsem mu svůj pokoj a pustili jsme se do práce. Všechny moje knihy měl úplně v malíčku, díky němu myšlenky plynuly úplně samy a ten text byl prostě perfektní. A stejně perfektní byl i on, nenápadně jsem k němu vždycky přivoněla a přivřela oči a věděla, že tuhle vůni budu cítit ještě mnoho dní vždy před usnutím. A přitom byl Martin ještě pořád cizí! Jenže něco mezi námi bylo, napojili jsme se na sebe a ta moje esej byla hotová za necelé dvě hodiny.

Naprosto neuvěřitelný výkon a já si byla jistá, že za ni dostanu tu nejlepší známku. A Martin navíc nějak udělal, že když se nade mě naklonil, já se vůbec nebránila. Však jsem po něm celou dobu toužila, musel to vycítit. Úplně jsem mu podlehla, v hlavě zatemněno. opřela jsem se do opěradla židle a on byl nade mnou a já jsem se mu úplně vzdávala a vychutnávala si ty vášnivé hluboké polibky. Potom mě zvednul do náruče a přenesl k posteli. Celé jsme to dělali beze slov. Bylo to totální vzplanutí. Už jsem nebyla tak paralyzovaná jeho charismatem, už se ve mně probudila ta šílená živočišná touha. V jejím návalu  jsem Martinovi jedním rázem svlékla tričko. Ani na chvilku jsem se nechtěla odtrhnout od jeho úst.

Ani nevím, jak se to stalo, že jsme tam za chvilku seděli v mojí posteli úplně nazí. Dotýkali jsme se jeden druhého. Vychutnávali si ten soulad naší erotické touhy. A pak, že inteligence není sexy… Inteligence je tak strašně moc sexy, až se mi z toho chtělo skoro brečet. Děla cokoliv, vybít ze sebe ten šílený příval emocí. Vyřešila jsem to tak, že jsem se prostě nabodla na Martinův vztyčený kolík a začali jsme šíleně šoustat. Ale opravdu šoustat, myslím, že by to pro nezávislého pozorovatele bylo mnohem lepší než nějaký erotický film. Dokonalé, plynulé pohyby, které do sebe přesně zapadaly, jak kdyby Martinovo péro bylo stvořené přímo pro moji pičku. Moje kundička tak nádherně vlhká a promazaná, hrozně dychtivá a vzrušená. Chtěla jsem ho v sobě hlouběji, rychleji, vraženého až po kořen, chtěla jsem sama dělat divoké pohyby pánví. A ten orgasmus byl nádherný, silný, plný velkého zadostiučinění. Zajíkla jsem se u něj, kousla Martina do rtu a on mi na oplátku skoro až bolestivě zmáčknul bradavky, což ale paradoxně ještě vybičovalo moji slast.

Z té polohy nahoře a z těch pohybů mě pořádně bolela stehna, ale já tu bolest vůbec nevnímala, cítila jsem jenom tu nekončící slast, jak do mě jeho kolík pronikal znovu a znovu. Potom si mě Martin však znovu podrobil svojí mužnou silou, když se převalil nade mě, já skončila na zádech a nahoře byl on, stehna mi držel roztažená pořádně od sebe a píchal mě do mokré kundičky jako o život. Museli jsme být hrozně hlasití a hluční. Nevím, nedokážu si vzpomenout na nic konkrétního. Vím, že jsem ho v jednu chvíli držela okolo krku, to bylo asi v momentě, kdy jsem se znovu udělala. Zuřivě jsem ho líbala a zblízka se mu dívala do očí a oba jsme u toho hrozně vrčeli a funěli. Potom se Martinovo tělo celé vzepjalo a také prožilo vyvrcholení, takže mi svým semenem nádherně vystříkal mušličku. Potom jsem si dala sprchu a jako omámená šla spát a spala jsem tvrdě a nesmírně spokojeně. Za esej jsem dostala výbornou a pořád čekám, jestli na moje dveře Martin nezaklepe, protože jinak pořád zůstane tím cizím frajerem.