Erotické povídky
Další povídky od bobis:
- Teta Lída
- Pavla
- Marek - skutečný a pravdivý příběh ze života
- Řidičem na oslavě
- Inženýrka Vlasta
- Ženský to mají těžký
- Petr a Lucka
- Jarča
Vloženo: 16. 11. 2026
Jana v lázních
Stalo se to v sedmdesátých letech minulého století. Tenkrát se ještě stát o své občany alespoň trochu staral. Lázně byly sice na poukaz, ale zadarmo. Dívky i ženy v té době ještě bývaly stydlivé a už vůbec nebývalo běžné, že by se některé zbavovaly svého případného ochlupení.
Janě bylo dvaadvacet. Sice už byla téměř dva roky vdaná, ale stále byla dost stydlivá. Jejich sexuální činnost většinou spočívala v poloze misionářské, občas zezadu na boku. Nebyla ráda, ukazovat se nahá ani před svým manželem, to jen za šera či ve tmě nebo pod pokrývkou svolila, aby z ní vše svlékl a věnoval se jejímu nahému tělu. Její manžel byl jen o půl roku starší a ona jiného muže nikdy nepoznala, byl to její první. Oba chtěli dítě, ale nějak se to stále nedařilo. Jana se tedy objednala ke své gynekoložce. V minulosti si vybrala doktorku, aby se nemusela svlékat před nějakým cizím chlapem. Ale ani před svou lékařkou neztratila stud, přitom u ní nebyla poprvé, a tak s ruměncem na tváři vylezla s odhalenou dolní polovinou těla na kozu. Její doktorka měla jemné prsty a její dotyky v podbřišku a okolí lasturky byly velmi příjemné, a dokonce i trochu vzrušující, tak zavřela oči a oddávala se těm hezkým pocitům. Ale když jí pak na ústí pochvy nasadila chladná, kovová zrcadla a zatlačila hluboko dovnitř, bylo po příjemných pocitech. Výsledkem bylo, že jí doktorka poslala na specializované pracoviště do krajského města. Jana z toho měla obavy, netušila, zda tam bude doktorka nebo doktor. V požadovaný termín se tam dostavila. V čekárně předala své papíry a pak už jen čekala s ostatními ženami až bude povolána do jedné z několika kabinek. Asi po půl hodině čekání se otevřely dveře ordinace, vyšla sestra, vyslovila její jméno a ukázala na kabinku číslo čtyři. „Svlékněte si vše z dolní poloviny těla a čekejte až se rozsvítí nade dveřmi zelené světlo. Pak můžete do ordinace“. Jana vešla do kabinky, pečlivě za sebou zajistila dveře, na věšák pověsila svou bundu, svlékla si svetřík, zula si boty, svlékla si sukni, punčochy, a nakonec i kalhotky. Teď seděla na malé židličce, která ji studila na holý zadek a na sobě měla jen halenku a podprsenku. Nervózně si mnula prsty v očekávání věcí příštích. Konečně se rozsvítilo zelené světýlko nade dveřmi a s cvaknutím se uvolnil zámek dveří vedoucích do ordinace. Vstala, popotáhla si spodek halenky co nejvíc dolů, ale bylo to stejně zbytečné, její okraj končil o kus výše, než začínalo její pubické ochlupení. S dlaní kryjící svůj rozkrok vstoupila do ordinace a okamžitě do těchto míst přidala i druhou ruku. Tohle nečekala. Ordinace byla velká, v řadě několik gynekologických křesel, oddělených od sebe po stranách jen poloprůhlednou zástěnou. Každá tahle kóje měla i další vybavení, malý stolek s lékařovým psacím strojem, židlí a skřínkou s nástroji. Stranou ještě jedna malá kulatá židlička bez opěradel. Přední strana každé koje měla sice shrnovací závěs, ale jak si Jana všimla, jen málokterý byl zatažený. V některých bylo vidět za postavami lékařů či lékařek doširoka rozevřená kolena pacientek. Po ordinaci přecházelo mimo sester, sem a tam i několik mladých mužů a žen v bílých pláštích, se zápisníky v ruce, které občas do některé z kojí povolal ošetřující lékař. Jana zrudla, nečekala, že tady bude polonahá mezi tolika lidmi. V kóji s číslem čtyři se zvedl starší obtloustlý lékař a rukou naznačil Janě, že má jít k němu. Jana s rudou tváří a zkříženými dlaněmi před svým rozkrokem vstoupila dovnitř. Lékař napřáhl ruku „Jsem doktor Kamenský“ představil se. Jen nerada uvolnila svou pravou ruku ze svého klína a podala mu ji „Jana Nerudová“ představila se. Tak žádná doktorka, jen tenhle starší muž se teď bude dívat do jejích intimních míst a dotýkat se jí, pomyslela si s hrůzou. „Tak mladá paní, šup, vyskočte si na kozu, ať se na vás můžu podívat. To věřím, že se chceš podívat, znovu si pomyslela a začala neobratně vylézat do křesla. Přitom si musela přestat zakrývat svůj klín. Konečně se usadila a snažila se udržet kolena co nejvíc u sebe a oběma dlaněmi si zakrývala roznoží. Doktor se postavil k jejím nohám a nohy ji vložil do opěrek, které roztáhl do stran. „No tak mladá dámo, dáme si pěkně ručičky podél těla, takhle by to nešlo“. Zrudla ještě víc a váhavě odsunula ruce do stran, chladný vzduch ovanul její dosud zakrytou štěrbinku. Raději zavřela oči. Doktor jí posunul zadeček ještě níž, a ještě víc rozevřel její stehna. Posadil se mezi její kolena a nožní pákou si zvedl křeslo výš, aby měl její lasturku před obličejem. Měl teď docela pěkný pohled na doširoka rozevřená stehna a mezi nimi tmavý, hustě ochlupený trojúhelník kudrnatých chloupků, táhnoucí se z podbřišku až téměř k jejímu zadnímu otvůrku. Rozhrnul ochlupení a prsty rozevřel velké pysky. Jana se zachvěla, jak chladný vzduch ovanul její vlhký vnitřek. Promnul prsty poštěváček, až se Jana v křesle vzepjala a zaryla prsty do postranních opěrek. Tohle bylo její nejcitlivější místo. Rozevřel prsty její malé závojíčky a odhalil poševní vchod. Studem zrudla ještě víc. Tam se jí ještě žádný muž nedíval. Ale na druhou stranu, ucítila v podbřišku zvláštní slabé zabrnění. Teď jí vsunul na okraj pochvy kovová zrcadla neboli spekulum a jemně je vsunoval dovnitř. Prohnula se v zádech a tiše zasténala. Doktor šetrně zvolnil rychlost, a tak se s nimi dostal až na konec pochvy. Teď si mohl pohodlně prohlédnout poševní stěny a děložní čípek. Pokynem ruky k sobě přivolal několik mladých lidí v bílých pláštích „To jsou medici a jsou tu na praxi“ vysvětlil Janě, a aniž čekal na její souhlas, uvolnil své místo prvnímu mladíkovi, aby se mohl podívat do vnitřku její pochvy. Ostatní udělali kroužek okolo ní. Jana zrudla ještě víc, další cizí lidé, kteří se jí budou dívat do jejích nejintimnějších míst. Na její stud nemělo vliv ani to, že to nebyli jen mladíci, ale byly mezi nimi i dvě dívky. Všichni se postupně sklonili obličejem až téměř k jejímu rozkroku a pečlivě si prohlíželi vnitřek. Doktor je zatím instruoval „Tahle mladá paní nemůže otěhotnět, pravděpodobná příčina by mohla být ve srůstech či zúžení vejcovodů“. Vytáhl z Jany zrcadla. „A teď si všichni postupně vyzkoušejte vyšetření pohmatem“. A tak postupně medici a medičky rozevírali její pohlaví, vsouvali do pochvy dva i tři prsty a poklepávali prsty druhé ruky na její podbřišek. Byli nezkušení, a tak jejich dotyky byly opatrné a něžné, přesto vždy zavadili o její bobulku. A protože rukou se střídalo dost a i opakovaně, tak Jana začala pociťovat nechtěné vzrušení, které se stále zvyšovalo. A pak, když doktor vyzval tyto lékařské adepty, aby si vyzkoušeli i vyšetření přes konečník, její tělo ji zradilo. Opakované překonávání svěrače, vsouvání prstů do zadního otvůrku a jejich pohyb uvnitř, kombinovaný s prsty ve vagíně se nedalo vydržet a Janina pánev začala sama a nekontrolovatelně vycházet vstříc jejich prstům. Rudá studem, prsty zatnuté do postranních opěrek, tiše sténala, kapky potu na čele a po krku pomalu stékaly žlábkem mezi prsy a ta se jí dmula a z její lasturky vytékala téměř čirá tekutina. Nakonec sevřela v křeči kolena k sobě a schoulila se do klubíčka. Bože, ta ostuda, probíhalo jí hlavou. Doktor se obrátil k medikům „Tady názorně vidíte, kam až v některých případech, může vést vaše vyšetření. Prosím, běžte se teď věnovat jiným případům“. Medici odešli. Doktor ještě chvilku počkal a pak Janě opět jemně rozevřel kolena od sebe. Jana cítila, že je teď uvnitř až příliš citlivá a obávala se, že další vniknutí prstů dovnitř bude hodně nepříjemné, ale doktor jí jen pomalu a opatrně prohmatával po celé šířce břicha od pupíku až k vagíně a zpět. Trvalo to dlouho a bylo to docela příjemné, a tak zavřela oči. Probral ji hlas doktora „Mladá paní, nespěte mi tu“. Rychle otevřela oči, podával jí smotek buničiny a kulaté zrcátko „Můžete se otřít a slézt“. Opět zrudla, když se podívala zrcátkem do svého rozkroku. Nejen že měla napůl rozevřené pysky, a tak bylo vidět dovnitř, ale ochlupení bylo celé ulepené od gelu a jejích šťáv včetně malé loužičky na křesle pod jejím zadečkem. Zatím, co rudá studem utírala loužičku a pak i sebe, doktor jí vypisoval poukázku do lázní. „Tady to máte, poukaz do lázní. Zavolejte si tam a domluvte si vhodný termín“ podával jí doktor papíry. Poděkovala. Ještě jednou ji se zalíbením přejel pohledem od hlavy až k patě. „Tak nashle“. „Nashledanou“ odpověděla. Cestou domů přemýšlela nad tím, co právě zažila. Na jednu stranu jí to bylo nepříjemné a styděla se za projevy svého těla a kolik cizích mužů si do detailu prohlédlo a ohmatalo její intimní místa, na druhou stranu to byl i trochu vzrušující pocit, který do té doby ještě nezažila.
Hned další den si zavolala do doporučených lázní a kupodivu se tam našel volný termín hned po skončení jejích příštích měsíčků. Pobyt tam se plánuje na tři týdny.
Čím víc se blížil datum jejího nastoupení, tím víc byla nervní, jak to tam bude probíhat. Celé dny se snažila, najít si co nejvíce informací, co ji tam asi čeká. Z propagačních letáků a od nejrůznějších známých a jejich známých, se postupně dozvídala, jak to tam asi funguje. Dočetla se, že na neplodnost blahodárně působí hlavně sirnoželezitá slatina, která při aplikaci formou vaginálních tampónů a slatinných koupelí nebo zábalů v podobě tzv. "kalhotek" zlepšuje prokrvení ženských reprodukčních orgánů, čímž omezuje vznik pooperačních a pozánětlivých srůstů a snižuje riziko sterility – neplodnosti. Kromě slatiny se v léčbě neplodnosti využívají účinky minerálních vod například ve formě vaginálních irigací (vaginální výplach minerální vodou) a zřídelního plynu, podávaného v podobě sedacích koupelí s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Tyto procedury také upravují prokrvení ženských reprodukčních orgánů a šetrným způsobem tak podporují léčbu gynekologických onemocnění. V kombinaci s masážemi a cvičením posilující pánevní dno, se dosahuje dobrých výsledků. Což sice byly důležité informace, ale nebylo tam nikde uvedeno, jak to v praxi skutečně probíhá.
Termín se rychle přiblížil a pondělí, den jejího nástupu byl tady. Bylo dopoledne a Jana stála v recepci lázní. Sympatická blondýna s ní sepsala vše potřebné a převzala si ji sestra z lůžkového oddělení. Odvedla ji na dvoulůžkový pokoj. „Vyberte si, které lůžko chcete, zatím tu jste sama. Tady si dejte do skřínky své oblečení, to můžete používat v pozdě odpoledních a večerních hodinách, až po skončení každodenních léčebných procedur. V průběhu léčebných procedur, což je asi do 14. až 15. hodiny, se budete pohybovat jen v županu na holém těle, aby se nezdržovaly procedury“. „A kdy začnou nějaké procedury?“ zeptala se Jana. „Procedury začnou zítra ráno. Ale asi za hodinku si vás prohlédne náš lékař. Přijdu si pro vás. Buďte připravená a jen v županu“. Jana osaměla. Do nočního stolku si uložila všechny své drobnosti, potřebné ke každodennímu život. Na chodbě zkontrolovala záchody a společnou koupelnu, kde byla sprcha, zrcadlo a bidet, vše společné pro celé oddělení. Pak si svlékla všechno oblečení, včetně spodního prádla a vše uložila do skříně. Rychle se zahalila do svého županu. Ten pocit, že je v cizím prostředí a pod župan bez knoflíků, který drží proti rozhalení jen úzký proužek pásku, se na její nahé tělo, na její intimní místa, dostává nezvyklý chlad, ji začalo trochu vzrušovat. Usedla na lůžko a z tašky si vyndala jeden z časopisů, který si cestou zakoupila. Zírala do něj, ale v očekávání věcí příštích se stejně na text nemohla soustředit. Konečně se objevila sestra a vyzvala ji, aby ji následovala. Cesta dlouhou chodbou, do malé ordinace bez oken, byla pro Janu trochu vzrušující. Nikdy nešla takhle naostro, jen pod županem, který se jí mohl každou chvíli rozevřít. A tak si neustále kontrolovala, zda se jí neuvolnil pásek. Cestou potkali jen několik jiných žen v podobném ustrojení. Sestra ťukla na dveře ordinace, a aniž počkala na vyzvání, otevřela Janě dveře a nechala ji vejít dovnitř. „Cestu zpátky na pokoj najdete, že? Máte číslo pokoje 15“. A aniž počkala na odpověď, odešla. Od stolu se zvedl mladý černovlasý lékař. „Dobrý den, já jsem doktor Černovický, tak vás tady vítám paní Nerudová“. „Dobrý den“ špitla Jana. „Odložte si prosím ten župan a já se na vás podívám“ a pokynul rukou ke koze. Zase další muž, který si ji bude prohlížet nahou a do všech detailů, povzdechla si v duchu Jana, ale v podbřišku jí proběhlo už známé zamravenčení. Otočila se k němu zády a s nechutí si sundala župan a odložila ho na vedle stojící židli. Pak s ruměncem ve tváři a rukou zakrývaje své prsy, vylezla na kozu, kde s velkým sebezapřením usedla s koleny mírně od sebe. Vyšetření probíhalo podobně, jako to předchozí u specialisty. Ale tady v pozadí tiše hrála nějaká relaxační hudba a jeho prsty se jí dotýkaly velice opatrně a jemně. Přivřela oči. Jemné dotyky, příjemná hudba a přítomnost mladého sympatického doktora, udělalo své a opět ji zamravenčilo v podbřišku. Nebýt její stydlivosti, tak by mu snad svým klínem vyšla trochu vstříc. „Můžete se obléci“. Počkal, až se zahalila do svého županu, pak otevřel dveře na chodbu „Pane Bouše, můžete sem přijít?“ Z jedněch pootevřených dveří se ozvalo „Hned jsem u vás“. Doktor usedl k psacímu stroji a do nové karty si dopisoval potřebné údaje. Dveře se otevřely a objevil se v nich starší pán v bílém plášti, který rychlým pohledem přejel Janinu postavu od hlavy až k patě. Doktor, aniž by zvedl hlavu od psaní pronesl „Paní Nerudová, vzhledem k procedurám, které budete podstupovat, bude potřeba pro dobu vašeho pobytu u nás, mimo jiné i upravit vaše stydké ochlupení. Pan Bouše náš zřízenec, vás odvede na přípravnu“. Jana trochu zrudla, zaskočilo jí, že tuto intimní věc řeší před nějakým zřízencem. Pan Bouše jednou rukou otevřel Janě galantně dveře a druhou rukou jí jemně zatlačil do zad „Tak pojďte mladá paní“ a aniž by sundal svou ruku z jejích beder, pomalu ji vedl chodbou do pootevřených dveří, odkud před chvílí vyšel. Vešli do malé místnůstky bez oken, osvětlenou jen slabou žárovkou. Zavřel za sebou dveře. Jana se rozhlédla po místnosti, staré lékařské lehátko, u něho jedna židle, druhá u malého stolu s řadou různých nástrojů, mezi kterými zahlédla několikery nůžky, pár břitev, několik šroubovacích holících strojků s krabičkami žiletek ještě zabalených v papírku, dvě nebo tři holící štětky, stejné jako měl její otec a pak i elektrický střihací strojek na vlasy. Na poličce nad ním několik hrnků, krabice kostkového cukru a ve sklenici mletá káva. V rohu místnosti pak splachovací záchod a umyvadlo. Stěny už dávno nebyly úplně bílé, a tak společně s mdlým osvětlením, panovalo v místnosti pološero. „Tak mladá paní, na co čekáte, župánek pěkně dolů a položte se na lehátko“. Vyděšeně se zeptala „To mě jako budete holit vy?“ „No jistě, na takovouhle zodpovědnou práci jsem tady jenom já“ prohlásil hrdě a šibalsky na ni mrknul. „Zaručuju vám, že ta vaše buchtička bude hladká jako dětská prdýlka. Tak šup, šup, župánek dolů“. Jana zrudla, pootočila sek němu zády a váhavě si rozvazovala pásek županu a zaváhala, zda má rozhalit župan nebo ho jen nadzvednout nad pupík. V hlavě jí blesklo, zda je opravdu nutné být na holení svého roznoží úplně nahá, ale to už jí pan Bouše pomáhal stáhnout župan z ramen. A tak jen stiskla stehna pevně k sobě a když její ruce vyklouzly z rukávů, zakryla si jednou rukou prsy a druhou rozkrok. Teď stála zády k němu úplně nahá, trochu přikrčená a přemýšlela co dál. Pan Bouše přehodil její župan přes opěradlo židle u stolu a s lehkým plácnutím po jejím nahém zadečku ji pobídl „Tak paninko, položte se na lehátko, jako u pana doktora“. To se ti řekne, pomyslela si, ty ale nejsi doktor. Pak tedy nejprve usedla, a nakonec se s velkým přemáháním položila na záda, stále si zakrývajíc prsy i klín. „Takhle to mladá paní nepůjde, pěkně pokrčte nožky a dejte kolínka od sebe“. Váhavě pokrčila nohy a s rukou v rozkroku oddálila kolena od sebe. Ještě že tu je takové pološero. Pan Bouše vzal ze stolku elektrický holící strojek a stolní lampu. Jana se zděšením pozorovala, že ji rozsvítil a její silné světlo namířil do jejího rozkroku. Zavrněl motorek holícího strojku a pan Bouše se usadil mezi jejími koleny. Odtlačil její kolena ještě víc od sebe, odstrčil její ruku a přiložil strojek k jejímu ochlupení. Jana zrudla ještě víc, a tak raději zavřela oči. Pan Bouše nespěchal, bylo znát, že jeho práce je i jeho koníčkem. Zatím co někdo jiný, by jedním nebo několika tahy odstranil veškeré ochlupení, on pomalu po milimetrech posouval strojek kupředu, zatáčel s ním do stran a vracel se zpět. Vrnění strojku, jeho teplá hlavice a jeho vibrace začaly Janu vzrušovat. Raději trochu zkousla rty, aby zní neuniklo vzdychnutí, jak mravenčení v jejím podbřišku stoupalo. Když pak zajel strojkem až téměř její zadní dírce, už sotva potlačila zasténání. Pan Bouše odložil strojek, a tak rychle stiskla kolena k sobě a znovu si zakryla rozkrok, chystajíc se zvednout. „Kampak, kampak, paninko, ještě jsme neskončili. S tímhle strništětem nikam nemůžete. Teď to vezmu načisto“. Odevzdaně rozevřela kolen, stáhla ruku z rozkroku a oběma dlaněmi si zakrývala alespoň prsy. Pan Bouše nabral štětkou trochu holícího mýdla a krouživými pohyby štětkou po jejím podbřišku vytvářel pěnu po celém strništi. Raději znovu zavřela oči. Bylo to příjemné a trochu vzrušující, zvlášť, když se štětiny přiblížily k okrajům pysků. Kdyby to alespoň nebyl takový starý chlap, pomyslela si a představila si, že to dělá ten sympatický černovlasý doktor. Teď už pan Bouše roztíral napěněné mýdlo i po její kačence a část štětin si občas našla cestu i do skuliny, kde každé přejetí štětin po okrajích vnitřních závojíčků či po klitorisu, nutilo Janu k cuknutí koleny k sobě. A když se štětiny přiblížily k okraji její zadní dírky, obě půlky zadečku se samovolně stahovaly k sobě. Styděla se za své reakce, červenala se, ale alespoň částečně ji uklidňovalo, že pravděpodobně její intimní místa zakrývá silná vrstva holící pěny. Pan Bouše si opravdu dával záležet, nespěchal, mazlivě roztíral pěnu do všech záhybů nejen štětkou, ale i svými prsty tak, že Janě nechtěně uniklo pár tichých stenů. V tom se rozevřely dveře a do místnosti vstoupil asi padesátiletý muž. Jana vyjekla, sevřela stehna k sobě, a ještě si zakryla rozkrok dlaní druhé ruky. Muž ji přejel pohledem „Jako bych tu nebyl paninko“ a otočil se k panu Boušovi „Mám čtyři paničky za sebou a ta poslední mi dala zabrat. Dáš si také kafe?“ A nečekaje na jeho odpověď, natočil v umyvadle džbánek vody a vložil do něj ponorný vařič. Bouše se slovy „Tady Karel je masér, před ním se nemusíte stydět, ten vás bude vidět nahou dost často“ odtlačil její kolena znovu od sebe a odstrčil i její dlaň. Zrudla ještě víc, ale doufala, že pod vrstvou pěny není mnoho vidět. Pan Bouše teď nasadil holící strojek se zbrusu novou žiletkou na horní okraj jejího ochlupení a pomalým tahem dolů ji zbavoval strniště. Karel usedl na židli za Boušovými zády a pozoroval jeho práci. Víc už Jana zrudnout nemohla. Palcem druhé ruky napínal kůži, aby Janu nikde neřízl. Její kačenka byla pomalu, ale jistě zbavována nejen těch krátkých chloupků, ale i vše zakrývající pěny a postupně odhalovala její pohlaví. Raději zavřela oči, i když jí bylo jasné, že se masér stále dívá. A teď jí ještě ke všemu, prsty trochu rozevřel štěrbinku, aby mohl oholit i těch pár chloupků na okrajích pysků. Obličej přiblížil co nejblíž, aby mu neunikl žádný zapomenutý chloupek. Rozevření, nejen že odhalilo oběma mužům pohled na růžové malé závojíčky, ale i na malou bobulku zakrytou kápí, o kterou se jako by náhodou opřel jeho palec. Chladný vzduch, který Jana ucítila na svém pootevřeném lůně a dotyk palce na jejím nejcitlivějším místě, ji přinutil trochu stáhnout kolena k sobě. „No, no, chcete abych vás říznul?“ napomenul ji pan Bouše. Poslušně oddálila kolena od sebe a pevně stiskla rty. Panu Boušemu se asi zalíbil předchozí pohled na její pootevřené pohlaví, a tak znovu pysky rozevřel ještě o trochu víc a předstíral, jak tam na okrajích ještě doholuje nějaké zapomenuté chloupky. Přitom toho využil a prstem přejel po poštěváčku. Jana zkousla rty, zavřela oči a zrudla na nejvyšší míru. Bylo to tak ponižující, ale na druhou stranu i vzrušující. Toto rozevření, oku lazebníka odhalilo nejen onu bobulku v plné kráse a rozkošné malé růžové závojíčky, ale i vzrušením projevenou značnou vlhkost, teď už pomalu stékající slzu k zadnímu otvůrku. Pan Bouše pro jistotu několikrát přejel holícím strojkem obráceným směrem, od kakaové dírky směrem dopředu, kdy opět neopomenul zkontrolovat okraje pysků rozevřením a přejetím prstů po bobulce. „Pěkná práce“ pochválil Boušeho Karel. To Janu úplně dodělalo. K tomu všemu, cítila vzrůstající vlhkost ve svém těle a teď, když ještě nakonec přejel dlaní po celé vyholené kačence, cítila, jak mu prsty lehce klouzaly po mokré štěrbince. Jistě si toho oba všimnuli, pomyslela si. Takhle se ještě v životě nestyděla. Teď vzal do ruky zrcátko a nastavil ho tak, aby si mohla prohlédnout jeho dílo „Podívejte se, teď jste jako malá holčička“ pronesl pyšně. Rychle pohlédla do zrcátka a sevřela kolena k sobě. Tušení ji nezklamalo, štěrbinka se leskla šťávami a k zadní dírce se táhl tenký lesklý pramínek. Víc už zrudnout nemohla. Stále si oběma rukama zakrývala prsa a chystala se posadit, ale zadržel ji. Ještě vás namažu hojivou mastičkou po holení, aby vás to nesvědilo. Na dlaň si vymáčkl trochu masti a pečlivě ji roztíral po celém vyholeném prostoru a neopomenul projet prsty i škvírku. Janino vzrušení stoupalo, cizí mužská dlaň na jejím přirození, letmé projetí prstů po vnitřní straně pysků, s jakoby náhodnými dotyky konečkem prstu o její bobulku. Pevně sevřela rty, aby potlačila zasténání. V podbřišku ji mravenčilo a její vzrušení stoupalo, což se projevilo nepatrným pootevřením pysků a vytékáním sekretu ze spodního okraje lasturky. Zrudla studem. Bože, to je ostuda, pomyslela si a přitáhla kolena k sobě. „Počkejte, takhle nemůžete odejít, trochu vás utřu“. Sáhl za sebe pro buničinu a ona poslušně znovu oddálila kolena. Pečlivě ji utřel, její tváře hořely studem a očima uhýbala do stran. Podal jí ruku a pomohl jí vstát. Rychle ruce přesunula na zakrytí prsů a rozkroku, a zůstala tak stát. Co teď? Její župan ležel přehozený přes židli za jeho zády, na které seděl masér. „Dovolíte“ řekl pan Bouše a aniž čekal na její souhlas, uchopil ji za ruce a oddálil je od jejího těla. Než stačila zareagovat, poodstoupil o krok stranou, aby umožnil výhled na ni i Karlovi a zálibně ji přejel pohledem od paty až k hlavě. „Co říkáš Karle?“ „Krásné“ přisvědčil Karel. Rychle se zakryla. „Dáte si také s námi kafe?“ zeptal se Karel. Zavrtěla hlavou a přemýšlela, jak se dostat přes oba muže ke svému županu. Ani jeden se neměl k tomu, aby jí ho podal. Proklouzla tedy kolem pana Boušeho, aby se dostala blíž. Musela alespoň jedno místo na svém těle odkrýt, aby uchopila župan. Ale marně, Karel seděl na jeho spodním okraji. „Nespěchejte tak od nás“ smál se Karel. Odkryla i druhé místo a oběma rukama se snažila vytáhnout župan. Oba se na ni okamžik pobaveně dívali. Nešlo to. Karel ji uchopil za obě zápěstí a odstrčil je od županu. „Počkejte, pomohu vám“ pak vstal uchopil župan a nastavil jí ho k navléknutí. Otočila se k němu zády a rychle vklouzla rukama do rukávů, přehnula přes sebe přední okraje županu a vše zajistila páskem. Pan Bouše jí otevřel dveře a rukou sevřel její zadeček a pak ji vystrčil na chodbu „Tak za pár dní si to zase zopakujeme. Na pokoj trefíte, že?“ Přikývla. Cestou se vydýchávala z tohoto zážitku. Na pokoji si prohlédla své roznoží, měl pravdu, opravdu tam dole vypadala jako malá holčička. Jen stěží potlačila touhu, zajet prstíkem dovnitř a udělat si dobře.
Byl čas oběda. Obědvalo se ve společné jídelně z jedné strany prosklené s výhledem na hezkou krajinu. Jana se rozhlédla kolem sebe. U okolních stolků seděly ženy nejrůznějších věkových kategorií, od žen okolo padesátky až po úplně mladé dívky sotva odrostlé pubertě. Všechny jen v županech. Jak ostatní ženy přicházely či odcházely, všimla si, že některé mají takovou zvláštní chůzi, opatrné kroky a jdou tak trochu zeširoka. Oběd nebyl špatný a když se vrátila na pokoj, přemýšlela, co bude dělat. Nejraději by se oblékla, ale vzhledem k tomu, že tu neviděla žádnou ženu oblečenou jinak než v županu, raději čekala až na patnáctou hodinu. Zatím si alespoň udělala pohodlí na lůžku a luštila donesené křížovky. Přesto se jí v hlavě stále vracela vzpomínka na dotyky pana Boušeho a pohledy obou mužů.
Konečně patnáctá hodina. Rychle se oblékla a vyrazila na výzvědy. Už v lázeňském bufetu se nad dvěma obloženými chlebíčky seznámila s o trochu starší paní. Přiznala se, že je tu první den a zítra ji čekají první procedury. Paní tu už byla týden, a tak byla schopná Janě objasnit, co jí asi tak v dalších dnech čeká. Vysvětlila jí různé procedury, jako jsou uhličité koupele, vířivé koupele, perličkové koupele, mojžíška (to je metoda paní Mojžíšové, svalové cvičení stahováním svalů pánevního dna), masáže, slatinné koupele, šlapací bazénky, plavání v uhličité vodě, zavádění tampónů s hřejivým léčivým blátem, kalhotkové zábaly a podobně. A pak výplachy, prostě pololežíte na klasické gynekologické koze a tuším asi 20 min se vám dělá výplach. Je to nepříjemné z toho pohledu, že jste na koze tak často a pak už máte pocit, že chodíte i na chodbě s roztaženýma nohama. Pak trochu přiblížila svou tvář blíž k Janě a tišeji s ruměncem na tváři dodala „Řeknu vám, že když mi dělali masáž poševního vchodu minerální vodou, bylo to tak příjemné, až jsem se trochu styděla.“ Po tomto rozhovoru se Janě rozšířily obzory. Už alespoň trochu tušila, co jí asi čeká.
Ráno to začalo. Po snídani, v sedm hodin první procedury. Jana byla ve skupině dalších dvou žen. První byly na řadě nácviky stahování svalů pánevního dna, pak slatinné koupele a zábaly, pak vířivka s teplou vodou. Teď se ženy rozdělily, každá šla do jiné místnosti na masáž. Následovala velice příjemná masáž bederní páteře, břicha a podbřišku. Janě to dělala masérka, ale všimla si, že jedna z žen musela k masérovi. Na zakončení dopoledních procedur znovu cviky na pánevní dno, tentokrát už bez nácviku. Pak oběd a půl hodinky odpočinek. Odpolední procedury začaly vložením tamponů, což byly takové pytlíčky naplněné hřejivým blátem a nasazení speciálních kalhotek naplněných stejným blátem s dvouhodinovým klidem na lehátku. Následoval výplach pochvy zakončený čtvrthodinovou masáží poševního vchodu minerální vodou. Následkem bylo mravenčení v podbřišku, podobně příjemný a vzrušující pocit, jako když si doma někdy potajmu dělala dobře sprchou. Raději přitom zavřela oči a oddala se představám, takže si všimla až už bylo pozdě, že okolo prošel nějaký muž, asi další masér, nebo nějaký jiný zaměstnanec. Zrudla studem, že ji vidí takhle úplně nahou a roztaženou. Ale nebyla tak sama, vedle ní byly ve stejné pozici i její kolegyně, takže měl ten pán víc objektů na porovnání. Ani se nenadála a byly tři hodiny odpoledne. Trochu jí bolely kyčle, přece jenom být tak dlouho roztažená na koze dá zabrat.
Vrátila se na pokoj a pomalu se oblékla do domácího oblečení. Tím, že se všechny tyto procedury točily okolo jejího pohlaví, mělo na svědomí to, že Janu doslova svrbělo lůno, takovou chuť na sex už dlouho neměla. Nejraději by si to udělala rukou, ale bála se, aby někdo nepřišel. Bude muset počkat až na noc. Zašla do bufetu, koupila si kávu v kelímku a šla si sednout na terasu. Byl sluneční podzimní den a pár dalších pacientek tady v závětří nastavovalo svůj dekolt a obličej pomalu zapadajícímu slunci. Když slunko zapadlo za kopcem, vrátila se na pokoj. Jen se tak položila na lůžko a zabavila se luštěním křížovek. To čekání na večer, až si to bude pod přikrývkou dělat, bylo nekonečné. Konečně zvonění, čas večeře. Rychle ji zhltla a vrátila se do pokoje. Oblečení dolů, natáhnout noční košili a hup do postýlky. Zatím co si jednou rukou hladila bradavky, prstík druhé ruky zamířil na okraj skuliny. Lehce zatlačila na bobulku a bříškem ukazováčku začala kroužit okolo. V hlavě jí přeskakovaly představy. Nevěděla, kterou z nich si vybrat. Tu, když byla u toho staršího lékaře a kdy se na ní střídali medici, nebo tu, když jí tu přijímal a prohlížel ten mladý doktor Černovický, či tu když jí holil pan Bouše. Zajímavé je, že na svého manžela si ani nevzpomenula. Konečně se jí v té směsici zážitků podařilo dosáhnout orgasmu a teď jen zhluboka oddechovala. Ozvalo se zaklepání a pak se pomalu pootevřely dveře. Světlo z chodby ozářilo pokoj. Nakoukla sestřička „Neviděla jsem vás od večeře. Není vám něco?“ „Ne, děkuji. Jen mne trochu rozbolela hlava“ zalhala Jana. „Kdybyste měla zájem, tak mimo televize ve společenské místnosti, tu máme i malý kinosálek a promítají se tam filmy na přání. Každý den je výběr asi ze tří filmů“. „Děkuju, to jsem ráda, že jste mi to řekla. Zrovna jsem přemýšlela, čím se tu po večerech zabavím“. „Pokud byste chtěla nějaký prášek na spaní, nebo něco jiného, najdete mne na sesterně. Dobrou noc“. „Děkuji, dobrou“.
Ráno po snídani znovu procedury, ale v jiném pořadí. Každý den se to mění, nejen aby to nebylo jednotvárné, ale aby se na všechny ženy dostaly postupně veškeré procedury. Takže dnes to pro Janinu skupinu začalo nejdříve šlapacím bazénkem, pak uhličitá koupel, následovalo nahřívání pánve infračerveným světlem, to bylo velice příjemné, jak se teplo z vnitřku lůna postupně rozlévalo dál do celého těla. Pak bahenní tampóny s kalhotkovým zábalem, výplach pochvy. A nakonec masáž poševního vchodu minerální vodou. Opět známé mravenčení v podbřišku a těžko ovladatelná chuť zarazit si něco dovnitř. Pak oběd, odpočinek a potom cvičení svalů pánevního dna. Perličková koupel a nakonec masáž. Dnes byly k dispozici dva maséři a jen jedna masérka. Na Janu vyšel masér. Na pohled asi tak stejně starý jako ona. Nechtělo se jí, ale nic jiného jí nezbývalo. Už při vstupu do místnosti byla červená jako rak a když si musela před ním odložit župan, otočila se k němu zády, odložila župan na vedle stojící židličku a rychle se položila na břicho. Nohou odstrčil židličku stranou a položil své dlaně na její bedra. Pomalu a pečlivě masíroval celou oblast bederní páteře až do půlky zadečku. Bylo to příjemné, a i trochu vzrušující, být takhle úplně nahá před cizím mužem. Jen měla obavy, z toho, až se bude muset otočit na záda. A ten okamžik teď nastal. „Prosím, otočte se na záda“. Jen s velkým přemáháním se otáčela naznak. Tiskla stehna k sobě, a ještě si zakrývala jednou rukou prsa a druhou roznoží. Opět zčervenala ve tváři. „Ruce si dejte podél těla“. Zrudla ještě víc a raději zavřela oči, pak položila ruce vedle těla. Další muž, který jí vidí úplně nahou. Začal s masáží dolní části břicha a pomalu se postupně přesouval na venušin pahorek. Zatím každý jeho hmat končil jen pár milimetrů od okraje její skuliny. A to bylo opravdu vzrušující, to očekávání, zda nezajede ještě dál. Pak to přišlo, uchopil jí pod kolenem, pokrčil jí nohu a koleno trochu odtáhl do strany. Jeho dlaň teď přejížděla táhlými pohyby přes venušin pahrbek, po straně skuliny až k zadečku. Hnětl to místo tak intenzívně, až se jí pysky nepatrně odtahovaly od sebe a dal se zahlédnout růžový vnitřek. Bylo to trochu nepříjemné, ale i silně vzrušující. Cítila, jak vlhne. Pak to samé udělal i s druhou nohou. Na okamžik, než stihla vrátit předchozí nohu zpět, zůstala v pozici obou pokrčených nohou s koleny dost daleko od sebe a štěrbinka se pootevřela poněkud víc. Ucítila uvnitř závan chladu. Nejen, že vykoukl na světlo světa klitoris, ale i pootevřené a promáčené malé pysky. Podvědomě stiskla stehna k sobě a sevřela hanbou rty, určitě si všimnul, jak je mokrá. Bože ta ostuda. „Uvolněte se prosím“ a znovu jí odstrčil koleno do strany. Konečně měla masáž za sebou. Tím skončily dnešní procedury. Pocit neukojeného vzrušení dělal své, už aby byl večer. Ty tři hodiny do večeře strávila nejdříve malou procházkou v přilehlém parku a pak poklábosením s několika ženami ve společenské místnosti. Po devatenácté hodině zašla do malého kinosálku, kde právě promítali starší romantický film. Nebylo vyhnutí a hned po shlédnutí filmu spěchala do svého pokojíku, aby si alespoň prstíkem udělala dobře.
Uplynulo několik dní. Dvakrát za tu dobu jí dělal masáž i Karel. Už se před ním moc nestyděla. Procedury se nepravidelně střídaly a na Janině pohlaví se začalo objevovat strniště. Rašící chloupky spolu s procedurami, kdy vkládané bahenní tampóny a následné proplachování pochvy odstranilo přirozenou klouzavou vlhkost uvnitř, způsobovalo svědění jak na povrchu, tak i uvnitř. Nezbylo nic jiného než se ráno svěřit sestře. „Doktor se na to podívá“ odpověděla. A opravdu, za necelou čtvrt hodinu ji vyzvala, ať jde do ordinace. Nějaký hodně mladý neznámý doktor. Zčervenala ve tváři, když mu vysvětlovala, jak jí to uvnitř svědí. Pokýval hlavou a ukázal na gynekologické křeslo. Zrudla ještě víc, když si musela odložit župan, vylézt na kozu a rozevřít stehna. Bože, další muž, který ji vidí úplně nahou, a ještě ke všemu takový mladíček. A teď jí rozevírá pysky a dívá se dovnitř. Nabral na prsty nějakou mast a teď ji vtíral dovnitř. Občas zavadil o poštěváček. Bylo to tak vzrušující. Aby dostal mast hloub, vzal do ruky plastový oblý váleček, namazal ho po celé délce a pak ho pomalu šroubovým pohybem zasouval dovnitř až na doraz a zpět a znovu a znovu. Bylo to jako zpomalená soulož, její vzrušení stoupalo v očekávání orgasmu a bezděčně mu vycházela svou pánví vstříc. Uvědomila si to, zrudla studem a sevřela stehna k sobě. Pousmál se „Nestyďte se za ty projevy svého těla a nebraňte se jim, je to úplně normální. Nejnovější výzkumy ukazují, že vzrušení a orgasmus podporují kontrakce dělohy, což usnadňuje pohyb spermií směrem k vajíčku. Čím častější a silnější orgasmy budete mít, tím větší šanci na otěhotnění budete mít.“ Ještě zrudlá uvolnila sevření stehen a on mohl vytáhnout váleček ven. „Teď už by to mělo být lepší.“ Mlčky přikývla. Svědění opravdu ustupovalo, jen její neuspokojení bylo silnější než předtím. „Koukám, že vás už dost vyrostlo strniště. Bude potřeba to opět oholit“. Pootevřel dveře „Pane Bouše, můžete?“ Jana slezla z kozy a než stihla sáhnout po županu, pan Bouše už byl mezi dveřmi. Jen ji s úsměvem rychle přejel pohledem od paty až k hlavě, zatím co se zahalovala. Opět se jí nahrnula červeň do tváře. „Pane Bouše, mohl byste mladou paní opět oholit?“ Jen přikývl a už s dlaní důvěrně položenou na jejích bedrech, si Janu odváděl do svého brlohu. Kde ji mezi dveřmi sevřel v dlani zadeček. „Vy už to znáte, tak šup župan dolů a položte se na lehátko“. Tenhle pán si ji už prohlédl minule do všech detailů, přesto znovu zčervenala ve tváři, když odkládala župan a uléhala na lehátko. Opět jako minule její župan odložil někam za sebe. „Tak, pokrčte nohy a kolena hodně od sebe. Raději zavřela oči a poslušně rozevřela stehna. Mýdlo na holení, jemné dotyky při pečlivém a dlouhém roztírání pěny, lehce rozevřené závojíčky a jakoby náhodné doteky o vykukující poštěváček. To vše stupňovalo Janino vzrušení tak, že se neubránila rychlejšímu dýchání a tichému zasténání. Následovalo pomalé a opatrné holení. V této chvíli Janě ani nevadilo, že jí občas pan Bouše trochu pootevřel pysky, ani to že bříško prstu jeho druhé ruky je stále položeno na jejím klitorisu a jemně ho masíruje. Její tiché zasténání bylo stále častější, a i trochu hlasitější. Holení skončilo. Byla zklamaná, byla by raději, kdyby to ještě nějakou dobu pokračovalo. Chtěla se zvednout, ale pan Bouše ji zarazil „Ještě vám buchtičku namažu krémem po holení, aby byla kůže vláčnější. A opět se jí věnoval. Mazlivými pohyby roztíral krém nejen po vyholené kůži, ale jeho prsty vnikaly částečně i do rýhy. Mnuly velké stydké pysky, rozevíraly růžové malé pysky, přejížděly po poštěváčku, mnuly ho, kroužily okolo a občas jej zlehka sevřely. Janino vzrušení nabývalo neskutečných hodnot. Prsty měla zatnuté do okrajů lehátka a bezděky mu svým lůnem vycházela vstříc. Stále hlasitější sténání se už dávno vymklo její kontrole. „Chcete to?“ spíš konstatoval, než se ptal. Rychle několikrát přikývla. Vylovil z kalhot svůj žilnatý a dlouhý úd a nalehl na ni. Nejdříve pomalé zásuny na celou délku a pak postupné zrychlování a přitom hnětení prsů. Jana byla během chvilky na vrcholu, takovouhle jízdu ještě v životě nezažila. Skučela v orgastické křeči, aby se pak po odeznění sama nastavila zezadu tak, jako se staví hárající se fena. A v této poloze dosáhla druhého vrcholu. Pan Bouše ji poplácal po zadečku, vytáhl svůj ještě stále tvrdý kolík a po pár přetažení dlaní se vystříkl do ručníku. Teď si teprve Jana uvědomila, co se stalo, naprosto bez zábran souložila s úplně cizím chlapem. A ještě se mu sama nastavila. Co si o ní asi myslí. A co kdyby sem opět nečekaně přišel Karel nebo i někdo jiný. Vždyť dveře nebyly zamčené. Rudá v obličeji se sklopenýma očima se stočila do klubíčka, dlaň vtlačila do roznoží a druhou si opět zakryla prsa. Strašně se styděla. S chápavým výrazem jí podal ručník, aby se utřela. Položil jí ruku na rameno „Mladá paní, neberte si to tak. To se tady přihodí skoro každé“. Podal jí župan a otočil se k ní zády. Rychle si ručníkem otřela rozkrok a zahalila se do županu. Otevřel dveře, svou dlaní jí opět sevřel zadeček se slovy „Tak mladá paní, za pár dní si to zase zopakujeme“ ji vystrčil na chodbu. Cestou ke svému pokoji přemýšlela nad jeho dvojsmyslnými slovy. Styděla se za svůj úlet, ale na druhou stranu zažila to, co doma ne. A večer před usnutím, se marně snažila zahnat myšlenku, že by nebylo od věci, jít na příští holení o pár dní dřív, než začne příští strniště svědit.
Více erotických povídek najdeš na webu Sex-po-telefonu.info - erotické povídky.
Neukojená Baculkadalší dívky | |
![]() | Máš chuť na trochu nevšední erotiky? Jsem zkušená baculka, která potřebuje vybít svoji chuť na sex. Ráda ho cítím hluboko v kundičce, miluji perverzní přirážení, polykám sperma... Můžeme se domluvit na čemkoli, ráda si zašukám. Uděláme si to na909 a po vyzvání zadej kód 09 ...nebo mi pošli SMS ve tvaru: |
Cena hovoru 46 Kč/min pro čísla 909460030 a 909467666, resp. 60 Kč/min pro 909606666.
Maximální délka hovoru 26 min pro číslo 909460030, resp. 20 minut pro číslo 909606666.
Cena SMS je 35,- Kč. Sex po telefonu i chat je pouze pro starší 18 let.
Provozuje TOPIC PRESS s.r.o., www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Podobné erotické povídky
Studentská praxe
3. 1. 2010JiřinSTUDENTSKÁ PRAXE |
Matka jeho přítelkyně
20. 9. 2022jentaknekdoPaní Raisová seděla ve svém obývacím pokoji, poslouchala déšť a četla další z brakových milostných románů, na kterých byla závislá už od mládí. Dům byl prázdný, což bylo na sobotní večer neobvyklé, a ona se těšila na noc klidu a pohody. Náhlé zazvonění zvonku ji přimělo podívat se na hodiny. Bylo deset minut po osmé, nikoho nečekala. S tichým povzdechem odložila knihu a nechala nebohou Rachel poprvé... celá povídka... |
Kouzelné ráno
30. 4. 2009Neznámý autorByla sobota, ale já se stejně vzbudil v šest, jako když vstávám do práce. A nebyl jsem sám, kdo už byl vzhůru. Můj tvrdolín byl nalitý krví a připomínal se mi pocukáváním v trenkách. Musel jsem se pousmát, že už chce zase, vždyť večer bušil hlava nehlava do Jitčiny kundičky snad hodinu v kuse, až při tom Jitka hekala určitě na celou ulici. |
Virtuálně
22. 5. 2026SkálinkaPočítače dnes řeší skoro vše a virtuální svět je zde, což nelze pominout. Na téhle střední škole měli štěstí, protože pan učitel informatiky byl počítačový inženýr a veliký fanda do oboru. Nestačilo mu to, co učil žáky podle školního vzdělávacího programu, ještě otevřel kroužek, kam chodili ti nejnadějnější. To se velmi líbilo panu řediteli, protože když vykazoval činnost školy krajskému zřizovateli,... celá povídka... |


