„Do prdele, Magdi! Neříkal jsem ti, že si máš jít čistit zuby?“ ozvalo se z koupelny a Magda vystřelila z pokojíčku rychlostí blesku.

Bylo jí už sice patnáct, ale otčím pro ránu nechodil daleko. Nastěhovaly se k němu s mámou a sestrou už před několika lety, když jim bylo tak pět, šest, a on, i přes počáteční matčinu nevoli, začal uplatňovat svou výchovu na obou dvojčatech. Doma zavedl pevný řád, kterým se musely všechny řídit a který nebylo radno porušovat. Máma je sice bránila, že jsou ještě malé, ale pak onemocněla a po roce odešla. Magda, ani Lenka to ze začátku nechápaly, že je už jejich milovaná máma nikdy nepřitulí, neutěší a taky nebude bránit před tátovou tvrdou trestající rukou. Otčím obě dívky dostal do péče a jim začal krušný život. Každé odpoledne musely nahlásit známky, následovaly domácí práce a pak večerní hygiena. Po hygieně, kterou vždy prováděl osobně, následoval trest, podle toho zda se některá, nebo obě, provinily proti pravidlům, nebo nebyly úspěšné ve škole. Ještě mokré z koupele se postavily k postelím, ohnuly se a otčím jim nasázel na holý zadek tolik, kolik usoudil, a spát šly většinou s brekem. Když jim bylo třináct, sestry se už vedle sebe do vany nevešly, prováděl otčím hygienu odděleně, ale beze změn. Ani jí, ani Lence to nepřipadalo divné, že je ve svém věku myje dospělý chlap; bylo to tak vždy, tak co? Sice se styděly, hlavně Magda, protože jí začaly pučit prsa dřív, ale když se ozvala, dostala na zadek, a tak raději stiskly zuby a nechaly otčíma, aby je myl dál. Když jim začaly rašit první chloupky, uvedl jim klín do původního vzhledu. Ani teď, kdy jim je patnáct, si otec jejich koupel nechává ujít. Vešla do koupelny, a začala si čistit zuby. Otčím se věnoval očistě Lenčina těla a moc si jí nevšímal.

„Předkloň se,” přikázal, zastavil vodu a počkal, až poslechne.

Maličko se předklonila, dala nohy od sebe, a když jí mlčky zatlačil na záda, udělala hluboký úklon, chytila si půlky a roztáhla si je od sebe.

„Prase, jedno!“ zahučel otčím znechuceně, „tak velká a neumíš si utřít prdel?“ proháněl se namydleným prstem mezi půlkami, „chceš, abys chytla vlka?“ hřímal dál, zatímco se Lenka červenala a hanbou by se nejraději propadla.

„Ááá!“ vykřikla znenadání, „tať…!“

„…no jenom drž!“ okřikl jí a palec vtlačoval do dírky, „neumíš si umýt zadek, tak ti ho umyju i zevnitř!“ zavrčel a pomalu se vnořoval do dívčina střeva.

Magdě se na holé kůži udělala husí kůže a otřásla se, i když byla zády a to, co sestra prožívala, vlastně jen slyšela. Dočistila si zuby, vypláchla si pusu a otočila se, aby uviděla svou sestru s otčímovým prstem v zadečku. Ten jej povytáhl, zatlačil a znovu v ní zmizel.

„No jenom si zvykej, protože takové prase, si nic jiného nezaslouží!“ vrčel dál a do nebohé dírky vnořil prsty dva.

„A co ty?“ otočil se najednou od Lenky na Magdu, „ty jsi snad ještě větší prase, než tvoje sestra!“ kývl bradou k jejímu dekoltu.

Na pyžamě měla malou skvrnku od pasty a vody, jak se zakuckala a na chvíli nedávala pozor…

„Tak ode dneška, prasátka jedny, ode dneška budete chodit jen tak. Já nekradu, abyste plýtvaly vodou na praní,“ lamentoval a konečně vytáhl prsty z Lenčina zadečku, „tohle bylo jen malé upozornění,“ pokračoval dál, zatímco si je umýval, „příště vám tam nasypu čili,“ pohrozil.

Holky se vystřídaly a otčím začal umývat druhou dceru.

„No to snad…!“ vykřikl, když se Magda zohnula a roztáhla si půlky od sebe, „vy jste snad nějak domluvené?“ zahřměl a Magda ucítila, jak jí zatlačil na branku a jak se v zadečku najednou udělalo nějak moc těsno.

„Tak a dost! Mám vás obou tak akorát! Mazej do pokoje a obě se připravte na něco, co vás k hygieně naučí!“ plácl ji po zadečku a nechal ji, aby se sama utřela a odběhla pryč.

„Co…, co budeme dělat?“ ptala se vyděšená Lenka své sestry, která byla o minutu a půl starší, „co když nám tam to čili opravdu nasype,“ děsila při představě pálících intimních partií.

Než mohla Magda odpovědět, vřítil se do pokoje otčím a v rukou třímal dvě prapodivné věci.

„Ohnout!“ zahřímal hned ode dveří a holky se ujaly polohy, při které obvykle dostávaly na zadek.

Otčím přišel k Magdě, zatlačil jí na záda, aby se ohnula ještě víc a rozkopl jí nohy od sebe. Do podbřišku jí tlačila pelest její postele a na zadním otvůrku pak něco jako teploměr, kterým občas otčím obě dívky poměřoval. Jenže pak…, pak začala cítit něco úplně jiného, než jen přítomnost neškodného kusu skla se rtutí.

„…a ne, že se pohneš!“ uslyšela za sebou výhrůžný hlas.

O kousek vedle se pak mohla podívat na sestřin zadeček, jak do něj otčím vpravuje kus plastu s hadičkou, která končila v sáčku plného vody, jež pak otčím zavěsil na poličku nad nebohou dívkou. Klystýr! On nám dává klystýr, došlo jí v zápětí a ve střevě začínala cítit, jak i do ní proudí voda a roztahuje střeva do obřích rozměrů. Po několika minutách jim ze zadečků hadičky vytáhl a ony se mohly postavit čelem k němu.

„Tak holubičky,“ začal otčím posměšně, zatímco se obě dívky začaly kroutit v nadcházejících křečích, které každým okamžikem zesilovaly, „teď si ujasníme nová pravidla. Celou dobu za vás všechno platím. Ale to už skončilo. Jste už dost velké na to, abyste se i vy začaly podílet na příjmové stránce… Co se ošíváš?“ křikl na Lenku, která se chytila za bolavé nafouknuté břicho, „chceš přidat?“ zeptal se a Lenka, s velkým sebezapřením, se zase narovnala, „kde jsem to…“ vzpomínal a s malým úšklebkem pozoroval, jak se obě dívky začínají potit, „…jo!“ plácl se do čela, „budete se podílet na příjmech…“

„Tat…tatín…ku,“ zaškytala Magda, „pros…ím, mohla bych…, na zá…chod?“

„J…já ta…ky,“ vysoukala ze sebe Lenka, které se zdálo, že v ní ta voda snad vybuchne.

„Ale copak?“ podivil se, jako kdyby netušil, že jim způsobuje ty nejhorší bolesti, jaké kdy prožily, „copak holubičky, chtěly byste kakat?“ zeptal se posměšně, jako by jim bylo znovu šest a ony jen něco špatného snědly, „tak to jsem zvědavý, která z vás dvou to stihne a která ne,“ kývl a obě dívky se malými krůčky rozeběhly na onu místnost.

Jako první, protože to měla asi o metr blíž, na záchod doběhla Magda. Sotva dala zadeček nad mísu, ozval se zvuk a z jejího těžce zkoušeného otvůrku vylétl obsah střeva i s vodou. Lenka takové štěstí neměla. Po jejích stehnech začala nahnědlá tekutina stékat dolů a i když se snažila mít obě půlky těsně u sebe, nešlo to vydržet. Magda, i když by ráda, jí místo udělat nemohla, jelikož z ní pořád něco vytékalo a ona to nemohla zadržet.

„Prase,“ ozval se otčím pohrdavě, když viděl, jak se pod Lenkou dělá tmavě hnědá louže, ze které se line smrad do celého bytu, „tohle si uklidíš! A až se umyješ, přijdeš za mnou a poprosíš mne, abych ti tam dal špunt!“

Lenka, zanechávajíc za sebou ťápoty z vlastních trávenin se došourala do koupelny a ve vaně se pak zbavila i zbytku. Umyla se, napustila si kyblík vody a začala uklízet to, po ní zbylo. Brečela ponížením i ze strachu ze špuntu, který jí otčím, jistě s gustem, do zadečku narve… Magda svou sestru sice litovala, ale na druhou stranu byla ráda, že dopadla o mnoho lépe. Lenka už potřetí vyměnila vodu, ale na podlaze toho bylo tolik, že jí Magda musela s vytíráním pomoct. Nebylo jí příjemné, stírat sestřiny pozůstatky, ale měla ji ráda a věděla, že kdyby to nestihla ona, sestra by jí pomohla také. Osprchovaly se pak společně, protože otčím neustále nadával, že voda stojí spoustu peněz a že si jich neváží a neví, jak se on musí nadřít, aby je zabezpečil… Stál nad nimi a díval se na ty jejich zadečky, jak se vypínají nahoru, kývají se ze strany na stranu a zvou k potěše a zábavě… Jejich mámu si před těmi lety vzal jen proto, že měla slušně našetřeno a koupání i trestání obou dcer bral jako bonus. Když onemocněla a zemřela, měl cukání přenechat jejich výchovu státu, ale pak si to rozmyslel. A ode dneška mu to ty dvě začnou vracet i s úroky…! Když je pak viděl ve vaně, jak se navzájem mydlí a přejíždějí po svých tělech drobnými dlaněmi, musel si, nad svým tehdejším rozhodnutím, v duchu zamnout ruce. Než ale začne prodávat, musí je trochu vycvičit…

„Tak to by snad stačilo, ne?“ zahřměl, když usoudil, že jsou čisté, stejně jako podlaha i záchod, „obě nástup v ložnici! A bleskem!“ zahřměl znovu a pak je ještě popoháněl, protože se, k jeho nelibosti, chtěly utřít.

„Magda lehnout,“ ukázal na postel, „na záda, a Lenka na čtyři nad ni!“ přikazoval, zatímco se úplně zblblé a nic necápající holky dívaly na sebe, co se po nich chce.

Poslechly, protože nejen že byly poslouchat zvyklé, ale také proto, že v ruce třímal rákosku, se kterou už několikrát měly tu čest se seznámit. Magda si lehla na záda, Lenka pak, podle jeho dalších instrukcí se postavila nad sestru na všechny čtyři tak, že měla hlavu u jejího rozkroku. A Magda zase u toho jejího.

„Tak holubičky, a teď mi předvedete, co to je ta sesterská láska. Jestli obě nebudete do deseti minut mokré, zmaluju vám zadky tak, že se týden neposadíte!“ přikázal něco, co tady ještě nebylo.

Jednou přichytil Magdu s rukou v kalhotkách. Pod dekou, uprostřed noci. Ani si nevšimla, že nad ní stojí a poměrně dlouho pozoruje, jak slastně křiví tvář a jde po cestě k vlastnímu vrcholu. Dostala tak, že se opravdu nedokázala posadit a od té doby spaly obě bez kalhotek. Prý aby si je mohl kontrolovat, jestli nedělají něco, co se nemá… A teď, teď po nich chce, aby…

„Tak bude to?“ zahřměl znovu, načež se obě dívky přisály k mušličce své sestry a začaly si navzájem dělat to, co měly až doposud zapovězeno.

Otčím je chvíli pozoroval, pak se svlékl a rákosku vyměnil za tubu s gelem. Ten Lenčin otvůrek, ta malinkatá hvězdička, do které před hodinou a půl zasouval prsty a pak nástavec, co se teď pohyboval nad Magdinou hlavou, jej lákal víc a víc. Vymáčkl z tuby trochu gelu, namazal jej na ztvrdlý a už dlouhou dobu vztyčený ocas, přišel až k posteli a klekl si na ni. Trochu gelu namáčkl i mezi Lenčiny půlky a, zatím jen prstem, do ní pronikl.

„Áááá!“ ozvala se Lenka od Magdina rozkroku.

„Co je?“ zasupěl a plácl ji po pozadí, „věnuj se sestře a prohni se!“ přikázal a zatlačil jí na bedra, aby je prohnula a zadeček vystrčila výše.

Vytáhl prst, zbytek gelu utřel mezi půlky a chytil ji za boky. A pak, pomalu, ale nedočkavě, na otvůrek zatlačil svým kůlem. Kdyby Lenka viděla, jak je otčím vybaven, jistě by, i přes pohrůžku trestu, utekla. Takhle jen dokázala zasténat a úhybný manévr skončil na jeho začátku mezi jeho silnýma rukama, kterýma ji držel a nenechal jej rozvinout. Za branku se dostal skoro bez potíží. Jen co dovnitř nacpal žalud, věděl, že cesta je volná a zatlačil ještě víc. Nasoukal si ji na kůl, jako rukavici na ruku a Lenka dokázala jen křičet, výt a prosit.

„…ta…tí…nku, né! To bolí! Prosím, né!“ ječela, až se i Magda musela podívat, co se děje.

Nad sebou viděla nejen lenčinu mušličku, už hezky mokrou a klouzavou, ale také šourek a kus otčímova ocasu, jak mizí v těle vlastní sestry. Chtěla se otočit, posunout se dolů, utéct, pomoci své sestře, ale otčím nenechal nic náhodě a klečel jí na vlasech. Lenka, ve snaze o únik dávala zadeček níž a níž a na Magdu nalehla svým rozkrokem zpátky na pusu. Ta nemohla dělat nic jiného, než s hrůzou v očích pozorovat, jak v sestře mizí celá délka otčímova kopí, až jí pytlík oči přikryl a ona je musela zavřít… Pytlík ji přejížděl po víčkách, sestra, jistě nevědomky, jezdila mušličkou od nosu až po bradu a vypouštěla z ní plno své vlhkosti, až hrozilo, že se v ní Magda utopí. Ač se necítila zrovna komfortně, ač věděla, čeho se na její sestře otčím dopouští, ač měla obavy i o svou dírku…, přesto přese všechno cítila, jak i její pipinka úpěnlivě pláče, jak ji na jejím povrchu lechtá sestřin jazyk a uvnitř malí motýlci, kteří nejen svými křidélky, ale také svými tykadly a malinkými nožičkami dráždí každičký nerv, po němž se pak drobné vlnky vzrušení přenášejí až do konečků prstů… Zachvěla se pod první vlnou, která se přes ni převalila, aby se pak přivalila o mnoho větší, a pak třetí…

„U! A! A… i! Aíííííůůůááá!“ zavyla dlouze, prohnula se a začala se klepat v té nejnádhernější křeči, jakou kdy pocítila.

Motýlci, ty mršky malé, se změnili na hejno čmeláků, co bzučelo a rozlétalo se všude do celého těla. Lenka, i přes počáteční bolest a neustálý tlak a opětovné nutkání na velkou, na tom byla podobně. Magdina pusa v mezírce a otčimův kyj v zadečku, který jí doslova deformoval vnitřnosti a tlačil na vše, co dole měla, v ní probouzel divné pocity a dojmy, o kterých doposud ani netušila. Když tenkrát Magda dostala, co se do ní vešlo, neměla ani pomyšlení, aby si dolů sáhla jinak, než při utírání po vyčůrání. A to, i když chtěla a ráda by poznala, jaké to je, to krásno, o kterém si jejich spolužačky poměrně často povídaly. A teď, teď to prožívala naplno! Sice s otčímem a sestrou, ale naplno! Cítila, jak se vzadu napíná kůžička k prasknutí, cítila, že je jej plná a jak v ní lehce klouže a bodá ji snad až do dělohy… Potichu zasténala a pak, ani nevěděla proč, snad aby i Magda něco pocítila, nasála mezi rty záhyb na začátku její prasklinky, vyhnala hrášek z jeho úkrytu a ten pak jemně a citlivě stiskla mezi zuby. Ve stejnou chvíli, jakou ji sestra zvedla nahoru, ucítila, jak se v ní dole všechno stáhlo, uvolnilo, stáhlo… Vykřikla a ztratila nad sebou kontrolu. Nevěděla, že sebou mele a otčím má co dělat, aby se v ní udržel, nevěděla, že pusu své sestry zaplavuje svými šťávičkami ze Skaneho žláz, nevěděla, že křičí, nevěděla… nevěděla nic. Jen to, že je někde jinde, kde je krásně teplo, až vás mrazí, kde vás vítá tma zalitá sluncem, a odkud se jí ani za nic nechtělo. Nechtělo, ale vrátila se. Pomalu začala vnímat, že tlak v zadečku je pořád stejně silný a Magnina skulinka je pořád stejně mokrá a slaná, jako před tím… Otčím vzadu zasupěl, zarazil ho co nejvíc dovnitř a její vnitřnosti zalila nová vlna tepla. Jen nebyla z jejího nitra, ale z otčímovy nadílky, kterou do ní vpravil v několika salvách. Zatlačil jí na zadeček, vyklouzl z ní a Lenka si konečně mohla nehnout a trochu si odpočinout. Že ve stejné chvíli její sestra odpočívat nemohla, ale musela se věnovat otčímově povadlému ptáku, nemohla ani tušit. Magda musela otevřít pusu, což se jí, vzhledem k jeho předchozímu pobytu, moc nechtělo, a z ocasu vyždímat i poslední kapky.

„No vidíte, holubičky,“ pochválil si otec jejich spolupráci, „člověk aby vás nejdřív nutil…, ssst! Au!“ vykřikl, „opatrně!“ upozornil Magdu, že má v puse až moc citlivou část jeho těla, „a pak má problém, udržet se v sedle, co?“ zasmál se, vytáhl ptáka z Magdiny pusy a spokojeně poplácal Lenku po zadečku.

Lenka se svalila na záda vedle sestry a nepřítomně se dívala na svého otčíma, jak se protahuje a spokojeně se škrábe na koulích. Když viděla, jak mu nad nimi klinká obrovitý ocas, otřásla se, protože tohle mít v sobě…? Sama nad sebou žasla, že to vůbec dokázala přežít a nejen to, ale že si to dokonce dokázala i užít…

„Zítra přijde strejda Olda s Tomášem, tak doufám, že jim budete věnovat stejnou náklonnost, jakou jste mi předvedly teď,“ sdělil jim celkem nepříjemnou novinu a vtlačil si mezi ně.

Obě dcery objal okolo ramen, přitiskl si je k sobě, zavřel oči a za chvíli začal spokojeně odfukovat. Magda s Lenkou ale tak lehce usnout nedokázaly. I přes to, že zažily to, co ostatním holkám jen záviděly, nedokázaly si ani představit, že by se to kdy mohlo opakovat, nebo dokonce, nedej bože, měly něco podobného zažít se strejdou a jeho synem. Strejda, který vlastně ani strejdou nebyl, ale byl jen jeho kolegou z práce, byl snad ještě zkaženější, než otčím. Už několikrát se stalo, hlavně v posledních letech, že se při návštěvě zúčastnil jich exekuce. Otčím je bil jen přes zadeček, ale on…? On jej naváděl, aby je bil i jinde! A otčím jej vždy poslechl a tou rákoskou je přetáhl i přes pipinky. Ta bolest byla nepopsatelná… A Tomáš? Kluk jen o něco starší, než ony… Copak můžou? S hlavami na otčímových ramenou ležely vedle něj a třeštily oči do tmy. Klepaly se strachem, protože moc dobře věděly, že poslechnou a nabídnou se všem, které jim otčím přivede. Včetně strejdy a Tomáše…