Ráno nás probudil zvuk klaksonu. Holky se chruly, jak je to rušilo. Když to neustávalo, oblékl jsem si tričko a trenky. Vyšel jsem ven a tam stálo auto. „Bydlí tady paní Marie?“ ptal se řidič. „Jóó, bydlí! Ale v tuhle hodinu se ještě oddává tomu nejkrásnějšímu!“ řekl jsem mu. Vyvalil na mně oči. „Přece spánku!“ zasmál jsem se. „A co potřebujete?“ zeptal jsem se, abych byl v obraze. „Přivezl jsem vám tu elektrickou závitnici a mám vám tu pomáhat!“ Viděl, že na něj nechápavě koukám a tak doplnil, že si to paní Marie dojednala. „Tak pojď dál! Přátelé mi říkají Bob!“ podal jsem mu ruku. „Já jsem Vašek!“ také se představil. „Tady můžeš zaparkovat!“ ukázal jsem mu, kam má zajet. Řídil se mými pokyny a zajel dovnitř. „Dej si panáka!“ nalil jsem mu, když se usadil ke stolku. „Já je jdu probudit!“

Koukal na mně divně, ale zašel jsem do chalupy a probudil jsem obě holky. Koukaly „jak když nadloube volovi“, ale potom si Marie vzpomněla, že se o tom zmínila vrchnímu mistrovi, tak asi poslal toho známého, o němž mluvil.„Alespoň budu mít pomoc a snad to uděláme do konce týdne!“ lehce jsem zajásal. Sedl jsem si k Vaškovi a také si dal ranního panáčka. Než jsme si stačili něco říct, objevily se holky a nesly snídani. „Ale já jsem už snídal!“ bránil se Vašek. „Tak ještě něco polkni, abys nezhubnul!“ dělal jsem si z něj srandu. Snědli jsme vše, co bylo na stole a holky odnesly nádobí. „Tak se pojď podívat, co máme udělat!“ vedl jsem ho do koupelny. Zkoukli jsme to a vydali se k autu. Vyložili jsme závitnici a vše ostatní a chystali se k práci. „Svlékni se!“ doporučil jsem Vaškovi, když jsem viděl, jak se mu montérky zvlhčují potem. Svlékl kalhoty i blůzu a také byl jenom v trenkách a tričku. Vašek byl šikovný a tak nám práce šla od ruky. Bylo to něco úplně jiného, než když jsem dělal sám. Jenom nás vyrušilo, když nás holky volaly k obědu. Ale ten jsme doslova zhltli a pokračovali v práci. I když jsem tomu nechtěl věřit, do večera byly všechny trubky nainstalované, i připojené k bojleru. Natlakoval jsem ho a „Cvak!“ nahodil jsem jistič a kontrolka se rozzářila. „Hurááááá!“ zajásali jsme oba a hned zkoušeli, zda to funguje. Voda v bojleru zabublala a z nainstalovaných baterií bez problémů tekla. Nechtělo se nám čekat, až se ohřeje a tak jsme si řekli, že to musíme oslavit. „Já pro něco dojedu!“ Marie vyskočila a nasedla do auta.

Za chvilku byla zpátky a požádala nás, abychom to vyložili. Pivo, víno i několik lahví tvrdého. Nezapomněla ani buřty. „A jdeme k rybníčku!“ celý unavený a zpocený jsem chytil Vaška a táhnul ho k zadním vrátkům. „Ale to přece nemůžeme!“ divil se Vašek, když jsem se sebe stáhnul tričko i trenky. „Ale můžeme!“ odpověděl jsem a skočil do vody. Vašek se chvíli rozmýšlel, ale potom také svlékl to, co měl na sobě a skočil za mnou. Jen, co jsme udělali pár temp, na břehu se objevily obě holky. Chvíli se na nás koukaly a Vašek by se nejraději potopil až na dno. Jak tam holky stály vedle sebe, jako na povel se začaly svlékat. No, svlékat… Sundaly si lehké šaty, co měly na sobě a to bylo všechno. Víc toho na sobě neměly. Vašek zapomněl plavat a teprve když si trochu loknul vody, tak se vzpamatoval. Holky se tam chvíli nakrucovaly, ale potom pomalu vcházely do vody. Dávaly si záležet na tom, aby nás co nejvíc vzrušily. Vystrkovaly ty holé kundy a Vaškovi mohly vypadnout oči. Udělal jsem pár temp a Alena se mi vrhla kolem krku. Vylezli jsme z vody a lehli si na trávu. Nemeškal jsem a hned ucpal ten otvor, odkud ze začala hrnout záplava. Samozřejmě to netrvalo dlouho a přičinil jsem se o to, aby toho z Aleny vytékalo ještě víc. Posadili jsme se a koukali, jak Marie obejmula Vaška a pověsila se mu na krk. Vašek tam stál jako solný sloup. Vlastně, jak jsem na něj koukal, tak tam určitě stáli dva. A Marie se začala nadzvedávat…

Marie vytáhla Vaška z vody a lehnula si na trávu. Roztáhla nohy a strhla Vaška na sebe. Vašek se konečně trochu vzpamatoval a začal dělat „ty směšné pohyby“. Chvilku jsme na ně koukali, ale potom zvítězila příroda. Alena také padla na záda a roztáhla nohy. Když mi padnul zrak na tu dosud krásně holou kundičku, tak jsem neodolal a musel se k ní přisát. Po malé chvilce Alena začala kvílet a přitáhla si mě na sebe. Znovu jsem zanořil svého průzkumníka do té bažiny a začal jí zevrubně prozkoumávat. Ale zdálo se mi to nedokonalé, tak jsem Alenu zvednul na všechny čtyři a začal jí prozkoumávat zezadu. „Áááá.....ááá­á…ááááá…“ kvílela při každém přírazu. Vašek na to koukal jak na zjevení, až ho Marie musela probrat tím, že ho se sebe shodila a také si klekla na všechny čtyři. Natočila se přitom tak, aby se mohl inspirovat námi. Šukal jsem Alenu, až se jí málem kouřilo z kundy. A potom jsem ho vytáhnul z té pohostinné bažiny. Tak, aby to Vašek viděl, jsem ho nasadil na hnědou dírku a pomalu ho vtlačoval dovnitř. Vaškovi mohly oči vypadnout. Ale po chvilce se vzpamatoval a také změnil působiště. Marii se to zdálo pomalé a tak prudce přirazila, až to Vašek málem neustál. Ale potom jí chytil za boky a vypadalo to, že se změnil ve sbíječku. Marie křičela, ale snažila se k němu co nejvíc tisknout. „Ááááááá“ vykřikl Vašek a bylo vidět, jak vyprazdňuje své semenné váčky. Marie také zakvílela a oba padli na trávu. Já jsem ještě udělal několik pohybů a potom jsem také vypustil obsah varlat. „Áááá… áááá…“ vykřikla Alena a také se ke mně přitiskla. Chytil jsem jí za boky a pomohl jí k tomu, aby spojení bylo co nejtěsnější. „Néééééé…co to jééééééé.....“ vykřikla Alena, když jsem ke spermatu ještě přidal obsah močového měchýře. Poznala to poprvé a byla z toho překvapená.

Křičela, ale já jí držel tak dlouho, jak to jenom šlo. Potom se jí konečně podařilo vytrhnout se mi a běžela k rybníčku. Rozesmál jsem se, protože to byl dokonalejší verze toho, co už jsem jednou viděl. Její konečník působil jako raketová tryska. Pod tlakem odtud stříkalo vše, co jsem do ní napumpoval. Byl bych ochoten přísahat, že jí to přizvedlo nad zem. Dopadla do vody a jako kdyby jí to ještě pohánělo. Marie se také mohla potrhat smíchem, ale Vašek nechápavě koukal. Tak mu to musel vysvětlit. Když pochopil, také se začal smát. „Ale já mám prázdný močák! Před chvíli jsem ho vypustil!“ zalitoval, že nemůže udělat totéž. Skočili jsme do vody, abychom se také osvěžili. Plavali jsme kolem toho malého rybníčku, abychom se sebe omyli co nejvíc toho, co na nás ulpělo. Po té koupeli jsme se trochu vzpamatovali. Ještě chvíli jsme laškovali ve vodě, ale potom přišel čas, abychom se přesunuli na souš. Sotva jsme vylezli, museli jsme se rozesmát. Jako už tradičně, jsme zapomněli ručníky. Jenom Vašek zase koukal nechápavě. Tak jsme mu to museli vysvětlit. I on se tomu zasmál. Tak jsme utíkali k ohýnku, který jsem už připravil a tak stačilo škrtnout. Než se oheň rozhořel, skočili jsme si pro oděvy, abychom náhodou neutrpěli omrzliny. A potom jsme si opékali buřty…

Bobr

©

2015