Anežce nebylo nějak dobře na duši a tak se vypravila na procházku. Děda jí kdysi vyprávěl o slávě Vyšehradu a že tam prýští ženská energie, asi  už od dob kněžny Libuše a když bude někdy potřebovat postavit na nohy, stačí se jen tak cournout po hradbách a bude jí dobře. Protože její splín byl výsledkem náročného a neuspokojivého života mladé dívky, nebylo to na řešení nějakými prášky. Snad ta tajemná energie pomůže.

U výhledu na Vltavu došla skupinku turistů, zřejmě venkovanů, i s průvodcem, který byl nabitý vědomostmi. Asi to byl zkušený deklamátor, protože když viděl jen tak úměrný zájem o ne příliš přesná data  a odhadované události, začal s ještě neověřenějšími, ale o to pikantnějšími údaji. Jako nejosvědčenější se nabízela Libušina lázeň. Jiráskovu pověst o velké věštkyni, která vidí město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká, to znali všichni ještě ze školy. Tak přidal několik možná pravděpodobných zajímavostí ze života bájné kněžny. V té lázni totiž trávila čas se svými milenci a oddávala se nejdivočejším prostopášnostem. Ne příliš konkrétní pojmy byly účinné, protože probouzely fantazii posluchačů a ti si mohli představovat, co jim bylo libo. I Anežka přestala myslet na svoje životní problémy a představovala si, co asi mohla Libuše v lázni činit. Málem se červenala. Tedy ne nad dováděním kněžny, ale nad hanbatostí svých představ. 

Rychle skupinku opustila a vydala se do parku, nejlíp k čertovu kameni. No kde by ta nekřesťanská energie měla prýštit ze země líp ? Ale v hlavě jí neustále bloudila ona představa nevázaných orgií v lázni. Asi to tam musela mít nějak líp zařízené. Anežka, odchovaná v panelákové koupelně, kde musela mít ve vaně skrčené nohy, aby se vešla, si to moc nedovedla představit. Jen jestli to nebyla parní lázeň, jako třeba v nedalekém bazénu v Podolí. Tam by šlo dělat leccos. Ale tam tomu asi moc nepřejí, protože dámská a pánská část jsou od sebe dost striktně oddělené. A ona, jako většina skoro sedmnáctiletých dam, toužila po pořádném mužském a jeho něžnostech. Až jí z těch představ ztuhly bradavky, přesto, že bylo časné odpoledne a docela dost teplo.

Duševní rozpoložení se u sedmnáctiletých dívek mění dost rychle, a tak druhý den už řešila starosti úplně jiné. Jen ty orgie kněžny Libuše jí nějak uvázly v hlavě. No jo, kněžna. Ta se má ! Všichni mužští jsou její poddaní a musejí ji poslouchat. To mladá moderní dívka to má těžší. Část vrstevníků jednoznačně preferuje internet v mobilu a mnohdy si ani nevšimnou fikaně rafinovaných outfitů svých spolužákyň, které by na ně měly působit sexuálně stimulačně. Ta druhá část si možná všimne, ale jejich mužnost se projevuje vulgaritami, kterými zakrývají svoji nejistotu a bezradnost. A k činu je nedonutíš ani s nabitu pistolí. Ta menšina, která by mohla být k něčemu, je pak na roztrhání a málem na ně stojí fronty dívek. A jsou nehorázně vybíraví.

Takže spolužáky rovnou z výběru škrtla. Na volejbalu to taky moc nevypadalo, protože tam byly v oddíle samé holky, dokonce i trenérka byla ženská. Ještě tak kdyby byl masér. Ale toho neměly vůbec. Předseda všech oddílů odbíjené byl pupkatý strejda, který si nebyl jist, jestli ho stále ještě někde pod tím pivním břichem má. Bylo třeba hledat jinde. Zvlášť pokud chtěla být trochu vedoucí lázeňské skupinky a určovat, co a jak by kdo měl dělat. Aby to bylo pro ni to správné vzrůšo a něco si užila, aniž by se musela druhý den ve třídě stydět a nebo odbývat nemístné připomínky.

Hledala, pátrala, přemýšlela. Kdo hledá, obvykle najde. To se povedlo i Anežce. Babička už nějak moc nemohla na nohy a tak ji požádala, jestli by jí nedošla zalít příměstskou zahrádku a trochu vyvětrat malinkou chatku. Když tak dost zrychleně plnila úkoly, objevil se na vedlejší zahrádce mladík. No, spíš kluk. Ale pokud si pamatovala, už byl první rok venku ze základky. A ob zahrádku další, stejně starý. Její vrstevnice, a asi i ona, by preferovaly někoho o nějaký ten rok staršího a zkušenějšího. Ovšem ti by ji asi nechtěli poslouchat a těžko by je něčím ohromila. Kdežto tihle – to byla šance. I když se budou tvářit jako zkušení sexuální borci, na jejich nenarušenou poctivost by byla ochotna přijmout vysokou sázku. A o to by mohla být zábava s nimi zajímavější, přesně podle jejích divokých představ.

Zahalekala pozdrav a s klukem na sousední zahrádce to úlekem až cuklo. Sice Anežku znal, ale spíš tak od vidění, moc se spolu tady v přítomnosti babiček nebavili. Byla to už docela krásná slečna a takové ho spíš přehlížely, jak velké širé rodné lány. Nesměle odpověděl a nebyl si jist, jestli ten pozdrav nepatřil někomu jinému, koho neviděl. Ale vzápětí přišla Anežka blíž k plotu a ptala se ho, jestli ho nezlobí voda ze společného vodovodu, jí že to nějak blbě funguje a málo teče. No to byla výzva. Tedy ne že by byl instalatér, ale možnost přiblížit se té krasavici s docela velkým poprsím, to se musí využít. Hned začal zkoušet, co se děje, byl to spíš nějaký písek pod kohoutem. Nevěděl co s tím a tak zavolal ještě svého souseda, který se první rok někde učil něčím od železa a možná by si se závadou líp věděl rady. Nářadí tam neměli, tak zkusil osvědčený recept, rozhýbat. Párkrát zacvičil kohoutem, zrnko písku se uvolnilo a konečně se otevřel naplno. Proud vody vyrazil plnou silou a trefil se Anežce rovnou do těch krásných prsou. Ihned zareagoval a kohout zavřel. Ovšem vydatnost proudu byla značná a dívčino tričko promočené zprůhlednělo, až klukům došla řeč. Tedy ne že by neměla podprsenku, bez ní se dnes chodí málo kdy. Ale nebyla to taková ta skoro betonová, přes kterou není nic vidět. Bradavky pokropené ledovou vodou ihned ztuhly a i přes dvojí látku byly zcela evidentní.

Kluk začal koktat omluvu a Anežka se tou chladnou sprchou probrala k činnosti. Teď je ta šance ! „Hele kluci, ne že bych vám chtěla radit, ale ta sprcha je dnes docela příjemná, i když trochu chladnější. Docela bych si dala ještě říct.“ Oba mladíci koukali ne příliš inteligentně. Ne že je nesprdla, dokonce tvrdí, že se jí to líbilo. Polít ji znovu – to by bylo něco ! Ono to triko se trochu odtáhlo od těla a nebyla tak pěkně vidět ta její krásná veliká prsa, jako v první chvíli. „To jako, že bych tě polil ještě jednou ?“ ptal se nechápavě Lukáš. „No na sprchování oblečená bych tak úplně netrvala. A dělat vám tady striptýz, bych sice mohla, ale nebylo by to fér. Nanejvejš, že bychom se osprchovali všichni.“ To  bylo slovo do pranice. I když byla voda ledová, moct se kouknout zblízka na její odhalená ňadra, co by za to dali. A ještě jí je sprchovat proudem vody, aby se prohýbala a třeba se jí i trefovat do bradavek !

„Tak na co čekáte ? Nebo chcete být mokří, jako já ?“ popohnala je Anežka. Kluci neváhali a překotně ze sebe stahovali oblečení bez ladu a skladu. Před stáhnutím trenýrek se sice oba trochu zasekli, ale vyměnili si pohled a už byli, jak je pánbů stvořil. Anežka mezi tím taky nelenila a stála jen v prádle a když viděla, že kluci sice zaváhali, ale pak už byli nahatí, sáhla za záda a mokrá podprsenka byla dole, pak zmizely i kalhotky a trochu vyzývavě se jim předvedla, hrajíc si na nenápadnou. „Tak kdo bude kropič ?“ ptala se provokativně. Lukáš ještě stále držel hadici, tak se ujal úkolu. Nejdřív trochu ošplíchl kamaráda Tomáše a pak se s požitkem obrátil na Anežku. Byla to ledárna, ale něco musím vydržet, říkala si. Jinak nebude ta správná sranda.

Lukáš naštěstí zakroutil tryskou a na oba sprchované se snášel rozprášený mlžný opar, po  kterém na pokožce zůstávaly drobné kapičky. Hned pak převzal hadici Tomáš a osprchoval Lukáše. Ovšem nedalo mu to, aby si trochu nestříkl i na Anežku. Ta hrdě vypjala hruď a kluci na jejích prsou mohli oči nechat. Byla z toho potěšená, ostatně jako každá ženská, když jí muži věnují pozornost. „Sáhni Lukáši, jak je mám ledové a tuhé,“ vyzvala polívaného kolegu. Ten už zase nevěřil svému sluchu. Ona by ho nechala nejen kouknout, ale i sáhnout ? A na úplně holé ňadro ? Nějaké ty kradmé dotyky dívčích prsou přes nejmíň dvoje oblečení už měl za sebou a nějakou tu facku za to taky. Dokonce už to tak měl nějak zafixované, že dotyk ňadra rovná se pořádná přes hubu. A teď by to  mělo být takové skoro normální ? Bez rázné obrany ?

Chvíli váhal, ale neměl to srdce nechat dámu čekat příliš dlouho. Aby si to třeba nerozmyslela. Ještě trochu váhavě, ale přece udělal krůček až skoro k ní a jednou rukou, s druhou připravenou k obraně,  se dotkl toho vytouženého kopečku. Nejen že facka nepřistála, ale Anežka k tomu nenuceně prohodila. „Matka příroda to tak nějak zařídila, že ty máš dvě ruce a já dvě prsa. Na co si tu druhou pracku šetříš ?“ Zahanbeně okamžitě přidal na druhé ňadro druhou ruku. A když už je držel v dlaních, napadlo ho, že by je mohl trochu stisknout. Pořád při tom čekal nějaký dívčin odpor, ale nedočkal se. Anežka nabízela svoje prsa celá a zcela samozřejmě. Tak je začal promačkávat a mírně hníst. „Máš docela příjemné ruce,“ řekla dívka. „Neříkej, že s drážděním holčičích prsou nemáš nějaké větší zkušenosti.“ 

Kdyby se přiznal, že holé ňadro dnes drží poprvé v ruce, asi by nevypadal jako ten správný sexuální maniak. Tak jen něco zahučel a připadal si neodolatelně. Jenže co dál ? Samozřejmě zasáhla Anežka. „Ukaž, máš ho tak studenýho, jako já prsa ?“ A chytila ho za schlíple visícího a studenou vodou řádně zklidněného pinďoura. „A jak jsi na tom ty ?“ obrátila se na Tomáše a druhou rukou ho uchopila rovněž pod pasem. Nastalo hrobové ticho, protože úlekem a rozpaky zmrtvělí kluci ze sebe nebyli schopni vydat jakýkoliv zvuk. Navíc oba ke své hrůze zaznamenali, že jim v jejích teplých rukou začínají reagovat a mírně tuhnout. Starší pánové by začali v duchu velebit matku přírodu, mladí, ještě skoro puberťáci, se za to styděli. 

Hadice dávno ležela zastavená na zemi a Anežka, v roli kněžny Libuše, užívající lázeň se svými milenci, začala klukům pozvolna třít údy. Tedy přesněji řečeno, mírně jim je honila, až přivírali oči a nevěděli, jestli se mají stydět za to, jak jim na ně sahá holka, nebo jak jim dost rychle tuhnou. Anežka s touhle činností neměla moc zkušeností. Její dosavadní dost řídcí partneři se snažili co nejrychleji dostat do ní a nějaká předehra s drážděním je zdržovala od bleskového zasunutí a ještě rychlejšího vycákání přeplněných varlat. Teď měla oba začátečníky ve své moci a ti ji poslouchali jak beránci. Snažila se tedy co nejdýl si pohrát s jejich péry, pořádně si je prohlídnout a prozkoumat, když kluci drží. 

Jenže pak jí došlo, že dělá dobře mladíkům a ona přichází zkrátka. To by asi kněžna Libuše v lázni nestrpěla. Jak to s nimi mohla vést ? Nejspíš zpříma, usoudila. Za pinďoury si oba kluky dotáhla ke stolu, co byl u lavice před chatkou a pošoupla se zadečkem na jeho desku. Sice trochu s váháním, ale přece jen roztáhla stehna a ukázala klukům, co zatím viděli jen na obrazovkách počítačů a telefonů. Oba fascinovaně koukali a tak trochu nelibě nesli, když jim Anežka přestala honit klacky. „Výjimečně vám dovolím políbit můj poštěváček,“ řekla sebevědomě, jakou jim prokazuje milost. No, kdyby si sáhla do svědomí, něco podobného obvykle nezažívala, z bývalých milenců se o to pokusil jen jeden a ten ještě dlouho nevydržel a už se cpal taky do pičky. Ale pamatovala si, že i ta krátká chvilka byla silná. A tihle jelimánci by se mohli dát přesvědčit, aby jí konečně udělali to, po čem toužila. 

Oba hoši koukali jak čerstvě vyorané myši. O lízačce něco slyšeli, něco viděli na netu, ale to bylo tak asi všechno. Jak by se to mělo dělat ? A kde ten poštěváček vlastně v té změti růžových sliznic může být ? Nó, ono by se to dalo prolíznout všechno a možná by bylo nějak poznat, kde je to to ono, usoudil progresívnější Lukáš. Anežka jejich rozpaky skoro čekala. Rozhodně si sáhla mezi stydké pysky, rozhrnula je a vzala mezi prsty malilinkatý hrbolek. „Tak kdo mu dá pusu první ?“ zeptala se provokativně. Opět se rychleji rozhoupal Lukáš. Sice trochu s rozpaky, protože měl dát ústa tam, co holky čurají, ale přece ji oba před chvilkou sprchovali hadicí, tak tam asi nebude kdo ví co. Nabral hrbolek špičkou jazyka, olízl a vzal mezi rty. Bylo to tam nějaké složité, jako kdyby se mu chtěl schovat za nějakou slizniční řasu a tak to vše pořádně nacucl a rozhrnul sliznici jazykem. Přímý jemný dotyk jazyka na poštěváčku Anežku vystřelil někam do výšin, začala skučet a hekat, protože ji to nevýslovně dělalo dobře. Tomáš stál vedle dvojice a rozmýšlel se, jestli se má přidat a ponořit svou pusu do její pičky. Ovšem Lukáš byl svou činností tak unesen, že se nechtěl odtrhnout.

Opět bylo zřejmé, že je potřeba posunout situaci někam dál. Anežka, nevýslovně rozdrážděná, položila kluka na stůl, vyskočila si nad něj, roztáhla jednou rukou kundičku a druhou si nasadila na poševní vstup jeho příro. Byl to nerozum, protože letitý  provizorní, z kdo ví čeho amatérsky stlučený stůl,  byl určený na položení dvou šálků kafe, nikoliv na gymnastiku dvou dospívajících těl. Ale pochlapil se a vydržel až do závěrečného výstřiku. Jenže to bylo dobře Lukášovi, Anežce ještě něco málo ke spokojenosti scházelo. Seskočila se stolu, chytila za totálně tuhého pinďoura Toma a ohnula se přes stůl a nastavila se zezadu. „Honem, dělej, než vychladnu !“ Ten sice moc netušil, co má dělat, ale natlačen její rukou do správných míst, ucítil, že mu pinďour mizí v nějakém teplém tunýlku.  Namáčkl se dovnitř a začalo mu být krásně. Nebylo to žádné střídání stále víc  dráždivých poloh. Držel se jí za boky a narážel svůj tuhý klacek dovnitř nepřetržitě ve stejném stereotypu, dokud se mu v podbřišku neuvolnila dávka spermatu. Ovšem konečně se dostavilo blaho i Anežce a tak se nechala naplnit, aniž by dbala na riziko možného otěhotnění. 

Když se všichni posadili znaveni na letitou lavici, začala mít problém, protože přebytečné sperma chtělo z kundičky ven. Připadalo jí to takové nepatřičné, ukapávat ve společnosti dvou mladíků na zem. Ale oblíkat se ještě nechtěla a kalhotky by byly jejich spermatu okamžitě plné. A když pořádně  nespolečensky roztáhla nohy, teklo to nejkratší cestou pod stůl. Oba pánové nenápadně pokukovali, protože sice si ulevili od přetlaku ve varlatech, ale sedět na zahradě jen tak s nahatou dívkou, zatraceně pěknou, to se jim ještě nikdy nepovedlo a kdo ví, jestli se v dohledné době zase povede. Tak doprovázeli svými pohledy každou po pičce stékající kapku a mohli se jen dohadovat, komu z nich to sperma mohlo patřit. Ani neměli pořádně čas se kochat svým prvním sexuálním úspěchem, ještě takovým neobvyklým. Žádné šup sem, šup tam na dívčích záchodech diskotéky, s obavou aby nikdo nepřišel a nerušil je. Tady bylo relativní pohodlí a hlavně ochota přistrčit své tělesné půvaby pro další použití.

Kněžna Libuše si do své lázně jistě nebrala  nějaké dýchavičné staříky. Mladí junáci museli být  náležitě vyspělí, aby mohla odpovídajícně relaxovat od svých vladařských povinností. A oba mladíky příjemně překvapilo, že ani s Anežkou není třeba končit, ale ještě by mohli užít něco opakovaně. Taky užili. A když se později rozcházeli, málem brečeli touhou si dnešek zopakovat. Jenže požádat takovouhle skoro dospělou slečnu se moc neodvažovali. Zase to zbylo na Anežce. Když odcházeli, jen tak ležérně prohodila. „Zítra přijdu zalívat o půl třetí.“