Marek konečně ukončil vysokou školu, samozřejmě s červeným diplomem. Už nějakou dobu žil s přítelkyní Radkou v podnájmu, kterou ještě dva roky vysoké čekaly. Ač jedináček, nebyla doma vítána, tedy od doby, kdy Marka představila, a po hádce s otcem, se k němu i přestěhovala. Máma ji sice tajně finančně podporovala, ale bylo to jen pár korun a nepravidelně. Doma se kvůli otci objevit nesměla, protože by ji hnal hned od dveří za to, že se dle jeho názoru nevěnuje studiu, ale tomu chuďasovi, který nejen, že nic neměl, ale také nic neznamenal. Ani on, ani jeho rodiče. Měl sice pravdu, Marek měl dalších pět sourozenců a rodiče, kteří ho na studiích vydržovat nemohli, ale byl hodný, pozorný a vždy se snažil, aby se Radka měla co nejlépe. V rámci možností, samozřejmě. Dostával stipendium, oba se oháněli po brigádách, ale vlastně moc peněz nepotřebovali. Po zaplacení nájmu a inkasa jim těch zbývajících pár korun na jídlo stačilo. A byli spolu šťastni.

Promoce byla veliká sláva nejen pro ně, ale i pro Markovy rodiče a sourozence. Po prvotní euforii si oba uvědomili, že Markovo stipendium jim bude chybět. Hodně chybět. Ale co, říkali si. Teď má Marek dveře všude otevřené! S červeným diplomem se zaměstnavatelé budou s nabídkami předhánět! Hned druhý den začal své služby nabízet. Poctivě obešel firmy v nejbližším okolí, ale k jeho údivu, na něho ale nikde nečekali. Druhý den dopadl stejně. A tak to šlo po celé následující dva týdny. Začali si zoufat. Jestli nesežene práci, nedokážou zaplatit nájem. A majitel bytu… Už jednou se kdysi s platbou zpozdili. Aby neskončili pod mostem, museli si na nájem půjčit a Marek si vyjednal další brigádu. Splatit půjčku i s úroky, jim trvalo skoro půl roku. Radka se málem začala ohlížet po práci na nočních…

Podpora? Žádná, když ještě nebyl zaměstnán. A brigáda? „To nejde, mladej pane. Teď, když už nejste študent, a jste na pracáku, vás zaměstnat nemůžem. A na černo? Depák, to kdyby nám na to přišli…,“ říkali všude, kde ještě před časem dělal od nevidím do nevidím.

Prošel třetí týden a Marek práci pořád neměl. Byt zaplatili z posledních peněz. Další měsíc marného shánění prosvištěl snad ještě rychleji. Večer, když někdo zaklepal na dveře, šel Marek otevřít ještě v klidu, protože návštěvu bytného nečekali tak brzy…

„Pane Brutere, můžete nám počkat? Prosím? Máme teď…,” snažil se staříka uvést do jejich složité situace, ale ten jen kroutil hlavou, že výmluvy jej nezajímají.

Zabouchal hůlkou o podlahu a skřehotavě se k Markovým prosbám vyjádřil: „Když nemaj zájem, musej se zejtra vystěhovat!” pokýval hlavou důležitě, ale pak, jako by jej něco napadlo, vrazil hůlku mezi již zavírající se dveře.

„Počkaj mi,” zafuněl a hrnul se do dveří, „a pustěj mně dovnitř. Zkontroluju si to tady, abyste mi to nějak nepoškodili!“

Marek nemohl prakticky nic udělat. Než se vzpamatoval, byl stařík v předsíni. A hned se hrnul dál. Pichlavýma očima propátrával garsonku a prozkoumával každý detail. Dokonce vlezl i do koupelny, kde se koupala Radka. Ta vypískla a v rámci možností se schovávala pod vodou ve vaně.

„Tak na nájem nemaj, ale plýtvat vodou uměj, co?“ řekl posměšně s očima na jejím nádherném těle, které průzračná voda bez pěny, neměla šanci úspěšně zakrýt.

„Prosím,“ zakňourala zoufale Radka a snažila rukama zakrýt co nejvíc, „běžte pryč, to přece nesmíte, chodit k nám a obtěžovat nás!“ zkusila i trochu zvednout hlas, aby svým slovům dodala na důraznosti a sobě víc odvahy.

„Nesmím? Oni neplatěj nájem a já nesmím na kontrolu svýho majetku? Podívaj se do smlouvy,“ řekl s úsměvem a s pohledem upřeným do vody si pochvalně pomlaskal.

„Prosím, pane Brutere, můžete nás nechat a odejít? Byli bychom vám vděčni, kdybyste …“ zastal se své milé Marek a staříkovi naznačil směr ze dveří.

Bytný se konečně podíval i na něj, ale jen si ho krátce přeměřil pohledem, a pak se podíval zpátky na Radku malinko přivřenýma očima, jako kdyby hodnotil cenu zboží.

„Když se přestanou stydět a ukážou se mi,” otevřel oči dokořán a upřel na ni ještě zkoumavější pohled, „možná jim dva dny počkám. Jináč se zejtra pakujou,“ usmál se ještě víc a znovu zamlaskal, „možná jim počkám i tři, ale musej se rozhodnout hned,“ dodal netrpělivě.

Marek ho chtěl nejdříve vyhodit za límec, ale když Radka vlastně nic nenamítala… Jejich oči se setkaly a pár okamžiků se spolu domlouvali. Marek znal Radku až moc dobře a… „Promiň“ přečetl si v nich a Radka vstala. Zprvu se zakryla rukama, ale ty pak svěsila podél těla. Starý pán se musel dvakrát prudce nadechnout a opřít se zády o zeď. Radka byla nádherná. Mladé, lehce opálené tělo s bílými trojúhelníčky na prsou a pod podbřiškem, kde nosívá plavky, by zalomcovalo i s mladším mužem. I Marek ji znovu musel ohodnotit, že je krásná. Kulatá prsa s červenými dudlíky, úzký pas, který šlo obejmout skoro dvěma dlaněmi, a jemné a udržované ochlupení, z ní dělalo sen o vílách z rozkvetlé louky. Obrysy ženského těla opisovaly ladnou křivku, jako sochy antických umělců. Stařík nevěděl, kam dřív s očima. Nahoru, dolů, doprostřed, nahoru, na boky… Přerývavě dýchal otevřenými ústy a bylo vidět, že kdyby teď umřel, umřel by jako šťastný muž. Radka se po chvilce zase schovala do vody, stařík nespokojeně zamručel, ale neřekl nic. Jen se otočil a odkráčel. Zato s Markem ta situace udělala něco, co si ani ve snu nepřipouštěl. Jeho ohon mu chtěl roztrhnout trenýrky. Když se Radka před tím staříkem ukázala nahá, rozbušilo se mu srdce a všechnu krev nahnalo tam dolů. Když pak přehodila nohu přes okraj vany, nevydržel, chytil ji za zadeček a tím horkým kusem žuly ji pohladil na čárce. Radka ztuhla. Pro ni to vzrušující nebylo, spíše naopak. Když ale na pipince ucítila Marka, změkla, jako máslo na slunci a s menší námahou ho přijala do sebe. Bez přípravy jí zajel do suché dírky až na její samotný konec a prudce do ní bušil jako nějaký divoch. Najednou to nebyl ten hodný a ohleduplný chlapec, se kterým ji milování bavilo, ale pořád jí k tomu něco chybělo. Teď, když si ji bral bez ohledu na ni samotnou, došlo jí, co bylo tou chybějící ingrediencí. Zasténala vzrušením, ale i malou bolestí. Příjemnou bolestí. Chytil ji vlasy, prudce za ně zatáhl a jeho ohon ji dorážel až někam na dno. Vzepjal se v neovládatelné křeči, zařval a napumpoval do ní svou dávku. Radce chybělo jen malinko. Sáhla si na pipinku, stiskla si ji, malinko promnula, a rozklepala se i ona.

Marek si začal vychutnávat ty slastné okamžiky stahů svých svalů, když se Radka dostala na vrchol taky. Stříkal do ní své poselství a ona jej radostně přijímala a masírovala ho v sobě. Nechal ho v ní, dokud sám nevyjel. Hned za ním jí z dírky vytekla i část jeho šťáv. Oba byli natolik vzrušeni, že skončili na podlaze, kde jí vylizoval pipku od ní i sebe samého a ona jemu oplácela stejnou měrou. Ohon mu ještě pořádně neklesnul a nabyl znovu na délce i objemu. Nelenila, otočila se a slastně si na něj nasedla. Tentokrát si tempo určovala ona. Sténala a předla jako kočka. Marek jí drtil kozy v dlaních, hladil po bocích a stehnech, prohýbal se a nabodával ji na svůj ocas, ze kterého mu do těla vystřelovala neskutečná slast. Vykřikla znovu. Marek na ocase ucítil její svírání a uvolňování v rytmu jejího vlastního tempa. Takhle silně, to nikdy neprožívala. K orgasmu jí přivedl při každém milování, ale aby mu svou kundičkou sevřela ocas, to nezažil nikdy. K čípku jí poslal druhé poselství. Zařval, nadzvedl se z podlahy i s ní a na chvilku ztratil pojem o čase. Na podlaze bylo trochu chladno, ale oni vnímali jen sami sebe. Objímali se v těsném objetí a oddychovali. Zvedli se až po dlouhé době. Neřekli si nic, ale oba měli v hlavě stejnou otázku. To jsme tak zvrhlí, že nás oba dokáže vzrušit jeden starý dědek? Společně se osprchovali a utřeli. Radka udělala čaj a každý si vzali suchý rohlík.

Teprve pak Radka promluvila: „Co to do tebe vjelo? Byls jako urvaný z řetězu…! A tvrdý, jako nikdy,“ dodala šeptem a malým úsměvem.

Měl strach, že ji ztratí, že když ho vzrušuje toto, půjde jinam, ale nakonec si dodal odvahu: „Nevím, miláčku. Když jsem tě viděl, jak se před tím prasákem ukazuješ nahá… Nevím, ale strašně mně to vzrušilo!“ odpověděl přiškrceným hlasem.

„Byl jsi úplně jiný, takový…, velký…, a divoký… a… Líbilo se mi to. Vzal sis mně, jako…, jako chlap,“ dodala a kousla do rtu.

Ani ona doposud netušila, že ji vzruší znásilnění. Toho dědulu by z předehry vynechala, ale pokud by to měla být podmínka k takovému milování do budoucna… Svlékla by se znovu.

„Máme tři dny, než přijde a bude chtít nájem. Co budeme dělat?“ zoufal si Marek nahlas na jiné téma.

Její lichotku a vlastně i vysvětlení, co vzrušilo ji, nechal bez povšimnutí. V hlavě se mu sice rovnalo, co a jak, ale nechtěl o tom přemýšlet. Bál se jen připustit, že by se to mělo opakovat. Pokrčila rameny a kousla si rohlíku. Byli na dně. V peněžence neměli prakticky nic. Aby šla k mámě prosit o další peníze, nechtěla, Markovi rodiče by jim jistě peníze dali, ale sami neměli nic, a nějakou další půjčkou to řešit taky nechtěli.

„Necháme to zatím tak. Přijde až za tři dny, a do té doby něco seženeš,“ uklidňovala ho, ač oba věděli, že kdyby práci sehnal hned zítra, výplata přijde až příští měsíc.

A ztratit podnájem by znamenalo, že se ona bude muset vrátit domů a přijmout otcovu podmínku. Rozejít se s Markem. Marek by se domů vrátit mohl, do jednoho pokoje se třemi bratry. Raději šli spát.

Třetí den se na Marka konečně usmálo štěstí. Vzali ho na zkoušku u jedné firmy. Dokonce v oboru, který studoval. Sice za minimální plat, ale pokud se osvědčí, plat by mu po zkušební době vzrostl na trojnásobek. A do roka znovu, na další dvojnásobek. Musel sice dojíždět na druhý konec města, ale za ty dvě hodiny cestování mu to stálo za to. Radostnou zprávu oznámil Radce u svíčky a květu plané růže, kterou utrhnul po cestě. Slavnostní večeře s půl krajíčkem suchého chleba a hořkého čaje, jim chutnala jako kdyby jedli humry. Z naprostého štěstí je vytrhnul zvonek. Ten zvuk je vrátil zpátky na zem. Nájem! Marek opatrně otevřel. Bytný ani nepozdravil a vešel dovnitř.

„Tak jak to bude s placením?“ zaskřehotal a podíval se na planoucí svíčku a růžičku ve skleničce vody.

„Prosím, nemohl byste počkat do příštího měsíce? Konečně jsem sehnal práci. A za tři měsíce bychom vám dali dvojnásobek!“ zkusil Marek, „to mi zvednou plat,“ dodal tiše.

„Ne!“ zařval tak hlasitě, že sebou oba trhli, „nemám kdy čekat, až mi zaplatěj. S nájmem maj po termínu a já dál čekat nebudu. Jestli nemaj jak zaplatit, musej se vystěhovat. Hned. Včera jsem tady měl jinýho zájemce, kterej mi dá i víc. Nu?“ skřehotal a posadil se na židli, jako kdyby byl doma.

Na druhou stranu, vlastně doma byl. Technicky. Podívali se na sebe, Marek jen zvedl skoro smutně obočí a Radka si začala rozepínat knoflíčky na halence.

Ale stařík ji zarazil hned u druhého: „Tohle na mně nezkoušejí. Už jednou jsem jim počkal. A podruhé už nic jen za koukání odkládat nebudu,“ řekl přísně.

Radčina ruka se zastavila a druhou se přidržela Marka.

„Prosím, pane Brutere. Nechejte nás tady. Vždyť vám zaplatíme o jeden nájem víc. Nebudete škodný. Nemáte s náma žádné starosti, uklízíme, neděláme po domě hluk, znáte nás…,“ zkoušela ho Radka obměkčit.

Zavrtěl znovu hlavou: „Ve svým věku si nemohu dovolit čekat. Jestli ale chtěj, můžeme se domluvit na návštěvách slečny u mne doma. Slečna mi uklidí, uvaří a nechá si na sebe šáhnout. A až zaplatěj, návštěvy skončí,“ zaskřehotal, podíval se na Radku a na vrásčité tváři vykouzlil široký úsměv.

Radka vyděšeně stiskla Markovu ruku. Tušila, že ta taková nabídka přijde, ale nebyla na ni připravena. Marek na tom byl obdobně. Ale při tom pomyšlení, co by se u domácího doma dělo, začal reagovat tam dole. Kamarád se začal rychle zvedat a tvrdnout.

„Prosím, a nechte nás, abychom si to mohli rozmyslet?“ pípla a do očí jí vystoupily slzy.

„Ne. Na odpověď si počkám. Pokud budou souhlasit, můžeme jít hned. Pokud ne, pak se z bytu budou pakovat. A taky hned,“ zamlaskal potěšeně.

Na tu mladou kozatou holku se těšil dlouho. A i proto se bál, jestli jeho nabídku neodmítnou. Objali se, Radka se klepala ponížením, Marek vzrušením. Pohlédli si navzájem do očí a věděli, co bude. Chtěli být spolu. A jediná cesta vedla přes posluhování u něj. Jen na měsíc a kousek. Jen pět týdnů…, pět týdnů… Jen?

Dlouze se políbili a pak se otočili zpátky na sedícího staříka: „Dobrá, pane Brutene. Do zaplacení nájmu bude u vás Radka uklízet,“ řekl přiškrceným hlasem Marek za oba.

Bytný radostí z židle málem vyskočil. Úsměv na stařecké tváři dělal ještě větší vrásky, ale oči mu zářily, jako študákovi.

„Tak jdou se mnou, slečinko,“ zakřehotal radostně a hůlkou jí šťouchnul do zadečku, „a oni si zatím můžou dojíst tu večeři,“ otočil se ještě ve dveřích.

Oba mladí se nestačili ani rozloučit a Marek osaměl. A začal litovat a obviňovat sám sebe, že práci nesehnal dřív, že neměl Radku pouštět, že… Ale dole, dole mu vyrost telegrafní sloup.

Stařík otevřel dveře od svého bytu, které za Radkou zase zamknul.

Podíval se na ni a znovu se potěšeně usmál: „Tak se nestyděj a svlíknou se, slečinko. Potřebuju utřít prach, vytřít a umýt nádobí. Prádlo na praní a žehlení necháme na příště,“ řekl přerývavě.

„Ale o tom, že budu uklízet nahá, jste nic neříkal,“ zaprotestovala Radka.

Nechtěla se před ním ukazovat. Tu chvilku ve vaně ještě přežila, navíc, když byla zakončena s Markem, ale ne že tady bude nahatá takovou dobu!

„A co by se na tom změnilo, kdyby to věděla hned?“ řekl přísně, „svlíknou se a začnou uklízet!“ zvedl na ni hlas.

Z očí se jí začaly koulet slzy. Stiskla rty k sobě a roztřesenými prsty si začala rozepínat knoflíčky. Halenku si pověsila na věšák, vedle jeho kabátu, vyzula si papuče, sundala sukni a prosebně se na něho podívala. Stařík se ale díval jen na její tělo. Hltal ho plnými doušky a nemohl se dočkat pokračování. Sáhla za sebe a sundala si podprsenku. Stařík otevřel pusu, ale hned ji zase slušně zavřel a nasucho polknul. Když vyklouzla i z kalhotek, zalapal po dechu podruhé. Byla snad ještě krásnější, než když ji viděl před třemi dny. Mlčky jí ukázal, kde má začít. V obýváku s kuchyňskou linkou bylo nádobí jen od večeře. Pokoj nebyl nijak zanedbán, stařík si ještě poklízet stačil a žádnou výpomoc zjevně nepotřeboval. Sedl si do křesla a pozoroval, jak kmitá u linky, myje a pak nádobí skládá do skříněk. Když se zohnula, byl to pro něho další nádherný pohled. Po dlouhé době cítil známé šimrání v rozkroku. A těšil se, až si spolu zalaškují. Radka zatím ztrácela ostych. Ten prasák ji stejně po chvilce viděl ze všech stran, nebylo jak se schovat, takže co? Naopak ji začalo bavit se před ním předvádět. Po očku viděla, jak stařík vzrušením dýchá pusou a skoro nemůže popadnout dech. Kdyby ho tak trefil šlak, myslela si. Když byla v kuchyni hotova, musela všude utřít prach. Vlhkým hadrem stírala všechny poličky, skříňky a skříně. Pak jej musela setřít i ve skříních. Zvedala zažloutlé fotky, různá ocenění a poděkování za práci v kolektivu BSP a KSČ. Pak ještě vytřela podlahu. Na kolenou. Použít smeták jí nedovolil. Prý je jen na zametání. Že to jen záminka, věděli oba. Když si klekla a spustila se na čtyři, vystrčila na něj prdelku. Stařík znovu dole ucítil nové příjemné zašimrání.

Když byla se vším hotova, vstal a svlékl se. Byl jí odporný. Vrásčité tělo s řídkým a šedivým ochlupením v ní vyvolával ještě větší odpor, než jaký cítila při úklidu. Ocas se mu zvadle krčil mezi chlupy, pytlík se mu pohupoval pod ním a byl stejně vrásčitý, jako zbytek těla. Zakýval na ni, že má jít blíž. S obrovským sebezapřením si stoupla až k němu a nechala jej, aby se dotkl její ruky. Přitáhl si ji ještě blíž, uvěznil mezi koleny, a oběma rukama jí začal masírovat zadeček a u toho se jí přes kopečky díval do očí. Potáhl za paži, aby se k němu sklonila a pokusil se ji políbit.

„Ne, to ne!“ vykřikla a s odporem a zkřivenou tváří se pokusila narovnat.

„Tak podivaj se,“ zavrčel vztekle, „slečinka teď bude hodná kurvička, kterou práce baví!“ přikázal a znovu ji zatáhl za paži, aby se k němu sklonila.

Musel s ní ještě malinko trhnout, aby povolila sevření rtů a pustila mezi ně jeho jazyk. Přisál se k ní a jazykem jí prošmátral uvnitř, jako ještěrka. Polechtal ji v puse a nechal ochutnat jí ten svůj. Mimoděk se jí pusa zase zkřivila, ale naštěstí si toho nevšimnul. Chutnal… Chutnal stejně, jako vypadal. Odporně. Jeho sliny se mísily s jejími, když jí jazykem počítal zuby a Radce přišlo na zvracení. Potlačil jí na ramena a donutil ji, aby si klekla a hlavu ji zabořil mezi nohy.

„Už to jistě dělala, tak se nestyděj a ukázala mi, jak to umí,“ zafuněl a povolil tlak na zátylek.

Radka se trochu odtáhla a s nechutí mu začala povolovat knoflíky u jeho tesilových kalhot. Už když měla dole přitisknutý nos, začala tušit, že stařík je šetřivý člověk, který se myje jen sporadicky. A když mu z kalhot i trenýrek vylovila jeho povislou chloubu… To, co ji zaštípalo v nose, se dalo přirovnat snad jen k vyvážení kejdy na pole… Jeho nevelký ocas ležel splaskle na obrovském, vrásčitém pytli a utápěl se v záplavě šedivých chlupů. Donutil ji, aby se jej, i přes nové a o to intenzivnější nutkání ke zvracení, nejen letmo dotkla, ale aby jej vzala do ruky pořádně. Když mu obnažila žalud z jeho scvrklé předkožky… Okolo tmavě růžové bambulky měl žlutobílý kroužek, ze kterého vycházel nový a o to intenzivnější smrad…

„Pohrajou si s ním! Dala ho do huby a pocumlala mi ho!“ zasténal a neustále ji tlačil na zátylek.

Radka zavřela oči, nadechla se a s odporem jej obemkla rty. Hořkoslaná odporná chuť si nijak nezadala s jeho zápachem. Stařík zasténal, povolil tlak na její hlavu a zvrátil hlavu dozadu. Bylo to už hodně dávno, co si jeho kamarád hověl v něčí tlamičce. Radka se zatím snažila o úkol, který považovala za nesplnitelný. O jeho vztyčení a možná i o závěrečnou fázi. Kupodivu, staříkův ocas se začala pomalu probouzet a nabývat na rozměrech. Než se ale dokázal předvést v plné síle, stařík ji odstrčil, vstal, popadl za ruku a odvedl do vedlejší místnosti, do ložnice, kde ani neuklízela. Sundal si košili a ukázal se jí v plné své kráse… Pohled na vrásčitou, zšedlou kůži, pokrytou stařeckými skvrnami a šedivými chlupy, nebyl moc lákavý. Alespoň ne pro Radku.

Lehl si na záda a zakýval na ni: „Tak co je, slečinko? Už to jistě dělala, takže nemusím říkat co a jak,“ zafuněl nadšeně.

Nechtěla. Nechtěla, ale musela. Lehla si k němu a on jí znovu políbil.

Líbal ji, rukama jí jezdil po zádech i zadečku, tiskl se k jejímu mladému tělu a u toho spokojeně funěl.

„Teď se otočí, ukáže mi kundičku a chopí se znovu své práce!“ zafuněl po chvíli a donutil jí, aby si na něho klekla.

Nad jeho obličejem se mu otevřela brána do nebes. Ani si nepamatoval, kdy takovou krásu viděl naposledy. Na blízko moc dobře neviděl, ale i tak ho ta růžová puklinka zaujala. Nasál nosem a z té vůně se mu zatočila hlava. Chytil ji za boky a přitáhl si ji víc na sebe. Vůně zesílila. Políbil ji mezi závojíčky a opatrně ochutnal. Ta chuť a hebkost mu připomněla mládí, které prožil ještě někdy za války. Radce se zatím opět začal stěhovat žaludek nahoru. Vzala to do prstů, nadzvedla a dala do pusy. Bytný roztáhl nohy, díky čemuž se štiplavý zápach změnil na zápach zapařených nohou a veřejných záchodů, ale ona nemohla nic jiného, než se snažit na to vše zapomenout a staříkovi vyhovět. Měla chuť jej do něj kousnout a utéct, ale nemohla. Tedy pokud by se nesmířila s ubytováním na ulici… Stařík jí zatím kočičku vylizoval poctivě. Probíral se závojíčky, jemně ji tahal za chloupky, klepal na hrášek a pokoušel se o zasunutí jazyku dovnitř. Nezdálo se to, ale ten staroch se vyznal. Věděl, kam sáhnout, kde přitlačit a kde být naopak jemný. Prcinka se otevírala, pomaličku slzela a ona sebou začala mimoděk hýbat. Dokonce se začala víc snažit. Už ho jen neschovávala v puse, ale vyplazovala na něj jazyk, kterým jej lechtala všude okolo, po uzdičce, okolo kroužku… Dokonce do pusy nasála i celý pytlík a jazykem mu probrala obě koule v něm. Stařík slastně funěl do její pipinky a ve slabinách začal cítit kýžený tlak. Radce začal jeho scvrklouš růst v puse. Nepřestávala, naopak ve svém úsilí přidala. Začalo jí to dokonce bavit. Po několika minutách byl stařík v plné velikosti. Byla na sebe i malinko hrdá, že se jí to podařilo. Podle výchozí velikosti si představovala, že to dotáhne maximálně na velikost palce, ale opak byl pravdou. Nebyl sice tak tvrdý, jako Markův, ale byl větší. Mnohem větší. I pytlík a jeho obsah byl mnohem větší. Poctivě mu po něm přejížděla a v podbřišku cítila, tep svého srdce. Tepání bylo čím dál víc intenzivnější. Na to, že má ten stařík víc, než její děda, přestávala myslet. Bytný začínal mít dost. Ta mladá samička vzala jeho příkaz až moc vážně. Z pipinky mu do pusy pouštěla spoustu svých šťáviček, které se snažil vylízávat a udržet tak micku pěkně v suchu. Ale bylo to, jako kdyby chtěl vypít celou přehradu. Naposledy si pohrál s lupínkama a zatlačil Radce na zadeček, aby se s ním posunula níž.

„Dala si sama kocoura do trouby,“ zamlaskal nadrženě a těšil se, až tam bude.

Naposledy ho měl v Novákové zespod, ale to byla proti Radce stařena. Radka si nasměrovala jeho kyj na dírku a pomaličku na něj dosedla. Zasténala. Tan macek jí vyplnil celou. Kůžička se napínala, jeho konec cítila až na čípku. Tlak a slabá, ale příjemná bolest v ní vzbudila další neskutečné pocity. Prohnula se a na domácího vystrčila zadeček. Její hvězdička se mu dívala přímo do očí. Předla jako kočka a pomaličku, a po celé délce, mu na něm začala jezdit. Zatínala zuby, kousala se do rtů a rukou si mačkala prso. Marek jí vyhovoval, ale to, že hopsala na staříkovi, navíc dobře vybaveném… Vnímala jen jeho ocas v sobě a mravenčení v bříšku. Pan Bruter hekal a užíval si nejen toho tepla a těsnosti mladé nájemkyně, toho krásného pohledu na konec pipinky, která polykala jeho ohon, ale i výhledu na kulatý, pevný a nádherný zadeček. Hladil ji po něm i na zadní dírce. Byl těsně pod vrcholem, ale za ty roky uměl finiš odložit a užívat si právě toho pocitu před vyvrcholením. Připadal si, jako v ráji. Kdyby to šlo, nechal by ho tam navěky.

Radka zalapala po dechu, zařvala a za tichého kvílení dosáhla vrcholu. Dosedla co nejvíc na něj, aby ho měla co nejhlouběji a jen hýbala pánví v rytmu stahů svých útrob. Mezi prsty si silně stiskla růžový konec prsu a bolest, která jí z něj vystřelila, její orgasmus prohloubila a zintenzívněla.

Když ho svou pipkou zmáčkla a tepala mu na ocase, přestal se ovládat. Chtěl to ještě o nějakou chvilku odložit, ale nešlo to. Do Novákové bušil hodinu, než se vycákal. Ona sama na jeho ocase prožila orgasmů několik, ale s tou mladou, se prostě dál ovládat nedokázal. Do dlaní ji chytil za zadeček, palci roztáhl půlky ještě víc od sebe a zařval. A pak ještě několikrát.

Radka ještě pořád prožívala příjemné křeče, když ucítila, jako do ní proudí horká láva. Domácí v ní tepal a s každým cuknutím, do ní poslal trochu obsahu svých starých koulí. Znovu se jí zatočila hlava. A křeče zesílily. Zaúpěla a vysíleně se zhroutila na jeho nohy. Stařík ji ale nedal moc času na odpočinek. Poplácal ji po zadečku a pak ho pohladil.

„Vzala si ho zase do huby a pěkně mi ho očistila,“ řekl a do zadečku ji jemně štípnul.

Vysílená, ale naprosto spokojená Radka se nadzvedla, otočila a vadnoucí a mokrý ohon si dala do pusy. Nasála ho a ochutnala zbytky, které v něm zůstaly. Chutnaly trochu po mandlích, ale taky cítila ananas. Starý pán si dopřává, pomyslela si a znovu ochutnala. Ananas měla naposledy u rodičů na Vánoce, ještě než se přestěhovala. Od té doby ho v obchodech míjela bez povšimnutí. Namotal si její vlasy mezi prsty a slastně se protáhl. Byl příjemně unavený a za chviličku usnul. Radka ho ještě chvilku cumlala, ale když slyšela jeho pravidelné odfukování, dodala si odvahu, opatrně zvedla hlavu a podívala se na něj. I ve spánku se jeho vrásčitá tvář usmívala. I když se jí ta chvilka s ním líbila, otřásla se hnusem. Sama nad sebou, že je taková úchylná. Markem se nechá znásilnit, teď se nechá přinutit k sexu se starcem, a…, a ono se jí obojí líbí! Myšlenky zabloudily do minulosti. Bylo jí patnáct, když ji sbalil spolužák. Chodili spolu do kina, na diskotéky, otec jí to zakazoval, ale i tak objevovali doposud utajované věci. První pusa, první pohlazení po zadečku, nebo po prsou… Líbilo se jí to jí i jemu. V kině jí zajel rukou mezi nohy. Toužila po jeho dotecích, chtěla ho. Dovolila mu to. Srdce měla až někde v krku, nejen z toho, že ji hladí, ale i z toho strachu, že na to někdo přijde, že se někdo dívá… Přes látku kalhotek ji hladil po pipince. Látka byla za chviličku mokrá. Ohrnul je a přejel jí prstem pod nimi. Tiše zasténala. Chtěla víc, mnohem víc, a když koutkem oka zahlédla spolužáka, jak se na ně zvědavě dívá, dala nohy víc od sebe a zasténala mu do ucha. I když vlastně nechtěla, raději mu ruku odstrčila, že tady ne, že tu jsou lidi. Nerad, ale ruku vytáhl. Olízl si mokré prsty a řekl, že to už nevydrží, že ji chce. Ještě běžel film, ale zvedli se a zapadli na záchodě. V kabince. Tam jí vyhrnul sukni a zezadu do ní prudce vniknul. Vykřikla bolestí, ale byla ráda, že to má za sebou. Byl rychlý. Moc rychlý. Naštěstí ho stačil vytáhnout a jeho bílá poleva skončila na sukni. Ona sama z toho neměla nic. Jen pocákanou sukni. On spokojený byl, ale Radka moc ne.

Stařík zachrochtal a zatahal ji za vlasy. Radka mu olízla ocas a vzpomínala dál.

Když spolu byli podruhé, bylo to u nich doma. Byt byl prázdný, máma i otec byli v práci a oni vynechali školu. Ona byla jen v podprsence a nechávala si vylizovat kačenku, když přišel otec. Že přišel domů, nevěděli. Vrátil se jen pro nějaké lejstro. Byl skoro na odchodu, když z jejího pokoje uslyšel podivné zvuky. Když zařval, oba se lekli tak, že málem skončili na JIPce s infarktem. Libor zmizel dřív, než se otec stačil nadechnout podruhé. V pokoji zůstala jen skoro nahá Radka. Ječel po ní a dokonce dostala i pár ran jeho dlaní na holý zadeček. Musela se pak před ním obléct a jít do školy. Večer, když se otec vrátil z práce, musela vysvětlovat, co to bylo za kluka, jak dlouho ho zná a co s ním měla. Že už není panna, ale neřekla. Přiznala jen, že spolu chodí a že to bylo jen jednou. Pak si musela lehnout na jeho kolena. Otec jí sundal tepláky i kalhotky a v přítomnosti mámy jí nasázel na zadeček tolik ran dlaní, že se dva dny nemohla skoro posadit. Od té chvíle měla zákaz. Nesměla nikde. Jen do školy. Žádné školní výlety, žádné kamarádky, nic. Její kluk o ni ztratil zájem. A jednou za čas ji otec vyplatil. Záminka se našla vždy. Dlaně otec rychle vyměnil za trepku, vařečku, a pak dokonce za rákosku. Se zbitým zadečkem pak pod peřinou vzlykala a hořekovala na svůj trpký úděl bité dcery. Znovu se otřásla. Vydržela to maturity a poloviny prváku na vysoké. Tam se potkala s Markem. Po třech měsících tajného chození, si našli tento pronájem a od té doby jsou spolu. Z domu utekla hlavně kvůli bití.

Opatrně aby ho nevzbudila, vymotala jeho prsty ze svých blonďatých vlasů. Stařík zamlaskal, hlasitě si ulevil a otevřel oči. Radka už seděla na posteli, chtěla vstát a odejít.

„Tak za tejden,“ usmál se v polospánku, otočil se na bok a zase ze sebe vypustil vzduch.

V ložnici se šířil jeho zápach a Radka rychle odešla. Z hnusu ze sebe i z něj, ze smradu, který se šířil po celé ložnici, se jí dělalo až mdlo. Musela pryč. Jen na sebe hodila halenku a sukni, spodní prádlo vzala do dlaní, že to jedno patro vykluše jen tak. Odemkla a rychle vyběhla na chodbu. Chtěla z ní co nejrychleji zmizet a schovat se v náruči svého jediného, ale na schodech narazila na souseda. Byl malinko pod parou a ta probíhající laňka, co vyletěla z bytu domácího, ho velice zaujala. Zastoupil jí cestu, a když se ve spěchu protahovala kolem něj, objal ji a zajel rukama pod sukni. Vykřikla, ale nebylo jí to nic platné. V jedné dlani ji stiskl půlku a druhou rukou zajel až na kačenku. A tam bez sebemenšího odporu mu vjel prst dovnitř. Usmál se, a přitiskl si ji víc k sobě. Z rukou jí vypadlo prádlo, tloukla ho jimi do hrudi, ale soused, jakoby nic necítil.

„Copak, copak? Mladší ocasy nemáš ráda?“ šeptal jí chlípně do ucha, „neboj, zaplatím ti,“ sliboval a prstem se jí proháněl v mokré dírce.

„Nechte mně, nebo budu křičet!“ vrátila se jí konečně řeč a snažila se mu vymanit z jeho pevného sevření.

„Křič, ale aspoň mi ho vykuř,“ zasyčel a štípl ji do micky.

Vykřikla znovu, tentokrát bolestí. Konečně se mu vysmekla a utíkala pryč. Naštěstí pro ni byl natolik opilý, že než se vzpamatoval, otevírala dveře jejich bytu. Ještě zaslechla, jak na ni něco křičí, ale dveře rychle zabouchla a konečně si oddechla. Marek ještě nespal. Když ji uviděl, jak je rozrušena, byl plný starostí. Když nu řekla o sousedovi, znovu se v něm zvedla vlna vzrušení. A když mu v kostce povykládala, co po ní dědek chtěl, nevydržel, chytil ji do náruče a odnesl do postele. Jen jí zvedl sukni a zajel jí do mokré prciny, jako kdyby tam patřil odjakživa. Radka na chviličku na všechno zapomněla, a i když bylo milování krátké, užila si to. Zařvala, prohnula se v zádech, a co nejvíc se k němu přitiskla. Usnuli vedle sebe, oblečeni tak, jak byli.

Ráno mu musela znovu převyprávět, co včera u staříka a na chodbě zažila. Marek byl u vytržení. Kdyby nemusel do práce… Ale do práce musel a na další hrátky si musel nechat zajít chuť. Vynahradil si to až večer. Sotva přišel, musel jí ho tam dát. Když se vystříkal, musela mu znovu něco z večera odvyprávět znovu. Spát šli zase až hodně pozdě. Radka byla úplně vyřízená. Pipinka jí bolela nejen ze včerejška, ale hlavně z Marka, který byl prostě neukojitelný.

Následující týden uplynul rychleji, než kterýkoliv před tím. A také divočeji, alespoň pro Radku. Marek ji chtěl ráno i večer, a dokonce ještě než musela odejít k domácímu. Když k němu přišla, řekl jí, že mu není dobře, ale ať mu alespoň uklidí. Byl rád, že přišla, ale na nějaké hrátky neměl náladu. Dokonce ani nechtěl, aby se svlékla. Umyla nádobí, utřela prach, podlahu… Za dvě hodiny byla se vším hotova. Stařík ji pozoroval nemocnýma očima, utíral si nos a chraplavě kašlal do kapesníku.

„Už mám všechno hotové, pane Brutere,“ oznámila mu, a s malou lítostí nad jeho trápením, se na něj podívala.

Rozkašlal se dalším dávivým kašlem. Bylo vidět, že má horečku. Pomohla mu do postele a ještě mu uvařila čaj.

S povděkem si usrknul: „Nechala mi tu aspoň kalhotky, ať si mám s čím hrát. A zase příští týden…,“ rozkašlal se znovu.

Sáhla si pod sukni a kalhotky mu podala do roztřesené ruky. Přivoněl si k nim a zavřel oči. Nechala ho svému osudu a odešla. A celá šťastná se vrátila domů. I Marek byl rád. Staříkovi přál jenom to nejhorší, vždyť si z jeho milé udělal děvku. I když ho to vzrušovalo. V pondělí odvezli staříka se zápalem plic do nemocnice. Prý nadlouho.

Hned druhý den v úterý, ale na dveře klepal soused: „Pan Bruter mne pověřil správou domu a z jeho záznamů jsem vyčetl, že mu dlužíte na nájmu. Jak to je?“ ptal se ve dveřích Marka.

Marek přitakal. „Ano, to jo,“ připustil, „ale Radka mu chodila uklízet do doby, než se…“

„Poklízet, povídáš?“ přerušil ho soused, „ve středy, že?“ ujistil se a vzpomenul si na zážitek před čtrnácti dny.

A na to titěrné prádélko, které si před manželkou schovával v bedně s nářadím. Marek jen nechápavě přikývl, zatímco se sousedovi na okamžik roztáhla huba od ucha k uchu.

„Tak zítra ať přijde. Pan domácí tam má binec,“ řekl úsečně.

„Zítra máš u domácího zase uklidit. Soused říkal,“ dodal a Radka se při vzpomínce na tu epizodu na schodech otřásla.

„No jo, ale co klíče? Copak je mám?“ došlo jí, že pro ně bude muset k tomu hromotlukovi.

Odpoledne si na sebe vzala vytahané tepláky a tričko skoro bez výstřihu, aby snad zase souseda nenapadlo… S těžkým srdcem a obavami pak na souseda zazvonila a přála si, aby jí otevřela jeho žena. K její smůle jí ale otevřel on.

„Copak?“ zvedl zvídavě obočí, ač měl ve tváři napsáno, že jasně ví, proč tady Radka je.

„Prý jste říkal, že mám u pana domácího poklidit. Říkala jsem si, že byste měl mít klíče, když…,“ pípla nesměle a sklopila oči, protože ten jeho pohled na sebe prostě nesnesla.

„Jasně, klíče,“ přitakal, vzal z věšáčku svazek a pokynul jí, že půjde s ní.

„Já…, já to zvládnu sama,“ pípla potichu, „znám to tam,“ dodala ještě, ale soused ji asi neslyšel a tlačil ji před sebou.

Odemkl byt pana Brutera, pustil Radku dovnitř a nahrnul se za ní. Nad jejími protesty, že tam být nemusí, že na něj zase zaklepe, ať si to může zkontrolovat, jen mávl rukou, že má času dost a že si toho můžou popovídat… Radka se dala do práce. Moc tam k uklízení nebylo, stařík na tom musel být opravdu zle, když ve dřezu našla jen hrníček od čaje a talíř. Sotva se dala do mytí, přitiskl se k ní zezadu a objal ji svými prackami.

„Co to…,“ zvolala zoufale, ale soused jí přikryl pusu rukou a hlavu jí opřel o svou mohutnou hruď.

„Ale jenom se nedělej, kurvičko“ zasyčel jí do ucha, „nechtěj mi tvrdit, žes tady jenom poklízela! Oba víme, jakej je ten držgrešle prasák! Že vám nájem odpustil jenom za ten úklid!“ šeptal a při tom jí přes tričko prozkoumával hrudník.

Radka se nemohla ani pohnout. Ruka mu najednou sjela do výstřihu a pod podprsenku, a její holé ňadérko se ocitlo v jeho dlani. Nemohla nic, než se jen vzepřít a zakňourat do jeho zpocené dlaně.

„Ten nájem si teď odpracuješ se mnou!“ zašeptal ještě a silně jí stiskl bradavku mezi prsty, až se jí zatmělo před očima.

Kdyby neměla zakrytou pusu, křičela by bolestí i ponížením, ale tahle se jen kroutila a snažila se uniknout. Ale soused byl dneska střízlivý a nedal ji k tomu šanci. Ruka zašátrala na druhý kopeček a výstřih trička začal povolovat. Když jí stiskl i druhou bradavku, výstřih definitivně povolil a k tlumenému výkřiku se přidal zvuk trhané látky. Soused v klidu vytáhl ruku, tričko několika trhnutími poslal do věčných lovišť a jeho zbytky odhodil na zem. Stejně pak za ním poslal i podprsenku.

„Tak co, kurvičko,“ šeptal jí do ucha a sápal se pod tepláky, „dáš mi dobrovolně, nebo si to mám vzít sám?“ vrčel a rukou sjížděl po podbřišku.

Hned na to ji měla v mezírce a vzápětí se drala ještě níž. Skučela, bojovala, ale proti jeho síle to bylo jen jako boj mouchy s pavoučí sítí. I když tiskla křečovitě nohy k sobě, jeho prst pronikl dovnitř a ji až z toho ponížení a bezmoci zabylo zle. Zlatý pan Bruter, blesklo jí hlavou. Ač ji k tomu všemu donutil, bylo jeho zacházení jako procházka růžovým sadem. Ruka z pusy mu sjela na prsa a Radka se zprudka nadechla.

„Tak co, kočičko? Jak ses rozhodla?“ syčel a prstem jí prozkoumával útroby a druhou rukou kopečky.

„Pa…, pane…,“ vykřikla plačtivě, „pros…,“ stačila ještě, ale když k jednomu prstu přidali druhý, až se jí zdálo, že ji natrhnul, jen protáhla a tklivě přitakala, že se mu podvolí.

„Ale uděláš všechno, co ti řeknu, jasný?“ zašeptal ještě, „nebo ti tam narvu pěst a vytáhnu ti vnitřnosti přes kundu!“ pohrozil, a když přikývla, vytáhl prsty z dírky, pustil ji a poodstoupil trochu dozadu.

„Tak. Dej to pryč,“ brnknul jí gumou od tepláků o bok, „a ukaž mi, jak ti to sluší!“ přikázal, načež si je Radka sundala a otočila se.

„A tohle je co?“ ukázal do jejího klínu, „ty nevíš, jak má správná kurva vypadat? Tohle půjde dolů!“ zavrčel a Radce došlo až po chvíli, co po ní vlastně chce.

Chloupky si v podpaží holila, to jo, i dole si je upravovala, ale že by tam o ně chtěla přijít úplně? O tom ani neuvažovala! Ještě se z toho požadavku nestačila vzpamatovat, když jí sdělil, že se tohoto úkolu ujme osobně…

„…jenom se modli, aby tu něco starej pán měl! Jinak ti ji oškubu!“ ušklíbl se a poslal ji do koupelny, aby přinesla vše potřebné.

Na zdřevěnělých nohou odešla do koupelny a našla tam jen zjevně dlouho používaný jednorázový strojek a pěnu ve spreji, na které se skvěla rozmočená nálepka s nápisem „sleva”. Vrátila se zpátky a soused poklepal na stůl. Musela se na něj položit, soused vzal hrnec, napustil do něj vodu a sedl si na židli pod ni. Když musela dát nohy od sebe a posunout se níž, zažívala snad ještě horší okamžiky, než když musela strpět ten jeho prst v dírce… Soused si v klidu nastříkal pěnu do prstů a začal ji rozmazávat na kýžených místech. Pak vzal strojek a pěnu začal stahovat. Moc mu to nešlo, tupé a dlouho používané žiletky po chloupcích sklouzávaly a moc se jim do práce nechtělo, ale soused byl trpělivý. Po mírném úsilí, postupně Radku zbavil všech nežádoucích chloupků, které tam měla. Nejen pod podbřiškem, ale i na pipince samotné a dokonce i pod ní. Radka u toho musela zvedat nohy a trpět jeho prsty, jak se jimi projíždí po kůži a hledá, jestli nějaký chloupek nepřehlédl. Nakonec, když do jejího trička utřel zbytky pěny, se mu čerstvě omlazená broskvička odvděčila svým dokonalým zjevem. Nevypadala, a to ani vzdáleně tomu, co znal u své ženy. Tahleta, vypadala jako malá prdelka, ze které nic zbytečného nevyčnívalo, a to ani z té maličké mezírky, která se opatrně rozevírala a měnila barvu z tmavě, na světle růžovou. Aby to holátko nějak ošetřil, vzal si ze špajzu olej, nalil si jej do dlaně a pořádně ji jím namazal. Že nezůstalo jen u pipinky, ale namazal Radce i bříško a hrudníček, byla skoro samozřejmost. Ta zatím neskutečně trpěla. Nebylo místečka, které by soused neprohmatal a neviděl. A když pak musela opět zvednout nohy, doširoka je roztáhnout a provléct jimi ruce… Těmi pak si musela ještě kačenku roztáhnout a nechat jej, aby se na ni podíval pořádně.

„Teď to je teprve super kunda,“ pochválil svou práci i ji, i když o tohle vůbec nestála, „máš to ráda do prdele?“ zeptal se a rozepínal si kalhoty, aby z nich v zápětí vystřelil jeho už notnou dobu napružený ocas.

„Ne! Prosím, tam… Nééé!“ vykřikla a celá se vzepjala, jak zatlačil na hvězdičku a díky oleji i své síle pronikl dovnitř, jako nic.

Vytáhl ho ven, počkal, až se otvůrek zase zavře a provedl nový útok. Radka vykřikla znovu, protože ta bolest, co jí vystřelovala ze zadečku, byla něco neskutečného. Soused ale na ni nebral žádné ohledy. Povytáhl ho, zarazil palec do prcinky, a hned na to i ocas do střeva. Štípal ji do hrášku, natahoval lupínky, prozkoumával přední dírku a u toho jí projížděl zadní, a strašně se u toho bavil. Jeho perverzní slova popisující, co jí dělá a co ještě dělat bude, skoro nevnímala. Naštěstí pro ni ale pomalu přestávaly alespoň bolet svěrače. Sice jí zůstala bolest na duši a jeho hrubé a necitlivé prsty v její kundičce, ale snad právě proto, jí se z ní vyrojilo hejno vos, které jí rozvibrovalo i konečky prstů a Radka se na nějakou dobu ztratila, aby pozorovala jiskřičky, které jí sršely okolo hlavy. Její bolestné naříkání se malinko změnilo, ale sousedovi to bylo upřímně jedno. Do přední dírky jí zarazil oba palce, doširoka ji roztáhl a vybuchl. Cítil, jak se z něj řine tak dlouho zadržovaná dávka, pak další… S každou z nich jí zarazil ocas co nejhlouběji, vystříkl, povytáhl a znovu zarazil. Konečně, konečně si ulevil od toho tlaku, který cítil už od včerejšího večera a který jejím zaklepáním na jeho dveře už jen rostl a rostl. Vytáhl ho ven a podíval se na něj. Byl ulepený od jeho semene, ale taky od toho, co v Radčině temné jeskyňce bylo. Smýkl s ní ze stolu, vzal za vlasy, donutil ji kleknout si pod něj a její obličej si otřel o svého vadnoucího ptáka.

„Kuř!“ vyštěkl a znovu zatlačil, aby pochopila, co po ní chce.

Než se stačila vzpamatovat z vlastního vyvrcholení, musel se pustit do něčeho, co v ní vyvolalo jen nový odpor k němu, ale i k ní. Zasunula ptáka mezi rty a se sebezapřením mu ho začala olizovat, sát a dokonce si strkat do pusy i jeho koule. Soused spokojeně mručel, protože tohleto, tohleto po ženě nikdy chtít nemohl, ač po něčem takovém vždy neskutečně prahl. A teď… Teď má vlastní kurvu, která mu vyhoví ve všech jeho představách…! Za očima mu několik z nich začalo probíhat a… A jeho bojovník znovu začal zvedat hlavu. Radka jej najednou měla plnou pusu. Pokud si myslela, že domácí je nadprůměrně vybaven, pak soused tento nadprůměr hravě překonával. Měla ho skoro v krku a i tak ho v puse neměla ani z půlky! Začala se dávit. Z očí jí vytryskly slzy, z nosu hleny a z pusy jí kapaly sliny, ale soused nehleděl a přirazil naposledy. Najednou se nemohla nadechnout a dávivý reflex poslal žaludek naproti sousedovy špičky jeho kopí. Sebezáchovný pud z ní vymáčkl poslední zbytky sil, odtáhla se a vyvrátila ze sebe vše, co kdy snědla.

Prase jedno!“ vykřikl, když se mu pod nohama rozplácly její zvratky, „to si vylížeš!“

Kopl do ní a přinutil jí, aby ze země opravdu slízala vše, co ještě před chvílí ohřívala v břiše. Bylo jí zle. Z něj, ze sebe, ze zvratků, i z toho, jak do ní šťouchá špičkou nohy a ukazuje, kde je ještě zbytek jejího oběda. Sotva podlahu vytřela vlastním jazykem, dostala do pusy i krku návštěvu zpět. Opět se začala dávit, ale ta hrůza, že by musela podlahu uklízet znovu, ji přinutila, aby zvracení potlačila, nebo aby všechno co putovalo nahoru, polykala dřív, než se to dostalo ven. Soused si jejího polykání užíval, protože mu na ocase dělo pravé divy. Cítil, jak se v koulích hromadí nová nálož a ta malá kurvička jen chrčela, vypouštěla ze sebe litry slin a…

„Otevři hubu!“ zasténal, když jej vytáhl ven a Radka se konečně mohla plně nedechnout.

Přejel si po ocasu nahoru a dolů, zachvěl se a Radce na jazyku přistála jeho nadílka. Musela si s ní ještě trochu pohrát, převalovat v puse, než jí dovolil, aby se té hodu odporné chuti zbavila a mohla polknout. Byla úplně grogy. Ztrápená jeho zacházením, nedostatkem vzduchu a zašlapaná až na samé dno, někam do bahna, chtěla jediné. Obléci se a utéct. Soused se svalil do křesla a nechal ji chvíli klečet, než jí dovolil, aby se postavila a vyslechla si jeho podmínky další spolupráce…

„…ode dneška, budeš chodit bez spoďárů a v sukni. V krátké!“ pomlaskával spokojeně nad svými nápady, „a taky bez podprdy, jako správná kurva. Budeš se usmívat nejenom na mně, ale i na mou ženu…, a to ať tě ani nenapadne, že se jí budeš nějak chlubit!“ dodal rychle při vzpomínce na svou korpulentní a přísnou paní, „a kdykoliv a cokoliv řeknu, tak se usměješ a uděláš to. Jasný!?“

Zasípala na srozuměnou, protože měl moc nejen nad ní, ale i nad Markem a jejich společném bydlení. Než ale mohla odejít, musela ještě vytřít, protože její předchozí úklid jen jazykem, nebyl zrovna dokonalý. Když pak jen v teplácích a roztrhaném triku vyběhla nahoru a odemkla si, zhroutila se ještě v předsíni a začala usedavě plakat. Byla znásilněna! Byla ponížena tak, že jí z toho bylo špatně a jí se to dokonce líbilo! Pořád s tekoucími slzami zalezla do vany, aby ze sebe smyla tu špínu a chvěla se nad představou, že bude muset chodit na boso… Až se zachvěla nad tou hrůzou a… Sáhla si na bolavou micku, zmáčkla si ji a zachvěla se znovu. Jsem perverzní kurva, došla k jedinému závěru a bylo jí z toho mdlo.