Hned za ní jsme se sebe svlékli i to málo, co jsme měli na sobě a přitiskli se k sobě rozpálenými těly. Ani nevím jak jsme se ocitli pod jabloní. Chytil jsem jí pod kolenem a zvednul jí nohu. Můj průzkumník se snažil dobývat uvolněné území, ale Markéta se zazmítala. „Nééé....musíme do koupelny!“ vytrhla se mi a běžela k domu. Běžel jsem za ní a cestou zvedl oblečení, co jsme tam odhodili.

„Pojď, pojď!“ táhla mě do koupelny. Nemusela mě přemlouvat. Zavřeli jsme dveře a vrhli se na sebe jako dvě zvířata. „Klekni si!“ doslova jsem jí srazil na kolena. Opřela se o lokty a vystrčila na mne ten nádherný zadeček.

Klekl jsem si mezi její nohy a snažil se je ještě víc roztáhnout. Přejížděl jsem jí žaludem po klitorisu a Markéta neomezovala své hlasové projevy. Koupelnou se ozývalo její ječení a ze všech sil se snažila napíchnout se na to, co v sobě tak ráda cítila.

Chtěl jsem vytáhnout tampon, co jí ucpával krvavý pramen. Ale nestačil jsem to. Náhle se jí povedlo zasunou do sebe můj klacek, ale tím pádem i špuntík. V té chvíli jsme na to ani jeden nemysleli, ale oddávali se sexuálnímu šílenství, co nás zcela ovládlo.

„Ááááááá.....“ zařval jsem a začal jí plnit pod tlakem. Martina také zařvala jak raněná lvice a snažila se ze všech sil narazit na ten kůl, co jí proklál. Nohy jí náhle neunesly a padla na břicho. Padnul jsem na ní, aniž bych z ní vyjel. Chvíli jsme tak leželi a lapali po dechu.

Potom mě Markéta shodila a já padnul vedle ní. Oba jsme oddechovali jak po nějakém maratonu.

„Kde je tampon?“ Markéta se otočila na záda a zanořila do sebe prsty. „Ten je až úplně vevnitř. Nestačil jsem ti ho vytáhnout!“ odpověděl jsem. „A jak ho dostanu ven?“ začala natahovat Markéta a stále v sobě bezúspěšně lovila.

„Nebreč, něco vymyslím! Máš pinzetu a baterku?“ dostal jsem náhlý nápad, jak to vyřešit, aniž by musela na gyndu. „Mám!“ zafňukala. „Tak já pro to dojdu. Zatím klidně lež!“ zvednul jsem se a šel do kuchyně. V šuplíku jsem našel pinzetu, sice tu kuchařskou, z umělé hmoty, ale to bylo jenom ku prospěchu věci. Byla tam i baterka, tak jsem obojí vzal a vrátil se do koupelny.

„Tak, chytni se za paty a nesmíš je pustit!“ lehnul jsem si mezi její nohy. Rozsvítil jsem baterku a pinzetou se ponořil do hlubin jejího těla. Pinzeta nahrazovala gynekologická zrcadla, tak jsem krásně viděl až na dno. Tam se schovával tampon. Byl tam nadusaný, jak jsme řádili, jak smyslů zbavení.

Uchopil jsem ho do čelistí pinzety a vytáhnul ho na světlo boží. Markéta si oddychla, že už je venku. Viděl jsem, jak jí průzkum jejích hlubin vzrušil, tak jsem pinzetu zasunul znovu, abych ty hlubiny propátral důkladně.

„Áááá....“ náhle vykřikla Markéta a prohnula se, že jsem jenom stěží stačil pinzetu vytáhnout. „Co blbneš? Vždyť bych ti mohl ublížit!“ vyjel jsem na ní. „Promiň, když mě to tak vzrušilo, že jsem se neovládla!“ omlouvala se.

Tak jsem pinzetu nahradil svým průzkumníkem a znovu se ponořil do temných hlubin. „Natáhni nohy!“ řekl jsem Markétě. Nestačil jsem to ani doříct a už mě svírala stehny. Také jsem jí sevřel nohama a vychutnával si vibrace jejích poševních svalů.

Markéta se pode mnou zmítala a tím si masírovala klitoris. „Ááááááá....“ rozkřičela se a sevřela mě tak, až jsem myslel, že mě rozdrtí. Konečně uvolnila ten smrtelný stisk a já mohl padnout vedle ní.

Když jsem nabral dech, sáhnul jsem jí mezi nohy, abych pohladil její hladkou kundičku. „Né...už dost...“ vrněla Markéta, když jsem do toho zázračného otvůrku zasunul prst. Chvilku jsem tam s ním rejdil, ale Markéta mě odstrčila, abych jí nechal odpočinout.

Zvedla mojí ruku, aby mohla ochutnat to, co na ní ulpělo. Ale mimo jejích šťáviček a mého spermatu tak už nic nebylo. „No vidíš, jak to pomohlo! Už mi to skončilo!“ usmála se. Také jsem se zaradoval, že už nebudeme muset být v koupelně.

Osprchovali jsme se, utřeli a šli si sednout do pokoje. Nalili jsme si skleničku vína a po celodenní únavě se nám začaly zavírat oči. Vyčistili jsme si chrup a zalezli do postele. Přitiskli jsme se k sobě a zavřely se nám oči.

Ráno mě probudily dvě příjemné věci. Žužlání mého ocasu a zároveň hřejivé paprsky sluníčka, co se mi opíraly do holého zadku. Obojí bylo tak příjemné, že jsem Markétě naplnil žaludek. „Dobré ráno!“ mlsně se olízla.

Otočil jsem se, abych jí také mohl po ránu udělat dobře. Přisál jsem se k její studánce a polykal vše, co odtud teklo. Netrvalo to dlouho.Za chvíli se rozkřičela a tiskla mi hlavu k sobě, aby si to vychutnala.

Po oboustranném raním uspokojení jsme šli do koupelny, abychom učinili zadost ranní hygieně. Za neustálého laškování jsme si umyli ta citlivá místa. Utřeli jsme těla a šli do kuchyně, abychom naplnili prázdné žaludky.

Vyběhli jsme na zahradu, abychom protáhli svá těla v paprscích sluníčka. Honili jsme se tam, jak dvě malé děti. Ani jsem se nemusel moc namáhat, abych Markétu chytil. Sama mi vběhnula do náruče a padli jsme do trávy. Váleli jsme se v ní, než jsme dosáhli uspokojení.

„Musím tě omýt!“ vzal jsem hadici a začal na Markétu Se smíchem se snažila uhýbat před proudem vody. Chíli jsme tam takhle dováděli, až naše rozpálená těla byla zchlazená natolik, že ná začala být zima. Zavřel jsem vodu a poskakovali jsme pod hřejivými slunečními paprsky, abychom se zahřáli.

„Mám nápad! Co kdybychom si na pár dní udělali čundr?“ navrhnul jsme Markétě, když jsme dojedli oběd. Vzal jsem mapu, abych si udělal představu, kam jít. „Tady to bude ono!“ ukázal jsem na místo, kde nebyly vyznačené žádné domy, ani cesty. Už jednou jsme tam s kamarády byli a moc se nám tam líbilo.

Co oko dohlédlo, žádné domy, ani nic jiného. Příroda nabízela vše, co je nutné k přežití, včetně lesních plodů. S trochou šikovnosti bylo možno ulovit lesního, či vodního živočicha. „A kde budeme spát?“ ptala se Markéta. „Přece pod širákem! Hlásí pořád krásné počasí!“ odpověděl jsem.

Skočil jsem si pro spacák, který byl dost velký na to, abychom se do něj vešli oba. Když jsem se vrátil, na židli stál Markétin batoh. „Co to tam máš?“ zděsil jsem se, že chce sebou táhnout snad půlku bytu. „To se chystáš na severní pól?“ vzal jsem batoh a obrátil ho vzhůru nohama.

Markéta se málem rozbrečela. „Bude ti stačit tohle!“ vzal jsem ručník, plavky a pár drobností k udržování hygieny a civilizovaného vzhledu. Markéta s potlačovaným vzdycháním uklízela to, co jsem vysypal z batohu.

„Pojď sem, ty cestovatelko!“ přitáhnul jsem si jí a políbil jí. „Vždyť nejedeme nikam na dlouho! Říkala jsi, že do pátku musíme být zpátky!“ pohladil jsem jí po ňadrech a Markéta se zachvěla. Chytla mě za tu část těla, která se změnila na kámen a snažila si jí zavést tam, kde se jí to tak líbilo. Padnuli jsme na postel a naše těla se spojila v jedno. Markétina nenasytka stále neměla dost, tak než jsem se nadáli, den se klonil k večeru.

„Půjdeme se projít!“ Markéta na sebe natáhla blůzku a sukni a vyrazili jsme. Chvíli jsme se bezcílně toulali ulicemi, až jsem narazili na vinárnu. Sedli jsme si k venkovnímu stolku a dali si rovnou celou lahev vína.

Už vycházely první hvězdičky, když jsme vinárnu opouštěli. Markéta se ke mně tiskla, jako kdyby se obávala, že mě někdo ukradne. Sáhnul jsem jí pod sukni a hned mi to bylo jasné. Kundičku měla celou mokrou, až jí to začalo téct po nohách.

Sotva jsme byli za vrátky, všechno jsme svlékli a vrhnuli se na sebe jako dvě zvířata. Dlouho se vlahou nocí ozývalo potlačované Markétino kvílení.

Zvvedli jsme se a odešli do koupelny, abychom se sebe smyli vše, co na nás ulpělo a přichystali se ke spánku.

Bobr

©

2016