Jmenuji se Blanka a budu vám vyprávět, jak probíhal vánoční mejdan na na Petrově chalupě na horách.

Naše parta, v níž je nás celkem osm, přemýšlela, kde strávit svátky po Štědrém dnu. „Mám na horách chalupu, tak bychom mohli být tam!“ řekl náhle Petr. Zajásali jsme a hned jsme dohadovali podrobnosti.

Štědrý den jsme strávili s našimi rodiči. Ale hned ráno jsme všichni spěchali k Petrovi. Nasedli jsme do jeho otřískaného mikrobusu a vyrazili. Petr není žádný blázen, tak cesta ubíhala v pohodě. Jediný problém nastal, když jsme přijeli k jeho chalupě.

Museli jsme vystoupit a asi sto metrů prohazovat cestu. Ale to bylo hotové za chvíli. Petr otevřel chalupu a zatímco jsme větrali a připravovali kamna, Petr zajel k chalupě. Nanosili jsme všechno dovnitř a zatopili. Kamna zahučela a za chvíli tam bylo teplo.

Zatímco kluci připravovali oběd, my holky jsem se postaraly o postele. Také potřebovaly vyvětrat. Byly tam jenom čtyři postele, ale nám to nevadilo. Stejně jsme byli spárovaní.

Zapomněla jsem nás představit.

Já, Blanka, jsem chodila s Kamilem. S Petrem chodila Renata a Věra byla milenkou Feryho. A zbývá poslední pár. Any s Michalem. Všem nám bylo kolem dvaceti a tak jsme plánovali nějaký stálejší vztah. Ale zatím jsme se nemohli rozhodnout. I když jsme byli takto spárovaní, nebyl to zatím nijak pevný vztah. Proto jsme měly všechny antikoncepci, abychom se nedočkaly nechtěného těhotenství.

Když bylo všechno hotovo, sedli jsme ke stolu a otevřeli lahev vína. Byl to poctivý dubový stůl, jak nám Petr s pýchou v hlase oznámil. Pro nás osm to bylo málo a tak hned následovala druhá. Za malou chvilku další dvě, pak další...

Kamna a víno nás rozpálily tak, že jsme začali odkládat svetry a další teplé součásti našeho oblečení. Na stole se nahromadily prázdné lahve a tak někdo vykřikl, že si zahrajeme flašku. Rychle jsme uklidili vše, co by na stole mohlo překážet a já jsem poprvé roztočila lahev. Už jsem se začala obávat, že ukáže na mne, ale nakonec ukázala na Feryho.

Vstal a rozepnul knoflíčky u košile. Dělal to hezky pomalu, abychom si to užili. Objevila se jeho chlupatá prsa, s – na muže velkými – bradavkami. A oněměli jsme úžasem. Zaleskly se mu v nich nějaké šperky. Na tu dobu to bylo něco tak neobvyklého, že jsem všichni vstali, abychom si to mohli prohlédnout zblízka.

Fery pyšně vypjal svoji hruď, aby to dal na odiv. Potom jsme se kolektivně pustili do Věry, že nám o tom neřekla. „Ukaž! Nemáš také něco?“ chytila jsem Věřinu blůzku a chtěla jí přetáhnout přes hlavu. Začala se bránit a tak přiskočila Renata a Any. Společně jsme jí sundaly blůzku a s ní i podprsenku. Když už jsme v tom byly, šly dolů i kalhoty, samozřejmě i s kalhotkami.

Viděly jsme, že se jí na kundičce něco zalesklo, tak jsme jí – i když se vzpouzela – položily na stůl a roztáhly nohy, abychom se na to mohly podívat. To už se připojili i kluci, kteří do té chvíle o něčem diskutovali s Ferym. „Tak se nestyď a ukaž jim to!“ sklonil se k Věře a přisál se jí ke kundičce. Zapomněla jsem říct, že jí měla hladce vyholenou, což v té době také nebylo běžné.

Věra se přestala bránit a když jí Petr pokrčil a roztáhnul nohy, měli jsme ničím nerušený výhled. Věra začala natahovat, tak se Petr svléknul a vyskočil k ní na stůl. Stačili jsme si všimnout, že i on byl kolem své pýchy pečlivě vyholený. Snad proto se nám zdálo, že ho má abnormálně velký. Zaklekl nad Věřinou hlavou a dal jí žaluda ke rtům. Věra ho obejmula kolem boků a schovala si tváře, zrudlé hanbou, do jeho třísel. Ten jeho kůl jí musel zajet snad až do žaludku.

Nevím, co mne to napadlo, ale bylo to silnější, než já. Také jsem se svlékla a přiblížila rty k Věřině kundičce. „Úúú...úúú...“ zahučela Věra, když jsem se jí špičkou jazyka dotknula poštěváčku, ale Petrův klacek nepustila. Petr si přitom hrál s jejími bradavkami a já ponořila jazyk do hloubi té studánky. Bylo to poprvé v životě, kdy jsem byla přisátá k něčímu přirození. A navíc k ženskému! Ale v té chvíli jsem na nic nemyslela a nevnímala svět kolem sebe. Jenom jsem viděla tu nádhernou studánku, ze které prýštilo čím dál víc tekutin a já je chtivě vylizovala.

Ucítila jsem něco rozpáleného, co se mi snažilo proniknout mezi nohy. Mírně jsem se rozkročila a ten rozpálený kus do mne proniknul. V tu chvíli mi bylo jedno, čí kus to je. Ale něčí tělo se ke mně přitisklo a ruce mi sevřely prsa. „To je ono!“ šeptal mi do ucha Kamil a snažil se mi ho zarazit snad až do dělohy. Nechtěla jsem se odtrhnout od Věřiny pičky, tak jsem jí obejmula kolem boků a pevně se držela, abych lépe odolávala Kamilovým nárazům.

Věra už držela Freda jenom rukou a bez zábran křičela na plné kolo. I mne vzrušilo protahování mé pičky tak, že jsem se také rozkřičela. Do úst, rozevřených tou nenadálou slastí, mi vystříkly Věřiny šťávičky. Nevěděla jsem, co mám dělat dřív. Zda se držet Věřiných boků a polykat to, co z ní stříkalo, nebo se poddat tomu, co do mne pronikalo.

Nohy mě náhle neunesly a já zůstala napíchnutá na Kamilově ocasu, který mi proniknul snad až doprostřed těla. Ještě jsem stačila zaregistrovat, že Fred se otočil a uvolněný otvor ucpal svým čurákem. Napíchnutou na svém klacku mě Kamil položil na druhou stranu stolu a začal do mne bušit.

A co bylo dál? Nevím. Jenom jsem kolem sebe slyšela vzdychání, výkřiky... Ale nevnímala jsem to. Naplno jsem se oddávala tomu, co se mnou Kamil prováděl.

Bobr

©

2016