Emil se Sabinou se rozhodli, že investují peníze do pořádně dobrodružné dovolené a vyrazí do Jižní Ameriky. No, zážitky to byly opravdu dobrodružné, akorát určitě ne takové, jaké si představovali… V jednom nejmenovaném městě se ubytovali v hotelu a hned vyrazili mezi lidi, poznávat a seznamovat se. V jednom hostinci je lidi varovali, aby za žádnou cenu nepřekračovali řeku, že by to nemuselo skončit dobře. Ale Emil se smál, co by se jim v civilizované zemi asi tak mohlo stát. No, stalo se to, že narušili území drogového gangu… Uličky byly skoro prázdné, ale najednou je z obou stran odřízla skupina mužů, kteří se víc a víc blížili. Sabina začala ječet, ale nikdo jí nepomohl. Chlapi je přepadli, svázali a dovlekli někam do auta s pytli na hlavách.

Oba se strašlivě báli. Když zase uviděli světlo, byli kdesi na špinavé podlaze. Drogoví dealeři nebo mafiáni (či kdo to byl) seděli a postávali okolo nich, jako by na něco čekali, a propalovali je divošskými pohledy. Emil si všiml různých zbraní, nezbytností byly mačety a samopaly. Sakra, proč jenom neposlechli. Sabina hystericky brečela. A pak vešel nějaký boss, štěkal něco španělsky. Emil rozuměl, aby svázali tu „bílou děvku“. Dva popadli Sabinu, strhali z ní veškeré oblečení, a přestože se snažila vyprostit a kopala, za chvíli měla ruce pevně přivázané k tělu a každou nohu zvlášť k nějakému předmětu. Chlípná prasata ji okukovala a všichni mlsně čekali na pokyny bosse. Ten se jí vysmíval v nějakém dialektu a pak se opovržlivě obrátil na Emila. Lámanou angličtinou a výhružným hlasem přikázal Emilovi, aby teď tu svoji děvku znásilnil, ale pořádně do obou děr. Že jeho chlapi by si určitě dali taky říct, ale nepolezou na bílou štětku, která je určitě prolezlá samými nemocemi, je nečistá jak peklo.

Emil nejdřív nevěřil svým uším. Jenomže pak mu ta hovada zahrozila mačetou… a on pochopil, že musí poslouchat. Sabina se pořád zmítala, křičela a prosila. Protože oni ji hrubě osahávali špinavýma rukama na kozách i v rozkroku. Boss jim zakázal, aby ji ošoustali, ale šáhnout si zas mohli, to jo… Strkali jí špinavé prsty do násilím roztažené kundy. Pokaždé si naflusali na prsty, protože Sabina byla úplně suchá, a pak ji promazávali, aby tam ty prsty vklouzly. Pořádné chrchle jí roztírali i po zadečku, začali jí ho roztahovat a odporně opakovali Anal, anal… Mezitím Emila donutili, aby se svléknul. Nejdřív si ukazovali na jeho genitálie a hrozně se chechtali, pak mu naznačovali, ať si kouká honit, aby se mu postavil. Emil si rychle chytil péro do ruky a začal po něm jezdit, ale tím stresem se mu klacek vůbec nechtěl ztopořit. Dealeři si asi řekli, jak teda chce: obrátili Sabinu na břicho, pevně ji drželi a jí na zadek začaly dopadat surové rány páskem.

Emil viděl, jak Sabina trpí. Celou silou vůle se soustředil na to, aby se mu pták konečně postavil – aby udělal to, co po něm ti zločinci chtějí. A zadařilo se. Boss mu přikázal: Now you fuck, you rape! Pokyn byl jasný – má Sabinu ošukat tak, aby to bylo jako znásilnění. Nalehl na ní zezadu, chytil ji za vlasy a už jí ho ládoval do kundičky, která byla úplně sevřená. Stačil jí zašeptat do ucha, jak moc ji miluje, že všechno bude v pořádku, jen ať je poslouchá… A pak ji začal tvrdě šoustat zezadu, přirážel až skoro brutálně. Všichni jásali, hlavně když Sabina křičela a plakala další bolestí. Emil se cítil jako ten nejšpinavější bastard na světě. Naštěstí po chvíli poznal, že jeho drahá trochu přehrává, stále jí zůstávaly výborné pozorovací schopnosti. Věděla, že tyhle bastardy vzrušuje bolest (bylo to tak, někteří vytáhli ta svoje odporná péra a při pohledu na ně honilo), proto se nebránila tak zoufalým projevům.

A pak boss zase přikázal, aby jí ho Emil narval do zadku a udělal jí to do análu, a to hned, jinak že je okamžitě odpráskne. Když to Sabina pochopila, spustila nový nářek, zmítala se a v očích měla hrůzu. Snažila se uhýbat, nechala si dát několik pořádných facek i ran páskem. Vypadalo to hrozně věrohodně – anál nikdy! Naštěstí nikdo nevěděl, že Emil jí to do zadku už párkrát dělal a ona se vždy dokázala skvěle přizpůsobit. Teď jí ještě promazal branku vlastními slinami a vžil se do té role surovce. Péro mu naštěstí pořád stálo. Pleskal ji přes vyšpulené půlky a roztahoval jí je od sebe, což ti hajzlové ocenili. A potom přiložil špičku žaludu k jejímu análku a začal se pomalu tlačit dovnitř. Šlo to těžce, ale jen proto, že se Sabina schválně neuvolnila. Jinak by to nevypadalo tak věrohodně… Emil na ni pokřikoval nějaké nadávky – byly v češtině, ale když je říkal dost hrubě, ti chlapi byli v sedmém nebi.

Pak se mu podařilo jí do prdelky proniknout a začal ji pomalu šoustat. Postupně však zrychloval a věděl, že ji to asi opravdu bolí. Bylo mu to hrozně líto, ale chtěl prostě udělat všechno pro to, aby vyvázli živí a aby se jí ty odporné svině svými péry ani nedotkly. Zatímco takhle Sabinu týral, i jemu na záda a na ramena dopadla spousta ran nějakou dřevěnou tyčí nebo tvrdým koženým opaskem. Bolelo to jako čert, ale musel vydržet… Přestal myslet, šukal spíš jako stroj, psychicky ho to vůbec nevzrušovalo. Schytal i několik ran pěstí, protože se na něm prostě chtěli vyřádit aspoň takhle. Zpočátku se bál, že ti hajzlové zneuctí i jeho prdel, ale doufal, že boss tu má skutečně největší slovo. Asi to tak bylo, protože pak začal řvát, že už ho to hrozně nudí, že by se ta bílá svině měla vystříkat a pak mu navždycky zmizet z očí, nebo ji zabije. A Emil to nějak dokázal. Naplnil Sabině konečník semenem, pak z ní péro vytáhnul a čekal. Hodili na ně jejich oblečení a kopanci a ranami jim pomohli ven z toho doupěte. Emil se Sabinou se co nejrychleji oblékli a pak utíkali pryč. K večeru se dostali do hotelu. Oba vypadali hrozně, ale ještě hůř se cítili. Policie by na tohle byla krátká… Jak to jen šlo, odletěli z toho místa hrůzy prvním letadlem.