O štědrém večeru jsem se přežral tak, že už se do mne nevešlo ani pivo. Tak jsem si řekl, že musím jít na procházku. S funěním jsem se obul, oblékl a vyrazil do parku. Hned na první lavičce jsem to uviděl.

Nějaká postava, zachumlaná v bundě s kapucou, vedle ní velká sportovní taška. Když jsem přišel blíž, viděl jsem, že se ta postavička otřásá pláčem. Zvednul jsem kapucu, abych viděl, co se děje. Uviděl jsem uslzenou tvářičku docela hezké dívky. „Co se ti stalo?“ ptal jsem se. Podívala se na mne očima, zčervenalýma pláčem. „On...on... mě vyhnal!“ vzlykala. „A kdo?“ ptal jsem se. „Můj...můj... přítel!“ snažila se potlačit pláč.

„No, to je hezký přítel, když tě na Štědrý den vyžene! Tak proč nejdeš domů?“ zajímal jsem se. „Dneska mi už nic nejede!“ znovu se dala do usedavého pláče. „Tak pojď ke mně! Přece tě tu nenechám!“ hodil jsem si popruh tašky na rameno. Divil jsem se, jak je těžká. Jak jí ta křehká dívka mohla vůbec unést, pomyslel jsem si. Vzal jsem jí za ruku, abych jí pomohl vstát.

„Ale vždyť mě vůbec neznáte!“ ještě víc se rozplakala. „A to tě tu mám nechat napospas divé zvěři? I když si myslím, že i ta zvěř by byla milosrdnější, než ten tvůj!“ už jsem nehodlal dál diskutovat. „To jsi ani nejedla, že?“ zeptal jsem se. „Ne, ale on také bude mít hlad! Kapra, salát i cukroví mám v té tašce!“ konečně jí po tváři přejel lehký úsměv.

„No vidíš, takhle ti to sluší líp!“ také jsem se usmál a táhnul jí k sobě domů. Otevřel jsem dveře a postrčil jí dovnitř. Zuli jsme se, bundy pověsili na věšák a postrčil jsem jí dovnitř. Posadil jsem jí ke stolu, na talíř dal zbytek kapra. Byl ještě teplý. K němu jsem nandal bramborový salát. „Tak jez!“ vrazil jsem jí do ruky příbor, když tam jenom tak seděla. „A co vy?“ zvedla hlavu. „Já jsem tak přejedený, že jsem se musel jít projít! Jako kdyby mě to vyhnalo, abych tě zachránil!“

„Já jsem se ani nepředstavila!“ vyskočila a natáhla pravici. „Já jsem Dana!“ představila se a s novým záchvatem pláče mi skočila kolem krku. „No vidíš, a teď tě mám na krku!“ zasmál jsem se té situaci. „Já jsem Bob! A když už se to takhle semlelo, tak si budeme tykat!“ také jsem jí obejmul a políbil. „A teď už jez! Ostatní mi povíš potom!“ lehce jsem jí odstrčil a pomohl usednout ke stolu. Pustila se do jídla, jako kdyby bůhví jak dlouho nejedla.

Nalil jsem nám skleničku červeného, aby nám to lépe trávilo. Napila se a spontánně začala vyprávět. Asi to ze sebe potřebovala dostat.

„Hned, jak mi otevřel, vrhnul se na mne. Snažil se ze mne všechno servat. Pojď mrdat! začal křičet, jak nepříčetný. Nepospíchej, máme na to celou noc, snažila jsem se ho brzdit. Tak táhni do prdele, krávo! Vystrčil mě ze dveří a zabouchnul je tak prudce, že mi tam málem přivřel ruku. Tak jsem šla do parku a doufala, že to tam nějak přečkám do rána!“ Položila mi hlavu na rameno a zase začala nabírat.

„Chceš mě?“ náhle vyskočila a začala se svlékat. „Taková krásná dívka se neodmítá!“ také jsem se sebe vše sundal a sevřel to teplé tělíčko do náruče. Cítil jsem, jak se snaží napíchnout na to, co mi náhle trčelo mezi nohama a přitom mě málem propichuje tvrdými bradavkami. Obejmula mě rukama i nohama a konečně do sebe dostala to, co si přála.

Položil jsem se na gauč a nechal jí, aby si užívala podle libosti. „Můžeš do mne!“ vykřikla, když jsem naznačil, že jí se sebe shodím, aby nedošlo k nejhoršímu. Stačilo jenom pár pohybů, zvrátila se nazad a sevřela mě kundičkou tak, jako kdyby mi ho chtěla uštípnout. „Děkuji!“ zvolnila tempo, když se vzpamatovala.

Nechala ho zasunutého v tom horkém vlhku, sevřela mě nohama a přitiskla se ke mně celým tělem. „Až budeš chtít, tak mě vystříkej!“ stále se ke mně tiskla. „Pojď do koupelny, ať to není všude!“ sevřel jsem jí v náruči a šel s ní do koupelny.

„Předkloň se!“ setřásl jsem jí a když se rozkročila a hluboce se předklonila, zasunul jsem ho do tunýlku, co se jí rozevřel mezi nohama. Zajel jsem do toho vlhkého teplíčka a cítil, že jsem až na dně. Přitiskla se ke mně a zavrtěla zadečkem, aby jí ten kominík vymetl všechny pavučiny.

To už se nedalo vydržet. Vystříkl ze mne proud, který mi málem potrhal trubici, ze které tryskal. Tiskla se ke mně tak, jako kdyby chtěla, abych jí ho zasunul snad až do dělohy. Jak mi tak přejížděla tím krásně teplým zadečkem po břiše, aktivovala tím močový měchýř. I on do ní vypustil celý svůj obsah. Nejprve vykřikla překvapením, ale potom mě narazila na zeď a snažila se zarazit si ho co nejhlouběji.

Náhle jí nohy neunesly, tak jsem opatrně poklesl v kolenou, až se ocitla na všech čtyřech. Cítil jsem, že i z ní také proudí horká tekutina. Ale to už se tlak v té jeskyni zvětšil natolik, že vyrazil špunt, který ji uzavíral. Vše se odtud vyvalilo a Dana byla z toho zážitku překvapená. „To bylo krásné. Ještěééé!“ zaprosila. „Musíš mě nechat odpočinout!“ usmál jsem se.

Položil jsem jí na záda a vzal do ruky sprchu. Nastavil jsem slabý proud vlažné vody a roztáhnul lístečky té růžičky. Přiložil jsem mezi ně hlavici sprchy. „Áááááá....!“ vyvalila oči a oběma rukama si hlavici co nejvíc přitiskla k tomu otvůrku. I když to už teklo kolem, tiskla si hlavici vší silou k sobě a zmítala se v orgasmu.

Když sprchu vysíleně pustila, zavřel jsem vodu a utřel jí. Odnesl jsem jí do postele a přitisknul se k ní. Přikryl jsem nás a usnuli jsme.

Ráno mě probudilo, jak si kdosi hraje s mým dobyvatelem. Otevřel jsem oči a viděl Danu, jak si prohlíží žalud i pytel. Opatrně se dotýkala kroužků, co tam mám zavedené. „Líbí se ti to?“ přitáhnul jsem si její hlavu, až jí žalud zajel skoro do krku. Odtrhla se a rozkašlala. „Zkus to ještě jednou a pomalu!“ znovu jsem si přitáhnul hlavu a pomalu jí napíchával na to kopí.

„Glll...“ cukla, když jsem jí zajel moc hluboko. Statečně se snažila zarazit si ho co nejhlouběji, ale vždycky se rozkašlala. „Já už budu!“ varoval jsem jí, když jsem ucítil, že spermie jsou v pohotovosti. Nic na to neřekla, jenom mě k sobě silněji přitiskla a tu proudnici pevněji obejmula rty. Měla co dělat, aby stačila polykat ten prudký výstřik.

Pečlivě vysála i tu poslední kapičku a teprve potom mě pustila. „Teď si mě můžeš v klidu prohlédnout.“ lehl jsem si tak, aby ke mně měla dobrý přístup. „To je krásné! A ještě jsi oholený!“ hladila mě, aby si to užila. Také jsem jí hladil po krásně oholené kundičce a ona začala vzdychat. Natočil jsem se a začal jí jazykem přejíždět po hladké pokožce mezi nohama. Zajel jsem i do škvírky, odkud začaly proudit dobré šťávičky.

Náhle se vzepjala a vykřikla. Rychle polkla to, co si doposud jenom prohlížela a sála ho ze všech sil. Z kundičky, přitisknuté k mým ústům, se vyvalil úplný potok a ona pilně polykala to, co se vyřítilo ze mne.

„Počkej, já musím čůrat!“ snažila se mě odstrčit, aby mohla na záchod. „Tak pojď!“ chytl jsem jí za ruku a táhnul do koupelny. Vtáhnul jsem jí do vany a sedl si na okraj, Přitáhnul jsem si jí na klín a zarazil ho do ní. „Pusť mě, já musím čůrat!“ začala se cukat. „Tak čůrej!“ ještě pevněji jsem si jí přitisknul k tělu.

Nejprve kvílela, že to nejde, ale potom se jí podařilo vytlačit první kapky. Cítil jsem, jak se mi snaží propálit čuráka a to mě vzrušilo tak, se mi ztopořil ještě víc. Jak byly ty dvě hladké pokožky přitisknuté na sebe, byla její kunda utěsněná a všechno proudilo do ní. Ale všechno se to tam nevešlo. Začalo to vytékat doslova mě to pálilo na pytli.

Vytáhnul jsem jí z vany a položil na podlahu. Chytil jsem jí za pysky a co nejvíc je roztáhnul, abych se dostal co nejhlouběji. Přitisknul jsem se k ní ze všech sil a srazil jí nohy k sobě. Ještě jsem je obejmul svýma a vypustil i svou dávku. „To je krásné! Kdyby to tak šlo udělat, abych při tom mohla chodit!“ zasnila se. Tak na to musíš počkat do léta!“ navnadil jsem jí.

„A...a... jak bys to udělal?“ zajímala se. „Víš co? Tak tu počkej a uděláme to jenom tak, na zkoušku!“ odešel jsem, abych vše připravil. Přinesl jsem roličku potravinové folie a odšrouboval hlavici sprchy. „Ohni se!“ nastavil jsem tenký pramínek vlažné vody. Roztáhnul jsem jí pysky a hadici přiložil k otvoru močové roury.

„Áááá...ááá...ááá...“ začala kvílet překvapením, když voda překonala odpor svěrače a tekla do ní. „Už dost!“ vykřikla a uhnula. „Pořádně se rozkroč!“ vzal jsem roličku folie a začal jí pevně utahovat tak, aby zabránila vodě vytéct. „To je zvláštní!“ pohybovala se, aby si to užila. Za chvilku jsem viděl, jak se znovu rozkročila a tlačí.

„Jéééé...ono to teče do mne!“ řekla překvapeně. „Úúú....úúú...“ přiložila si tam ruku, jako kdyby to chtěla cítit. Ještě chvíli tam přešlapovala a potom znovu zatlačila. „Dej mi napít!“ požádala po chvilce. Napila se a znovu zkoušela zatlačit. „Ono se to tam už nevejde! Mám pochvu celou natlakovanou! Teď by bylo krásné, kdybys ho tam mohl zastrčit!“ zasnila se a opět se různě kroutila. „Tak to opravdu musíme nechat na léto, až to budeme moci vyzkoušet venku!“ usmál jsem se a ocas mi trčel tak, až jsem měl obavy, že propíchne strop.

„Tak to pojď vyzkoušet tady!“ vtáhnul jsem jí do vany. Když se rozkročila a trochu zaklonila, tak jsem prstem prorazil folii a hned do vzniklého otvoru zarazil čuráka. Byl to pocit, jako kdybych jí připravoval o panenství, ale dostal jsem se tam.

„Áááá...áááá...áááá...“ kvílela a ze všech sil se ke mně tiskla. Byl to zvláštní pocit, pronikat do natlakované pochvy. Oba jsme si to užívali, dokud se folie neroztrhla a všechno vystříklo ven. Osprchovali jsme se a šli do ložnice, abychom si odpočinuli. Ještě chvíli jsme si povídali, až jsme z toho usnuli.

A tím naše hrátky teprve začínaly...

Bobr © 2017