Sandra nebyla šprtka v tom pravém slova smyslu. Spíš byla suverénní jedničkářka, což tedy platilo o školním prospěchu, nikoliv o poprsí. Tam šplhala skoro ke trojkám, podle starého číslování. Ale ve škole byla dvojka velikou výjimkou. Ne že  by se tak moc učila. Ale spíš ji zajímaly různé problémy a snažila se jim přijít na kloub. A bylo jí jedno, jestli  je to v matematice, biologii nebo třeba češtině. A učitelé věděli, že Sandra ví, jen se třásli obavami, aby někdy nevěděla víc než oni. Tohle se s ní táhlo už od prvího stupně základky a přešlo i na střední školu.

U těchhle nadaných dětí bývá zvykem, že mají někde nějaký nedostatek. Třeba vynikají v umění a tělesná výchova je za jedna jen tak kontumačně, aby dvojka nekazila vysvědčení. Nebo obráceně. Sandra byla výjimkou, šlo jí všechno. V rámci vyšší postavy po ní pokukovali basketbalisté,  a rozhodně pod košem jen tak nestatovala. Zobcovou flétnu brzy vyměnila za lesní roh a začala hrát ve školním orchestru. To jí vydrželo i na gymplu. Ovšem ke všestranně spokojenému životu jí přece jen něco scházelo. Byla to přízeň opačného pohlaví. Kluci ze třídy před ní měli respekt až ostych, protože se s ní obvykle nemohli rovnat a nevěděli o čem by se s ní bavili. Tušili, že jejich lumpárny a  někdy dost naivní starosti ji jaksi míjejí. A v otázkách sexu byli ještě nejistější. Ne že by byli všichni poctiví panici. Ale přece jen v necelých osmnácti pořádná praxe dost chybí a obvykle jsou rádi, když jsou připuštěni si někde vyklepat věčně přeplněná varlata. A to pak celou mysl zahltí snaha si udělat dobře a na něco dalšího mozková kapacita moc nezbývá.

Ne že by byla Sandra poctivá panna. Strašně se jí líblo, že ji skoro před rokem pozvala na mejdan o tři roky starší sestřenice, moct z blízka okukovat zábavu a názory dospělejších bylo zajímavé. Ale pokud se tu a tam vytrácely dvojice či trojice do přilehlých pokojů, ona zůstávala pořád sedět v obýváku. O sedmnáctku nebyl zase takový zájem. Ne že by tedy vypadala špatně, ale starší holky už podle očekávání víc tušily, co by měly dělat, když už souhlasily s odvedením do většího soukromí. A rozhodně nebyly háklivé na nějakou tu pusu nebo sáhnutí na veřejnosti. Sandra by to taky ráda vydržela, ale dlouho nebyl zájemce. Až později večer se jí začal věnovat jeden o čtyři roky starší kluk. Měl pocit, že mladou musí trochu opít, což nebyl problém, protože Sandra tušila, co by mohlo přijít a hrnout se do odpanění v úplně střízlivém stavu raději nechtěla. Třeba mírné alkoholové opojení usnadní průběh. A když byla odvedena do nějakého volného pokoje, měla už solidní opičku, ale takovou tu veselou, i když v podstatě byla napnutá jak guma o číslo mneší podprsenky. 

Z průběhu si toho moc nepamatovala, dokonce ráno váhala, jestli oprvdu proběhlo to, co mělo. Prstem se dalo zjistit houby a teprve odpoledne, když přišla ze školy, si ona místa dlouze prohlížela zrcátkem, snažila se je osahat, ale pořád z toho nebyla chytrá. Nakonec si dodala odvahu, ve špajzu našla svíčku, která tam byla pro případ, že by někdy vypli proud a odvážně se ji pokusila zasunout dovniř. Nestalo se nic, ani necítila něco nepatřičného. Tak snad už tedy není panna, i když ji mrzelo, že o tom neví víc. Naštěstí neměla potřebu se svěřovat babinci ve třídě, jen se záhadně tvářila, že už přece taky patří mezi sexem obdařené ženské. Ovšem na další mejdlo už ji sestřenice nepozvala, protože odjela studovat a intimní život ve městě přerušila. Ono na kolejích bývá někdy taky dost živo. Sandra se snažila sehnat nějakou zábavu sama, ale moc jí to nešlo. Ba dokonce vůbec. Takže sice už nebyla panna, ale její kundička strádal osaměním a nedostatkem.

Co by to bylo za šprtku, kdyby si neuměla všechno sestudovat. A připravit plán. I když zatím netušila, kdo by mohl být tou obětí, začala s materiálně technickou přípravou. Přece nemůže jít na rande v teplákách. Ony nějaké schopné svršky by se našly. Sukně, pár halenek, které jsou na zapínání v předu a v případě potřeby rozepnutý knoflík dokáže ukázat něco krajek z prádla či nechat nahlédnout v předklonu až na bříško. Ovšem tady byl ten zakopaný pes. Ono pohodlné bavlněné prádlo se příjemně nosí, zakrývá a podporuje co má, ale na pohled existují i lepší materiály. A tak, jakkoliv to neměla ve zvyku, začala obcházet příslušné butiky s prádlem. Dlouho se nemohla rozhodnout, až zase vše prozkoumala na internetu a vybrala si soupravu bleděmodrého pavučinkového prádla. Chvíli sice váhala nad podvazkovým pásem, protože punčochy nenosila, stačily punčocháče. Třeba ty vzorované, které budily dojem, že podvazky máte, ale spíš to byly jen takové ty obyčejné, aby dívce nebyla zima. Ale když komplet, tak komplet, i s podvazkovým pásem. K tomu vybrala samodržky, jenže doma zjistila, že mají horní lem jen takový obyčejný zesílený pruh v tělové barvě, tak sehnala ještě kouřové, kde byl vršek skoro černý a krásně krajkovaný. Na noze to bylo dobře vidět a cítila se v tom jako žádoucí ženská, která má co nabídnout.

Nyní šlo o to, koho svede. Že by se jí to nepovedlo, o tom vůbec neuvažovala, protože premiantce třídy šlo vždy všechno skoro samo, tak proč by milostná avantýra měla být výjimkou. Bylo jí jasné, že by to chtělo někoho stršího, se zkušenostmi. Ale koho ? V prváku milovala učitele matematiky, protože oceňoval její výborné výsledky a byl na ni milý. Ale  byl to ženatý pán kousek před čtyřicítkou a jak s oblibou říkal, každý středoškolský profesor je proti půvabům žákyň očkovaný. Zkoušely to na něj generace blbek, které viděly v nabídce svých tělesných půvabů způsob, jak matiku přežít. Ale pokud bylo známo, žádná neuspěla. Měl spokojené manželství s dvěma dětmi a občas se zdržel po škole v kabinetě mladší paní učitelky frániny. Žákyně fikaně zásadně nelovil a měl díky tomu klidnější život. Takže ten ze seznamu odpadl. Jednak už ji láska přešla a druhak věděla, že zbytečná práce je zbytečná. A jiný na obzoru nebyl.

Tenhle víkend by mohl být slibný, protože rodiče v pátek večer jeli k babičce na vesnici i s mladší sestrou a ona měla zůstat sama doma, protože u babičky nebylo dost postelí. Pozvala by si někoho, ale ono nebylo koho. Pomohla rodině s taškami do auta, zamávala jim a už se málem vydala k domovním dveřím, když tu náhle kousek od ní přistálo auto se dvěma  muži. Řidič, kterého neznala, oběhl vůz a začal složitě někoho vytahovat ze sedadla ven. Prase jedno ožralé, ten teda musí vypadat, když ani z auta nemůže vystoupit, napadlo ji. Ale něco se jí na tom nezdálo. „Slečno, prosím vás, mohla byste mi podržet dveře ? Jinak ho ven nedostanu,“ začal řidič. Zaostřila a ten postižený byl soused z panelákového patra. Nedávno tam koupili byt a nastěhovali se s manželkou a miminkem. Seděl totálně na tvrdo a bylo vidět, že jakýkoliv pohyb mu dělá zle. „Co jste vyváděli ?“ zeptala se zvědavě. „Ale, sportem ku zdraví. Jedeme z hokeje. A Radim tak úporně útočil, že si nevšml beka soupeře a ten ho takhle srovnal. Už jsme byli v nemocnici, spravili mu vykloubené rameno, ale jinak je dobitý jak snop slámy cepem. Dokonce ani moc nemůže chodit.“ 

Přiskočila, podržela hodně otevřené dveře auta, ale pořád to nestačilo. Oběhla na stranu řidiče a snažila se opatrně nadlehčovat a popostrkovat souseda. Úpěl jako mužský s bebíčkem, ale snažil se a neodporoval. Nakonec se dostal na nohy, Sandra se k nim vrátila, vzali ho pod pažemi a po krůčcích dopravovali do domu. Naštěstí výtah do čtvrtého jezdil a tak už zbýval jen kousek po chodbě a do jejich bytu. Jeho kamarád mu vytáhl klíče a začal odemykat. Bezvládný soused visel na Sandře jak ručník na věšáku a aby nespadl, pořádně se k ní tiskl. Bylo k čemu, ale pevné objetí vnímala spíš dívka. Takhle blízko k chlapovi už nebyla dlouho.

Pár kroků a byli v obýváku. Radim bezradně zůstal stát u gauče a přemýšlel, jak si sednout. „Mohla bys mi, prosím tě, sundat kalhoty ?“ zeptal se bezelstně a až pak si uvědomil, o co to téměř cizí dívku žádá. Samaritánka nezaváhala, klekla k jeho nohám, rorzepla knoflík v pase i zip. „Neříkej, žes ještě neviděla chlapa v boxerkách,“ snažil se nějak situaci zlehčit. Zatáhla za nohavice a kalhoty o kus sjely z boků. Jenže i s boxerkami, takže zahlídla kus jeho schlíplého mužství. Odvážně sáhla a vrátila prádlo na své místo. „No to mě podrž ! Co se to tady děje ?“ halekal kamrád od dveří. Sandra byla opravdu chytré děvče a bleskově si uvědomila svoji pozici s hlavou blízko mužského klína. Ne že by to někdy dělala, ale hodněkrát to viděla na netu. Snažila se něco zakoktat, ale bylo to zbytečné. „No, ono je potřeba o choré vzorně pečovat. Ale že by i takhle ?“ pokračoval  nemrava v řeči, i když i jemu bylo jasné, že cílem jsou stažené kalhoty a ne pinďour v krku. 

Místo dalšího rejpání opatrně Radima posadili a pak položili, podepřeného v zádech, na gauč. Když stabilizoval polohu, největší bolest ustoupila. „No to bude průser, já jsem doma sám,“ začal bědovat. „Žena odjela na čtrnáct dnů s malým k mámě a mně nezbude, než tady zajít bolestí a hladem !“ naříkal. „A co až budu potřebovat na záchod ?“ „Nezoufej, třeba tady najdem po synkovi nějaké plínky,“ dobíral si ho kamarád. „Jen jestli je tady slečna umí vyměňovat.“ Sandra byla červená až kousek vzadu pod pasem, nebyla na obdobné mužské žerty moc zvyklá. No ale co ! Furt touží po pořádném chlapovi, tak si hambatých řečí musí trochu užít. „A vůbec, když jsme ti pečující samaritáni, neměli bychom si tykat ? Ja jsem Vojta.“ Sandra se nesměle představila a napřáhla ruku. „Ty mně chceš hned osahávat, že tady trčíš ploutev ? Na tykání se dává pusa !“ Cítila, že teď je ta vhodná chvíle, kdy zařadit zpátečku. Ale opravdu by to chtěla ? Místo odporu se nechala chytit v pase, pevně přitisknout prsama na jeho hruď a místo symbolického dotyku rtů cítila, jak jí pronikl jeho jazyk do úst. V první chvíli ztuhla, ale když už, tak už. Co umí jazykem on, zkusí ona taky.

Když se od sebe odtrhli, ozval se marod. „Já ti tady jako sousedce nezdvořile tykám taky. Ale tu pusu prisím s ohledem na můj stav.“ Přece nebude dělat netykavku, když jde jen o tykání. Naklonila se k Radimovi a při pořádném francouzáku se dotýkali jen ústy, aby mu neublížila. Kruci, myslel si, takovéhle tělo a já musím být mrzák ! „Vojto, sáhni do baru a podej na co máte chuť, ať si dáte panáka. Já po těch injekcích, co mi s nimi procpali hýždě, raději budu ještě pár hodin pauzírovat.“ To nebylo třeba opakovat dvakrát a oba ošetřovatelé už seděli v křeslech s pořádnou sklenkou burbonu. Sandra jen tak usrkávala, ne že by ještě takovou dobrotu nepila, ale tohle není výčepní lihovina nebo rum, aby to do sebe klopila jako starý lump. Tělem se jí rozlévalo příjemné teplo a všechny problémy života odplouvaly někam do dáli. Uvědomila si, že je jí v přítomnosti těch dvou o sedm – osm let starších chlapů docela příjemně. Jen kdyby tak šíleně nesmrděli. Chápala, že se po hokeji asi nestačili osprchovat. Chudáci doktoři a sestřičky, když se jim tam jeden z nich svlíkal a druhý měl na sobě pořád ještě podvlečené rybano, jak spěchal s pomocí kamarádovi. Kdysi něco podobného cítila, když šla na stadionu kolem šaten totálně propocených hokejistů. Pavilon opic v ZOO byl proti tomu rozvoněný háj.

„Vojto, budeš se muset vypravit na nákup. Mám tady jen patku chleba, chtěl jsem se pro zásoby stavit cestou z hokeje. Ale nevím, kde mám peněženku.“ „To neřeš, mám plnou peněženku stravenek a kartu. Pak to srovnáme.“ A zmizel, stále notně smrdutý, mezi dveřmi. „A co my tady ? Cítím, že se cítím. Tedy ne nádherně v tvé přítomnosti, ale smradlavě. Pomůžeš mi do koupelny ?“ Uznala, že je to zcela oprávněný požadavek, i když jí její činnost nebyla tak úplně přesně jasná. Ale podle požadavku mu přišoupla židli a pomohla vstát. Postrkováním židle se přistrkoval směrem ke koupelně. Ale svlíknout se, to bylo pořád nad jeho síly. Triko bylo ještě v pořádku, ale pak přišla řada na boxerky. Nemohl se ohnout a tak pochopila, že poprvé v životě si bude svlíkat chlapa, nikoliv jako milence, ale jako invalidu. Ostatně jeho příro už zahlídla při svlíkání kalhot a neomdlela. Tak co. 

Nahatý se zasunul do sprchového koutu. Ale to bylo tak všechno. Sprchu pustil, ale ani náhodou nebyl schopen si namočit celé tělo. Sandra stála trochu bezradně a stydlivě venku. „Je to blbý, ale já opravdu víc nemůžu. Nezkusila bys mne umýt ?“ „No jo, to bych byla celá mokrá !“ „Tak si něco svlíkni, já se nebudu koukat.“ Brala to vše jako samaritánské poslání a nehledala nějaké vedlejší úmysly. Ony v tom asi opravdu nebyly. Původně chtěla dát dolů jen triko a kraťasy. Ovšem když už byla v prádle, uvědomila si, že si sice koupila krásný pavučinkový set, ale nepředpokládala, že by jej měla mít v pátek odpoledne na sobě, když nikam nešla. A ta její dnešní podprda byla už trochu starší, sepraná, dost obyčejná a rozhodně se necítila se v ní předvádět. Sice nebyla zvyklá dělat někomu striptýz, dokonce se ještě nikdy nikomu vědomě nesvlíkala. Ale tahle podprda byla v jejích očích hrůza. To radši holá ňadra. Tak ji taky svlíkla a zůstala jen v kalhotkách.

Namydlit Radimovi záda a hrudník svými jemnými ženskými prsty zvládala celkem bez problémů a zápach mizel v odtokovém kanálku, spolu se sprchovým mýdlem. Pak ale byla v pase a logicky by měla pokračovat  po jeho těle směrem dolů. Zrazila se, až si toho Radim všiml. „Já chápu, že je to blbý, ale zase se tak moc nestydím. Klidně si sáhni, teda jestli se nestydíš ty.“ Styděla se, ale jako skoro dospělá dáma by to přece nepřiznala ani náhodou. Tak sjela rukama nejdřív na zadek a odvážně se prodrala mezi jeho půlky.Klekla si k muži a vzala do ruky příro. Zranění muselo být bolestivé, ale zase ne tak, aby nezačal  mužsky reagovat. Sandra se nestačika divit, co se to s tím jeho klackem děje, když na začátku to byla jen taková měkká houžvička a nyní proti ní trčel jak kopí středověkého bojovníka. Ale kůžička mu stáhnout šla a poprvé v životě viděla takhle z blízka opravdový žalud. Objela jej mýdlovou pěnou a Radimovi unikl slastný vzdech. „Dobrý ? Nebolí ?“ ptala se v rozpacích, protože nevěděla, co se děje. „Né, né, kdybychom se znali dýl, tak bych tě poprosil o trochu delší pokračování. Děláš to fantasticky.“ Místo studu, který by byl jistě na místě, se dmula pýchou. Starší ženatý chlap a nepozná, že je vlastně úplná začátečnice. Tak trochu přidala, koukala, jak slastně zavírá oči a ještě opatrněji sevřela v dlani varlata a promnula je.

Jenže byl doma sám už skoro týden a varlata byla plná. Hodně. A ona neměla s žádnými chlapy zkušenosti, ani s těmi nadrženými. První výstřik ji zasáhl do jamky pod krkem, další okolo a stružky řídkého spermatu stékaly k jejím prsům. Byla hodně překvapená, ale na druhou stranu potěšená. Tak konečně ví, jak vypadá cákající příro. A nikdo jí nemusel radit. Radimovi uniklo pár silnějších vzdechů a snažil se, co měl sil, aby se záškuby ejkulace nepřenesly na bolavá místa. Ale blaho převládalo. Začal se omlouvat, ale Sandra dělala, jako že celé dny nedělá nic jiného, i když pinďoura vyhonila poprvé v životě. Ještě že si sundala tu podprsenku. Teď by byla nepoužitelná.

Pořádně si umyla hruď, Radimovi pomohla znovu s přirozením, poutírala sebe i jeho a jen tak narychlo si přetáhla tričko, aby schovala své neokoukané vnady. Muže nasoukala do županu a trpělivě mu pomáhala přesunout se do obýváku na gauč. Během chvíle vcházel Vojta s nákupem. Pátravě se podíval po obou přítomných a udiveně se zeptal : „Ty ses vykoupal ? A můžš mě říct jak ?“  „No Sandra mi pomohla.“  „A můžu se u tebe vykoupat i já ?“ „Skoro by to chtělo. Tchoř je proti tobě navoněnej frajer.“ „A kdo mi umyje záda ? Mám z tebe ruce namožený  a jak  jsem tě tahal, všechno mne bolí !“ Po hokeji si tuto přátelskou službu ve sprchách dělali. Ale tady ? „Jedině, že by ses taky dohodl se Sandrou. Já už asi dneska z gauče po dobrým neslezu.“ 

Dívka cudně docucávala dalšího panáka burbonu a bylo jí dobře. Navíc věděla, že její tričko dává tušit nepřítomnost prádla a oba chlapi nenápadně po její hrudi pokukují. Dnešek se jí líbil. Skoro poctivá panna, která nic netušila o svém prvním milování před dost dlouhou dobou, se odvážila před jedním z nich svlíknout do kalhotek a ještě mu vyhonit pinďoura. O tom se jí ráno ani nezdálo. A že by měl zájem i druhý ? Oba nevypadali špatně a rozhodně by si dala říct. Jen aby si o ní nemysleli něco špatného. Ale co. Příležitost je třeba držet pevně za pačesy.

V koupelně se Vojta rychle svlékl a zalezl do sprchového koutu. Odvážně si stáhla tričko a chtěla dosáhnout na jeho tělo. „Počkej, to nepůjdeš ke mně ?“ divil se. No jo, šla by, ale to by musela svlíknout i kalhotky. A přece jen – nahatý mužský a ona v kalhotkách, připadalo jí to takové bezpečnější. Přes kalhotky určitě neotěhotní. Tak si je nechala. Vojta usoudil, že lepší v kalhotkách, než si drbat tělo sám. „Osprchujeme se spolu,“ řekl a už měl ruku plnou sprchového šamponu. Sandra se cítila, jako kdyby ji uchvátila chobotnice. Jeho ruce byly všude a značnou pozornost věnovaly jejím prsům. Nó, snad je tak špinavé neměla, ale musela uznat, že jeho mydlení, hlazení a mačkání bradavek je oprvdu dost příjemné. Pak zjistila, že nechat si kalhotky bylo dost naivní. Jeho ruce postoupily níž, něco zvládly nohavičkami, něco z vrchu, ale kdyby je neměla, byla by na tom asi stejně. A v tom pilnu se rychle posunuly blíž ke kolenům.

Konečně se odvážila sáhnout na jeho péro. Po té úvodní mydlící a hladící smršti už byl docela tuhý. Klekla si a mydlila kde se dalo. Čekala zase výstřik po pár vteřinách, jako u Radima, ale Vojta nezanedbával sex a tak měl delší výdrž. Otočil ji, opřel o stěnu koutu a projel jí prstem zadeček. Ježíš, tam ne, vyděsila se. Ale když jí prostrčil ruku mezi stehny a chytil kundičku, uklidnila se. Ovšem ne na dlouho. On jí ho tam cpe odzadu ! Nebude to bolet ? Nebolelo, protože jeho příro se dobývalo do promydlených a prosahaných míst. Zajelo dovnitř jako rychlík do tunelu a Sandra se opět uklidnila. Ono to jde. Sice nezvyklé, ale samé příjemné pocity. A když jí ještě sáhl do pootevřené štěrbiny na poštěváček, nemohlo to být lepší. Nutno říct, že si sama občas něco příjemných pocitů prstem ve štěrbince uměla přivodit. Ovšem to, co se jí tam dělo teď, nemělo obdoby. Dráždivé pocity v podbřišku začaly rychle narůstat a za chvíli ji přestaly nohy nést a povolovat v kolenou. Naštěstí to byl pořádný chlap a přidržel si ji na klacku, aby nepřišel o ty příjemné pocity ani on. Její první pořádný orgazmus při milování ji vystřelil někam do vesmíru, až ztrácela vědomí. Když po chvíli přicházela k sobě, nechtěla věřit, že je něco takového vůbec možné. Šlo by to vůbec ještě někdy zopakovat ? „Hele, kotě, nezajdem radši do ložnice ?“ navrhl Radim, který se stále ještě neudělal. Rychle se zběžně poutírali a tak jak byli  nazí, přeběhli chodbou na široké letiště. Lehl si mezi její rychle roztažené nohy a bez varování tam byl zase až po kulky. Až zahýkala blahem, které se začalo rychle zvyšovat a ani netrvalo dlouho a bylo to tu zas.

Když se začala probírat, ucítila na břiše nějaké vlhko. Co se to stalo ? Necvrkla si blahem ? Ale mezi nohama to moc nevypadalo. Pak jí došlo, že se udělal i Vojta a džentlmensky to  nechal mimo kundičku. Za jeho ohleduplnost mu  byla vděčná. S takovýmhle chlapem se nemusí bát milovat a druhý den nemusí shánět tabletky po, jako některé holky ze třídy. Pak jí padl zrak na hodiny. Jejda, ono je půl deváté. To už jsou jejich u babičky a máma jistě nervózně volá, jestli ještě, i bez rodičovského dozoru, žije. Našla si zase triko a odběhla do svého bytu. No samozřejmě, čtyři nepřijaté hovory. Honem vytočila mámino číslo a vyslechla si úvodní lamentaci, kde se zase courá, když slibovala, že bude doma. „Náhodou mami, ani jsem neopustila barák. Jen jsem dělala pečovatelku. Jak jste odjížděli, přivezli toho maldého souseda z patra, z hokeje, dobitého, zafašovaného a s dvěma ortézami. Kamarád ho nemohl dostat domů, tak jsem pomáhala. To se nepral, ale narazili ho na mantinel.“  „Ježíš, mladá holka a dva cizí chlapi !“ děsila se máma. „Až přijedeš, tak se na něj půjdeš schválně podívat, jakej je to sexuální vamp. Jedině že by mne znásilnil berlou. Udělala jsem jim večeři a ten jeho kamarád u něj zůstane přes noc, protože si sám nedojde ani na záchod.“  Pár dalších důvodů v mámě, jako v každé ženě, probudilo pečovatelku a začala zraněného invalidu litovat. „Hele, já nevím, jestli se to pro mladou dívku hodí, ale ve špajzu by měl být někde zastrčený bažant po dědovi. Tak mu ho když tak půjč,“ končila telefon. No to je dobrý nápad, jásala Sandra. A klidně bych mu ho mohla i podržet, aby se líp trefil. Našla bažanta, chtěla si obléct to pavučinkové bleděmodré prádlo, ale pak usoudila, že po tom, co dnes všechno spolu zažili, bude stačit jedno delší triko, samozřejmě bez ničeho.