Když jsem Milenu viděl poprvé, mohlo jí být takových čtrnáct a už v té době z ní rostla kočka k pohledání. Od té doby uplynuly tři roky a já během nich nikdy neopomněl při návštěvě u Hanky s Michalem okouknout jejich dcerunku, jakpak pokračuje její rozkvět. A nikdy jsem nebyl zklamán. Naopak. Pokaždé byla krásnější a krásnější a já byl z její postavičky celý pryč. Zadeček i prsa se jí hezky kulatily, dlouhé nožky, útlé boky, vše k sobě perfektně sedělo. Prostě radost pohledět a pustit si ji do představ, co by s ní tak chlap nejraději všechno prováděl, mít tu možnost.

A Milena se při každé návštěvě vlnila svůdněji a svůdněji. Musela vědět, jak její sexy tělíčko na chlapy působí. Provokovala a koketovala ještě s jakousi nedospělou upřímností, ale už i tak to byla docela síla. V péru mi po jejím spatření vždy nervózně pocukávalo, a když jsem se jí dostal na dosah a ucítil její vůni, napínal mi pták trenky plnou silou. Nicméně to ještě pořád byla drzá puberťačka, ze které sálala krásná nezkušenost. Osobně bych si netroufnul ji jen tak ošukat, na to jsem asi příliš velký romantik, i když v myšlenkách při honění mě to nejednou napadlo.

Život ale nejvíc okrášlují právě nečekané události. Jednoho dne jsem opět zavítal ke svým známým na kus řeči. Ale asi jsme se nějak špatně domluvili nebo něco urgentního měli, každopádně nikdo nebyl doma. Až na Milenu, která přiběhla ke dveřím jen v červenočerné, plandavé, kostkované sukýnce do půli stehen a bílé košili svázané přes prsa na uzel. Kdybych nebyl vnitřně připravený, že ji dnes uvidím, asi by mi vypadly oči z důlků a brada z pantů. Ale i takhle jsem měl co dělat, abych ze sebe aspoň souvislý pozdrav vymáčknul. „Pojď dál, udělám ti aspoň kafe, než naši přijdou.“

“Tohle je tvůj domácí úbor?" Zeptal jsem se, když jsem se vzpamatoval a kroutil při tom naoko pohoršeně hlavou. To byla voda ne její mlýn. "Ne, takhle nabalená chodím, jen když je mi zima," zablýskala svými drobounkými zoubky. A vůbec každá její věta rozmetávala všechna moje předsevzetí, že se jí nesmím ani dotknout, v prach. Například na moji rádobyvtipnou připomínku, aby tedy nenosila zimní tanga, když je jí takové vedro, reagovala slovy: "To bych musela nejdřív gaťky nosit ..." Tlak mi stoupal a byl jsem si takřka jistý, že jestli mi to kafe opravdu uvaří, tak mě trefí šlak.

Motala se kolem kuchyňské linky takovým způsobem, že prostě nešlo odtrhnout zrak od její prdelky. Muselo to ze mě ven, abych se nezalknul. "Máš úžasný zadeček," pochválil jsem ji. "Vážně? Mně se ten tvůj také docela líbí," ale ani se při tom neotočila. To udělala, až když zalila kafe a přinášela mi ho ke stolku. V té chvíli už jsem byl pevně rozhodnutý. Jakmile odložila horký šálek, položil jsem jí dlaně na stehna a velice lehce je začal hladit. Chvíli jakoby nevěřícně koukala na moje zlobivé ruce, chvíli mi hleděla do očí. "Opravdu nenosíš kalhotky?" Přerušil jsem ticho plné očekávání věcí příštích a mé dlaně zvolna začaly stoupat po heboučkých stehnech. ".....hmmm," asi zrovna říct nechtěla, ale právě tohle z ní vypadlo, když jsem jí sevřel nahatou prdelku a začal ji prozkoumávat včetně okolí. Oči se jí přivíraly a dech měnil v polohlasné vrnění. Chytla mě za předloktí, ale ne proto, že by chtěla mé ruce odstrčit. Spíš aby v nich měla oporu.

Cítil jsem, jak je napjatá a každý můj dotyk jí hraje na ty nejjemnější strunky. " ....hmmm, víš, ááááh, já ....," chtěla mi něco říct, ale pod náporem slasti se na formulování slov nedokázala koncentrovat. "Víš, ještě ....nechci ....to ....nemůžu …nejde to …to," vymáčkla ze sebe ve chvíli, kdy jsem jí pod sukýnkou ťukal konečky prstů do závojíčků. "Nezlob se." Dodala ještě, aniž jsem stačil jakkoliv zareagovat na její předchozí nesouvislé věty. Svitlo mi, že můj pokus ji pomilovat skončil neúspěchem, jelikož si chce ještě zachovat panenství, ale pořád jsem měl tu mlaďounkou nádheru tak blízko sebe a neutíkala mi. Potlačil jsem tedy svou touhu do pozadí a rozhodl se přijmout, co mi bylo nabízeno.

Posadil jsem Miladu před sebe na stůl a zvednul sukýnku. Pohled na nejnádhernější broskvičku, co jsem kdy viděl, mě uvrhl do extáze. Hladil jsem ji, mazlil a líbal, jak nejlépe jsem uměl. Přidal jsem lízání. Jemné, dlouhé, intenzivní. Milada se prohýbala jako luk, sténala a hlavu mi nepřestávala tisknout ke svému tekoucímu otvůrku. Zaměřil jsem se na vykukující hrášek a unášel se na vlnách své i její rozkoše. Udělala se s tak nádherným vykviknutím, že jsem z toho málem stříkal. Dál seděla rozevřená na stole, vychutnávajíc si svůj orgasmus. Šeptla jen: "Krása."

Ještě mi po bradě tekly její šťávičky, když jsem ji bral do náruče a odnášel do jejího pokoje. Byl jsem jako zdrogovaný její vonící pičkou. Potřeboval jsem jí víc. Zarýt do ní nos i jazyk, jak nejhlouběji půjde. Vysát z ní všechnu vůni i vlhkost. Ještě před tím jsem ale Miladu svléknul do naha a zulíbal celou včetně fantasticky ztvrdlých koziček. Pak jsem ji lízal snad ze všech možných úhlů a pozic a ona se mi přeochotně rozevírala. Když byla na čtyřech a já k lízání studánky přidal ještě dráždění análku, zakousla se do polštáře a roztřásla se v dalším orgasmu. Tak jako jsem nepřestával lízat, nepřestávala ona téct, povzbuzovat mě a nabízet se mi. Za několik další minut se udělala potřetí a se mnou naposledy. Schoulila se do nahatého klubíčka a tiše oddechovala. Pohladil jsem ji a dal té nezbednici poslední pusinky na zadeček a čelo.

Moje role v její posteli skončila. Škoda. Nebo že by ne?